Array ( [0] => 14737685 [id] => 14737685 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pěnišník [uri] => Pěnišník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Pěnišník je česká lidová píseň, která je známá především v oblastech západních Čech a v jižním Německu. Tato píseň popisuje životní příběh mladého loutkáře, který bere svou pěnu a prochází s ní různými osadami. Píseň byla předávána ústně ze generace na generaci po staletí a je považována za součást českého folklóru. Její text se liší v různých verzích, ale vypráví příběh o tom, jak se loutkář ocitá ve složité situaci, kvůli níž se dostává do potíží. Pěnišník je jedním z nejznámějších českých lidových písní a byl často uváděn na tradičních hudebních festivalech a výstavách. [oai] => Pěnišník je česká lidová píseň, která je známá především v oblastech západních Čech a v jižním Německu. Tato píseň popisuje životní příběh mladého loutkáře, který bere svou pěnu a prochází s ní různými osadami. Píseň byla předávána ústně ze generace na generaci po staletí a je považována za součást českého folklóru. Její text se liší v různých verzích, ale vypráví příběh o tom, jak se loutkář ocitá ve složité situaci, kvůli níž se dostává do potíží. Pěnišník je jedním z nejznámějších českých lidových písní a byl často uváděn na tradičních hudebních festivalech a výstavách. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Rododendron [2] => | obrázek = Rhododendron pontica.JPG [3] => | popisek = [[Pěnišník černomořský]] [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[vřesovcotvaré]] (''Ericales'') [10] => | čeleď = [[vřesovcovité]] (''Ericaceae'') [11] => | rod = '''pěnišník''' (''Rhododendron'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => [[Soubor:Tournefort Joseph Pitton de 1656-1708.jpg|náhled|Joseph Pitton Tournefort (1656–1708), francouzský botanik jenž popsal všechny (tehdy známé) pěnišníky.]] [15] => [16] => [[Soubor:Rhododendron luteum (flower).jpg|náhled|''Rhododendron luteum'']] [17] => [18] => '''Pěnišník''' (''{{cizojazyčně|la|Rhododendron}}'') (česky také '''rododendron''', '''azalka''') je rod rostlin náležící do čeledi [[vřesovcovité]] (''Ericaceae''). Je to velký rod s více než 1000 [[druh]]y a nespočetným množstvím [[kultivar]]ů. Většina z pěnišníků nápadně kvete. Rod obsahuje rostliny označované [[zahradník]]y jako azalky. Pěnišník je národní květina [[Nepál]]u. Pěnišníky jsou [[keř]]e nebo malé (vzácně velké) [[strom]]y. Nejmenší druh dorůstá 10–100 cm výšky, kdežto největší, ''[[Rhododendron gigantheum|R. giganteum]]'', může být více než 30 m vysoký.{{Citace elektronického periodika |titul=Tree rhododendrons |url=http://wildeel.com/rhodotree.html |datum přístupu=2009-08-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080719144250/http://www.wildeel.com/rhodotree.html |datum archivace=2008-07-19 |nedostupné=ano }}. Pěnišníky mohou být buď [[stálezelená rostlina|stálezelené]], nebo [[opadavé]]. U některých druhů je spodní část listu (rub) pokryta chloupky. Některé z nejznámějších druhů jsou oblíbeny pro své velké květy. Existují [[skalnička|skalkové]] druhy s malými květy a drobnými [[list]]y, ale též tropické druhy, jako jsou druhy v sekci'' Vireya'', které se často pěstují jako [[epifyt]]y. [19] => Blízce příbuzný pěnišníkům je [[růžokeřník cistovitý]] (''Rhodothamnus chamaecistus''), známý jako „trpasličí rododendron“, který se vyskytuje jen ve východní části [[Alpy|Alp]] s podobným výskytem jako ''[[Rhododendron hirsutum]]''. [20] => [21] => [[Soubor:Rhododendron calendulaceumCDP119A.jpg|náhled|Pěnišníky v umění : ''(Rhododendron calendulaceum)'']] [22] => [23] => == Synonyma == [24] => azalka, rododendron, ''Chamaerhododendron'', rojovník u bývalého rodu ''Ledum'' [25] => [26] => [[Soubor:Starr 070906-8970 Rhododendron sp..jpg|náhled|Listy pěnišníku]] [27] => [28] => == Etymologie == [29] => Český název pěnišník pochází pravděpodobně od [[Karel Bořivoj Presl|Presla]] (Wšeobecný rostlinopis, 1846), pravděpodobně byl ovlivněn starým ukrajinským názvem pjanišník, který uvádí [[Peter Simon Pallas]] ve Flora Rossica (1789).{{Citace monografie [30] => | příjmení = Dostálková [31] => | jméno = Alžběta [32] => | odkaz na autora = Alžběta Dostálková [33] => | rok = 1981 [34] => | titul = Rododendrony [35] => | vydavatel = nakladatelství Academia [36] => | vydání = 1. [37] => }} Moderní [[ukrajinština]] slovo pjanišník nezná a pro rod používá název rododenron – (''{{cizojazyčně|ro|Рододендрон}}''). [38] => [39] => Bratří Preslové, tvůrci českého názvosloví přírodnin, se inspirovali podobně jako v jiných případech v příbuzných jazycích. Na jihu Ukrajiny roste druh rododendronu, jehož části obsahují alkaloidy, způsobující otravu připomínající opilost. Pro tento druh existuje v ukrajinštině název ''pjanišník'' – od slovo ''pjanýj'' – opilý. Počeštěním vzniklo slovo pěnišník, použité pro celý rod.