Array ( [0] => 14661646 [id] => 14661646 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nahosemenné [uri] => Nahosemenné [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Nahosemenné rostliny jsou skupina rostlin, které mají semena otevřená. Jsou to nejrozšířenější skupina rostlin na Zemi a zahrnují všechny krytosemenné rostliny. Nahosemenné rostliny mají samčí i samičí pohlavní orgány na stejné rostlině, což umožňuje oplození semene bez nutnosti pylu. Mezi nejznámější příklady nahosemenných rostlin patří například borovice, jedle nebo cykasy. Nahosemenné rostliny mají také charakteristické dřevnaté stonky a jehlice nebo šupiny místo listů. Tyto rostliny mají velký ekologický význam, protože poskytují útočiště a potravu pro mnoho živočichů. [oai] => Nahosemenné rostliny jsou skupina rostlin, které mají semena otevřená. Jsou to nejrozšířenější skupina rostlin na Zemi a zahrnují všechny krytosemenné rostliny. Nahosemenné rostliny mají samčí i samičí pohlavní orgány na stejné rostlině, což umožňuje oplození semene bez nutnosti pylu. Mezi nejznámější příklady nahosemenných rostlin patří například borovice, jedle nebo cykasy. Nahosemenné rostliny mají také charakteristické dřevnaté stonky a jehlice nebo šupiny místo listů. Tyto rostliny mají velký ekologický význam, protože poskytují útočiště a potravu pro mnoho živočichů. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Nahosemenné rostliny [2] => | obrázek = Gymnospermae.jpg [3] => | velikost obrázku = 280px [4] => | popisek = Různí zástupci nahosemenných rostlin [5] => | alt = Ilustrovaný plakát zobrazující vybrané zástupce nahosemenných [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = '''nahosemenné''' (''Acrogymnospermae'') [9] => | druhotné dělení = Podřazené taxony [10] => | podřazené taxony = * [[cykasotvaré]] [11] => * [[jinanotvaré]] [12] => * [[jehličnany]] [13] => ** [[borovicotvaré]] [14] => ** [[liánovcotvaré]] [15] => ** [[cypřišotvaré]] [16] => }} [17] => '''Nahosemenné rostliny''' (tradičně ''Gymnospermae'', nově ''Acrogymnospermae'') jsou tradičním označením pro skupinu [[semenné rostliny|semenných rostlin]], do které patří [[cykasy]], [[jinan]]y a [[jehličnany]] včetně [[liánovcotvaré|liánovců]], jejich vnitřní skupiny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické: [[vajíčko]] rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin [[Krytosemenné|krytosemenných]]) není ukryto v [[semeník]]u, ale volně leží na [[plodolist]]u, z něhož později vzniká [[Šupina (botanika)|podpůrná šupina]]. Jejich vydělení je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období [[karbon]]u v [[Paleozoikum|prvohorách]].{{Citace elektronického periodika [18] => | příjmení = Chase [19] => | jméno = Mark W. [20] => | příjmení2 = Reveal [21] => | jméno2 = James L. [22] => | titul = A phylogenetic classification of the land plants to accompany APG III [23] => | periodikum = Botanical Journal of the Linnean Society [24] => | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1095-8339.2009.01002.x/abstract [25] => | url2 = https://academic.oup.com/botlinnean/article/161/2/122/2418423 [26] => | rok vydání = 2009 [27] => | měsíc vydání = říjen [28] => | den vydání = 8 [29] => | ročník = 161 [30] => | typ ročníku = svazek [31] => | číslo = 2 [32] => | strany = 122–127 [33] => | issn = 1095-8339 [34] => | doi = 10.1111/j.1095-8339.2009.01002.x [35] => | pmid = [36] => | jazyk = anglicky [37] => | datum přístupu = 2019-09-26 [38] => }} [39] => [40] => Moderní [[Fylogenetika|fylogenetické]] výzkumy chápou recentní nahosemenné (souhrnně označované nově jako ''Acrogymnospermae,'' z řeckého ''acro-'' – vrcholový){{Citace elektronické monografie [41] => | příjmení = Cantino [42] => | jméno = Philip D. [43] => | titul = Towards a phylogenetic nomenclature of Tracheophyta [44] => | url = http://phylodiversity.net/donoghue/publications/MJD_papers/2007/164_Cantino_Taxon07.pdf [45] => | vydavatel = Taxon [46] => | místo = [47] => | datum vydání = 8/2007 [48] => | datum přístupu = 2019-09-14 [49] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200103221040/http://phylodiversity.net/donoghue/publications/MJD_papers/2007/164_Cantino_Taxon07.pdf [50] => | datum archivace = 2020-01-03 [51] => | nedostupné = ano [52] => }} jako [[Monofyletismus|monofyletickou]] sesterskou skupinu širšího [[Kladistika|kladu]], z něhož se později odvětvují i krytosemenné; tomu odpovídá i pohled prezentovaný v tomto článku. Ve starších systémech naopak představovaly nahosemenné z evolučního hlediska mezistupně mezi [[kapraďorosty]], [[Pranahosemenné|pranahosemennými]] (''Progymnospermae''), [[Kapraďosemenné|kapraďosemennými]] (''Pteridospermatophyta'') a [[Krytosemenné|krytosemennými]] (''Magnoliophyta'') rostlinami. Je však zřejmé, že pokud by mezi nahosemenné rostliny byli nadále řazeni i fosilní zástupci, především z nesourodé skupiny kapraďosemenných, jednalo by se o [[Parafyletismus|parafyletický]], tedy nepřirozený a nadále neudržitelný taxon.