Array ( [0] => 14675891 [id] => 14675891 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ontogeneze [uri] => Ontogeneze [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Ontogeneze''' (z [[řečtina|řec.]] ''ών'', ''ón'' = jsoucí a ''γένεσις'', ''genesis'' = zrození, původ) znamená původ a vývoj jedince ([[Organismus|organismu]]), a to v protikladu k [[vývoj druhu|fylogenezi]], vývoji druhu. Ontogeneze obvykle začíná [[oplodnění]]m [[vajíčko|vajíčka]] a vede k dospělé formě. Morfogeneze (z [[řečtina|řec.]] ''μορφογενεσις'' = původ tvaru) a buněčná diferenciace jsou základní procesy ontogenetického vývoje organismu. Studium ontogeneze se zabývá jak vývojem embryonálním tak vývojem postnatálním. Různá odvětví [[evoluční biologie]] a [[fyziologie]] se zaměřují na ontogenetický vývoj. [1] => [2] => Teorie, že ontogeneze rekapituluje fylogenezi (tak zvaný [[Ernst Haeckel|Haeckelův]] zákon), to znamená, že vývoj jedince přesně zrcadlí vývoj [[druh]]u, je dnes již překonaná. Faktem však stále zůstává, že mezi ontogenezí a fylogenezí existují vzájemné vztahy, které vysvětluje [[evoluce|evoluční teorie]]. [3] => [4] => == Charakteristika == [5] => Ontogeneze je proces, kterým prochází jedinec od splynutí [[pohlavní buňka|pohlavních buněk]] až po dospělost. U jednotlivých druhů živých organizmů je tento proces velmi rozdílný. [6] => [7] => == Ontogeneze živočichů == [8] => [9] => [10] => === Vývoj přímý a nepřímý === [11] => Rozlišujeme '''vývoj''' ('''vývin''') '''přímý''' a '''nepřímý'''. Přímý vývin je typ ontogeneze, při němž se rodí [[mládě|mladý jedinec]] [[Morfologie (biologie)|morfologicky]] i [[Anatomie|anatomicky]] již velmi podobný [[Dospělec|dospělci]]. Při vývinu nepřímém probíhá ontogeneze přes stadium [[Larva|larvy]], která se více nebo méně liší od dospělce. [12] => (Vývoj je tělesná proměna jednoho určitého druhu v rámci času. Zvykání na měnící se podmínky.) [13] => U nepřímého vývoje se rozlišuje [[Proměna (biologie)|proměna]] dokonalá a nedokonalá, podle toho, zda se larva mění v dospělce přes stadium [[kukla|kukly]]. [14] => [15] => === Embryonální vývoj === [16] => {{podrobně|Embryonální vývoj|Embryonální vývoj člověka}} [17] => [[Soubor:Fertilisation2.png|náhled|vpravo|'''A''' – sekundární [[oocyt]] (II. řádu)
1. corona radiata; 2.[[zona pellucida]]; 3. [[polární tělísko]]; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická [[Biologická membrána|membrána]] (oolemma); 6. cytoplazma; 7. [[Buněčné jádro|jádro]]; '''B''' – [[oplodnění]]
8. [[spermie]]]] [18] => [19] => [[Soubor:Blastulation.png|náhled|250px|Blastulace. '''1''' - [[morula]], '''2''' - [[blastula]].]] [20] => [[Soubor:Gastrulation.png|náhled|250px|Gastrulace. '''1''' - [[blastula]], '''2''' - [[gastrula]]; '''žlutá''' - [[ektoderm]], '''červená''' - [[entoderm]].]] [21] => Vývoj jedince u [[Živočichové|živočichů]] začíná [[oplodnění]]m [[vajíčko|vajíčka]], přičemž splývá zralá [[samec|samčí]] pohlavní buňka ([[spermie]]) se zralou [[samice|samičí]] pohlavní buňkou (vajíčkem – ''oocytem''). Za normálních okolností se v každé [[buňka|buňce]] těla (samozřejmě kromě pohlavních buněk), nacházejí [[chromozom]]y v párech. K [[buněčné dělení|dělení]] takovýchto buněk dochází způsobem nazývaným [[mitóza]]. Pohlavní buňky obsahují jeden chromozóm z každého páru ([[haploidní sada]]) a vznikají způsobem dělení nazývaným [[meióza]]. Splynutím pohlavních buněk (a jejich [[Buněčné jádro|jader]]) je v oplodněném vajíčku obnovená výbava jádra s dvojicemi chromozomů ([[diploidní sada]]). [22] => [23] => Oplodněné vajíčko se rychle dělí mitózami. Mezi dceřinými buňkami na povrchu vajíčka zůstávají charakteristické rýhy. Dělení oplodněného vajíčka se proto jinak také nazývá