{{cs}}[http://www.dejavu-clanky.estranky.cz/clanky/zahrada/pestovani-rododendronu pěstování rododendonu na www.dejavu-clanky.estranky.cz] {{Wayback|url=http://www.dejavu-clanky.estranky.cz/clanky/zahrada/pestovani-rododendronu |date=20091002060537 }} [40] => [41] => Místní názvy pro pěnišník jsou někdy poetické, například alpská růže ([[Rakousko]]). [[Latina|Latinské]] slovo Rhododendron pochází z [[řečtina|řeckého]] slova ''Rhodos'', růžový, červený, a ''dendron'', strom. Název ''Rhododendron'', byl až do [[17. století]] výraz pro oleandr (''Nerium oleander'') a [[Carl Linné]] jej použil pro pěnišníky. Před tím byl pro pěnišník používán název ''[[Chamaerhododendros]]'' (''Chamae'' – nízký ,''rhodo'' – růžový, červený, ''dendros'' – strom). Linné rozdělil pěnišníky na dvě skupiny – na rhododendrony a azalky. Název ''azalka'' odvodil od řeckého ''azaléos'', což znamená suchý, vyprahlý. [42] => [43] => [[Soubor:Rhododendron simsii Adventglocke BotGardBln271207C.jpg|náhled|Nejčastěji pěstovaná azalka – ''(Rhododendron simsii)'']] [44] => [45] => == Popis == [46] => Rododendrony jsou většinou [[Stálezelená rostlina|stálezelené]] keře nebo stromy s nerovnými [[kmen (botanika)|kmeny]], ale existují i [[opadavé]] a polopadavé druhy. Většina je terestrických, ale některé druhy patří mezi [[epifyt]]y. Větévky a olistění některých druhů jsou vonné. Příkladem může být [[rojovník bahenní]] (Ledum palustre), který je celý silně vonný. [[Borka|Kůra]] pěnišníků je červenohnědá, nebo zelená. [[List]]y, většinou s krátkým [[řapík]]em jsou uspořádány na větvičkách střídavě. Čepel je zpravidla celokrajná, jen zřídkakdy jemně zubatá. Velikost listu se liší od 1–2 cm po více než 50 cm, výjimečně dosahuje až po 100 cm dlouhé a 30 cm široké u'' [[Rhododendron sinogrande]]''. Na rubu listů vyrůstají chloupky, nebo jsou listy na rubu plstnaté či šupinaté. [47] => [48] => [[Soubor:Jakob Breyne.jpg|náhled|Jakob Breyne, obchodník a botanik, který popsal první pěnišníky dovezené do Evropy.]] [49] => [50] => [[Květenství]] jsou většinou vrcholičnatá, květenstvím je hrozen nebo [[chocholík]], některé druhy ale kvetou jednotlivě. [[Oboupohlavní]] zvonkovité trubkovité, nebo miskovité [[květ]]y jsou pětičetné. Kalich je vytrvalý, 5–8lalokovitý. Tyčinek je pět až deset, ojediněle více. Semeník má 5–10, vzácně i více pouzder. [[Plod (botanika)|Plodem]] je [[tobolka (plod)|tobolka]] válcovitá, kuželovitá, nebo vejcovitá, někdy zakřivená, pukající odshora. Dozrává koncem léta. Semena až 3 mm velká jsou velmi početná, křídlatá nebo na obou koncích s přívěšky nebo vlákny. Křídlatá [[semeno|semena]] mají lesní druhy, [[epifyt]]ní je mají velmi velká. [[Plnokvětost]] je způsobena přeměnou tyčinek na květní plátky. Pěnišníky kvetou od ledna do srpna, většina z nich ale v dubnu až květnu, všechny květy současně. V tomto období jsou velmi krásné, kvetení je příčinou jejich popularity a velkého zahradnického zájmu. Květy jsou často vonné, některé i velice silně, vůně se liší od omamné po nesnesitelnou. [51] => [52] => Variabilita v rámci druhu může být velmi vysoká. Například barvy květu u ''[[Rhododendron ambiguum]]'' jsou velmi pestré: většinou žluté se zelenými skvrnami, ale existují i fialové. Některé americké azalky kvetou obvykle žlutě, oranžově, ale také zářivě červeně zbarvené. Informace o barvách v literatuře jsou často od bílé přes růžovou až purpurovou, bez skvrn. ''[[Rhododendron Schlippenbachii]]'' a ''[[Rhododndron vaseyi]]'' jsou známé pro jejich růžové květy, ale existují i čistě bílé kvetoucí. Tvary květu se mohou lišit. [53] => Mnoho druhů kvete fialově až modře: ''[[Rhododendron impeditum]]'', '' [[Rhododendron scintillans]]'', ''[[Rhododendron russatum]]'', některé kvetou růžově a jsou velmi nízké: ''[[Rhododendron keleticum]]'', ''[[Rhododendron radicans]]''. Poměrně málo známé jsou, červeně kvetoucí druhy (''[[Rhododendron repens]]'' subsp. Forrestii,'' [[Rhododendron haemaleum]]'', ''[[Rhododendron haematodes]]'') a existují i druhy kvetoucí tmavočerveně. [54] => [55] => Počet [[Chromozom|chromozómů]] x=13. Nejvíce druhů je diploidních (2n=26), ale velký počet je i tetraploidních (2n=52) a hexaploidních (2n=78), zatímco oktaploidní (2n=104) a dodekaploidní (2n=156) druhy jsou výjimkou. [56] => [57] => [[Kořen]]y jsou mělké, většina druhů koření v hloubce 15 cm. Kořeny někdy přesahují obvod koruny. [58] => [59] => == Taxonomie == [60] => {{Podrobně|Taxonomie pěnišníků}} [61] => Rod je rozdělen na podrody, sekce, podsekce a oddělení. Na počátku 21. století je rod rozdělen do čtyř velkých a čtyř malých podrodů. Nedávné [[genetika|genetické]] výzkumy způsobily pokračující přeskupování jednotlivých druhů a skupin v rámci rodu a také způsobily že například i rod [[rojovník]] (''Ledum''), který byl původně samostatný byl překlasifikován do rodu pěnišník (''Rhododendron''). Další změny v podrodech jsou v současné době navrhované Goetsch, L. A., Eckert, A. J. & Hall, B. D. (2005). [http://www.ingentaconnect.com/content/aspt/sb/2005/00000030/00000003/art00012 The molecular systematics of Rhododendron (Ericaceae): A Phylogeny based upon RPB2 gene sequences]. ''Sys. Bot''. 30(3): 616–626.{{Citace elektronického periodika |titul=Summary of Goetsch-Eckert-Hall results |url=http://www.flounder.ca/FraserSouth/Goetsch-Eckert-Hall.asp |datum přístupu=2009-08-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130227185832/http://www.flounder.ca/FraserSouth/Goetsch-Eckert-Hall.asp |datum archivace=2013-02-27 |nedostupné=ano }}, včetně sloučení podrodu ''Hymenanthes'' do podrodu ''Pentanthera''. [62] => [63] => Pěnišníky jsou rozsáhle křížené nejen mezi pěstovanými druhy. Mezi původními druhy pěnišníků lze najít přírodní [[hybrid]]y (R. × intermedium. Přírodní [[kříženci]] se často vyskytují v oblastech, kde se výskyt původních druhů překrývá. Existuje více než 28.000 [[kultivar]]ů pěnišníků zaznamenaných v mezinárodním registru [https://web.archive.org/web/20090605184514/http://www.rhs.org.uk/plants/registration_rhododendron.asp International Rhododendron Registry], v držení společnosti [[Royal Horticultural Society]]. Nejvíce byly vyšlechtěné pro jejich květy, ale