Array ( [0] => 15495354 [id] => 15495354 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nynorsk [uri] => Nynorsk [3] => Olav Rusti-Ivar Aasen.jpg [img] => Olav Rusti-Ivar Aasen.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Nynorsk [2] => | rozšíření = [3] => [[Norsko]] [4] => | mluvčích = ? [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Germánské jazyky]] [8] => *** [[Severogermánské jazyky]] [9] => **** [[Norština]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Norsko]] [13] => | regulátor = [14] => [http://www.sprakrad.no/ Jazyková rada] (Språkrådet) [15] => | ISO6391 = nn [16] => | ISO6392B = nno [17] => | ISO6392T = nno [18] => | SIL = nno [19] => | wikipedie = [[:nn:Hovudside|nn.wikipedia.org]] [20] => }} [21] => [[Soubor:Norwegianmalforms-univ.png|náhled|vpravo|290px|Mapka Norska s vyznačením obcí, kde se jako úřední jazyk používá (2007): [22] => {{legenda|#FF6363|bokmål}} [23] => {{legenda|CornflowerBlue|nynorsk}} [24] => {{legenda|#BEBEBE|neutrální}}]] [25] => '''Nynorsk''' (výslovnost ''nýnošk''; doslova ''nová norština'') je spolu s [[bokmål]]em jedna ze dvou oficiálních [[spisovný jazyk|spisovných]] variant [[norština|norštiny]]. [26] => [27] => Oba spisovné jazyky jsou v [[Norsko|Norsku]] rovnoprávné. Nová norština je rozšířena především v málo obydlených oblastech západní části země a používá ji méně než 20 % všech obyvatel. [28] => [29] => Zatímco bokmål je velkou měrou ovlivněn [[dánština|dánštinou]], která byla více než 400 let [[úřední jazyk|úředním jazykem]] v Norsku, nová norština vychází z venkovských [[nářečí]], která si uchovala staronorské prvky. V polovině [[19. století]] na základě západonorských nářečí vytvořen ''landsmål'' (výslovnost ''lansmól''; zemský jazyk), který byl roku [[1885]] uznán za druhý úřední jazyk. Jazyk prošel řadou reforem, které jej sblížily s [[nářečí]]mi východního Norska. Od roku [[1929]] se jazyk nazývá ''nynorsk''. [30] => [31] => Nová norština patří spolu s [[islandština|islandštinou]] a [[faerština|faerštinou]] mezi západní [[severogermánské jazyky]], zatímco bokmål se řadí na pomezí západní a východní větve této jazykové skupiny. [32] => [33] => == Historie == [34] => Specifická jazyková situace v Norsku je důsledkem historického vývoje. Od roku [[1397]], kdy přešlo Norsko pod [[dánsko]]u nadvládu, se hlavním jazykem Norska stala příbuzná [[dánština]], která postupně vytlačila norštinu ze všech oblastí úředního jednání. Ve městech vznikala nářečí, v nichž převažovala dánská slovní zásoba a [[morfologie (lingvistika)|morfologie]] a zároveň norská [[fonetika]] a [[syntax]]. Na venkově se však mluvilo nářečími, která byla výsledkem vývoje staré norštiny. [35] => [36] => Dánština se používala až do krátkého osamostatnění a připojení Norska ke [[Švédsko|Švédsku]] roku [[1814]]. V té době vznikly dva hlavní myšlenkové proudy, jejichž cílem bylo vytvoření spisovného norského jazyka. Jeden z těchto směrů vycházel z nářečí venkovského obyvatelstva, z nichž byl později vytvořen landsmål – dnešní nová norština. Druhý směr rozvíjel jazyk dánsko-norský, který byl používán jako úřední. [37] => [38] => Základy landsmålu (tehdejším pravopisem ''landsmaal'') vytvořil [[lingvistika|lingvista]]-samouk [[Ivar Aasen]]. Jeho zásadní práce jsou ''Det norske Folkesprogs Grammatik'' ([[1848]]; Gramatika norských nářečí) ''Ordbog over det norske Folkesprog'' ([[1850]]; Slovník norských nářečí). Na základě svých výzkumů norských nářečí pak vytvořil jazykovou normu. Jazyková otázka se zejména v 70. letech stala předmětem politického boje. Jako druhý úřední jazyk byl landsmål uznán norským