Array ( [0] => 15493556 [id] => 15493556 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Příjmení [uri] => Příjmení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{globalizovat}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => [[Soubor:Ing. Ervin Frankenstein.jpg|náhled|Ukázka německého [[Kompozitum|složeného]] příjmení, častého u [[Židé|Židů]] (Nový židovský hřbitov, Praha) (''Frankenstein'' – doslova „[[Franky|franský]] kámen“); zároveň ukázka [[přechylování příjmení|přechylování]] českých příjmení (+ -ová). Pro židovská příjmení dále viz [[Hebraizace příjmení]].]] [3] => [4] => '''Příjmení''' je část [[Osobní jméno|osobního jména]] s významem příslušnosti k určité [[Rodina|rodině]]. [5] => [6] => == Způsob tvorby == [7] => Příjmení tvoří ve slovní zásobě [[národ]]a zvláštní skupinu. Jsou zbavena významu slova, z něhož vznikla. Často se od něho liší [[pravopis]]ně či [[Tvarosloví|tvaroslovně]] (např. ''Rosypal, Sirovátka, Kafka; Nohavica, Stejskal, Stojaspal'' apod.) Ustáleně označují nositele, jsou dědičná zpravidla po otci, přecházejí (u některých jazyků v [[Přechylování příjmení|přechýlené]] podobě) na manželku a na dcery. Při sňatku se však snoubenci mohou dohodnout, že si žena ponechá své dosavadní příjmení, popřípadě že ženino příjmení budou používat oba [[Choť|manželé]], respektive jejich [[Dítě|děti]]). [8] => [9] => Příjmení (i rodná jména) mají v češtině, slovenštině a jiných slovanských jazycích zpravidla různé tvary podle pohlaví, tedy se zde uplatňuje [[přechylování příjmení|přechylování]] z mužské na ženskou podobu příjmení. V jazycích velkého počtu národů však žádný rozdíl mezi pohlavím nositele příjmení není, čímž často vzniká rozdíl vůči tvorbě obecných podstatných jmen. Např. německá podstatná jména Müller (mlynář), Müllerin (mlynářka) dala vznik pouze příjmení Müller. V češtině se přechylování děje nejčastěji pomocí přípony -ová. Ženská podoba původně německého příjmení Müller je tedy Müllerová. U českých příjmení vzniklých z přídavných jmen se přechyluje podle gramatiky, tedy záměnou koncovky -ý za -á: Dlouhý, Kinský - Dlouhá, Kinská. [10] => [11] => === Pořadí v celém osobním jménu === [12] => Ve většině jazyků se uvádí nejprve [[rodné jméno|jméno]] a pak příjmení. Opačné pořadí mají například [[maďarština]] ([[Sándor Petőfi|Petőfi Sándor]]), [[japonština]] ([[Džuničiró Koizumi|Koizumi Džun'ičiró (小泉 純一郎)]]) nebo vietnamština ([[Nguyễn Công Hoan]]), někdy také [[ruština]]. [13] => [14] => == Historie příjmení == [15] => Příjmení vznikala postupně, zprvu u [[Šlechta|šlechticů]] v podobě [[Predikát (titul)|přídomku]]. V Evropě se příjmení nejprve objevila v [[Benátky|Benátkách]] ([[9. století]]), poté se tento zvyk rozšířil do severní [[Itálie]] a jižní [[Francie]] ([[10. století]]), dále do [[Katalánsko|Katalánska]] a severní Francie ([[11. století]]) a poté do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Anglie]] ([[12. století]]). [16] => [17] => V [[České země|českých zemích]] se příjmení objevují od [[14. století]] a jejich rozmach přišel v [[15. století]].hrcak.srce.hr/file/35112 - MILOSLAVA KNAPPOVÁ: O PŘÍJMENÍCH V ČESKÝCH ZEMÍCH Například v [[16. století]] již příjmení používala většina obyvatel, příjmení však nebylo striktně dědičné. V minulosti docházelo v některých obdobích (zejména po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]) nezřídka k