Array ( [0] => 14672773 [id] => 14672773 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Novokřtěnectví [uri] => Novokřtěnectví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => [[Soubor:Anneken Hendriks.jpg|náhled|Upalování novokřtěnců na hranici (Anneken Hendriks, † 1571)]] [2] => [3] => '''Novokřtěnectví''' (''Anabaptismus'') je jedno z mnoha [[Reformace|reformních]] [[Křesťanství|křesťanských]] [[Náboženství|náboženských]] hnutí vzniklých v [[16. století]]. Anabaptisté se považují za příslušníky tzv. radikální reformace. [4] => [5] => == Vznik hnutí == [6] => Ačkoliv zdaleka nebylo jednotné, lze vysledovat společné znaky jednotlivých skupin. U zrodu hnutí stáli tři muži: původně [[Curych|curyšský]] [[Katolictví|katolický]] [[kněz]] [[Hulderich Zwingli]], který se ale za krátký čas od hnutí distancoval, [[Konrád Grebel|Conrad Grebel]] a [[Felix Manz]]. Tito pánové se spolu s několika dalšími sešli v roce [[1522]] v [[Curych]]u a diskutovali zejména o [[náboženství]]. Společně dospěli k závěru, že [[křest|křtění]] dětí je bezvýznamné – shodli se na tom, že člověk má být křtěn až ve chvíli, kdy je plně schopen uvědomit si závažnost aktu. [7] => [8] => Grebel a Manz poté provedli rozbor [[Nový zákon|Nového zákona]] a na základě svých poznatků začali usilovat o aktivní reformu. V té době už s nimi Hulderich Zwingli z důvodu zachování své pozice před radními Curychu přestal souhlasit a postupně se od nich začal z politických důvodů distancovat. O tři roky později, v lednu [[1525]], již s nimi dokonce přímo diskutoval před curyšským [[koncil]]em. Na konci disputace koncil rozhodl, že Grebel a Manz jsou přílišní [[radikál]]ové a jejich činnost by v žádném případě neměla být nijak podporována. Grebela a Manze to neodradilo a brzy na svou stranu získali i kněze [[Jiří Blaurock|Jiřího Blaurocka]], který souhlasil s jejich náboženskými názory. Během jednoho ze svých společných setkání, kdy diskutovali o možných a potřebných změnách [[církev|církve]], vyslovil Blaurock požadavek na ''„znovupokřtění“''. Grebel ho pokřtil a vzápětí byl spolu s Manzem také pokřtěn. V tento den, [[21. leden|21. ledna]] [[1525]], se zrodilo novokřtěnství neboli ''anabaptismus''. [9] => [10] => Brzy se ke Grebelovi a Manzovi začali připojovat další lidé. Téměř vzápětí také začala perzekuce ze strany státu. Felix Manz byl v lednu [[1527]] v Curychu [[poprava|popraven]] utopením; stal se tak prvním novokřtěneckým [[mučedník]]em. Další členové anabaptistického hnutí byli [[Upálení na hranici|upáleni na hranici]]. Navzdory perzekuci začalo nové reformační hnutí rychle narůstat. Ježto bylo slovo anabaptista v té době hanlivé, tedy nařčením z kacířství, byla tato skupina reformačních radikalů původně známa jako „švýcarští bratří.“ [11] => [12] => == Hlavní myšlenky == [13] => První myšlenkou byl již zmíněný [[křest]] v dospělosti. Zpočátku to bylo překřtění nových členů – všichni byli povinně pokřtěni už po narození. Do budoucna ale měly být děti novokřtěnců pokřtěny až ve věku, ve kterém by byly plně schopny uvědomit si význam aktu a potvrzení své [[víra|víry]], které křtem prokazují. [14] => [15] => Anabaptisté také kladli zvýšený důraz na [[morálka|morální]] a [[etika|etické]] hodnoty náboženství. V souvislosti s tím vyčítali současné církvi, že žije v přebytku. Podle nich bylo třeba stávající církev zrušit a vybudovat novou, [[purismus|puristickou]], stejnou, jaká existovala těsně po smrti [[Ježíš Kristus|Ježíše]]. Podle novokřtěnců měla být víra [[Demonstrace|demonstrována]] každý den, každou chvíli života, nikoli jen o [[svátek|svátcích]], jak se často stávalo. Také kladli důraz na dobrovolnost víry. [16] => [17] => Novokřtěnci byli tvrdě proti [[sociální třída|třídním rozdílům]]; některá uskupení neumožňovala přímé členství v církvi aristokracii a lidem vysoce postaveným ve světském aparátu, i