Array ( [0] => 14741989 [id] => 14741989 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mystika [uri] => Mystika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor: Barna da Siena. Mystic Marriage of st Catherine. Boston MFA.jpg|náhled|upright=1.2| Mystický sňatek [[Kateřina Sienská|sv. Kateřiny Sienské]] ([[Barna da Siena]], asi [[1340]])]] [1] => '''Mystika''' je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat. Smysl pro mystiku se otevírá po určitém uvolnění vazeb k předmětnému světu (oproštění), kdy se zjevuje samo [[bytí]].{{sfn|Olšovský|s=135}} [2] => [3] => Slovem mystika se označuje: [4] => # v užším slova smyslu [[náboženství|náboženská]] praxe, která se odpoutává od [[vnímání|smyslového vnímání]] a všech rušivých představ a směřuje ke zkušenosti setkání, sjednocení nebo dokonce splynutí s [[Bůh|Bohem]] nebo božským; [5] => # v širším smyslu i jiné cesty k vnitřní duchovní zkušenosti, směřující k osobním zkušenostem hloubky a transcendence; [6] => # v moderní době nejrůznější způsoby vytržení nebo vybočení z účelové každodennosti, k prožitkům zklidnění, hloubky, celistvosti a podobně; [7] => # často [[Pejorativum|pejorativně]] ('''mysticismus''') – zastírání nevědomosti nebo zatemňování skutečnosti předstíraným tajemstvím. [8] => [9] => == Charakteristika == [10] => [[Soubor: Mantras caved into rock in Tibet.jpg|náhled|upright=1.6| Mantry vyryté v kameni ([[Tibet]])]] [11] => Jevy a zkušenosti, které označujeme jako mystické, jsou natolik rozmanité, že mystiku nelze definovat. Podle [[Geršom Scholem|Gerschoma Scholema]] {{Citát v řádku|neexistuje nějaká mystika vůbec, ale jen různé mystiky – židovská, křesťanská, hinduistická, buddhistická nebo islámská}}, každá z nich je utvářena svým vlastním kulturním okruhem a prostředím. [[Mircea Eliade|M. Eliade]] (ed.), ''Encyclopedia of religion'' I–XXVI. New York: Macmillan 1987. Heslo Mysticism, Vol. 10, p. 245–261. Podle [[Filozofický slovník (Klaus–Buhr)|''Filozofického slovníku'' Klause a Buhra]] je základním bytostním rysem a cílem veškeré mystiky spojení s božským, s boží podstatou, s božstvem, ''[[:en:Mysticism#Union with the Divine or Absolute and mystical experience|unio mystica]]''.{{sfn|Filozofický slovník: A-N|s=415}} Stejnou definici obsahovala i učebnice ''[[Stručné dějiny filosofie]]'': [12] => {{Citát v rámečku|Mystikou se nazývá schopnost člověka vstupovat do bezprostředního spojení s Bohem, „rozpouštět“ vlastní osobnost v osobnosti Boha.{{sfn|Asmus|s=111}} | [[Stručné dějiny filosofie]] }} [13] => [14] => Vztah mezi mystikou a náboženstvím, jakkoli úzký, není ovšem nijak jednoduchý. Na počátku velkých náboženských hnutí stojí osobní zkušenosti, které lze označit jako mystické. Působení velkých náboženských zakladatelů, [[Mojžíš]]e, [[Gautáma Buddha|Gautáma Buddhy]], [[Ježíš z Nazaretu|Ježíše z Nazaretu]] nebo [[Mohamed]]a, začíná obdobím příprav, kdy odcházejí do samoty a na poušť, kdy se postí a přijímají zjevení, které potom hlásají a šíří. Podobné zkušenosti zmiňuje ale také například [[Martin Luther]], [[René Descartes]] nebo [[Blaise Pascal]]. Jakmile se z nich však vyvine určité náboženské hnutí, které se nutně upevňuje také v [[instituce|institucích]], jsou další osobní zkušenosti tohoto druhu v jistém napětí s učením a zákony těchto hnutí. Mohou být zdrojem obnovy a reformy, ale mohou být také odmítnuty a jejich hlasatelé pronásledováni. [15] => [16] => [[William James]] charakterizuje mystiku čtyřmi charakteristickými rysy: [17] => # Obsah mystické zkušenosti ''nelze vyjádřit slovy''. Mystikové své zážitky sice popisují, shodují se