Array ( [0] => 15495989 [id] => 15495989 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pelhřimov [uri] => Pelhřimov [3] => Pelhřimov (053).jpg [img] => Pelhřimov (053).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Pelhřimov je město proslulé svou bohatou historií, malebnou architekturou a přátelskou atmosférou. Leží v srdci Vysočiny a může se pyšnit pestrou nabídkou kulturního a společenského vyžití. Historické jádro města je domovem mnoha zachovalých památek, které odrážejí jeho dlouhou minulost a vývoj. Město se pyšní především unikátními gotickými, renesančními a barokními stavbami, jako je například městská radnice nebo kostel svatého Bartoloměje. Pelhřimov je také známý jako město rekordů, a to nejen díky svým aktivitám zaměřeným na překonávání různých kuriózních rekordů a zajímavostí, ale i díky tradici pořádání různých festivalů a akcí, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Pelhřimov je obklopen krásnou přírodou, která nabízí mnoho možností k aktivnímu odpočinku a procházkám. Místní podmínky srdečně zve k objevování okolních lesů, luk a malebných vesniček. Město se snaží propojit tradici s moderními trendy, což se odráží ve stále se zlepšujících službách a infrastrukturou. Život v Pelhřimově je příjemný a poklidný, s důrazem na komunitní život a vzájemnou spolupráci. Obyvatelé města mají silný smysl pro místní kulturu a tradice, což vytváří jedinečnou atmosféru a pohodu. Pelhřimov je místem, kde se historie snoubí s budoucností, a kde se i malá města mohou rozvíjet a prosperovat. [oai_cs_optimisticky] => Pelhřimov je město proslulé svou bohatou historií, malebnou architekturou a přátelskou atmosférou. Leží v srdci Vysočiny a může se pyšnit pestrou nabídkou kulturního a společenského vyžití. Historické jádro města je domovem mnoha zachovalých památek, které odrážejí jeho dlouhou minulost a vývoj. Město se pyšní především unikátními gotickými, renesančními a barokními stavbami, jako je například městská radnice nebo kostel svatého Bartoloměje. Pelhřimov je také známý jako město rekordů, a to nejen díky svým aktivitám zaměřeným na překonávání různých kuriózních rekordů a zajímavostí, ale i díky tradici pořádání různých festivalů a akcí, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Pelhřimov je obklopen krásnou přírodou, která nabízí mnoho možností k aktivnímu odpočinku a procházkám. Místní podmínky srdečně zve k objevování okolních lesů, luk a malebných vesniček. Město se snaží propojit tradici s moderními trendy, což se odráží ve stále se zlepšujících službách a infrastrukturou. Život v Pelhřimově je příjemný a poklidný, s důrazem na komunitní život a vzájemnou spolupráci. Obyvatelé města mají silný smysl pro místní kulturu a tradice, což vytváří jedinečnou atmosféru a pohodu. Pelhřimov je místem, kde se historie snoubí s budoucností, a kde se i malá města mohou rozvíjet a prosperovat. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Vysočině}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Pelhřimov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]] [5] => | okres = Pelhřimov [6] => | obec s rozšířenou působností = Pelhřimov [7] => | pověřená obec = Pelhřimov [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 393 01 [10] => | počet ZSJ = 40 [11] => | počet částí obce = 27 [12] => | počet katastrálních území = 24 [13] => | adresa = Masarykovo náměstí 1
393 01 Pelhřimov [14] => | web = https://www.mestopelhrimov.cz/ [15] => | úřední web = [16] => | e-mail = podatelna@mupe.cz [17] => | starosta = Ladislav Med ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | NUTS3 = CZ063 [20] => }} [21] => '''Pelhřimov''' (lidově ''„Pejr“'', {{Vjazyce2|de|''Pilgrams''}}) je [[město]] v [[Okres Pelhřimov|okrese Pelhřimov]] v západní části [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]]. Nachází se v údolí říčky [[Bělá (přítok Hejlovky)|Bělé]] v [[Křemešnická vrchovina|Křemešnické vrchovině]] ''(součást [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]])''. Leží 27 km západně od [[Jihlava|Jihlavy]], 74 km severovýchodně od [[České Budějovice|Českých Budějovic]] a 93 km jihovýchodně od [[Praha|Prahy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => Centrem historického města je [[Masarykovo náměstí (Pelhřimov)|Masarykovo náměstí]] s kostelem sv. Bartoloměje a radnicí. Město je dopravní křižovatkou dvou silnic I. třídy a turistickým východištěm na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinu]]. Aglomerace je střediskem rozsáhlé bramborářské oblasti. Pelhřimov je známý jako město rekordů a kuriozit (viz nejmenší jezdecká socha T. G. Masaryka na světě přímo nad podloubím [[Masarykovo náměstí (Pelhřimov)|Masarykova náměstí]] a soutěže každoročně na tomto rynku probíhající). [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Pelhrimov-seal.jpg|náhled|vlevo|200px|Pečeť města k výročí úmrtí Leopolda II. českého krále a císaře římského 1792 {{Citace elektronické monografie [27] => [28] => | příjmení = Dlabač [29] => | jméno = Gotfried Johan [30] => | rok = 1815 [31] => | titul = Allegemeines historische Kunstler Lexikon für Böhmen [32] => |url=https://books.google.cz/books?id=T_NYAAAAYAAJ&pg=PA362&lpg=PA362&dq=Pilgramenae&source=bl&ots=CLn_wm70v9&sig=ACfU3U0VmaZMNXuKFNzWRIueZhLeoElxEA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwikzvrhq82CAxWUgP0HHfVICxYQ6AF6BAgKEAM#v=onepage&q=Pilgramenae&f=false [33] => | vydavatel = [34] => | místo = Praha [35] => | strany =361 [36] => | poznámka = [37] => | isbn = [38] => }}]] [39] => Původní osada z 13. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního [[Starý Pelhřimov|Starého Pelhřimova]]. Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna [[Vítek II. z Krumlova|Vítkem z Krumlova]] v roce 1289. [40] => [41] => V roce 1290 král Václav II. udělil právo biskupovi Tobiáši z Bechyně, aby znovu založil město a opevnil jej hradbami. Půdorys města napovídá, že je kolonizačním dílem, většinou obývaný německými osadníky. V průběhu let se obyvatelstvo začalo počešťovat. Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a [[Křemešník]]a vzdáleného 9 km jihovýchodně od města. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, perníkářství a pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských [[arcibiskup]]ů – od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyňka Zajíce z Hazmburka]] z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti. [42] => [43] => V období [[Husitské války|husitských válek]] byl Pelhřimov na straně táboritů, kterým mimo jiné dal duchovního vůdce Mikuláše Biskupce z Pelhřimova. V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] město přešlo do držení [[Mikuláš Trčka z Lípy|Mikuláše Trčky z Lípy]], z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král [[Jiří z Poděbrad|Jiří z Poděbrad]], určuje tradice dům čp. 80 na náměstí. [44] => [45] => [[Soubor:Masarykovo nám.JPG|náhled|Masarykovo náměstí – kašna sv. Jakuba]] [46] => [47] => V roce 1550 se stali novou vrchností [[Páni z Říčan|Říčanští z Říčan]], s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na [[Královské město|město královské]]. Klidný vývoj města byl ukončen [[třicetiletá válka|třicetiletou válkou]]. Do města vtáhla několikrát vojska, nedaleko od něj byla roku 1618 svedena tzv. [[bitva u Pelhřimova]], město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád. [48] => [49] => Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických [[manufaktura|manufaktur]]. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Rozvoji těchto odvětví napomohlo také zprovoznění Českomoravské transverzální dráhy (úseku Tábor – Horní Cerekev) v roce 1883. [50] => [51] => Od roku 1850 byl Pelhřimov okresním městem a správním střediskem rozsáhlé oblasti. Vznikaly vlastenecké spolky, které udržely svou kontinuitu až do této doby. Spolky založené v letech 1862–1894: pěvecký spolek Záboj, Sokol, Čtenářská beseda a spolek divadelních ochotníků Rieger. 20. století přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. V roce 1903 byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova nemocnice, která slouží dodnes. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal průmyslových [[obchodní závod|závodů]], které byly po roce 1948 znárodněny. [52] => [53] => === Socialismus v Pelhřimově === [54] => V roce 1960 se Pelhřimov stal centrem [[Okres Pelhřimov|okresu]], který zahrnoval i okolí [[Pacov]]a a [[Humpolec|Humpolce]]. Celý okres byl přiřazen k [[Jihočeský kraj (1960–2020)|Jihočeskému kraji]]. [55] => [56] => Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let 1960–1990 z asi 9 000 osob až 16 000. [57] => [58] => Centrum města bylo v roce 1969 vyhlášeno [[Městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]]. Ani to nezabránilo rozsáhlému bourání. Pelhřimov tak přišel o téměř celou historickou zástavbu v širším centru a došlo i k vybourání části domů přímo v památkové rezervaci. Padl [[Pivovar Pelhřimov|Starý Pivovar]] (nyní parkoviště), barokní sýpka (nyní prázdná plocha), rozsáhlý blok domů mezi historickou Hrnčířskou ulicí a náměstím (nyní [[Obchodní dům Vysočina]] z roku 1989) a přímo v památkové zóně i Masné krámy a chráněná židovská synagoga (nyní [[Obchodní dům Perla]]). Na místě dalších budov centra byly vystavěny uniformní budovy komunistické pošty, finančního úřadu, [[Obchodní dům Perla|obchodní domy Perla]], [[Obchodní dům Vysočina|Vysočina]] a Drupo a další. Město protnula magistrála, lemovaná betonovými stěnami. [59] => [60] => V Pelhřimově se v té době natočilo několik filmů, včetně filmu Náš dědek Josef či sci-fi seriálu režiséra [[Ota Hofman|Oty Hofmana]] ''[[Návštěvníci (seriál)|Návštěvníci]]'' z roku 1983. [61] => [62] => == Obyvatelstvo == [63] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 532 domech 5 972 obyvatel, z nichž bylo 3 149 žen. 5 907 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 6 k německé a 1 k židovské. Žilo zde 5 529 římských katolíků, 131 evangelíků, 32 příslušníků Církve československé husitské a 122 židů.{{Citace monografie [64] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [65] => | svazek = I. Země Česká [66] => | typ svazku = díl [67] => | vydavatel = Orbis [68] => | místo = Praha [69] => | rok = 1924 [70] => | strany = 55 [71] => | počet stran = 598 [72] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 750 domech 6 511 obyvatel. 6 426 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 40 k německé. Žilo zde 5 867 římských katolíků, 203 evangelíků, 78 příslušníků Církve československé husitské a 105 židů.