Array ( [0] => 14738137 [id] => 14738137 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Předlitavsko [uri] => Předlitavsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - zaniklý stát [1] => | název = Království a země na říšské radě zastoupené [2] => | originální název = Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder {{Malé|([[Němčina|německy]])}} [3] => | rok vzniku = [[1867]] [4] => | rok zániku = [[1918]] [5] => | více před = ne [6] => | před 1 = Rakouské císařství [7] => | před 1 vlajka = Flag of the Habsburg Monarchy.svg [8] => | před 2 = [9] => | před 2 vlajka = [10] => | více po = ano [11] => | po 1 = Německé Rakousko [12] => | po 1 vlajka = Flag of Austria.svg [13] => | po 2 = Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů [14] => | po 2 vlajka = Flag of the State of Slovenes, Croats and Serbs.svg [15] => | po 3 = První republika [16] => | po 3 vlajka = Flag of Czechoslovakia.svg [17] => | po 4 = Italské království [18] => | po 4 vlajka = Flag of Italy (1861–1946).svg [19] => | vlajka = Flag of the Habsburg Monarchy.svg [20] => | znak = Imperial Coat of Arms of Austria.svg [21] => | článek o znaku = [22] => | velikost znaku = 100px [23] => | hymna = Volkshymne (Lidová hymna) [24] => | článek o hymně = Rakouská císařská hymna [25] => | motto = Indivisibiliter ac inseparabiliter [26] => | mapa = Cisleithania, Lands of the Crown of Saint Stephen, Bosnia and Herzegovina.svg [27] => | velikost mapy = 292px [28] => | mapa poznámka = {{legenda|pink|Předlitavsko}}{{legenda|#B5FFB7|[[Země Koruny svatoštěpánské|Zalitavsko]]}}{{legenda|#B5BBFD|[[Bosna (historická země)|Bosna]]}} [29] => | hlavní město = [[Vídeň]] [30] => | rozloha = [31] => | nejvyšší bod = [32] => | nejvyšší bod poznámka = [33] => | nejdelší řeka = [34] => | počet obyvatel = [35] => | počet obyvatel poznámka = [36] => | jazyky = [[němčina]], [[čeština]]-[[moravština]]-[[slovenština]], [[polština]], [[chorvatština]], [[srbština]], [[ukrajinština]], [[rumunština]], [[slovinština]], [[italština]], [[jidiš]] [37] => | národnostní složení = [[Němci]], [[Češi]]-[[Moravané]]-[[Slováci]], [[Poláci]], [[Chorvati|Chorvaté]], [[Srbové]], [[Ukrajinci]], [[Rumuni]], [[Slovinci]], [[Italové]], [[Židé]] [38] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Protestantismus|protestantské]], [[Pravoslaví|pravoslavné]], [[Judaismus|judaistické]], [[sunnitský islám]] [39] => | měna = [[Rakousko-uherský zlatý|zlatý]] (1867–1891), [[Rakousko-uherská koruna|koruna]] (1892–1918) [40] => | státní zřízení = [[konstituční monarchie]] [41] => | mateřská země = {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}} [42] => | vznik = [43] => | zánik = [44] => }} [45] => '''Předlitavsko''' (''Cislajtánie'', z [[Němčina|němčiny]] ''Cisleithanien'') neboli '''Rakousko''' (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] v letech [[1867]]–[[1918]] s [[hlavní město|hlavním městem]] [[Vídeň|Vídní]]. Tvořila jej většina [[Korunní země|korunních zemí]] habsburské monarchie. Její druhá část, Uhersko nebo přesněji [[Země Koruny svatoštěpánské]], byla nazývána Zalitavsko (''Translajtánie''). [46] => [47] => Pojem „Předlitavsko“ byl neoficiální. Do roku [[1915]] se oficiálně užívalo spojení '''Království a země na říšské radě zastoupené''' ([[Němčina|německy]] ''Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder''), v roce [[1915]] se oficiálně začalo užívat názvu '''Rakousko'''. Předlitavsko vzniklo v roce 1867 jako výsledek tzv. [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherského vyrovnání]] (německy ''Ausgleich''). [48] => [49] => == Název == [50] => Označení je odvozeno od řeky [[Litava (přítok Dunaje)|Litavy]], (německy Leitha, maďarsky Lajta), prastaré hraniční řeky [[Rakouské markrabství|rakouské marky]], která tvořila malou část hranice dvoustátí jihovýchodně od [[Vídeň|Vídně]], u [[Neziderské jezero|Neziderského jezera]]. Je to tedy označení z pohledu [[Hofburg|sídelního]] města habsburského panovníka. Řeka však netvoří výraznou geografickou osu, která by monarchii dělila na dvě části. [51] => [52] => == Země Předlitavska == [53] => Předlitavsko bylo tvořeno těmito [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunními zeměmi]]: [54] => {{Sloupce|3| [55] => '''[[království]]:''' [56] => * [[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[České království]] ([[Země Koruny české]]) [57] => * [[Soubor:Flag of the Kingdom of Dalmatia.svg|22px|okraj]] [[Dalmatské království]] [58] => * [[Soubor:Flag of Galicia-Lodomeria 1890-1918.svg|22px|okraj]] [[Haličsko-vladiměřské království]] [59] => '''[[arcivévodství]]:''' [60] => * [[Soubor:Flag of Oberösterreich.svg|22px|okraj]] [[Horní Rakousy|Rakouské arcivévodství nad Enží]] [61] => * [[Soubor:Flag of Niederösterreich.svg|22px|okraj]] [[Dolní Rakousy|Rakouské arcivévodství pod Enží]] [62] => '''[[velkovévodství]]:''' [63] => * [[Soubor:Flag