Array ( [0] => 15514713 [id] => 15514713 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Paprika [uri] => Paprika [3] => File:Pimentón Tap de Cortí (cropped).jpg [img] => File:Pimentón Tap de Cortí (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Paprika je lahodná a barevná zelenina, která je oblíbená pro svou rozmanitost chutí a využití v kulinářství po celém světě. Pochází z rostlin rodu Capsicum a patří mezi významné zdroje vitamínů a antioxidantů. Je zásadní součástí mnoha tradičních pokrmů, přičemž její příprava a konzumace přináší radost do našich životů. Papriky se vyrábí v různých barvách, jako jsou červená, zelená, žlutá a oranžová, a každá barva má své jedinečné chuťové vlastnosti. Červené papriky jsou obvykle sladší, zatímco zelené bývají více pikantní. Paprika je nejen delikátní, ale také velmi zdravá; obsahuje vitamíny A, C a E, které přispívají k celkovému zdraví a posilují imunitní systém. Paprika je zároveň symbolem kulturní rozmanitosti. Různé regiony mají své typické recepty, ve kterých se paprika vyzdvihuje. Například v maďarské kuchyni najdeme paprikáš nebo guláš, zatímco ve středomořské kuchyni se často používá v salátech a grilovaných pokrmech. Pěstování papriky je také radostnou aktivitou, kterou lze praktikovat jak na zahradách, tak na balkonech. Tato rostlina je oblíbená mezi zahrádkáři, protože může být pěstována v různých klimatických podmínkách a dodává našim jídlům nejen barvu, ale i chuť, a tedy i estetickou hodnotu. Paprika tedy představuje vynikající příklad toho, jak může být příroda štědrá a jak rozmanité a chutné mohou být potraviny, které používáme v každodenním životě. Její krása a chuť nás povzbuzují k objevování nových receptů a k sdílení pokrmů s rodinou a přáteli, což přispívá ke spokojenosti a radosti ze společného stravování. [oai_cs_optimisticky] => Paprika je lahodná a barevná zelenina, která je oblíbená pro svou rozmanitost chutí a využití v kulinářství po celém světě. Pochází z rostlin rodu Capsicum a patří mezi významné zdroje vitamínů a antioxidantů. Je zásadní součástí mnoha tradičních pokrmů, přičemž její příprava a konzumace přináší radost do našich životů. Papriky se vyrábí v různých barvách, jako jsou červená, zelená, žlutá a oranžová, a každá barva má své jedinečné chuťové vlastnosti. Červené papriky jsou obvykle sladší, zatímco zelené bývají více pikantní. Paprika je nejen delikátní, ale také velmi zdravá; obsahuje vitamíny A, C a E, které přispívají k celkovému zdraví a posilují imunitní systém. Paprika je zároveň symbolem kulturní rozmanitosti. Různé regiony mají své typické recepty, ve kterých se paprika vyzdvihuje. Například v maďarské kuchyni najdeme paprikáš nebo guláš, zatímco ve středomořské kuchyni se často používá v salátech a grilovaných pokrmech. Pěstování papriky je také radostnou aktivitou, kterou lze praktikovat jak na zahradách, tak na balkonech. Tato rostlina je oblíbená mezi zahrádkáři, protože může být pěstována v různých klimatických podmínkách a dodává našim jídlům nejen barvu, ale i chuť, a tedy i estetickou hodnotu. Paprika tedy představuje vynikající příklad toho, jak může být příroda štědrá a jak rozmanité a chutné mohou být potraviny, které používáme v každodenním životě. Její krása a chuť nás povzbuzují k objevování nových receptů a k sdílení pokrmů s rodinou a přáteli, což přispívá ke spokojenosti a radosti ze společného stravování. ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Paprika [3] => | obrázek = Chilli Pepper - Alter Ego (43527877681).jpg [4] => | popisek = Paprika setá, kultivar 'Alter Ego' [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [7] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [8] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [9] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [10] => | řád = [[lilkotvaré]] (''Solanales'') [11] => | čeleď = [[lilkovité]] (''Solanaceae'') [12] => | rod = [[paprika]] (''Capsicum'') [13] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [14] => }} [15] => [16] => '''Paprika''' (''Capsicum'') je rod rostlin z čeledi [[lilkovité]] (''Solanaceae''). Jsou to vytrvalé [[keř]]e nebo i malé [[strom]]y s jednoduchými střídavými [[list]]y a pravidelnými pětičetnými [[květ]]y, které jsou opylované [[hmyz]]em. Plodem je dužnatá [[bobule]]. Semena v přírodě rozšiřují [[ptáci]]. Rod zahrnuje asi 42 druhů a pochází z tropické a subtropické Ameriky, kde je rozšířen od jihu [[Spojené státy americké|USA]] po [[Argentina|Argentinu]]. [17] => Papriky mají dlouhou kulturní historii, sahající tisíce let do minulosti, a byly široce domestikovány dávno před [[První výprava Kryštofa Kolumba|objevením Ameriky]]. Jejich pálivost je způsobena obsahem specifických [[alkaloidy|alkaloidů]], z nichž nejznámější je [[kapsaicin]]. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je [[paprika setá]], která je pěstována v celé řadě různorodých forem, dále [[paprika křovitá]] a [[paprika čínská]]. V oblastech mírného pásu bývají pěstovány jako jednoletky. Největším světovým producentem je [[Čína]]. Papriky a výtažky z nich mají význam v [[lékařství]] a okrasné kultivary jsou pěstovány jako pokojové nebo zahradní rostliny. [18] => [19] => == Popis == [20] => [21] => Papriky jsou převážně [[keř]]e nebo někdy i [[strom]]y, pěstované nebo zplaňující rostliny mohou růst i jako jednoleté [[bylina|byliny]]. Odění se skládá z jednoduchých [[trichom|chlupů]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé nebo v párech, řapíkaté, s celistvou nebo na okraji zvlněnou, celokrajnou [[čepel listová|čepelí]]. [22] => [[Květ]]y jsou pravidelné, oboupohlavné, úžlabní, jednotlivé nebo ve [[svazeček|svazečcích]], vzpřímené nebo převisavé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je zvonkovitý nebo miskovitý, na vrcholu s 5 až 10 zoubky. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je bílá, modrá nebo fialová, hvězdovitá až kolovitá nebo řidčeji zvonkovitá, v horní polovině členěná na 5 cípů. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je pět a jsou přirostlé u konce korunní trubky. Na bázi nitek mají u většiny druhů dvě postranní ouška, přirostlá ke koruně. [[Semeník]] je svrchní, obsahuje 2 nebo řidčeji 3 komůrky s mnoha vajíčky a nese štíhlou [[čnělka|čnělku]] zakončenou drobnou, hlavatou bliznou. [23] => Plodem je drobná až poměrně velká, dužnatá, u většiny druhů kulovitá [[bobule]]. [[Semeno|Semena]] jsou nažloutlá nebo řidčeji tmavá, plochá.{{Citace monografie [24] => | příjmení = Kubitzki [25] => | jméno = K. (ed.) [26] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 14 [27] => | vydavatel = Springer [28] => | místo = Berlin [29] => | rok = 2016 [30] => | isbn = 978-3-319-28532-0 [31] => | jazyk = en [32] => }}{{Citace elektronické monografie [33] => | příjmení = Zhang [34] => | jméno = Zhi-Yun [35] => | příjmení2 = Lu [36] => | jméno2 = Anmin [37] => | příjmení3 = D'Arcy [38] => | jméno3 = William G. [39] => | titul = Flora of China: Capsicum [40] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=105577 [41] => | jazyk = en [42] => }} [43] => [44] => [45] => Flor de pebrot campana.JPG|Květ papriky křídlaté [46] => Capsicum pubescens flower.jpg|Květ papriky chlupaté [47] => Capsicum schottianum.JPG|Paprika ''Capsicum schottianum'' s plody [48] => [49] => [50] => == Rozšíření == [51] => [52] => Rod paprika zahrnuje asi 42 druhů a pochází výhradně z Ameriky. Přirozený areál rozšíření nedomestikovaných, divoce rostoucích druhů sahá od jihu [[Spojené státy americké|USA]] a [[Mexiko|Mexika]] přes [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]] po [[Uruguay]] a střední [[Argentina|Argentinu]] a zasahuje též na [[Kuba|Kubu]] a [[Galapágy]].{{Citace elektronické monografie [53] => | titul = Plants of the world online [54] => | url = http://powo.science.kew.org/ [55] => | datum přístupu = [56] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [57] => | jazyk = en [58] => }} [59] => [[Paprika setá]] byla v době objevení Ameriky pěstována v téměř celém Mexiku, Střední Americe a nejjižnějším cípu Texasu, [[paprika křovitá]] a [[paprika čínská]] v severní polovině Jižní Ameriky, Karibiku a jižní části Střední Ameriky, [[paprika křídlatá]] v širokém pásu od Ekvádoru, Peru a severního Chile po východní a jižní Brazílii a Uruguay a [[paprika chlupatá]] podél hřebene And od Kolumbie po severní Argentinu. [60] => [61] => == Ekologické interakce == [62] => [[Soubor:Manduca sexta caterpillar.jpg|náhled|upright=0.7|Housenka lišaje ''Manduca sexta'' na paprice jalapeňo]] [63] => Květy paprik jsou opylovány [[hmyz]]em sbírajícím [[nektar]] nebo [[pyl]]. Nejčastějšími opylovači jsou [[včely]], a to jak samotářské tak i [[včela medonosná]]. Většina druhů je samosprašná s výjimkou ''[[Capsicum cardenasii]]'', ''[[Capsicum buforum|C. buforum]]'', ''[[Capsicum flexuosum|C. flexuosum]]'' a některých linií domestikované papriky chlupaté, které jsou cizosprašné. Samoopylení v rámci květu je zabráněno protogynií (blizna dozrává před uvolněním pylu z prašníků). [64] => [65] => V Americe jsou papriky živnými rostlinami [[lišajovití|lišajů]] rodu ''[[Manduca]]'' a druhu ''[[Amphion floridensis]]'', dále [[babočkovití|babočkovitých]] motýlů ''Episcada clausina'', ''Ithomia celemia'', ''I. iphianassa'', ''Pteronymia notilla'' a celé řady drobnějších druhů [[noční motýli|můr]] zejména z čeledí [[makadlovkovití]] (''Gelechiidae''), [[můrovití]] (''Noctuidae''), [[obalečovití]] (''Tortricidae''), [[píďalkovití]] (''Geometridae'') a [[zavíječovití]] (''Pyralidae''). Ve Starém světě je jako náhradní potravu občas vyhledává [[lišaj smrtihlav]] a příbuzný asijský druh ''[[Acherontia lachesis]]''.{{Citace elektronické monografie [66] => | titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [67] => | url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml [68] => | vydavatel = Natural History Museum [69] => | místo = London [70] => | jazyk = en [71] => }} [72] => [73] => Obsažené pálivé [[kapsaicinoidy]] odpuzují savce včetně [[hlodavci|hlodavců]] od konzumace plodů, zatímco plodožravým ptákům nijak nevadí. Semena si navíc při průchodu ptačím trávicím traktem zachovávají plnou klíčivost, zatímco u savců dochází k jejich natrávení a vycházejí neklíčivá. Jedná se tak o selektivní přizpůsobení rostliny na šíření semen ptáky. Tato adaptace přináší i další benefity. Ve studii provedené v jižní [[Arizona|Arizoně]] bylo zjištěno, že nadpoloviční většina mladých semenáčků chilli vyrůstá pod stromy, které vyhledávají plodožraví ptáci (v dané oblasti zejména [[drozdec skvrnitoprsý]]), a kde jsou chráněny před slunečním úpalem.{{Citace periodika [74] => | příjmení = Tewksbury [75] => | jméno = J. [76] => | příjmení2 = Nabhan [77] => | jméno2 = G.P. [78] => | titul = Directed deterrence by capsaicin in chillies. [79] => | periodikum = Nature [80] => | rok = 2001 [81] => | číslo = 412 [82] => }} [83] => [84] => == Obsahové látky, účinek a jedovatost == [85] => [86] => === Kapsaicinoidy === [87] => [88] => Pálivost paprik je způsobena obsahem specifických [[alkaloidy|alkaloidů]], známých jako [[kapsaicinoidy]]. Nejznámější je [[kapsaicin]]. Tyto látky jsou přítomny u většiny divoce rostoucích druhů s výjimkou východobrazilské ''[[Capsicum longidentatum]]'' a skupiny 5 druhů, tvořících bazální vývojovou větev rodu. Postrádá je také řada vyšlechtěných, tzv. sladkých odrůd papriky nebo jsou v nich obsaženy jen ve stopových množstvích. [89] => Tvorba kapsaicinoidů v paprikovém plodu je soustředěna do přehrádek mezi oběma komůrkami semeníku. Látky jsou vylučovány žláznatými buňkami pokožky [[semenice]] (placenty) do prostorů pod [[kutikula|kutikulou]], které se tím zvětšují do podoby puchýřků vyplněných olejovitou tekutinou. U nepálivých kultivarů se tyto puchýřky nevytvářejí. [90] => [91] => Kapsaicinoidy jsou produktem metabolické dráhy, která začíná u aminokyseliny [[fenylalanin]]u. Ten je v řadě kroků převáděn na [[vanilylamin]], který kondenzuje s [[mastná kyselina|mastnou kyselinou]] s jednoduše větveným řetězcem z asi 8 až 13 uhlíků. Jednotlivé kapsaicinoidy se odlišují stavbou a počtem uhlíků postranního řetězce.{{Citace periodika [92] => | příjmení = Stewart [93] => | jméno = Charles Jr. et al. [94] => | titul = Genetic control of pungency in C. chinense via the Pun1 locus [95] => | periodikum = Journal of Experimental Botany [96] => | rok = 2007 [97] => | číslo = 58 [98] => }} [99] => Nejúčinnější, tedy nejpálivější z nich je kapsaicin, nonivamid a dihydrokapsaicin. Kapsaicin a dihydrokapsaicin tvoří společně více než 80 % obsahu kapsaicinoidů v plodech, zatímco jiné typy jsou zastoupeny minoritně.{{Citace periodika [100] => | příjmení Schweiggert [101] => | jméno = U. [102] => | příjmení2 = Carle [103] => | jméno2 = R. [104] => | příjmení3 = Schieber [105] => | jméno3 = A. [106] => | titul = Characterization of major and minor capsaicinoids and related compounds in chili pods (Capsicum frutescens L.) by high-performance liquid chromatography/atmospheric pressure chemical ionization mass spectrometry. [107] => | periodikum = Analytica Chimica Acta [108] => | rok = 2006 [109] => | číslo = 55 [110] => }}{{Citace monografie [111] => | příjmení = Lim [112] => | jméno = T.K. [113] => | titul = Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 6, fruits [114] => | vydavatel = Springer [115] => | rok = 2013 [116] => | isbn = 978-94-007-5628-1 [117] => | jazyk = en [118] => }} [119] => Účinek kapsaicinoidů, provázený intenzivním pocitem horka a pálení, souvisí s aktivací tzv. vaniloidních ([[TRPV1]]) receptorů, zvláštních membránových bílkovin, nacházejících se zejména v neuronech [[periferní nervová soustava|periferní nervové soustavy]]. Úlohou těchto receptorů je detekce tepla a tvorbou vzruchů se podílejí na regulaci tělesné teploty. Aktivují se při teplotách přesahujících 43 °C, reagují však na řadu jiných podnětů, jako je kyselé prostředí a různé látky včetně kapsaicinoidů a [[allyl-isothiokyanát]]u, látky způsobující štiplavou chuť [[brukvovité|brukvovitých]] rostlin.{{Citace periodika [120] => | příjmení = Everaerts [121] => | jméno = W. et al. [122] => | titul = The capsaicin receptor TRPV1 is a crucial mediator of the noxious effects of mustard oil [123] => | periodikum = Current Biology [124] => | rok = 2011 [125] => | měsíc = Feb. [126] => | číslo = 21(4) [127] => | url = https://reader.elsevier.com/reader/sd/pii/S0960982211000546?token=33D6EE925C8F666C1F673287279404EBF157AC4F64570D3256FA66B1BB5840FA80B5BDCF4599A160F58F399DE7C9ABAC&originRegion=eu-west-1&originCreation=20220102123250 [128] => }} [129] => [130] => === Barviva a další látky === [131] => [132] => Papriky jsou bohaté na žlutá až červená barviva ze skupiny [[karotenoidy|karotenoidů]], kterých bylo v plodech identifikováno asi 30 různých typů. Jejich obsah ve 100 g sušiny plodů může dosáhnout až 4,8 g. [133] => Tyto látky se nacházejí v [[Plastid#Chromoplasty|chromoplastech]], organelách vznikajících v průběhu zrání plodů přeměnou [[chloroplast]]ů. Charakteristická, intenzivně červená barva zralých paprik je způsobena obsahem [[kapsanthin]]u a [[kapsorubin]]u, zatímco [[violaxanthin]] a [[betakaroten]] jsou hlavními barvivy žlutě a oranžově vybarvených plodů.