Array ( [0] => 15506179 [id] => 15506179 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Palivo [uri] => Palivo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Palivo je látka, která slouží k výrobě energie. Jedná se o hmotu, která se spaluje nebo reaguje s jinými látkami za účelem uvolnění energie. Paliva se používají v různých odvětvích, jako je výroba elektřiny, tepla, pohonu vozidel nebo k vaření a vytápění. Paliva mohou být rozdělena do dvou základních kategorií: fosilní a neobnovitelná paliva a obnovitelná paliva. Mezi fosilní paliva patří především ropa, zemní plyn a uhlí. Tyto suroviny jsou tvořeny přeměnou organické hmoty z minulých geologických období. Obnovitelná paliva jsou například dřevo, biomasa, slunce, vítr a voda. Tyto zdroje energie jsou přírodní, obnovitelné a ekologicky přijatelné. Existuje také několik palivních typů, které se liší svými vlastnostmi a použitím. Například benzín, nafta, LPG, elektřina, biopaliva a další. Každé z těchto paliv má výhody a nevýhody. V posledních letech se rozvíjí alternativní paliva, která mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. Mezi tyto alternativní paliva patří například vodík, bioplyn, bioplynová stanice nebo elektřina z obnovitelných zdrojů. Celkově lze říci, že paliva jsou nezbytná pro zajištění energetických potřeb společnosti. Je však důležité hledat a rozvíjet nové, udržitelné a ekologicky šetrné způsoby výroby energie, aby bylo možné minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a zároveň zajistit dostatek energie pro budoucí generace. [oai] => Palivo je látka, která slouží k výrobě energie. Jedná se o hmotu, která se spaluje nebo reaguje s jinými látkami za účelem uvolnění energie. Paliva se používají v různých odvětvích, jako je výroba elektřiny, tepla, pohonu vozidel nebo k vaření a vytápění. Paliva mohou být rozdělena do dvou základních kategorií: fosilní a neobnovitelná paliva a obnovitelná paliva. Mezi fosilní paliva patří především ropa, zemní plyn a uhlí. Tyto suroviny jsou tvořeny přeměnou organické hmoty z minulých geologických období. Obnovitelná paliva jsou například dřevo, biomasa, slunce, vítr a voda. Tyto zdroje energie jsou přírodní, obnovitelné a ekologicky přijatelné. Existuje také několik palivních typů, které se liší svými vlastnostmi a použitím. Například benzín, nafta, LPG, elektřina, biopaliva a další. Každé z těchto paliv má výhody a nevýhody. V posledních letech se rozvíjí alternativní paliva, která mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. Mezi tyto alternativní paliva patří například vodík, bioplyn, bioplynová stanice nebo elektřina z obnovitelných zdrojů. Celkově lze říci, že paliva jsou nezbytná pro zajištění energetických potřeb společnosti. Je však důležité hledat a rozvíjet nové, udržitelné a ekologicky šetrné způsoby výroby energie, aby bylo možné minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a zároveň zajistit dostatek energie pro budoucí generace. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=látce ke spalování|druhý=části obce Radětice|rozlišovač=Radětice}} [1] => [[Soubor:Braunkohle als Hausbrand.jpg|vpravo|náhled|Briketa]] [2] => '''Palivo''' je všeobecné označení pro [[chemická látka|chemickou látku]] nebo jejich [[směs]], mající schopnost za vhodných podmínek začít a udržet chemickou reakci [[spalování]]. Při spalování se uvolňuje [[chemická energie]] obsažená v palivu a přeměňuje se hlavně na [[tepelná energie|tepelnou energii]], kterou je možné dál využít. Specifickou skupinou paliv jsou [[pohonné hmoty]]. [3] => [4] => K palivům jsou zařazovány i [[výbušnina|výbušniny]]. Zvláštní kategorii paliva tvoří [[jaderné palivo]], které energii neuvolňuje chemicky. [5] => [6] => == Požadavky == [7] => [[Soubor:Steinkohle aus dem Bergbau.jpg|vpravo|náhled|[[Černé uhlí]]]] [8] => * vytvořit se vzduchem takovou zápalnou směs, která zanechá po shoření co nejméně mechanicky nebo chemicky škodlivých látek. [9] => * maximální obsah aktivních látek, které uvolňují teplo [10] => * minimální obsah pasivních látek nebo látek, které spalovaní stěžují [11] => [12] => === Fyzikální vlastnosti === [13] => * dobrá [[výhřevnost]] [14] => * dobrá zápalnost [15] => * dostatečná rychlost spalovaní [16] => * vyhovující rozpětí směšovacího poměru [17] => * dobrá [[odpařivost]] [18] => * vhodná