of the Grand Duchy of Cracow.svg|22px|okraj]] [[Krakovské velkovévodství]] ([[Haličsko-vladiměřské království]]) [64] => '''[[vévodství]]:''' [65] => * [[Soubor:Flag of Bukowina.svg|22px|okraj]] [[Bukovinské vévodství|Bukovina]] [66] => * [[Soubor:Flag of Carinthia.svg|22px|okraj]] [[Korutanské vévodství|Korutany]] [67] => * [[Soubor:Flag of Krain.svg|22px|okraj]] [[Kraňské vévodství|Kraňsko]] [68] => * [[Soubor:Vlag Hertogdom Salzburg.svg|22px|okraj]] [[Salcburské vévodství|Salcbursko]] [69] => * [[Soubor:Flag of Czech Silesia.svg|22px|okraj]] [[Rakouské Slezsko|Slezsko]] ([[Země Koruny české]]) [70] => * [[Soubor:Flag of Styria.svg|22px|okraj]] [[Štýrské vévodství|Štýrsko]] [71] => '''[[markrabství]]:''' [72] => * [[Soubor:Flag of the Austrian Littoral.svg|22px|okraj]] [[Markrabství Istrie|Istrie]] ([[Rakouské přímoří]]) [73] => * [[Soubor:Flag of Moravia.svg|22px|okraj]] [[Moravské markrabství|Morava]] ([[Země Koruny české]]) [74] => '''okněžněné [[hrabství]]:''' [75] => * [[Soubor:Flag of Görz und Gradisca.svg|22px|okraj]] [[Gorice a Gradiška]] ([[Rakouské přímoří]]) [76] => * [[Soubor:Flag of Tirol.svg|22px|okraj]] [[Tyrolské hrabství|Tyrolsko]] [77] => * [[Soubor:Flag of Vorarlberg.svg|22px|okraj]] [[Vorarlbersko]] [78] => '''svobodná města:''' [79] => * [[Soubor:Free Territory Trieste Flag.svg|22px|okraj]] [[Terst]] ([[Rakouské přímoří]]) [80] => '''[[kondominium]]:''' [81] => * [[Soubor:Flag of Bosnia (1908–1918).svg|22px|okraj]] [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny|Bosna a Hercegovina]] [82] => }} [83] => [84] => == Politický systém Předlitavska == [85] => [[Soubor:Parlament.jpg|náhled|upright|vlevo|Budova Říšské rady ve Vídni.]] [86] => Přestože vyrovnáním nedošlo ke vzniku dvou samostatných státních celků, byl vývoj politického systému v Předlitavsku v některých ohledem odlišný než v Zalitavsku. Především je možné si všimnout větších snah o demokratizaci a poněkud vyrovnanější národnostní politiku (i když ta zůstávala problémem v Předlitavsku stejně jako Zalitavsku až do konce [[monarchie]]). [87] => [88] => Základem politického systému Předlitavska byla tzv. [[prosincová ústava]] (také prosincovka) z prosince roku [[1867]]. Jednalo se v podstatě o soubor ústavních zákonů přijatých [[Říšská rada (Rakousko)|Říšskou radou]] ve Vídni. Tento soubor zákonů zahrnoval především ústavní zákony týkající se Říšské rady (zastupování obyvatelstva), základních občanských práv, soudcovské, vládní a výkonné moci, které byly od nyní organizovány na principu tři [[Dělba moci|oddělených mocí]] (zákonodárné - výkonné - soudní). Významnou součástí byly také ústavní zákony o svobodě shromažďování a spolků. Prosincová ústava také zaručovala svobodu slova, vědeckého bádání a uchování poštovního tajemství. K závažným změnám patřil také konec privilegovaného postavení římskokatolické církve, kterou jí původně zaručoval [[konkordát]] z roku [[1855]]. Svoboda náboženství byla ústavně potvrzena. [89] => [90] => === Zákonodárná moc a místní samospráva === [91] => ==== Říšská rada ==== [92] => [[Soubor:Wappen Österreichische Länder 1915 (Mittel).png|náhled|vlevo|upright|Znak Předlitavska (neboli Rakouska jako části [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]])]] [93] => [[Soubor:Reichsrat Vienna Okt 2007 P2.jpg|náhled|upright|Interiér bývalé ''Říšské rady'', centra politického života Předlitavska]] [94] => {{Viz též|Říšská rada (Rakousko)}} [95] => Říšská rada byla ustanovena jako nejvyšší zákonodárný orgán Předlitavska. Skládala se ze dvou [[komora|komor]]: ''[[Poslanecká sněmovna Říšské rady|Poslanecké sněmovny Říšské rady]]'' a '''[[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]'''. [96] => [97] => Do Poslanecké sněmovny byli poslanci zpočátku voleni [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemskými sněmy]], od roku 1873 došlo v tzv. [[Dubnová ústava (1873)|dubnové ústavě]] k zavedení přímých voleb. Volilo se potom dle [[kurie (volby)|kuriálního]] principu a zemského zastoupení (každá [[Korunní země (habsburská monarchie)|korunní země]] obsazovala daný počet poslanců rekrutovaných a rozdělených podle kurií). [98] => [99] => Kuriální princip byl odrazem stále přežívajícího konzervativního přístupu ke vznikající zastupitelské [[demokracie|demokracii]], který se ale tehdy nijak dramaticky nelišil od jiných zemí v Evropě. Voliče rozděloval do několika skupin - kurií. Proporcionálně měly po dlouhou dobu početnější zastoupení v Říšské radě i zemských sněmech počtem relativně malé, ale vlivné kurie, což jim zaručovalo vliv na politický vývoj v zemi. Mimo to v Předlitavsku existoval také [[volební cenzus]], tedy omezení volebního práva daňovým odvodem (osoby, které odváděly nižší než stanovené přímé daně, nemohly volit). [100] => [101] => Předlitavská Říšská rada měla tyto kurie: [102] => * velkostatkářská kurie [103] => * kurie