Array ( [0] => 15489916 [id] => 15489916 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paleogén [uri] => Paleogén [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => '''Paleogén''' je [[geologická perioda]] patřící do éry [[kenozoikum|kenozoika]], spolu s mladším [[neogén]]em tvoří neformální časovou jednotku [[terciér]]. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v [[Tunisko|Tunisku]], svrchní hranice pak k 23,03 mil. let definována severně od [[Janov (Itálie)|Janova]] v [[Itálie|Itálii]].[https://stratigraphy.org/ICSchart/ChronostratChart2022-02.pdf International Commission on Stratigraphy; mezinárodní chronostratigrafická tabulka]{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Asteroid z konce křídy – oteplení a smrt stromových ptáků [3] => | url = https://www.osel.cz/9932-asteroid-z-konce-kridy-otepleni-a-smrt-stromovych-ptaku.html [4] => | datum přístupu = 2022-02-22 [5] => | příjmení = Socha [6] => | jméno = Vladimír [7] => | periodikum = OSEL [8] => | issn = 1214-6307 [9] => }} [10] => {{Citace elektronické monografie [11] => | titul = Historická geologie [12] => | url = https://is.muni.cz/el/sci/jaro2007/G3061/skripta1.pdf?lang=cs [13] => | datum přístupu = 2022-02-22 [14] => | příjmení = Kalvoda [15] => | jméno = Jiří [16] => | vydavatel = [17] => | datum vydání = 1997 [18] => | příjmení2 = Brzobohatý [19] => | jméno2 = Rostislav [20] => | příjmení3 = Bábek [21] => | jméno3 = Ondřej [22] => }} Název byl zaveden roku [[1865]] M. Hörnesem, který do něho zahrnul již dříve definované epochy: [[oligocén]] ([[1854]], [[Ernst Beyrich]]) a [[eocén]] ([[1832]], [[Charles Lyell]]). Později k němu byl přiřazen [[paleocén]] ([[1874]], [[Wilhelm Philipp Schimper]]).[https://www.etymonline.com/ Online etymology dictionary, hesla "paleocene", "oligocene", "eocene"] Počátek paleogénu je determinován důsledky dopadu [[asteroid]]u v oblasti dnešního [[Mexický záliv|Mexického zálivu]], který způsobil [[Vymírání na konci křídy|katastrofální vymírání na konci druhohor]]. V průběhu následujícího paleogénu dochází k zotavení ekosystémů, kdy [[Ekologická nika|ekologické niky]] po zmizelých organismech nahrazují nové druhy. Nápadný je zejména rozvoj [[savci|savců]] a [[ptáci|ptáků]]. [23] => [24] => == Bližší dělení == [25] => Většina chronostratigrafických jednotek (stupňů) byla definována v severozápadní Evropě ([[Anglie]], [[Pařížská pánev]], [[Belgie]], [[Francie]], severní [[Německo]] či [[Dánsko]]). Samostatné členění je používáno v oblasti [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], Austrálie či severní Ameriky. Spodní hranice je v udávána v milionech let. [26] => [27] => {|class="wikitable" [28] => !Epocha||stupeň||sp. hranice [29] => |- [30] => |rowspan="2"|'''[[oligocén]]'''||chatt||27,8 [31] => |- [32] => |rupel||33,9 [33] => |- [34] => |rowspan="4"|'''[[eocén]]'''||priabon||37,7 [35] => |- [36] => |barton||41,2 [37] => |- [38] => |lutet||47,8 [39] => |- [40] => |ypres||56,0 [41] => |- [42] => |rowspan="3"|'''[[paleocén]]'''||thanet||59,2 [43] => |- [44] => |seland||61,6 [45] => |- [46] => |dan||66,0 [47] => |} [48] => [49] => == Geografie a klima == [50] => Přes celý paleogén pokračuje [[alpinské vrásnění]] započaté již v [[Mezozoikum|druhohorách]]. V souvislosti s ním dochází k postupnému uzavírání oceánu [[Tethys]] rozprostírajícího se mezi [[Evropa|Evropou]], [[Asie|Asií]] a [[Afrika|Afrikou]]. V prostoru dnešní střední Evropy a středomoří existovala složitá krajina z mnoha ostrovů a mělkých i hlubokých moří. V [[eocén]]u, před asi 50 miliony lety, se [[Indický subkontinent|Indie]] těsně přibližuje k Asii a z doby před 45 miliony let již známe doklady o průniku asijských živočišných druhů na tento doposud ostrovní subkontinent. Pro pohyb kontinentů je nadále rozhodující činnost [[Středooceánský hřbet|středooceánských hřbetů]], kde vzniká nová oceánská kůra, zejména jde o [[středoatlantický hřbet]] protínající v severojižním směru celý [[Atlantský oceán]]. Vznik nové oceánské kůry v této zóně od sebe odtlačuje v druhohorách spojené kontinenty Evropu, Afriku a obě Ameriky, a tím se Atlantský oceán rozšiřuje. Právě v paleogénu došlo k otevření průlivu mezi Atlantikem a arktickými vodami na severu s dalekosáhlými důsledky na celosvětové klima.{{Citace monografie [51] => | titul = Stručné dějiny planety Země [52] => | příjmení = MacDougall [53] => | jméno = J. Douglas [54] => | rok vydání = 2004 [55] => | isbn = 80-86569-75-6 [56] => | kapitola = Savci, horstva a ledovce: třetihory a čtvrtohory [57] => }} [58] => [http://www.scotese.com/earth.htm PALEOMAP project] [59] => Asie je po celý paleogén spojena se [[Severní Amerika|Severní Amerikou]] pevninou v oblasti dnešního [[Beringovo moře|Beringova moře]] pevninou nazývanou [[Beringie]], Evropa je až do [60] => [[oligocén]]u oddělena od Asie severojižním [[Turgajské moře|Turgajským mořem]] probíhajícím podél [[Ural]]u. [61] => [62] => Na jižní polokouli jsou na počátku paleogénu ještě spojeny kontinenty [[Austrálie]], [[Antarktida]] a [[Jižní Amerika]]. K oddělení Jižní Ameriky a Austrálie došlo v průběhu [[eocén]]u. Osamostatnění Antarktidy v oblasti [[Jižní pól|jižního pólu]] uvolnilo cestu [[cirkumpolární proud|cirkumpolárním mořským proudům]], které obíhají kolem Antarktidy ve směru zemských rovnoběžek, čímž byl tento kontinent klimaticky izolován od zbytku světa a začal postupně zamrzat.[https://plus.rozhlas.cz/zaledneni-antarktidy-spustil-rozchod-pevnin-6647852 Zalednění Antarktidy spustil "rozchod" pevnin; Český rozhlas Plus] [63] => [64] => Po odeznění následků dopadu asteroidu na rozhraní [[křída]]/paleogén pokračuje celosvětově teplé a vlhké klima a nadále se otepluje, což vyvrcholilo jako tzv. [[Paleocenní–eocenní teplotní maximum]]. V této době i v polárních oblastech rostly lesy sezónně opadavých stromů, které ale opadávaly ne kvůli nedostatku tepla, ale kvůli nedostatku světla v zimě.{{Citace sborníku [65] => | příjmení = Janis [66] => | jméno = Christine [67] => | autor = [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Samozřejmí vítězové: nástup savců [70] => | odkaz na titul = [71] => | příjmení sestavitele = Gould [72] => | jméno sestavitele = Stephen Jay [73] => | sestavitel = [74] => | sborník = Dějiny planety Země [75] => | odkaz na sborník = [76] => | vydavatel = Columbus [77] => | odkaz na vydavatele = [78] => | místo = Praha [79] => | rok vydání = 1998 [80] => | isbn = 80-7176-722-0 [81] => | url = [82] => | kapitola = [83] => | strany = 169–217 [84] => | jazyk = česky [85] => }} [86] => Od svrchního [[eocén]]u začalo postupné ochlazování a vysušování, na přelomu [[eocén]]u a [[oligocén]]u pak nastal razantní propad teplot a od této doby známe příznaky počátku zalednění [[Antarktida|Antarktidy]]. [87] => [88] => == Život v paleogénu == [89] => === Flóra === [90] => [[Vymírání na konci křídy]] před 66 miliony let výrazně pozměnilo skladbu mnoha rostlinných společenstev.