Array ( [0] => 14679293 [id] => 14679293 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Předžaludek [uri] => Předžaludek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => Soustava '''předžaludků''' (''proventriculi'') je typickým znakem podřádu [[přežvýkaví|přežvýkavců]] (''Ruminantia''). Je to [[Evoluce|evoluční]] přizpůsobení k [[trávení]] velkého množství málo stravitelné potravy, zejména pak [[Celulóza|celulózy]] a [[Hemicelulóza|hemicelulózy]], která je mikrobiálně trávena na jednodušší [[sacharidy]]. Velmi podstatná je přeměna méně hodnotných rostlinných živin mikroorganismy na jejich tělu vlastní [[Metabolit|metabolity]], zejména pak na velmi kvalitní mikrobiální protein. [1] => [2] => Stěna předžaludků je tvořena [[Sval|svalovinou]], vnitřní [[sliznice]] je odolná a neobsahuje žádné žlázy. [3] => [4] => Předžaludek je rozdělen na tři oddělené dutiny. [5] => [6] => == Bachor (''rumen'') == [7] => [8] => Bachor je u dospělého přežvýkavce největším předžaludkem. Navazuje na [[jícen]] a pokračuje [[Předžaludek#čepec|čepcem]]. Objem bachoru u [[tur domácí|skotu]] je 100–120 litrů, u [[ovce]] a [[koza|kozy]] 15–20 litrů. Vyplňuje tedy velkou část břišní dutiny, téměř celou levou polovinu a naplněný zasahuje i napravo. Přijatá potrava je přežvýkavcem několik hodin trávena, promíchávána a mechanicky narušována právě v bachoru. Aby mohla trávenina projít do dalších částí předžaludku, musí být jednotlivé částice tráveniny dostatečně malé. Proto přežvýkavec opakovaně hrubé částice regurgituje, tj. vrací z bachoru do dutiny ústní, kde jsou mechanicky zpracovány přežvykováním. V bachoru pak rozeznáváme 3 různé frakce: frakci pevných částic, frakci tekutou a frakci plynnou. Chemickým složením je plynná frakce tvořena skupinou plynů, mimo jiné i metanem a [[Amoniak|amoniakem]]. Část dusíku z těchto látek je přežvýkavcem dále využívána, zbytek plynů je uvolňován tzv. eruktací neboli říháním. [9] => [10] => Bachor má podobu dvou na sebe postavených vaků, které jsou spojeny širokým otvorem. Je srostlý s [[bránice|bránicí]] a se stropem břišní dutiny, vpředu na něj naléhá čepec, se kterým je bachor spojen neuzavíratelným otvorem (''ostium ruminoreticulare''). Oba dva předžaludky mají některé části stěny společné a fungují jako jeden celek. [11] => [12] => Stěnu bachoru tvoří svalovina, vnitřní [[sliznice]] je tvořena až 1 cm vysokými papilami. [13] => [14] => V bachoru žijí [[Symbiotický vztah|symbiotické]] [[mikroorganismy]], tj. [[prvoci]] [[bachořci]], [[bakterie]] a [[houby]]. Tyto organismy metabolizují přijímanou potravu, zejména [[monosacharidy]], [[oligosacharidy]], [[polysacharidy]] (celulózu, hemicelulózu, lignin, pektiny), dusíkaté látky a vytvářejí tak svůj vlastní, tzv. mikrobiální [[Bílkovina|protein]]. Kvalitativně je pro přežvýkavce hodnotnější protein vytvořený prvoky, kvantitativně však převládá protein vytvořený bakteriemi. Bakterie, prvoci i houby jsou pak se zbylou tráveninou posouváni do dalších částí zažívacího ústrojí. K natrávení mikrobiálního proteinu dochází ve slezu, ke vstřebání pak v tenkém střevě. [15] => [16] => == Čepec (''reticulum'') == [17] => [18] => Čepec je vak kulovitého tvaru bezprostředně navazující na bachor. V uvolněném stavu má objem 5–8 litrů u skotu, 1–2 litry u ovce a kozy, ale při stahu svaloviny stěny se dokáže smrštit na velikost pěsti. [19] => [20] => Vnitřní sliznice čepce tvoří asi 1 cm vysoké nevyhladitelné hřebeny, které tvoří čtyř- až šestiboké sklípky. Na dně čepce je vytvořen čepcový žlab, který spojuje bachor a knihu. Ten se může stahem svaloviny uzavřít a vytvořit pak jakousi trubici pro průchod vody. [21] => [22] => Je uložen kraniálně od bachoru a leží přímo na bránici. Je to nejníže položená část „žaludku“, ve které se zachycují těžké a nestravitelné předměty. [23] => [24] => == Kniha (''omasum'') == [25] => [26] => Je třetí oddíl předžaludku. U skotu má tvar koule o průměru asi 30 cm, objem 10–15 litrů. U ovce a kozy je menší než čepec. [27] => [28] => Sliznice knihy tvoří různě vysoké listy knihy, ploché slizniční výrůstky. Z čepce pokračuje uzavíratelný žlab pro průchod vody. [29] => [30] => Probíhá zde mechanické trávení na bázi tření potravy a také resorpce vody. [31] => [32] => Po průchodu předžaludky se potrava dostává do vlastního [[žaludek|žaludku]] přežvýkavců, [[slez]]u (''abomasum''). [33] => [34] => Vyčištěné předžaludky, skotu, ovce a kozy, vzácněji i jelenovitých se v kuchyni připravují jako tzv. [[dršťky]]. [35] => [36] => == Odkazy == [37] => === Literatura === [38] => * Veterinární anatomie - splanchnologia, Prof.MVDr Čeněk Červený, FLV 1998 [39] => [40] => === Související články === [41] => * [[Přežvýkaví]] [42] => [43] => === Externí odkazy === [44] => * {{Wikislovník|heslo=bachor}} [45] => [46] => [[Kategorie:Anatomie domácích savců]] [] => )
good wiki

Předžaludek

Soustava předžaludků (proventriculi) je typickým znakem podřádu přežvýkavců (Ruminantia). Je to evoluční přizpůsobení k trávení velkého množství málo stravitelné potravy, zejména pak celulózy a hemicelulózy, která je mikrobiálně trávena na jednodušší sacharidy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sliznice','Sval','Přežvýkaví','slez','Bílkovina','oligosacharidy','houby','bachořci','mikroorganismy','bránice','Amoniak','koza'

Amoniak

Bachořci

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Branice

Houby

Houby jsou skupina organismů patřících mezi heterotrofní eukaryoty.

Koza

Mikroorganismy

Oligosacharidy

Přežvýkaví

Sléz

Sliznice

Sval