Array ( [0] => 15509505 [id] => 15509505 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pečivo [uri] => Pečivo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Pečivo je obecný název pro různé druhy pokrmů, které jsou pečené v troubě. Může se jednat o sladké pečivo, jako jsou dorty, koláče, sušenky nebo vánoční cukroví, i o slané pečivo, jako jsou chleby, rohlíky, kaiserky nebo bagety. Výroba pečiva je tradiční řemeslo, které se předává z generace na generaci. Pečivo se vyrábí z obilných surovin, jako je pšenice, žito, ječmen nebo oves, které se míchají s vodou, mlékem, solí, cukrem a kvasnicemi. Těsto se nechá kynout, aby vzrostlo, a poté se peče v troubě. Díky procesu kynutí vzniká ve pečivu vzdušnost a vláčnost. Tradiční české pečivo zahrnuje například obdélníkové žemle, housky, koláče plněné tvarohem nebo ovocem, český vánoční cukroví, a další. Ve větších městech lze nalézt také pekařství s různými druhy zahraničního pečiva, jako jsou croissanty, bagety nebo bagel. Pečivo je nedílnou součástí české kuchyně a často se podává jako doplněk ke snídani, večeři nebo jako sladká dezertní pochoutka. [oai] => Pečivo je obecný název pro různé druhy pokrmů, které jsou pečené v troubě. Může se jednat o sladké pečivo, jako jsou dorty, koláče, sušenky nebo vánoční cukroví, i o slané pečivo, jako jsou chleby, rohlíky, kaiserky nebo bagety. Výroba pečiva je tradiční řemeslo, které se předává z generace na generaci. Pečivo se vyrábí z obilných surovin, jako je pšenice, žito, ječmen nebo oves, které se míchají s vodou, mlékem, solí, cukrem a kvasnicemi. Těsto se nechá kynout, aby vzrostlo, a poté se peče v troubě. Díky procesu kynutí vzniká ve pečivu vzdušnost a vláčnost. Tradiční české pečivo zahrnuje například obdélníkové žemle, housky, koláče plněné tvarohem nebo ovocem, český vánoční cukroví, a další. Ve větších městech lze nalézt také pekařství s různými druhy zahraničního pečiva, jako jsou croissanty, bagety nebo bagel. Pečivo je nedílnou součástí české kuchyně a často se podává jako doplněk ke snídani, večeři nebo jako sladká dezertní pochoutka. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Various grains.jpg|náhled|Ilustrativní obrázek některých druhů pečiva]] [1] => [2] => [[Soubor:13-08-31-Kochtreffen-Wien-RalfR-N3S 7849-024.jpg|náhled|Housky]] [3] => [4] => '''Pečivo''' je druh [[Potravina|jídla]], který se připravuje [[pečení]]m případně [[smažení]]m (např. [[Kobliha|koblihy]], [[Lívanec|lívance]], [[Palačinka|palačinky]]). Vyrábí se z různých druhů [[těsto|těsta]] s obsahem [[Obilniny|obilné]] [[Mouka|mouky]] v závislosti na druhu, který se připravuje. [5] => [6] => == Historie == [7] => První doklady o obilí pro účely stravování jsou doloženy od samého počátku zemědělství, ba ještě do dob sběračů. Ovšem co bylo nalezeno jako [[Obilniny|obilí]], by nám dnes připadalo jen jako [[tráva]]: a) šlo o širou směs zrn, b) [[Obilniny|obilí]], jak je známe dnes, prošlo značnou [[Šlechtění rostlin|šlechtitelskou]] proměnou. [8] => [9] => Podstatným milníkem v historii pečiva byl přechod od pečení na kameni k vynálezu [[Pekárenská pec|pece]]: Ta se svou tepelně akumulační schopností přinesla vyšší teploty, rovnoměrnější pečení ze všech stran, trvalejší teplo s možností pečení různých pečiv jak [[teplota]] po vyhřátí a ometení uhlíků zvolna klesá, méně