teplota bodu zápalu resp. [[samovznícení]] [19] => * výhodné chemické složení a jiné [20] => [21] => === Podmínky pro praktické použití === [22] => * dostupnost [23] => * nízká cena [24] => * bezpečná doprava [25] => * dobrá [[skladovatelnost]] [26] => [27] => == Skupenství paliv == [28] => * '''plynná paliva''': například [[vodík]], [[zemní plyn]], [[svítiplyn]], [[koksárenský plyn]], [[vysokopecní plyn]], [[generátorový plyn]], [[LPG]] [29] => * '''kapalná paliva''': například [[benzín]], [[motorová nafta]], [[petrolej]], [[benzen]], [[alkoholy]] [30] => * '''pevná paliva''': například [[uhlí]], [[koks]], [[brikety]], [[dřevo]] [31] => [32] => == Uhlovodíková paliva == [33] => [[Soubor:Anacortes Refinery 31911.JPG|vpravo|náhled|[[ropná rafinerie|Rafinérie]]]] [34] => Výrazně největší podíl z paliv využívaných v současnosti pokrývají '''uhlovodíková paliva'''. Vyrábějí se z [[ropa|ropy]], zemního plynu, případně olejnatých břidlic. Protože tyto zdroje vznikly v minulosti z fosílií živých organismů, nazývají se též '''fosilní paliva'''. Celosvětové zásoby zdrojů fosilních paliv jsou omezeny, proto je potřebné hledat jiné, alternativní zdroje energie. [35] => [36] => === Vlastnosti uhlovodíkových paliv === [37] => Uhlovodíková paliva jsou tvořena [[uhlovodíky]]. Skládají se tedy převážně z uhlíku a vodíku. To znamená, že mají velmi výhodné energetické vlastnosti: [38] => * spálením jednoho kilogramu [[vodík]]u se získá až '''120,8 MJ''' tepelné energie [39] => * spálením jednoho kilogramu [[uhlík]]u se získá '''32,8 MJ''' tepelné energie [40] => [41] => Tato paliva jsou zpravidla směsí různých uhlovodíků. Od jejich poměrného složení závisí jejich vlastnosti. Pokud jsou v palivu zastoupeny i [[molekula|molekuly]] s vázaným [[kyslík]]em, dosahuje se kvalitnějšího spalovaní, protože takto uvolněný kyslík je reaktivnější, a reakce probíhají i v méně příznivých podmínkách. [42] => [43] => == Syntetická paliva == [44] => '''Syntetická paliva''' (také '''''E-paliva''''', '''''ekologická paliva''''') jsou paliva vyráběná [[Elektrolýza|štěpením vody]] s následným přidáním [[CO2|CO2]].{{Citace elektronického periodika [45] => | titul = Uhlíkově neutrální automobily: syntetická paliva přeměňují CO2 na surovinu [46] => | url = https://motofocus.cz/jine-info-zajimavosti/29449,uhlikove-neutralni-automobily-synteticka-paliva-premenuji-co2-na-surovinu [47] => | periodikum = MotoFocus.cz [48] => | datum vydání = 2017-08-24 [49] => | datum přístupu = 2019-10-25 [50] => | jazyk = cs-CZ [51] => | příjmení = [52] => | jméno = [53] => | vydavatel = MotoFocus EU s.r.o. [54] => | url archivu = [55] => }} Výrobní postup je dvoufázový. V první fázi se [[Elektrolýza|elektrolýzou]] štěpí [[voda]] na [[vodík]] a [[kyslík]], ve druhé fázi je [[vodík]] kombinován s [[CO2|CO2]] a pomocí [[Chemická reakce|chemické reakce]] je získáno syntetické palivo. Tento proces je označován jako ''[[Power-to-Fuel]]''.{{Citace elektronického periodika [56] => | titul = The economics of power to fuels [57] => | url = https://www.carboncommentary.com/blog/2018/8/23/the-economics-of-power-to-fuels [58] => | periodikum = Carbon Commentary [59] => | datum přístupu = 2019-10-25 [60] => | jazyk = en-GB [61] => | příjmení = [62] => | jméno = [63] => | vydavatel = Christopher Whalen [64] => | datum vydání = 2018-08-23 [65] => | url archivu = [66] => }} Výsledkem procesu může být výroba plynu (''[[Power-to-Gas]]''),{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Power-to-gas: Fix for all problems or simply too expensive? [68] => | url = https://www.cleanenergywire.org/factsheets/power-gas-fix-all-problems-or-simply-too-expensive [69] => | periodikum = Clean Energy Wire [70] => | datum vydání = 2018-06-18 [71] => | datum přístupu = 2019-10-25 [72] => | jazyk = en [73] => | příjmení = Wettengel [74] => | jméno = Julian [75] => | vydavatel = Clean Energy Wire (CLEW) [76] => | url archivu = [77] => }} nebo především výroba kapaliny (''[[Power-to-Liquid]]''). {{Citace elektronického periodika [78] => | titul = Eurofuel - Publications - New liquid fuels – out of the sunshine? [79] => | url = https://www.eurofuel.eu/library/publications/item/267-what-future-liquid-fuels-to-heat-our-homes-3 [80] => | periodikum = Eurofuel [81] => | datum přístupu = 2019-10-25 [82] => | jazyk = en-gb [83] => | příjmení = [84] => | jméno = [85] => | vydavatel = EUROFUEL [86] => | datum vydání = 2018-05-16 [87] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191025103150/https://www.eurofuel.eu/library/publications/item/267-what-future-liquid-fuels-to-heat-our-homes-3 [88] => | datum archivace = 2019-10-25 [89] => }}{{Citace elektronického periodika [90] => | titul = Audi zintenzivňuje výzkum syntetických paliv [91] => | url = http://www.hybrid.cz/audi-zintenzivnuje-vyzkum-syntetickych-paliv [92] => | periodikum = Hybrid.cz [93] => | datum přístupu = 2019-10-24 [94] => | příjmení = redakce [95] => | jméno = [96] => | vydavatel = Chamanne s.r.o. [97] => | datum vydání = 2017-11-08 [98] => | url archivu = [99] => }} V závislosti na tom, zda jsou syntetizovány [[Plynné skupenství|plynné]] nebo [[Kapalné skupenství|kapalné složky]]. [100] => [101] => === Technologie === [102] => [103] => ==== Historie ==== [104] => Německý profesor [[Friedrich Bergius]] objevil postup, jak zvýšit produkci [[benzín]]u, který se v té době získával ze zpracování [[Ropa|ropy]].Na úkor ostatních výstupních látek. V roce [[1913]] získal patent na technologii [[Uhlí#Zkapalnění|zkapalňování uhlí]], které je tvořeno hlavně čistým [[uhlík]]em. Převod na „ropné produkty", de-facto [[uhlovodíky]], prováděl přidáním [[vodík]]u ([[hydrogenace]]), [[katalyzátor]]em byl [[oxid železitý]]. Proces probíhal za vysokých teplot, hydrogenované uhlí bylo rozemleto a rozpuštěno v oleji.{{Citace elektronického periodika [105] => | titul = Jak se vyráběl syntetický benzín? [106] => | url = http://www.enviweb.cz/90902 [107] => | periodikum = EnviWeb cz - zpravodajství o životním prostředí [108] => | datum přístupu = 2019-10-24 [109] => | jazyk = cs [110] => | jméno = [111] => | příjmení = [112] => | vydavatel = Enviweb s.r.o. [113] => | datum vydání = 2012-04-14 [114] => | url archivu = [115] => }}{{Citace monografie [116] => | příjmení = Honzík [117] => | jméno = Miroslav [118] => | příjmení2 = [119] => | jméno2 = [120] => | titul = Století energie. Začal to pan Watt. [121] => | vydání = První [122] => | vydavatel = Vydala Práce, vydavatelství a nakladatelství ROH [123] => | místo = [124] => | rok vydání = 1981 [125] => | počet stran = 224 [126] => | strany = [127] => | isbn = [128] => }} V letech [[1914]]–[[1918]] se technologie nestačila rozvinout a přejít do fáze [[Masová výroba|masové výroby]]. V roce [[1926]] byl tento postup uplatněn v [[Továrna|továrnách]] [[IG Farben|I.G. Farbenindustrie AG]], která do [[výzkum]]u a vývoje investovala. Náklady na výrobu syntetického benzínu, byly oproti [[benzín]]u získanému z [[Ropa|ropy]], vyšší. To z důvodu nižší ceny vstupní suroviny, kdy [[Motorová nafta|nafta]] byla levnější, než [[uhlí]].{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Opět na scéně. Umělý benzín má zachránit spalovací motory [130] => | url = https://www.euro.cz/byznys/opet-na-scene-umely-benzin-ma-zachranit-spalovaci-motory-1367648 [131] => | periodikum = Euro.cz [132] => | datum vydání = 2017-08-23 [133] => | datum přístupu = 2019-10-25 [134] => | jazyk = cs [135] => | příjmení = frm [136] => | jméno = [137] => | vydavatel = Mladá fronta a. s. [138] => | url archivu = [139] => }} [140] => [141] => V roce [[1920]] [[Lewis Karrick]] vyvinul metodu [[nízkoteplotní karbonizace]]. Metoda je podobná technologii výroby [[koksu]], probíhá za nižších teplot, mezi 450 °C–700 °C. Vzniklé [[Dehet|dehty]] obsahují velké procento lehkých [[Uhlovodíky|uhlovodíků]], které jsou pak snadno zpracovávány na paliva.{{Citace elektronické monografie [142] => | titul = Benzín z uhlí? Jde to! [143] => | url = https://iuhli.cz/benzin-z-uhli-jde-to/ [144] => | datum vydání = 2015-07-05 [145] => | datum přístupu = 2019-10-25 [146] => | jazyk = cs-CZ [147] => | příjmení = Průcha [148] => | jméno = Jaroslav [149] => | vydavatel = pHmedia Czech Republic, s.r.o. [150] => | místo = [151] => }} [152] => [153] => V témže roce ([[1920]]) [[Franz Fischer (vědec)|Franz Fischer]] a [[Hans Tropsch|Hanz Tropsch]] z [[Kaiser Wilhelm Society]]Plný název: Kaiser-Wilhelm-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften. Založen v roce [[1911]]. vyvinuli metodu, které se říká [[Fischerova–Tropschova syntéza]]. V tomto procesu působí [[vodík]] prostřednictvím katalyzátorů na [[uhlí]], resp. na [[oxid uhelnatý]] ([[chemický vzorec]]: [[Oxid uhelnatý|CO]],) který vzniká nedokonalým spalováním [[uhlí]]. Meziproduktem je plynná směs [[vodík]]u a [[Oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]], tzv. [[syngas]].