tomu, že členové určité rodiny přejímali příjmení podle označení hospodářské usedlosti, na níž se usídlili (např. příjmení Kuchválek podle Kuchvalovského gruntu). Usedlosti byly takto pojmenovány zpravidla po dřívějších majitelích. [18] => [19] => Ve [[Španělsko|Španělsku]], [[Portugalsko|Portugalsku]] a v [[Španělština|španělsky]] a [[Portugalština|portugalsky]] hovořících zemích se používají dvě příjmení, první po otci a druhé po matce, (tj. po matčině otci) – např. [[José Luis Rodríguez Zapatero]], kdy José Luis jsou dvě [[křestní jméno|křestní jména]], Rodríguez je příjmení po otci (první z jeho příjmení), který se jmenoval Juan Rodríguez García-Lozano, a Zapatero je příjmení po matce. [[Manželství|Sňatkem]] nepřichází [[žena]] o svá dosavadní příjmení, nýbrž je doplní o slovo „de“ (v portugalštině „da“) spolu s (prvním) příjmením manžela. ''Sonsoles Espinosa Díaz'' by tedy provdáním za José Luise Rodrígueze Zapatera měla změnit své jméno na ''Sonsoles Espinosa Díaz de Rodríguez'' (v běžném styku však používá například jen ''Sonsoles Espinosa de Rodríguez''). [20] => [21] => Jména šlechtických rodů v [[Evropa|Evropě]] obsahují [[Predikát (titul)|predikáty]] (přídomky), tedy obdobu českého ''z'' resp. ''ze'' (z Lipé, z Pernštejna, z Rožmberka, z Polžic a Bezdružic apod.). V [[Německo|Německu]] mají lidé šlechtického původu (udělení šlechtického titulu do roku [[1918]]) nadále právo používat ke svému příjmení předložky ''von'' nebo ''zu'' resp. ''von und zu'' ([[Johann Wolfgang von Goethe]], [[Karl-Theodor zu Guttenberg]]). V [[Anglie|Anglii]] je to předložka ''of''. Zvláštním případem v Anglii jsou rody, které přišly z Francie společně s [[Vilém Dobyvatel|Vilémem Dobyvatelem]], jako byl původně [[Normané|normanský]] rod de Vere ([[Edward de Vere, 17. hrabě z Oxfordu]] - ''Earl of Oxford'') nebo i později, jako rodina spisovatelky [[Daphne du Maurier]]. Také v dalších zemích obsahují jména šlechticů takové predikáty. Jsou to mj. francouzské d' resp. ''de'' a ''du'' ([[Charles de Gaulle]] a [[Valéry Giscard d'Estaing]], v jehož případě je predikát rodu osvojený) a španělské ''de'' nebo italské d' resp. ''di'' ([[Gabriele d'Annunzio]], [[Giuseppe Tomasi di Lampedusa]]). Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] mají mnozí známí lidé italského původu upravená jména tohoto typu, jako [[Leonardo DiCaprio]] (herec) a [[Joyce DiDonato]] ([[Opera|operní]] [[Zpěvák|pěvkyně]]). Dále lze jmenovat italské a portugalské predikáty ''da'' ([[Leonardo da Vinci]], [[Vasco da Gama]], žertovně také [[Jára da Cimrman]]). [22] => [23] => V [[Nizozemština|nizozemštině]] resp. vlámštině existuje předložka ''van'', která odpovídá německé ''von''. Příjmení s touto předložkou jsou velmi běžná. Vznikla od místních názvů a z velké většiny neoznačují šlechtický původ, nýbrž původ předků z určitého místa (jako van Nijmegen). Známé osobnosti s takovými jmény jsou mj. [[Ludwig van Beethoven]], [[Louis van Gaal]], [[Vincent van Gogh]] a [[Rafael van der Vaart]]. [24] => [25] => === Vývoj příjmení v českých zemích === [26] => {{Viz též|česká příjmení}} [27] => [28] => Příjmení se postupně vyvíjela pro potřebu rozlišení obyvatel, někdy z tzv. jména po chalupě. Historické přídomky neoznačovaly místo narození dotyčného, ale původ rodu (tak se např. [[Mikuláš Dačický z Heslova]] nenarodil v [[Heslov]]ě, ale