{{Citace monografie [73] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [74] => | svazek = I. Země Česká [75] => | typ svazku = díl [76] => | vydavatel = Orbis [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 1934 [79] => | strany = 246 [80] => | počet stran = 613 [81] => }} [82] => [83] => {| class="wikitable" [84] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Pelhřimov{{Citace elektronické monografie [85] => | korporace = Český statistický úřad [86] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [87] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005 – 1. díl [88] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [89] => | strany = 578, 579 [90] => | lokace = záznam 75 [91] => | datum vydání = 2007-03-03 [92] => | datum přístupu = 2014-12-17 [93] => | jazyk = [94] => }} [95] => {{Citace elektronické monografie [96] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [97] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [98] => | datum přístupu = 2022-04-18 [99] => }} [100] => |- [101] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [102] => |- style="text-align: right;" [103] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [104] => | 8 387|| 8 689|| 8 738 || 8 894 || 9 938 || 10 079 || 10 259 || 9 198 || 9 754 || 11 559 || 14 239 || 16 480 || 16 590 || 16 232 || 15 577 [105] => |- style="text-align: right;" [106] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [107] => | 970 || 1 016 || 992 || 1 012 || 1 081 || 1 167 || 1 408 || 1 544 || 1 532 || 1 704 || 1 879 || 2 087 || 2 227 || 2 566 || 2 627 [108] => |} [109] => [110] => {| class="wikitable" [111] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Pelhřimov bez místních částí{{Citace elektronické monografie [112] => | korporace = Český statistický úřad [113] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [114] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005 – 1. díl [115] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [116] => | strany = 578, 579 [117] => | lokace = záznam 75–16 [118] => | datum vydání = 2007-03-03 [119] => | datum přístupu = 2014-12-17 [120] => | jazyk = [121] => }} [122] => {{Citace elektronické monografie [123] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [124] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [125] => | datum přístupu = 2022-04-18 [126] => }} [127] => |- [128] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [129] => |- style="text-align: right;" [130] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [131] => | 3 909|| 4 202|| 4 370 || 4 727 || 5 738 || 5 972 || 6 511 || 6 475 || 7 170 || 9 360 || 12 249 || 14 772 || 14 860 || 14 513 || 13 695 [132] => |- style="text-align: right;" [133] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [134] => | 376 || 382 || 373 || 392 || 444 || 532 || 750 || 890 || 927 || 1 122 || 1 345 || 1 543 || 1 605 || 1 809 || 1 848 [135] => |} [136] => [137] => {| class="wikitable" [138] => |- [139] => ! Rok [140] => ! 1869 [141] => ! 1900 [142] => ! 1930 [143] => ! 1950 [144] => ! 1970 [145] => ! 1980 [146] => ! 1991 [147] => ! 2001 [148] => |- [149] => ! Dle dnešního území města [150] => | 8 387 [151] => | 8 894 [152] => | 10 259 [153] => | 9198 [154] => | 11 559 [155] => | 14 239 [156] => | 16 480 [157] => | 16 590 [158] => |- [159] => ! Dle tehdejšího území města [160] => | 3 909 [161] => | 4 727 [162] => | 6 511 [163] => | 6 475 [164] => | 9 360 [165] => | 17 624Rozloha města činila 182 km² [166] => | 16 480Stav po dezintegraci některých obcí v roce 1990. [167] => | 16 590 [168] => |- [169] => ! Pouze město Pelhřimov [170] => | 3 909 [171] => | 4 727 [172] => | 6 511 [173] => | 6 475 [174] => | 9 360Až do roku 1972 tvořila katastr obce Pelhřimov pouze samotná zástavba města Pelhřimova. [175] => | 12 249Období výstavby sídlišť. [176] => | 14 772 [177] => | 14 860 [178] => |} [179] => [180] => === Sčítání lidu, 2001 === [181] => * '''Počet obyvatel''': 16 590 [182] => * '''Národnost''': [183] => ** česká: 97,1 % [184] => ** slovenská: 0,5 % [185] => ** ukrajinská 0,4 % [186] => ** moravská: 0,2 % [187] => * '''Náboženské vyznání''': věřící : 41,2 % [188] => * '''Ekonomická aktivita:''' ekonomicky aktivní: 8 853, z toho: [189] => ** nezaměstnaní: 3,5 % [190] => ** zaměstnaní v průmyslu: 31,0 % [191] => ** ve školství a zdravotnictví: 14,4 % [192] => ** v obchodu: 9,8 % [193] => ** ve stavebnictví: 7,9 % [194] => ** ve veřejné správě: 7,8 % [195] => [196] => [197] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 547492 Pelhřimov, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Pelhřimov roku 2011 [198] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 547492 Pelhřimov, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Pelhřimov roku 2011 [199] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 547492 Pelhřimov, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Pelhřimov roku 2011 [200] => [201] => [202] => == Městská správa a politika == [203] => === Místní části === [204] => [[Soubor:PE Pelhřimov.png|náhled|Katastrální území Pelhřimova]] [205] => Pelhřimov svojí rozlohou 95 km² patří mezi nejrozsáhlejší města Česka, do 80. let k němu byly totiž v rámci integrace obcí připojovány vesnice, které jsou od města i více než 10 km vzdáleny. V 80. letech 20. století byla však rozloha města ještě daleko vyšší – patřily k němu tehdy i dnešní samostatné obce [[Čelistná]], [[Dehtáře]], [[Dobrá Voda (okres Pelhřimov)|Dobrá Voda]], [[Dubovice]], [[Kojčice]], [[Krasíkovice]], [[Libkova Voda]], [[Mezná (okres Pelhřimov)|Mezná]], [[Olešná (okres Pelhřimov)|Olešná]], [[Pavlov (okres Pelhřimov)|Pavlov]], [[Proseč pod Křemešníkem]], [[Putimov]], [[Rynárec]], [[Svépravice]], [[Velký Rybník]], [[Vokov]], [[Zachotín]], [[Zajíčkov]] a [[Žirov]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 78, 94, 99, 123, 234, 249, 280, 316, 390, 371, 426, 436, 458, 511, 562, 579, 600 a 621. Rozloha města Pelhřimova k roku [[1980]] byla 202 km² a žilo zde 17 833 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [206] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [207] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [208] => | datum vydání = 2015-12-21 [209] => | datum přístupu = 2017-01-16 [210] => | vydavatel = Český statistický úřad [211] => }} Od 90. let 20. století, kdy se uvedené obce postupně osamostatnily, se plocha města dělí na čtyři samostatné celky, přičemž obec Krasíkovice jí odděluje téměř na pět částí (sama je téměř obklopena územím Pelhřimova, které tvoří mezi Krasíkovicemi a Olešnou jakési hrdlo o šířce cca 30 metrů). [212] => [213] => Pelhřimov se skládá z 24 katastrálních území, na nichž leží 27 [[Část obce|částí]] (''údaje k roku 2011''): [214] => * [[Benátky (Pelhřimov)|Benátky]] (k. ú. Benátky u Houserovky) – 20 obyv., ves 10,5 km jižně od Pelhřimova, na potoce Bělá, připojená od 1. července 1980. Dříve část obce Houserovka. Je to jedna z nejstarších osad Pelhřimova, poprvé zmiňovaná již v roce 1203. [215] => * [[Bitětice]] – 32 obyv., ves 8 km severovýchodně od Pelhřimova, připojená 1980, dříve osadou obce Lipice. Leží pod vrcholem Houska (625 m). [216] => * [[Čakovice (Pelhřimov)|Čakovice]] (k. ú. Čakovice u Pelhřimova) – 36 obyv., vesnice 5 km severozápadně od Pelhřimova, do roku 1973 se samostatným [[Místní národní výbor|MNV]]. Leží nedaleko hlavní silnice na Benešov, nad srázem do údolí Želivky. [217] => * [[Hodějovice]] – 59 obyv., vesnice 5 km severně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1976 měla samostatný MNV, později byla částí obce Krasíkovice. Od začátku roku 1980 byla přičleněna k Pelhřimovu. [218] => * [[Houserovka]] – 60 obyv., vesnice 9 km jižně od Pelhřimova na potoce Bělá. Do roku 1980, kdy byla připojena k Pelhřimovu, bývala střediskovou obcí. [219] => * [[Chvojnov]] – 55 obyv., až do roku 1980 vesnice s vlastním MNV, 6 km severovýchodně od Pelhřimova. Ve vsi je cenný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1296, s gotickými prvky. V presbytáři kostela jsou dochované gotické fresky. Na okraji vesnice se nachází zajímavá barokní výklenková kaplička. [220] => * [[Janovice (Pelhřimov)|Janovice]] (k. ú. Janovice u Houserovky) – 67 obyv., nejodlehlejší pelhřimovská osada, 12 km jižně od města, připojená v roce 1980. Do té doby patřila pod MNV Houserovka. [221] => * [[Jelcovy Lhotky]] – 19 obyv., skupina domů 8 km východně od Pelhřimova, do roku 1980 patřily pod MNV Strměchy. [222] => * [[Kocourovy Lhotky]] – leží na k. ú. Jelcovy Lhotky, 9 obyv., samota nedaleko Jelcových Lhotek, 9 km východně od Pelhřimova. Do roku 1980 také MNV Strměchy. [223] => * [[Lešov]] – 64 obyv., ves 10 km jihovýchodně od Pelhřimova, pod kopcem Křemešník. Připojen v pololetí roku 1980 spolu s obvodem MNV Radňov. Až do roku 1975 měl vlastní MNV. [224] => * [[Lipice]] – 50 obyv., vesnice 7 km severozápadně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1980 sídlo MNV. [225] => * [[Myslotín]] – 152 obyv., vesnice 3,75 km jihozápadně od Pelhřimova při hlavní silnici na Jindřichův Hradec. Připojena již v první integrační vlně od roku 1973. Do té doby samostatná obec. [226] => * [[Nemojov (Pelhřimov)|Nemojov]] – 47 obyv., vesnice 7 km jihovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1975 samostatná, později část obce Radňov, od Nového roku 1980 část Pelhřimova. Nad obcí pozůstatky gotické tvrze. [227] => * [[Ostrovec (Pelhřimov)|Ostrovec]] (k. ú. Ostrovec u Houserovky) – 10 obyv., osada v nejodlehlejší (jižní) části katastru města, 12 km od Pelhřimova. Dříve součást Houserovky, k Pelhřimovu připojena v roce 1980. [228] => * [[Pejškov (Pelhřimov)|Pejškov]] – 32 obyv., ves 7 km západně od města, připojená spolu s celou obcí Lipice v roce 1980. [229] => * Pelhřimov – katastrální území je shodné s částí obce Pelhřimov a zahrnuje zástavbu celého města. Samotné město má 14 513 obyvatel. [230] => * [[Pobistrýce]] – 20 obyv., osada 7 km severně od Pelhřimova směrem na Želiv. Do roku 1980 část obce Krasíkovice, po jejich opětovném osamostatnění v roce 1990 se k nim však již nepřipojily. Pod vsí se nachází soutok Želivky (Hejlovky) s Bělou. [231] => * [[Radětín]] – 49 obyv., ves přímo sousedící s Pelhřimovem, 3 km severně od centra města. Připojena spolu s Krasíkovicemi v roce 1980. [232] => * [[Radňov (Pelhřimov)|Radňov]] (k. ú. Radňov u Rynárce) – 63 obyv., před rokem 1980 středisková obec, nachází se 10 km jihovýchodně od města. [233] => * [[Rybníček (Pelhřimov)|Rybníček]] – leží na k. ú. Chvojnov, 22 obyv., odlehlá osada 8 km severovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1980 část obce Chvojnov. [234] => * [[Skrýšov (Pelhřimov)|Skrýšov]] (k. ú. Skrýšov u Pelhřimova) – 146 obyv., vesnice sousedící s Pelhřimovem (3 km na jih od města). Připojená v první integrační vlně v roce 1976. Do té doby samostatná obec. [235] => * [[Služátky (Pelhřimov)|Služátky]] (k. ú. Služátky u Pelhřimova) – 72 obyv., 4 km severně od Pelhřimova nedaleko hlavní silnice na Humpolec. Do roku 1980 část obce Kojčice, která se po roce 1990 opět osamostatnila. [236] => * [[Starý Pelhřimov]] – 331 obyv., největší a prvně připojená (1972) část Pelhřimova. Vesnice je vlastně předchůdcem dnešního Pelhřimova, poprvé připomínána v roce 1289. Ve vesnici se nachází původně gotický kostel sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 13. století, přestavěný v polovině 18. století. Dnes Starým Pelhřimovem prochází hlavní silnice do Tábora. [237] => * [[Strměchy]] – 141 obyv., vesnice 7 km východně od města, do připojení v roce 1980 sídlo MNV. Na návsi toleranční