proměnlivé prostředí a v neposlední řadě také vyšší účinnost a úspory energie, paliva. [10] => [11] => Za hlavní evropské obiloviny pro potraviny lze označit [[žito]] a [[pšenice|pšenici]]. S postupem doby je vidět nárůst podílu využívání pšenice na úkor žita: Podíl světlého pšeničného pečiva se dlouhodobě zvyšuje. S módou racionální výživy v západním světě lze pozorovat znovuobjevování tmavého pečiva, tedy žitné mouky a dalších alternativ. [12] => [13] => == Ingredience k pečení == [14] => [[ingredience|Ingrediencí]], kterých se k pečení využívá, je obrovské množství – lze použít prakticky všechny. [15] => [16] => === Nejčastější ingredience === [17] => * [[mouka]] (nejčastěji [[Pšenice|pšeničná]] nebo [[Žito|žitná]], ale využívány jsou v podstatě všechny druhy – roste poptávka i po [[Pšenice špalda|špaldové]], [[Pohanka|pohankové]], [[Rýže|rýžové]], [[Kukuřice setá|kukuřičné]] či dokonce [[Cizrna|cizrnové]] mouce) [18] => * [[voda]] [19] => * [[cukr]] [20] => * [[vejce]] ([[Kur domácí|slepičí]]) – [[žloutek]] a [[bílek]] se většinou oddělují tak, aby se využily jejich odlišné vlastnosti. [21] => * [[tuky|tuk]] – [[máslo]], [[margarín]], [[olej]] [22] => * [[mléko]] [23] => * [[Oříšek|ořechy]], semínka, [[Rozinka|rozinky]], obilná zrna [24] => [25] => == Dělení == [26] => Existuje několik druhů dělení, jak je možno pečivo členit. Mezi nejčastější patří na: [27] => [28] => * sladké [29] => * slané [30] => [31] => === Rozdělování podle barvy (druh těsta) === [32] => * bílé pečivo – patří sem [[chléb]], [[rohlík]], [[houska]], [[veka]] atd. [33] => * tmavé / celozrnné pečivo – [[celozrnný rohlík]], chléb apod. – v podstatě jakékoli bílé pečivo může být připraveno i v celozrnné variantě [34] => * tmavé / obarvené pečivo – jedná se o bílé pečivo, které výrobci obarvují [[karamel]]em, [[čekanka|čekankou]] či jinými barvivy, aby vzbudili zdání, že se jedná o zdravý celozrnný výrobek – například dalamánek.{{Citace elektronického periodika |titul=Tmavé pečivo nemusí být vždy celozrnné |url=http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/tmave-pecivo-nemusi-byt-vzdy-celozrnne |datum přístupu=2011-12-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120204210723/http://zdrava-vyziva.abecedazdravi.cz/tmave-pecivo-nemusi-byt-vzdy-celozrnne |datum archivace=2012-02-04 }}[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097429889-cerne-ovce/210452801080111/3772-reportaze/?sekce=28&clanek=1678 Mýty o potravinách – tmavé pečivo] [35] => Někdy je za tmavé pečivo považován také chléb (zpravidla s vyšším obsahem žitné mouky, která způsobuje tmavší zbarvení těsta). Častěji se však výraz tmavé pečivo používá jako synonymum pro pečivo celozrnné. [36] => [37] => == Druhy pečiva == [38] => [[Soubor:Sour dough loaves02.jpg|náhled|Bochníky chleba]] [39] => [[Soubor:Sladké pečivo.jpg|náhled|Sladké pečivo]] [40] => [[Soubor:2018 01 Croissant IMG 0685.JPG|náhled|Croissant rohlík]] [41] => [[Soubor:2018 04 Osterlamm IMG 0027.jpg|náhled|Velikonoční beránek]] [42] => Pečivo lze kategorizovat podle několika kritérií: [43] => * sladké / neutrální (vánočka / žemle, podle množství přidaného cukru. Měřítkem může být i použitelnost ke slaným pochutinám), [44] => * slané / solené / neutrální (pivní [[preclík]]y / houska sypaná / chléb, podle množství přidané [[chlorid sodný|soli]]. Solí