Array ( [0] => 14670455 [id] => 14670455 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nágárdžuna [uri] => Nágárdžuna [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba [1] => }} [2] => '''Nágárdžuna''' (asi mezi lety [[150|150 n. l.]] – [[250|250 n. l.]], některými autory je uváděno [[100]] n. l. - [[165]] n. l., ale to je zřejmě nepravdivé) byl [[Indie|indický]] [[Filosof|filozof]], zakladatel školy [[Madhjamaka]] [[mahájána|mahájánového]] [[buddhismus|buddhismu]] a pravděpodobně nejvlivnější buddhistický myslitel po samotném [[Gautama Buddha|Buddhovi Gautamovi]]. Stoupenci mahájány věří, že jeho příchod byl předpovězen samotným Buddhou v několika [[sútra|sútrách]], konkrétně v textu zvaném ''Maňdžušrí múlatantra''{{Citace monografie [3] => | jméno = Dalajláma [4] => | příjmení = Tändzin Gjamccho [5] => | odkaz na autora = Tändzin Gjamccho [6] => | titul = Essential Teachings [7] => | kapitola = The Path of the Bodisattva [8] => | místo = London [9] => | vydavatel = Souvenir Press Ltd [10] => | rok = 1999 [11] => | vydání = 1 [12] => | jazyk = angličtina [13] => | strany = 34 [14] => | isbn = 0-285-63558-1 }} a sútře Královského [[samádhi]] (''Samádhirádžasútra'').{{Citace monografie [15] => | jméno = Nágárdžuna [16] => | příjmení = [17] => | odkaz na autora = Jacek Sieradzan [18] => | titul = Nágárdžuna, výběr spisů [19] => | kapitola = 1 [20] => | místo = Krakow [21] => | vydavatel = w Bibliotece Pisma Literacko-Artystycznego [22] => | rok = 1988 [23] => | vydání = 1 [24] => | jazyk = Polština [25] => | strany = 3–4 [26] => | isbn = }} [27] => [28] => Jeho spisy byly základem pro vytvoření školy [[Madhjamaka]] (Střední cesta), která byla přenesena do [[Čína|Číny]] pod názvem škola Tří pojednání ([[San-lun]], [[Tradiční znaky|TZ]]: 三論 [[Zjednodušené znaky|ZZ]]: 三论). Je mu přisuzováno prohloubení [[Filosofie|filozofického]] systému [[Pradžňápáramitá sútra|pradžňápáramitových súter]]. Vyvinul dialektickou metodu, která je založena na dovedení antiteze ad absurdum. Hlásal, že každá věc a jev existují jen skrz svůj protiklad a na základě toho tvrdil, že vše je relativní, tedy nereálné a prázdné (v [[sanskrt|sans.]] ''šúnja'', v [[Páli|pálí]] ''suňňa''). Byl také úzce spjat s [[buddhismus|buddhistickou]] [[univerzita|univerzitou]] v [[Nálanda|Nálandě]]. [29] => [30] => == Život == [31] => [[Soubor:Nagarjuna.JPG|náhled|Socha zpodobňující Nágárdžunu|vlevo]]O Nágárdžunově životě je známou velice málo, co bychom mohli považovat za skutečná fakta. Na druhou stranu se zachovalo velké množství legend. Pravděpodobně se narodil v jižní [[Indie|Indii]] poblíž města Nagarjunakondy, které leželo v současném [[Indie|indickém]] státě [[Ándhrapradéš]]. Podle překladatele [[Kumáradžíva|Kumáradžívy]] se Nágárdžuna narodil v [[Bráhman|bráhmanské]] rodině, ale později konvertoval k [[buddhismus|buddhismu]]. Možná tato skutečnost byla důvodem, proč byl jedním z mála významných [[buddhismus|buddhistických]] myslitelů, kteří raději psali v [[sanskrt]]u než v [[Páli|pálí]] nebo [[buddhismus|buddhistickém]] hybridním [[sanskrt]]u. Nágárdžunovo jméno se odvozuje od [[nága]] a ''ardžuna'' (strom druhu ''Terminalia arjuna''). Podle tradice se Nágárdžuna narodil pod takovým stromem a [[nága|nágové]] jej svém podmořském paláci vzdělávali v okultních vědách. Potom prý v peklech objevil [[mahájánové sútry]].