však v tom, že žádný popis nevyčerpá jejich obsah. [18] => # Mystická zkušenost sice nepřináší žádné teoretické vědění, přesto má povahu ''osvícení'' a náhledu, mystikové zpravidla hovoří o celku světa. [19] => # Mystik vnímá svoji úlohu jako ''pasivní''; ať se jakkoli připravuje a cvičí, zkušenost přichází sama a není člověkem ovladatelná. [20] => # Mystické zkušenosti jsou ''přechodné'', přicházejí a odcházejí. [21] => L. Dupré k tomu dodává, že mystická zkušenost ''integruje'' různé oblasti života a překračuje různé hranice. [22] => [23] => Podle převládajícího typu mystické „cesty“ rozlišuje Dupré [24] => # mystiku vlastní osoby, Já (Védy); [25] => # mystiku prázdnoty (nirvána); [26] => # mystiku obrazů a obraznosti (rané a východní křesťanství); [27] => # mystiku osobní lásky (středověké a novověké křesťanství, súfismus); [28] => # [[eschatologie|eschatologickou]] mystiku posledních věci (židovství); [29] => # mystiku přírody a Vesmíru. [30] => [31] => == Původ == [32] => [[Soubor: Giovanni di Paolo Saint Catherine of Siena Exchanging Her Heart with Christ.jpg|náhled|upright=1.2| Sv. Kateřina si vyměňuje srdce s Kristem (G. di Paolo, 1460)]] [33] => Řecké slovo ''mystikos'' (plurál ''ta mystika'') původně označuje všechno, co souvisí s tajným kultem a zasvěcením (''mystérion'' – tajný kult pouze pro zasvěcené, ''mystés'' – zasvěcenec a ''myeó'' – uvádět do tajemství, zasvěcovat), a odvozuje se od slovesa ''myó'', zavírat oči a ústa. Naznačuje tedy jak uzavřenost mystického společenství, tak pasivitu mlčícího účastníka a vyloučení všech vnějších rušivých vlivů. ''Myó'' ve významu zavřených očí se vyskytuje už u [[Homér]]a, mystéria v uvedeném významu poprvé a to kriticky u [[Hérakleitos|Hérakleita]] (zl. 14). ''Mystérion'' později znamená i tajemství vůbec.Liddell – Scott, ''Greek-English lexicon''. Oxford 1968. [34] => [35] => V archaických společnostech se účastníci slavností dostávali do „vytržení“ z běžné zkušenosti pomocí [[půst|postů]], tance, zpěvu, sexuality, případně i psychotropními látkami. Souběžně s objevem „vnitřního světa“ a s individualizací člověka v tzv. [[Osová doba|osové době]] začíná člověk cítit svoji osamělost, cizotu vůči vnějšímu světu a touží po způsobech, jak je překonat. V této situaci vzniká ve velkých civilizacích Indie, Číny a Řecka mystika v pravém slova smyslu, individuální mystický zážitek bez nápadných vnějších projevů, podporovaný tichem, naprostým soustředěním a nanejvýš monotónní recitací a opakováním modliteb (jako indické [[mantra|mantry]] nebo modlitba [[Růženec|Růžence]]). V řecké mystice se rozlišují tři kroky na mystické cestě: očištění (''katharsis''), osvícení (''ellampsis'' nebo ''epopteia'') a sjednocení (''henósis''). ''Religion in Geschichte und Gegenwart'' I.–V. Tübingen: J. C. B. Mohr 1960. Heslo „Mystik“, Bd. IV., S. 1237–1262 [36] => [37] => [[Platón]] popisuje „oheň poznání a rozumu“, který „při nejvyšším úsilí, jakého je lidská síla schopna“ nakonec „vyšlehne“; je tedy sice nesdělitelný, nicméně má povahu poznání a jasu.''Sedmý list'', 344b. Na to navázala [[orfismus (náboženství)|orfická]] mystika „vysvobození“ a [[novoplatónismus|novoplatónská]] spekulativní mystika ([[Plótinos]], [[Proklos]]), která silně ovlivnila starší mystiku křesťanskou. Mystické zkušenosti tedy mohou sahat od setkání s absolutnem neosobním ([[taoismus]], [[buddhismus]], [[pantheismus]]) až po sjednocení svrchovaně osobní lásky ([[Bhagavadgíta]], [[Píseň písní]], křesťanská mystika, [[súfismus]]). [38] => [39] => == Náboženská mystika == [40] => V [[Upanišády|Upanišádách]] je mystické spojení