Array ( [0] => 15525652 [id] => 15525652 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Okres [uri] => Okres [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Okres je administrativní jednotka na úrovni kraje v České republice. Jedná se o základní správně-územní jednotku, která slouží k administrativnímu rozdělení státu. Každý okres má své vlastní správní orgány, které se starají o řízení a rozhodování ve věcech týkajících se daného území. Právní předpisy upravují pravomoci a povinnosti obyvatel okresu, jako je například hlášení pobytu, udělování stavebních povolení nebo správa dobytka. V České republice existuje celkem 77 okresů, které se člení do 14 krajů. Každý okres má svého hejtmana, který je nejvyšším představitelem okresní správy. Okresy mají také své symboly, jako je například znak, vlajka nebo pečeť. Celkově je systém okresů v České republice důležitou součástí organizační struktury státu. [oai] => Okres je administrativní jednotka na úrovni kraje v České republice. Jedná se o základní správně-územní jednotku, která slouží k administrativnímu rozdělení státu. Každý okres má své vlastní správní orgány, které se starají o řízení a rozhodování ve věcech týkajících se daného území. Právní předpisy upravují pravomoci a povinnosti obyvatel okresu, jako je například hlášení pobytu, udělování stavebních povolení nebo správa dobytka. V České republice existuje celkem 77 okresů, které se člení do 14 krajů. Každý okres má svého hejtmana, který je nejvyšším představitelem okresní správy. Okresy mají také své symboly, jako je například znak, vlajka nebo pečeť. Celkově je systém okresů v České republice důležitou součástí organizační struktury státu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Okres je základní územní jednotka, která slouží pro administrativní řízení a správu v České republice. Okresy, jakožto součást krajů, hrají klíčovou roli v místním rozvoji a přispívají k organizaci života obyvatel. Česká republika je rozdělena do 77 okresů, které se liší velikostí, počtem obyvatel a charakteristikou. Každý okres má své jedinečné kouzlo a historie, což přispívá k bohaté kulturní mozaice země. Okresy jsou místem, kde se setkávají tradice s moderními postupy a inovacemi, což vytváří prostor pro kreativní a optimistický rozvoj. Okresy mají na starosti mimo jiné školství, dopravu, zdravotnictví a další veřejné služby, což přispívá k vysoké kvalitě života obyvatel. Díky spolupráci mezi obcemi v rámci okresu se realizují projekty, které zlepšují infrastrukturu a podporují místní podnikání. Množství přírodních krás a kulturních památek, které se nacházejí v okresech, láká návštěvníky a spoluvytváří místní identitu. Občané okresů se aktivně podílejí na jejich rozvoji, ať už prostřednictvím místních iniciativ nebo společenského života. Optimistický pohled na okresy nám ukazuje, že i na místní úrovni lze dosáhnout pozitivních změn a zlepšení životních podmínek. Věříme, že budoucnost okresů v České republice je plná příležitostí a možností pro všechny, kteří zde žijí či sem přicházejí. [oai_cs_optimisticky] => Okres je základní územní jednotka, která slouží pro administrativní řízení a správu v České republice. Okresy, jakožto součást krajů, hrají klíčovou roli v místním rozvoji a přispívají k organizaci života obyvatel. Česká republika je rozdělena do 77 okresů, které se liší velikostí, počtem obyvatel a charakteristikou. Každý okres má své jedinečné kouzlo a historie, což přispívá k bohaté kulturní mozaice země. Okresy jsou místem, kde se setkávají tradice s moderními postupy a inovacemi, což vytváří prostor pro kreativní a optimistický rozvoj. Okresy mají na starosti mimo jiné školství, dopravu, zdravotnictví a další veřejné služby, což přispívá k vysoké kvalitě života obyvatel. Díky spolupráci mezi obcemi v rámci okresu se realizují projekty, které zlepšují infrastrukturu a podporují místní podnikání. Množství přírodních krás a kulturních památek, které se nacházejí v okresech, láká návštěvníky a spoluvytváří místní identitu. Občané okresů se aktivně podílejí na jejich rozvoji, ať už prostřednictvím místních iniciativ nebo společenského života. Optimistický pohled na okresy nám ukazuje, že i na místní úrovni lze dosáhnout pozitivních změn a zlepšení životních podmínek. Věříme, že budoucnost okresů v České republice je plná příležitostí a možností pro všechny, kteří zde žijí či sem přicházejí. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Okresy v Česku]]}} [1] => [[Soubor:Okresy ČR 2007.PNG|náhled|450px|Okresy České republiky k 1. lednu 2007 v hranicích [[Kraje v Česku|samosprávných krajů]] ([[Praha|Hlavní město Praha]] okresem není a na okresy se nečlení)]] [2] => '''Okres''' je [[územně-správní členění|územně-správní jednotka]] zpravidla střední úrovně, vyšší než [[obec]] a nižší než [[kraj (územní jednotka)|kraj]], používaná mj. [[Okresy v Česku|v dnešním Česku]]. Členění na okresy existovalo – pod různými jmény takto překládanými do češtiny – ve [[stát]]ech [[#Okresy v jiných zemích|po celém světě]]. [3] => [4] => == Historie v zemích Rakousko-Uherska == [5] => {{Podrobně|Historie okresů v Česku}} [6] => [[Soubor:Okresni hejtmanstvi 1900.PNG|náhled|450px|Okresní hejtmanství k roku 1900Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.:''Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, {{ISBN|80-7106-709-1}}]] [7] => [[Soubor:Blatná v okrese Strakonice. (014).jpg|upright|náhled|Tabule c. k. okresního hejtmanství a okresního soudu v Blatné]] [8] => [9] => === Vznik okresů === [10] => Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní [[samospráva|samosprávy]] místo původních panství. Okresy byly dvojí: politické (větší; [[Němčina|něm.]] '' Politischer Bezirk'', [[Slovenština|slov.]] ''správny okres'') pro veřejnou správu a [[Soudní okres|soudní]] (menší; [[Němčina|něm.]] ''Gerichtsbezirk'', [[Slovenština|slov.]] ''notariát'') pro justici. Politických okresů bylo k 1. lednu 1850 v Čechách 79, na Moravě 25 a ve Slezsku 7. V čele zřizovaných '''okresních hejtmanství''' stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným (tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest. [11] => [12] => === Smíšení správy a soudnictví === [13] => V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly '''smíšené okresní úřady''' v místech původních soudních okresů – těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoci okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků (zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu. [14] => [15] => === Obnova politických okresů === [16] => [[Prosincová ústava]] roku 1867 definitivně stanovila, že soudnictví má být oddělené od správy.Základní zákon státní č. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1867&page=426 144/1867 ř. z.], ''o moci soudcovské'', Art. 14. Na základě zákona z 19. května 1868Zákon č. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1868&page=104 44/1868 ř. z.], ''o zřízení politických úřadů správních''. a ministerské vyhlášky z 10. července 1868Nařízení ministra vnitra č. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=rgb&datum=18680004&seite=00000287 101/1868 ř. z.].[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1868/str0276.png moravské vydání říšského zákoníku v češtině, ročník 1868, částka XI, str. 276] začala od 31. srpna 1868 opět úřadovat okresní hejtmanství jako úřady spravující politické okresy. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850: v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. [[Statutární město|statutární]]) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady. [17] => [18] => == Okresy v Československu a Česku == [19] => {{Podrobně|Okresy v Česku|Historie okresů v Česku}} [20] => [21] => === První republika === [22] => Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.) [23] => [24] => === Období nesvobody (1938-1945) === [25] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] bylo od Česka odděleno pohraniční území, které bylo připojeno k Německé říši. ''Politischer Bezirk'' se v Sudetech přejmenoval na ''Landkreis'' a ''Gerichtsbezirk'' se přejmenoval na ''Amtsgerichtsbezirk''. Po okupaci byly vytvořeny orgány okupační správy [[Oberlandrat|Oberlandráty]], které zahrnovaly několik okresů, kontrolovaly činnost okresních orgánů a přímo do ní i zasahovaly. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazováni německými. Na podzim 1942 došlo k reorganizaci správy, kdy byla řada menších okresů sloučena do větších celků. Navíc nebyly výjimkou situace, že oberlandrát současně vykonával funkci hejtmana v několika podřízených okresech, nebo, že jeden německý okresní hejtman spravoval několik okresů najednou. [26] => [27] => === Vývoj okresů po roce 1945 (národní výbory) === [28] => Po osvobození v letech 1944 a 1945 byly obnoveny okresy v předválečném rozsahu, avšak byla zavedena plná [[samospráva]] - při [[okresní národní výbor|okresních národních výborech]] byla zřízena volená zastupitelstva, která ze svých řad volila radu a předsedu ONV. Pouze v okresech, kde byl výrazný podíl tzv. nespolehlivého obyvatelstva (Němci, Maďaři), byly na přechodné období dosazeny správní komise jmenované nadřízenými úřady. [29] => [30] => Od [[1. únor]]a [[1949]]Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 a zákon č. 320/1948 Sb. ze dne 22. prosince 1948. do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2002]] pak byly sjednoceny územní obvody státní správy a soudů tak, že administrativní okres se stal současně soudním okresem (počet soudních okresů se tedy snížil). [31] => [32] => V roce 1960 došlo ke sloučení okresů do větších celků, mnoho okresů tak zaniklo a jejich počet se opět snížil. Obvod správního okresu i nadále zůstal totožný s obvodem okresního soudu (tj. snížil se také počet okresních soudů). [33] => [34] => === Vývoj okresů po roce 1993 === [35] => Po roce 1993 byla v České republice omezena samospráva nejprve na okresní úrovni: přímo volená pléna [[okresní národní výbor|okresních národních výborů]] byla nahrazena nepřímo volenými [[okresní shromáždění|okresními shromážděními]] a posléze v roce 2000 zcela zrušena. [36] => [37] => Dne 13. června 2002 byl schválen zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.{{Citace elektronického periodika |titul=Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. |url=http://portal.gov.cz/zakon/320/2002/ |datum přístupu=2015-02-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304120048/http://portal.gov.cz/zakon/320/2002/ |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }} Dle článku CXVII zákona č. 320/2002 Sb. byly dnem nabytí účinnosti, tj. [[1. leden|1. ledna]] [[2003]], zrušeny [[okresní úřad]]y. Kompetence okresních úřadů převzaly zčásti krajské úřady a zčásti [[Obec s rozšířenou působností|obecní úřady obcí s rozšířenou působností]] státní správy, čímž okresy přestaly plnit funkci územních jednotek státní správy. Nadále však zůstala zachována okresní organizace u [[okresní soud|soudů]], [[policie]] (bývalá Okresní ředitelství byla přeměněna na tzv. Územní odbory), [[archiv]]ů a okresy jsou také používány pro potřeby statistické a územně-orientační. [38] => [39] => == Okresy v jiných zemích == [40] => [41] => === Slovensko === [42] => {{Podrobně|Okresy na Slovensku}} [43] => Na [[Slovensko|Slovensku]] rovněž zůstaly okresy formálně zachovány, okresní úřady však byly zrušeny a nahrazeny „[[obvodní úřad (Slovensko)|obvodními úřady]]“ pro více okresů. [44] => [45] => === Rakousko === [46] => [[Rakousko|Rakouské]] spolkové země se také člení na okresy, které se označují jako ''[[Bezirk]]'' ([[množné číslo|plurál]] ''Bezirke''; stejné označení ve [[Německá demokratická republika|východním Německu]] se však překládalo jako ''kraj''). Mimo samotných okresů v Rakousku na úrovni okresů existují i [[statutární město#Statutární města v Rakousku|statutární města]]. Podobně jako v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] a [[Československo|Československu]] do