městská a obchodních a živnostenských komor (v roce 1873 od sebe odděleny jako dvě samostatné kurie) [104] => * kurie venkovských obcí [105] => * všeobecná kurie (zavedena v roce 1896). [106] => [107] => Během let 1867–1907 docházelo k postupným demokratizačním změnám, které umožňovaly stále větší proporcionální přístup občanů k volbám. [[Volební reforma 1882|Volební reforma z roku 1882]] snížila volební cenzus, čímž při zachování stávajícího kuriového systému došlo k výraznému rozšíření počtu oprávněných voličů. [[Badeniho volební reforma]] roku 1896 přidala pátou kurii všeobecnou, v níž bylo stanoveno všeobecné volební právo. Vrcholem reforem pak bylo zavedení [[všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku|všeobecného a rovného volebního práva v Předlitavsku]] pro muže od 24 let roku 1907, čímž kuriový systém zanikl. Zemský princip přetrval až do roku 1918. Každá korunní země (resp. království či země na Říšské radě zastoupená) měla v parlamentu zaručený určitý počet křesel, který přibližně odpovídal proporcionální velikosti dané země (velikost a počet obyvatel). Tento počet se samozřejmě během let 1867–1918 měnil s ohledem na výše zmíněné volební reformy v letech 1873, 1896 a 1907. Například [[České království]] delegovalo do Říšské rady po poslední reformě volebního systému v roce 1907 130 poslanců, [[Moravské markrabství]] 49 poslanců a [[Rakouské Slezsko|Slezské vévodství]] 15. [108] => Říšská rada jako celek měla do roku 1873 203 poslanců, potom 353 poslanců. Badeniho volební reforma roku 1896 zvýšila počet poslanců na 425 a po zavedení [[všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku|všeobecného a rovného volebního práva]] stoupl jejich počet na 516. [109] => [110] => Panská sněmovna byla složena z dědičných členů pocházejících z řad rakouské aristokracie, církevních hodnostářů a císařem (za zásluhy) doživotně jmenovaných dalších členů. K přijetí zákona bylo zapotřebí souhlasu obou komor. [111] => [112] => ==== Zemské sněmy ==== [113] => I po roce [[1867]] byly jednotlivým korunním zemím ponechány místní zastupitelské orgány - [[Zemský sněm (Rakouské císařství)|zemské sněmy]]. V Předlitavsku jich bylo celkem 16. Do jejich pravomocí spadalo zemské [[zákonodárná moc|zákonodárství]]. Do sněmů byly delegováni poslanci na základě stejného kuriálního principu a kromě toho v nich často připadalo několik míst pro tzv. virilisty ([[virilista]] držel poslanecký post z titulu své funkce a nikoliv na základě volby). Jednalo se většinou o vysoké církevní hodnostáře (arcibiskupy a biskupy), rektory univerzit nebo prezidenty akademii. [114] => [115] => Volební systém do zemských sněmů nebyl jednotný a procházel v jednotlivých zemích odlišným vývojem. Například na Moravě tzv. [[Moravské vyrovnání]] z roku 1905 zavedlo všeobecnou kurii a rozdělilo většinu kurií na české a německé části. [[Český zemský sněm]] byl oproti tomu až do svého rozpuštění roku 1913 volen podle původního kuriového systému nastaveného v roce 1861. Zemský sněm coby zákonodárný sbor měl i svůj exekutivní sbor ([[zemský výbor]]). [116] => [117] => ==== Nižší úrovně samosprávy ==== [118] => Předlitavsko disponovalo rozsáhlou lokální samosprávou na okresní a místní úrovni (okresní zastupitelstva a obecní zastupitelstva). V čele okresních samospráv stál [[okresní výbor]] a [[okresní starosta]] (v Haliči [[okresní maršálek]]). I na těchto úrovních bylo volební právo omezeno a voliči rozděleni do několika sborů (podle sociální příslušnosti a daňové poplatnosti). [119] => [120] => === Císař === [121] => [[Soubor:Pietzner, Carl (1853-1927) - Emperor Franz Josef I - ca 1885.jpg|náhled|upright|vlevo|[[František Josef I.]], předposlední rakouský císař vládl od roku 1867 konstitučně]] [122] => [[Soubor:Emperor karl of austria-hungary 1917.png|náhled|upright|[[Karel I.]] se stal rakouským císařem jako poslední]] [123] => Nejvyšším představitelem Předlitavska a zároveň společným panovníkem a jedním z hlavních sjednocujících pilířů Rakouska-Uherska po vyrovnání byl císař a král. Tento titul se užíval oficiálně ve své nejkratší verzi a byl zosobněním rovného postavení obou celků (císař = rakouský císař a král = uherský král). Teoreticky byl tedy habsbursko-lotrinský panovník v Předlitavsku císařem. Mezi léty 1867 - 1918 v Předlitavsku vládli dva panovníci: [124] => * [[František Josef I.]] (1848/1867-1916) [125] => * [[Karel I.]] (1916-1918) [126] => [127] => Postavení císaře a krále bylo upraveno ústavními zákony z roku 1867 takovým způsobem, že země byla v podstatě přeměněna na konstituční monarchii. Nicméně i přesto měl panovník v některých oblastech stále silné pravomoci. Na prvním místě rakousko-uherský monarcha zůstal panovníkem z Boží Milosti i po roce 1867. Mimo to mu ústava zaručovala posvátnost, nedotknutelnost a neodpovědnost. V otázkách vedení, velení a organizace rakousko-uherské armády mu