některé ze zahradních kultivarů jsou zajímavé pro dekorativní listy a některé jsou okrasné kůrou nebo mají dekorativní větvičky. [64] => [65] => == Historie == [66] => Pěnišníky jsou pozůstatkem flóry [[třetihory|třetihor]], třetihorním [[Relikt (biologie)|reliktem]]. V tomto období zasahoval i do Evropy areál teplomilných druhů. Rozšíření pěnišníků bylo mnohem širší a předpokládá se, že souvislé. [[čtvrtohory|Čtvrtohorní]] klimatické změny ale vedly k přežití jednotlivých skupinek ve specifických podmínkách. [67] => [68] => Od roku 552 př. n. l. až do 8. století navštěvovali korejští a čínští mniši a jeptišky [[Japonsko]] a při svých cestách převáželi oblíbené rostliny mezi Čínou, Koreou a Japonskem. Tito mniši introdukovali do Japonska řadu oblíbených stromů a keřů. Čínští mniši pěstovali své oblíbené květiny v chrámech a na jiných posvátných místech. Kryptomérie (Cryptomeria), která je endemická v Japonsku, a mnoho odrůd japonských kamélií a azalek se stalo oblíbenou součástí čínských zahrad.[http://www.ebooksread.com/authors-eng/ernest-henry-wilson/a-monograph-of-azaleas--rhododendron-subgenus-anthodendron-hci/1-a-monograph-of-azaleas--rhododendron-subgenus-anthodendron-hci.shtml mnoho informací o historii {{en}}] [69] => [70] => Jako první popsal všechny (tehdy známé) pěnišníky francouzský botanik [[Tournefort]] (1659–1718), který popsal všechny tehdy známé druhy rostlin. Bylo jich asi 800 a mezi nimi šest Chamaerhododendronů (pěnišníků). [71] => [72] => [[Soubor:Fiore di rododendro.JPG|náhled|Typické skvrnky na květech]] [73] => [74] => V letech 1690–92 žil v Japonsku [[Engelbert Kaempfer]], sloužící ve službách holandské Východoindické společnosti, a jeho ''Amoenitates Exoticae'', publikovaná v roce [[1712]], dává obdivuhodný přehled japonských rostlin. Získal údaje o mnoha z nich, včetně lidových jmen. Zmiňuje 21 azalek, mezi nimi azalka nyní známou jako ''Rhododendron obtusum var. Kaempferi Wils''. V roce 1775 navštívil Japonsko [[C. S. Thunberg]], lékař nizozemské společnosti, a v roce 1784 zveřejnil ve své ''Flora japonica'' spolu s popisem flóry Orientu také popis azalek. [75] => [76] => Prvním do Evropy dovezeným pěnišníkem byl druh ''[[Rhododendron indicum]]'', pojmenovaný původně botanikem Jakobem Breynem jako ''Chamaerhododendron exoticum amplissimum floribus lilaceis''.{{Citace elektronické monografie|příjmení = WILSON|jméno = ERNEST HENRY|titul = A monograph of azaleas : Rhododendron subgenus Anthodendron|url = http://archive.org/stream/monographofazale00wilsrich/monographofazale00wilsrich_djvu.txt|vydavatel = |místo = CAMBRIDGE|datum vydání = 1921}} Během poslední čtvrtiny [[17. století]] [[Jakob Breyne]], obchodník z [[Gdaňsk]]u a význačný botanik, navštívil Holandsko a našel zde několik slavných pěstovaných zahradních rostlin z Orientu, které poté zaznamenal ve svém ''Prodromus Plantarum''. Na straně 24, bod. I, publikované v roce [[1680]], čteme „''Chamaerhododendron exoticum amplissimus floribus liliaceis. Frutex spectabilis elegans. In horto Beveringiano.“'' Tutéž rostlinu [[Carl Linné|Linné]] později pojmenoval ''Azalea indica''. Breyne neříká, z jaké země tento keř byl do Evropy dovezen, ale S. Hermann, ve své Academici Horti lugduno-batavi, v katalogu, s. 152 (1687), popisuje stejnou rostlinu pod názvem ''„Cistus indicus Ledi alpini foliis, floribus amplis,“'' zaznamenal, že ji nalezl v Jaccatra, což je Batávie (v 21. století [[Jakarta]]), oblast na Jávě. Významně se pěstování pěnišníků rozvíjí v 18. století, kdy je [[Šlechta|šlechticové]] pěstují kolem svých sídel. Zde dochází i k samovolnému křížení. [77] => [78] => V ''Hortus Kewensis'' (1810) u ''Azalea indica'' je uvedeno, že je pěstován v [[Kew]] a že byl dovezen z Číny 1808 na palubě lodi Východindické společnosti „Cuffnels“ kapitánem Wellbankem. Tato rostlina byla ''[[Rhododendron simsii]]'' Planch. a zde začala záměna Linného druhů s čínskou azalea, která stále přežívá. Prostřednictvím aktivit příslušníků [[Východindická společnost|Východindické společnosti]] na konci 18. století a na počátku [[19. století]] byly anglické zahrady obohaceny mnoha čínskými rostlinami. Nejvíce aktivní byl důstojník John Reeves, který jako vrchní inspektor čaje ve [[Východindická společnost|Východindické společnosti]] pobýval v Macau a Kantonu v letech 1812–1831. Záměrné pěstování začalo především v Angli (kvůli výhodným klimatickým podmínkám) v královských botanických zahradách v Kew v 19. století. [79] => [80] => [[Soubor:Alpenroos.jpg|náhled|[[Pěnišník rezavý]] (''Rhododendron ferrugineum'')]] [81] => Prvního záměrného křížence vyšlechtil v roce [[1870]] (jiný zdroj 1817{{Citace elektronického periodika |titul=krátký popis {{cs}} |url=http://fyzika.ft.utb.cz/podzamka/karta.php?id=143 |datum přístupu=2009-08-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071022124732/http://fyzika.ft.utb.cz/podzamka/karta.php?id=143 |datum archivace=2007-10-22 |nedostupné=ano }}) angličan Herbert ze Spofforthu a nazval jej „Hybridum“. Vznikla z něj skupina kultivarů pěnišníků, která je stále rozšiřována novými [[kultivar]]y. [82] => [83] => V českých zemích byl na pozemcích Univerzitní botanické zahrady na [[Smíchov]]ě v roce 1844 pěstován tehdy bohatý sortiment 18 druhů, pěnišníky však zanikly se zrušením zahrady. Šlechtění pěnišníků bylo v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] záležitostí převážně [[Výzkumný ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích|Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích]], přestože už dlouho existoval i [[Ústav dendrobiologie v Mlyňanech]]. Průhonický ústav vyslal do [[Čína|Číny]] [[dendrolog]]a [[Camillo Schneider]]a a podnikl i několik expedic na [[Kavkaz]] a ze získaného materiálu bylo vypěstováno množství rostlin, které dodnes rostou v parku v Průhonicích. Kromě mnoha kultivarů byly v ústavu vyšlechtěny i odolné [[podnož]]e. [84] => [85] => == Rozšíření == [86] => Je známo asi 1000 druhů z [[Asie]], [[Evropa|Evropy]], [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Austrálie]] a [[Asie]]. Oblast rozšíření sahá od pobřeží až do vysokých hor (v [[Tibet]]u nad 5000 m n. m.), v oblastech od tropické [[džungle]] po [[tundra|tundru]] (např. ''[[Rhododendron lapponicum]], [[Rhododendron camtschaticum]]''). [87] => [88] => Pěnišník je velmi široce rozšířený rod na většině povrchu [[severní polokoule]] s výjimkou suchých oblastí, a rozšířený i na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] v jihovýchodní Asii a severní [[Australasie|Australasii]]. Poměrně menší druhy se vyskytují v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a [[Evropa|Evropě]]. Velmi málo rododendronů se vyskytuje v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] (v horách [[Bolívie]] a [[Ekvádor]]u) a v [[Afrika|Africe]] ([[Alžírsko]]) Global Biodiversity Information Facility. http://data.gbif.org {{Wayback|url=http://data.gbif.org/ |date=20150203031150 }}. [89] => [90] => === Evropa === [91] => V Evropě je známo devět druhů: [92] => * ''[[Rhododendron ferrugineum]]'': původ – [[Alpy]], [[Pyreneje]], [[Apeniny]] [93] => * ''[[Rhododendron hirsutum]]'': původ – Alpy [94] => * ''[[Rhododendron kotschyi]]'': původ – Transylvanské Alpy, hory Rhodope [95] => * ''[[Rhododendron luteum]]'': původ – [[Černé moře]], [[Chorvatsko]], [[Volyň]] [96] => * ''[[Rhododendron ponticum]]'': původem od Černého moře a z [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]]; [97] => * ''[[Rhododendron lapponicum]]'': původem z arktické a subarktické [[Eurasie]] [98] => [99] => Na [[Kavkaz]]e: [100] => [101] => * ''Rhododendron caucasicum'' [102] => * ''Rhododendron smirnowii'' [103] => * ''Rhododendron ungernii'' [104] => [[Soubor:Rhododendronpark Bremen 20090513 131.JPG|náhled|Pěnišníky se pěstují v široké škále odstínů (Rhododendronpark, Bremen, Deutschland)]] [105] => [106] => === Asie === [107] => V Číně se nachází 571 druhů, z toho 409 endemických. Roste zde škála různých druhů s odlišnými požadavky. Největší druhová rozmanitost je [[Himálaj]]i v Uttarakhand, [[Nepál]]u a [[Sikkim]] po [[Yunnan]], [[S’-čchuan]] a dalších významných oblastech v horách [[Indočína|Indočíny]], v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], [[Japonsko|Japonsku]] a na [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wanu]]. Navíc existuje značný počet tropických druhů pěnišníků od jihovýchodní [[Asie]] po severní [[Austrálie|Austrálii]]. [108] => [109] => === Austrálie === [110] => Zde rostou dva druhy. V nepřístupných horách roste Rhododendron lochae. Více než 55 druhů je známých na [[Borneo|Borneu]] a 164 v [[Nová Guinea|Nové Guineji]].Argent, G. ''Rhododendrons of subgenus Vireya''. 2006. Royal Horticultural Society. {{ISBN|1-902896-61-0}} [111] => [112] => === Severní Amerika === [113] => V [[Severní Amerika|Severní Americe]] roste stejně jako v Asii ''[[Rhododendron camtschaticum]]'' a podobně jako v Eurasii ''[[Rhododendron lapponicum]]''. Z Ameriky byl do Evropy introdukován ''[[Rhododendron catawbiense]]'' a roste zde i ''Rhododendron nudiflorum, Rhododendron canescens, Rhododendron viscosum'' a další druhy. [114] => [115] => [[Soubor:Illustration Rhododendron hirsutum0.jpg|náhled|Ilustrace pěnišníku se zobrazením vegetativních orgánů ''(Rhododendron hirsutum)'']] [116] => [117] => == Toxicita == [118] => Některé druhy jsou jedovaté pro [[Býložravec|herbivory]] – pro [[dobytek]] i volně žijící zvířata. Tyto rododendrony obsahují [[andromedotoxin]] (ze skupiny [[diterpen]]ických [[Grayanotoxiny|grayanotoxinů]]), je obsažen nejen v listech, ale také v nektaru a pylu. Staly se již případy otrav u člověka po nadměrném požívání medu z nektaru ''[[Rhododendron ferrugineum]]'' a ''[[Rhododendron ponticum]]''. [119] => Lidem je dlouho známo, že lze onemocnět z pojídání medu včel opylujících rododendrony a azalky. [[Xenofón]] popsal podivné chování řeckých vojáků po konzumaci medu ve vesnici obklopené rododendrony. Později bylo známo, že nektar z těchto rostlin má mírně [[halucinogen]]ní a [[průjem|projímavé]] účinky. Při těžké otravě může být zpomalená [[srdce|srdeční]] činnost, [[puls]] slábne až nastane [[kóma]] a smrt ze zástavy dýchacího systému. [120] => [121] => Podezřelé pěnišníky jsou ''[[Rhododendron ponticum]]'' a ''[[Rhododendron luteum]]'' (dříve ''Azalea pontica''), které najdeme v severní části [[Malá Asie|Malé Asie]]. Jedenáct podobných případů bylo zdokumentováno v [[Istanbul]]u v [[Turecko|Turecku]] v roce [[1980]].Nurhayat Sütlüpmar, Afife Mat and Yurdagül Satganoglu ''[http://www.springerlink.com/content/w322484735r06208/ otrava jedovatým medem v]{{Nedostupný zdroj}} [[Turecko|Turecku]]''. Archives of Toxicology. Volume 67, Number 2, pages 148–150, February, 1993 Známy jsou případy otrav pasoucích se zvířat, otrávených prostřednictvím konzumace listí, například ovcí. Rododendron je velmi toxický pro koně, některé ze zvířat hynou během několika hodin, i když většina koní má tendenci se konzumaci pěnišníku vyhnout, pokud mají přístup k dobré píci. [122] => [[Soubor:Rhododendron