parlamentem v [[1885]] – po vítězství levicové strany [[Venstre (Norsko)|Venstre]] [[Johan Sverdrup|Johana Sverdrupa]] ve volbách roku [[1882]]. Od roku [[1892]] pak je vyučován ve školách. [39] => [40] => Během [[20. století]] byl spisovný standard landsmålu několikrát reformován. V roce [[1917]] bylo zavedeno používání písmene ''[[å]]'' (vysl. jako {{IPA|[ɔ, ɔː]}} místo původní spřežky ''aa''. Roku [[1929]] byl landsmål přejmenován na nynorsk (nová norština). Reformy z let 1917 a zejména [[1938]] zavedly užívání hlavních a vedlejších tvarů slov. Cílem bylo sblížení s bokmålem a východonorskými nářečími – původní standard vycházel z nářečí používaných v západním Norsku. Sblížení bokmålu a nové norštiny mělo vést k vytvoření jednotné obecné norštiny (''samnorsk''). Proti těmto snahám se však zvedl v 50. letech silný odpor, zejména na straně uživatelů bokmålu. Tato myšlenka byla nakonec během 70. let opuštěna. V roce [[1959]] byla zavedena tzv. učebnicová norma, která určila, které tvary se smějí používat ve školních učebnicích. Dílčí změny pravopisu byly provedeny i v dalších letech, poslední reforma je z roku [[2005]]. [41] => [42] => == Externí odkazy == [43] => * {{Commonscat}} [44] => * {{Wikislovník|heslo=nynorsk}} [45] => * {{Citace elektronické monografie [46] => |příjmení = Vikør [47] => |jméno = Lars S [48] => |titul = Rettskrivingsreformer [49] => |url = http://www.sprakrad.no/Fakta/Rettskrivingsreformer/ [50] => |datum přístupu = 2008-01-21 [51] => |vydavatel = Språkrådet [52] => |místo = Oslo [53] => |jazyk = norsky [54] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20080108140353/http://www.sprakrad.no/Fakta/Rettskrivingsreformer/ [55] => |datum archivace = 2008-01-08 [56] => |nedostupné = ano [57] => }} [58] => * {{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = Vikør [60] => | jméno = Lars S [61] => | titul = Utviklinga i nynorsk 1950–2000 [62] => | url = http://www.sprakrad.no/Fakta/Nynorsk/ [63] => | datum přístupu = 2008-02-05 [64] => | vydavatel = Språkrådet [65] => | místo = Oslo [66] => | jazyk = norsky [67] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080208081115/http://www.sprakrad.no/Fakta/Nynorsk/ [68] => | datum archivace = 2008-02-08 [69] => | nedostupné = ano [70] => }} [71] => * {{Citace elektronické monografie [72] => |titul = Rettskrivningsendringer fra 1. juli 2005 [73] => |url = http://www.sprakrad.no/Aktuelt/Rettskrivningsendringer_fra_1/ [74] => |datum přístupu = 2008-01-21 [75] => |datum vydání = 2005-05-23 [76] => |vydavatel = Språkrådet [77] => |místo = Oslo [78] => |jazyk = norsky [79] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20071230084846/http://www.sprakrad.no/Aktuelt/Rettskrivningsendringer_fra_1/ [80] => |datum archivace = 2007-12-30 [81] => |nedostupné = ano [82] => }} [83] => [84] => {{Norština}} [85] => {{Germánské jazyky}} [86] => {{Autoritní data}} [87] => {{Portály|Jazyk}} [88] => [89] => [[Kategorie:Norština]] [90] => [[Kategorie:Severogermánské jazyky]] [91] => [[Kategorie:Jazyky Norska]] [] => )
good wiki

Nynorsk

Mapka Norska s vyznačením obcí, kde se jako úřední jazyk používá (2007): Nynorsk (výslovnost nýnošk; doslova nová norština) je spolu s bokmålem jedna ze dvou oficiálních spisovných variant norštiny. Oba spisovné jazyky jsou v Norsku rovnoprávné.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Norsko','1929','dánština','1885','nářečí','Kategorie:Severogermánské jazyky','2005','1938','norština','20. století','Venstre (Norsko)','Ivar Aasen'

1885

Rok 1885 byl obyčejným rokem, který začal v úterý.

1929

1938

2005

Dánština

Nářečí

Norsko

Norština