{{Citace periodika [134] => | příjmení = Topuz [135] => | jméno = Ayhan [136] => | příjmení2 = Ozdemir [137] => | jméno2 = Feramuz [138] => | titul = Assessment of carotenoids, capsaicinoids and ascorbic acid composition of some selected pepper cultivars (Capsicum annuum L.) grown in Turkey [139] => | periodikum = Journal of Food Composition and Analysis [140] => | rok = 2007 [141] => | číslo = 20 [142] => }} [143] => Ve vegetativních částech i nedozrálých plodech paprik jsou dále přítomny [[antokyan]]y, jejich akumulací vzniká fialové až černé zbarvení. Tato barviva v průběhu zrání plodů většinou mizejí. [144] => Z prchavých látek jsou přítomny zejména terpenoidy a estery. Poměrně vysoký bývá obsah [[vitamín C|vitamínu C]], ve 100g čerstvých plodů dosahuje až 340 mg.{{Citace monografie [145] => | příjmení = Vaughan [146] => | jméno = J.G. [147] => | příjmení2 = Geissler [148] => | jméno2 = C.A. [149] => | titul = The New Oxford Book of Food Plants [150] => | vydavatel = Oxford University Press [151] => | rok = 2009 [152] => | isbn = 978-0-19-954946-7 [153] => | jazyk = en [154] => }} [155] => [156] => [157] => Capsaicin Formulae.png|Strukturní vzorec kapsaicinu [158] => Capsorubin structural formula 2.svg|Barvivo kapsorubin ze skupiny karotenoidů [159] => [160] => [161] => === Jedovatost === [162] => [163] => Při požití většího množství silně pálivých paprik mohou nastat dýchací potíže, nevolnost a zvracení. U vnímavých osob bývá ovlivněn i krevní tlak a srdeční rytmus. Zevně mohou papričky způsobit zarudnutí pokožky a tvorbu přechodných puchýřků. Smrtelná dávka kapsaicinu při požití je okolo 190 miligramů na 1 kg živé hmotnosti,{{Citace elektronické monografie [164] => | příjmení = Válková [165] => | jméno = Alena [166] => | titul = Kapsaicin [167] => | url = http://toxicology.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=793 [168] => | datum vydání = 2015 [169] => | vydavatel = Toxicology [170] => }} což u odrůdy typu [[Bhut Jolokia]] s pálivostí okolo 1 milionu jednotek [[Scovilleova stupnice|SHU]] odpovídá konzumaci téměř 200 až 250 g papriček. [171] => [172] => == Kulturní historie == [173] => [174] => Paprika náleží k velmi starým kulturním rostlinám a byla domestikována tisíce let před [[První výprava Kryštofa Kolumba|objevením Ameriky]], a to nezávisle na sobě v různých částech Latinské Ameriky. Její domestikace dokonce předběhla počátky zemědělství a řadí papriku k nejstarším známým kulturním plodinám na americkém kontinentu. [175] => Nejstarší archeologické nálezy, dokládající využití papriky člověkem, pocházejí z jeskynních vykopávek v [[Mexiko|Mexiku]] a [[Peru]]. Nejstarší nálezy pozůstatků [[paprika setá|papriky seté]] pocházejí z oblasti [[Tehuacán]] a [[Oaxaca]] ve středovýchodním Mexiku a jsou datovány do doby asi před 8000 lety, přičemž přibližně před 6000 lety došlo k její domestikaci. Nejstarší nálezy [[paprika čínská|papriky čínské]] pocházejí z Peru (jeskyně [[Guitarrero]]) a jsou datovány asi 8500 let do minulosti.{{Citace monografie [176] => | příjmení = Urig [177] => | jméno = Kelly [178] => | titul = New Mexico chiles. History, legend and lore. [179] => | vydavatel = American Palate [180] => | rok = 2015 [181] => | isbn = 978-1-62619-864-7 [182] => | jazyk = en [183] => }} [184] => Domestikace [[paprika křídlatá|papriky křídlaté]] při úpatí And a přilehlých nížinných oblastech v Bolívii a nejjižnějším Peru je doložena přibližně z doby před 4000 let.{{Citace periodika [185] => | příjmení = Brown [186] => | jméno = Cecil H. et al. [187] => | titul = The paleobiolinguistics of domesticated chili pepper (Capsicum spp.) [188] => | periodikum = Ethnobiology Letters [189] => | rok = 2013 [190] => | měsíc = Aug. [191] => | číslo = 4 [192] => }} [193] => [[Paprika křovitá]] byla zřejmě domestikována v [[Karibik]]u a [[paprika chlupatá]] ve středních polohách And. [194] => [195] => Využití a pěstování paprik má velmi bohatou a dlouhou historii. [[Aztécká říše|Aztékové]], [[Mayové]], [[Incká říše|Inkové]] a další domorodé národy od jihozápadu [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] až po [[Chile]] pěstovaly desítky různých typů dávno před příchodem Španělů. Paprika prostupovala náboženskými obřady a legendami indiánských kultur a co do důležitosti se řadila hned za hlavní plodinu, kterou byla [[kukuřice setá|kukuřice]]. Své místo nalezla i v umění. Poměrně často se lze s vyobrazeními papriček setkat například na keramice kultury [[Nazca (kultura)|Nazca]] a [[Kultura Chimú|Chimú]] z předkolumbovského Peru.