byla ponechána samostatnost vycházející z jeho funkce vrchního velitele. Podobně mohl samostatně rozhodovat v otázkách udělování řádů a vyznamenání a udělování milostí. V zahraniční politice měl pravomoc uzavírat mezinárodní smlouvy (k závažnějším ale potřeboval souhlas parlamentu) a směl také vyhlašovat válku. Kromě toho měl jmenovací a propouštěcí pravomoci v exekutivě. Na druhou stranu zákon o odpovědnosti ministrů učinil z ministrů nikoliv pouhý poradní orgán panovníka, ale parlamentu odpovědný kabinet. V celé řadě případů bylo nutné mít kromě podpisu panovníka i podpis ministra. Tento systém znamenal, že panovník měl v zemi stále poměrně velký vliv, nicméně jeho postavení už nebylo absolutní. Vedle toho ztratil monopol na zákonodárnou iniciativu, která teď příslušela také parlamentu. [128] => [129] => === Vláda === [130] => {{Viz též|Společná ministerstva Rakouska-Uherska}} [131] => Jako soustátí mělo Rakousko-Uhersko společné tři oblasti: [132] => * '''[[Seznam ministerských předsedů Rakouska-Uherska|Ministerstvo zahraničních věcí]]''' [133] => * '''[[Seznam ministrů války Rakouska-Uherska|Ministerstvo války]]''' [134] => * '''[[Seznam ministrů financí Rakouska-Uherska|Ministerstvo financí]]''' (pouze společný, tedy zejména diplomatický a vojenský rozpočet) [135] => [136] => {{Viz též|Seznam vlád Předlitavska}} [137] => Počet a portfolia ministrů předlitavské vlády se mezi roky 1867–1918 měnil. Předlitavsko mělo v tomto období tato ministerstva: [138] => * [[Seznam ministrů vnitra Předlitavska|vnitra]] [139] => * [[Seznam ministrů financí Předlitavska|financí]] (pro Předlitavsko) [140] => * [[Seznam ministrů kultu a vyučování Předlitavska|kultu a vyučování]] [141] => * [[Seznam ministrů spravedlnosti Předlitavska|spravedlnosti]] [142] => * [[Seznam ministrů veřejných prací Předlitavska|veřejných prací]] [143] => * [[Seznam ministrů obchodu Předlitavska|obchodu]] [144] => * [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|zemědělství (orby)]] [145] => * [[Seznam ministrů zeměbrany Předlitavska|zeměbrany]] [146] => * [[Seznam ministrů železnic Předlitavska|železnic]] [147] => * [[Seznam ministrů sociální péče Předlitavska|sociální péče]] [148] => * [[Seznam ministrů zdravotnictví Předlitavska|zdravotnictví]] [149] => * [[Seznam ministrů bez portfeje Předlitavska|ministr-krajan]] (český a německý) [150] => * [[Seznam ministrů bez portfeje Předlitavska|ministr bez portfeje]] (včetně ministra pro haličské záležitosti). [151] => [152] => V čele vlády byl [[Seznam ministerských předsedů Předlitavska|ministerský předseda]]. [153] => [154] => ==== Čeští zástupci v předlitavských vládách ==== [155] => [[Soubor:Antonin Rezek 1892.png|náhled|upright|[[Antonín Rezek]] byl českým ministrem-krajanem v letech 1900–1904]] [156] => * jako ministr kultury a vyučování [[Josef Jireček]] (únor až listopad 1871) [157] => * jako správce ministerstva spravedlnosti [[Alois Pražák]] (leden až listopad 1881) [158] => * jako ministr bez portfeje [[Alois Pražák]] (1879-1892) [159] => * jako ministr financí [[Josef Kaizl]] (1898-1899) [160] => * jako český ministr-krajan [[Antonín Rezek]] (1900-1904) [161] => * jako český ministr-krajan [[Antonín Randa]] (1904),(1905-1906) a (1906) [162] => * jako ministr obchodu [[Josef Fořt (ministr)|Josef Fořt]] (1906-1907) [163] => * jako ministr obchodu [[František Fiedler]] (1907-1908) [164] => * jako ministr-krajan [[Bedřich Pacák]] (1906-1907) [165] => * jako ministr krajan [[Karel Prášek]] (1907) [166] => * jako správce ministerstva kultu a vyučování [[Josef Kaněra]] (1908-1909) [167] => * jako český ministr krajan [[Jan Žáček (ministr)|Jan Žáček]] (1908-1909) [168] => * jako ministr zemědělství [[Albín Bráf]] (1911-1912) [169] => * jako ministr veřejných prací [[Karel Marek (ministr)|Karel Marek]] (1911-1911) [170] => * jako ministr veřejných prací [[Otakar Trnka]] (1911-1917). [171] => [172] => === Státní správa === [173] => Po několika reformách před rokem [[1867]] se organizace státní správy Předlitavska ustálila a byla charakterizována dvoukolejným systémem rozdělení pravomocí mezi státní správu a samosprávu. Státní správa byla v podstatě trojstupňová: [174] => * centrum (ministerstvo) [175] => * země (zemské [[místodržitelství]] nebo prezidium) [176] => * okres (hejtmanství) [177] => [178] => Podle dostupných statistik mělo [[Rakousko-Uhersko]] (tedy Předlitavsko s Zalitavskem dohromady) celkem kolem 344 tisíc úředníků v roce 1910.BOLOGNESE-LEUCHTENMÜLLER, B., Bevölkerungsentwiklung und Berufstruktur. Gesundheits- und Fürsorgewesen in Österreich 1750-1918, Wien 1978, s.173-174 Ve stejném roce bylo jen v Předlitavsku na 266 tisíc učitelů a profesorůBOLOGNESE-LEUCHTENMÜLLER, s. 203-205. a asi 266 tisíc aktivních vojáků (v roce 1914 pak 290 tisíc). [179] => [180] => === Soudní moc === [181] => [[Soudní moc]] byla ústavními zákony z roku 1867 