když s nimi často měli přátelské vztahy. Důsledně propagovali pomoc bližním v nouzi, často také kolektivní hospodaření v tzv. Brüderhofech. [18] => [19] => Další zásadou novokřtěnců bylo odmítání složit jakoukoli [[přísaha|přísahu]]. Ať již náboženskou, nebo světskou. Proto nemohli (a ani nechtěli) sloužit v jakémkoliv úřadu. Ne nevýznamným byl také novokřtěnecký názor na kázání: podle nové víry mohl kázat každý, kdo se cítil momentálně inspirován [[Duch svatý|Duchem svatým]], nikoli pouze [[kněz]]. Navíc po vzoru apoštolů a prvních církevních otců novokřtěnci předpokládali brzký návrat [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na zem a konečné zúčtování, kdy se skuteční křesťané dostanou do [[ráj|tisíciletého království]] (tzv. [[chiliasmus]]). [20] => [21] => == Sekty == [22] => V prvních desetiletích anabaptistického hnutí, které se šířilo velice rychle, existovalo množství směrů i sekt. Nejdůležitějším směrem se stali především [[hutterité]] (známí od roku 1533 na Moravě) na východě Evropy a v oblasti Habsburské říše, [[mennonité]] (po roce 1545 v Holandsku a severním Německu) a v pozdější době např. [[amišové]] (po roce 1693 kolem [[Bern]]u a v [[Alsasko|Alsasku]]). [23] => [24] => Malá skupina novokřtěnců v severním Německu byla Tomášem Müntzerem přesvědčena k použití násilí, aby pomohli přivést tzv. Nový Jeruzalém na zemi. Toto [[extremismus|extrémní vidění]] vedlo k [[obsazení Münsteru]]. Posléze bylo mnoho příznivců násilí popraveno či se mezi sebou zabíjeli. Zbytek jich načas přežil jako loupežníci. [25] => [26] => Hlavní směry anabaptismu přetrvaly v zásadě jako hnutí mírumilovná, až v některých formách [[pacifismus|pacifistická]]. [27] => [28] => == Novokřtěnectví v českých zemích == [29] => Anabaptisté se usadili na Moravě po vyhnání z [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]]. Byli zručnými řemeslníky, prosluli zejména výrobou [[fajáns]]e, a proto je šlechta na svých panstvích vítala.{{Citace monografie [30] => | příjmení1 = Rychlík [31] => | jméno1 = Jan [32] => | příjmení2 = Penčev [33] => | jméno2 = Vladimir [34] => | titul = Od minulosti k dnešku: dějiny českých zemí [35] => | vydavatel = Vyšehrad [36] => | místo = Praha [37] => | rok = 2013 [38] => | počet_stran = 685 [39] => | kapitola = České země součástí habsburského soustátí [40] => | strany = 187 [41] => | isbn = 978-80-7429-387-0 [42] => | jazyk = cs [43] => }} [44] => [45] => == Odkazy == [46] => === Reference === [47] => [48] => [49] => === Literatura === [50] => * EICHINGER, Reinhold, ed. a ENZENBERGER, Josef F., ed. ''Täufermuseum Niedersulz. Museumsführer.'' Nürnberg: Verlag für Theologie und Religionswissenschaft, 2009. ISBN 978-3941750128. [51] => * RIGASOVÁ, Milada. Novokřtěnci a jejich odkaz v krajině vinařské oblasti na hranici jižní Moravy a Weinviertlu. In: ''RegioM: sborník Regionálního muzea v Mikulově.'' 2010, s. 100–116. ISBN 978-80-85088-38-0. ISSN 1211-5800. [52] => [53] => === Související články === [54] => * [[Habáni]] [55] => * [[Mennonité]] [56] => * [[Hutterité]] [57] => * [[Amišové]] [58] => * [[Baptisté]] [59] => [60] => === Externí odkazy === [61] => * {{Commonscat}} [62] => * {{Wikislovník|heslo=anabaptismus}} [63] => [64] => {{pahýl}} [65] => [66] => {{Autoritní data}} [67] => {{Portály|Křesťanství}} [68] => [69] => [[Kategorie:Novokřtěnectví| ]] [70] => [[Kategorie:Novověk]] [71] => [[Kategorie:Křest]] [] => )
good wiki

Novokřtěnectví

Upalování novokřtěnců na hranici (Anneken Hendriks, † 1571) Novokřtěnectví (Anabaptismus) je jedno z mnoha reformních křesťanských náboženských hnutí vzniklých v 16. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Curych','Ježíš Kristus','kněz','křest','1525','svátek','Nový zákon','radikál','církev','21. leden','poprava','koncil'

1525

Církev

Curych

Kněz

Koncil

Křest

Poprava

Radikál

Svátek