{{Citace elektronického periodika [154] => | titul = Syngas - an overview {{!}} ScienceDirect Topics [155] => | url = https://www.sciencedirect.com/topics/engineering/syngas [156] => | periodikum = ScienceDirect [157] => | datum přístupu = 2019-10-25 [158] => | příjmení = [159] => | jméno = [160] => | vydavatel = Elsevier B.V. (ScienceDirect) [161] => | datum vydání = [162] => | url archivu = [163] => }} Z něj se pak vyrábí kapalná paliva. [164] => [165] => Během druhé světové války představoval syntetický benzín strategickou surovinu, která [[Německo|Německu]] umožňovala pokračovat v bojích i bez přísunu [[Ropa|ropy]]. Počátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] získalo [[Německo]] přístup k [[Ropné pole|ropným polím]] v [[Rumunsko|Rumunsku]] a na [[Ukrajinci|Ukrajině]]. Koncem války, kdy zásoby [[Ropa|ropy]] byly omezeny, došlo k plánům na výrobu [[benzín]]u z uhlí. Část výroby probíhala i na našem území. Výroba byla ukončena v [[1950–1959|50. letech]]. V období růstu cen ropy se především [[Fischerova–Tropschova syntéza]] dostával do popředí.{{Citace elektronického periodika [166] => | titul = Air + water = gasoline? Not quite... [167] => | url = https://newatlas.com/air-fuel-synthesis-gasoline-from-air/24739/ [168] => | periodikum = New Atlas [169] => | datum vydání = 2012-10-31 [170] => | datum přístupu = 2019-10-25 [171] => | jazyk = en [172] => | příjmení = [173] => | jméno = [174] => | vydavatel = New Atlas [175] => | url archivu = [176] => }} [177] => [178] => Význam těchto [[Technologie|technologií]] výroby paliv z [[uhlí]] by měla budoucnost tehdy, kdy by zásoby [[Ropa|ropy]] došly dříve, než zásoby [[uhlí]], nebo kdyby cena [[uhlí]] jako suroviny byla nižší než cena [[Ropa|ropy]]. [179] => [180] => ==== Současnost ==== [181] => Německá společnost [[Sunfire (firma)|sunfire GmbH]], která sídlí v [[Drážďany|Drážďanech]] vyvíjí [[technologie]], kde lze využít [[Elektřina|elektřinu]] z [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů]] a [[Oxid uhličitý|CO2]] k výrobě syntetických paliv, [[plyn]]u, [[parafín]]u (pro [[Kosmetická chemie|kosmetické účely]]) a dalších [[Uhlovodíky|uhlovodíků]]. Základním stavebním prvkem technologie jsou jednotky s [[Oxidy|pevnými oxidy]], tzv. ''PowerCore'', tedy „energetické převodníky“, ze kterých se pak budují vysokoteplotní parní [[elektrolyzér]]y, nebo [[Palivový článek|palivové články]]. To v závislosti na požadovaném provozu, kdy se: [182] => [183] => # [[elektrická energie]] využije k [[Chemický proces|chemickému procesu]], tedy [[Elektrolýza|elektrolýze vody]], výrobě [[vodík]]u a po dodání [[CO2|CO2]] pak vznikne syntetické palivo, [184] => # uhlovodíková paliva se využijí k výrobě [[Elektrický proud|elektrického proudu]] a [[Tepelná energie|tepla]]. [185] => [186] => [[Prototyp]]ová [[Rafinérie pro výrobu syntetický paliv|rafinerie]] je postavena vedle sídla firmy [[Sunfire (firma)|sunfire GmbH]]. Zde se testuje a vylepšuje [[technologie]]. Současným [[Výrobek|produktem]] [[rafinérie]] je [[parafín]] pro [[Kosmetika|kosmetické účely]]. Plné zahájení [[Výroba|výroby]] je plánováno na rok [[2020]] v [[Norsko|norském]] městě [[Porsgrunn]]. Projekt je nazván [[Nodric Blue Crude (rafinérie)|Nodric Blue Crude]].{{Citace elektronického periodika [187] => | titul = First synthetic Blue Crude plant to start operation in 2020 [188] => | url = https://www.engineeringnews.co.za/article/first-synthetic-blue-crude-plant-to-start-operation-in-2020-2017-10-27 [189] => | periodikum = Engineering News [190] => | datum přístupu = 2019-10-25 [191] => | příjmení = Mavuso [192] => | jméno = Zandile [193] => | vydavatel = CREAMER MEDIA [194] => | datum vydání = 2017-10-27 [195] => | url archivu = [196] => }} Tato [[Rafinérie pro výrobu syntetický paliv|rafinérie]] má mít [[příkon]] 20 [[Watt|MW]] (z [[Obnovitelné zdroje|obnovitelných zdrojů]]). Plánována roční [[výroba]] je 8 000 [[Tuna|tun]] syntetické ropy tzv. [[Blue Crude]]{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Blue Crude a sustainable alternative to oil [198] => | url = https://www.eniday.com/en/sparks_en/sustainable-blue-crude/ [199] => | periodikum = www.eniday.com [200] => | datum přístupu = 2019-10-25 [201] => | jazyk = en-US [202] => | příjmení = Saint [203] => | jméno = Amanda [204] => | vydavatel = (Eniday) Energy is a good story [205] => | datum vydání = [206] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20191025103154/https://www.eniday.com/en/sparks_en/sustainable-blue-crude/ [207] => | datum archivace = 2019-10-25 [208] => | nedostupné = ano [209] => }} („[[modrá ropa]]“). Z tohoto produktu lze vyrobit cca 3000 standardních „ropných" produktů vč. [[vosk]]ů, [[Benzín|benzinu]] nebo [[Raketové palivo|raketového paliva]]. Plánovaná cena syntetického paliva má být pod 2 [[Euro|€]] za litr. Je zvažováno, že syntetická paliva budou osvobozena od některých [[Daň|daní]], zejména těch, které se týkají produktů vyrobených z klasické [[Ropa|ropy]].{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = ČEZ podporuje energetické projekty budoucnosti. Jen jsou zatím mimo ČR [211] => | url = https://energetika.tzb-info.cz/18606-cez-podporuje-energeticke-projekty-budoucnosti-jen-jsou-zatim-mimo-cr [212] => | periodikum = TZB-info [213] => | datum přístupu = 2019-10-24 [214] => | jazyk = cs [215] => | příjmení = Mgr. Zilvar [216] => | jméno = Jiří [217] => | vydavatel = Topinfo s.r.o. (TZB-info) [218] => | datum vydání = 2019-02-07 [219] => | url archivu = [220] => }} [221] => [222] => ==== Přínos pro planetu ==== [223] => [224] => * Podle [[Doktor|Dr]]. [[Volkmar Denner|Volkmara Dennera]], předsedy představenstva společnosti [[Robert Bosch GmbH]]: ''„Díky syntetickým palivům je možné benzínové a dieselové motory přeměnit na uhlíkově neutrální a výrazně tak přispět k omezení globálního oteplování.“'' Podle výpočtu pracovníků z firmy [[Robert Bosch GmbH]], by do roku [[2050]] mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny [[CO2|CO2]]. To odpovídá trojnásobku emisí [[CO2|CO2]] v [[Německo|Německu]] za rok [[2016]]. [225] => * Navíc, [[Hybridní pohon|hybridní]] vozidlo na syntetické palivo může být za určitých okolností levnější než [[elektromobil]] s dlouhým dojezdem, tvrdí odborníci společnosti [[Robert Bosch GmbH|Bosch]]. Podle zástupců této společnosti je pro dosažení [[Globální oteplování|klimatických cílů]] mimo [[Elektromobilita|elektromobility]], také hledat další inteligentní řešení. Při předpokladu, že by všechny [[automobil]]y jednoho dne jezdily na [[Elektřina|elektřinu]], tak [[Letadlo|letadla]], [[lod]]ě a [[Nákladní automobil|nákladní auta]] budou ke svému pohonu i nadále používat především palivo.{{Citace elektronického periodika [226] => | titul = Syntetická paliva mohou zachránit spalovací motory před záni... - Průmyslová ekologie [227] => | url = https://www.prumyslovaekologie.cz/transfer.asp?aspxerrorpath=/Dokument/102727/synteticka-paliva-mohou-zachranit-spalovaci-motory-pred-zanikem.aspx [228] => | periodikum = www.prumyslovaekologie.cz [229] => | datum přístupu = 2019-10-25 [230] => | jazyk = cs [231] => | příjmení = mar [232] => | jméno = [233] => | vydavatel = Průmyslová ekologie s.r.o. [234] => | datum vydání = 2017-09-03 [235] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803115150/https://www.prumyslovaekologie.cz/transfer.asp?aspxerrorpath=%2FDokument%2F102727%2Fsynteticka-paliva-mohou-zachranit-spalovaci-motory-pred-zanikem.aspx [236] => | datum archivace = 2020-08-03 [237] => | nedostupné = ano [238] => }} [239] => [240] => ==== Rozdíl mezi syntetickým palivem a biopalivem ==== [241] => U syntetických paliv nedochází u producentů vstupních surovin k tzv. rozhodování mezi „nádrží a talířem“. Což v případě [[Biopalivo|biopaliv]], kde vstupní surovinu produkují [[Zemědělec|zemědělci]], dochází. Ti se musí rozhodovat, jestli budou na poli pěstovat [[plodiny]] určené do pohonných hmot („nádrž“) nebo [[Potravina|potraviny]], případně [[krmivo]] pro [[dobytek]] („talíř“). Pokud jsou při výrobě použity zdroje [[Obnovitelná energie|obnovitelné energie]], je možné syntetická paliva vyrábět v neomezeném množstvích, což u [[Biopalivo|biopaliv]] nelze. Je zde jen jisté dostupné množství [[Půda|půdy]]. [242] => [243] => ==== Výhody syntetických paliv ==== [244] => [245] => * Vyrobená syntetická paliva jsou zcela rovnocenná s těmi z přírodní [[Ropa|ropy]]. Výhodou je, že jsou bez příměsí a nečistot. [246] => * Jsou plně kompatibilní se současnými technologiemi, kde se využívá [[Motorová nafta|nafta]], [[benzín]], [[plyn]]. [247] => [248] => * Lze je vyrábět všude, kde je dostupná [[elektrická energie]] (např. i vyrobena v [[Solární energie|solární]] a [[Větrná energie|větrných elektrárnách]]), [[voda]] a [[CO2|CO2]]. [249] => [250] => ==== Nevýhody syntetických paliv ==== [251] => [252] => * Jejich produkce je energeticky náročná. Právě proto se při výrobě využívá elektrické energie z [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů]].