Array ( [0] => 15485783 [id] => 15485783 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nirvána [uri] => Nirvána [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => {{Různé významy|tento=buddhistickém pojmu}} [2] => Pojem '''nirvána''' ([[sanskrt]]) nebo '''nibbána''' ([[Páli|pálí]]) označoval původně vyhasnutí ohně. [[Gautama Buddha]] použil toto slovo ve smyslu ustání nesprávných skutečností, když přirovnal pominutí "žádostivosti" (taňhá), příčiny veškeré "strasti" (duhkha), k vyhasnutí plamene. Vyhasnutím žádostivosti v jejích třech aspektech, "chamtivosti" (rága), "nesnášenlivosti" (dósa) a "zaslepenosti" (móha), pomine "strast" (duhkha) a "nevědomost" (avidždžá). Chybným ztotožňováním žádostivosti s přirozenou vnitřní touhou lze dospět k chybnému chápání pojmu jako vyhasnutí duše. Je to riziko překladu a výkladu. Ve skutečnosti Gautama Buddha učil vedle vyhasnutí žádostivosti také kultivování vrozené "touhy" (chanda). Duše, pro kterou Gautama Buddha z jistých dobrých důvodů neužíval konkrétní pojem, vyhasnutím žádostivosti dojde "probuzení" (bódhi) a jedinec se tak stane buddhou ("probuzeným"). Vyhasnutí žádostivosti je pro něj cestou do říše nestvořeného: ''Je nezrozené, nevzniklé, nezformované, nestvořené. Kdyby nebylo tohoto nezrozeného, nevzniklého, nezformovaného, nestvořeného, nebylo by úniku ze zrozeného, vzniklého, zformovaného, stvořeného. Protože ale je toto nezrozené, nevzniklé, nezformované, nestvořené, je tedy možný i únik ze zrozeného, vzniklého, zformovaného, stvořeného.'' To neznamená, že stvoření je negativní samo o sobě. Znamená to, že bychom se s ním neměli ztotožňovat, neboť je pouhým prostředkem, který je sám o sobě pomíjivý, takže únik je potřebný pro všechny jedince, kteří jsou do svého stvoření doslova propadnutí, jelikož se s ním ztotožňují. Únikem naznačená pozitivní existence je ve srovnání se světem, jak jej prožívá člověk, zcela jiná. [3] => [4] => Jsou tři vlastnosti nestvořeného: [5] => * Není v něm vznikání. [6] => * Není v něm zanikání. [7] => * Nejsou v něm proměny existujícího. [8] => Nirvány je možné dosáhnout cílevědomou praxí, kterou Buddha formuloval jako [[ušlechtilá osmidílná stezka|ušlechtilou osmidílnou stezku]]. [[Gautama Buddha]] v nauce o [[anattá|anátmanu]] zjišťuje, že to, co člověk pociťuje jako subjektivní existenci, je produktem souhry podmíněných vznikajících faktorů, jde tedy jen o relativní skutečnost. Nevysvobozený prožívá sám sebe jako něco vlastního, individuálního čili jednotlivého, a tedy odděleného od ostatní reality, proto je ovládán žádostivostí a v důsledku toho trpí. Připadá si individuálně, jako kdyby měl svoji vlastní individuální podstatu či identitu. Kdo však za subjektivním bytím a objektivním světem individuálních entit objeví jen individuálně bezpodstatné, strastiplné a pomíjivé či závisle vznikající a zanikající [[dharma|dharmy]], dospěje takříkajíc na konec světa. Avšak stav nirvány není místem, které by bylo možné někde v kosmu najít, podobně jako nebeské světy božských bytostí ([[déva|dévů]]). V [[Gautama Buddha|Buddhově]] době se někteří mylně domnívali, že by mohlo být možné na konec světa docestovat. Na otázku, zda by se člověk mohl dostat na konec světa chůzí, [[Gautama Buddha|Buddha]] odpověděl záporně a řekl: ''V tomto šest stop vysokém těle s jeho vnímáním a vědomím je obsažen svět, vznik světa, konec světa a stezka, vedoucí ke konci světa.'' Tím, že člověk v meditačním pohroužení pozná tělo, dýchání, cítění a myšlení jako individuálně bezpodstatné jevy nebo produkty takových jevů, uskuteční vysvobození. [9] => ---- [10] => Pozn.: pojmy jsou uváděny v [[sanskrt]]u, není-li uvedeno jinak. [11] => [12] => == Externí odkazy == [13] => * {{Commonscat}} [14] => * {{Wikislovník|heslo=nirvána}} [15] => {{Buddhismus}} [16] => {{Autoritní data}} [17] => {{Portály|Jóga|Buddhismus}} [18] => [19] => [[Kategorie:Sanskrtské buddhistické pojmy]] [20] => [[Kategorie:Jóga]] [21] => [[Kategorie:Mókša]] [] => )
good wiki

Nirvána

Pojem nirvána (sanskrt) nebo nibbána (pálí) označoval původně vyhasnutí ohně. Gautama Buddha použil toto slovo ve smyslu ustání nesprávných skutečností, když přirovnal pominutí "žádostivosti" (taňhá), příčiny veškeré "strasti" (duhkha), k vyhasnutí plamene.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Gautama Buddha','sanskrt','Páli','ušlechtilá osmidílná stezka','anattá','dharma','déva','Kategorie:Sanskrtské buddhistické pojmy','Kategorie:Jóga','Kategorie:Mókša'

Anattá

Deva

Dharma

Kategorie:Jóga

Kategorie:Mókša

Páli

Sanskrt