Array ( [0] => 14683551 [id] => 14683551 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paleozoikum [uri] => Paleozoikum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let. Je to první ze tří hlavních geologických období prvohor. Během paleozoika došlo k mnoha důležitým událostem, které formovaly Zemi tak, jak ji máme dnes. Byl zde významný vývoj života, včetně vzniku mnoha nových druhů organismů. Paleozoikum je členěno do šesti chronostratigrafických období: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. V Čechách je paleozoikum dobře reprezentováno v sedimentárním souvrství Barrandienu, které obsahuje mnoho fosilních nálezů a informací o vývoji života v tomto období. [oai] => Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let. Je to první ze tří hlavních geologických období prvohor. Během paleozoika došlo k mnoha důležitým událostem, které formovaly Zemi tak, jak ji máme dnes. Byl zde významný vývoj života, včetně vzniku mnoha nových druhů organismů. Paleozoikum je členěno do šesti chronostratigrafických období: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. V Čechách je paleozoikum dobře reprezentováno v sedimentárním souvrství Barrandienu, které obsahuje mnoho fosilních nálezů a informací o vývoji života v tomto období. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => [2] => '''Paleozoikum''' (z [[Starořečtina|řec]]. ''paleos'', starý a ''zóé'', život), česky '''prvohory''', je nejstarší ze tří [[geologická éra|geologických ér]] [[fanerozoikum|fanerozoika]], nejmladšího [[eon]]u (věku) Země. Podle současného datování tato éra zahrnuje období před 541 až 252 miliony let a trvala zhruba 289 milionů let. Dělí se na celkem šest period (od nejstarší): [[kambrium]], [[ordovik]], [[silur]], [[devon (geologie)|devon]], [[karbon]] a [[perm]].[http://www.stratigraphy.org/index.php/ics-chart-timescale Stratigrafická tabulka Mezinárodní komise pro stratigrafii] [3] => [4] => Paleozoikum začíná [[Kambrická exploze|kambrickou explozí]], mohutným rozvojem vícebuněčných organismů, a končí [[Permské vymírání|vymíráním na konci permu]], největším [[Hromadná vymírání|hromadným vymíráním]] [[druh]]ů v historii Země, po kterém nastupuje éra [[Mezozoikum|mezozoika]] (druhohor), nazývaná také "érou plazů".{{Citace elektronického periodika [5] => | příjmení = SOCHA [6] => | jméno = Vladimír [7] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [8] => | titul = Kdo byl prvním dinosaurem? [9] => | periodikum = OSEL.cz [10] => | rok vydání = 2020 [11] => | měsíc vydání = července [12] => | den vydání = 10 [13] => | url = https://www.osel.cz/11265-kdo-byl-prvnim-dinosaurem.html [14] => }} {{cs}} [15] => [16] => == Geologie a klima == [17] => {| class=wikitable style="float:left; margin-right:20px; margin-bottom:10px;" [18] => |+ '''Stratigrafické schéma paleozoika''' [19] => ! style="text-align:center;"| Perioda [20] => ! style="text-align:center;"| Oddělení [21] => ! style="text-align:center;"| Stáří (miliony let) [22] => |- [23] => | rowspan="3" style="background-color: #F04028;" | [[perm]] [24] => | rowspan="1" style="background-color: #FBA794;" | svrchní ([[loping]]) [25] => | rowspan="1" | 252,2–259,8 [26] => |- [27] => | rowspan="1" style="background-color: #FB745C;" | střední ([[guadalup]]) [28] => | rowspan="1" | 259,8–272,3 [29] => |- [30] => | rowspan="1" style="background-color: #EF5845;" | spodní ([[cisural]]) [31] => | rowspan="1" | 272,3–298,9 [32] => |- [33] => | rowspan="2" style="background-color: #67A599;" | [[karbon|karbon]] [34] => | rowspan="1" style="background-color: #99C2B5;" | pennyslvan [35] => | rowspan="1" | 298,9–323,2 [36] => |- [37] => | rowspan="1" style="background-color: #678F66;" | mississip [38] => | rowspan="1" | 323,2–358,9 [39] => |- [40] => | rowspan="3" style="background-color: #CB8C37;" | [[devon (geologie)|devon]] [41] => | rowspan="1" style="background-color: #F1E19D;" | svrchní [42] => | rowspan="1" | 358,9–382,7 [43] => |- [44] => | rowspan="1" style="background-color: #F1C868;" | střední [45] => | rowspan="1" | 382,7–393,3 [46] => |- [47] => | rowspan="1" style="background-color: #E5AC4D;" | spodní [48] => | rowspan="1" | 393,3–419,2 [49] => |- [50] => | rowspan="4" style="background-color: #B3E1B6;" | [[silur]] [51] => | rowspan="1" style="background-color: #E6F5E1;" |[[Přídolí (geologie)|přídolí]] [52] => | rowspan="1" | 419,2–423,0 [53] => |- [54] => | rowspan="1" style="background-color: #BFE6CF;" | [[ludlow (geologie)|ludlow]] [55] => | rowspan="1" | 423,0–427,4 [56] => |- [57] => | rowspan="1" style="background-color: #B3E1C2;" | [[wenlock]] [58] => | rowspan="1" | 427,4–433,4 [59] => |- [60] => | rowspan="1" style="background-color: #99D7B3;" |[[llandover]]y [61] => | rowspan="1" | 433,4–443,4 [62] => |- [63] => | rowspan="3" style="background-color: #009270;" | [[ordovik|ordovik]] [64] => | rowspan="1" style="background-color: #66CA93;" | svrchní [65] => | rowspan="1" | 443,4–458,4 [66] => |- [67] => | rowspan="1" style="background-color: #4DB47E;" | střední [68] => | rowspan="1" | 458,4–470,0 [69] => |- [70] => | rowspan="1" style="background-color: #1A9D6F;" | spodní [71] => | rowspan="1" | 470,0–485,4 [72] => |- [73] => | rowspan="4" style="background-color: #7FA056;" | [[kambrium|kambrium]] [74] => | rowspan="1" style="background-color: #B3E095;" | [[furong]] [75] => | rowspan="1" | 485,4 – ~497 [76] => |- [77] => | rowspan="1" style="background-color: #A6CF86;" | série 3 [78] => | rowspan="1" | ~497 – ~509 [79] => |- [80] => | rowspan="1" style="background-color: #99C078;" | série 2 [81] => | rowspan="1" | ~509 – ~521 [82] => |- [83] => | rowspan="1" style="background-color: #8CB06C;" | [[terreneuv]] [84] => | rowspan="1" | ~521 – ~541 [85] => |} [86] => [87] => Již před počátkem paleozoika došlo k rozpadu superkontinentu [[Rodinie]] na menší pevniny. Největší pevninou byl obří kontinent [[Gondwana]], jenž se rozkládal od jižního pólu, ale částečně zasahoval přes rovník i na severní polokouli. Tento kontinent v sobě obsahoval dnešní [[Afrika|Afriku]], [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]], [[Austrálie|Austrálii]], [[Antarktida|Antarktidu]], [[Indie|Indii]] a další menší části dnešních pevnin. [[Severní Amerika]], [[Sibiř (kontinent)|Sibiř]], [[Baltika]] tvořily samostatné obří ostrovy.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Macdougall [89] => | jméno = J. Douglas [90] => | titul = Stručné dějiny planety Země [91] => | vydavatel = Dokořán [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 2004 [94] => | kapitola = Kambrická exploze [95] => | strany = 106–119 [96] => | isbn = 80-86569-92-6 [97] => | jazyk = [98] => }} [99] => [100] => V průběhu paleozoika ale postupně docházelo ke kolizím těchto pevnin, čímž vznikl na přelomu [[karbon]]u a [[perm]]u nový superkontinent [[Pangea]], jenž se rozkládal od severního pólu až k jižnímu. Kolize pevnin v průběhu utváření Pangey byla provázena [[Hercynské vrásnění|variským (hercynským) vrásněním]], při kterém vznikla rozsáhlá pásemná pohoří dosahující nejspíše značných nadmořských výšek srovnatelných s dnešním [[Himálaj]]em. Tato pohoří však již byla většinou dávno zcela zahlazena [[Eroze|erozí]]. Při tomto procesu byla utvořena řada [[Geomorfologie|geomorfologických]] jednotek.{{Citace monografie [101] => | příjmení = Chlupáč [102] => | jméno = Ivo [103] => | odkaz na autora = [104] => | příjmení2 = Brzobohatý [105] => | jméno2 = Rostislav [106] => | odkaz na autora2 = [107] => | příjmení3 = Kovanda [108] => | jméno3 = Jiří [109] => | odkaz na autora3 = [110] => | příjmení4 = Straník [111] => | jméno4 = Zdeněk [112] => | titul = Geologická minulost České republiky [113] => | vydavatel = Academia [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 2011 [116] => | kapitola = Variské (Hercynské) horotvorné procesy [117] => | strany = 191–219 [118] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [119] => | jazyk = [120] => }} [121] => [122] => Během tohoto dlouhého období docházelo mnohokrát ke kolísání mořské hladiny, což mělo za následek značné změny v organickém světě v mořích. Velké poklesy hladiny [[Světový oceán|světového oceánu]] způsobovaly vymírání mnoha druhů, jelikož se zmenšovala plocha mělkých šelfových mořích, kde bývá nejvyšší [[druhová diverzita]]. Složení [[Atmosféra|atmosféry]] ovlivňovala kromě sopečné činnosti též činnost živých organismů. Docházelo k oxigenačním eventům, kdy byl obsah kyslíku v atmosféře až kolem 35 %.Alexander J. Krause, Benjamin J. W. Mills, Shuang Zhang, Noah J. Planavsky, Timothy M. Lenton & Simon W. Poulton (2018). Stepwise oxygenation of the Paleozoic atmosphere. ''Nature Communications'' '''9''', Article number: 4081. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-018-06383-y Klima pak rozložení kontinentů, přičemž máme z této doby zaznamenaná i období značného rozšíření pevninských ledových štítů. Velmi studeným obdobím byl svrchní [[ordovik]], který je považován za vůbec jedno z nejchladnějších období historii planety Země, k dalšímu rozšíření ledovců pak došlo na přelomu [[karbon]]u a [[perm]]u. Vznik [[Pangea|Pangey]] způsobil v průběhu [[Perm]]u rozšíření suchého kontinentálního podnebí na velkou část souše a tedy i velké rozšíření pouští.MacDougall, s.121-162{{Citace elektronické monografie [123] => | příjmení = Buffetaut [124] => | jméno = Eric [125] => | odkaz na autora = [126] => | titul = Konec dinosaurů [127] => | url = http://www.scienceworld.cz/neziva-priroda/velka-vymirani-1-ordovik-1963/?switch_theme=mobile [128] => | datum vydání = [129] => | datum aktualizace = [130] => | datum přístupu = [131] => | vydavatel = Dokořán [132] => | místo = Praha [133] => | jazyk = česky [134] => }} [135] => [136] => V období starších prvohor bylo klima značně nestálé a ovlivňované sopečnou činností i tektonickými pochody, které významně ovlivňovaly evoluci tehdejších organismů.Samuel L. Goldberg, Theodore M. Present, Seth Finnegan, and Kristin D. Bergmann (2021). [https://www.pnas.org/content/118/6/e2013083118 A high-resolution record of early Paleozoic climate]. ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''118''' (6): e2013083118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2013083118 [137] => [138] => == Život == [139] => Na počátek období paleozoika klademe tzv. [[Kambrická exploze|kambrickou explozi]], to byl čas globálního explozivního rozvoje mnohobuněčných mořských organismů, které patrně nahradily právě vyhynulé organismy [[Ediakara|ediakarské]] fauny. Období ukončilo katastrofální vymírání organismů na konci období [[Perm]]u, kdy vymřela valná většina existujících [[druh]]ů. [140] => [141] => [[Soubor:Halkieria2.jpg|náhled|vpravo|''[[Halkieria]]'', živočich patřící do skupiny [[Malé zkamenělé schránky|malých zkamenělých schránek]] ze spodního [[Kambrium|kambria]].]] [142] => Počátek prvohor je charakteristický prudkým nástupem živočichů vytvářejících pevné schránky, které se mohou dobře zachovávat v usazených horninách. Nejprve se jedná o fauny tzv. [[Small shelly fossils|malých zkamenělých schránek (small shelly fossils)]], což je dodnes [[Taxonomie (biologie)|taxonomicky]] nezařazená skupina organismů, která ve spodním [[kambrium|kambriu]] rychle dosáhla velkého rozšíření a podobně náhle ve středním kambriu mizí. V průběhu tohoto prvního prvohorního [[Geochronologická perioda|útvaru]] se již objevuje většina ze současných živočišných [[kmen (biologie)|kmenů]]. Jsou to [[měkkýši]], [[členovci]], [[láčkovci]], ale i první bezčelistní drobným rybkám podobní [[strunatci]] – tedy praobratlovci.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Chlupáč [144] => | jméno = Ivo [145] => | odkaz na autora = [146] => | příjmení2 = Brzobohatý [147] => | jméno2 = Rostislav [148] => | odkaz na autora2 = [149] => | příjmení3 = Kovanda [150] => | jméno3 = Jiří [151] => | odkaz na autora3 = [152] => | příjmení4 = Straník [153] => | jméno4 = Zdeněk [154] => | titul = Geologická minulost České republiky [155] => | vydavatel = Academia [156] => | místo = Praha [157] => | rok = 2011 [158] => | kapitola = Paleozoikum [159] => | typ kapitoly = [160] => | url kapitoly = [161] => | strany = 55–237 [162] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [163] => | jazyk = [164] => }} [165] => [166] => V [[ordovik]]u pokračuje dále vývoj [[Strunatci|strunatců]] – objevují se [[Pancířnatci|pancéřnaté ryby]], nejprve [[bezčelistní|bezčelistné]], později se pravděpodobně z žaberních oblouků vyvinuly [[čelist]]i, které nejprve byly u [[predátor]]ů vyzbrojeny kostěnými destičkami, jež pak nahradily skutečné [[zub]]y; to se ale stalo mnohem později, první fosilie pravých ryb známe z období [[silur]]u.MacDougall, s.133-140 [167] => [168] => Ke svrchnímu [[ordovik]]u existují i první doklady o existenci rostlin rostoucích na souši,[http://www.scienceworld.cz/aktuality/rostliny-se-na-sous-vypravily-v-ordoviku-4839/ Rostliny se na souš vypravily už v ordoviku; Science World] v [[silur]]u pak vystupují nad hladinu první [[členovci]]. Mezitím na přelomu [[ordovik]]u a [[silur]]u došlo k [[Vymírání ordovik–silur|velkému vymírání druhů]], které někteří paleontologové považují za druhé největší. [169] => [170] => Ačkoli existují určité náznaky o dřívější existenci [[obratlovci|obratlovců]] pohybujících se po souši, první spolehlivé doklady pocházejí z pozdního [[devon (geologie)|devonu]], ke kterému jsou datovány nálezy primitivních [[obojživelníci|obojživelníků]]. Na území dnešního [[Grónsko|Grónska]] to byly tvorové rodu ''[[Ichtyostega]]'' a ''[[Acanthostega]]'', ''[[Turelpeton]]'' z [[Rusko|Ruska]] a ''[[Metaxygnathus]]'' z [[Austrálie]]. Za rybí předky těchto obojživelníků jsou považovány [[Lalokoploutví|lalokoploutvé ryby]]. Tyto ryby pravděpodobně začaly vylézat na suchou zem proto, že zde nacházely nové zdroje potravy.{{Citace sborníku [171] => | příjmení = Benton [172] => | jméno = Michael [173] => | autor = [174] => | odkaz na autora = [175] => | titul = Čtyřma nohama na zemi [176] => | odkaz na titul = [177] => | příjmení sestavitele = Gould [178] => | jméno sestavitele = Stephen Jay [179] => | sestavitel = [180] => | sborník = Dějiny planety Země [181] => | odkaz na sborník = [182] => | vydavatel = Columbus [183] => | odkaz na vydavatele = [184] => | místo = Praha [185] => | rok vydání = 1998 [186] => | isbn = 80-7176-722-0 [187] => | url = [188] => | kapitola = [189] => | strany = 79–125 [190] => | jazyk = [191] => }} [192] => [193] => Obojživelníci se však ještě zcela nedokázali vzdát vodního prostředí, jelikož vejce kladou právě tam a tam také vyrůstají jejich potomci z larválních stádií. Postupující vysušování klimatu související s formováním superkontinentu [[Pangea]] ovšem ve svrchním [[karbon]]u vedlo k vytvoření takové životní strategie, která potřebu vody k rozmnožování eliminovala. Byli to [[plazi]] v období [[Perm|permu]], kteří jako první z obratlovců dokázali zcela přežít v suchém prostředí, začali totiž snášet vejce obalená skořápkou. Ta zárodky chránila před vysušením, zároveň se ve vejci nacházelo dostatek vyživujících látek, které umožnily, že se z vejce vylíhl mladý jedinec, schopný samostatného života. [194] => [195] => Z období [[karbon]]u se zachovaly obří ložiska [[Černé uhlí|černého uhlí]], které svědčí o rozsáhlých pralesích v bažinatém prostředí, ve kterých rostly mnohametrové stromové [[Plavuň|plavuně]] a [[přesličky]], žily zde též neobvykle velké druhy