indicum2.jpg|náhled|''Chamaerhododendron exoticum amplissimus floribus liliaceis. Frutex spectabilis elegans. In horto Beveringiano.'' ''(Rhododendron indicum)'']] [123] => [124] => == Použití == [125] => [126] => Většina druhů pěnišníků a jejich [[hybrid]]ů je široce používáno jako okrasné rostliny v parcích v mnoha částech světa. Mnoho druhů a kultivarů se pěstuje komerčně. Rododendrony jsou ceněny pro svůj [[Habitus (biologie)|habitus]], velikost, květy, a skutečnost, že mnohé z nich jsou stálezelené.Huxley, A., ed. (1992). ''New RHS Dictionary of Gardening''. Macmillan V některých oblastech, jsou větší rododendrony prořezávány na stromu podobné formy. Některé druhy, jako jsou R. arboreum a R. falconeri nakonec rostou do výšky 10–15 m. [127] => [128] => === Komerční pěstování === [129] => Pěnišníky jsou komerčně pěstovány v mnoha oblastech na prodej a někdy sbírány ve volné přírodě, což je praxe již vzácná ve většině oblastí. Velcí komerční pěstitelé ve Spojených státech se nachází na západním pobřeží ([[Oregon]], [[Washington (stát)|Washington]] a [[Kalifornie]]). Velkopěstitelé vybírají k pěstování druhy pro různé vlastnosti, jako je odolnost vůči kořenové hnilobě, brzy rašící, snadné zakořenění nebo jiné rozmnožování a prodejnost.Peter A. Cox (1993). ''The Cultivation of Rhododendrons''. B. T. Batsford, London {{ISBN|0-7134-5630-2}} (pp80-1) [130] => [131] => === Kosmetika === [132] => Z pěnišníku R. luteum se vyráběl v SSSR parfém. Druh pěnišníku ''(Rhododendron tomentosum)'' dříve nazývaný [[rojovník]] ''(Ledum)'' byl používán k výrobě [[repelent]]ů. [133] => [134] => [[Soubor:Arvore.JPG|náhled|Pěnišník jako strom]] [135] => [136] => === Použití ve zdravotnictví === [137] => Jsou zprávy že rostlina má účinky proti horečce, potopudné, močopudné, omamné a hepatoprotektivní účinky proti nemocem, pravděpodobně je to účinek [[antioxidant]]ů. Pěnišníky obsahují [[flavonoid]]y, saponiny a [[fenol]]ové sloučeniny. Xiong ''et al.'' zjistili, že kořen rostliny schopen regulovat funkce ledvin, snižuje aktivitu [[NF-κB]].{{Citace periodika [138] => | příjmení = Erdemoglu [139] => | jméno = Nurgun ''et al.'' [140] => | autorlink = [141] => | spoluautoři = [142] => | titul = Bioassay-guided isolation of anti-inflammatory and antinociceptive principles from a folk remedy, ''Rhododendron ponticum ''L. leaves [143] => | periodikum = Journal of Ethnopharmacology [144] => | ročník = 119 [145] => | číslo = 1, 2 [146] => | strany = 172–178 [147] => | vydavatel = [[Academic journal]] [148] => | místo = [149] => | datum vydání = 2008 [150] => | url = [151] => | issn = [152] => | doi = 10.1016/j.jep.2008.06.021 [153] => | id = [154] => | datum přístupu = 9 May [155] => | accessyear = 2009 [156] => }}{{Citace periodika [157] => | příjmení = Prakash [158] => | jméno = T. ''et al.'' [159] => | autorlink = [160] => | spoluautoři = [161] => | titul = Hepatoprotective activity of leaves of Rhododendron arboreum in CCl4 induced hepatotoxicity in rats [162] => | periodikum = Journal of Medicinal Plants Research [163] => | ročník = 2 [164] => | číslo = 11 [165] => | strany = 315–320 [166] => | vydavatel = [[Academic journal]] [167] => | místo = [168] => | datum vydání = 2008 [169] => | url = http://www.academicjournals.org/jmpr/abstracts/abstracts/abstrats2008/Nov/Prakash%20et%20al.htm [170] => | issn = [171] => | doi = [172] => | id = [173] => | datum přístupu = 9 May [174] => | accessyear = 2009 [175] => }}{{Citace periodika [176] => | příjmení = Agarwal [177] => | jméno = S.S. [178] => | autorlink = [179] => | spoluautoři = Sharma Kalpana [180] => | titul = Anti-inflammatory activity of flowers of Rhododendron arboreum (SMITH) in rat’s hind paw oedema induced by various phlogistic agents [181] => | periodikum = Indian Journal of Pharmacology [182] => | ročník = 20 [183] => | číslo = 2 [184] => | strany = 86–89 [185] => | vydavatel = [186] => | místo = [187] => | datum vydání = 1988 [188] => | url = http://www.ijp-online.com/article.asp?issn=0253-7613;year=1988;volume=20;issue=2;spage=86;epage=89;aulast=Agarwal;type=0 [189] => | issn = [190] => | doi = [191] => | id = [192] => | datum přístupu = 9 May [193] => | accessyear = 2009 [194] => }}{{Citace elektronické monografie [195] => | příjmení = Xiong [196] => | jméno = Jing ''et al.'' [197] => | autorlink = [198] => | spoluautoři = [199] => | titul = The effect of root of rhododendron on the activation of NF-κ B in a chronic glomerulonephritis rat model [200] => | edice = [201] => | vydavatel = [202] => | datum vydání = 2009 [203] => | url = http://d.wanfangdata.com.cn/Periodical_njykdxxb-e200901015.aspx [204] => | formát = [205] => | doi = [206] => | datum přístupu = 9 May [207] => | accessyear = 2009 [208] => }} Tinktura se používala k léčení revmatismu, výtažek z ''[[Rododendron caucasicum]]'' se užívá proti otravě rtutí. Některé druhy mají mírně povzbuzující účinek,V rumunských Karpatech z květů chráněného R. kotschyi se dělaly dva druhy osvěžujících nápojů. [209] => [210] => === Symbolika === [211] => ''Rhododendron ponticum'' je státní květina indické oblasti [[Kašmír]]u a Pákistánu, který ovládá také část Kašmíru. Pěnišník ''Rhododendron arboreum'' (Lali Gurans) je národní květina [[Nepál]]u. ''Rhododendron niveum'' je státní strom [[Sikkim]]u v Indii. Rhododendron je také státní strom indického státu [[Uttarákhand]]. ''Rhododendron catawbiense'', převládající pěnišník v Appalačských horách, je státní květina státu Západnií Virginie, a je na vlajce Západní Virginie. ''Rhododendron macrophyllum'', převládající rododendron na tichomořském pobřeží a na Kaskádových horách, je květ státu [[Washington (stát)|Washington]]. [212] => [[Soubor:Rhododendron bonsai.jpg|náhled|Pěnišník jako bonsai]] [213] => [214] => == Pěstování == [215] => {{Podrobně|Pěstování pěnišníku}} [216] => [217] => Pěnišníky ve své většině preferují propustné kyselé půdy s [[pH]] zhruba 4,5–5,5. [[Vápník]] snáší ''(Rhododendron praecox)'' a ''(Rhododendron hirsulum)'' rostoucí ve vápencových Alpách.. V oblastech s málo propustnými půdami nebo v alkalických půdách, se rododendrony se často pěstují v příkopech naplněných rašelinou.