oddělena od [[výkonná moc|výkonné]] a [[zákonodárná moc|zákonodárné moci]]. V rámci občanských práv byla také potvrzena [[rovnost (právo)|rovnost]] před zákonem. Soudní moc byla organizována do celkem čtyř stupňů: [182] => * centrum – [[Nejvyšší soudní a kasační dvůr]] a [[Správní soudní dvůr]] [183] => * země – [[vrchní soud|vrchní zemské soudy]] [184] => * kraj – zemské nebo [[krajský soud|krajské soudy]] [185] => * okres – [[okresní soud]]y [186] => Zvláštním konstitučním a kompetenčním orgánem byl [[Říšský soud]]. [187] => [188] => == Národnostní otázka v Předlitavsku == [189] => [[Soubor:Austria hungary 1911.jpg|náhled|upright|Národnostní složení [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce 1911. Mapa nezahrnuje některé jiné menšiny jako byli Albánci, Bulhaři, Řekové nebo Arméni a další.]] [190] => Dlouhodobým destabilizujícím faktorem vnitřní situace v Předlitavsku byla etnická otázka. Národnostní situace se v Předlitavsku ani po roce 1867 neuklidnila, a to i přes to že prosincové ústavní zákony a na ně navazující zákonodárství zaručovaly jednotlivým národům a národnostem svobodný rozvoj jejich kultury a jazyka. Také vzdělání mělo mnohonárodní charakter, takže v podstatě bylo možné získat základní, střední a univerzitní vzdělání v mateřském jazyku (samozřejmě, že nikoliv pro ty nejmenší etnické skupiny v Předlitavsku). Nicméně problémem bylo, že ústava nebyla dostatečně jasná například v definici pojmu zemského jazyka nebo národnosti, což vedlo k tomu, že její interpretace byla od začátku politizována. V Předlitavsku žily následující národy a národnosti (podle jazykového klíče): [[Němci]], [[Češi]], [[Poláci]], [[Rusíni]] (Ukrajinci), [[Slovinci]], [[Italové]], [[Chorvati|Chorvaté]] a [[Srbové]], [[Rumuni]] ale také [[židé]] (větší část z židů se ovšem přikláněla z etnického hlediska k jiným národům). [191] => [192] => Ústředním problémem se stal po roce 1867 především národnostní konflikt česko-německý, který měl ale minimálně dvě dimenze, které se samozřejmě ovlivňovaly: [193] => # státoprávní spor o [[české státní právo]], který v podstatě volal po zavedení [[trialismus|trialismu]] či [[federace]] a chápal [[Rakousko-uherské vyrovnání|dualismus]] jako potlačení českých státoprávních práv. Tento konflikt zahrnoval vedle Čechů a českých Němců také centrální vládu ve Vídni. V první etapě po roku 1867 vedl k tomu, že česká politické reprezentace obstruovala Říšskou radu na znamení nesouhlasu se současným uspořádáním (tzv. [[pasivní rezistence]]). Obstrukce trvala do roku 1879. Poté následovala tzv. [[drobečková politika]], která skončila v roce 1890 totálním volebním propadem jejich hlavních protagonistů, staročechů. Na konci 19. století se české strany uchýlily spíše k politickému realismu a snažili se získat nadvládu v Čechách. Centrální vláda na jednu stranu odmítala další federalizaci říše, která by podle jejího názoru vedla k dalšímu politickému roztříštění, ale na druhou stranu si uvědomovala citlivost vztahu mezi Čechy a Němci v Čechách a především se obávala nárůstu velkoněmeckého nacionalismu mezi českými Němci. [194] => # vlastní česko-německý spor v Čechách a na Moravě, který se také dotýkal problematiky českého historického práva a otázky federalizace monarchie, kterou odmítali jak čeští Němci tak vídeňské centrum. Čeští Němci si uvědomovali, že další vyrovnání s Čechy by oslabilo jejich postavení v Čechách a na Moravě. Český výklad ústavy a z ní vyplývajících zákonů ale požadoval zavedení češtiny jako jazyka veřejné i správní komunikace po '''celém''' území země a nikoliv jen v oblastech kde žili Češi. To čeští Němci odmítali a požadovali udržení privilegovaného postavení němčiny ve správě monarchie bez ohledu na proporcionální podíl neněmecky hovořícího obyvatelstva. Centrální vláda se několikrát pokusila o řešení česko-německého národnostního problému v Čechách: [[Stremayrova jazyková nařízení]] (1880) uznávala rovnoprávné postavení češtiny ve vnějším styku na území Čech i Moravy. Na základě tohoto ustanovení pak došlo v roce 1882 k rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou. V roce 1890 byly navrženy [[vídeňské punktace]], které znovu upravovaly jazykové vztahy mezi Němci a Čechy v tom smyslu, že by německá území zůstala německojazyčná a česká území dvojjazyčná, což byl kompromis, který česká strana odmítla. Konečně se vláda Kasimira Badeniho pokusila o další narovnání. Tzv. [[Badeniho jazyková nařízení]] z roku 1897 potvrdila Stremayorova nařízení a v některých případech dokonce umožňovala užít češtinu jako jazyk vnitřního styku čímž narazila na rozhodný odpor německých stran, které v roce 1899 dosáhly úplného odvolání všech jazykových nařízení. Na Moravě byla národnostní situace poněkud odlišná. Zde se v roce 1905 podařilo naleznout funkční kompromis tzv. [[moravské vyrovnání|moravským vyrovnáním]]. Snahou Gautschovy