kostel z roku 1788. [238] => * [[Útěchovičky (Pelhřimov)|Útěchovičky]] – leží na k. ú. Chvojnov, 40 obyv., ves 7 km severovýchodně od Pelhřimova, dříve MNV Chvojnov, připojená 1980. [239] => * [[Vlásenice (Pelhřimov)|Vlásenice]] (k. ú. Vlásenice u Pelhřimova) – 88 obyv., ves 5 km západně od Pelhřimova, na řece Hejlovce, připojená v roce 1980, před tím od roku 1976 část obce Proseč–Obořiště. Ve Vlásenici se narodil sedlák Mikuláš, zakladatel náboženské sekty „mikulášenců“, kteří odmítali bibli a kněží a věřili, že se jim Bůh zjeví sám. Sekta zanikla v 17. století. [240] => * [[Vlásenice-Drbohlavy]] – 35 obyv., vesnice 11 km jižně od Pelhřimova. Asi 2 km od obce se nachází pramen potoka Hejlovky (Želivka). Do roku 1975 byla vesnice součástí obce Čelistná, v období 1975–1979 spadala pod MNV Libkova Voda. Od roku 1980 byla integrována k Pelhřimovu. [241] => [242] => === Sousední obce === [243] => {{Sousední obce}} [244] => [245] => === Starostové města === [246] => Tyto osobnosti stály v čele Pelhřimova. [247] => [248] => Po roce 1989 byli starostou zvoleni http://www.mupe.cz/historicky-prvni-setkani-muzu-kteri-stali-v-cele-pelhrimova-poslednich-25-let/d-14173: [249] => * Ladislav Med, ODS (od 2018) [250] => * Ing. František Kučera, ČSSD (2014–2018) [251] => * [[Leopold Bambula]], ODShttps://www.ods.cz/region.vysocina/profil/3712-leopold-bambula (2002–2014) [252] => * [[Miroslav Březina]], KDU-ČSL (1994–2002) [253] => * [[Jan Tomášek]], ČSLhttps://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20111116pe-tomasek.html (1990–1994) [254] => * [[Jan Litomiský]], OF, 1990, ještě jako předseda MěNV, v prvních svobodných volbách v roce 1990 byl tento předrevoluční disident zvolen poslancem. [255] => [256] => Předsedy [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]] (MěNV) byli: [257] => * [[Martin Plachý]], KSČ (1986–1989) [258] => * [[Vladimír Markvart]], KSČ (1976–1986) [259] => * [[František Maršík]], KSČ (1970–1976) [260] => * Tomáš Jelínek, KSČ (1969–1970) [261] => [262] => === Městské symboly === [263] => [[Soubor:Pilgrams - alte Wappen.jpg|náhled|vlevo|Starý znak Pelhřimova]] [264] => Znak a první vlajku byly městu uděleny rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 12. března 1992. Druhá vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 16. července 2014. [265] => [266] => == Hospodářství == [267] => [[Soubor:Pelhrimov krematorium.JPG|náhled|Smuteční síň na východním svahu nad městem]] [268] => Pelhřimov je relativně významným průmyslovým střediskem.{{Fakt/dne|20150213141351}} Zastoupen je průmysl [[potravinářství|potravinářský]], [[strojírenství|strojírenský]] a spotřební. [269] => [270] => Potravinářství zpracovává zejména zemědělské plodiny vyráběné a pěstované na území okresu. [[Škrob]]árny Pelhřimov zpracovávají brambory na škroby, krmiva a kaše. Mléko zpracovává pobočka Jihočeských [[Mlékárna|mlékáren]] [[Madeta|MADETA]], sídlící v Nádražní ulici a v téže ulici je rozlehlý areál mlýnsko-pekárenského kombinátu Adélka a.s. V Pelhřimově je [[pivovar Poutník]] s nepasterizovaným pivem. [271] => [272] => V oboru strojírenství je nejvýznamnějším podnikem [[Agrostroj Pelhřimov|Agrostroj]], který má rozsáhlý závod na jihu města. Vyrábí zemědělské stroje. [273] => [274] => Tradičním pelhřimovským výrobcem jsou Spojené kartáčovny SPOKAR, které vyrábí široký sortiment kartáčových výrobků od zubních kartáčků až po štětce. [275] => [276] => Ve městě je dostatek stravovacích i ubytovacích zařízení. Největším hotelem byla [[Rekrea]] u nemocnice (prodána, nyní přestavěna v rukou soukromého investora na městské byty) v ulici Slovanského bratrství. Dalším významným hotelem je Slavie na [[Masarykovo náměstí (Pelhřimov)|Masarykově náměstí]]. Lze se ubytovat i v několika penzionech. [277] => [278] => Možnosti nákupů potravin zajišťují obchodní řetězce [[Kaufland]], [[Lidl]], [[Billa]], [[Penny Market]] a tradiční [[Jednota]] (Tutty). Ostatní druhy zboží lze zakoupit buďto v menších [[kamenný obchod|kamenných obchodech]], v obchodním domě Vysočina (Galeria Shopping) či v Alfacentru v areálu bývalé textilní továrny (Modeta, Alfatex). [279] => [280] => == Doprava == [281] => === Silniční doprava === [282] => Pelhřimov leží na křižovatce dvou silnic I. třídy: [[silnice I/19]] ([[Plzeň]] – [[Tábor]] – Pelhřimov) a [[silnice I/34]] (České Budějovice – Jindřichův Hradec – Pelhřimov – Humpolec – Havlíčkův Brod – Svitavy. 15 km severně od města vede [[dálnice D1]] – nachází se zde EXIT 90 u [[Humpolec|Humpolce]]. Tento úsek je po jihlavském přivaděči k D1 jedním z nejvíce dopravně zatížených úseků na Vysočině. Průměrně zde během 24 hodin projede přes 12 000 vozidel.{{Citace elektronického periodika |titul=Mapa výsledků sčítání dopravy |url=http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/61.jpg |datum přístupu=2011-10-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140721011124/http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/61.jpg |datum archivace=2014-07-21 }} [283] => [284] => V roce 2003 byla na severu města otevřena přeložka umožňující přímý přejezd ze silnice na silnici I/34 bez průjezdu městem. V osmedesátých letech 20. století byl vystavěn čtyřproudový průtah městem, který je dnes nepříjemnou komunikační bariérou např. pro cestu k nemocnici. [285] => [286] => Dále Pelhřimovem vedou dvě silnice II. třídy: [[silnice II/112]] a [[silnice II/602]]. Silnice II/112 vede z [[Benešov]]a do Pelhřimova a dále směrem na [[Telč]] a [[Moravské Budějovice]] na Třebíčsku. Silnice