{{Citace elektronického periodika [91] => | příjmení = SOCHA [92] => | jméno = Vladimír [93] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [94] => | titul = Vymírání rostlin na konci křídy [95] => | periodikum = OSEL.cz [96] => | rok vydání = 2022 [97] => | měsíc vydání = června [98] => | den vydání = 9 [99] => | url = https://www.osel.cz/12349-vymirani-rostlin-na-konci-kridy.html [100] => }} {{Cs}} Příznivé klima (vlhké, teplé) umožnilo rozvoj krytosemenných rostlin, které již zcela dominují nad nahosemennými rostlinami. Z krytosemenných jsou zastoupeny jednoděložné rostliny ([[palmy]]) i dvouděložné ([[fíkus]]y, [[magnolie]], [[vrba|vrby]], [[dub]]y, [[javor]]y, [[bříza|břízy]], [[topol]]y). Z jehličnanů jsou důležité [[sekvoj]]e (hlavní zdroj hnědého uhlí), [[tisovec (rostlina)|tisovce]], [[jedle]], [[cedr]]y, [[cypřiš]]e. Smůla z borovic je nacházena ve formě [[jantar]]u v celém [[Baltské státy|Pobaltí]] s nálezy uzavřených rostlin a hmyzu.
Z mořských zástupců je stratigraficky důležitý [[nanoplankton]] ([[kokolity]]), jehož celosvětové rozšíření umožňuje korelaci jednotlivých vrstev paleogénu. [101] => [102] => Teprve v tomto období se objevují první velcí savčí megaherbivoři (obří býložravé druhy s tělesnou hmotností přesahující zhruba 1000 kilogramů). Nejspíš i díky této absenci se mohly výrazně rozšířit palmovité dřeviny (čeleď [[Arecaceae]]).Renske E. Onstein, W. Daniel Kissling and H. Peter Linder (2022). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.2633 The megaherbivore gap after the non-avian dinosaur extinctions modified trait evolution and diversification of tropical palms]. ''Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences''. '''289''' (1972): 20212633. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.2633 [103] => [104] => === Fauna === [105] => Mezi jednobuněčnými vynikají [[dírkovci]], jejichž až 10 cm schránky jsou horninotvorným materiálem (vápence). Velké [[foraminifery]] mělkovodních facií ([[numuliti]]) vymírají ve středním oligocénu. Dalšími důležitými zástupci fauny jsou [[ježovky]] (Conochypeus, Schizester), [[krabi]], [[skořepatci]], [[raci]], [[hmyz]] (díky kvetoucím rostlinám), ocasatí [[obojživelníci]] ([[ocasatí|mloci]]), [[žáby]]. Méně významní jsou [[koráli]] (soliterní) či [[brachiopodi]]. Hojné jsou nálezy žraločích zubů, mezi nálezy kostnatých ryb jsou zastoupeny všechny známé recentní druhy (sleďovité, [[Treskovití|tresky]], [[makrela|makrely]]). Rozvíjí se [[ptáci]], kteří nemají ve vzduchu přirozené nepřátele, vyskytují se i nelétavé formy ([[Diatryma]], Gastornis).
Volný prostor po vymření velkých plazů rychle obsazují zejména [[savci]]. Zpočátku byli pouze malými tvory o hmotnosti do 1 kg, již za několik stovek tisíciletí po katastrofě na konci křídy však začali dorůstat výraznějších rozměrů (např. rod ''[[Ectoconus]]'' po 700 000 letech již 50 kg).http://www.osel.cz/10900-kdyz-savci-prevzali-vladu-nad-zemi.html Až o několik milionů let později se objevují relativně velcí savci o hmotnosti v řádu stovek kilogramů, což je způsobeno absencí velkých dinosaurů (v jejich přítomnosti se savci nemohli do podobných rozměrů vyvíjet).