Array ( [0] => 15582962 [id] => 15582962 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Olybrius [uri] => Olybrius [3] => Tremissis Olybrius (obverse).jpg [img] => Tremissis Olybrius (obverse).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #b80049 [2] => | barva textu = white [3] => | jméno = Olybrius [4] => | titul = [[Římský císař|západořímský císař]] [5] => | obrázek = Anicius Olybrius.png [6] => | popisek = Mince císaře Olybria [7] => | vláda = duben 472 nebo 11. července 472 – 23. října 472 nebo 2. listopadu 472 [8] => | celé jméno = Anicius Olybrius [9] => | předchůdce = [[Anthemius]] [10] => | následník = [[Glycerius]] [11] => | choť = [[Placidia (dcera Valentiniana III.)|Placidia]] [12] => | potomstvo = [[Anicia Juliana]] [13] => }} [14] => '''Anicius Olybrius''' († 22. října nebo 2. listopadu 472) byl [[Západořímská říše|západořímský]] [[Římský císař|císař]] od dubna 472 do své smrti. [15] => [16] => Tento bohatý [[Římský senát|senátor]] pocházející z velice urozeného rodu [[Aniciové|Aniciů]] se oženil s [[Placidia (dcera Valentiniana III.)|Placidií]], mladší dcerou [[Valentinianus III.|Valentiniana III.]] V důsledku manželství s ní se později stal švagrem syna [[Vandalové|vandalského]] krále [[Geiserich]]a, který ho opakovaně prosazoval jako uchazeče západního trůnu. [[Byzantská říše|Východořímský]] císař [[Leon I.]] ho v roce 472 vyslal do [[Řím]]a urovnat spor mezi vládcem Západu [[Anthemius|Anthemiem]] a generálem [[Ricimer]]em. Generál ho však krátce po příchodu do [[Itálie]] ustavil za císaře jako svoji loutku. Skutečnou vládu vykonával místo Olybria nejprve Ricimer a po něm jeho synovec [[Gundobad]]. [17] => [18] => == Život == [19] => [20] => === Původ a svatba s Placidií === [21] => Olybrius pocházel ze starobylého a vlivného [[Itálie|italského]] rodu [[Aniciové|Aniciů]]. Podle široce přijímané hypotézy byl potomkem Anicia Hermogeniana Olybria, [[Římský konzul|konzula]] v roce 395, jehož manželka a sestřenice Anicia Juliana se jmenovala stejně jako Olybriova dcera. Někteří historikové toto zpochybňují a namítají, že Juliana bylo běžné ženské jméno vyskytující se v rodu Aniciů, přičemž Hermogenianus zřejmě zanechal jedinou dceru, jež složila řeholní slib.[http://www.luc.edu/roman-emperors/olybrius.htm Mathisen, Ralph W. ''Anicius Olybrius (April/May 472 -- (11 July 472) -- 22 October or 2 November 472)''.] De Imperatoribus Romanis, [cit. 2014-03-24]. Další z teorií naznačuje, že Olybriovým otcem mohl být císař [[Petronius Maximus]].Drinkwater, Elton (2002), s. 120. [22] => [23] => Olybrius se oženil s [[Placidia (dcera Valentiniana III.)|Placidií]], mladší dcerou [[Západořímská říše|západořímského]] císaře [[Valentinianus III.|Valentiniana III.]] a jeho manželky [[Licinia Eudoxia|Licinie Eudoxie]]. Tím došlo k navázání příbuzenství mezi předním italským aristokratickým rodem a [[Theodosiovská dynastie|theodosiovskou dynastií]], jehož cílem mohlo být upevnění Valentinianova politického postavení. Rok konání svatby sice není znám, z tvrzení historika [[Priskos|Priska]] se nicméně dovozuje, že se tak mohlo stát někdy před [[Vyplenění Říma (455)|vypleněním Říma]] [[Vandalové|Vandaly]] v roce 455.Priskos fr. 29. Mocný západořímský ''[[patricius]]'' a ''[[magister militum]]'' [[Aetius]] donutil Valentiniana, aby zasnoubil Placidii za svého syna Gaudentia. Olybrius se s ní tedy nemohl oženit dříve, než Aetius v září 454 podlehl atentátu ze strany císaře. Nelze vyloučit, že sňatek se uskutečnil až po Valentinianově zavraždění v březnu 455 a následném nástupu Petronia Maxima na trůn. Maximus si v zájmu konsolidace čerstvě nabyté vlády vzal za manželku Valentinianovu vdovu Licinii Eudoxii a svého syna Palladia oženil s Valentinianovou starší dcerou [[Eudocia (dcera Valentiniana III.)