II/602 vede z Pelhřimova do Jihlavy a dále do [[Brno|Brna]]. [287] => [288] => [[Soubor:Pelhrimov BUS.JPG|náhled|vlevo|Autobusové nádraží (stav v roce 2007, před modernizací)]] [289] => [290] => === Autobusy === [291] => Pelhřimov měl, stejně jako ostatní okresní města, rozsáhlé [[autobusové nádraží]] ještě z dob před rokem 1989. Jeho výpravní budova však již nesplňovala kritéria pro důstojné čekání na spoj – v zimě nebyla nevytápěna, naprosto zde chyběly jakékoliv občerstvovací služby a sociální zařízení bylo v dezolátním stavu. Proto byla v roce 2008 zahájena stavba nové nádražní budovy, která byla na podzim téhož roku předána do užívání. Nachází se v ní informační kancelář, čekárna a sociální zařízení. Současně byla provedena rekonstrukce autobusových stání. [292] => [293] => Z pelhřimovského dopravního terminálu se rozjíždí velké množství místních autobusových linek do většiny obcí v okrese. Téměř všechny regionální spoje obsluhuje společnost ICOM transport. [294] => [295] => Velký význam pro spojení Pelhřimova s okolním světem však mají (vzhledem k pouze lokálnímu železničnímu spojení) dálkové autobusové linky. Podle JŘ 2007/2008 projíždělo Pelhřimovem v pracovní den 29 spojů dálkových autobusových linek. Jedná se zejména o trasy spojující Prahu, Pelhřimov a různá dále položená města na Českomoravské vrchovině (např. [[Počátky]], [[Dačice]], [[Kamenice nad Lipou]], [[Jihlava]]). Dalším významným přepravním směrem dálkových linek je relace Brno – Jihlava – [[Tábor]] – [[Strakonice]]. Poslední významnější trasou je spojení jihočeské a východočeské metropole – trasa České Budějovice – [[Hradec Králové]]. [296] => [297] => === Železniční doprava === [298] => Železniční doprava nemá pro Pelhřimov příliš vysoký význam. Provoz na jednokolejné trati [[Tábor]] – [[Horní Cerekev]] je zajišťován pouze osobními vlaky. Podle [[Grafikon|GVD]] 2007/2008 bylo v pracovní dny devět vlaků vedeno ve směru na [[Tábor]] a deset vlaků směrem na Horní Cerekev, z čehož jeden s pravidelným odjezdem 20:33 pokračoval až do Jihlavy. [299] => [300] => [[Pelhřimov (nádraží)|Železniční stanice Pelhřimov]] se nachází 1,5 km jižně od náměstí na Nádražní ulici v průmyslové části města. [301] => [302] => === MHD === [303] => [[Městská autobusová doprava v Pelhřimově|Městskou autobusovou dopravu]] zajišťuje společnost [[ICOM transport]] Jihlava ([[divize (podnik)|divize]] Pelhřimov). V provozu jsou 4 linky. Linky 1 a 3 zajišťují hlavní přepravní směry: linka 1 od velkého sídliště Pražská (konečná zast. Táborská) do průmyslové zóny na jihu města (konečná zast. Silo); linka 3 je potom okružní linkou vedoucí z autobusového nádraží kolem hřbitova a nemocnice zpět. Linky 2 a 4 mají spíše posilový charakter. [304] => [305] => == Společnost == [306] => [[Soubor:Pelhřimov nemocnice.JPG|náhled|Nemocnice v Pelhřimově je nejvýznamnější ze tří nemocnic na okrese]] [307] => === Školství === [308] => Vzdělání zajišťují 4 základní školy (Komenského, Krásovy domky, Pražská a Osvobození), zvláštní škola, gymnázium (zal. [[1871]]), obchodní akademie, hotelová škola, střední odborné učiliště s internátem a střední průmyslová škola. V roce 2014 došlo ke sloučení dvou škol s podobným zaměřením v Pelhřimově a to ke sloučení [[Obchodní akademie Pelhřimov, Jirsíkova 875]] a [[Gymnázium Pelhřimov|Gymnázia Pelhřimov]]. Nově sloučené školy používají název [[Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov|Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov]].{{Citace elektronické monografie [309] => | příjmení = Neuwirthová [310] => | jméno = Eva [311] => | titul = Změny v síti středních škol na Vysočině [312] => | url = http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4059979 [313] => | datum vydání = 29. 7. 2014 [314] => | datum aktualizace = 29. 7. 2014 [315] => | datum přístupu = 2014-09-15 [316] => | vydavatel = Kraj Vysočina [317] => | místo = Jihlava [318] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140915210825/http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4059979 [319] => | datum archivace = 2014-09-15 [320] => | nedostupné = ano [321] => }} [322] => [323] => === Kultura === [324] => V neoklasicistní budově v Solní ulici sídlí Městské divadlo. Jediné kino ve městě – Vesmír – sídlí na třídě Legií, roku 2008 prošlo rekonstrukcí, bylo digitalizováno včetně [[3D film|3D technologie]]. Pro kulturu lze využít i několik sálů kulturního domu Máj. [325] => [326] => V roce 1991 vznikl [[Pelhřimov – město rekordů|festival Pelhřimov – město rekordů]], který se pro Pelhřimov stal typickým. S ním souvisí i hojně navštěvované [[Muzeum rekordů a kuriozit|Muzeum rekordů a kuriozit]] se zajímavou expozicí a např. také tzv. „Nábřeží rekordů a kuriozit“ – upravená nábřežní stezka podél potoka Bělé s informačními panely věnujícími se různým zajímavým rekordům. Stezka začíná v Muzeu rekordů a kuriozit a končí v Domě dobrých dnů, kde je umístěna expozice ''Zlaté české ručičky – Unikáty ze sirek''. [327] => [328] => [[Královské město]] Pelhřimov oplývá mnoha objekty postavenými v rozličných [[stavební sloh|stavebních slozích]], se kterými návštěvníky seznamuje [[naučná stezska|naučná]] ''Stezka po stavebních slozích''. [329] => [330] => === Muzea === [331] => V roce 2016 bylo v části města Starý Pelhřimov otevřeno [[Malé muzeum Bible]]. [332] => [333] => ==== Muzeum strašidel ==== [334] => {{Viz též|Muzeum strašidel (Pelhřimov)}} [335] => [[Soubor:Muzeum strašidel.JPG|náhled|Muzeum strašidel]] [336] => [337] => Muzeum strašidel