roku [[1948]] zde dosud existují i [[soudní okres]]y. [47] => [48] => === Německo === [49] => {{Podrobně|Městský okres (Německo)|Zemský okres}} [50] => V rámci [[Německo|německých]] spolkových zemí existují ''[[zemský okres|zemské okresy]]'' (''[[Landkreis]]'', plurál ''Landkreise''). Postavení okresů zde mají i větší města (''[[Městský okres (Německo)|Kreisfreie Stadt]]'', plurál ''Kreisfreie Städte''). [51] => [52] => === Polsko === [53] => [[Soubor:POLSKA mapa powiaty2.png|náhled|Mapka okresů (powiaty) v [[Polsko|Polsku]].]] [54] => {{Podrobně|Powiat}} [55] => V [[Polsko|Polsku]] existuje členění na okresy nazvané [[powiat]], které vzniklo už v 15. století. [56] => [57] => === Francie a Belgie === [58] => Okresy existují s označením ''[[arrondissement]]'' také ve [[Francie|Francii]] a [[Belgie|Belgii]]. [59] => [60] => === Anglosaské země === [61] => {{Podrobně|Okresy ve Spojených státech amerických}} [62] => V [[Spojené státy americké|USA]] se označují okresy ve většině státech jako ''[[county]]'' (plurál ''counties''; ve Velké Británii toto slovo označuje [[hrabství]] a odpovídají krajům). Ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Kanada|Kanadě]] se označují jako ''[[district]]'' (plurál ''districts''). [63] => [64] => === Rusko === [65] => {{Podrobně|Rajón}} [66] => V [[Rusko|Rusku]], [[Bělorusko|Bělorusku]], na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Kazachstán]]u se okresy označují jako ''[[rajón]]'' (plurál ''rajóny''). Stejné označení se používalo i v bývalém [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. [67] => [68] => === Maďarsko === [69] => V [[Maďarsko|Maďarsku]] se okresy označují výrazem ''[[járás]]'' (plurál ''járások''). [70] => [71] => == Reference == [72] => [73] => [74] => == Související články == [75] => * [[Okresy v Česku]] [76] => * [[Okrsek]] [77] => * [[Obec s rozšířenou působností]] [78] => [79] => == Externí odkazy == [80] => * {{Wikislovník|heslo=okres}} [81] => {{Pahýl}} [82] => {{Autoritní data}} [83] => [84] => [[Kategorie:Historická území Polska]] [85] => [[Kategorie:Historická území Litvy]] [86] => [[Kategorie:Administrativní dělení Polska]] [87] => [[Kategorie:Části států]] [88] => [[Kategorie:Okresy| ]] [] => )
good wiki

Okres

Okres je základní územní jednotka, která slouží pro administrativní řízení a správu v České republice. Okresy, jakožto součást krajů, hrají klíčovou roli v místním rozvoji a přispívají k organizaci života obyvatel.

More about us

About

Okresy, jakožto součást krajů, hrají klíčovou roli v místním rozvoji a přispívají k organizaci života obyvatel. Česká republika je rozdělena do 77 okresů, které se liší velikostí, počtem obyvatel a charakteristikou. Každý okres má své jedinečné kouzlo a historie, což přispívá k bohaté kulturní mozaice země. Okresy jsou místem, kde se setkávají tradice s moderními postupy a inovacemi, což vytváří prostor pro kreativní a optimistický rozvoj. Okresy mají na starosti mimo jiné školství, dopravu, zdravotnictví a další veřejné služby, což přispívá k vysoké kvalitě života obyvatel. Díky spolupráci mezi obcemi v rámci okresu se realizují projekty, které zlepšují infrastrukturu a podporují místní podnikání. Množství přírodních krás a kulturních památek, které se nacházejí v okresech, láká návštěvníky a spoluvytváří místní identitu. Občané okresů se aktivně podílejí na jejich rozvoji, ať už prostřednictvím místních iniciativ nebo společenského života. Optimistický pohled na okresy nám ukazuje, že i na místní úrovni lze dosáhnout pozitivních změn a zlepšení životních podmínek. Věříme, že budoucnost okresů v České republice je plná příležitostí a možností pro všechny, kteří zde žijí či sem přicházejí.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Okresy v Česku','samospráva','Obec s rozšířenou působností','Němčina','Slovenština','okresní národní výbor','Belgie','2003','zemský okres','statutární město#Statutární města v Rakousku','Soubor:POLSKA mapa powiaty2.png','arrondissement'