{{Citace elektronického periodika [106] => | příjmení = SOCHA [107] => | jméno = Vladimír [108] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [109] => | titul = Co kdyby dinosauři nevyhynuli? [110] => | periodikum = OSEL.cz [111] => | rok vydání = 2020 [112] => | měsíc vydání = října [113] => | den vydání = 2 [114] => | url = https://www.osel.cz/11388-co-kdyby-dinosauri-nevyhynuli.html [115] => }} {{cs}} [116] => [117] => Během paleogénu se objevuje asi 400 druhů savců. Jedná se o [[hmyzožravci|hmyzožravce]] (včetně předchůdců primátů), ježkovité, [[netopýři|netopýry]], [[hlodavci|hlodavce]] (poletuchy), zajícovité. [[Kopytníci|Kopytníky]] zastupuje vymřelý rod Condylarthra (dnes příbuzný rod [[hrabáč]] z jižní Afriky).
[[Lichokopytníci]] (Perissodactyla) jsou zastoupeni třemi skupinami: [118] => * [[tapír|tapíři]] (vývoj od eocénu) [119] => * [[nosorožec|nosorožci]] (největší tehdejší savec ''[[Baluchitherium]]'' s výškou až 5 m a délkou lebky přes 130 cm){{Citace elektronického periodika [120] => | příjmení = Socha [121] => | jméno = Vladimír [122] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [123] => | titul = Největší nosorožec všech dob [124] => | periodikum = OSEL.cz [125] => | rok vydání = 2017 [126] => | měsíc vydání = březen [127] => | den vydání = 6 [128] => | url = http://www.osel.cz/9282-nejvetsi-nosorozec-vsech-dob.html [129] => }} {{Cs}} [130] => * [[koňovití]] – vymřelá skupina Ancylopoda (místo kopyt měli drápy) a brontotéria (s výškou do 3 m), prapředek koňovitých (Hyracotherium) měl velikost psa a byl býložravý, z Evropy je známa vymřelá větev Palaeotherium, ze severní Ameriky vymřelé druhy Brontotheria, Chalicotheria a pralesní rody (Anchitherium), předci dnešních koní
Nejstarší známí [[sudokopytníci]] byli nalezeni v eocénu severní Ameriky, mezi jejich zástupce patří [131] => * [[prase|prasata]] (Anthracotheria) [132] => * [[velbloudovití]] (Tylopoda) [133] => * [[chobotnatci]] (Proboscidea), z eocénu Egypta je to vymřelý rod ''[[Moeritherium]]'' (neměl vyvinutý chobot), dále [[mastodont]]i s již vyvinutým chobotem, praví chobotnatci (''Trilophodon'') se vyvíjejí na přelomu oligocénu a miocénu [134] => * [[ochechule]] (eocén Egypta, Itálie) [135] => * [[damani]] (pliocén v Evropě)
Paleocén je ve znamení nástupu řádu Hyaenodonta (masožravé druhy) s rody ''Oxyaena'' (sp. eocén) a ''Hyaenodon''. [136] => * Pravé [[šelmy]] vznikly ze skupiny Proteutheria a Miacoidea (stromovitá zvířata). V oligocénu se objevují [[medvědovití]], v eocénu psovité i kočkovité šelmy, známy jsou i nálezy ploutvonožců.Floréal Solé, Valentin Fischer, Kévin Le Verger, Bastien Mennecart, Robert P Speijer, Stéphane Peigné & Thierry Smith (2022). [https://academic.oup.com/biolinnean/advance-article-abstract/doi/10.1093/biolinnean/blac002/6532007 Evolution of European carnivorous mammal assemblages through the Palaeogene]. ''Biological Journal of the Linnean Society''. '''blac002'''. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blac002 [137] => * Ve středním eocénu Pákistánu byli nalezeni nejstarší známí [[kytovci]]. [138] => * Ke konci paleogénu jsou již rozlišeny dvě skupiny [[primáti|primátů]]. [[Poloopice]], velmi blízké hmyzožravcům, nejspíše stromovitá zvířata (lemurovití, nártounovití). Zatímco v severní Americe se jednalo o slepou větev, [[nártouni]] z Evropy postupně přecházeli do Afriky, kde došlo k jejich dalšímu rozvoji. Z nártounů se postupně vyvinuly pravé [[opice]] (Simii), stromovití všežravci s lysým obličejem, na prstech s nehty a prostornou mozkovnou, svědčící o velkém mozku. [139] => [140] => == Paleogén Českého masívu == [141] => === [[Podkrušnohorské pánve]] === [142] => Do dnešní doby se zachovaly tři dílčí pánve z dřívější mělkovodní kontinentální pánve, která se začínala vytvářet koncem paleogénu. Nejstarší usazeniny, zvětraliny v depresích reliéfu, patří eocénu. [143] => * chebská pánev [144] => ** [[starosedelské souvrství]] – křemence, pestrobarevné jíly [145] => ** spodní jílovito-písčité souvrství – sedimentovalo po [[hiát]]u, tvořeno jezerními, říčními jíly, štěrky, písky, zastoupeny jsou vulkanity ([[čedič]]e, čedičové tufy) a "spodní" sloj uhlí [146] => * sokolovská pánev [147] => ** starosedelské s. (do 40 m) – silicifikované říční písky, štěrky [148] => ** sloj Josef – maximální mocnost 20 m, [149] => ** [[vulkanogenní souvrství]] – maximální mocnost 350 m, písky, jíly, uhelné jíly, uhelná sloj (do 20 m), tufy, tufové aglomeráty, vulkanity 1. neovulkanické fáze, místy tzv. "rudé horizonty" – zvětralinové kůry na nezaplavených částech pánve [150] => * severočeská pánev [151] => ** starosedelské (bazální) s. – do 100 m mocnosti, písky až křemence [152] => ** [[střezovské souvrství]] (vulkanodetritické s.) (do 150 m) – neovulkanity 1. fáze, pyroklastika, redoponovaný vulkanický materiál, diatomity ([[Kučlín]], [[Bechlejovice]]), vápence ([[Valeč]]), uhlí ([[Vernéřovice]]) [153] => [154] => === [[Jihočeské pánve]] === [155] => Sedimentace v říčním a jezerním prostředí, chybí produkty vulkanismu, dochází k občasným [[ingrese|ingresím]] moře z [[alpská předhlubeň|alpské předhlubně]] od jihovýchodu, dnes dvě dílčí pánve – [[českobudějovická pánev]] a [[třeboňská pánev]] [156] => * [[lipnické souvrství]] – do 30 m, pouze v třeboňské pánvi, říční sedimenty – štěrkopísky, slepence, pískovce až křemence, jíly [157] => * spodní část [[zlivské souvrství|zlivského souvrství]] – do 15 m, jezerní jíly, říční písky, štěrky [158] => [159] => === [[Autochtonní]] paleogén === [160] => Zastižen pouze ve vrtech v [[nesvačilský příkop|nesvačilském příkopu]] a [[vranovický příkop|vranovickém příkopu]], mocnost až 1200 metrů, bazální štěrky, písky, jíly, jílovce s bohatou mikrofaunou, stáří výplně je eocén až eger (svrchní oligocén). [161] => [162] => == Odkazy == [163] => [164] => === Reference === [165] => [166] => [167] => === Externí odkazy === [168] => * {{Commonscat|Paleogene}} [169] => [170] => {{posloupnost|co=[[Kenozoikum]]|kdy=66 Ma–23 Ma| předchůdce =[[Křída]] ([[Mezozoikum]])| nástupce =[[Neogén]]|}} [171] => {{Kenozoikum}} [172] => {{Autoritní data}} [173] => [174] => [[Kategorie:Paleogén| ]] [175] => [[Kategorie:Kenozoikum]] [176] => [[Kategorie:Geologické periody]] [] => )
good wiki

Paleogén

Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v Tunisku, svrchní hranice pak k 23,03 mil.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'eocén','oligocén','paleocén','ptáci','savci','Vymírání na konci křídy','Antarktida','Mezozoikum','skořepatci','Belgie','1832','Tunisko'

1832

Antarktida

Belgie

Eocén

Mezozoikum

Oligocén

Paleocén

Ptáci

Savci

Tunisko

Tunisko je stát ležící v severní Africe.