základu duše (''átman'') s kosmickou silou ''bráhman'' prostředkem jak se vymanit z nekonečného koloběhu narození a splynout s Vesmírem. Tento typ mysticismu se ještě prohloubil v buddhismu, jak mahajánovém, tak čínském a tibetském. Techniku indické mystiky, cesty k mystické zkušenosti, představují různé složky [[jóga|jógy]]. Starodávný indický mudrc [[Pataňdžali]] v ''Jóga sútře'' říká, že jóga je „zastavení pohybového principu mysli“. Čínská mystika navazuje na Taoismus a jeho princip pasivity (''wu-wei'') a zakládá společenskou etiku. V [[orfismus (náboženství)|orfismu]], patrně ovlivněném indickými směry, jde také o vysvobození z řetězu existencí, kdežto v novoplatónismu je zřetelný příklon ke spekultavivní mystice poznání a osvícení. [41] => [42] => [[Soubor: B Escorial 129dét.jpg|náhled|upright=1.0| Apokalypsa (B. Escorial, kolem 950)]] [43] => Počátky židovské mystiky lze hledat už v biblické Písni písní, [[Izrael]] však nechápe svůj vztah k Bohu spekulativně, nýbrž historicky – jako Boží jednání v dějinách a jako smlouvu. Židovské texty proto častěji popisují vnější dějství, mystické obrazy a scény ([[Ezechiel]], [[apokalyptika]]), než vnitřní osobní zážitky. To se týká i velké části mistrů [[Talmud]]u a teprve alegorický výklad Písma platonika [[Filón Alexandrijský|Filóna Alexandrijského]] otevírá cestu spekulace, například v [[kosmogonie|kosmogonii]] [[Sefer Jecira]] (8. stol.). Z myšlenek o symbolické [[kombinatorika|kombinatorice]] abecedy jako základu kosmického řádu vychází kniha [[Zohar]] (13. stol.) a [[kabala]]. Jedním z významných proudů novověké židovské mystiky jako životní a náboženské praxe je [[chasidismus]]. [44] => [45] => Také v [[Islám]]u byly mystické proudy v jistém napětí s ostře vymezenou naukou a zákonem. Nicméně sám [[Korán]] je výrazem Mohamedovy kontemplativní zbožnosti a [[askeze]] a počítá s tím, že některým lidem se Bůh dává poznat ve vnitřním míru duše (například ''Korán'' 17,27). V různých směrech islámské mystiky ([[súfismus]]) jsou patrné vlivy jak křesťanského novoplatónismu, tak i indické mystiky vysvobození. Súfismus se pak vyvíjí na jedné straně jako spekulativní mystika ([[Ibn al-Arabí|Ibn Arabí]], [[Al-Ghazálí|al Ghazálí]]), na druhé straně jako mystika emotivní osobní lásky ([[Al-Halládž|Husain al-Haládž]], †922). Z moderních autorů publikuje Saíd Husejn Nasr.[https://info.dingir.cz/2023/05/mysticka-tradice-islamu/ Mystická tradice islámu] : [[Náboženský infoservis]] ([[Dingir (časopis)|Dingir]]), 24. 5. 2023 [46] => [47] => == Křesťanská mystika == [48] => {{Podrobně|Křesťanská mystika}} [49] => V [[křesťanství]] lze rozlišit mystiku trojího typu: [50] => * jako ''meditaci nad textem'' Písma, nad jeho obrazy a tématy ([[Órigenés]], [[Řehoř z Nyssy]], [[František z Assisi]]); [51] => * jako projev a zkušenost ''osobní lásky'' k Bohu ([[Svatý Augustin|Augustin]], [[Bernard z Clairvaux]]); [52] => * jako výsledek úplného ''ztišení a vyloučení'' všech představ a obrazů ([[Mistr Eckhart]]). [53] => [54] => === Starověké kořeny === [55] => [[Nový zákon]] na řadě míst odkazuje k jednotlivým mystickým zkušenostem [[Ježíš z Nazareta|Ježíše z Nazareta]] (např. [[Evangelium podle Matouše|Mt]] 11,25; [[Evangelium podle Jana|J]] 12,28), jeho žáků ([[Skutky apoštolů|Sk]] 2,3) a apoštola [[Pavel z Tarsu|Pavla]] (Sk 9,3nn; ). Ty však jsou zdrojem, nikoli cílem křesťanského života. Tento postoj k mystice je pak pro celou křesťanskou tradici charakteristický. [56] => [57] => Úvahy o mystických tématech v křesťanství začínají alegorickým výkladem Bible a navazují tak na Filóna. Zatímco v Novém