{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Audi e-benzin je syntetické palivo s oktanovým číslem 100 [254] => | url = https://www.auto.cz/audi-e-benzin-je-synteticke-palivo-s-oktanovym-cislem-100-87379 [255] => | periodikum = Auto.cz [256] => | datum přístupu = 2019-10-24 [257] => | jazyk = cs [258] => | příjmení = Bureš [259] => | jméno = David [260] => | vydavatel = CZECH NEWS CENTER a.s. [261] => | datum vydání = 2015-05-22 [262] => | url archivu = [263] => }} [264] => [265] => === Produkty === [266] => [267] => ==== E-gas (E-plyn) ==== [268] => E-gas je syntetický [[zemní plyn]] vyrobený průmyslovou technologií ''[[Power-to-Gas]].'' Účinnost konverze elektrické energie na plyn může být i 80 %.https://backend.orbit.dtu.dk/ws/files/157396142/1_s2.0_S0360544218320693_main.pdf - A novel system for large-scale storage of electricity as synthetic natural gas using reversible pressurized solid oxide cells [269] => [270] => V roce [[2014]] zahájila výrobu tohoto plynu továrna v [[Německo|německém]] [[Werlte]]. Výsledným produktem je [[vodík]] a syntetický [[zemní plyn]] (E-gas, syntetický [[Methan|metan]], [[CH4]]).{{Citace elektronického periodika [271] => | titul = Vodíková budoucnost přijede již letos [272] => | url = http://www.techmagazin.cz/2296 [273] => | periodikum = Techmagazín.cz [274] => | datum přístupu = 2019-10-24 [275] => | příjmení = redakce [276] => | jméno = [277] => | vydavatel = TECH MEDIA PUBLISHING, s r.o. (TechMagazín) [278] => | datum vydání = 2015-08-31 [279] => | url archivu = [280] => }} [281] => [282] => ==== E-nafta ==== [283] => E-nafta je syntetická motorová nafta vyrobena průmyslovou technologií ''[[Power-to-Liquid]]''. Účinnost technologie může být přes 60 %.https://www.researchgate.net/publication/278686023_Power-to-Liquids_synthetic_fuels_from_a_sustainable_pathway - Power-to-Liquids: synthetic fuels from a sustainable pathway [284] => [285] => Koncem roku [[2014]] byla vyrobena první E-nafta s názvem „''Audi e-diesel''". Společnost [[Audi|AUDI AG]] na vývoji a produkční technologii spolupracovala se společností [[Sunfire (firma)|sunfire GmbH]]. Společnost [[Audi|AUDI AG]] se vývojem E-nafty zabývá od roku [[2009]]. V roce [[2013]] zahájila výstavbu [[Továrna|továrny]]. [[Kolaudace]] proběhla 14. listopadu [[2014]].{{Citace elektronického periodika [286] => | titul = Audi má palivo budoucnosti: naftu ze vzduchu a vody [287] => | url = http://www.hybrid.cz/audi-ma-palivo-budoucnosti-naftu-ze-vzduchu-vody [288] => | periodikum = Hybrid.cz [289] => | datum přístupu = 2019-10-25 [290] => | příjmení = Horčík [291] => | jméno = Jan [292] => | vydavatel = Chamanne s.r.o. [293] => | datum vydání = 201504-27 [294] => | url archivu = [295] => }}{{Citace elektronického periodika [296] => | titul = Audi zintenzivňuje výzkum syntetických paliv [297] => | url = http://www.hybrid.cz/audi-zintenzivnuje-vyzkum-syntetickych-paliv [298] => | periodikum = Hybrid.cz [299] => | datum přístupu = 2019-10-25 [300] => | příjmení = redakce [301] => | jméno = [302] => | vydavatel = Chamanne s.r.o. [303] => | datum vydání = 2017-11-08 [304] => | url archivu = [305] => }} [306] => [307] => V květnu [[2015]], po úspěšném testovacím provozu, začala vyrábět [[Německo|německá]] společnost [[Sunfire (firma)|sunfire GmbH]],Společnost '''sunfire GmbH''' je projektovým partnerem společnosti '''Audi AG''' nový druh syntetické [[Motorová nafta|nafty]], tzv. E-diesel. Dodavatelem [[CO2|CO2]] je společnost [[Climeworks Deutschland|Climeworks Deutschland GmbH]]. Odpadní produkty, která tvoří přibližně 20%, jsou [[kyslík]], [[voda]] a [[Methan|metan]], který se dá rovněž využít jako palivo (E-gas). Výrobní kapacita je 3500 litrů E-nafty měsíčně. Tato E-nafta může být mísena s běžnou [[Motorová nafta|naftou]]. Má několik dalších výhod, např. vyšší [[cetanové číslo]], neobsahuje [[Síra|síru]]Nulový obsah síry, například kromě oxidů síry, znamená i výrazně nižší produkci pevných částic (sazí). a [[Areny|aromatické uhlovodíky]].