rýhování. Vývoj rýhujícího se vajíčka je možné popsat na příkladě [[Obojživelníci|obojživelníků]]. Po několika rýhovacích dělení vzniká shluk buněk, [[morula]]. Dalším dělením se morula mění na jednovrstvý dutý kulovitý útvar, [[blastula|blastulu]]. Jednovrstvová blastula se dále procesem zvaným [[gastrulace]] mění na dvojvrstvý zárodek, [[gastrula|gastrulu]]. Vrstvami gastruly jsou vnější zárodeční list – [[ektoderm]] a vnitřní zárodeční list – [[entoderm]]. Nejjednodušší gastrulace probíhá vchlípením části buněk blastuly, [[invaginace|invaginací]]. Vznikne dvouvrstvový útvar s malým otvorem jako pozůstatkem vchlípení. Tento otvor se nazývá [[blastoporus]]. Vzniklá dutina gastruly se nazývá [[prvostřevo]] – archenteron. [24] => [25] => Po gastrulaci, kterou vznikly [[ektoderm]] a [[entoderm]], se vyvíjí třetí [[zárodečný list]] – [[mezoderm]]. Nejjednodušší způsob jeho vzniku pozorujeme u obojživelníků. Buňky, které byly původně součástí povrchové vrstvy gastruly se nahromadí v oblasti blastoporu. Odtud se vsouvají mezi ektoderm a entoderm do oblasti budoucí zádové části zárodku. V střední čáře tohoto vysouvajícího se útvaru vzniká materiál budoucí [[struna hřbetní|struny hřbetní]] (chorda dorsalis). Buňky po jejích stranách tvoří vlastní mezoderm. Celý útvar se někdy nazývá chordomezodermální materiál. Struna hřbetní je u obojživelníků trvalým [[orgán]]em. U [[Obratlovci|obratlovců]] se sice vyvíjí, ale jako celek se udrží jen dočasně po dobu [[embryo]]nálního vývoje. [26] => [27] => Mezoderm vytváří po vstupu mezi ektoderm a entoderm dvě hlavní oblasti. Podél hřbetní struny se člení na jednotlivé úseky nazývané segmenty – [[somity]]. Dále od chordy se toto členění vytrácí a mezoderm se štěpí na listy. Jeden z nich se přikládá k ektodermu a nazývá se [[somatopleura]], druhý k entodermu a nazývá se [[splanchnopleura]]. Mezi nimi se nachází dutina, nazývaná [[coelom]] anebo [[célomová dutina]]. [28] => [29] => === Postnatální vývoj === [30] => {{podrobně|Postnatální vývoj|Postnatální vývoj člověka}} [31] => {{pahýl část}} [32] => [33] => == Biomechanika ontogeneze == [34] => V průběhu ontogeneze se mění také biomechanické vlastnosti organismů např. hmotnost, rozměry, objem i povrch těla organismů. Výzkumy v této oblasti jsou založeny na [[Zoometrie|zoometrii]], [[Antropometrie|antropometrii]], [[Dendrometrie|dendrometrii]] aj. vědách. [35] => [36] => S ontogenezí také souvisí změny polohy [[těžiště]] těla a jeho segmentů.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Frydrýšek [38] => | jméno = Karel [39] => | titul = Biomechanika 1 [40] => | vydání = 1 [41] => | vydavatel = VSB – Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical Engineering, Department of Applied Mechanics [42] => | místo = Ostrava, Czech Republic, [43] => | rok vydání = 2019 [44] => | počet stran = 461. [45] => | strany = [46] => | isbn = 978-80-248-4263-9 [47] => }}{{podrobně|Těžiště lidského těla}} [48] => [49] => == Odkazy == [50] => === Reference === [51] => [52] => [53] => === Související články === [54] => * [[Postnatální vývoj člověka]] [55] => * [[Ontogenetický vývoj měkkýšů]] [56] => * [[Embryonální vývoj kardiovaskulární soustavy člověka]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => * Hezky názorné obrázky v podkapitole ''2.Vznik tkání'': [http://www.sci.muni.cz/ptacek/HISTOLOGIE2.htm Histologie] [61] => {{Autoritní data}} [62] => [63] => [[Kategorie:Ontogeneze| ]] [64] => [[Kategorie:Evoluční biologie]] [] => )
good wiki

Ontogeneze

Ontogeneze (z řec. ών, ón = jsoucí a γένεσις, genesis = zrození, původ) znamená původ a vývoj jedince (organismu), a to v protikladu k fylogenezi, vývoji druhu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.