nabízí expozice strašidel „vyskytujících se“ v minulosti i současnosti na Vysočině. Exponáty jsou převážně z vosku a ve skutečné velikosti. Muzeum se nachází v prostorách sklepení Purkrabského domu čp. 17 na Masarykově náměstí. [338] => [339] => Exponáty v muzeu strašidel jsou repliky nadpřirozených bytostí, které se měly v okolí Pelhřimova vyskytovat. Muzeum strašidel lze nalézt ve středověkém sklepení purkrabského domu čp. 17 na Masarykově náměstí. Expozici vytvořil tým nadšenců ve složení: Martin Ecler, Věra Vacková, Drahoslava Kolářová, Jiří Hašek, žáci ZUŠ Pelhřimov, učni SOU Pelhřimov a pracovníci Kulturních zařízení města Pelhřimova. Muzeum vzniklo za finanční podpory Kulturních zařízení města Pelhřimova a Fondu Vysočiny v roce 2002. [340] => [341] => [[Soubor:Pelhrimov nabrezi.JPG|náhled|vlevo|Pelhřimov je vyhlášený jako město rekordů a kuriozit. Kromě známého muzea věnujícího se těmto zajímavostem je rekordům a kuriozitám věnováno také nábřeží říčky Bělé s informačními panely]] [342] => [343] => ==== Muzeum rekordů a kuriozit ==== [344] => {{Viz též|Muzeum rekordů a kuriozit}} [345] => [346] => Jedna z mála institucí tohoto druhu na starém kontinentu a jediná ve střední Evropě sídlí v historické věži sloužící v minulosti jako součást opevnění města pod názvem „Jihlavská brána“. V pěti nově zrekonstruovaných patrech expozice se díky sběratelům a výrobcům všeho možného i nemožného podařilo nashromáždit unikátní exponáty. Provozovatelem je [[Agentura Dobrý Den]]. [347] => [348] => Podél říčky Bělé jsou umístěny informační tabule o rekordech i obří předměty. [349] => [350] => V Domě dobrých dnů je umístěna expozice předmětů, které za 40 let života vytvořil [[Tomáš Korda]] z Vrchlabí. V průběhu 63 310 hodin čistého času práce vytvořil desítky staveb z počtu 820 215 zápalek a zápalkových hlaviček. [351] => [352] => ==== Muzeum Vysočiny Pelhřimov ==== [353] => {{Viz též|Muzeum Vysočiny Pelhřimov}} [354] => [355] => [[Muzeum Vysočiny Pelhřimov]] navazuje na činnost původního Musejního spolku v Pelhřimově založeného v roce 1901, zaměřuje se především na problematiku regionálních dějin a [[etnografie]]. Je to nejstarší pelhřimovské muzeum, dnes s expozicí historie Pelhřimovska. [356] => [357] => První část expozice v prvním patře zámku Říčanských je věnována dvěma významným osobnostem výtvarného umění, sochaři a medailérovi [[Josef Šejnost|Josefu Šejnostovi]] a jeho synovi [[Zdeněk Šejnost|Zdeňku Šejnostovi]], sochaři a restaurátorovi. Druhá je zaměřená na měšťanský život v 19. století, kulturu odívání, bydlení a společenský život. Třetí část připomíná historickou skutečnost, že v zámku až do roku 1850 sídlila radnice, jejíž součástí je také veřejnosti zpřístupněná městská šatlava. V přízemí zámku je výstavní síň využívaná pro krátkodobé, výstavy především výtvarného umění, i pro dlouhodobé prezentace muzejních sbírek a výsledků výzkumné činnosti odborných pracovníků muzea. [358] => [359] => Sbírkový fond Muzea Vysočiny Pelhřimov tvoří ve valné většině předměty mapující druhou polovinu 19. století a století 20., zejména etnografické, [[Numismatika|numismatické]], staré tisky, mapy, militaria, archivní materiál, artefakty umění a uměleckých řemesel. Mezi nejvzácnější sbírkové předměty patří graduál Literátského bratrstva v Pelhřimově z roku 1493, [[Josef Mánes|Josefem Mánesem]] vytvořený prapor pěveckého spolku Záboj z roku 1862, pozdně gotické plastiky Panny Marie a sv. Kateřiny a čtyři zlaté keltské [[statér]]y (duhovky) nalezené u Leskovic v roce 1923. Raritou sbírky je dobře zachovaný patrový dort z konce 19. století. Badatelé a studenti mají k dispozici badatelnu a bohatě vybavenou knihovnu. [360] => [361] => ==== Síň Lipských aneb První české MÚZYum ==== [362] => {{Viz též|Síň Lipských}} [363] => [364] => Mapuje umělecký přínos slavné herecké rodiny [[Lubomír Lipský|Lipských]]. Expozice je rozdělená do tří částí. První je věnovaná životu a dílu dynastie Lipských, druhá jejich filmové tvorbě a třetí zábavnou formou přibližuje jejich slavné filmy. Pelhřimov vzdal hold svým slavným rodákům vytvořením Síně Lipských, která byla umístěna do přízemí čp. 10 (tzv. Šrejnarovského domu) na pelhřimovském Masarykově náměstí. Do povědomí lidí se z rodu Lipských dostali zejména režisér Oldřich Lipský a jeho bratr herec Lubomír, ale mnoho práce v divadle, filmu či televizi odvedli i další členové této slavné umělecké dynastie. [365] => [366] => ==== Pelhřimovské peklo ==== [367] => {{Viz též|Pelhřimovské peklo}} [368] => [369] => Nachází se v podzemí Šrejnarovského domu čp. 10, kde je umístěno Pelhřimovské peklo. Nabízí interaktivní strašidelné expozice. [370] => [371] => === Sport === [372] => Nedaleko autobusového nádraží leží rozsáhlý sportovní areál se zimním stadionem, atletickým oválem, fotbalovým hřištěm, volejbalovými kurty a sportovní hala s vnitřním plaveckým bazénem, velkou a malou tělocvičnou, dvěma kuželnami a dalšími prostory pro sportovní vyžití. Původně plánovaná dostavba městského bazénu zatím neproběhla. Tenisové kurty a tenisová hala se nachází poblíž městských sadů. [373] => [374] => V Pelhřimově působí hokejový klub [[HC Lední Medvědi Pelhřimov]], fotbalový klub [[FK Pelhřimov]], florbalový klub [[Spartak Pelhřimov]] a basketbalový klub BK Sojky Pelhřimov. [375] => [376] => == Pamětihodnosti == [377] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Pelhřimově}} [378] => [[Soubor:Muzeum Vysočiny.jpg|náhled|Zámek pánů z Říčan]] [379] => [380] => === Zámek pánů z Říčan === [381] => Původně [[gotika|gotická]] věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z [[poddanství]], museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v r. 