{{Citace elektronické monografie [196] => | příjmení = Chiou [197] => | jméno = Katherine [198] => | příjmení2 = Hastorf [199] => | jméno2 = Christine A. [200] => | titul = Capsicum spp. at the preceramic sites of Huaca Prieta and Paredones, Chicama Valley, Peru [201] => | url = https://escholarship.org/uc/item/6mm4m9sw [202] => | datum vydání = 2012 [203] => | vydavatel = University of California [204] => | místo = Berkeley [205] => | jazyk = en [206] => }} Aztékové přidávali chilli spolu s [[vanilka|vanilkou]] do [[čokoláda|čokolády]]. [207] => [208] => [209] => Vessel in the form of chile peppers, Peru, South Coast, Nasca, 1st century BC - 6th century AD, earthenware and pigment - De Young Museum - DSC00328.JPG|Nádoba kultury Nazca v podobě papriček [210] => Painted Bowl MET 1970.245.17.jpg|Kolorovaná miska s papričkami [211] => [212] => [[Soubor:Breyter Indianischer Pfeffer Leonhart Fuchs 1543.jpg|náhled|upright=0.7|Ilustrace papriky seté z roku 1543]] [213] => Do Evropy přivezl poprvé papriku v roce 1493 lékař [[Diego Álvarez Chanca]], účastník druhé Kolumbovy výpravy do Karibiku. [214] => Během následujících několika desetiletí se rozšířila nejen po Evropě, ale i na [[Střední východ|Středním východě]], [[Afrika|afrických]] pobřežích, [[Indie|Indii]], jihozápadní [[Čína|Číně]] a [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] a stala se nedílnou součástí zdejší gastronomie. [215] => První kresba papriky v evropské literatuře se objevila v díle ''[[Codex Amphibiorum]]'' z roku 1540, brzy následovala vyobrazení různých typů paprik v řadě herbářů.{{Citace periodika [216] => | příjmení = Daunay [217] => | jméno = M. [218] => | příjmení2 = Laterrot [219] => | jméno2 = H. [220] => | příjmení3 = Janick [221] => | jméno3 = J. [222] => | titul = Iconography of the Solanaceae from antiquity to the XVllth century: a rich source of information on genetic diversity and uses. [223] => | periodikum = Acta Horticulturae [224] => | rok = 2007 [225] => | číslo = 74 [226] => | url = https://hort.purdue.edu/newcrop/actahort745.pdf [227] => }} [228] => V Anglii se podle dobových zmínek objevuje paprika nejpozději v roce 1548, na Moravě v roce 1585.{{Citace monografie [229] => | příjmení = Hedrick [230] => | jméno = U.P. (ed.) [231] => | titul = Sturtevant's edible plants of the world [232] => | rok = 1919 [233] => | jazyk = en [234] => }} [235] => Paprika se stala v různých částech světa základem tradičních pokrmů, jako je omáčka [[harissa]] v Tunisku, [[berbere]] v Etiopii, [[paprikáš (pokrm)|paprikáš]] v Maďarsku, [[pimenton]] ve Španělsku, [[kočchudžang]] v Koreji a [[kari]] v Thajsku, Indonésii, Indii a dalších asijských zemích. [236] => [237] => == Taxonomie a prehistorie == [238] => [239] => Rod ''Capsicum'' je v rámci čeledi ''[[lilkovité|Solanaceae]]'' řazen do podčeledi ''[[Solanoideae]]'', kde společně se sesterským rodem ''[[Lycianthes]]'', zahrnujícím asi 150 druhů a rozšířeným v tropech Ameriky, Asie i Austrálie, tvoří tribus ''[[Capsiceae]]''. K odštěpení obou rodů došlo v období středního [[miocén]]u asi před 13 milióny let. Oba rody se morfologicky odlišují zejména způsobem otevírání [[prašník]]ů. U rodu ''Capsicum'' se otevírají podélnou štěrbinou, zatímco u rodu ''Lycianthes'' vrcholovým pórem, což souvisí s přizpůsobením speciálnímu způsobu opylování (tzv. {{cizojazyčně|en|''[[buzz-pollination]]''}}). U rodu ''Lycianthes'' také chybí tvorba kapsaicinoidů, v květech nejsou přítomna [[nektárium|nektária]] a netvoří se [[nektar]].{{Citace periodika [240] => | příjmení = Spalink [241] => | jméno = Daniel et al. [242] => | titul = Comparative transcriptomics and genomic patterns of discordance in Capsiceae (Solanaceae) [243] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [244] => | rok = 2018 [245] => | číslo = 126 [246] => }} Výsledky [[fylogenetika|fylogenetických]] studií ukázaly, že rod ''Lycianthes'' je [[parafyletismus|parafyletický]], neboť jeho vývojový strom obsahuje jako jednu z větví rod ''Capsicum''. Oba rody proto čeká buď spojení do široce pojatého rodu ''Capsicum'', nebo bude rod ''Lycianthes'' rozčleněn do několika [[monofyletismus|monofyletických]] menších rodů.{{Citace periodika [247] => | příjmení = Barboza [248] => | jméno = Gloria E. et al. [249] => | titul = Four new species of Capsicum (Solanaceae) from the tropical Andes and an update on the phylogeny of the genus [250] => | periodikum = PLoS ONE [251] => | rok = 2019 [252] => | číslo = 14(1) [253] => | url = https://journals.plos.org/plosone/article/file?id=10.1371/journal.pone.0209792&type=printable [254] => }} [255] => [256] => Dříve byla za pravlast rodu ''Capsicum'' považována [[Bolívie]], podle výsledků fylogenetických analýz však rod vznikl v širší oblasti podél východních svahů [[Andy|And]] na území [[Kolumbie]], [[Ekvádor]]u a zejména [[Peru]]. Poté probíhala expanze a diverzifikace rodu v širokém oblouku napříč kontinentem přes východní a jihovýchodní [[Brazílie|Brazílii]], [[Paraguay]], severní [[Argentina|Argentinu]], Bolívii a Peru. Expanze následně pokračovala jednak na severozápad Jižní Ameriky, do [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a na [[Galapágy]], rovněž však i zpětně přes Paraguay a Argentinu směrem do jihovýchodní Brazílie. Společný předek všech pěti domestikovaných druhů vznikl pravděpodobně na území Bolívie.