[http://www.rhododendron.org/soil.htm informace o půdě pro pěstování pěnišníků {{en}}] Pečlivé zalévání je důležité u čerstvě vysázených rostlin. [218] => [219] => Pro pěnišníky je při pěstování v ČR doporučena [[zimní přikrývka]], tak aby nastlané listí zakrývalo přinejmenším kořenový krček. Upřednostňují stinná vlhká chráněná místa. Některé odrůdy ovšem snáší plné slunce dobře. Plné slunce více stimuluje kvetení. Slunce brzy zjara, kdy může popálit listy, nebo celkově oslabit rostlinu tak, že je náchylná k chorobám. Pěnišníkům prospívá také každoroční [[mulčování]]. [220] => [221] => Nedoporučuje se přesazovat rododendrony z volné přírody, protože i při nejlepší péči mají jen malou šanci na přežití. [222] => [223] => Množí se semeny, [[řízkování]]m, odrůdy lze [[štěpování|štěpovat]], některé odrůdy můžeme množit [[oddělky]] a je používáno i [[meristémové množení]]. Při množení [[hřížení]]m také nižší větve lze zasypat zemí. [224] => [[Soubor:Labrador tea I 551350802.jpg|náhled|''(Rhododendron tomentosum)'']] [225] => [226] => Hnojí se tekutými, nebo [[organické hnojivo|organickými hnojivy]]. Z organických hnojiv je vhodná [[močůvka]]. [227] => [228] => Dostatek vody je nezbytný. Pěnišníky mohou trpět v zimě nedostatkem vody, pokud byl podzim suchý. Nadbytek vody podporuje houbové choroby a chlorózu. K zálivce je nevhodná vápenitá voda, ideální je voda dešťová. Zamokření snáší například ''R. canadense ''a [[rojovník bahenní]].{{Citace monografie [229] => | příjmení = Hieke [230] => | jméno = Karel [231] => | odkaz na autora = Karel Hieke [232] => | příjmení2 = Pinc [233] => | jméno2 = Miroslav [234] => | odkaz na autora2 = Miroslav Pinc [235] => | rok = 1978vztahu [236] => | titul = Praktická dendrologie, díl 1., [237] => | vydavatel = nakladatelství SZN [238] => | vydání = 1. [239] => | id = 000128363 [240] => }} [241] => [242] => == Bioindikátor == [243] => Americké druhy pěnišníků často indikují malý obsah dusíku v půdě. [244] => [245] => == Invazivní rostlina == [246] => V západní a střední Evropě jsou rododendrony kvůli svým velkým červeným, fialovým nebo bílým květům pěstovány jako okrasné keře. Některé druhy (např. ''Rhododendron ponticum'' v [[Irsko|Irsku]] a ve Spojeném království) jsou vnímány jako ''[[invazní rostlina]]'', která se rozšiřuje v zalesněných oblastech a nahrazuje přirozený podrost. ''Rhododendron ponticum'' je obtížné odstranit, neboť její kořeny vytvářejí nové výhonky. Pěnišník je zodpovědný za zničení mnoha přirozených stanovišť a půdy na Britských ostrovech. Tam, kde jsou vhodné podmínky, pěnišník konkuruje původním rostlinám. Pod nepropustnou pokrývkou jeho listů hynou druhy rostlin, které nejsou schopny růst v důsledku nedostatečného světla. To zase vede k následné hynutí původních zvířat. [247] => [248] => ''Rhododendron ponticum'' se na stanovišti množí vegetativně i semeny. Jediná rostlina nakonec vytváří koberec mnoha metrů neprostupných větví. Pokud se vodorovné větve dotýkají země, budou zakořeňovat a neustále se rozšiřuje oblast pokrytí. Semena pěnišníku jsou drobná, a ve větru se dobře rozptýlí. Každá květina může mít mezi třemi a sedmi tisíc semen, takže velký keř dokáže vyrobit několik milionů semen ročně. Nejlépe se mu daří v oblastech, kde byla původní vegetace nějakým způsobem narušena. ''[[Mykorrhiza]]'' hub s kořeny rostlin pěnišníku poskytuje konkurenční výhodu a umožňuje rostlině prosperovat v chudé půdě.[http://www.countrysideinfo.co.uk/rhododen.htm popis poškozování britské krajiny, vegetace a fauny pěnišníkem {{en}}] [249] => [250] => Potenciálně toxické chemikálie, fenoly a diterpeny, známé jako grayanotoxiny, se vyskytují v listí, květech a nektaru rododendronů ''Rhododendron ponticum''. Tyto toxiny činí ''Rh. ponticum'' nepřijatelný pro většinu býložravců. [[Fenol]]y jsou nejvíce koncentrují v mladých tkáních, jako jsou rašící listy a pupeny. Jde o ochranu před býložravci. Lepivý [[exudát]] fyzicky odrazuje i malé bezobratlé. [251] => Případy otravy dobytka může mít za následek smrt u zvířat jako ovce a skot, pokud jej pozřely v dostatečném množství. Je nutné pečlivě přemýšlet o umístění včelích úlů pokud je pěnišník významně rozšířen v oblasti. [252] => [253] => Existují důkazy pro [[alelopatie|alelopatické]] interakci (vytváření nepříznivého prostředí pro jiné druhy) mezi pěnišníky a jinými rostlinami. Tím je myšlena nejen [[inhibice]] klíčení, nebo růst sazenic konkurenčních druhů, ale i přímá otrava. Jak bylo uvedeno výše, tkáně rododendronů obsahují značné množství fenolů a dalších potenciálně toxických chemikálií, které vylučují i do okolí. Existuje také důkaz pro omezení mykorrhizy u kořenů sazenice konkurenčního druhu rostlin. [254] => [255] => [[Soubor:Korean pancake-Jindallae hwajeon-03.jpg|náhled|Korejské koláčky]] [256] => [257] => Jakmile pěnišník obsadil nějaké území, jen několik původních druhů rostlin