{{Citace monografie | titul = Lexikon východní moudrosti | překladatelé = Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková | vydání = 1 | vydavatel = Votobia | místo = Olomouc | rok = 1996 | strany = 299 | isbn = 80-7198-168-0 }} [32] => [33] => Podle legendárního podání překladatele [[Kumáradžíva|Kumáradžívy]] od samého mládí Nágárdžuna vykazoval udivující intelektuální schopnosti. Ve věku dvaceti let měl věhlas [[bráhman]]a vyučeného tradičním způsobem. Poté zanechal učení a začal se oddávat smyslovým potěšením, až konečně jednoho dne, který se zakončil smrtí jeho dvou blízkých přátel, za něž se cítil zodpovědný, přijal [[buddhismus|buddhistické]] [[Bhikkhu|mnišské]] sliby. Velice rychle se obeznámil s [[Tripitaka|Tripitakou]]. Uvědomiv si velký nepořádek v textech, započal cestu po celé [[Indie|Indii]] v hledání ztracených [[Mahájánové sútry|mahájánových textů]]. Slitoval se nad ním Mahánága a zavedl ho do své knihovny súter. Po devadesáti dnech studia je všechny ovládl, ale když nalezl další množství súter, uvědomil si, že je důležitější praxe než učení dalších textů. Poté usedl v [[samádhi]] - trpělivosti ne-bytí a vytvořil [[šástra|šástry]] školy [[Madhjamaka]] a napsal precizní komentáře [[Mahájána|mahájány]] [34] => Podle zřídla tibetské tradice a historika Bustona rinpoče jedině stéblo trávy kuša mohlo usmrtit Nágárdžunu, protože v předchozím životě ''nevědomě'' touto trávou usmrtil mravence.{{Citace monografie [35] => | jméno = Paul [36] => | příjmení = Williams [37] => | odkaz na autora = [38] => | titul = Mahayana Buddhism. The doctrinal foundations [39] => | kapitola =3 Madhyamaka [40] => | místo = London [41] => | vydavatel = Routlege [42] => | rok = 1989 [43] => | vydání = 1 [44] => | jazyk = Angličtina [45] => | strany = 76 [46] => | isbn = }} [47] => [48] => Z Nágárdžunových spisů vyplývá, že byl dobře obeznámen s učením [[Nikájové školy|nikájových škol]] (tj. učením tzv. starých buddhistických škol), tak i s filozofií šířící se [[Mahájána|mahájány]]. I když je obecně považován za příslušníka [[Mahájána|mahájány]], často se ve svých pracích opírá o [[Tripitaka|kánon]] škol [[Mahájána|mahájánou]] označovaných jako [[hínajána]]. Jeho filozofie je v tomto ohledu velice nezávislá a je tak střední cestou mezi starými a nově vznikajícími školami [[buddhismus|buddhismu]]. Je považován za jednoho ze zakladatelů a nejdůležitějších učitelů [[buddhismus|buddhismu]] [[Mahájána|mahájány]]{{Citace monografie [49] => | jméno = John [50] => | příjmení = Powers [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Introduction to Tibetan Buddhism [53] => | kapitola = Mahayana [54] => | místo = [55] => | vydavatel = Snow Lion Publications [56] => | rok = 1995 [57] => | vydání = 1 [58] => | jazyk = Angličtina [59] => | strany = 97 [60] => | isbn = 1559390263 [61] => | url-access = registration [62] => | url = https://archive.org/details/introductiontoti00powe_0 [63] => }} . [64] => [65] => == Nágárdžunova filozofie == [66] => Nágárdžunův hlavní přínos [[buddhismus|buddhistické]] [[Filosofie|filozofii]] tkví v jeho rozvinutí konceptu [[šúnjatá]], neboli ''prázdnoty'', která spojuje další klíčové [[buddhismus|buddhistické]] pojmy, konkrétně [[Anattá|anátman]] a [[Patičča samuppáda|pratítjasamutpádu]] (závislé vznikání). Podle Nágárdžuny jsou nejen živé bytosti bez jakékoli podstaty nebo duše ([[átman]]), ale i všechny věci jsou bez ''svabhávy'', jinak řečeno bez ''“vlastní podstaty”''. Jsou-li tedy bez skryté esence, jsou prázdné ([[šúnjata]]). Je tomu tak proto, že vznikají podmíněně, nikoli svou vlastní silou, ale v závislosti na podmínkách, které vytvářejí jejich současnou existenci. Podle zákona závislého vznikání je všechno vzájemně zřetězeno, propojeno a spjato, každá věc je vlastně průsečíkem vzájemných vztahů, věci nemohou existovat samy o sobě, jsou ovlivňovány, jsou pomíjivé, nemají svou vlastní podstatu. Věci tedy neexistují samy o sobě, jsou zbaveny vlastních charakteristických rysů, jelikož jsou jen průsečíky vzájemných vztahů, vlastně vůbec jako takové neexistují. Ale jestliže neexistují, neznamená to, že všechno je pouhé nebytí. Právě naopak, protože není bytí (''bháva''), nemůže být ani nebytí (''abháva'') jako jeho protiklad. Jedinou skutečností je prázdnota (v [[sanskrt|sans.]] [[šúnjata]], v [[Páli|pálí]] ''suňňata''), kterou ovšem nelze ztotožňovat s nebytím. Právě relativita bytí a nebytí je projevem vesmírné prázdnoty. Podle Nágárdžuny je i samotná [[šúnjata]] (prázdnota) také ''šúnja'' (prázdná). Prázdnota ([[šúnjata]]) je v tomto významu totožná s [[Nirvána|nirvánou]]. Kdyby [[nirvána]] nebyla také prázdná, ale měla svou podstatu, jednalo by se o totéž, čím je [[hinduismus|hinduistický]] [[Brahman]]. [[Brahman]] je poznán v okamžiku, kdy člověk zjistí, že jeho nejvnitřnější podstata ([[átman]]) je totožná s božskou vesmírnou podstatou ([[Brahman]]). [[Nirvána]] je naopak prožita v okamžiku, kdy člověk zjistí, že nic nemá svou vnitřní podstatu a je tedy prázdné (šúnja). [[Nirvána]] tak není žádný konec, ani věčnost, ani nicota, ani vznik čehokoli. Nágáržuna realitu našeho běžného života chápe a vykládá jako vidinu, přelud, fatu morgánu, podobně jako jí jsou „nebeská města polobohů, zaječí parohy nebo syn neplodné ženy“. Příčinou této vidiny je nevědomost (v [[sanskrt|sans.]] ''avidjá'', v [[Páli|pálí]] ''avidždža'') o prázdnotě. Nágárdžuna neustále zdůrazňuje, že prázdnota v žádném případě neznamená nebytí a není s ním totožná. Prázdnota přesahuje bytí i nebytí (''bhávábháva''), je s nimi nesrovnatelná. Nebytí může existovat jen ve vztahu k bytí a naopak, avšak vesmírná prázdnota nemá žádný protiklad a je tak absolutní. [67] => [68] => Nágárdžuna stojí také za rozvinutím tzv. učení o dvou pravdách, které tvrdí, že v [[buddhismus|buddhismu]] existují