|Eudokií]]. Historikové považující Olybria za Maximova syna se proto domnívají, že svatba mezi ním a Placidií se udála někdy mezi polovinou března a koncem května 455, kdy byl Maximus zabit.Drinkwater, Elton (2002), s. 119–120. Někteří současní badatelé navíc poukazují na [[Hydatius|Hydatiovu]] kroniku, dle níž zůstala Placidie v této době neprovdaná. Ke svatbě mezi ní a Olybriem mohlo na základě této teorie dojít až na počátku šedesátých let.Oost (1968), s. 306. [24] => [25] => === Kandidát Vandalů === [26] => [[Soubor:Genseric sacking Rome 455 The Sack of Rome, Karl Briullov, 1833-1836.jpg|náhled|upright=1.1|''Geiserich plenící Řím'', obraz od [[Karl Brjulov|Karla Brjulova]]]] [27] => Po Valentinianově smrti zasáhla západořímskou říši nestabilita, již využili Vandalové, vedení králem [[Geiserich]]em, k námořní výpravě do Itálie a vyplenění Říma. Poté se vrátili do [[Afrika (provincie)|Afriky]], kam vedle četných senátorů odvedli jako rukojmí i Licinii Eudoxii a obě její dcery.Malalas 366. [[Byzantská říše|Byzantský]] kronikář [[Jan Malalas|Ioannes Malalas]] k tomu uvádí, že Olybrius se tehdy nacházel v [[Konstantinopol]]i. Podle [[církev]]ního historika [[Euagrios Scholastikos|Euagria Scholastika]] měl ovšem uprchnout z [[Řím]]a při příchodu Geiserichova vojska.Euagrios Scholastikos 2.7. Během svého pobytu v Konstantinopoli Olybrius projevoval silný zájem o náboženské záležitosti. Mimo jiné navštívil asketického mnicha [[Daniel Stylita|Daniela Stylitu]], jenž měl předpovědět návrat Licinie Eudoxie ze zajetí v Africe. [28] => [29] => Zatímco se Olybrius zdržoval na Východě, na Západě pokračovalo v rychlém sledu střídání císařů. Všemocný [[barbar]]ský magister militum [[Ricimer]] zavraždil v roce 461 císaře [[Maiorianus|Maioriana]], načež Geiserich podpořil Olybria jako jeho nástupce.Cameron, Ward-Perkins, Whitby (2000), s. 21. Geiserichův syn [[Hunerich]] se oženil s Eudokií, starší sestrou Placidie, čímž se stal Olybriovým švagrem.Priskos fr. 29; Halsall (2007), s. 267. Geiserich by se tedy dosazením Olybria mohl na Západě domoci značného vlivu.Heather (2007), s. 455. Vandalský král propustil Licinii Eudoxii a Placidii ze zajetí. Zároveň vystupňoval svůj tlak vůči Ricimerovi soustavným drancováním pobřežních oblastí [[Sicílie]] a Itálie.Priskos fr. 29; Ioannes z Antiochie fr. 204. Jeho záměr ztroskotal, neboť Ricimer ustavil novým císařem povolného senátora [[Libius Severus|Libia Severa]]. [30] => [31] => Placidie se v Konstantinopoli shledala se svým manželem a v roce 462 mu porodila dceru pojmenovanou [[Anicia Juliana]].Malalas 368. Společně pak nechali renovovat kostel svaté Euphemie, založený Placidiinou matkou Eudoxií. I přes Geiserichovy zjevné sympatie východní císař [[Leon I.]] poctil Olybria v roce 464 úřadem konzula. Když Libius Severus roku 465 zemřel, Geiserich získal opět příležitost k prosazování Olybria na