a živočichů přežilo. V zalesněných oblastech pouze velké stromy. Protože nedovolí vyrůst sazenicím, jakmile velké stromy uhynou zůstane krajina porostlá pěnišníkem. Poté, co původní rostliny zmizely, zvířata, která byla závislá na vymizelých druzích buď přímo, nebo nepřímo nemohou přežít. Oblasti zasažené pěnišníkem jsou v podstatě neplodné. Květy Rhododendronu jsou velmi atraktivní pro hmyz, zvláště čmeláky. V hlavním období kvetení květnu – červnu, upoutají pozornost opylujícího hmyzu a prakticky vyloučí opylení všech ostatních rostlin. V důsledku toho se nemohou jiné rostliny úspěšně množit. [258] => [259] => I pokud byl odstraněn pěnišník, toxický [[humus]] nasycený [[alelopatie|alelopatickými]] látkami zůstává. Jediné řešení je odstranit jej. Avšak i poté, snadno se může na stanoviště vrátit díky semenům uloženým v půdě. Nejvhodnějším řešením je přijmout opatření v poměrně raném stádiu, aby se předešlo obsazení lokality pěnišníkem. [260] => [261] => == Symbióza == [262] => Pěnišníky stejně jako většina dalších rostlin z čeledi [[vřesovcovité]] žijí v symbióze s houbami, [[mykorhiza|mykorhize]]. [263] => [264] => == Legislativa == [265] => Některé druhy pěnišníků jsou chráněné.[http://www.fs.fed.us/database/feis/plants/shrub/rhomac/all.html informace o pěnišníku]''[[Rhododendron macrophylum]] ''www.fs.fed.us/ {{en}} [266] => [267] => == Parky == [268] => {{upravit|jazyk: nevalný překlad}} [269] => [[Soubor:Parco della Burcina-DSCF0177.JPG|náhled|Park Parco della Burcina, Biella, Piemonte, Italia]] [270] => Existuje mnoho parků, známých pěstováním rododendronů (výběr): [271] => [272] => * Friedhof (hřbitov) Neumünster (Šlesvicko-Holštýnsko), velmi starý a velký. [273] => * Botanická zahrada a Johannisfriedhof v Bielefeldu (údajně největší skupina rododendronových keřů v Evropě). [274] => * Rododendronový zámecký park Dennenlohe v Mittelfranken, Dennenlohe, 10 hektarů přírodně krajinářského parku [275] => * Park Wojsławice na Niemcza v Dolním Slezsku (Polsko), kterou vytvořil Fritz von Oheimb, 150 ha [276] => * Park v [[Hutberg (Kamenz)|Hutberg]] u Kamenz. [277] => * Seleger Moor v [[Rifferswil]] v kantonu [[Curych]] ([[Švýcarsko]]). [278] => * [[Wörlitz Park]] (světové kulturní a přírodní dědictví) [279] => * Botanika, brémský rododendronový park ([[Brémy]]) [280] => * Maxwaldpark a rododendronový park Hobbie ve [[Westerstede]], [[Ammerland]]. [281] => * Rododendronový park Bruns, v [[Gristede]], [[Ammerland]] (mezi [[Bad Zwischenahn]] [[Wiefelstede]]) [282] => * Park Zahrada, [[Bad Zwischenahn]] (bývalo zde „Landesgartenschau 2002“ (Dolnosasko 2002) ) [283] => * Park v San grato Carona ([[Lugano]]) jižní [[Švýcarsko]] [284] => * Rhododendronová zahrada v [[Panorama Park]] Sauerland, Kirchhundem v Olpe [285] => * Rododendronový park [[Rhododendron-Park Wachwitz]] ([[zámek Wachwitz]]) v [[Drážďany|Drážďanech]], okres [[Wachwitz]] / Königlicher Weinberg (nedaleko Fernsehturm Drážďany) [286] => * Rododendronový park v [[Kurort Rathen]] (Saské Švýcarsko) [287] => * [[Lütetsburg Schlosspark]] – zámecký park u Lütetsburg [288] => * Zámecký park [[Schlosspark Tannenfeld]], starý anglický krajinářský park v Durynsku, v blízkosti [[Altenburg]]u s nejrůznějšími druhy rododendronů [289] => * Rododendronový park [[Graal-Müritz]], park byl postaven v letech 1955–1961, vytvořen zahradním [[architekt]]em [[Karl Friedrich Evert]] z Rostock [290] => * Rhododendron Park v [[Barmstedt]] [291] => * Rododendrony v [[Azaleen- und Rhododendronpark Kromlau]] nedaleko Cottbus [292] => * Park v [[Ronneby]], [[Švédsko]], zde jsou rozšířeny rododendrony až do lesa, což je neobvyklé. [293] => * Park a Arboretum „Heilmannshof“, (320 druhů a odrůd rododendronů ), u [[Krefeld]]u [294] => * „Pépinière“ (park v centru Nancy) [295] => * Rhododendronhain v městském parku ([[Stadtpark Neue Welt]]) v [[Memmingen]] (bývalý areál Landesgartenschau 2000 (Zemské zahrady 2000)) [296] => * Centrum šlechtění rododendronů v Německu [[Ammerland]] v severozápadním Dolním Sasku. V okresním městě [[Westerstede]] se koná každé čtyři roky festival Festtage Rhododendron („Rhodo“), jedná se o největší výstavu rododendronů v Evropě. V hrabství se nachází několik rododendronových parků. [297] => * Také známý svými rododendrony je park a [[Ohlsdorf]]ský hřbitov v [[Hamburk]]u. [298] => * Rododendronová zahrada na okraji Kneippkurortes [[Tabarz]] (pod správou společnosti Thüringerwald-Verein Zweigverein Tabarz od roku 1893) [299] => * Rododendronový park v parku Vorwerk ve Wuppertalu. V roce 1907 byl design Rhododendron Parku přetvořen známým šlechtitelem Wuppertalským školkařem a pěstitelem Nissenem. [300] => * V [[Rakousko|Rakousku]] je rododendrony známá [[Botanická zahrada Linz]] [301] => * [[Arboretum Mlyňany]], na [[Slovensko|Slovensku]] vytvořená v roce 1892 hrabětem [[Stefan Ambrózy-Migazzi]]. [302] => * V [[Česko|České republice]] se nachází sbírka pěnišníků v parcích kolem [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Vyhlášeným krajem kde se v ČR pěstují pěnišníky je [[Liberecko]]. Krásné sbírky pěnišníků mají [[Průhonický park|zámecký park]], [[Průhonická botanická zahrada]] a [[Dendrologická zahrada v Průhonicích|Dendrologická zahrada]] v Průhonicích. [303] => * V [[Maďarsko|Maďarsku]] [[Arboretum Jeli]], které vytvořil v roce 1922 hrabě [[Stefan Ambrózy-Migazzi]]. [304] => * Ve [[Spojené království|Velké Británii]] – [[Ztracené zahrady Heliganu]] (The Lost Gardens of Heligan), divoká krajina zahrada s až 20 m vysokými exempláři, zejména v Rhododendron arboreum. [305] => * V [[Irsko|Irsku]]: [[Národní park Killarney]] [306] => [[Soubor:INBG Glasnevin 05.jpg|náhled|Irská botanická zahrada „The Irish National Botanic Gardens“, [[Glasnevin]], [[Dublin]], [[Irsko]]]] [307] => [308] => == Odkazy == [309] => [310] => === Reference === [311] => {{Překlad [312] => | jazyk = en [313] => | článek = Rhododendron [314] => | revize = 306454722 [315] => | jazyk2 = de [316] => | článek2 = Rhododendren [317] => | revize2 = 63052654 [318] => }} [319] => [320] => [321] => === Literatura === [322] => [323] => * Cox, P. A. & Kenneth, N. E. ''The Encyclopedia of Rhododendron Species''. 