hmyzu, např. známá ''[[Meganeura]]''. [196] => [197] => [[Soubor:Dimetrodon skeleton.jpg|náhled|vpravo|[[Synapsida|Savcovitý plaz]] rodu ''[[Dimetrodon]]'' ze spodního [[perm]]u.]] [198] => Již během pozdního [[karbon]]u se počíná vyvíjet skupina tzv. [[Savcovití plazi|savcovitých plazů – synapsidů]]. Jedná se o živočichy, kteří postupně získávají určité savčí znaky. Rozrůzňují se jim zuby, postupně na řezáky, špičáky a další. Mění se čelistní kloub i stavba spodní čelisti – savci mají spodní čelist tvořenou jedinou kostí, zatímco plazí čelist se skládá z několika kostí. Získávají schopnost rodit živá mláďata. Tato skupina se bohatě rozvíjí během [[perm]]u, úspěšně přežívá do [[Mezozoikum|druhohorního]] [[trias]]u, kdy z větší části vymírá – kromě té skupiny, kterou již můžeme označit za pravé [[Savci|savce]]. [199] => [200] => Na konci [[perm]]u dochází k největšímu známému vymírání organismů v dějinách Země. Jeho příčiny nejsou objasněny, zdá se však ale, že šlo o souběh několika událostí a víme též, že toto vymírání neprobíhalo zcela náhle, ale postupně během delšího časového období. Z této doby jsou známy tzv. [[sibiřské trapy]], to je místo, kde bylo z nitra Země vyvrženo nesmírné množství lávy právě na konci [[perm]]u. Jednalo se o jednu z největších vulkanických událostí za posledních mnoho set milionů let. Tato erupce musela vypustit do [[Atmosféra|atmosféry]] velké množství [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a [[Oxid siřičitý|siřičitého]]. V této době došlo též i k dalším velkým erupcím jinde ve světě. Již předtím docházelo k výraznému kolísání mořské hladiny, jež v několika epizodách zredukovala rozsah na život nejbohatších mělkých moří. Rozklad odumřelých organismů mohl způsobit uvolňování [[Methan|metanu]], což je spolu s oxidem uhličitým další významný [[Skleníkové plyny|skleníkový plyn]]. Se zvyšující se teplotou spolu s existencí superkontinentu [[Pangea]] docházelo k vysušování klimatu. Nesmíme též zapomenout, že příznaky úpadku mnoha životních forem známe již z období předcházející o miliony let konci permu. I samotné vymírání mohlo probíhat po dobu milionů let, a to i bez náhlé katastrofické události, ale jako důsledek souhry mnoha faktorů. Každopádně bylo odhadnuto, že toto období přežilo jen asi 5 % živočišných druhů.MacDougall, s.173-176 [201] => [202] => [203] => {{posloupnost|co=[[Fanerozoikum]]|kdy=542 Ma–251 Ma| předchůdce =—| nástupce =[[mezozoikum]]|}} [204] => [205] => == Odkazy == [206] => [207] => === Reference === [208] => [209] => [210] => === Literatura === [211] => * {{Citace monografie [212] => | příjmení = Fejfar [213] => | jméno = Oldřich [214] => | odkaz na autora = [215] => | titul = Zkamenělá minulost [216] => | url = [217] => | vydavatel = Albatros [218] => | místo = Praha [219] => | rok = 1989 [220] => | počet stran = [221] => | kapitola = [222] => | strany = [223] => | isbn = [224] => | jazyk = česky [225] => }} [226] => * OPLUŠTIL, Stanislav, ZAJÍC, Jaroslav, SVOBODA, Jiří. ''Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené''. Praha: Academia 2022. ISBN 978-80-200-3257-7 [227] => [228] => === Související články === [229] => * [[Velká pětka vymírání]] [230] => * [[Kadomské vrásnění]] [231] => * [[Barrandien]] [232] => [233] => === Externí odkazy === [234] => * {{Commonscat}} [235] => [236] => {{Autoritní data}} [237] => [238] => [[Kategorie:Paleozoikum| ]] [239] => [[Kategorie:Fanerozoikum]] [240] => [[Kategorie:Geologické éry]] [] => )
good wiki

Paleozoikum

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'karbon','ordovik','silur','perm','kambrium','devon (geologie)','Pangea','Perm','Austrálie','Kambrická exploze','Atmosféra','druh'

Atmosféra

Austrálie

Druh

Kambrium

Kambrium je jednotka času geologického členění, která představuje první období prvohor (paleozoiku).

Karbon

Ordovik

Pangea

Perm

Silur