se sice každé pečivo, i sladké, ale jde o množství. Měřítkem může být i použitelnost ke sladkým [[Pochutina|pochutinám]]), [45] => * bílé / žluté ([[houska]] / vánočka, podle použití [[Slepičí vejce|vajec]]), [46] => * bílé / šedé ([[vánočka]] / chléb, podle použití [[Kravské mléko|mléka]]), [47] => * světlé / [[Kukuřice|kukuřičné]] / [[Cereálie|cereální]] / tmavé ([[vánočka]] / [[kornspitz]] / slunečnicová bulka / žitný chléb, podle použitého zrna), [48] => * na mastno / na sucho ([[lívance]] / chléb, podle množství použitého oleje na plechu), [49] => * na mokro / na páře / na vlhko / na sucho (knedlíky / [[ovocné knedlíky]] na páře / [[chléb]] / [[suchar]]y, podle množství vody při tepelném zpracování), [50] => * mastné / suché (lívance / [[chléb]], podle množství oleje přidaného přímo do těsta), [51] => * měkké / křupavé (chléb / [[suchar]]y, podle množství obsažené vody, přidané přímo do těsta a zbylé po upečení), [52] => * [[kynutí|kynuté]] [[Droždí|drožďové]] / [[Kvas (pekařský)|kvasové]] (kváskové) / nekvašené (buchty / [[chléb]] / chlebové placky, podle způsobu [[kvašení]]), [53] => * řídké / tuhé (palačinky / [[linecké pečivo]], podle konzistence těsta), [54] => * listové / vysoké (listové / [[piškot]], podle zpracování do plochy či do objemu), [55] => * studené / odpalované (placky / větrníky, podle teploty během přípravy těsta před pečením), [56] => * průmyslově sériové / domácí ruční (rovný [[rohlík]] / vázaný koláč, pro některé druhy pečiva se automatizace nevyplatí), [57] => * obyčejné / bezlepkové (podle obsahu [[Lepek|lepku]] z [[Otruby|otrub]], především v [[Pšenice|pšenici]], pro některé lidi [[alergen]]), [58] => * bez úprav / dále upravované (rohlík / biskupský chlebíček, piškot po pečení polévaný čokoládou), [59] => * s příchutí / ovoněné / sypané / plněné / s přísadou / s přídatkem / pocukrované / bez přísad (citrónová bábovka / [[sýr]]ové [[aroma]] / [[mák (semeno)|makový]] posyp / maková [[nádivka]] / [[škvarky]] zamíchané do těsta / s přidaným podílem dalšího druhu mouky či zrna, podle přísad už do těsta, při tvarování, sypání před pečením nebo až po něm), [60] => * jednoduché / plněné v průběhu pečení / plněné předem ([[dukátové buchtičky]] / [[Kobliha|koblihy]] / buchty, podle náplně a doby, kdy se k pečivu přidává), [61] => * [[tvaroh]]ové / zelné / [[Povidla|povidlové]] / [[špenát]]ové / [[sýr]]ové / [[Uzenina|uzeninové]] / s psaníčkem (taštičky / pirožky / buchty / kapsy / čínská zapečená štěstíčka, podle náplně uvnitř), [62] => * samoobslužné / balené / s obsluhou (rohlíky / rumové perníčky / buchty, podle pravidel [[Evropská unie|EU]] se především "cukrářské" a "plněné" pečivo nemůže prodávat volně z regálu, ale buď balené nebo od obsluhy), [63] => * nekypřené / kypřené ([[kypřící prášek]] pomáhá nadýchanosti pečiva, a to bez nutnosti zdlouhavého [[kynutí]]), [64] => * neměkčené / měkčené (specialita chlebů: domácí / [[Chléb Šumava|Šumava]], [[Změkčovadlo|změkčovadla]] zamezují vzniku příliš tuhé kůrky, ale také její křupavosti), [65] => * suché / tvrdé / trvanlivé (preclíky / staré rohlíky / balené), [66] => * ztvrdlé / rozpékané (i ve starším pečivu je stále trochu vody, což se zahřátím opět projeví a pečivo se znovu rozvoní, ale je třeba ho snít okamžitě, za tepla). [67] => Tyto rozdíly jsou dány surovinami, přísadami