uvolněný západní trůn.Prokopios. ''Válka s Vandaly'' I.6.1. Leon nicméně s Ricimerovým svolením vybral za císaře Západu východního aristokrata [[Anthemius|Procopia Anthemia]], s jehož pomocí hodlal vést válku proti Vandalům. V reakci na Anthemiovo jmenování vandalský král pokračoval v ničivém pustošení římského území. [32] => [33] => === Získání trůnu === [34] => Olybrius setrval na Východě až do roku 472, kdy ho Leon vyslal do Itálie jako představitele [[Římský senát|římského senátu]], aby tam urovnal nepřátelství mezi Anthemiem a Ricimerem. Jejich postupně se prohlubující odcizení přerostlo na počátku tohoto roku v otevřený konflikt, během něhož Ricimer několik měsíců obléhal Anthemia v Římě. Olybrius se měl potom odebrat do Afriky ke Geiserichovi, jehož měl přimět k usmíření s Leonem.Malalas 373. Jakmile Olybrius odcestoval na západ, Leon poslal tajný dopis, v němž vybízel Anthemia, aby ho odstranil.Malalas 373–374. Ricimerovy stráže v [[Portus Romae|Portu]] ale tento dopis zadržely a předaly generálovi.Malalas 374. Ten ho ukázal Olybriovi, čímž ho přesvědčil, aby přijal vládu. [35] => [36] => Prameny se poněkud rozcházejí ohledně časové posloupnosti událostí vztahujících se k Olybriově intronizaci. Malalas popisuje, že Anthemius byl zabit v [[Bazilika svatého Petra|bazilice svatého Petra]], načež Ricimer se souhlasem senátu ustavil Olybria za císaře.Malalas 375. Podle dalších pramenů ho však generál dosadil na trůn ještě před tím, než byl Anthemius v červenci 472 zabit.Ioannes z Antiochie fr. 209.1-2; ''Fasti vindonbonenses priores'', 472; Cassiodorus s.a. 472. Novodobí badatelé se vesměs shodují, že Ricimer prohlásil Olybria císařem proti Anthemiovi v dubnu 472.Heather (2007), s. 488; Cameron, Ward-Perkins, Whitby (2000), s. 26; Demandt (1998), s. 145; Halsall (2007), s. 277. Olybrius, prominentní italský senátor, představoval pro tamější aristokracii mnohem přijatelnějšího kandidáta než [[Řekové|Řek]] Anthemius.Cameron, Ward-Perkins, Whitby (2000), s. 528. Jeho kontakty s Geiserichem mohly navíc posloužit k ukončení devastujícího nepřátelství s Vandaly.Cameron, Ward-Perkins, Whitby (2000), s. 528; Halsall (2007), s. 277-278 [37] => [38] => === Krátká vláda a smrt === [39] => O Olybriově panování se nedochovaly téměř žádné informace. Jedinou zaznamenání hodnou událostí byla Ricimerova smrt v srpnu 472 a následné povýšení jeho synovce [[Gundobad]]a do hodnosti patricius a magister militum.Ioannes z Antiochie fr. 209.2; Cassiodorus s.a. 472; ''Fasti vindonbonenses priores'', 607-608; Paulus Diaconus. ''Historia Romana'' XV.5. Olybrius se i nadále zabýval patrně jen náboženskými otázkami, což naznačují jím ražené zlaté mince. V rozporu s dosavadními zvyklostmi nechal razit [[Solidus|solidy]] nesoucí [[Křesťanství|křesťansky]] znějící nápis ''Salus Mundi'' („Blaho světa“) namísto tradičního ''Salus Reipublicae'' („Blaho státu“). Tuto zásadní změnu pravděpodobně inicioval sám císař, dávající tímto způsobem najevo svoji zbožnost. [40] => [41] => Šest nebo sedm měsíců po nástupu na trůn Olybrius zemřel na [[Edém|vodnatelnost]].Ioannes z Antiochie fr. 209.2. Nejasnosti panují ohledně data jeho skonu, k němuž mělo dojít 22. října,''Fasti vindonbonenses priores'', 609. případně 2. listopadu 472.''Paschale campanum''. O několik měsíců později učinil Gundobad Olybriovým