zákoně převažuje důraz na jednání a vztahy, [[novoplatónismus|novoplatónské]] vlivy vedou ke spekulacím o Bohu, jehož však nelze poznat smyslovými prostředky a o němž podle [[negativní teologie]] nelze ani nic kladného vypovídat. Člověku zbývá jen „záporná cesta“ (''via negativa'') výpovědí o tom, čím Bůh ''není''. Jedním ze zakladatelů křesťanské mystiky v tomto smyslu je [[Pseudo-Dionýsios Areopagita]], který kolem roku [[500]] napsal knihy ''O Božích jménech'' a ''O mystické teologii''. Vycházel z [[Plótinos|Plótina]] a [[Proklos|Prokla]], jejichž myšlenky spojil s biblickými obsahy a tak ukázal, že Bůh není viditelný ani poznatelný, leda ze svého [[zjevení]]. Člověk, který se usebere a ztiší, aby ho vnější vjemy nerušily, může však dospět ke zkušenosti setkání, které není zprostředkováno žádnými představami ani obrazy. Toto pojetí mystiky pak postupně převládlo ve vrcholném a pozdním [[středověk]]u. [58] => [59] => === Východní křesťanství === [60] => Mystické směry ve [[východní křesťanství|východním křesťanství]] navazovaly zejména na tradici řeckého křesťanského platónismu. Jedním z hlavních byl [[hésychasmus]] (řec. ''hésychia'' – klid, ticho) se střediskem na hoře [[Athos]]; jeho představiteli byli [[Gregórios Palamas]] (1296–1395) či v novější době [[Paisij Veličkovskij]] (1722–1794). [61] => [62] => === Středověké západní křesťanství === [63] => {{Podrobně|Středověká křesťanská mystika}} [64] => Za „zlatý věk“ křesťanské mystiky se pokládá 12. a 13. století, kdy působili např. [[Bernard z Clairvaux]] (1090–1152), [[Hildegarda z Bingenu]] (1098–1179), [[František z Assisi]] (1181–1226), [[Mechtilda z Magdeburku]] (1210–1285), [[Mistr Eckhart]] (asi 1260–1328), [[Kateřina Sienská]] (1347–1380) a další. [[Meditace]] a mystika hrají pak velkou roli v soukromé zbožnosti tzv. [[devotio moderna]] 14. a 15. století. [65] => [66] => === Západní křesťanství v počátcích novověku === [67] => Další vrcholy křesťanské mystiky tvoří španělští řeholníci [[Terezie z Avily]] (1515–1582) a [[Jan od Kříže]] (1541–1591). V protestantském prouduto byli [[Jakob Böhme]] (1575–1624) nebo [[Jan Amos Komenský]] (1592–1670), jejichž náboženský odkaz vyústil do [[pietismus|pietismu]]. [68] => [69] => == Novověká mystika == [70] => [[Soubor: Emanuel Swedenborg, 1688-1772, ämbetsman (Per Krafft d.ä.) - Nationalmuseum - 15710.tif|náhled|upright=1.2|E. Swedenborg (1766)]] [71] => V jisté opozici vůči převládajícímu racionalismu 17. století stojí pietismus a mystické směry jako [[rosenkruciáni]] nebo [[Swedenborg]]ova církev, které ovlivnily [[německý idealismus]] i [[romantismus]]. Během 19. století převládl zájem o pozitivní vědění, víra v pokrok a [[pragmatismus]], jež mystiku zatlačily do pozadí. Už kolem roku 1900 se však vynořují různé iracionální mystické proudy, často inspirované východními náboženstvími, jako byla [[teosofie]] nebo antroposofie [[Rudolf Steiner|Rudolfa Steinera]]. Ty měly velký vliv hlavně v uměleckých kruzích v Německu, ale také na psychologii [[Carl Gustav Jung|C. G. Junga]] a jeho žáků. [72] => [73] => V širším smyslu hlubokého tajemství světa a Vesmíru použil slovo „mystický“ také filosof [[Ludwig Wittgenstein]], který v závěru svého ''Traktátu'' napsal: [74] => :„Mystické není to, ''jak'' jsou věci ve světě, ale to, ''že'' svět jest.“ [75] => :„Cítit svět jako ohraničený celek – to je mystické.“ [76] => :„Jsou ovšem věci, jež se nedají vyjádřit slovy. Ty se ''ukazují'' samy, jsou mystické.