{{Citace periodika [257] => | příjmení = García [258] => | jméno = Carolina Carrizo et al. [259] => | titul = Phylogenetic relationships, diversification and expansion of chili peppers (Capsicum, Solanaceae) [260] => | periodikum = Annals of Botany [261] => | rok = 2016 [262] => | měsíc = July [263] => | číslo = 118(1) [264] => }} [265] => [266] => Domestikované druhy ''C. annuum'', ''C. frutescens'' a ''C. chinense'' jsou si po morfologické stránce velmi blízké a někteří taxonomové je dokonce považovali za různé formy jediného druhu. Výsledky nových molekulárních analýz zpochybňují oprávněnost rozlišování ''C. chinense'' a ''C. frutescens'' jako samostatných druhů. [267] => V minulosti byly do rodu ''Capsicum'' řazeny i asijské druhy ''C. anomalum'' spolu s ''C. boninense'', které byly následně přeřazeny do samostatného rodu ''[[Tubocapsicum]]'', řazeného do jiného tribu podčeledi ''Solanoideae''. Nejsou tedy blízce příbuzné. [268] => [269] => Blízce příbuzné druhy paprik, jako je ''C. annuum'', ''C. baccatum'', ''C. frutescens'' a ''C. chinense'', jsou schopny vzájemného křížení, ne vždy jsou však takto vzniklé hybridy fertilní. Naproti tomu druh ''C. pubescens'' je geneticky izolovaný a s danými druhy se nekříží. Také byla vypěstována řada kříženců mezi kulturními odrůdami a divokými formami paprik. [270] => [271] => === Vývojový strom domestikovaných druhů paprik === [272] => [273] => {{Klad | style=font-size:90%;line-height:90% [274] => |popisek1= ''Capsicum'' p.p.  [275] => |1={{Klad [276] => |1= '''''Capsicum pubescens''''' [277] => |2={{Klad [278] => |1= ''Capsicum tovarii'' [279] => |2={{Klad [280] => |1={{Klad [281] => |1= ''Capsicum praetermissum'' [282] => |2= ''Capsicum chacoense'' [283] => |3= '''''Capsicum baccatum'''''}} [284] => |2={{Klad [285] => |1= '''''Capsicum annuum''''' [286] => |2= '''''Capsicum chinense''''' [287] => |3={{Klad [288] => |1= ''Capsicum galapagoense'' [289] => |2= '''''Capsicum frutescens''''' [290] => }}}}}}}}}}}} [291] => [292] => == Zástupci == [293] => [294] => * [[paprika čínská]] (''Capsicum chinense'') [295] => * [[paprika chlupatá]] (''Capsicum pubescens'') [296] => * [[paprika křovitá]] (''Capsicum frutescens'') [297] => * [[paprika křídlatá]] (''Capsicum baccatum'') [298] => * [[paprika setá]] (''Capsicum annuum''), též paprika roční{{Citace elektronické monografie [299] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [300] => | url = http://www.florius.cz/ [301] => }}{{Citace elektronické monografie [302] => | titul = Biolib [303] => | url = http://www.biolib.cz/cz/main/ [304] => }} [305] => [306] => == Význam == [307] => [[Soubor:Farmer processing red chilies for preservation at her home 04.jpg|náhled|Zpracování chilli v Bangladéši]] [308] => === Gastronomie === [309] => [[Soubor:Capsicum baccatum in Saúde flea market, São Paulo, Brazil.jpg|náhled|Plody papriky křídlaté na trhu v São Paulo]] [310] => Papriky jsou využívány v nepřeberném množství odrůd jako všestranně použitelná zelenina a koření. Formy různých druhů s pálivými a většinou drobnějšími plody, používanými jako koření, jsou označovány souborným názvem [[Chilli paprička|chilli]]. [311] => Nejpěstovanějším a ekonomicky nejvýznamnějším druhem je [[paprika setá]], pocházející z Mexika a Střední Ameriky. Kulturních odrůd, používaných jako zelenina nebo koření, je nepřeberné množství. Náleží mezi ně např. [[kapie]], [[maďarská paprika]], [[jalapeño]], mexické [[poblano]] a četné jiné. [312] => Jako [[feferonka|feferonky]] bývají v Čechách nejčastěji označovány pálivé šťavnaté papričky kulovitého tvaru, pojem však neoznačuje konkrétní skupinu odrůd a překrývá se s pojmem chilli. Podobné je to i s pojmem kozí či beraní rohy, kterým se označují dužnaté chilli papričky dlouhého a úzkého, často pokrouceného tvaru. Nejpálivější kultivary chilli náležejí druhu [[paprika čínská]]. Podobná [[paprika křovitá]] se proslavila zejména omáčkou [[tabasco (omáčka)|tabasco]].{{Citace monografie [313] => | příjmení = Russo [314] => | jméno = Vincent M. (ed.) [315] => | titul = Peppers. Botany, production and uses. [316] => | url = https://archive.org/details/peppersbotanypro0000unse [317] => | vydavatel = CAB International [318] => | rok = 2012 [319] => | isbn = 978-1-84593-767-6 [320] => | jazyk = en [321] => }} Paprika je mj. jednou z důležitých složek slovenské a [[Moravská kuchyně|moravské kuchyně]].