{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = Audi vsadí na vodík, ale mezitím vyrobí třeba naftu ze vzduchu a vody [309] => | url = https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/audi-e-diesel-blue-crude-a-h-tron.A141121_200253_automoto_vok [310] => | periodikum = iDNES.cz [311] => | datum vydání = 2014-11-25 [312] => | datum přístupu = 2019-10-24 [313] => | příjmení = Vokáč [314] => | jméno = Luděk [315] => | vydavatel = MAFRA, a. s., [316] => | url archivu = [317] => }}{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Audi už vyrábí ekologické palivo e-diesel [319] => | url = https://www.auto.cz/audi-uz-vyrabi-ekologicke-palivo-e-diesel-86931 [320] => | periodikum = Auto.cz [321] => | datum přístupu = 2019-10-24 [322] => | jazyk = cs [323] => | příjmení = Fokt [324] => | jméno = Michal [325] => | vydavatel = CZECH NEWS CENTER a.s. [326] => | datum vydání = 2015-04-22 [327] => | url archivu = [328] => }} [329] => [330] => V roce [[2017]] společnost [[Audi|AUDI AG]] ohlásila výstavbu nového pilotního závodu pro výrobu paliva E-diesel v [[Laufenburg (Švýcarsko)|Laufenburgu]] ve švýcarském [[Kanton (Švýcarsko)|kantonu]] [[Aargau]]. Partnery na tomto projektu jsou společnosti [[Ineratec|Ineratec GmbH]] a [[Energiedienst Holding|Energiedienst Holding AG]]. Potřebnou elektrickou energii z [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů]] bude dodávat [[vodní elektrárna]]. Plánované výrobní zařízení má kapacitu 400 000 litrů za rok. Vedlejším produktem bude tzv. [[Ukládání energie a obnovitelné zdroje|uložení energie z obnovitelných zdrojů]]. [331] => [332] => ==== E-benzín ==== [333] => E-benzín je syntetický benzín vyrobený průmyslovou technologií ''[[Power-to-Liquid]]''. [334] => [335] => Na [[Jaro|jaře]] [[2015]] byly vyrobeny první vzorky E-benzínu. Na vývoji technologie se podílela společnost [[Audi|AUDI AG]]. Výroba je podobná jako u E-gasu a E-nafty, s tím, že se zde využívá činnosti [[mikrob]]ů z [[Biomasa|biomasy]]. [[Audi|AUDI AG]] vyvíjí technologii, která by nevyžadovala [[Biomasa|biomasu]], ale pouze [[Voda|vodu]], [[CO2|CO2]] a [[Elektřina|elektřinu]]. Výchozí [[Surovina|surovinou]] je [[Isobuten|izobuten]], který ve [[Francie|Francii]], ve městě [[Pomacle]], vyrábí společnost [[Global Bioenergies|Global Bioenergies S.A.]]. [[Isobuten|Izobuten]] je zde produkován z [[Obnovitelné suroviny|obnovitelných surovin]] (zmíněná [[biomasa]]). Výhodou tohoto E-benzínu je jeho vysoké [[oktanové číslo]] [[RON 100]], neobsahuje [[Síra|síru]] a [[benzen]]y. [336] => [337] => ==== E-ethanol ==== [338] => E-ethanol je syntetický [[ethanol]] vyrobený průmyslovou technologií ''[[Power-to-Liquid]]''. [339] => [340] => V [[1990–1999|90. letech]] na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] vyrobili inženýři společnosti Mobil Corp.'''Mobil Corporation''' je '''Mobil Oil New Zealand Ltd.''' součást '''ExxonMobil'''. syntetický benzín z [[Methanol|metanolu]], s využitím [[Zemní plyn|zemního plynu]]. [341] => [342] => Britský deník [[The Daily Telegraph]] v roce [[2012]] psal o projektu britské firmy [[Air Fuel Synthesis|Air Fuel Synthesis, Ltd.]] ([[Air Fuel Synthesis|AFS]]), která „objevila revoluční způsob, jak z [[Voda|vody]] a [[vzduch]]u vytvořit [[Benzín|benzin]]“. Podle slov [[Peter Harrison|Petera Harrisona]], ředitele společnosti: „Naše metoda spočívá v získávání [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] ze [[vzduch]]u a [[vodík]]u z [[Voda|vody]]. Jejich sloučením a dalším zpracováním vzniká [[Methanol|metanol]], který je pak přeměněn v [[Benzín|benzin]],“{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Air Fuel Synthesis shows petrol from air has future [344] => | url = https://phys.org/news/2012-10-air-fuel-synthesis-petrol-future.html [345] => | periodikum = phys.org [346] => | datum přístupu = 2019-10-25 [347] => | jazyk = en-us [348] => | příjmení = Owano [349] => | jméno = Nancy [350] => | vydavatel = Phys.org [351] => | datum vydání = 2012-10-19 [352] => | url archivu = [353] => }} Firma