{{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení1 = Nam [54] => | jméno1 = Jongmin [55] => | příjmení2 = dePamphilis [56] => | jméno2 = Claude W. [57] => | příjmení3 = Ma [58] => | jméno3 = Hong [59] => | příjmení4 = Nei [60] => | jméno4 = Masatoshi [61] => | titul = Antiquity and Evolution of the MADS-Box Gene Family Controlling Flower Development in Plants [62] => | periodikum = Molecular Biology and Evolution [63] => | vydavatel = [[Oxford University Press]] [64] => | ročník = 20 [65] => | číslo = 9 [66] => | datum_vydání = 2003-09-01 [67] => | strany = 1435–1447 [68] => | url = https://academic.oup.com/mbe/article/20/9/1435/976862 [69] => | issn = 0737-4038 [70] => | jazyk = en [71] => | pmid = 12777513 [72] => | doi = 10.1093/molbev/msg152 [73] => }} [74] => [75] => Stávající rostliny řazené mezi nahosemenné zahrnují několik větví vývojově značně izolovaných vzhledem k masivnímu vymírání jejich zástupců především na konci [[Mezozoikum|druhohor]]; jejich reliktnost a závislost podrobného studia na fosilním materiálu je příčinou jejich dosud ne zcela vyřešené, natož ustálené systematiky a taxonomie. Zahrnují zhruba 800–1000 druhů rostlin v 83 rodech a 12–14 čeledích (pro srovnání, krytosemenných je udáváno až 300 000 druhů). Rozšířeny jsou kosmopolitně na obou polokoulích, od chladných oblastí až do tropů. V současnosti mají borovicotvaré dominantní postavení v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] a v horských oblastech, cykasotvaré rostou v [[Tropický podnebný pás|tropických oblastech]] všech [[Kontinent|světadílů]], jinanotvaré přežily pouze v jednom druhu v [[Čína|Číně]] a liánovcotvaré se vyskytují v tropických a subtropických oblastech [[Starý svět|Starého]] i [[Nový svět|Nového světa]]. [76] => [77] => == Charakteristika == [78] => [[Soubor:Picea Pungens Young Cones.jpg|vlevo|náhled|Samičí šištice [[Smrk pichlavý|smrku pichlavého]] (''Picea pungens''). Šištice umožňují volný přístup k vajíčkům, resp. semenům, která jsou tak „nahá“.|alt=Červené samičí šištice vyrůstající vzpřímeně na konci větvičky]] [79] => Recentní nahosemenné rostliny jsou výhradně dřeviny. Vzhledem k tomu, že se jedná o vývojově dosti starou skupinu semenných rostlin, nese v sobě jejich morfologie i anatomie řadu zvláštností. Na rozdíl od krytosemenných netvoří [[květ]]y, květní orgány a pravé [[Plod (botanika)|plody]], ale rozmnožovací orgány jsou u nich uspořádány v [[Šištice|šišticích]]. Krom liánovců nemají vodivá pletiva [[Dřevo|sekundárního dřeva]] složená z pravých [[Céva (botanika)|cév]], ale vývojově původnějších [[Cévice|cévic]] (tracheidů).{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení1 = Vinter [81] => | jméno1 = Vladimír [82] => | titul = Anatomický atlas cévnatých rostlin [83] => | url = http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/ [84] => | vydavatel = Katedra botaniky [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého|Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého]] [85] => | kapitola = Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) [86] => | strany = 1 [87] => | datum přístupu = 2019-09-13 [88] => }} Přirozená [[polyploidie]] je vzácná a vyskytuje se pouze u několika málo druhů (uvádí se, že u méně než 5 %), allopolyploidie (polyploidie vyvolaná hybridizací) nebyla u žádných nahosemenných prokázána. Vzhledem k tomu, že v linii krytosemenných rostlin byly polyploidizační události prokazatelně zcela běžné, existují teorie, že vyšší genetická variabilita způsobená polyploidizací byla jedním z důvodů rychlé a radikální druhové převahy krytosemenných rostlin nad vývojově původnějšími nahosemennými po jejich nástupu koncem [[Křída|křídy]].{{citace periodika [89] => | jméno = Jan [90] => | příjmení = Suda [91] => | titul = Darwinova „odporná záhada“ po 130 letech aneb souvisí polyploidie s rozmanitostí krytosemenných rostlin [92] => | periodikum = Živa [93] => | odkaz na periodikum = Živa (časopis) [94] => | číslo = 5 [95] => | rok = 2009 [96] => }} [97] => [98] => === Generativní rozmnožování === [99] => Typické pro všechny nahosemenné je tvorba pohlavních buněk v jednopohlavných šišticích (tedy zvlášť samčí, zvlášť samičí), které jsou umístěny buď na různých jedincích ([[Dvoudomost|dvoudomé]] cykasy, jinany, liánovce, některé jehličnany) nebo odděleně na [[Jednodomost|jednom jedinci]] (většina jehličnanů).{{Citace monografie [100] => | příjmení = Musil [101] => | jméno = Ivan [102] => | příjmení2 = Hamerník [103] => | jméno2 = Jan [104] => | titul = Lesnická dendrologie 1 : jehličnaté dřeviny : přehled nahosemenných (i výtrusných) dřevin [105] => | vydání = [106] => | vydavatel = Česká zemědělská univerzita [107] => | místo = Praha [108] => | rok = 2002 [109] => | počet stran = [110] => | strany = 17 [111] => | isbn = 80-213-0992-X [112] => | počet_stran = 177 [113] => }} Zralé semenné šištice mohou nabývat různých podob. U většiny jehličnanů při dozrávání dřevnatí a vytváří známou [[šiška|šišku]], z níž se po [[Hygroskopie|hygroskopickém]] otevření podpůrných šupin semena volně vysypávají ven; zajímavou adaptací některých druhů jsou tuhé [[Serotinita|serotinní]] šišky, které se otevírají teprve poté, co přejdou vysokými teplotami během požáru, který zároveň pro budoucí semenáčky vyčistil okolní plochu od konkurenční vegetace. Jindy mohou být šištice velmi redukované, popřípadě mohou části šištic zdužnatět a vytvářet útvary připomínající zdánlivé plody: zdužnatěním [[Vaječné poutko|vaječného poutka]] vzniká [[míšek]] (epimatium) u [[tis]]u, zdužnatělé [[osemení]] nazývané [[sarkotesta]] pak kryje semena [[Jinan dvoulaločný|jinanu]], [[hlavotis]]u i některých [[cykas]]ů. Zdánlivé bobule [[Jalovec|jalovce]] zvané [[Jalovčinka|jalovčinky]] (odborně galbuly) jsou zdužnatělé a vzájemně srostlé semenné šupiny šištic. U bazálních větví cykasů připomínají [[sporofyl]]y dosud svým tvarem listy, u některých [[Liánovcotvaré|liánovců]], například [[chvojník]]u, už jsou naopak vyvinuty primitivní semenné obaly připomínající [[listen]]y. [114] => [115] => [[Vajíčko]] v samičí šištici není uzavřeno v [[semeník]]u, ale volně leží na [[plodolist]]u – semenné šupině ([[megasporofyl]]u). Samčí generativní útvary (přetvořené listy, [[mikrosporofyl]]y) nesou prašná pouzdra, nejsou rozlišeny na [[prašník]] a [[Nitka|nitku]] jako u krytosemenných.{{Citace monografie [116] => | příjmení = Kubát [117] => | jméno = Karel [118] => | příjmení2 = [119] => | jméno2 = [120] => | titul = Fylogeneze a systém vyšších rostlin [121] => | vydání = [122] => | vydavatel = Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta přírodovědecká [123] => | místo = Ústí nad Labem [124] => | rok vydání = 2006 [125] => | počet stran = [126] => | strany = 11,13 [127] => | isbn = [128] => }} U cykasů a jinanů jsou dosud vyvinuty obrvené [[spermatozoid]]y schopné pohybu, u jehličnanů se již jedná o samostatně nepohyblivé spermatické buňky – [[Pyl|pylová zrna]].{{Citace elektronické monografie [129] => | příjmení1 = Vinter [130] => | jméno1 = Vladimír [131] => | titul = Anatomický atlas cévnatých rostlin [132] => | url = http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/ [133] => | vydavatel = Katedra botaniky [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého|Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého]] [134] => | kapitola = Přehled vývojových cyklů cévnatých rostlin [135] => | strany = 3 [136] => | datum přístupu = 2019-09-27 [137] => }} [[Opylení]] se děje [[Anemogamie|vesměs větrem]], některé cykasy a liánovce jsou [[Entomogamie|opylovány i hmyzem]]. Na rozdíl od vývojově primitivnějších rostlin již přenos samčí pohlavní buňky na vajíčko není závislý na vnějším vlhkém prostředí, ale je zajištěn pomocí [[Polinační kapka|polinační kapky]]. [[Oplodnění|Oplození]] je pouze jednoduché, pylové zrno klíčí přímo na vajíčku v [[Pylová láčka|pylovou láčku]], živným pletivem semene je primární ([[haploidní]]) [[endosperm]] – vlastně samičí [[prokel]] (na rozdíl od triploidního sekundárního endospermu vzniklého dvojitým oplozením u krytosemenných). Mezi přenosem pylu, vlastním oplodněním a dozráním semen často uplyne dlouhá doba, u jehličnanů i několik let. Zralá semena mohou být [[Anemochorie|roznášena větrem]] nebo [[Endozoochorie|živočichy, kteří je konzumují]].{{Citace monografie [138] => | příjmení = Kubát [139] => | jméno = Karel [140] => | příjmení2 = [141] => | jméno2 = [142] => | titul = Botanika [143] => | vydání = [144] => | vydavatel = Scientia [145] => | místo = Praha [146] => | rok vydání = 2012 [147] => | počet stran = [148] => | strany = 138–142 [149] => | isbn = 978-80-7183-266-9 [150] => }} [151] => [152] => == Evoluce == [153] => [[Soubor:Ginkgo dissecta SR 96-08-01.JPG|náhled|Fosilní list jinanu ''Ginkgo dissecta'' nalezený v USA, s datovaným stářím 49 milionů let|alt=Otisk laločnatého listu v kameni]] [154] => Rostliny řazené mezi nahosemenné byly v prehistorii, především na konci prvohor a ve druhohorách, dominantními rostlinami na Zemi. [[Stratigrafie|Stratigrafické]] nálezy ukazují, že nejpůvodnější z nich se objevují již koncem [[Geologický čas|geologického období]] [[karbon]]u v [[Paleozoikum|prvohorách]]; stáří nejstarší známé fosilie [[Kordaity|kordaitu]] ''Cordaixylon iowensis'' je datováno na 306–307 milionů let (nejstarší doklad o existenci semen je přitom starý 367 milionů let).{{Citace periodika [155] => | titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes [156] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679 [157] => | periodikum = PLOS ONE [158] => | datum vydání = 2014-09-15 [159] => | datum přístupu = 2019-09-12 [160] => | issn = 1932-6203 [161] => | pmid = 25222863 [162] => | strany = e107679 [163] => | ročník = 9 [164] => | číslo = 9 [165] => | doi = 10.1371/journal.pone.0107679 [166] => | jazyk = en [167] => | jméno = Xiao-Quan [168] => | příjmení = Wang [169] => | jméno2 = Zu-Yu [170] => | příjmení2 = Yang [171] => | jméno3 = Dong-Mei [172] => | příjmení3 = Guo [173] => }} Po pravděpodobných silných vlnách vymírání již v počátcích jejich vývoje (v karbonu a poté v [[Permské vymírání|permu až triasu]]) se jejich tvarová a druhová rozmanitost výrazněji objevuje ve [[Mezozoikum|druhohorách]]; i tak se odhaduje, že již ve svrchním [[perm]]u tvořily nahosemenné až 60 % zemské vegetace.{{Citace periodika [174] => | příjmení = Štech [175] => | jméno = Milan [176] => | titul = Jak přenést příběh cévnatých rostlin do středoškolské biologie [177] => | periodikum = Živa [178] => | datum vydání = [179] => | ročník = 2016 [180] => | číslo = 2 [181] => | strany = 70–75 [182] => | url = [183] => }} Počátkem [[Kenozoikum|kenozoika]] naproti tomu prošly opět obdobím vymírání v souvislosti s prudkým nástupem krytosemenných rostlin. Většina současných čeledí byla pravděpodobně vydělena již v raném [[Mezozoikum|mezozoiku]] ([[trias]]–[[jura]]), rody jsou datovány obdobím [[Křída|křídy]] až raného kenozoika, jejich aktuální druhová diverzita pak je výsledkem [[Speciace|speciačních událostí]] v průběhu terciéru. [184] => [185] => Fylogenezi nahosemenných lze sledovat porovnáním nejstarších primitivních rostlin řádů cykasotvarých a jinanotvarých s mladšími borovicotvarými nebo s liánovcotvarými, které se v několika znacích již blíží k rostlinám [[Krytosemenné|krytosemenným]]. Bazální skupinou jsou cykasy, následovány jinany. Nejpůvodnější skupinou ze zbývajících jsou borovicovité, jež tvoří sesterskou větev k ostatním jehličnanům zastoupených jednak liánovci, jednak skupinou nazývanou nově Cupressophytes a skládající se ze dvou větví: jednou zahrnující pajehličník a čeledi blahočetovité a [[nohoplod]]ovité, druhou obsahující cypřišovité a tisovité (obě v širokém smyslu). [186] => [187] => == Systematika a taxonomie == [188] => [[Soubor:Sciadopitys verticillata3.jpg|vlevo|náhled|[[Pajehličník přeslenatý|Pajehličník přeslenitý]] (''Sciadopitys verticillata'') je evolučně izolovaným druhem monotypické čeledi, jejíž postavení v rámci jehličnanů nebylo dosud uspokojivě vyřešeno|alt=Vrchol větvičky pajehličníku]] [189] => Systematická klasifikace nahosemenných rostlin procházela v čase mnoha změnami. Po překonání [[Morfologie rostlin|morfologického]] způsobu zatříďování flóry, kdy se do jednotlivých skupin řadily vedle sebe taxony podobné vzhledem nebo vlastnostmi, přišla nová klasifikace založená na [[Kladistika|kladistickém]], [[Monofyletismus|monofyletickém]] hledisku vycházejícím z [[Genetický kód|genových sekvencí]] určitých úseků [[DNA]] nebo [[RNA]]. Zjednodušeně řečeno, do stejné skupiny náleží rostliny pocházející ze stejného dohledatelného praprapředka bez ohledu na to, jak se která rostlina za dobu, třeba i milionu let, od rozdělení pozměnila. Tento moderní způsob zatřiďování rostlin je pro [[krytosemenné]] rozpracován v [[Seznam systémů taxonomie rostlin|taxonomickém systému]] [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]]. [190] => [191] => Snaha navázat systém nahosemenných a dalších cévnatých rostlin na APG však vede k nutnosti posunu zavedených klasifikačních ranků, což se neobejde bez značných nomenklatorických obtíží. V návrhu z roku 2009 amerických botaniků M. Chase a J. Reveala je celá skupina odpovídající [[Vyšší rostliny|embryofytům]] postavena na úroveň [[Třída (biologie)|třídy]], pro kterou je navrženo jméno ''Equisetopsida'', a tradiční oddělení mají úroveň [[Třída (biologie)|podtříd]]. Skupina kolem nizozemského botanika M. Christenhusze v tomto smyslu rozpracovala a aktualizovala systém recentních nahosemenných.{{Citace elektronického periodika [192] => | příjmení = Christenhusz [193] => | jméno = Maarten J. M. [194] => | příjmení2 = Reveal [195] => | jméno2 = James L. [196] => | příjmení3 = Farjon [197] => | jméno3 = Aljos [198] => | spoluautoři = GARDNER, Martin F.; MILL, Robert R.; CHASE, Mark W. [199] => | titul = A new classification and linear sequence of extant gymnosperms [200] => | periodikum = Phytotaxa [201] => | rok vydání = 2011 [202] => | měsíc vydání = únor [203] => | den vydání = 18 [204] => | číslo = 19 [205] => | strany = 55–70 [206] => | url = https://www.mapress.com/phytotaxa/content/2011/f/pt00019p070.pdf [207] => | dostupnost2 = PDF [208] => | issn = 1179-3163 [209] => | isbn = 978-1-86977-651-0 [210] => | jazyk = anglicky [211] => | vydavatel = Magnolia Press [212] => | datum přístupu = 2019-09-28 [213] => | poznámka = speciální vydání ''Linear sequence, classification, synonymy, and bibliography of vascular plants: Lycophytes, ferns, gymnosperms and angiosperms'' [214] => }} Problémy v něm působí například postavení nesourodé skupiny [[Obalosemenné|obalosemenných]] (''Gnetophyta''), jež byly díky některým morfologickým rysům dlouho řazeny jako „vývojově nejpokročilejší“ do blízké příbuznosti krytosemenných rostlin, zatímco moderní molekulární analýzy jim určují místo blíže jehličnanům nebo přímo mezi jehličnany; zdá se, že jejich vývojově pokročilé rysy jako obaly semene, pravé [[Céva (botanika)|cévy]] či náznak dvojitého oplození jsou pouze nezávislými [[apomorfie]]mi. Mezi dvěma řády kolísá [[Monotypický taxon|monotypická]] čeleď [[Pajehličník přeslenatý|pajehličníkovité]] s jediným recentním zástupcem. Ne zcela vyjasněné vztahy dosud panují též mezi recentními a vymřelými skupinami, například [[benetity]] (''Benettitales'') – druhohorními rostlinami vzhledově podobnými cykasům, ale s oboupohlavnými šišticemi připomínajícími svou strukturou jednoduchý květ.{{Citace elektronické monografie [215] => | příjmení1 = Arens [216] => | jméno1 = Nan Crystal [217] => | příjmení2 = Strömberg [218] => | jméno2 = C. [219] => | příjmení3 = Thompson [220] => | jméno3 = A. [221] => | titul = Introduction to the Bennettitales [222] => | url = https://ucmp.berkeley.edu/seedplants/bennettitales.html [223] => | vydavatel = [[University of California Museum of Paleontology]] [224] => | datum vydání = 1998? [225] => | datum přístupu = 2019-09-13 [226] => }} [227] => [228] => Recentní nahosemenné (''Acrogymnospermae'') byly mnoha výzkumy prokázány jako [[Monofyletismus|monofyletická]] skupina [[Sesterská skupina|sesterská]] ke krytosemenným, které se odvětvují z širšího [[Kladistika|kladu]] zahrnujícího též některé vymřelé kapraďosemenné rostliny. To je v rozporu oproti starším představám, podle nichž představovaly z evolučního hlediska mezistupeň mezi [[kapraďorosty]], tzv. prvosemennými či [[Pranahosemenné|pranahosemennými]] rostlinami (''Progymnospermae''), jako byl ''[[Archaeopteris]]'', [[Kapraďosemenné|kapraďosemennými]] (''Pteridospermatophyta'') a [[Krytosemenné|krytosemennými]] (''Magnoliophyta''). Jejich vydělení z fylogenetického stromu je odhadováno na dobu před více než 300 miliony let, do období [[karbon]]u v [[Paleozoikum|prvohorách]].{{Citace elektronické monografie [229] => | příjmení1 = Hrouda [230] => | jméno1 = Lubomír [231] => | titul = Změny ve fylogenetické klasifikaci cévnatých rostlin [232] => | vydavatel = BOTANY.cz [233] => | url = https://botany.cz/cs/fylogeneticka-klasifikace-rostlin/ [234] => | datum vydání = 2008-03-21 [235] => | datum přístupu = 2019-09-09 [236] => }}{{Citace monografie [237] => | příjmení1 = Novikov [238] => | jméno1 = Andriy [239] => | příjmení2 = Barabasz-Krasny [240] => | jméno2 = Beata [241] => | titul = Modern plant systematics [242] => | url = https://www.researchgate.net/publication/277138875_Modern_plant_systematics [243] => | vydavatel = Liga-Pres [244] => | rok = 2015 [245] => | počet_stran = 685 [246] => | isbn = 978-966-397-276-3 [247] => | jazyk = en [248] => | doi = 10.13140/RG.2.1.4745.6164 [249] => }}{{Citace periodika [250] => | jméno = L. Michelle [251] => | příjmení = Bowe [252] => | jméno2 = Gwénaële [253] => | příjmení2 = Coat [254] => | jméno3 = Claude W. [255] => | příjmení3 = dePamphilis [256] => | titul = Phylogeny of seed plants based on all three genomic compartments: Extant gymnosperms are monophyletic and Gnetales' closest relatives are conifers [257] => | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC18159/ [258] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [259] => | datum vydání = 2000-04-11 [260] => | datum přístupu = 2019-09-13 [261] => | issn = 0027-8424 [262] => | pmid = 10760278 [263] => | strany = 4092–4097 [264] => | ročník = 97 [265] => | číslo = 8 [266] => | poznámka = PMCID: PMC18159 [267] => }} [268] => [269] => Podrobné taxonomické systémy nejsou zatím pro nahosemenné rostliny ustálené, protože nejsou dosud dostatečně vyjasněné a prokázané všechny fylogenetické vztahy např. mezi různými čeleděmi jehličnanů (včetně [[Liánovcotvaré|liánovcotvarých]]) a jejich napojení na další skupiny ([[cykasotvaré]], [[jinanotvaré]]). Liší se i klasifikace v literatuře, kde taxonomické postavení jednotlivých skupin kolísá podle autorského pojetí. Mohou tak být v různých zdrojích považovány za oddělení (přípona ''-phyta''), třídy (''-psida''), podtřídy (''-idae'') či dokonce pouhé řády (''-ales''). V mnoha taxonomických klasifikacích jsou nahosemenné jako nadbytečný a pohříchu poněkud víceznačný taxon dokonce zcela opouštěny. [270] => {|style="border:solid 1px gray;" align={{{align|center}}} [271] => |style="border:none; padding: 5px 20px;"|{{klad|1=Cykasy [272] => |2={{klad|1=Ginkgo [273] => |2={{klad|1=Jehličnany [274] => |2={{klad|popisek1=Anthophytes|{{clade|Bennettitales|Liánovce|Krytosemenné}}}}}} [275] => }} [276] => }} [277] => |style="border:none; padding: 5px 20px;"|{{klad|Krytosemenné|{{klad|popisek1=Nahosemenné [278] => |1={{clade [279] => |1={{clade [280] => |1={{clade [281] => |1=Cykasy [282] => |2=Bennettitales [283] => }} [284] => |2=Ginkgo [285] => }} [286] => |2={{clade [287] => |1=Jehličnany [288] => |2=Liánovce [289] => }} [290] => }} [291] => }} [292] => }} [293] => |- [294] => !Tradiční pohled [295] => !Modernější pohled [296] => |+Fylogenetický vývoj nahosemenných a krytosemenných rostlin:{{Citace elektronického periodika [297] => | příjmení1 = Crepet [298] => | jméno1 = William L. [299] => | titul = Progress in understanding angiosperm history,success, and relationships: Darwin’s abominably "perplexing phenomenon" [300] => | periodikum = [[Proceedings of the National Academy of Sciences]] [301] => | vydavatel = [[Národní akademie věd Spojených států amerických]] [302] => | ročník = 97 [303] => | číslo = 27 [304] => | datum_vydání = 2000-11-21 [305] => | strany = 12939‒12941 [306] => | url = https://www.pnas.org/content/pnas/97/24/12939.full.pdf [307] => | issn = 1091-6490 [308] => | datum_přístupu = 2019-09-28 [309] => | jazyk = en [310] => | pmid = 11087846 [311] => }} [312] => |} [313] => [314] => Následující přehled je založen na klasifikaci prezentované ve studiích Chase – Reveal (2009) a Christenhusz a kol. (2011). [315] => [316] => === Cykasy === [317] => [[Soubor:Cycas revoluta Thunb. - šiška.JPG|náhled|Samičí megasporofyly [[Cykas japonský|cykasu japonského]] (''Cycas revoluta'') svým tvarem dosud připomínají list|alt=Polodetailní pohled na shluk roztřepených plodolistů uprostřed listové růžice cykasu]] [318] => Dvoudomé stromy s nevětveným kmenem a velkými zpeřenými, v mládí spirálovitě svinutými listy až 6 m dlouhými, nahloučenými na vrcholu kmene, kde také vyrůstají samčí nebo samičí [[Jednopohlavnost|jednopohlavné]] šištice. Zralá semena mají vnější dužnatou vrstvu a připomínají peckovice. Tyto „plody“ stejně jako dřeň kmenů se používají k jídlu, obsahují však škodlivé [[toxin]]y, a proto se upravují [[Vaření|varem]], [[kvašení]]m nebo [[Výluh|vyluhováním]]. [319] => [320] => Podtřída ''Cycadidae'': [321] => [322] => * Řád [[cykasotvaré]] (''Cycadales''): [323] => **[[Cykasovité]] (''Cycadaceae''): jediný rod [[cykas]] (''Cycas'') se 107 druhy, východní Afrika, Indie, Japonsko, Austrálie [324] => **[[Kejákovité]] (''Zamiaceae''): podle molekulárních dat zahrnující i čeleď [[stangeriovité]] (''Stangeriaceae'')''''; celkem 9 rodů a 206 druhů v tropech a subtropech Afriky, Austrálie a Ameriky [325] => [326] => === Jinany === [327] => [[Soubor:Ginkgo biloba - male flower.JPG|náhled|Samčí [[šištice]] (strobily) [[jinan]]u|alt=Světle zelené útvary podobné jehnědám na větvičce jinanu]] [328] => Dlouhověké opadavé dvoudomé stromy s kůlovitým [[kořen]]em. Ploché klínovité listy s [[vějíř]]ovitou [[Žilnatina (botanika)|žilnatinou]] vyrůstající na poměrně dlouhých [[brachyblast]]ech jsou zářezem rozděleny na dva až několik laloků. Zdánlivé plody připomínají zelené [[třešně]], ve kterých je pod dužnatým osemením (sarkotestou) vždy jedno semeno. Dužina je hořká, semena se v Číně a [[Japonsko|Japonsku]] používají v národní kuchyni. Semena a listy jinanu se vzhledem k obsahu [[Flavonoidy|flavonoidů]] používají jako [[léčivo]]. Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh v jediné čeledi i řádu. [329] => [330] => Podtřída ''Ginkgooidae'': [331] => [332] => * Řád [[jinanotvaré]] (''Ginkgolaes''): [333] => **[[Jinanovité]] (''Ginkgoaceae''): jediný zástupce [[jinan dvoulaločný]] (''Ginkgo biloba'') přeživší v jihovýchodní Číně, celosvětově pěstovaný [334] => [335] => === [[Jehličnany]] === [336] => [[Soubor:Cedrus libani by Bobjudge 1.jpg|náhled|[[Cedr libanonský|Cedrový]] les v Libanonu|alt=Stinný les ve vyprahlé okolní krajině]] [337] => [[Soubor:Norfolkpine002.jpg|náhled|[[Blahočet ztepilý]] (''Araucaria heterophylla'')|alt=Několik vzrostlých stromů s pravidelně přeslenovitými větvemi stojí podél silnice]] [338] => Nazývají se též konifery z latinského conus = šiška, fero = nesu. Většinou stálezelené [[Jednodomost|jednodomé]] (zřídka i [[Dvoudomost|dvoudomé]]) stromy nebo keře s jehlicovými nebo šupinovými listy. Samčí přetvořené listy nesoucí pylotvorné váčky ([[mikrosporofyl]]y) stejně jako samičí plodolisty ([[megasporofyl]]y) jsou v oddělených jednopohlavných šišticích. Všechny jehličnany jsou [[Anemogamie|anemogamní]]. Semena bývají většinou křídlatá, po dozrání se šišky rozpadnou a semena roznese vítr, případně mohou být vyvinuty dužnaté útvary připomínající plody. Dřevo často obsahuje [[pryskyřičné kanálky]]. Vyvíjejí se od konce prvohor. [339] => [340] => Novějšími studiemi jsou do nich řazeny též liánovce (viz níže), v takovém případě ponížené na řád ''Gnetales'' se třemi čeleděmi, a to buď jako sesterská skupina borovicovitých, nebo (častěji) sesterská skupina všech ostatních jehličnanů kromě borovicovitých, jež každopádně formují nejbazálnější linii jehličnanů.{{Citace periodika [341] => | titul = Phylogeny and Divergence Times of Gymnosperms Inferred from Single-Copy Nuclear Genes [342] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0107679 [343] => | periodikum = PLOS ONE [344] => | datum vydání = 2014-09-15 [345] => | datum přístupu = 2019-09-10 [346] => | issn = 1932-6203 [347] => | pmid = 25222863 [348] => | strany = e107679 [349] => | ročník = 9 [350] => | číslo = 9 [351] => | doi = 10.1371/journal.pone.0107679 [352] => | jazyk = en [353] => | jméno = Xiao-Quan [354] => | příjmení = Wang [355] => | jméno2 = Zu-Yu [356] => | příjmení2 = Yang [357] => | jméno3 = Dong-Mei [358] => | příjmení3 = Guo [359] => }} [360] => [361] => Podtřída ''Pinidae'': [362] => [363] => * Řád [[borovicotvaré]] (''Pinales''): [364] => **[[Borovicovité]] (''Pinaceae''): 11 rodů a 230 druhů, původní výhradně na severní polokouli, ale celosvětově pěstovány [365] => [366] => * Řád ''Araucariales'': [367] => **[[Pajehličník přeslenatý|Pajehličníkovité]] (''Sciadopityaceae''): jediný zástupce pajehličník přeslenatý původem z Japonska; některé molekulární výsledky ho řadí též do následujícího řádu cypřišotvarých'''' [368] => **[[Blahočetovité]] (''Araucariaceae''): 3 rody a 41 druhů, tropická Asie, Australasie, Tichomoří, Jižní Amerika [369] => **[[Nohoplodovité]] (''Podocarpaceae''): 19 rodů a cca 180 druhů, tropy a subtropy všech kontinentů kromě Evropy [370] => [371] => * Řád ''Cupressales'': [372] => **[[Cypřišovité]] (''Cupressaceae'') v širokém smyslu včetně někdejší čeledi tisovcovitých (''Taxodiaceae''): celkem 29 rodů a cca 130 druhů, kosmopolitní rozšíření [373] => **[[Tisovité]] (''Taxaceae'') včetně hlavotisovitých (''Cephalotaxaceae''): 6 rodů a 28 druhů, temperátní Eurasie, Amerika, severní Afrika, [[Nová Kaledonie (ostrov)|Nová Kaledonie]] [374] => [375] => Mezi jehličnany jsou dále řazeny fosilní taxony jako například [[kordaity]] (''Cordaitales''). [376] => [377] => === Liánovce === [378] => [[Soubor:Welwitschia-mirabilis-female.jpg|náhled|[[Welwitschie podivná]] se samičími šišticemi|alt=Pohled na rostlinu v poušti]] [379] => [[Soubor:Ephedra distachya (cones) 2011 1.jpg|náhled|Samičí šištice [[Chvojník dvouklasý|chvojníku dvouklasého]] (''Ephedra distachya'')|alt=Růžové šištice na větvi připomínající bobule]] [380] => Dvoudomé stálezelené stromy, keře nebo liány. [[Chvojník]] je metlovitý keř se šupinkovými listy, roste v [[Aridní oblast|aridních oblastech]], jeho větvičky i dužnaté obaly semen připomínající bobule obsahují [[efedrin]]. [[Liánovec]] je strom, keř nebo liána, jeho semena s dužnatými obaly i listy jsou významné [[poživatiny]]. [[Welwitschie podivná|Welwitschie]] je značně atypická dlouhověká rostlina s hlubokým kotvícím kořenem a pouze dvěma širokými, plochými, roztřepenými listy, které