vlády, která kompromis napomohla sjednat, bylo aby se moravské vyrovnání stalo modelem pro řešení situace v Čechách, avšak to mělo v Čechách jen malou odezvu. Česko-německý konflikt vyvrcholí v roce 1908 německou obstrukcí českého zemského sněmu v Praze a českou obstrukcí Říšské rady. [195] => [196] => Relativně klidnější byla situace další významné předlitavské menšiny Poláků, a to především ve vztahu k vídeňskému centru. Většina rakouských Poláků žila na území [[Halič]]e a pokládala Rakousko-Uhersko jako ochránce polských zájmů, a to především po roce [[1863]], kde v ruském záboru bývalého Polska docházelo k relativně silné [[rusifikace|rusifikaci]]. Zdejší národnostní problém se tak daleko více týkal polsko-rusínských vztahů. Poláci měli s pomocí politiky vídeňského centra zaručeno v Haliči privilegované postavení (např. v rámci zastoupení na [[Haličský zemský sněm|zemském sněmu]] měli Poláci většinu), a to v neprospěch [[Rusíni|Rusínů]], což samozřejmě představovalo do budoucna problém. Rusíni neměli také rovný přístup ke vzdělání, jelikož to bylo v polských rukou (např. obě místní univerzity vyučovaly jen v polštině). Národnostní spory mezi Poláky a Rusíny sice nikdy nenabyly podoby česko-německého sporu v Čechách, ale až do roku 1906–1907 byly vztahy mezi oběma národy dost napjaté. Rusíni se dokonce snažili naleznout podporu v Rusku, které ale zastávalo vůči Ukrajincům (a rakouským Rusínům s nimi) rusifikační postoje. Až volební reforma v roce 1906-07 vedla ke kompromisu. Mimo jiné Rusíni získali větší zastoupení v zemském sněmu a vláda začala připravovat založení rusínské univerzity. [197] => [198] => Vedle menších národnostních problémů (jako byl problém italského [[iredentismus|irredentismu]] v jižním Tyrolsku) představovalo další oblast národnostního problému v Předlitavsku samotné německé obyvatelstvo. Jestliže se nacionalizace týkala všech ostatních etnik Předlitavska (a Zalitavska), týkala se samozřejmě také předlitavských Němců. Z obecného hlediska byli předlitavští Němci privilegovanou skupinou obyvatelstva (z hlediska úředního jazyka, možnosti vzdělání atp.). Tato privilegovanost ale nebyla v habsburské monarchii výsledkem nebo důsledkem německého nacionalismu, ale spíše pragmatických rozhodnutí habsburského [[absolutismus|absolutismu]] v 17. století a [[osvícenský absolutismus|osvícenského absolutismu]] v 18. století. Nicméně díky nástupu nacionalismu jako dominantní ideologie 19. století se německé pozice v monarchii ocitly v novém kontextu. Ve vztahu k předlitavským Němcům hrálo významnou roli [[sjednocení Německa]] v roce [[1871]] a obecně vliv velkoněmecky pojímaného německého nacionalismu, který de facto volal po sjednocení s Německem. Nicméně jen malá část předlitavských Němců (především v rakouských zemích a v českých zemích) sympatizovala se [[Georg von Schönerer|Schönererovou]] pangermánskou stranou, která byla protikatolická a protidynastická a žádala připojení k Německu. Snahou dynasticky a prorakousky orientovaného centra (především císaře a krále a vlády, byrokracie) bylo vybudovat určitý typ rakouského nadnárodního vlastenectví, jehož základem by byli předlitavští Němci, ale které by spojovalo všechny etnika pod jednou střechou. Proto centrum v zásadě nepodporovalo německý nacionalismus, ale na druhou stranu nechtělo dopustit změnu uspořádání Předlitavska, která by znamenala ztrátu privilegovaného postavení němčiny a předlitavských Němců. [199] => [200] => === Národnostní složení === [201] => [[Soubor:Narodnostni-slozeni-kralovstvi-a-zemi-na-risske-rade-zastoupene.png|alt=Národnostní složení Předlitavska v roce 1910.|náhled|Národnostní složení Předlitavska v roce 1910.]] [202] => Podle posledního před-[[První světová válka|válečného]] [[Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku 1910|sčítání lidu v roce 1910]] se v Předlitavsku nacházelo: 9 950 266 příslušníků [[Němci|Němců]], 6 435 983 [[Češi|Čechů]], [[Moravané|Moravanů]], [[Slováci|Slováků]], 4 967 984 [[Poláci|Poláků]], 3 518 854 [[Rusíni|Rusínů]], 1 252 940 [[Slovinci|Slovinců]], 73 334 [[Srbové|Srbo]]-[[Chorvati|Chorvatů]], [[Italové|Italů]] (řeč italsko-latinská) 768 422, 217 115 [[Rumuni|Rumunů]] a 10 974 [[Maďaři|Maďarů]].{{Citace monografie [203] => | příjmení = Jan [204] => | jméno = Němeček [205] => | příjmení2 = Jan [206] => | jméno2 = Kuklík [207] => | titul = Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938 [208] => | url = https://books.google.cz/books?id=PA03BAAAQBAJ&pg=PA323&lpg=PA323&dq=n%C3%A1rodnostn%C3%AD+slo%C5%BEen%C3%AD+slezska+1910&source=bl&ots=iNzlzTmHeL&sig=ACfU3U2Pi9iauBD4sqMcA1ziBObDvQDJKw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjFxb_64_LpAhXxmFwKHSehC_MQ6AEwA3oECAcQAQ#v=onepage&q=n%C3%A1rodnostn%C3%AD%20slo%C5%BEen%C3%AD%20slezska%201910&f=false [209] => | vydavatel = Karolinum Press [210] => | počet stran = 450 [211] => | isbn = 978-80-246-2377-1 [212] => | poznámka = Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ [213] => | jazyk = cs [214] => }} [215] => [216] => == Politické strany v Předlitavsku v letech 1867–1918 == [217] => {{Viz též|Říšská rada (Rakousko)#Názorové proudy a vývoj stranického spektra v Říšské radě}} [218] => Politický systém v Předlitavsku postupně nabýval charakteru zastoupení [[politická strana|politických stran]], jejichž vývoj ovšem začínal u volněji definovaných a shora budovaných formací, které byly teprve od konce 19. století nahrazovány moderními masovými subjekty. [219] => [220] => Hlavními dělicími liniemi stranického systému v Předlitavsku byly: [221] => * [[Centralizace|Centralismus]] versus [[Federace|federalismus]], přičemž hlavními nositeli centralistických tendencí byli německorakouští liberálové, zatímco federalistické postoje zastávali nejen stoupenci neněmeckých národnostních hnutí ale i konzervativní složky obyvatelstva (šlechta, klerikální venkovské obyvatelstvo), které odmítaly koncept jednotného liberálního státu. [222] => * Jednotlivá národnostní hnutí ve vzájemné rivalitě proti sobě (Češi versus Němci v českých zemích, Poláci versus Rusíni v Haliči, Němci versus Italové v Tyrolsku, Chorvati versus Italové v Istrii a Dalmácii, Němci versus Slovinci ve Štýrsku, Korutanech a Kraňsku nebo Rumuni versus Rusíni v Bukovině atd.). [223] => * Stavovské a třídní zájmy (agrární, klerikální, městský liberální nebo sociálně demokratický politický proud). [224] => [225] => Na křižovatce těchto hlavních štěpení se utvořil složitý stranický systém, který trvale charakterizovala vysoká fragmentace, odstředivé tendence a z toho plynoucí nestabilita a obtíže při nalézání většiny a to jak na celostátní parlamentní úrovni ([[Říšská rada (Rakousko)|Říšská rada]]), tak za úrovni zemské, okresní nebo místní (zejména tam, kde sociální a etnické složení populace předurčovalo ke konfliktu). [226] => [227] => Politické strany se v monarchii formovaly od poloviny 19. století. Důležitým faktorem pro jejich profilování byl [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluční rok 1848]]. Po obnovení ústavního systému vlády po roce 1861, dominoval předlitavské politice [[liberalismus]] navazující na dědictví roku 1848. Liberálové (tzv. [[Deutsche Verfassungspartei|Německá ústavní strana]]) stáli za vznikem nového politického uspořádání po roce 1867. Jejich hlavním oponentem byl [[konzervativismus]] tradičních společenských skupin jako byla velkostatkářská šlechta a katolický klérus ([[Strana práva (Předlitavsko)|Strana práva]], respektive [[Hohenwartův klub]]). Spojencem konzervativců byli zastánci federalismu, kteří požadovali přetvoření Předlitavska na svazek historických zemských individualit (sem patřili [[Národní strana (1848)|staročeši]]). Na konci 70. let 19. století se pomalu etablovala další politická ideologie, [[socialismus]]. Už na konci 70. let došlo k prvnímu pokusu založení předlitavské, resp. rakouské [[sociální demokracie|sociálně-demokratické]] strany. Jako reakce na socialismus, který byl spojován s dělnickými vrstvami obyvatelstva, se během 90. let 19. století začaly objevovat také agrární politické strany. Od 90. let 19. století lze hovořit o vzniku masové politiky a masových politických stran (např. sociální demokracie, křesťanští sociálové nebo agrárníci). Významným prvkem byl prvek národnostní. Přes často jednotnou [[ideologie|ideologii]], byly politické strany často zakotveny v národním prostředí a reprezentovaly vedle konkrétních sociálních skupin a jejich zájmů, také nacionální postoje vůči centru. [228] => [229] => === Nejvýznamnější české politické strany v letech 1867–1918 === [230] => {{Viz též|Dějiny českých politických stran}} [231] => * [[Národní strana (1848)|Staročeši]] (Národní strana, 1860) [232] => * [[Národní strana svobodomyslná|Mladočeši]] (Národní strana svobodomyslná, 1874) [233] => * [[Strana konzervativního velkostatku]] (1860) [234] => * [[Česká strana lidová]] (realistická, 1900) [235] => * [[Česká strana sociálně demokratická|Českoslovanská sociální demokracie]] (1878) [236] => * [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Česká strana agrární]] (1899) [237] => * [[Lidová strana na Moravě]] (1890) [238] => * [[Křesťansko-sociální strana lidová]] (1899) [239] => * [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě]] (1899) [240] => * [[Katolická strana národní na Moravě]] (1896) [241] => [242] => {{Viz též|Dějiny politických stran německé menšiny v českých zemích}} [243] => Vzhledem k tomu, že české země byly v této době mnohonárodní, působily zde samozřejmě také německé politické strany (a menšinově také polské strany ve Slezsku), které měly často stejnou politickou ideologii (liberálové, konzervativci, křesťanští sociálové, agrárníci a radikálové), ale od českých stran je odděloval mimo jazyka národnostní