v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]). [29] => [30] => Povinné používání příjmení v [[České země|českých zemích]] zavedla [[císař]]ovna [[Marie Terezie]]. Tehdy si [[židé]] museli zvolit německé příjmení, nebo jim bylo určeno (často složené, jako ''Frühauf'', ''Goldstein'', ''Hauptvogel'', ''Wachsmann'' apod.). Jména jim byla určována často podle znamení domu, v němž bydleli, nebo podle jejich místního původu (Taussig – pocházející z Domažlic, německy ''Taus'', [[Petschek]] - z [[Pečky|Peček]]), jinde náhodně (dostávali také posměšná příjmení). [31] => [32] => Pravopis s ''-au-'' na místě dnešního ''-ou-'' (''Aujezdský'', ''Autrata'', ''Saudek'', ''Auředník'') nebo ''g'' místo ''j'' (''Geržabek, Geřábek'') jsou relikty tzv. [[Bratrský pravopis|bratrského pravopisu]] (vyslovované ''ou'' se psalo ''au''), který byl v češtině opuštěn v polovině [[19. století]]. [33] => [34] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla v rámci snah o degermanizaci jazyka také vlna počeštění („odgermanisování“) častých německy znějících příjmení. Český jazykovědec profesor [[František Oberpfalcer-Jílek]] ve svém spisku „Počeštěme svá příjmení“ uvádí, že německé příjmení má asi sedmina obyvatel, přičemž k tomu došlo často „zvůlí vrchnostenských úředníků“, kteří česká příjmení poněmčovali a zapisovali do [[urbář]]ů apod. v německé podobě (např. příjmení Hrnčíř zapsali jako ''Tefr'', což je zkomolené ''Töpfer''). Profesor Jílek, který šel sám příkladem a své původní německé příjmení Oberpfalcer si roku 1946 změnil podle jména otcovy matky na Jílek,ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. ''Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky''. Praha: Libri, 2008. {{ISBN|978-80-7277-369-5}}. S. 294. navrhl čerpat při výběru nového příjmení z historie jmen ženských členů rodiny (manželky, babičky apod.). Změna příjmení byla ulehčena i státem: zatímco změna běžného příjmení stála 125 Kčs, změna německého příjmení stála pouhých 5 Kčs.František Oberpfalcer-Jílek: ''Počeštěme svá příjmení''. Zemská rada osvětová v Praze s Kruhem přátel českého jazyka. 8 stran, s. 8. [35] => [36] => Ženy mohou požádat o výjimku a požádat o zápis nepřechýleného příjmení. Podle výsledků průzkumu [[Mladá fronta Dnes|Mladé fronty Dnes]] v roce 2011 nepřechylování ženských příjmení označilo jako proti pravidlům češtiny 41 % dotázaných, dalších 41 % dotázaných uvedlo, že jim nepřechýlená forma příjmení nevadí.{{Citace elektronického periodika [37] => | příjmení = Komůrková [38] => | jméno = Kristina [39] => | autor = [40] => | odkaz na autora = [41] => | autor2 = [42] => | spoluautoři = [43] => | titul = Jmenují se Emma Smetana, či Petra Svoboda. Proč to té češtině dělají? [44] => | periodikum = idnes.cz [45] => | odkaz na periodikum = [46] => | datum vydání = 12. září 2013 0:34 [47] => | datum aktualizace = [48] => | datum přístupu = [49] => | ročník = [50] => | číslo = [51] => | strany = [52] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/moda/prechylovani-prijmeni.A130909_121451_styl_jup [53] => | issn = [54] => }} [55] => [56] => === Typologie vzniku českých příjmení === [57] => {{Viz též|Typologie vzniku českých příjmení}} [58] => [59] => * Odvozená od křestních jmen [60] => ** od běžných českých křestních jmen (Havel, [[Jindřich Jindřich|Jindřich]], Karel, Ludmila, Mikuláš, Pavel, Petr, Václavík, Zdeněk) [61] => ** od [[Hypokoristikon|hypokoristik]] českých křestních jmen (Beneš, Hašek, Jakeš, Janáček, Jech, Kouba, Mach, Šebesta, Václavík) [62] => ** od křestních jmen pocházejících z jiných zemí (Klaus, Rudolf) [63] => * Odvozená z příbuzenského vztahu (Babica, Babka, Dědek, Hošek, Synek, [[Barbora Strýcová|Strýcová]]) [64] => * Odvozená od řemesel, povolání nebo společenského postavení osob [65] => ** od řemesel (Hrnčíř, Kadlec, Krejčí, Mlynář, Sklenář, Ševčík, Šindelář, Tesař, Zedníček) [66] => ** od povolání (Kočí, Hajný, Sedlák, Věžník, Vojáček) [67] => ** od společenského postavení, většinou pouze jako přezdívka (Boháč, Brzobohatý, Císař, Hrabě, Král, Rada, Rychtář, Rytíř, Svoboda, Zeman) [68] => * Odvozená od národnosti, kmenové nebo etnické příslušnosti (Bavor, Bém, Böhm, Čech, Hanák, Charvát, Moravec, Němec, Němeček, Poláček, Polák, Rakušan, Slováček, Srb, Španěl, Švéd, Vlach, [[Ivo Žídek|Žídek]]) [69] => * Odvozená z lidských vlastností (Dobrák, Protiva) [70] => * Příjmení ve tvaru přídavných jmen [71] => ** odvozená od barev (např. Bílý, Černý, Červený, Modrý, Ryšavý, Zelený) [72] => ** odvozená od vzhledu a jiné vlastnosti osoby (Dlouhý, Knýř, Krátký, Kučera, Malý, Smutný, Starý, Syrový, Veselý, Železný) [73] => * Příjmení ve tvaru podstatných jmen [74] => ** odvozená od barev (Červenka, Zelenka) [75] => * od geografického názvu, místa původu (Blatný, Lhotský, Moravec, Pražák, Žďárský) [76] => * Odvozená od názvu bydliště resp. podle doby přistěhování (Doležal, Dvorský, Dvořák, Horák, Novák, Novotný, Zápotocký) [77] => * Odvozená od názvů přírodnin [78] => ** savci (Hřebec, Jelínek, Ježek, Kozel, Lev, Liška, Sysel, Veverka, Vlk, Vydra) [79] => ** ptáci (Brabec, Čejka, Čížek, Holub, Husa, Jeřábek, Kavka, Kohout, Luňák, Slavíček, Slepička, Sokol, Sova, Stehlík, Straka, Sýkora) [80] => ** hmyz a další bezobratlí (Brabenec, Brouk, Komárek, Mucha, Rak, Švrček) [81] => ** ryby (Kapr, Okoun, Štika) [82] => ** plazi a obojživelníci (Hádek, Žába) [83] => ** rostliny nebo jejich části včetně porostů (Bříza, Doubek, Dub, Fiala, Hruška, [[Ladislav Mrkvička|Mrkvička]], Růžička, Topol) [84] => ** neživá příroda (Hlinka, Skála, Kamínek, Vodárek) [85] => * Odvozená od části lidského těla nebo tělesného znaku (Bradáč, Hlava, Hlaváček, Hrbáček, Chloupek, Nosek, Paleček, Stehno, Zoubek) [86] => * Slovesná příjmení, odvozená od lidské činnosti [87] => ** v 1. osobě jednotného čísla minulého času (Doskočil, Kvapil, Navrátil, Odložil, Pospíšil, Sekal, [[Drahomíra Tikalová|Tikalová]], Vyskočil, Zabloudil, Zavřel, Zkoumal) [88] => * Odvozená z obecných a abstraktních pojmů (Hromádka, Mráček, Mráz, Podzimek, Zíma) [89] => * Odvozená z geografického pojmu (Hora, Kopeček, Potůček) [90] => * Odvozená od poživatin, včetně jejich výroby a konzumace (Kroupa, Máslo, Moučka, Polívka, Sádlo, Smetana, Šafránek) [91] => * Odvozená od staveb a budov (Barák, Chalupa, Kostelka, Mlejnek, Stodůlka) [92] => * Odvozená od předmětů [93] => ** od nářadí a řemeslnických potřeb (Kolomaz, Kšír, Sekera, Srp) [94] => ** od předmětů denní potřeby (Kropáček, Sklenička, Soudek, Saudek, Talíř) [95] => * Regionální nebo místní příjmení, často ve tvaru podle nářečí (Baťa, Gajda, Gajdůšek, Galuška) [96] => * Cizojazyčná příjmení (přejatá a počeštěná) [97] => ** slovenská (Babiš, Bednárik, Chudík, Masaryk) [98] => ** německá, včetně židovských a počeštěně psaných (Altmann, Baar, Dienstbier, [[Jan Fischer|Fischer]], Fišer, Fierlinger, Franz, Friedmann, Fügner, Gebauer, Goldbach, Gottwald, Gross, Haas, Jungmann, [[Franz Kafka|Kafka]], Kraus, Lachnit, Majer, Mayer, Müller, Neumann, Reiss, Rieger, Schmidt, Schwarz, Šmíd, Šnejdárek, Šoman, [[Milada Šubrtová|Šubrtová]], [[Miroslav Tyrš|Tyrš]], Wasserbauer, [[Jaromír Weinberger|Weinberger]], Weiss, Winter, Zeyer) [99] => ** maďarská (Balázs, [[Ilona Csáková|Csák]], Gábor, Szabó, Takácz, [[Dan Ťok|Ťok]]) [100] => ** polská (Czechaczek, Jablonski, Potocki, Wojnar, Ziemba) [101] => ** jugoslávská (Krajkovič, Markovič) [102] => ** ruská a ukrajinská (Filipčuk, Ivanov, Jakovlev, Obivalněv, Voronin) [103] => ** francouzská a italská (Del Favero, Karabela, Raveane, Tezzele) [104] => ** řecká (Elefteriadu, Grigoriadis, Papadopoulos) [105] => ** latinská (Fabricius) [106] => ** ostatní (Cyrus, Gebre-Selasie, Miller, Okamura) [107] => * Přijatá příjmení ([[Gustav Brom|Brom]], [[Ema Destinnová|Destinnová]], [[Libuše Domanínská|Domanínská]], [[Eliška Krásnohorská|Krásnohorská]], [[Jiří Voskovec|Voskovec]], [[Jaroslav Vrchlický|Vrchlický]]) [108] => * Nesklonná a nepřechylovaná příjmení [109] => ** různého původu (Hleďsebe, Osolsobě, Skočdopole) [110] => ** s koncovou samohláskou -ů (Fojtů, Janů, Kovářů) [111] => * Příjmení osob šlechtického původu (Belcredi, Kinský, Kolowrat, Lobkowicz, Schwarzenberg) [112] => * Ostatní nezařazená příjmení (Dejdar, Robejšek, Švejnar, Tusar, Vincour) [113] => [114] => ==== Místní jména ==== [115] => Některá příjmení jsou odvozena od místa původu nebo bydliště. Příklady: [116] => [117] => * [[Horowitz]] [118] => * [[Košinár]] [119] => * [[Kozohorský]] [120] => * [[Meitner (příjmení)|Meitner]] [121] => * [[Opavský]] [122] => * [[Prager]] [123] => * [[Pražák (příjmení)|Pražák]] [124] => * [[Prostějovský]] [125] => * [[Tošovský (příjmení)|Tošovský]] [126] => [127] => == Přebírání příjmení po sňatku == [128] => === Česko === [129] => Po sňatku manželka obvykle přebírá manželovo příjmení, ovšem zákon umožňuje, aby si oba manželé ponechali svá původní příjmení nebo používali jako společné příjmení manželky. Snoubenec, který při sňatku přebírá příjmení toho druhého, si může zvolit ponechat si své původní příjmení jako druhé. [130] => [131] => === Čína === [132] => Ženy si po sňatku většinou ponechávají svoje původní jméno, některé ženy si k rodnému jménu přidají manželovo jméno. [133] => [134] => === Finsko === [135] => Finky si po sňatku mohou nechat svoje příjmení. Existuje také možnost vytvoření nového příjmení. [136] => [137] => === Francie === [138] => Ženám po sňatku zůstává jejich rodné příjmení. [139] => [140] => === Itálie === [141] => Od roku 1975 ženám po sňatku zůstává jejich příjmení. Neformálně si mohou přidat pomocí předložek ''in'', ''nei'' a ''cg'' za své jméno manželovo příjmení. [142] => [143] => === Island === [144] => Jelikož na Islandu jsou dědičná příjmení vzácností a jména dětí jsou odvozována od jména otce, případně matky, nemá sňatek na jméno ženy vliv, neboť i po sňatku je dcerou svého otce či matky. [145] => [146] => === Španělsko === [147] => Ženám po sňatku zůstává jejich původní jméno. [148] => [149] => === Země Latinské Ameriky === [150] => V některých zemí Latinské Ameriky se ženy vzdávají svého příjmení po matce a přijímají příjmení manžela po otci pomocí předložky ''de''. [151] => [152] => == Odkazy == [153] => === Reference === [154] => {{Naše příjmení}} [155] => [156] => [157] => === Související články === [158] => * [[Otčestvo]] [159] => * [[Příjmí]] [160] => * [[Seznam českých příjmení]] [161] => * [[Seznam nejčetnějších příjmení v Česku]] [162] => * [[Hebraizace příjmení]] [163] => * [[Přechylování příjmení]] [164] => [165] => === Literatura === [166] => * [[Antonín Kotík|KOTÍK, Antonín]]. ''Naše příjmení''. V Praze: A. Kotík, 1894. Dostupné také [https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e0d637e8-a134-4a6c-b921-d229f40ba57a online]. [167] => [168] => === Externí odkazy === [169] => * {{Commonscat}} [170] => * {{TDKIV}} [171] => * {{Wikislovník|heslo=příjmení}} [172] => * {{NK ČR|ph115991|věc=ano|množné=ano|příjmení}} [173] => * [http://www.prijmeni.cz Příjmení.cz] – výkladový slovník českých příjmení, četnost a územní přehled, významné osobnosti s příjmením [174] => * Jan Svoboda: K původu a výkladu českých příjmení. ''Naše řeč'' 1957. Dostupné [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4568 online]. [175] => * [https://web.archive.org/web/20081208010154/http://www.mvcr.cz/clanek/cetnost-jmen-a-prijmeni.aspx Ministerstvo vnitra ČR] – četnost jmen a příjmení [176] => * [http://www.kdejsme.cz/ KdeJsme.cz] – územní přehled o příjmeních v České republice [177] => * [http://www.nasejmena.cz/ NaseJmena.cz] – územní přehled o příjmeních v České republice se statistikou dat narození [178] => * [http://slovniky.korpus.sk/ Korpus.sk] – statistika příjmení z roku 1995 na Slovensku [179] => * [http://www.verwandt.de/karten/ verwandt.de] {{Wayback|url=http://www.verwandt.de/karten/ |date=20130527170005 }} – územní rozložení příjmení v Německu, Polsku, Rakousku, Švýcarsku a dalších státech [180] => * [http://gbnames.publicprofiler.org/Surnames.aspx Publicprofiler.org] {{Wayback|url=http://gbnames.publicprofiler.org/Surnames.aspx |date=20120915162459 }} ve Velké Británii v letech 1881 a 1998 [181] => * [http://www.geopatronyme.com/ Geopatronyme.com] – územní rozložení příjmení ve Francii [182] => * [http://www.italianames.com/italian-last-names-maps/ Italianames.com] – územní rozložení příjmení v Itálii [183] => * [http://ilg.usc.es/cag/index_ing.jsp Galician Surname Maps] – územní rozložení příjmení v Galícii (Španělsko) [184] => * [http://i.imgur.com/WpylpJY.png Mapa nejčastějších příjmení v Evropě] [185] => * [http://www.natur.cuni.cz/fakulta/veda-a-vyzkum/popularizace/clanky/struktura-prijmeni-v-cesku Struktura příjmení v Česku] [186] => * [http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady/_porad/101776 Český rozhlas Dvojka – O původu příjmení] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady/_porad/101776 |date=20180702234810 }} [187] => [188] => {{Pahýl}} [189] => {{Autoritní data}} [190] => {{Portály|Lidé}} [191] => [192] => [[Kategorie:Příjmení| ]] [193] => [[Kategorie:Lidská jména]] [] => )
good wiki

Příjmení

přechylování českých příjmení (+ -ová). Pro židovská příjmení dále viz Hebraizace příjmení.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Predikát (titul)','Přechylování příjmení','Anglie','České země','Španělština','José Luis Rodríguez Zapatero','19. století','Ludwig van Beethoven','Opera','Německo','Osobní jméno','Jára da Cimrman'

Anglie

Německo

Opera

Španělština

Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě.