[[Soubor:Prince Akbar Khan.jpg|75px]] [[Soubor:MohammadAyoubKhan b&w.jpg|75px]] [[Soubor:Ameer Abdurahman Khan.jpg|75px]] [[Soubor:King Amanullah Khan.jpg|75px]] [[Soubor:Khan Abdul Ghaffar Khan 140x190.jpg|75px]] [[Soubor:King Zahir Shah of Afghanistan in 1963.jpg|75px]] [[Soubor:Z Khalilzad.jpg|75px]] [[Soubor:Hamid Karzai 2004-06-14 140x190.jpg|75px]]
[29] => }}
[30] => [[Soubor:Khost children in 2010.jpg|náhled|Paštunské děti v [[Chóst]]u]]
[31] => '''Paštuni''' nebo '''Paštunové''' (jinak též ''Pachtuni'', nebo ''Patháni'', {{Vjazyce2|ps|پښتانه}}) je [[etnikum]] žijící hlavně ve východním a jižním [[Afghánistán]]u a v [[Pákistán]]u (především v [[Chajbar Paštúnchwá]]). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území [[Paštunistán]]u.
[32] =>
[33] => Početně nejzastoupenější jsou v [[Pákistán]]u (asi 31 milionů){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pk.html |datum přístupu=2016-09-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200522163543/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/pk.html |datum archivace=2020-05-22 |nedostupné=ano }} a [[Afghánistán]]u (asi 14 milionů){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact2008/geos/af.html |datum přístupu=2016-09-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20201113153534/http://www.umsl.edu/services/govdocs/wofact2008/geos/af.html |datum archivace=2020-11-13 }}; početná populace žije v [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátech]] (asi 330 000)http://www.britannica.com/new-multimedia/pdf/wordat207.pdf, [[Spojené státy americké|USA]] (asi 140 000), [[Írán]]u (asi 110 000)http://www.ethnologue.com/show_language.asp?code=pbt a [[Spojené království|Spojeném království]] (asi 100 000)http://www.reuters.com/article/latestCrisis/idUSL861250. Po celém světě žije přibližně 49 milionů Paštunů.
[34] =>
[35] => == Původ ==
[36] => Svůj původ odvozují Paštunové od [[Šakové|Šaků]] a Bílých Hunů ([[Heftalité|Heftalitů]]), smíšených s [[Peršané|Íránci]], [[Indové|Indy]] a [[Turci|Turky]] (Turkity). Pocházejí patrně z oblasti Sulajmanských hor mezi Afghánistánem a Pákistánem, odkud se v [[10. století|10.]]–[[11. století]] rozšířili na celé své nynější území.
[37] =>
[38] => V roce [[1767]] [[Ahmad Šáh Durrání|Ahmadšáh]] z kmenového svazu Durráníů vytvořil konfederaci paštunských kmenů a afghánský stát. V [[19. století|19.]] a [[20. století]] vedli Paštuni úspěšné války proti [[Spojené království|britské]] [[kolonialismus|koloniální expanzi]] ([[1838]]–[[1842]], [[1878]]–[[1881]], [[1919]]). V [[Pákistán]]u má Severozápadní provincie osídlená převážně Paštuny od r. [[1973]] značnou autonomii.
[39] =>
[40] => == Způsob života ==
[41] => Jednotkami organizace společnosti jsou kmenové svazy, kmeny, rody a rozšířené rodiny. Základními funkčními společenskými jednotkami jsou patrilineární rodiny a rody. Záležitosti rodu a kmene řeší rada dospělých mužů, velký vliv mají duchovní a kmenová aristokracie. Ve městech a nížinách se rodová a kmenová organizace začala rozpadat již v [[18. století|18.]]–[[19. století]] (vznik feudálních vztahů) v horských oblastech je tento proces v počátcích. Paštúnové se dělí na základě [[dialekt]]ů a některých kulturních rysů na dvě kulturní skupiny:
[42] => * Západní (tzv. horní) čili [[Barpaštun]], kteří tvoří dva velké kmenové svazy. Prvním z nich jsou Durráníové (do 17. stol. se jmenovali Abdálové) v jižním a jihovýchodním Afghánistánu, patří k nim Barakzajové, Chugjánové, Mamadzajové, Pópalzajové, Sadózajové a jiné kmeny. Druhým z těchto kmenových svazů na západě jsou Ghilzajové mezi městy [[Gházní|Ghazní]] a [[Kandahár]], v severním Afghánistánu a v podhůří Sulajmánských hor; patří k nim několik desítek kmenů, např. Chatakové, Kákarové, Lódíové, Sahákové, Wardakové aj.
[43] => * Východní (čili dolní) Paštuni (Pachtuni), čili Larpachtun, žijí převážně v Pákistánu; patří k nim kmenový svaz Chajbarů (Áfarídové, Órakzajové, Šínwárové aj.), a kmenový svaz Guriachél (např. Mónandové či Mohmandové), dále Júsufzajové, na pomezí Afghánistánu a Pákistánu Wazírové (vynikají jako výrobci střelných zbraní), Pówindové aj.
[44] =>
[45] => Jejich základním způsobem obživy je chov dobytka (hlavně ovce a kozy), asi tři miliony afghánských Paštunů jsou kočovní nebo polokočovní pastevci. Část jsou usedlí zemědělci ([[pšenice]], [[ječmen]], [[proso]], [[bavlna]]) a řemeslníci (tkalcovství, hrnčířství, zpracování železa, kůží aj.), ve městech hrají významnou roli v armádě a státní správě. Sílí [[migrace]] z hor za prací do nížin.
[46] =>
[47] => == Jazyk a náboženství ==
[48] => Jazykově patří k východní skupině íránské větve [[Indoevropské jazyky|indoevropské rodiny]]. Tento jazyk má dvě (podle některých autorů tři) skupiny dialektů: západní ([[paštština|paštó]]) v Afghánistánu a východní (pachtó) ve východním Afghánistánu a Pákistánu. V Afghánistánu je od roku [[1936]] úředním jazykem spolu s [[dárí]] (afghánskou perštinou). Paštuni užívají modifikované [[arabské písmo]], jehož nejstarší literární památky pocházejí ze [[14. století]].
[49] =>
[50] => Paštuni jsou [[muslim]]ové [[sunnitský islám|sunnitského]] směru, jejich [[islamizace]] proběhla v průběhu [[8. století|8.]]–[[10. století]].
[51] =>
[52] => == Odkazy ==
[53] => === Reference ===
[54] =>
[55] =>
[56] => === Externí odkazy ===
[57] => * {{Commonscat}}
[58] => {{Autoritní data}}
[59] =>
[60] => [[Kategorie:Paštúnové| ]]
[61] => [[Kategorie:Íránské národy]]
[62] => [[Kategorie:Národy Asie]]
[63] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Afghánistánu]]
[64] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Pákistánu]]
[] =>
)
good wiki
Paštunové
Paštunské děti v Chóstu
Paštuni nebo Paštunové (jinak též Pachtuni, nebo Patháni) je etnikum žijící hlavně ve východním a jižním Afghánistánu a v Pákistánu (především v Chajbar Paštúnchwá). Tyto oblasti se rozkládají na historickém území Paštunistánu.