nástupcem vojenského velitele [[Glycerius|Glyceria]]. [42] => [43] => Olybrius představuje ukázkový příklad jednoho ze stínových císařů, vládnoucích Západu na sklonku jeho existence. O bezvýznamnosti jeho panování svědčí to, že většina pramenů zmiňuje nanejvýš jeho začátek a konec. [[Prokopios z Kaisareie]] ho dokonce zaměňuje s [[Julius Nepos|Juliem Nepotem]].Prokopios. ''Válka s Vandaly'' I.7.15-17. Navzdory tomu se tato efemérní postava římských dějin dočkala uměleckého ztvárnění v opeře ''Flavio Anicio Olybrio'', zkomponované na počátku 18. století italským skladatelem [[Nicola Porpora|Nicolou Porporou]]. [44] => [45] => == Reference == [46] => [47] => [48] => == Literatura == [49] => * BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. ''Stěhování národů''. Praha: Vyšehrad, 2013. {{ISBN|978-80-7429-305-4}} [50] => * CAMERON, Averil; WARD-PERKINS, Bryan; WHITBY, Michael. ''The Cambridge Ancient History XIV: Late Antiquity: Empire and Successors, A.D. 425-600''. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. {{ISBN|978-0-521-32591-2}} [51] => * ČEŠKA, Josef. ''Zánik antického světa''. Praha: Vyšehrad, 2000. {{ISBN|80-7021-386-8}} [52] => * DEMANDT, Alexander. ''Geschichte der Spätantike: das römische Reich von Diocletian bis Justinian, 284-565 n. Chr.'' München: C.H. Beck, 1998. {{ISBN|3-406-44107-6}} [53] => * DRINKWATER, John; ELTON, Hugh. ''Fifth-Century Gaul: A Crisis of Identity?.'' Cambridge: Cambridge University Press, 2002. {{ISBN|0-521-52933-6}} [54] => * GRANT, Michael. ''Římští císařové''. Praha: BB art, 2002. {{ISBN|80-7257-731-X}} [55] => * GRANT, Michael. ''Pád říše římské''. Praha: BB/art, 2010. {{ISBN|978-80-7381-770-1}} [56] => * HALSALL, Guy. ''Barbarian Migrations and the Roman West, 376-568''. Cambridge: Cambridge University Press, 2007. {{ISBN|978-0-521-43491-1}} [57] => * HEATHER, Peter J. ''Der Untergang des Römischen Weltreichs''. Stuttgart: Klett-Cotta, 2007. {{ISBN|978-3-499-62665-4}} [58] => * OOST, Stewart Irwin. ''Galla Placidia Augusta: a Biographical Essay''. University of Chicago Press, 1968. [59] => * PROKOPIOS Z KAISAREIE. ''Válka s Peršany a Vandaly''. Praha: Odeon, 1985 [60] => [61] => == Externí odkazy == [62] => * {{Commonscat|Olybrius}} [63] => * [http://www.luc.edu/roman-emperors/olybrius.htm Mathisen, Ralph W. ''Anicius Olybrius (April/May 472 -- ((11 July 472)) -- 22 October or 2 November 472)''. De Imperatoribus Romanis] {{en}} [64] => * [http://rim.me.cz/cisarove/olybrius/olybrius.php ''Olybrius (472)''. Římské císařství] [65] => {{Římský císař| titul =Západořímský císař| předchůdce =[[Anthemius]]| nástupce =[[Glycerius]]|kdy=[[472]]}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => [[Kategorie:Římští císaři]] [69] => [[Kategorie:Římští konzulové]] [70] => [[Kategorie:Narození v 5. století]] [71] => [[Kategorie:Úmrtí v 5. století]] [72] => [[Kategorie:Muži]] [73] => [[Kategorie:Úmrtí 23. října]] [74] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 472]] [] => )
good wiki

Olybrius

Anicius Olybrius († 22. října nebo 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anthemius','Glycerius','Placidia (dcera Valentiniana III.)','Byzantská říše','Ricimer','Aniciové','Římský císař','Itálie','Řím','Valentinianus III.','Gundobad','Anicia Juliana'

Anthemius

Glycerius

Gundobad

Itálie

Ricimer

Řím