1997. Glendoick Publishing. {{ISBN|0-9530533-0-X}}. [324] => * Davidian, H. H. ''The Rhododendron Species''. In four volumes from 1982–1995. Timber Press. {{ISBN|0-917304-71-3}}, {{ISBN|0-88192-109-2}}, {{ISBN|0-88192-168-8}}, {{ISBN|0-88192-311-7}}. [325] => [326] => === Související články === [327] => * [[Vřesovcovité]] [328] => * [[Invazivní druh]] [329] => * [[Bonsaj]] [330] => * [[Arboretum]] [331] => * [[Rašelina]] [332] => * [[Zahradnictví]] [333] => * [[Japonská zahrada]] [334] => * [[Okrasná rostlina]] [335] => [336] => === Externí odkazy === [337] => * {{Commonscat|Rhododendron}} [338] => * {{Wikidruhy|taxon=Rhododendron}} [339] => * {{Wikislovník|heslo=pěnišník}} [340] => * [http://www.ibot.cas.cz/index.php?p=rhododendron&site=en informace o parku Průhonice na //www.ibot.cas.cz {{cs}}] [341] => * [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128386 popis na www.efloras.org {{en}}] [342] => * [https://web.archive.org/web/20090606220644/http://www.lahana.org/blog/Rhododendrons.htm Rhododendrons from Turkey, Anatolia] [343] => * [http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=128386 Flora of China: ''Rhododendron''] [344] => * [http://www.countrysideinfo.co.uk/rhododen.htm Description of damage caused by Rhododendrons in the UK] [345] => * [http://www.wfu.edu/~kronka/kakbek/rhododendrons.html Information on rhododendrons at the Ericaceae web pages of Dr. Kron at Wake Forest University.] [346] => * [http://www.vireya.net/ Information on Vireyas] [347] => * [http://www.rhodophiles.com/ Information on Rhododendrons by Marc Colombel, founder of the Société Bretonne du Rhododendron.] [348] => * [http://rhodyman.net/rahome.html Extensive information on rhododendron species: the history of their discovery, botanical details, toxicity, classification, cultural conditions, care for common problems, and suggestions for companion plants by Steve Henning.] [349] => * [https://web.archive.org/web/20090130005655/http://www.rhodo.citymax.com/page/page/627471.htm History of Rhododendrons] [350] => [351] => ==== Organizace zabývající se pěnišníky ==== [352] => * [http://rhododendron.org/ American Rhododendron Society] [353] => * [http://www.rhodygarden.org/ Rhododendron Species Foundation and Botanical Garden] [354] => * [https://web.archive.org/web/20060408075911/http://honeybee.helsinki.fi/users/avainola/rhodo/club.htm Société Finlandaise du Rhododendron] [355] => * [https://web.archive.org/web/20070311011607/http://www.eisa.net.au/~mirra/australi.html Australian Rhododendron Society] [356] => * [https://web.archive.org/web/20070928174057/http://www.rhodo.org/wissen.php?lang=gb German Rhododendron Society] [357] => [358] => {{Vřesovcovité}} [359] => [360] => {{Taxonbar|from=Q189393}} [361] => {{Autoritní data}} [362] => {{Portály|Rostliny|Stromy|Zahrada a zahradnictví}} [363] => [364] => [[Kategorie:Vřesovcovité]] [365] => [[Kategorie:Invazní druhy]] [366] => [[Kategorie:Jedovaté rostliny]] [367] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [368] => [[Kategorie:Okrasné keře]] [369] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [370] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [371] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [372] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [373] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [374] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [375] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [376] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [377] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] [378] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [379] => [[Kategorie:Flóra Kavkazu]] [380] => [[Kategorie:Flóra Mongolska]] [381] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [382] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [383] => [[Kategorie:Flóra severní Evropy]] [384] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [385] => [[Kategorie:Flóra severozápadu USA]] [386] => [[Kategorie:Flóra Sibiře]] [387] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [388] => [[Kategorie:Flóra střední Evropy]] [389] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [390] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [391] => [[Kategorie:Flóra subarktické Ameriky]] [392] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [393] => [[Kategorie:Flóra východní Evropy]] [394] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [395] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [] => )
good wiki

Pěnišník

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'epifyt','Carl Linné','Nepál','vřesovcovité','Severní Amerika','Rhododendron ponticum','Ammerland','Asie','Rhododendron lapponicum','kultivar','Rakousko','Alpy'

Alpy

Asie

Epifyt

Kultivar

Nepál

Nepál je vnitrozemský stát nacházející se v jižní Asii.

Rakousko

Vřesovcovité