dvě úrovně pravdy, jedna je skutečně pravdivá a druhá je pouze konvencí nebo účelovou pravdou. Tato konvenční pravda je v pozdějších [[Mahájána|mahájánových]] textech nazývaná jako ''upája''. Nagárdžuna čerpal z předchozího pojetí této doktríny, které se nachází v ''Kačajanagotta Suttě'' (viz [[Pálijský kánon]]) a které rozlišuje mezi ''nítártha'' (jasnými) a ''nejártha'' (skrytými) pojmy. Nagárdžuna rozlišuje mezi ''samvrti'' (konvenční) a ''paramártha'' (konečnou) pravdou. ([[Ádi Šankara]] nazval analogická pojetí ''vjavahárika'' a ''paramárthika''.) Podle Nágárdžuny je tak celá [[Gautama Buddha|Buddhova]] nauka rozdělena na část ezoterickou a část exoterickou. Řekl: ''„Jsou dvě Buddhova učení. Jedno je tajné ([[sanskrt|sans.]] guhja) pro zasvěcence, druhé je zjevné (v [[sanskrt|sans.]] vjakta) a má cestu snadnou (v [[sanskrt|sans.]] sahadža) a cestu nesnadnou (v [[sanskrt|sans.]] kathina).“'' [69] => [70] => == Kritika == [71] => [[Vedánta sútra]] 2.2.32 (''sarvathānupapatteśca'') oponuje filozofii o šúnjatě. [72] => Pokud jsou prostředky poznání a argumenty prázdné, nelze podle ní tuto filozofii prosadit. [73] => [74] => == Díla připisovaná Nagárdžunovi == [75] => * Mūlamadhyamaka-kārikā [76] => * Śūnyatāsaptati [77] => * Vigrahavyāvartanī [78] => * Vaidalyaprakaraṇa [79] => * Vyavahārasiddhi [80] => * Yuktiṣāṣṭika [81] => * Catuḥstava [82] => * Ratnāvalī [83] => * Pratītyasamutpādahṝdayakārika [84] => * Sūtrasamuccaya [85] => * Bodhicittavivaraṇa [86] => * Suhṛllekha [87] => * Bodhisaṃbhāra [88] => Reference.{{Citace monografie [89] => | jméno = Paul [90] => | příjmení = Williams [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Mahayana Buddhism. The doctrinal foundations [93] => | kapitola =3 Madhyamaka [94] => | místo = London [95] => | vydavatel = Routlege [96] => | rok = 1989 [97] => | vydání = 1 [98] => | jazyk = Angličtina [99] => | strany = 73 [100] => | isbn = }} [101] => [102] => == Literatura v češtině == [103] => * Holba, Jiří (vyd.): ''Nágárdžuna - filosofie střední cesty''. Praha (Oikúmené) 2012 [104] => * Jaspers, Karl: ''Nágárdžuna'', in: ''Reflexe'' č. 56, 2019, str. 31–52 [105] => [106] => == Reference == [107] => [108] => [109] => == Externí odkazy == [110] => * {{Commonscat}} [111] => {{Buddhismus Mahájána}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => {{Portály|Buddhismus}} [114] => [115] => [[Kategorie:Buddhističtí filozofové]] [116] => [[Kategorie:Indičtí filozofové]] [117] => [[Kategorie:Narození ve 2. století]] [118] => [[Kategorie:Úmrtí ve 3. století]] [119] => [[Kategorie:Tibetské buddhistické termíny]] [120] => [[Kategorie:Mahásiddhové]] [121] => [[Kategorie:Muži]] [122] => [[Kategorie:Století lidé]] [] => )
good wiki

Nágárdžuna

Nágárdžuna (asi mezi lety 150 n. l.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'buddhismus','sanskrt','Mahájána','Indie','šúnjata','Páli','Nirvána','Madhjamaka','Brahman','Gautama Buddha','átman','nága'

Brahman

Buddhismus

Indie

Madhjamaka

Mahájána

Nága

Nirvána

Páli

Sanskrt

Šúnjatá