Array ( [0] => 14811877 [id] => 14811877 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paštština [uri] => Paštština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Paštština ''(پښتو)'' [2] => | rozšíření = [[Afghánistán]], některé části [[Írán]]u a [[Pákistán]]u [3] => | mluvčích = asi 38 milionů [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => * [[Indoíránské jazyky]] [7] => * [[Íránské jazyky]] [8] => ** [[Východoíránské jazyky]] [9] => ** [[Jihoíránské jazyky]] [10] => *** [[Paštunština]] [11] => | písmo = upravené arabské [12] => | úřední jazyk = Afghánistán, částečně Pákistán [13] => | regulátor = ''není stanoven'' [14] => | ISO6391 = ps [15] => | ISO6392B = pus [16] => | ISO6392T = [17] => | SIL = [18] => | wikipedie = [[:ps:لومړی مخ|ps.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => '''Paštština''' (též '''paštunština''' či '''pašto''', {{Vjazyce2|ps|پښتو}} – ''pašto/pachto'') je [[Fylogeneze|fylogeneticky]] [[Íránské jazyky|íránský jazyk]]. Pašto je úředním jazykem [[Afghánistán|Afghánistánu]], mluví jím asi 60 % Afghánců, a navíc část obyvatel [[Pákistán|Pákistánu]]. Je psána upraveným [[Arabské písmo|arabským písmem]] zprava doleva. [21] => [22] => Pašto se mluví v jihovýchodním Afghánistánu od [[Džalálábád]]u po [[Kandahár]] a odtud severozápadně k Sabzaváru. V Pákistánu používají pašto obyvatelé sídlící v [[Chajbar Paštúnchwá|severozápadních oblastech]] a hraničních provincií. V některých oblastech [[Paňdžáb (pákistánská provincie)|Paňdžábu]] a [[Balúčistán]]u. V současnosti mluví paštsky 35 miliónů lidí. [23] => [24] => == Dialekty == [25] => Pašto má asi padesát kmenových dialektů, které se dělí na tři skupiny [26] => * Kandahárský dialekt [27] => * Nangahárský dialekt [28] => * Paktijský dialekt [29] => [30] => == Přejímání slov z cizích jazyků == [31] => Vlivem [[islám]]u je převážná část slov, hlavně náboženského významu, přejatá z [[arabština|arabštiny]], dále pak z [[perština|perštiny]], [[urdština|urdštiny]], [[angličtina|angličtiny]], [[ruština|ruštiny]] a jiných evropských jazyků: [32] => [33] => [[Soubor:Major ethnic groups of Pakistan in 1980.jpg|300px|náhled|vpravo|zelená barva označuje rozšíření jazyka pašto]] [34] => [35] => '''z arabštiny''': [36] => * الله [37] => * Alláh [38] => * Bůh [39] => '''z perštiny''' [40] => * مېز [41] => * méz /persky míz/ [42] => * stůl [43] => '''z urdštiny''' [44] => * میټایی /میٹھایی/ [45] => * míṭájí [46] => * sladkost, cukroví [47] => '''z angličtiny''' [48] => * راکټ [49] => * rákeṭ /rocket/ [50] => * raketa, střela [51] => '''z ruštiny''' [52] => * کلشنکوف [53] => * [[AK-47|kalašnikov]] [54] => * název útočné pušky [55] => [56] => == Historie == [57] => [[Soubor:Chair al-Bayan retouched.png|náhled|200px|Ukázka z textu ''Xair ul-Bayān'', Nejstaršího paštsky psaného textu z roku 1651. Text je psán [[Nastaʿlīq script|Nastaliqem]] ]] [58] => [59] => Pašto je jazykem [[Paštunové|Paštunů]], kteří jsou usídleni hlavně v Afghánistánu, na severozápadě Pákistánu a v Balúčistánu. Současná paštská abeceda je psána upraveným arabským písmem, má ''40 písmen'' z nichž ''8 je paštských''. Není přesně jasné jakým písmem Paštunové psali do příchodu arabské transkripce, ale z vykopávek a starých mincí, které byly nalezeny na místech, kde Paštuni prokazatelně žili, je patné, že používali druh písma, který se dnes nazývá [[kharóšthí]].{{Citace elektronického periodika |titul=پښتو |url=http://www.pashtoweb.com/pashtoHistory1.htm |datum přístupu=2011-05-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110406212756/http://www.pashtoweb.com/pashtoHistory1.htm |datum archivace=2011-04-06 |nedostupné=ano }} První paštská abeceda byla sestavena učencem Qazi Saifullahem na příkaz Khwaja Hassana Maiwandiho, prvního ministra sultána [[Mahmúd z Ghazny|Mahmúda z Ghazny]] (999–1030). Poté jiní učenci a političtí vůdci abecedu upravovali, až dosáhla současné formy. [60] => [61] => Význam jazyka pašto vzrostl po vzniku samostatného afghánského státu v roce [[1747]] a v roce [[1919]] po získání nezávislosti. Vedle [[Darí|darijštiny]] byl uznán za úřední jazyk až v roce [[1936]]. [62] => [63] => == Písmo == [64] => Pašto se píše upraveným arabským, respektive perským písmem psaným ''zprava doleva''. [65] => [66] => * '''arabská písmena''' [67] => ا ب ض ص ث ق ف غ ع ه خ ح ج د ش س ي ل ت ن م ط ظ ز و ة ر ء ک [68] => * '''perská písmena''' [69] => گ چ ژ پ ګ [70] => * '''paštská písmena''' [71] => [72] => ښ ځ ۍ ې ړ ږ څ ډ ټ ڼ [73] => [74] => == Výslovnost == [75] => {| align=center cellpadding=4 style="text-align:center;" [76] => |- [77] => |ا
{{IPA|/ɑ, ʔ/}}||ب
{{IPA|/b/}}||پ
{{IPA|/p/}}||ت
{{IPA|/t/}}||ټ
{{IPA|/ʈ/}}||ث
{{IPA|/s/}}||ج
{{IPA|/dʒ/}}||ځ
{{IPA|/dz/}}||چ
{{IPA|/tʃ/}}||څ
{{IPA|/ts/}}||ح
{{IPA|/h/}}||خ
{{IPA|/x/}} [78] => |- [79] => |د
{{IPA|/d/}}||ډ
{{IPA|/ɖ/}}||ﺫ
{{IPA|/z/}}||ﺭ
{{IPA|/r/}}||ړ
{{IPA|/ɺ̢/}}||ﺯ
{{IPA|/z/}}||ژ
{{IPA|/ʒ/}}||ږ
{{IPA|/ʐ, ʝ, ɡ/}}||س
{{IPA|/s/}}||ش
{{IPA|/ʃ/}}||ښ
{{IPA|/ʂ, ç, x/}} [80] => |- [81] => |ص
{{IPA|/s/}}||ض
{{IPA|/z/}}||ط
{{IPA|/t/}}||ظ
{{IPA|/z/}}||ع
{{IPA|/ʔ/}}||غ
{{IPA|/ɣ/}}||ف
{{IPA|/f/}}||ق
{{IPA|/q/}}||ک
{{IPA|/k/}}||ګ
{{IPA|/ɡ/}}||ل
{{IPA|/l/}}||م
{{IPA|/m/}} [82] => |- [83] => |ن
{{IPA|/n/}}||ڼ
{{IPA|/ɳ/}}||و
{{IPA|/w, u, o/}}||ؤ
{{IPA|/o/}}||ه
{{IPA|/h, a, ə/}}||ۀ
{{IPA|/ə/}}||ی
{{IPA|/j, ai/}}||ي
{{IPA|/i/}}||ې
{{IPA|/e/}}||ۍ
{{IPA|/əi/}}||ئ
{{IPA|/ai/}} [84] => |} [85] => [86] => == Gramatika == [87] => Hlavní pravidla uspořádání slov a jejich vztahu ve větě jsou: [88] => * Pořadí větných členů '''PODMĚT- PŘEDMĚT- PŘÍSUDEK (SLOVESO)''' [89] => ** هلک کتاب لولی [90] => ** Halak ketáb lwalí [91] => ** Chlapec čte knihu [92] => * '''Shodný i neshodný přívlastek''' je většinou před řídícím členem [93] => ** لوی ښار [94] => ** '''Lój''' ṣ̌ár [95] => ** '''Velké''' město [96] => * '''Příslovečné určení místa, času a způsobu''' mohou mít různé postavení ve větě podle důrazu. [97] => * Je-li přívlastek rozšířen samostatným přivlastňovacím zájmenem, je ve větě na '''prvním místě'''. [98] => ** زما د بلار کور [99] => ** '''Zmá''' də plór kór [100] => ** Dům '''mého''' otce [101] => * '''Tázací věty''' vyslovujeme s intonací s otazníkem na konci věty. Někdy jsou věty uvedeny částicí '''ájá''' [102] => ** آیا دا انصاف دی [103] => ** '''ájá''' dá ins̤áf daj? [104] => ** Je to spravedlivé? [105] => * '''Paštšina nemá vztaž‍ná zájmena'''. K vyjádření vztažné věty využijeme částice '''če''' (co) [106] => ** هغه هلک چه نوم یی احمد دی زما ملګری دی [107] => ** Hagha halak '''čə''' nám jí Ahmad dí zmá malgarí dí. [108] => ** Ten chlapec, který se jmenuje Ahmad, je můj kamarád. [109] => * '''Infinitiv''' nemá funkci předmětu jako v češtině, k vyjádření použijeme stejnou částici '''če''', tentokráte s významem '''aby''' [110] => ** زه غواړم چه کندهار ته ولاړ شم [111] => ** Ze ghwáram '''čə''' Kandahár ta wlár šam. [112] => ** Chci jet do Kandaháru. [113] => *** přesněji řečeno: Chci '''abych''' jel do Kandaháru. [114] => [115] => == Příklady == [116] => [117] => === Číslovky === [118] => {| cellspacing="7" [119] => |- [120] => | '''Číslice''' || '''Paštsky''' || '''Transliterace''' || '''Česky''' [121] => |- [122] => | ۱ || يو || yaw || jeden [123] => |- [124] => | ۲ || دوه || dwa || dva [125] => |- [126] => | ۳ || درې || dre || tři [127] => |- [128] => | ۴ || څلور || zalur || čtyři [129] => |- [130] => | ۵ || پنځه || pinza || pět [131] => |- [132] => | ۶ || شپږ || shpag || šest [133] => |- [134] => | ۷ || اووه || uwa || sedm [135] => |- [136] => | ۸ || اته || ata || osm [137] => |- [138] => | ۹ || نهه || nah || devět [139] => |- [140] => | ۱۰ || لس || las || deset [141] => |} [142] => [143] => == Sloveso == [144] => '''Sloveso''' v paštštině vyjadřuje osobu, rod, čas, nedokonavost, dokonavost, nejistotu, možnost. [145] => [146] => Má šest způsobů: [147] => * oznamovací [148] => * rozkazovací [149] => * zápor [150] => * podmiňovací [151] => * pravděpodobný [152] => * neurčitý [153] => * ''vid'' [154] => ** dokonavý [155] => ** nedokonavý [156] => * ''rod'' [157] => ** činný [158] => ** trpný [159] => * ''čas'' [160] => ** přítomný [161] => ** minulý [162] => ** budoucí [163] => [164] => == Typy sloves == [165] => Z hlediska tvarosloví rozlišujeme základní typy sloves: [166] => * '''jednoduchá''' [167] => ** achístəl – kupovat-اخیستل [168] => * '''předložková''' [169] => ** rátləl – přijít/ k mluvčímu/- راتلل [170] => * '''nespojená složná‍''' (mají dvě části, první je podstatné jméno nebo přídavné jméno, a druhé sloveso přechodné nebo nepřechodné) [171] => ** kár kəwəl – pracovat- کار کول [172] => ** zachmí kédəl- být zraněn – زخمی کېدل [173] => * '''spojená slovesa''' (jmenná část je spojena se slovesem ''kewel'' کول nebo ''kédal'' کېدل/ s vypuštěním počátečního k) [174] => ** póhédəl – rozumět-پوهېدل [175] => ** póhawəl – informovat – پوهول [176] => '''Infinitiv''' se vyznačuje přízvučnou koncovkou''' –əl''' (achístəl) – brát, koupit/ a může mít funkci podstatného jména slovesného. [177] => [178] => == Přítomný čas sloves == [179] => Ke kmeni přítomného času se po odtržení koncovky–''' əl''' ('''ل''') připojí následující koncovky: [180] => [181] => {| class="wikitable" [182] => [183] => ! osoba ||koncovka||příklad slovesa mít [184] => |- [185] => | 1. os. sing.|| -am|| laram [186] => |- [187] => | 2. os. sing.|| -é|| laré [188] => |- [189] => | 3. os. sing|| -í||larí [190] => |- [191] => | 1. os. pl.||-ú||larú [192] => |- [193] => | 2. os. pl.|| -əj|| larəj [194] => |- [195] => | 3. os. pl.|| -í|| larí [196] => |} [197] => [198] => == Minulý čas sloves == [199] => V paštštině jsou jednoduché a složené formy minulého času. [200] => * '''jednoduchá''' [201] => * '''složená''' [202] => ** perfektum [203] => ** plusquamperfektum [204] => [205] => V případě minulého času je nutno klást důraz na to, je-li sloveso ''transitivní'' (přechodné) nebo ''intransitivní'' (nepřechodné). Některá slovesa, která jsou v pašto nepřechodná, mohou být v češtině přechodná a naopak. Věty s nepřechodnými slovesy se tvoří stejně jako v češtině. [206] => [207] => * V pátek jsem šel do školy, ale bylo špatné počasí. [208] => دجمعی په ورځ مدرسی ته ولاړم مگر هوا خرابه وه [209] => [210] => Věty s přechodnými slovesy tvoří tzv. '''ergativní konstrukci'''. Podmět se dostává do nepřímého pádu a sloveso se podřizuje předmětu ve větě. Pokud takovou větu přeložíme doslova do češtiny, bude vypadat jako by se jednalo o pasivní větu. Ovšem v tomto případě o pasivum nejde. Ergativní konstrukce se vyskytuje také v [[urdština|urdštině]] a [[hindština|hindštině]]. [211] => [212] => * příklad: [213] => پولیسو په کندهار کښې دهشتګردان نیولی دی [214] => * Policie v Kandaháru zatkla teroristy. [215] => * Podmět (policie) je v nepřímém pádu a sloveso se řídí předmětem (teroristé/). [216] => [217] => == Budoucí čas == [218] => Budoucí čas tvoříme stejně jako přítomný pouze před sloveso dáme předložku '''be-''' [219] => * ''Nedokonavý tvar'' [220] => ** زه به ليکم [221] => ** Zə bə líkam [222] => ** Budu psát [223] => [224] => * ''Dokonavý tvar'' [225] => ** زه به وليکم [226] => ** Zə bə wulíkam [227] => ** Napíši [228] => [229] => == Literatura == [230] => Jednou z nejstarších literárních památek, která je napsána jazykem paštó, je kniha Životy světců od Sulejmána Makúa. V 15. století napsal Šajch Mali kroniku o bojích Júsufzajů na horním toku Indu. [231] => [232] => Nejvýznamnějším paštúnským básníkem byl [[Chušhál Chán Chattak]] (1613–1689). Chušhál byl jeden z prvních básníků, kteří své básně psali kromě [[perština|perštiny]] i v jazyce pašto. Zanechal po sobě množství veršů ve formě ghazelů a landejů, které probouzely u lidí vlastenectví a povzbuzovaly je v boji proti [[Mughalská říše|Mughalům]]. Hlavní díla jsou: [233] => * Kniha o sokolu (بازنامه) [234] => * Kniha o turbanu (دستارنامه) [235] => * Kniha o lékařství (طبنامه) [236] => [237] => == Ghazel a Landej == [238] => * '''Ghazel''' (غزل) je kratší lyrická báseň o 5 až 15 dvojverších s jednotným metrem a jediným, mnohdy identickým rýmem. Tematika bývá milostná, mystická nebo filosoficky reflexivní. [239] => * '''Landəj''' (لنډۍ) je typ paštské lidové poezie, který se skládá ze dvou veršů. První verš má devět slabik, druhý třináct slabik. Verše se nerýmují, druhý verš končí vždy na – ''ma'' nebo – ''na''. Pokud verš na tyto slabiky nekončí, slabika se k němu jednoduše připojí. Tématem landejů bývá láska a vlastenectví. [240] => [241] => ګلان د خاورو پيدا کېږي [242] => [243] => زما لالی تر ګل نازک خاورو ته ځینه [244] => [245] => * Růže vzcházejí ze země [246] => * Má milá něžnější než růže vchází do země [247] => [248] => == Přísloví == [249] => Přísloví je stručně stylizované vyjádření všeobecně přijaté zkušenosti. Lze je rozdělit na: [250] => * metaforická [251] => * gnómická (která vyslovují mravní ponaučení) [252] => Příklady: [253] => [254] => چه د بل کور خرابوی کور يې خراب شی. [255] => * Kdo zničí dům jinému, tak jeho dům bude zničen. [256] => * Čə də bal kór charábawí kór jé charáb ší [257] => [258] => کتابونه دريابونه دی [259] => * Knihy jsou oceány. [260] => * Kitábúna darjábúna dí [261] => [262] => داسې ونه نشته چه باد وهلی نه ده. [263] => * Není strom, jehož by nevyvrátil vítr. [264] => * Dásé wana našta čə bád wahelaj na da [265] => [266] => == Vzorový text == [267] => Otče náš (modlitba Páně): [268] => : Eh pa āsman ke de-mon plarah, sta nom de pak wi. [269] => : Sta baichahi di rashi, sta marzi de pa mzaka pora shi [270] => : ṣanga che pa āsman ki pora kihī. [271] => : Mo'n ta nên khpal nananeh rezak ra ka. [272] => : Zamon kasorona māf ka, [273] => : laka sanga che m'on khpal kasor war māf kori di. [274] => : Āw mo'n pa azmekh ke ma achawa kho mo'n, [275] => : la da badaī na aman ra ka. Āmīn. [276] => [277] => {{Vzorový text [278] => |VDLP=ano [279] => |Komentář= [280] => |Jazyk 1=paštsky [281] => |Text 1=پښتو [282] => د بشر ټول افراد آزاد نړۍ ته راځی او د حيثيت او حقوقو له پلوه سره برابر دی. ټول د عقل او وجدان خاوندان دی او يو له بل سره د ورورۍ په روحيې سره بايد چلند کړی. [283] => |Jazyk 2=transliterace [284] => |Text 2=Də baar ṫol afrād āzād naṙəy tâ rāźi aw də ḥays̱īyat aw ḥuqūqo lâ palwâ sarâ barābar di. Ṫol də ʿaqəl aw wijdān ḫāwandān di aw yo lâ bal sarâ də warorəy pâ rūḥiye sarâ bāyad čaland kṙi. [285] => }} [286] => [287] => == Reference == [288] => {{Překlad|ps|پښتو ژبه|65761|en|Pashto language|272500943}} [289] => [290] => [291] => == Odkazy == [292] => [293] => === Externí odkazy === [294] => * {{Commonscat}} [295] => * Jiří Bečka. Úvod do paštského jazyka, Praha: Academia, 1979. [296] => * Tegey, Habibullah; Robson, Barbara. A Reference Grammar of Pashto. [297] => * [https://web.archive.org/web/20110406212756/http://www.pashtoweb.com/pashtoHistory1.htm Historie jazyka paštú] [298] => [299] => [300] => {{InterWiki|code=ps}} [301] => {{Indoíránské jazyky}} [302] => {{Autoritní data}} [303] => [304] => {{Portály|Jazyk}} [305] => [306] => [[Kategorie:Paštština| ]] [307] => [[Kategorie:Jihovýchodní íránské jazyky]] [308] => [[Kategorie:Jazyky Afghánistánu]] [309] => [[Kategorie:Jazyky Pákistánu]] [310] => [[Kategorie:Indoíránské jazyky]] [311] => [[Kategorie:Paštúnové]] [312] => [[Kategorie:Íránské národy]] [] => )
good wiki

Paštština

Paštština (též paštunština či pašto, - pašto/pachto) je fylogeneticky íránský jazyk. Pašto je úředním jazykem Afghánistánu, mluví jím asi 60 % Afghánců, a navíc část obyvatel Pákistánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'perština','Íránské jazyky','urdština','Pákistán','Afghánistán','kharóšthí','Darí','Džalálábád','Arabské písmo','Soubor:Major ethnic groups of Pakistan in 1980.jpg','Soubor:Chair al-Bayan retouched.png','Kategorie:Paštúnové'

Afghánistán

Darí

Džalálábád

Kategorie:Paštúnové

Kharóšthí

Pákistán

Perština

Urdština