prezentovala technologii v experimentální [[laboratoř]]i, resp. v malé [[Rafinérie pro výrobu syntetický paliv|rafinérii]] v [[Stockton-on-Tees]], kdy vyrobila několik litrů tohoto paliva. Původní záměr, zahájit jeho komerční výrobu během 2–3 let, nebyl realizován. [[Air Fuel Synthesis|AFS]] i [[Audi|AUDI AG]] využívají [[Elektrická energie|elektrickou energii]] z [[Obnovitelné zdroje|obnovitelných zdrojů]], jímaný [[CO2|CO2]] a elektrolytický [[vodík]]. [354] => [355] => == Dolní výhřevnost (Mendělejevův vztah) == [356] => Pokud je známé základní složení paliva, jeho dolní výhřevnost je možné určit pomocí [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Mendělejevova]] vztahu: [357] => [358] => '''Hu = 33,913·mC + 102,995·mH - 10,885.(mO - mS) - 2,51mH2O''' [359] => [360] => * Hu - dolní výhřevnost (kJ.kg−1) [361] => * mC - hmotnostní podíl uhlíku v palivu (%) [362] => * mH - hmotnostní podíl vodíku v palivu (%) [363] => * mO - hmotnostní podíl kyslíku v palivu (%) [364] => * mS - hmotnostní podíl [[síra|síry]] v palivu (%) [365] => * mH2O - hmotnostní podíl [[voda|vody]] v palivu (%) [366] => [367] => == Odkazy == [368] => === Poznámky === [369] => [370] => [371] => === Reference === [372] => [373] => [374] => === Literatura === [375] => [376] => * MATĚJOVSKÝ, Vladimír: ''Automobilová paliva''. [s.l.]: GRADA a.s., 2005. {{ISBN|80-247-0350-5}}. S. 224. [377] => [378] => * BIČÁKOVÁ Olga, JEREMIÁŠ Michal, POHOŘELÝ Michael, STRAKA Pavel, SVOBODA Karel, ŠYC Michal Šyc: ''Netradiční zdroje energie, čistá paliva a nové metody spalování''. Nakladatelství Academia [379] => [380] => === Související články === [381] => [382] => * [[Jaderné palivo]] [383] => * [[Fosilní palivo]] [384] => * [[Biopalivo]] [385] => * [[Měrné palivo]] [386] => * [[Oxid uhličitý]] [387] => [388] => === Externí odkazy === [389] => [390] => * {{Commonscat}} [391] => * {{Otto|heslo=Palivo}} [392] => * {{Wikislovník|heslo=palivo}} [393] => * {{Citace elektronické monografie [394] => | příjmení = mar [395] => | jméno = [396] => | titul = Syntetická paliva mohou zachránit spalovací motory před zánikem [397] => | url = https://www.prumyslovaekologie.cz/transfer.asp?aspxerrorpath=/Dokument/102727/synteticka-paliva-mohou-zachranit-spalovaci-motory-pred-zanikem.aspx [398] => | vydavatel = Průmyslová ekologie s.r.o. [399] => | datum vydání = 2017-09-03 [400] => | místo = [401] => | datum přístupu = 2019-10-25 [402] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200803115150/https://www.prumyslovaekologie.cz/transfer.asp?aspxerrorpath=%2FDokument%2F102727%2Fsynteticka-paliva-mohou-zachranit-spalovaci-motory-pred-zanikem.aspx [403] => | datum archivace = 2020-08-03 [404] => | nedostupné = ano [405] => }} [406] => * {{Citace elektronické monografie [407] => | příjmení = frn [408] => | jméno = [409] => | titul = Opět na scéně. Umělý benzín má zachránit spalovací motory [410] => | url = https://www.euro.cz/byznys/opet-na-scene-umely-benzin-ma-zachranit-spalovaci-motory-1367648 [411] => | vydavatel = Mladá fronta a. s. (EURO.cz) [412] => | datum vydání = 2017-08-23 [413] => | místo = [414] => | datum přístupu = 2019-10-25 [415] => }} [416] => * {{Citace elektronické monografie [417] => | příjmení = RSz [418] => | jméno = [419] => | titul = Uhlíkově neutrální automobily: syntetická paliva přeměňují CO2 na surovinu [420] => | url = https://motofocus.cz/jine-info-zajimavosti/29449,uhlikove-neutralni-automobily-synteticka-paliva-premenuji-co2-na-surovinu [421] => | vydavatel = MotoFocus EU s.r.o. [422] => | datum vydání = 2017-08-24 [423] => | místo = [424] => | datum přístupu = 2019-10-25 [425] => }} [426] => * {{YouTube|FliOZO_HDTo|"Air Fuel Synthesis Limited - Peter Harrison"}}, 2013-03-07 [427] => * {{YouTube|hafVXGoxb1s|"Carbon neutral liquid fuels - an investment pitch by Air Fuel Synthesis"}}, 2012-08-31 [428] => {{Autoritní data}} [429] => [430] => [[Kategorie:Oheň]] [431] => [[Kategorie:Paliva]] [432] => [[Kategorie:Biopaliva]] [433] => [[Kategorie:Zdroje energie]] [] => )
good wiki

Palivo

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vodík','CO2','Ropa','uhlí','Audi','benzín','Německo','Sunfire (firma)','Power-to-Liquid','voda','Motorová nafta','Obnovitelná energie'

Audi

Benzín

Německo

Ropa

Uhlí

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.