na bázi stále dorůstají a na koncích usychají. Vývojově je považována za "dospělou klíční rostlinu" se dvěma dělohami, která ustrnula v dalším vývoji a přešla záhy do plodného stadia.Musil 2002, s. 18 [381] => [382] => Podtřída ''Gnetiidae'': [383] => [384] => *Řád [[liánovcotvaré]] (''Gnetales'') [385] => ** Jediná čeleď ''Gnetaceae'' s jediným rodem [[liánovec]] (''Gnetum'') o 30 druzích, tropická Asie, západní Afrika a Amazonie [386] => [387] => *Řád ''Welwitschiales'': [388] => ** Jediná čeleď ''Welwitschiaceae'' s jediným zástupcem [[Welwitschie podivná|welwitschií podivnou]] (''Welwitschia mirabilis'') rostoucí v poušti [[Namibská poušť|Namib]] na jihozápadě [[Afrika|Afriky]] [389] => [390] => *Řád ''Ephedrales'': [391] => ** Jediná čeleď ''Ephedraceae'' s jediným rodem [[chvojník]] (''Ephedra'') o asi 40 druzích, teplejší temperátní oblasti všech kontinentů krom Austrálie [392] => [393] => == Význam == [394] => [[Soubor:Pinetum Ter Borgh 1.jpg|alt=Skupina různých kultivarů jehilčnanů|náhled|Ukázka různých okrasných kultivarů z čeledí borovicovitých a cypřišovitých|vlevo]]Ačkoli početně jde o několik malých skupin zahrnujících dohromady pouze nepatrný zlomek z celkové druhové diverzity rostlin, jedná se o skupiny se značným [[Ekologie|ekologickým]], [[Ekonomika|ekonomickým]] i [[Kultura|kulturním]] významem. Jehličnaté lesy ([[tajga]]) jsou dominantním biomem chladných oblastí severní polokoule a jehličnany obecně jsou celosvětově nejvýznamnějším zdrojem kvalitního, všestranně použitelného dřeva a pryskyřice; ačkoli jehličnaté porosty tvoří jen zhruba 1/3 všech lesních porostů, poskytují na 75 % světové produkce dřeva.{{Citace monografie [395] => | příjmení = Kincl [396] => | jméno = Lubomír [397] => | příjmení2 = Jakrlová [398] => | jméno2 = Jana [399] => | titul = Biologie rostlin [400] => | vydání = [401] => | vydavatel = Fortuna [402] => | místo = Praha [403] => | rok vydání = 2003 [404] => | počet stran = [405] => | strany = 138 [406] => | isbn = 80-7168-736-7 [407] => }} Mnohé nahosemenné jsou zdrojem poživatin („bobule“ liánovců, piniové a ginkgové oříšky, nepravé ságo cykasů, galbuly jalovce) či léčiv ([[silice]] borovicovitých, přírodní [[efedrin]] z chvojníků, výtažky z ginga). Borovicotvaré a cypřišotvaré, ginkgo, ale v teplých oblastech též cykasy mají značný estetický a okrasný význam a mnohde tvoří základní kostru [[alej]]í, sadovnických a zahradních úprav. Především rostlin borovicovitých, cypřišovitých nebo tisů bylo pro tyto účely postupně vyšlechtěno obrovské množství [[kultivar]]ů.{{Citace monografie [408] => | příjmení = Hieke [409] => | jméno = Karel [410] => | příjmení2 = [411] => | jméno2 = [412] => | titul = Praktická dendrologie. Svazek 1 [413] => | vydání = [414] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [415] => | místo = Praha [416] => | rok = 1978 [417] => | počet stran = [418] => | strany = 12 a násl. [419] => }} [420] => [421] => [[Soubor:'Lord of the Forest' Tane Mahuta.jpg|náhled|Obří [[Damaroň jižní|damaroň]] (''Agathis australis'') v národním parku [[Waipoua]], novozélandskými [[Maorové|Maory]] nazývaná [[Tāne Mahuta]] („Otec pralesa“)|alt=Velký strom s šedou kůrou v pralese]] [422] => Některé nahosemenné rostliny byly objevovány až v průběhu 20. století, když do té doby byly považovány za dlouho vymřelé ([[Metasekvoje čínská|metasekvoj čínská]] objevena ve 40. letech{{Citace elektronické monografie [423] => | příjmení1 = Dorušková [424] => | jméno1 = Věra [425] => | titul = METASEQUOIA GLYPTOSTROBOIDES Hu et W. C. Cheng – metasekvoje čínská / metasekvoja čínska [426] => | vydavatel = BOTANY.cz [427] => | url = https://botany.cz/cs/metasequoia-glyptostroboides/ [428] => | datum vydání = 2008-06-01 [429] => | datum přístupu = 2019-09-14 [430] => }}, [[Wolemie vznešená|wolémie vznešená]] až roku 1994{{Citace elektronické monografie [431] => | příjmení1 = Hoskovec [432] => | jméno1 = Ladislav [433] => | titul = WOLLEMIA NOBILIS W. G. Jones, K. D. Hill et J. M. Allen – wolemie vznešená [434] => | vydavatel = BOTANY.cz [435] => | url = https://botany.cz/cs/wollemia-nobilis/ [436] => | datum vydání = 2008-06-15 [437] => | datum přístupu = 2019-09-14 [438] => }}); jsou pěstovány v botanických zahradách po celém světě a obdivovány jako [[živoucí fosilie]]. Mnohé z nahosemenných hrály či hrají významnou roli v mytologii a společenském životě národů po celé Zemi. Například stálezelené jehličnaté stromy byly v oblastech severní polokoule vždy neodmyslitelným symbolem [[Jule|zimního slunovratu]] a posléze i [[Vánoce|Vánoc]], některé druhy [[Borovice|borovic]], [[cypřiš]]ů a [[cedr]]ů byly v různých kulturách považovány za posvátné a zmínky o nich najdeme i v nejstarších literárních památkách, jako je [[Starý zákon]] nebo [[Epos o Gilgamešovi]]. Na východě Asie se značné úctě těší [[Kryptomerie japonská|kryptomerie]] nebo [[Jinan dvoulaločný|gingo]], vysazované odedávna jako chrámové dřeviny. Uctívaným stromem smrti a znovuzrození byl na Britských ostrovech [[tis červený]], středobodem materiálního i duchovního života Indiánů na severozápadě Severní Ameriky zase [[zerav obrovský]].