“''Tractatus logico-philosophicus'', 6.44; 6.45 a 6.522. [77] => [78] => Mezi další významné mystiky a jogíny 19. až 20. století patří Šrí [[Ramana Maharši|Ramana Maháriši]], indický mudrc, který po svém duchovním probuzení v 16 letech opustil domov a usadil se na úpatí svaté hory [[Arunačála|Arunáčaly]] v Tamil Nadu v jižní Indii. Vyučoval stezce sebedotazování – [[átmavičára|átmavičáře]], kterou považoval za nejrychlejší stezku k vysvobození. [79] => [80] => == Hlavní linie výkladu mystiky == [81] => {{Neověřeno část}} [82] => === Pozice perenialistická === [83] => „[[Pereniální filosofie]]“ je specifická filozofie náboženství, podle níž všechny náboženské tradice sdílejí jednu univerzální pravdu. Z této pravdy pak má vycházet veškeré náboženské smýšlení. Tento pohled byl zpopularizován ve 20. století [[Aldous Huxley|Aldousem Huxleym]]. Podle Huxleyho je pro správné chápání božského nutné splnit následující podmínky. Člověk se musí stát naprosto milující bytostí se zcela čistým srdcem i duší. Právě takovými lidmi, kterých je jen velmi málo, jsou dle Huxleyho [[prorok|proroci]], [[svatý|svatí]] a filosofové. Pouze oni jsou schopni náhlédnout universální pravdu [[transcendence|transcendentna]], jež je společná všem náboženstvím. Mezi ně však nepatří pouze „zakladatelé“ velkých světových náboženství, ale právě i inspirovaní mystici. A. Huxley byl významně ovlivněn tzv. [[Neohinduismus|neohinduismem]]. Neohinduismus je moderní interpret ace [[hinduismus|hinduismu]], která vznikla v 19. st. jako reakce na západní [[kolonialismus]]. Huxley ve své knize ''Pereniální filosofie'' definuje tento pojem jako [[metafyzika|metafyziku]] rozpoznávající božskou realitu ve všech věcech, žijících bytostech i myšlenkách a jako [[psychologie|psychologii]], která nachází v duši cosi podobného nebo dokonce identického s boží realitou. Tento fenomén je dle Huxleyho univerzální. Základy pereniální filosofie lze dle něj nalézt v tradicích přírodních národů, stejně tak jako ve velkých světových náboženstvích. [84] => [85] => === Pozice kontextualistická === [86] => Kontextualistický pohled na mystiku zastával [[Steven T. Katz]]. Nesouhlasil s názorem, podle něhož je mystická zkušenost univerzální a je společná nejširšímu okruhu mystiků. Podle takového modelu by mystika byla záležitostí „mezinárodní a mezikonfesijní“. Zkušenostem, které by se za jiných okolností ukázaly být jednoznačné odlišné, by byla přisouzena jednotná forma. Katz prosazoval uznání diference, nesouhlasil se snahou o přiřazení mystických zkušeností k a priori vytvořeným modelům. Díky jeho kontextualismu tak znovu''„Bůh může být Bohem, [[Brahman]] Brahmanem a [[nirvána]] nirvánou, bez jakéhokoliv redukcionistického pokusu ztotožnit pojem Boha s pojmem Brahman či Brahman s nirvánou.'' [87] => [88] => == Současné proudy == [89] => Od starší náboženské mystiky se moderní proudy liší hlavně tím, že mystické zážitky pro ně nejsou jen kroky na cestě ke spáse, ale stávají se vlastním cílem. Ke konci 20. století vznikly opět nové mystické směry jako [[New Age]] nebo [[hlubinná ekologie]], které se nevztahují k osobnímu Bohu, nýbrž hledají absolutno ve spojení vlastního nitra s přírodou a s Vesmírem. V současné společnosti se ovšem jen těžko brání tomu, aby se „mystické zážitky“ nestaly nabídkou na trhu s odpovídající reklamou atd. [90] => [91] => Z mystických praktik v širším slova smyslu je v Česku známá především [[hathajóga]] jako systém tělesných cvičení a pozic, která je však ve skutečnosti jen okrajovou disciplínou jógy, sloužící ke zlepšení psychické a fyzické kondice. V současnosti jsou nejčastějšími přístupy [[Bhaktijóga]] – cesta citové oddanosti a [[Džňánajóga]] – cesta rozumových úvah, doplňkovými cestami jsou [[Karmajóga]] – cesta altruistické činnosti, nebo [[Rádžajóga]] – „královská“ cesta vůle. [92] => [93] => Nejrůznější druhy [[jóga|jógy]] shrnul ve své práci český mystik 20. až 21. století, spisovatel a překladatel duchovní literatury Ing. [[Jiří Vacek]] ve své encyklopedii [[jóga|jógy]] a mystiky s názvem ''Řada nejvyšší jóga a mystika''. Jiří Vacek vychází převážně z učení Šrí [[Ramana Maharši|Ramany Mahárišiho]], avšak jeho dílo zahrnuje i oblasti křesťanské mystiky, [[buddhismus|buddhismu]] a další. [94] => [95] => {{Upravit část}} [96] => Mezi propagátory východní, mahajánovým buddhismem inspirované mystiky a jógy v Česku patřili [[Karel Weinfurter]], [[František Drtikol]], [[Květoslav Minařík]], [[Míla Tomášová]] nebo [[Eduard Tomáš]], známý např. z televizního seriálu ''Paměti mystika'' nebo svými přednáškami v pražské [[Palác Lucerna|Lucerně]]. [97] => [98] => Květoslav Minařík ve svém díle ''Malý mystický slovník naučný'' [99] => {{Citace monografie | jméno=Květoslav | příjmení=Minařík | titul=Malý mystický slovník naučný | url=http://www.canopus.cz/ke_stazeni/pdf/mmslovnik.pdf | vydavatel=Canopus | místo=Praha | rok=1992 | isbn=80-85202-06-9 | strany=512 | poznamka=Dotisk: Canopus, Praha, 1995 | datum přístupu=2011-11-03 | url archivu=https://web.archive.org/web/20120111134900/http://www.canopus.cz/ke_stazeni/pdf/mmslovnik.pdf | datum archivace=2012-01-11 | nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.canopus.cz/ke_stazeni/pdf/mmslovnik.pdf |date=20120111134900 }} [100] => popisuje mystiku převážně z [[Psychologie|psychologického]] a mravního hlediska. [101] => Rozděluje mystiku na křesťanskou a tibetskou. [102] => [103] => {{Citát|Mystika je nauka o splynutí člověka s Bohem. [104] => A přece je mystika nauka praktická, protože tkví v psychologii způsobu života. [105] => Tedy sice v abstraktních faktorech, ale přece jen ve faktorech, jimiž vlastně každý žije. [106] => Kdo tedy nezná psychologii a neumí si ujasnit, že rozhodující jsou city a duševní stavy člověka, tj. cosi nezávislého nebo jen podmíněně závislého na zevních okolnostech, ten nemůže pochopit smysl mystiky a mystického školení vůbec. [107] => Minařík, str. 277}} [108] => [109] => {{Citát|Křesťanská mystika, která je vlastně mystikou katolickou, očekává, že všechny stavy duševního oprošťování od světa mohou být člověku uděleny Bohem a že tedy člověk sám v této věci nemůže nikdy nic dělat. [110] => }} [111] => [112] => {{Citát|Tibetská mystika je na rozdíl od křesťanské hloubkovou pozitivní psychologií. [113] => Smyslem mystiky je uvést skrytý vnitřní svět do působivé aktivity, [114] => aby člověk poznal, že není trpným činitelem na pláni přemáhajícího světa, [115] => čili aby se poučil, že je sám tvůrcem svých osudů ovšem jen na základě psychických postojů a hodnot. [116] => Zevní události jsou jen výsledkem poměrů subjektu k zevnímu světu. [117] => }} [118] => [119] => {{Citát|Dalo by se říci: právě mravní kázeň je ukazatelem kvality reformované mystiky. [120] => Mravní kázeň sama, i když nemusí vést k žádným domnělým mystickým výsledkům, je vlastně mystika svého druhu, mystika, která poskytuje poznání většinou až na konci života. [121] => Vyšší výsledky mystického školení jsou závislé na povznášení mysli k Bohu, z tibetského hlediska pak na oproštění mysli od světa. [122] => Minařík, str. 278}} [123] => [124] => == Odkazy == [125] => === Reference === [126] => [127] => [128] => === Literatura === [129] => ; Primární [130] => * [[Pseudo-Dionýsios Areopagita|Dionýsios Areopagita]]: ''Listy; O mystické teologii'', Praha: OIKOYMENH 2005. [131] => * [[William