Array ( [0] => 14712020 [id] => 14712020 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Palatalizace [uri] => Palatalizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => '''Palatalizace''' (změkčování) je způsob obměny [[výslovnost]]i [[hláska|hlásek]], které se vysloví se hřbetem [[jazyk (orgán)|jazyka]] zdviženým ke tvrdému patru ([[latina|lat.]] ''palatum durum'' = tvrdé patro). [2] => [3] => Při přepisu výslovnosti se v [[mezinárodní fonetická abeceda|mezinárodní fonetické abecedě]] označuje horním indexem {{IPA|[ʲ]}} za příslušným symbolem, např. {{IPA|[tʲ]}}. [4] => [5] => == Slovanská palatalizace == [6] => Palatalizace [[souhláska|souhlásky]] bývá sdílena i následující [[samohláska|samohláskou]]. [[Fonologie|Fonologicky]] se z praktických důvodů bere za primární rozlišovací rys palatalizace souhlásky. U samohlásek se změněná výslovnost považuje za poziční variantu ([[alofon]]). Tak je tomu např. v [[ruština|ruštině]], která má sady palatalizovaných (změkčených) a nepalatalizovaných (tvrdých) souhlásek. Palatalizované souhlásky jsou následovány předními variantami samohlásek, zatímco nepalatalizované zadními. Nejvíce patrný je rozdíl v případě fonému /i/, jehož přední varianta je „měkké“ {{IPA|[i]}} (и) a zadní varianta je „tvrdé“ {{IPA|[ɨ]}} (ы). [7] => [8] => Ve [[Historický vývoj češtiny|staré češtině]] byla palatalizace rovněž důležitým [[fonologie|fonologickým]] rozlišovacím rysem. Palatalizované souhlásky však ve [[14. století]] buď zcela zanikly (změnily se v nepalatalizované), nebo se změnily na [[palatální souhláska|palatální]] (ď, ť, ň). Současně s tím zanikl i výslovnostní rozdíl mezi předními a zadními variantami samohlásek. Ačkoliv palatalizace v češtině zanikla, a ztratila tedy svůj fonologický význam, ovlivnila významně svými důsledky morfologii, slovotvorbu i pravopis (měkké a tvrdé vzory skloňování, střídání hlásek, psaní ''i/y'' a ''ě'' atd.) současného jazyka. [9] => [10] => Forma palatalizace ve [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]] se nazývá též [[jotace]]. [11] => [12] => Rozdíl mezi palatalizovanými [[alveolární souhláska|alveolárami]] {{IPA|[dʲ], [tʲ], [nʲ], [lʲ]}} (např. v ruštině) a palatálami {{IPA|[ɟ], [c], [ɲ], [ʎ]}} (české ď, ť, ň, [[slovenština|slovenské]] ľ) není z akustického hlediska výrazný a některými mluvčími nemusí být dostatečně vnímán. Obě skupiny hlásek se liší zejména polohou špičky jazyka (dásňový oblouk x tvrdé patro). [13] => [14] => [19] => === Palatalizace v praslovanštině === [20] => Proces palatalizace v [[praslovanština|praslovanštině]] probíhal v několika fázích: [21] => [22] => * ''[[První palatalizace|I. palatalizace]]'' (400–500): Způsobily ji samohlásky přední řady – ''i, ь'' – které stály za ''k, g, ch'' (= palatalizace zpětná). Měnilo se ''k > č, g > dž > ž, ch > š'' (např. ''rϙkьka > rϙčьka'' = ručka). [23] => [24] => * ''[[Druhá palatalizace|II. palatalizace]]'' (600–700): Způsobily ji samohlásky přední řady – ''ě, i'' – které vznikly monoftongizací [[dvojhláska|diftongu]] ''oi''. Palatalizace byla opět zpětná. Měnilo se ''k > c, g > dz´ > z´, ch > š'' (v [[západoslovanské jazyky|západoslovanských jazycích]]), ''ch > s'' (v [[jihoslovanské jazyky|jihoslovanských]] a [[východoslovanské jazyky|východoslovanských]]), např. ''k rϙkě > k rϙcě'' = k ruce. [25] => [26] => * ''[[Třetí palatalizace|III. palatalizace]]'' (konec 7. století): Nebyla zpětná, ale postupná a její výsledky byly stejné jako u II. palatalizace. K, g, ch se měnilo tehdy, když před ním stál měkký jer, i nebo e. [27] => [28] => Palatalizace před jotací (změna před ''j''): ''pj, bj, mj, vj'' se v západoslovanských jazycích měnily na ''p´, b´,m´,v´'' a v jihoslovanských a východoslovanských na ''pl, bl, ml, bl''. [29] => [30] => {{Pahýl}} [31] => {{Portály|Jazyk}} [32] => [33] => [[Kategorie:Fonetika]] [34] => [[Kategorie:Fonologie]] [] => )
good wiki

Palatalizace

Palatalizace (změkčování) je způsob obměny výslovnosti hlásek, které se vysloví se hřbetem jazyka zdviženým ke tvrdému patru (lat. palatum durum = tvrdé patro).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'výslovnost','hláska','Kategorie:Fonetika','východoslovanské jazyky','západoslovanské jazyky','Druhá palatalizace','praslovanština','alveolární souhláska','jazyk (orgán)','latina','mezinárodní fonetická abeceda','souhláska'