jako např. [[koření]]m, použitím oleje, [[Kvasnice|kvasnic]]/[[Kvas (pekařský)|kvasu]], [[Voda|vody]] nebo [[Kravské mléko|mléka]] (i kyselého), způsobem tepelné úpravy, tedy délkou [[pečení]] a teplotou, dalšími úpravami po dopečení i způsobem [[příjem potravy|konzumace]]. [68] => [69] => Ačkoli se u pečiva už podle názvu předpokládá pečení v uzavřené peci, za pečivo lze považovat [[lívanec|lívance]] (rychle připravené na pánvi a na otevřeném vzduchu) i knedlíky (vařené ve vodě) nebo [[langoš]]e ([[smažení|smažené]] pod hladinou oleje). [70] => [71] => Společnými body pro definici pečiva jsou a) tepelná úprava a b) [[těsto]] s velkým podílem obilné [[mouka|mouky]]. Například za pečivo ještě lze považovat [[Bramborová placka|bramborové placky]], tedy obilné těsto s dodatkem [[Lilek brambor|brambor]], ale už ne [[bramborák]]y, brambory zahuštěné moukou. [72] => [73] => == Příklady == [74] => * [[chléb]] [75] => * [[rohlík]] [76] => * [[houska]] [77] => * [[vánočka]] [78] => * [[buchta]] [79] => * [[preclík]] [80] => * [[veka]] [81] => * [[bageta]] [82] => [83] => == Další gastronomické využití == [84] => Vzhledem k všudypřítomnosti pečiva v různých kuchyních vznikla řada receptů, které již hotové pečivo dále používají. Část z nich umožňuje využít i staré, uschlé pečivo. Z toho je především vyráběna [[strouhanka|strouhanku]], mimo jiné jedna ze základních přísad [[trojobal]]u, který je využíván v řadě pokrmů. Namočením bílého pečiva do [[mléko|mléka]] a jeho následným upečením s ovocem vzniká jako samostatné jídlo [[žemlovka]]. Dále je staré bílé pečivo základem pro [[houskový knedlík]] a mezi jeho nejlevnější využití patří [[pavézky]], kdy je omočeno ve [[vejce|vejcích]] a [[mléko|mléce]] a následně osmaženo. [85] => [86] => == Odkazy == [87] => [88] => === Reference === [89] => [90] => [91] => === Literatura === [92] => * Silke Kochová: ''Sladké pečivo'', Svojtka a Vašut, Praha 1995, {{ISBN|80-7180-041-4}} [93] => * Milena Habustová, Jiřina Veselská: ''Tradiční pečivo'', Grada, Praha 2004, {{ISBN|80-247-0692-X}} [94] => * Zorka Vainová: ''Slané pečivo – 300 receptů'', Gen, Liberec 2005, {{ISBN|80-86681-66-1}} [95] => * ''Slané a sladké pečivo'', Rebo, Čestlice 2008, {{ISBN|978-80-7234-976-0}} [96] => * Richard Bertinet: ''Domácí pečivo'', Alpress, Frýdek-Místek 2008, {{ISBN|978-80-7362-582-5}} [97] => * Petr Šedivý, Martin Hanus, Eva Nováková, Pavel Skřivan: ''Pekařská technologie III. – Výroba běžného pečiva'', Odborné nakladatelství a vydavatelství Pekař a cukrář, Praha 2015, {{ISBN|978-80-905481-2-1}} [98] => [99] => === Související články === [100] => * [[Pekárna]] [101] => * [[těstoviny]] [102] => * [[domácí pekárna]] [103] => * [[vánoční cukroví]] [104] => * [[velikonoční pečivo]] [105] => [106] => === Externí odkazy === [107] => * {{commonscat|Pastries}} [108] => * {{wikislovník|heslo=pečivo}} [109] => * {{Otto|heslo=Pečivo}} [110] => [111] => {{Autoritní data}} [112] => {{Portály|Gastronomie}} [113] => [114] => [[Kategorie:Pečivo| ]] [115] => [[Kategorie:Pekařství]] [] => )
good wiki

Pečivo

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'chléb','rohlík','Obilniny','mléko','houska','vánočka','smažení','veka','suchar','Pšenice','pečení','mouka'

Chléb

Houska

Mléko

Mouka

Obilniny

Pečení

Pšenice

Rohlík

Smažení

Suchar

Vánočka

Veka