{{Citace monografie [322] => | příjmení = Žáček [323] => | jméno = Zdeněk [324] => | titul = Vůně koření [325] => | vydavatel = Merkur [326] => | rok = 1973 [327] => }} [328] => [329] => [330] => Jalapeños in a bin.jpg|Papriky jalapeño [331] => Carolina Reaper pepper pods.jpg|Paprika čínská ‚Carolina Reaper‘ [332] => Aji Arequipa (Pérou).jpg|''C. baccatum'' var. ''pendulum'' ‚Ají Amarillo‘ [333] => [334] => [335] => === Okrasné papriky === [336] => [337] => Papriky jsou pěstovány jako venkovní i pokojové okrasné jednoletky. Za tímto účelem byla zejména v rámci druhu [[paprika setá]] vypěstována řada okrasných kultivarů. Jako pokojové rostliny se nejčastěji pěstují malé, kompaktně rostoucí kultivary typu ‚Tabasco‘ s kulovitými nebo kuželovitými vzpřímenými plody, které plodí od pozdního jara až do podzimu. Ceněné jsou zejména kultivary, u nichž dozrávající plody nabývají postupně několika různých barev, přičemž na rostlině bývají papričky různého stupně zralosti. Mohou být vybarveny v různých odstínech červené, purpurové, žluté, oranžové, černé nebo bílé. Plody všech okrasných paprik je možno i konzumovat, většinou ale nejsou tak chutné jako plody odrůd šlechtěných na jídlo. Je třeba také pamatovat na to, že rostliny zakoupené v plodném stavu mohou být chemicky ošetřeny.{{Citace elektronické monografie [338] => | příjmení = Carroll [339] => | jméno = Jackie [340] => | titul = Ornamental Pepper Care: How To Grow Ornamental Pepper Plants [341] => | url = https://www.gardeningknowhow.com/edible/vegetables/pepper/grow-ornamental-pepper-plants.htm [342] => | vydavatel = Gardening Know How [343] => | jazyk = en [344] => }} [345] => Na trhu se pokojové okrasné papričky v největším množství objevují v závěru roku. V 60. letech byla okrasná paprika přinejmenším v západních zemích nejoblíbenější vánoční květinou, než ji vystřídaly nově vyšlechtěné kultivary [[pryšec nádherný|pryšce nádherného]] neboli vánoční hvězdy.{{Citace periodika [346] => | příjmení = Stommel [347] => | jméno = John R. [348] => | příjmení2 = Griesbach [349] => | jméno2 = Robert J. [350] => | titul = Capsicum annuum L. 'Black Pearl' [351] => | periodikum = HortScience [352] => | rok = 2005 [353] => | číslo = 40(5) [354] => }} [355] => [356] => Zahradní okrasné kultivary bývají většinou vyššího vzrůstu. Jsou mezi nimi i formy plodící chutné plody plně využitelné v kuchyni. Oblíbený je kultivar ‚Tangerine Dream‘, plodící velké, nepálivé papriky. Hojnou sklizeň úzkých nepálivých papriček poskytují i kultivary ‚Chilly Chili‘ and ‚Medusa‘. [357] => Poléhavě rostoucí kultivary jsou vhodné do závěsných nádob. [358] => V posledních desetiletích se také objevují kultivary s purpurovým až téměř černým olistěním, které ve výsadbách dobře kontrastují s ostatními zahradními rostlinami. Ceněný je kultivar ‚Black Pearl‘, vynikající olistěním, které se v závěru sezóny barví do temně višňové barvy, a kulovitými plody, které jsou před dozráním leskle černé a za zralosti zářivě červené. [359] => Pestře zbarvené drobné papričky okrasných odrůd bývají používány k ozdobení jídel. Papriky jsou dokonce používány do květinových aranžmá. Za tímto účelem byly vyšlechtěny některé kultivary s dlouhými stonky, např. ‚NuMex Mirasol‘. V Americe jsou chilli papričky svazovány do ozdobných snopů (tzv. ''ristra'') podobně jako například cibule či česnek.{{Citace monografie [360] => | příjmení = Stommel [361] => | jméno = J.R. [362] => | příjmení2 = Bosland [363] => | jméno2 = P.W. [364] => | titul = Ornamental pepper. Capsicum annuum. In: N.O. Anderson (ed.). Flower breeding and genetics: Issues, challenges and opportunities for the 21st century. [365] => | vydavatel = Kluwer Academic Publ. [366] => | místo = The Netherlands [367] => | rok = 2005 [368] => | isbn = 978-1-4020-4428-1 [369] => | jazyk = en [370] => }} [371] => [372] => Semínka okrasných paprik se sázejí do výsevního substrátu asi 6 až 10 mm hluboko. Mladé rostlinky se přepichují asi 6 až 8 týdnů po vyklíčení. Asi tři týdny po vyklíčení se aplikuje první dávka hnojiva o polovině běžné koncentrace. Semenáčky se přesazují do výživné zeminy a umístí na slunečné místo. [373] => [374] => [375] => Ornamental pepper.jpg|Okrasné papriky na záhoně [376] => Peter pepper,Capsicum annuum var. annuum 3.jpg|Paprika setá, okrasný kultivar ‚Peter Pepper‘ [377] => Black Pearl Plant.jpg|Paprika setá, okrasný kultivar ‚Black Pearl‘ [378] => Ristras_(3109338714).jpg|Ristra z chilli papriček [379] => [380] => [381] => === Produkce === [382] => [383] => V roce 2019 bylo na celém světě vypěstováno asi 36 miliónů tun papriky.{{Citace elektronické monografie [384] => | titul =Green chili and pepper production in 2019 [385] => | url = https://www.fao.org/faostat/en/#data/QCL/visualize [386] => | datum vydání = 2021 [387] => | vydavatel = UN Food and Agriculture Organization, Statistics Division (FAOSTAT) [388] => | jazyk = en [389] => }} [390] => Největším producentem je [[Čína]], kde bylo v daném roce vypěstováno více než 18 miliónů tun na ploše okolo 784000 ha. Produkce zde strmě stoupá již od 90. let 20. století, kdy činila asi 3,1 miliónu tun. Následuje [[Mexiko]] (3,45 [[Tuna#Megatuna|Mt]] v roce 2019), [[Turecko]] (2,64 Mt), [[Indonésie]] (2,58 Mt) a [[Španělsko]] (1,30 Mt). V České republice bylo ve stejném roce vypěstováno asi 10260 tun paprik na 404 ha. Největšími importéry jsou [[Spojené státy americké|USA]], [[Thajsko]] a Mexiko.{{Citace elektronické monografie [391] => | titul = Global trends, statistics and insights for peppers [392] => | url = https://www.nationmaster.com/nmx/sector/peppers [393] => | vydavatel = NationMaster [394] => | jazyk = en [395] => }} [396] => [397] => [398] => Camp de pebreres a Mauella.jpg|Papriková plantáž ve Španělsku [399] => Paprika, Hungary.jpg|Papriky na plantáži v Maďarsku [400] => Collita Tap de Corti.jpg|Ruční sklizeň místní odrůdy papriky seté ‚Tap de Cortí‘ na Mallorce [401] => Capsicum - കാപ്‌സിക്കം 02.JPG|Skleníková kultura papriky [402] => Solanales - Capsicum annuum - 43.jpg|Paprikové svazky v Maďarsku [403] => [404] => [405] => == Průměrný obsah látek a minerálů == [406] => Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v zelených paprikách. McCance a Widdowson´s:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}} [407] => [408] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [409] => [410] => ! Složka [411] => ! Jednotka [412] => ! Průměrný obsah [413] => ! Prvek (mg/100 g) [414] => ! Průměrný obsah [415] => ! Složka (mg/100g) [416] => ! Průměrný obsah [417] => |- [418] => |[[voda]]||g/100 g||93,3||[[sodík|Na]]||4||[[vitamín C|vitamin C]]||120 [419] => |- [420] => |[[Bílkovina|bílkoviny]]||g/100 g||0,8||[[draslík|K]]||120||[[Vitamín D|vitamin D]]||0 [421] => |- [422] => |[[tuky]]||g/100 g||0,3||[[vápník|Ca]]||8||[[Vitamín E|vitamin E]]||0,80 [423] => |- [424] => |[[cukry]]||g/100 g||2,4||[[hořčík|Mg]]||10||[[vitamin B6]]||0,30 [425] => |- [426] => |celkový [[dusík]]||g/100 g||0,13||[[fosfor|P]]||19||[[vitamin B12]]||0 [427] => |- [428] => |[[vláknina]]||g/100 g||1,6||[[železo|Fe]]||0,4||[[Karoteny|karoten]]||0,265 [429] => |- [430] => |[[Mastná kyselina|mastné kyseliny]]||g/100 g||0,3||[[měď|Cu]]||0,02||[[thiamin]]||0,01 [431] => |- [432] => |[[cholesterol]]||g/100 g|| 0||[[zinek|Zn]]||0,1||[[riboflavin]]||0,01 [433] => |- [434] => |energie||kJ/100 g||65||[[mangan|Mn]]||0,2||[[niacin]]||0,1 [435] => |} [436] => [437] => == Odkazy == [438] => === Reference === [439] => [440] => [441] => === Související články === [442] => * [[Chilli paprička]] [443] => * [[Habanero]] [444] => * [[Jalapeño]] [445] => [446] => === Externí odkazy === [447] => * {{Commonscat|Capsicum}} [448] => * {{Wikislovník|heslo=paprika}} [449] => * [http://www.chilli-forum.cz České fórum o pěstování paprik] [450] => [451] => {{Zelenina}} [452] => [453] => {{Taxonbar|from=Q201959}} [454] => {{Autoritní data}} [455] => {{Portály|Gastronomie|Rostliny|Zahrada a zahradnictví}} [456] => [457] => [[Kategorie:Papriky]] [458] => [[Kategorie:Plodová zelenina]] [459] => [[Kategorie:Koření]] [460] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [461] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [462] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [463] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [464] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [465] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [466] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [467] => [[Kategorie:Lilkovité]] [] => )
good wiki

Paprika

Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovité (Solanaceae). Jsou to vytrvalé keře nebo i malé stromy s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými pětičetnými květy, které jsou opylované hmyzem.

More about us

About

Pochází z rostlin rodu Capsicum a patří mezi významné zdroje vitamínů a antioxidantů. Je zásadní součástí mnoha tradičních pokrmů, přičemž její příprava a konzumace přináší radost do našich životů. Papriky se vyrábí v různých barvách, jako jsou červená, zelená, žlutá a oranžová, a každá barva má své jedinečné chuťové vlastnosti. Červené papriky jsou obvykle sladší, zatímco zelené bývají více pikantní. Paprika je nejen delikátní, ale také velmi zdravá; obsahuje vitamíny A, C a E, které přispívají k celkovému zdraví a posilují imunitní systém. Paprika je zároveň symbolem kulturní rozmanitosti. Různé regiony mají své typické recepty, ve kterých se paprika vyzdvihuje. Například v maďarské kuchyni najdeme paprikáš nebo guláš, zatímco ve středomořské kuchyni se často používá v salátech a grilovaných pokrmech. Pěstování papriky je také radostnou aktivitou, kterou lze praktikovat jak na zahradách, tak na balkonech. Tato rostlina je oblíbená mezi zahrádkáři, protože může být pěstována v různých klimatických podmínkách a dodává našim jídlům nejen barvu, ale i chuť, a tedy i estetickou hodnotu. Paprika tedy představuje vynikající příklad toho, jak může být příroda štědrá a jak rozmanité a chutné mohou být potraviny, které používáme v každodenním životě. Její krása a chuť nás povzbuzují k objevování nových receptů a k sdílení pokrmů s rodinou a přáteli, což přispívá ke spokojenosti a radosti ze společného stravování.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'paprika čínská','paprika setá','paprika křovitá','lilkovité','Spojené státy americké','Mexiko','Argentina','paprika chlupatá','paprika křídlatá','Čína','Peru','Střední Amerika'

Argentina

Čína

Lilkovité

Mexiko

Peru

Peru je stát ležící v západní části Jižní Ameriky.