{{Citace monografie [439] => | příjmení = Ciesla [440] => | jméno = William [441] => | titul = Non-wood Forrest Products of Conifers [442] => | vydavatel = FAO [443] => | místo = Řím [444] => | rok = 1998 [445] => | počet stran = [446] => | strany = [447] => | url = http://www.fao.org/3/a-x0453e.pdf [448] => | isbn = 92-5-104212-8 [449] => | jazyk = anglicky [450] => }}{{Citace monografie [451] => | příjmení = Hageneder [452] => | jméno = Fred [453] => | titul = Moudrost stromů [454] => | vydavatel = Knižní klub [455] => | místo = Praha [456] => | rok = 2012 [457] => | počet stran = 224 [458] => | strany = 30, 38, 52, 72, 146, 154, 198 [459] => | isbn = 978-80-242-3520-2 [460] => }} [461] => [462] => V rámci rostlinné říše drží nahosemenné též mnoho rekordů: patří mezi ně mimo jiné i nejmohutnější ([[sekvojovec obrovský]]), nejvyšší ([[sekvoj vždyzelená]]) či nejstarší ([[borovice dlouhověká]]) rostliny (resp. organismy vůbec) na planetě Zemi. Cykas [[Zamie Roezlova|keják Roezlův]] (''Zamia roezlii'') vytváří mezi rostlinami i živočichy největší samčí pohlavní buňky.{{Citace monografie [463] => | příjmení = Scheffel [464] => | jméno = Richard L. [465] => | titul = ABC přírody [466] => | vydání = [467] => | vydavatel = Reader´s Digest [468] => | místo = Praha [469] => | rok vydání = 1996 [470] => | počet stran = [471] => | strany = 90–91 [472] => | isbn = 80-902069-0-5 [473] => }} [474] => [475] => == Ohrožení a ochrana == [476] => Mnohé nahosemenné rostliny přežívají v přírodě v posledních desítkách až stovkách exemplářů, jsou tedy akutně ohroženy vyhynutím a podrobeny přísné ochraně. Ke [[Kriticky ohrožený taxon|kriticky ohroženým taxonům]] řadí organizace [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] například [[Wolemie vznešená|wolémii vznešenou]] (jediný zástupce svého rodu, jediná přirozená lokalita se zhruba 80 dospělými jedinci){{Citace elektronického periodika [477] => | titul = Wollemia nobilis [478] => | url = https://www.iucnredlist.org/species/34926/9898196 [479] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [480] => | datum přístupu = 2019-09-27 [481] => | příjmení = Thomas [482] => | jméno = P. [483] => | vydavatel = [484] => | datum vydání = [485] => | url archivu = [486] => }}, [[patisovec převislý]] (jediný zástupce svého rodu, méně než 250 jedinců na třech posledních lokalitách){{Citace elektronického periodika [487] => | titul = Glyptostrobus pensilis [488] => | url = https://www.iucnredlist.org/species/32312/9695181 [489] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [490] => | datum přístupu = 2019-09-27 [491] => | příjmení = Thomas [492] => | jméno = P. [493] => | vydavatel = [494] => | datum vydání = [495] => | url archivu = [496] => | příjmení2 = Farjon [497] => | jméno2 = A. [498] => }}, [[Toreja tisolistá|toreju tisolistou]]{{Citace elektronického periodika [499] => | titul = Torreya taxifolia [500] => | url = https://www.iucnredlist.org/species/30968/9585489 [501] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [502] => | datum přístupu = 2019-09-27 [503] => | příjmení = Spector [504] => | jméno = T. [505] => | vydavatel = [506] => | datum vydání = [507] => | url archivu = [508] => }}, některé druhy [[blahočet]]ů (''Araucaria angustifolia''), [[nohoplod]]ů, ale též borovic, jedlí nebo smrků. Jako „ohrožený“ nebo „kriticky ohrožený“ je vedena více než třetina druhů cykasů (118 druhů ze zhruba 300).{{Citace elektronického periodika [509] => | titul = The IUCN Red List of Threatened Species [510] => | url = https://www.iucnredlist.org/search?taxonomies=100022&searchType=species [511] => | periodikum = IUCN Red List of Threatened Species [512] => | datum přístupu = 2019-09-27 [513] => | příjmení = [514] => | jméno = [515] => | vydavatel = [516] => | datum vydání = [517] => | url archivu = [518] => }} [519] => [520] => == Odkazy == [521] => [522] => === Reference === [523] => [524] => [525] => === Literatura === [526] => * {{Citace monografie [527] => | příjmení = Musil [528] => | jméno = Ivan [529] => | příjmení2 = Hamerník [530] => | jméno2 = Jan [531] => | titul = Jehličnaté dřeviny [532] => | vydavatel = Academia [533] => | místo = Praha [534] => | rok = 2007 [535] => | isbn = 978-80-200-1567-9 [536] => | strany = 356 [537] => }} [538] => * {{Citace monografie [539] => | příjmení = Hejný [540] => | jméno = Slavomil [541] => | příjmení2 = Slavík [542] => | jméno2 = Bohumil [543] => | titul = Květena ČR [544] => | vydavatel = Academia [545] => | místo = Praha [546] => | rok = 1997 [547] => | počet_stran = 557 [548] => | isbn = 80-200-0643-5 [549] => | svazek = 1 [550] => | strany = 317–326 [551] => }} [552] => [553] => === Související články === [554] => * [[Semenné rostliny]] [555] => * [[Šiška]] [556] => [557] => === Externí odkazy === [558] => * {{Commonscat}} [559] => * [https://www.conifers.org/index.php The Gymnosperm Database na stránkách conifers.org] (anglicky) [560] => [561] => {{Dobrý článek}} [562] => {{Taxonbar|from=Q133712}} [563] => {{Autoritní data}} [564] => {{Portály|Biologie|Rostliny}} [565] => [566] => [[Kategorie:Nahosemenné| ]] [567] => [[Kategorie:Semenné rostliny]] [] => )
good wiki

Nahosemenné

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Krytosemenné','karbon','Mezozoikum','Kladistika','Paleozoikum','Monofyletismus','cykasotvaré','liánovcotvaré','jinanotvaré','efedrin','Dvoudomost','Pranahosemenné'

Dvoudomost

Efedrin

Jinanotvaré

Karbon

Kladistika

Krytosemenné

Liánovcotvaré

Mezozoikum

Monofyletismus

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Pranahosemenné