problém a přístupy k jeho řešení. V některých případech německé strany v Čechách zastávaly nejenom protičeské, ale i protivídeňské postoje. Vzrůstající napětí mezi českými stranami a německými stranami v Čechách se projevovalo především na práci zemského sněmu v Praze, který byl velmi často obstruován jednou nebo druhou stranou. Od roku 1908 byl zemský sněm právě kvůli národnostním sporům prakticky ochromen. Situace byla vyřešena vydáním tzv. [[anenské patenty|anenských patentů]] v roce [[1913]], které stanovily prozatímní zemskou správní komisi, jež nefunkční sněm nahradila. Na Moravě byla situace z hlediska národnostního sporu česko-německého lepší díky dosažení kompromisu ([[moravské vyrovnání]]) v roce [[1905]]. [244] => [245] => V Říšské radě se politické [[Frakce (politika)|frakce]] formovaly také podle národnostního klíče. České politické strany se zformovaly do tzv. Českého klubu mezi roky 1879–1891. [[Český klub]] tvořili především umírnění liberálové (staročeši) a česká konzervativnější šlechta. V roce 1891 se vítězstvím mladočechů ve volbách rozpadl ale byl nahrazen novým mladočeským klubem, jež odmítal spolupráci s českou konzervativní šlechtou. Sociální demokracie ve vídeňském parlamentu vytvořila sociálně-demokratický klub (od roku 1897), který byl společný pro všechny sociálně-demokratické poslance bez ohledu na národnost. Z obecného hlediska zastávala předlitavská sociální demokracie federalistické postoje. [246] => [247] => == Odkazy == [248] => === Reference === [249] => [250] => [251] => === Literatura === [252] => * {{Citace monografie | příjmení = Efmertová | jméno = Marcela C | odkaz na autora = | titul = České země v letech 1848-1918 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 463 | isbn = 80-85983-47-8}} [253] => * {{Citace monografie | příjmení = Efmertová | jméno = Marcela C. | odkaz na autora = | příjmení2 = Savický | jméno2 = Nikolaj | odkaz na autora2 = | titul = České země v letech 1848-1918. I. díl. Od březnové revoluce do požáru Národního divadla | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 456 | isbn = 978-80-7277-171-4}} [254] => * HYE, Hans Peter: ''Das Politische System in der Habsburgermonarchie: Konstitutionalismus, Parlamentarismus und politische Partizipation''. Karolinum - Praha 1998. {{ISBN|80-7184-490-X}}. [255] => * {{Citace monografie | příjmení = Kořalka | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Kořalka | titul = Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914 : sociálněhistorické souvislosti vytváření novodobého národa a národnostní otázky v českých zemích | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 354 | isbn = 80-7203-022-1}} [256] => * SKED, Alan: ''Úpadek a pád Habsburské říše''. Pan Evropa Praha 1995.{{ISBN|80-85846-00-4}}. [257] => * TAYLOR, A. J. P., ''Poslední století habsburské monarchie. Rakousko a Rakousko-Uhersko v letech 1848-1918''. Barrister&Principal - Brno 1998. {{ISBN|80-85947-26-9}}. [258] => * TOBOLKA, Zdeněk (vyd.): ''Česká politika. Ústava mocnářství rakousko-uherského'', díl II/1, Jan Laichter - Praha 1907. [259] => * {{Citace monografie | příjmení = Urban | jméno = Otto | odkaz na autora = Otto Urban | titul = Česká společnost 1848-1918 | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1982 | počet stran = 690 | isbn =}} [260] => * URBAN, Otto: ''Kapitalismus a česká společnost. K otázkám formování české společnosti v 19. století''. Nakladatelství Lidových Novin - Praha 2003. {{ISBN|80-7106-500-5}}. [261] => [262] => === Související články === [263] => * [[Německé Rakousko]] [264] => * [[Seznam ministerských předsedů Rakouska-Uherska|Seznam ministerských předsedů Rakousko-Uherska]] [265] => * [[Země Koruny svatoštěpánské|Zalitavsko]] [266] => * [[Rakousko-uherské vyrovnání]] [267] => [268] => === Externí odkazy === [269] => * {{Commonscat}} [270] => * {{Wikislovník|heslo=Předlitavsko}} [271] => [272] => {{Autoritní data}} [273] => [274] => [[Kategorie:Předlitavsko| ]] [275] => [[Kategorie:Geografie Rakouska-Uherska]] [276] => [[Kategorie:Geografie střední Evropy]] [277] => [[Kategorie:Politické dějiny Rakouska-Uherska]] [] => )
good wiki

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko (oficiálně Království a země na říšské radě zastoupené) byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867-1918 s hlavním městem Vídní. Tvořila jej většina korunních zemí habsburské monarchie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1867','Země Koruny české','Srbové','Češi','Rumuni','Chorvati','Rakouské přímoří','Němci','Italové','Poláci','Rusíni','Slovinci'

1867

Češi

Chorvati

Italové

Italové jsou etnickou skupinou původem z Itálie, která žije v různých zemích světa.

Němci

Poláci

Rumuni

Romunové jsou etnická skupina, žijící převážně v Rumunsku.

Rusíni

Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku.

Slovinci

Srbové