James|James, William]]: ''Druhy náboženské zkušenosti. '' Praha: Melantrich 1930. [132] => * [[Evelyn Underhill|Underhill, Evelyn]]: ''Mystika: podstata a cesta duchovního vědomí.'' Praha: Dybbuk 2004. {{ISBN|80-86862-03-8}} [133] => * Underhill, Evelyn: ''Podstata mystiky a jiné eseje'', Praha: Dybbuk 2008. {{ISBN|978-80-86862-62-0}} [134] => [135] => ; Sekundární [136] => * {{Citace sborníku [137] => | příjmení1 = Asmus [138] => | jméno1 = Valentin [139] => | odkaz na autora = Valentin Asmus [140] => | příjmení_sestavitele1 = Jovčuk [141] => | jméno_sestavitele1 = M. T. [142] => | odkaz na sestavitele = Michail Iovčuk [143] => | příjmení sestavitele2 = Ojzerman [144] => | jméno sestavitele2 = T. I. [145] => | sestavitel2 = [146] => | odkaz na sestavitele2 = Teodor Ojzerman [147] => | příjmení sestavitele3 = Ščipanov [148] => | jméno sestavitele3 = I. J. [149] => | sestavitel3 = [150] => | odkaz na sestavitele3 = Ivan Ščipanov [151] => | titul = Mystika v západní filosofii XII. století [152] => | sborník = Dějiny filosofie [153] => | odkaz na sborník = Stručné dějiny filosofie [154] => | vydavatel = Svoboda [155] => | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) [156] => | místo = [[Praha]] [157] => | rok_vydání = 1976 [158] => | vydání = 2 [159] => | strany = 111–112 [160] => | počet_stran = [161] => | jazyk = cs [162] => | ref = Asmus [163] => }} [164] => * [[Luboš Kropáček|Kropáček, Luboš]]: ''Súfismus. Dějiny islámské mystiky''. Praha: Vyšehrad 2008. {{ISBN|978-80-7021-817-4}} [165] => * {{Citace monografie|příjmení1=Olšovský|jméno1=Jiří | odkaz na autora = Jiří Olšovský|titul=Slovník filozofických pojmů současnosti|url=https://books.google.cz/books?id=DG_b0tahF3AC&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false|vydavatel=Grada|místo=Praha|rok=2011 | kapitola = „Mystika” | strany = 135 |počet_stran=333|isbn=978-80-247-3613-6|vydání=3| typ vydání = rozšířené a aktualizované|ref=Olšovský}} [166] => * [[Vladimír Sadek|Sadek, Vladimír]]: ''Židovská mystika''. Praha: Agite/Fra 2003. {{ISBN|978-80-86603-91-9}}. [167] => * [[Jan Sokol|Sokol, Jan]]: ''Mistr Eckhart a středověká mystika''. Praha: Vyšehrad 2006. [168] => * Sudbrack, Joseph: ''Mystika''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1995 [169] => * [kolektiv:] ''Encyklopedie mystiky I—VI.'' Praha: Argo, 2000—2004. [170] => * Kolektiv: ''Slovník spirituality''. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1999, heslo ''Křesťanská mystika''. [171] => * {{Citace monografie [172] => | titul = Filozofický slovník: A-N [173] => | odkaz na titul = Filozofický slovník (Klaus–Buhr) [174] => | titul původní = Philosophisches Wörterbuch [175] => | vydavatel = Svoboda [176] => | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství) [177] => | místo = [[Praha]] [178] => | rok = 1985 [179] => | kapitola = „Mystika“ [180] => | počet stran = 457 [181] => | strany = 415–416 [182] => | jazyk = cs [183] => | redaktoři = : [[Georg Klaus]], [[Manfred Buhr]] [184] => | překladatelé = : [[Karel Berka]], [[Vladimír Čechák]], [[František Čížek]], [[Miloš Havelka]], [[Jaromir Janoušek]], [[Jaromir Novotný]], [[Jaroslava Pešková]], [[Jiří Pešek]], [[Jiří Šíma]], [[Otto Vochoč]] [185] => | vydání = 1 [186] => | svazek = I [187] => | ref = Filozofický slovník: A-N [188] => }} [189] => [190] => === Související články === [191] => * [[Jóga]] [192] => * [[Kabala]] [193] => * [[Meditace]] [194] => * [[Sekta]] [195] => * [[Spiritualita]] [196] => * [[Středověká křesťanská mystika]] [197] => * [[Súfismus]] [198] => *[[Hésychasmus]] [199] => [200] => === Externí odkazy === [201] => * {{Commonscat|Mysticism}} [202] => * {{Wikislovník|heslo=mystika}} [203] => * {{Otto|heslo=Mysticismus}} [204] => * {{NK ČR|ph123078|věc=ano}} [205] => [206] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20070929093929/http://www.stinstromu.net/krize/mystika.pdf Mystika a schizofrenie – kniha o podobnostech a rozdílech mezi mystickými zkušenostmi a duševní poruchou] [207] => * {{cs}} [http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=911 Mystika, mystický - katolický pohled] [208] => * {{en}} [http://plato.stanford.edu/entries/mysticism/ Heslo Mysticism ve Stanfordské encyklopedii] [209] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20060408092954/http://www.religiousworlds.com/mystic/whoswho.html B. Janz: ''Who's Who in the History of Western Mysticism''] [210] => * {{en}} [http://www.ccel.org/ccel/underhill/mysticism.html Underhill: Mysticism. A Study in Spiritual Consciousness] (viz výše český překlad) [211] => * {{en}} [http://hirr.hartsem.edu/ency/Mysticism.htm „Mysticism“, Encyclopedia of Religion and Society] [212] => * {{en}} [http://www.newadvent.org/cathen/10663b.htm „Mysticism“, Catholic Encyclopedia] [213] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051213211245/http://www.clas.ufl.edu/users/gthursby/mys/alpha.htm Alphabetical List of Mystics] [214] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/19991127200621/http://www.christianmystics.com/ ChristianMystics – Eseje o křesťanské mystice] [215] => * {{en}} [http://www.bahaimystics.org Mystika Bahá'í] [216] => * {{en}} [http://www.romemu.org/ Kehilat Romemu: kabalistická mystika ] [217] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070609004237/http://moses.creighton.edu/harmless/Bibliographies_for_Theology/Mysticism_3.htm Bibliografie středověké mystiky] [218] => * {{de}} [http://www.textlog.de/4495.html Heslo ''Mystik'' v Eislerově ''Wörterbuch der philosophischen Begriffe'' (1904)] [219] => * {{de}} [http://helmutwalther.privat.t-online.de/mystik2_zt.htm Letopočty a citáty k mystice] [220] => * {{de}} [http://www.weltreligionen-und-mystik.de Texty k mystice ve světových náboženstvích] [221] => * {{it}} [http://www.mistica.info/ Obsáhlé italské stránky o mystice] {{Wayback|url=http://www.mistica.info/ |date=20090106052455 }} [222] => [223] => ==== Kritické ==== [224] => * {{en}} [http://www.ccg.org/english/s/b7_i.html „Introduction to Mysticism“] [225] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070920182326/http://www.theness.com/articles.asp?id=70 „A Brief Analysis of Mysticism“ – a skeptical analysis by Hamed Vahidi] [226] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070613174634/http://www.atheistsunited.org/wordsofwisdom/Nelson/buddhism.html „Buddhism and Mysticism“ from Atheists United] [227] => {{Autoritní data}} [228] => [229] => [[Kategorie:Mystika| ]] [] => )
good wiki

Mystika

sv. Kateřiny Sienské (Barna da Siena, asi 1340) Mystika je souhrnné označení pro rozmanité duchovní zkušenosti bezprostředního a osobního setkání s božským, pro zkušenost hlubokého tajemství, jež se nedá přímo vyjádřit slovy, a pro různé cesty, jak takovou zkušenost získat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'jóga','orfismus (náboženství)','novoplatónismus','Mistr Eckhart','Plótinos','buddhismus','Proklos','Bernard z Clairvaux','Pseudo-Dionýsios Areopagita','William James','súfismus','František z Assisi'

Buddhismus

Jóga

Novoplatonismus

Plótínos

Proklos

Súfismus

Súfismus je mystický islámský směr, který se zaměřuje na hledání božského spojení a dosažení duchovní jednoty s Bohem.