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a . V letech 1849–1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od roku 1908 slouží budova zámku Muzeu Vysočiny. [382] => [383] => === Děkanský kostel svatého Bartoloměje === [384] => [[Gotika|Gotická]] dominanta historického jádra města byla založena koncem 13. nebo začátkem 14. století. Od roku 1589 zdobí exteriér kostela psaníčková [[sgrafito|sgrafita]]. Uvnitř zaujme hlavní raně [[baroko|barokní]] oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu [[František Bílek (sochař, 1872–1941)|Františka Bílka]]. [385] => [386] => Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje, pochází z roku 1576. Z ochozu věže, z výšky třiceti metrů, je výhled na město Pelhřimov a okolí. V horní části věže je zpřístupněna komůrka hlásného, který zde sídlil do třicátých let 20. století, s historickými fotografiemi města Pelhřimova. Na ochoz věže vede 135 schodů. [387] => [388] => [[Soubor:Pelhrimov Nepomucky.JPG|náhled|vlevo|Socha sv. Jana Nepomuckého u zdi děkanského kostela]] [389] => [390] => Pelhřimovských zvonů je zde celkem pět. Největší je ''Bartoloměj,'' který má spodní průměr 152 cm a váží 2 100 kg. Pak následuje ''Václav, Florián, Ludmila'' a nejmenší je ''Ave Maria,'' jehož spodní průměr je 52,5 cm a váží 90 kg. [391] => [392] => === Kostel svatého Víta === [393] => Nejstarší pelhřimovský kostel pochází z počátku 13. století, kdy byl vystavěn v gotickém slohu. Za [[Husitství|husitských válek]] zde byly slouženy utrakvistické mše. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti [[Svatý Vít|sv. Víta]] a [[alegorie]] Víry, Naděje a Lásky. V 17. stol. byl kostel přestavěn nejprve renesančně a v 18. stol. barokně. Dnes kostel slouží jako koncertní a výstavní síň a konají se zde i světské svatební obřady. Po rekonstrukci byla zpřístupněna jedna z nejstarších budov Pelhřimova. Během roku jsou zde pořádány koncerty vážné hudby, v letních měsících zde probíhají výstavy. V objektu s nádhernou akustikou se nacházejí zrestaurované cenné barokní varhany. [394] => [395] => === Kaple svatého Kříže (Kalvárie) === [396] => {{Podrobně|Kaple svatého Kříže (Pelhřimov)}} [397] => Původní kaple byla založena roku 1671 pelhřimovským měšťanem Janem Kryštofem Blažejovským a jeho chotí Dorotou jako napodobenina [[Boží hrob|Božího hrobu]] v [[Jeruzalém]]ě. Poté, co byla v 19. století kvůli žalostnému stavu zbořena, rozhodla se městská rada, že na jejím místě vystaví kostel nový. Kostel zasvěcený Nalezení sv. Kříže je spíše kaplí. Byl postaven v [[Novogotika|novogotickém]] slohu podle projektu Josefa Šlechty v letech 1883–1886. Podél přístupového schodiště vede obnovená [[Křížová cesta (Pelhřimov)|křížová cesta]]. [398] => [399] => === Kaple Panny Marie Sedmibolestné === [400] => Barokní poutní kaple byla vystavěna v roce 1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem – na místě, kde údajně došlo k několika zázračným uzdravením. V sousedství stála též kaple sv. Floriána. Poutní místo bylo zrušeno za josefinismu. Později zde byl městský hřbitov. [401] => [402] => [[Soubor:Pelhřimov (Pilgrams) - Jihlavská brána.jpg|náhled|upright|Jihlavská (dolní) brána]] [403] => [404] => === Dolní (Jihlavská) brána === [405] => Byla vystavěna v 16. století. Jedná se o pětipatrovou hranolovitou stavbu vysokou 36 m. Od roku 1994 v ní sídlí Muzeum rekordů a kuriozit. [406] => [407] => === Horní (Rynárecká) brána === [408] => Stejně jako brána Jihlavská pochází z 16. století. Procházela jí cesta na Rynárec. Koncem 17. století na ní byly nainstalovány hodiny. [409] => [410] => === Kašna se sochou sv. Jakuba === [411] => Uprostřed náměstí se kašna objevila v roce 1546, přestavěna byla naposled v roce 1828. Kašna je zdobena sochou sv. Jakuba – patrona poutníků. [412] => [413] => === Městské divadlo === [414] => Na místě původní solnice ho v roce 1896 nechal vystavět v neoklasicistním slohu stavitel Stanislav Rokos. [415] => [416] => === Šrejnarovský dům === [417] => {{Podrobně|Šrejnarovský dům}} [418] => Renesanční dům čp. 10 z roku 1614 stojí na severní straně Masarykova náměstí. Je pojmenován podle tehdejšího měšťana Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel zdařilou rekonstrukcí a dnes je v něm umístěno Turistické informační centrum a Síň Lipských aneb První české MÚZYum. [419] => [420] => === Fárův dům === [421] => Původní stavba na Masarykově nám. čp. 13 byla po požáru v roce 1766 přestavěna v pozdně barokním slohu. Dům získal podloubí, mansardovou střechu a jeho fasáda byla rozčleněna pilastry. V domě býval provozován hostinec U Zlatého soudku. Současný [[Kubismus|kubistický]] vzhled vtiskl domu v letech 1913–1914 architekt [[Pavel Janák]] (1882–1956). Přestavěl především fasádu, která harmonicky spojuje původní barokní a nové kubistické tvarosloví. Nově získal dům také štít do náměstí, balkon a rohový arkýř. Úpravy si objednal MUDr. Vojtěch Fára, zubař a jeden z členů pelhřimovské odbočky Klubu Za starou Prahu, který dům zakoupil v roce 1911. [422] => [423] => === Drechselova vila === [424] => Kubistická vila z let 1912–1913 je pojmenovaná po jejím prvním majiteli – tehdejším okresním hejtmanovi Janu Drechselovi. Stejně jako Fárův dům na náměstí ji vyprojektoval architekt [[Pavel Janák]]. [425] => [426] => === Zřícenina kaple sv. Anny === [427] => Zřícenina poutní [[Kaple svaté Anny (Pelhřimov)|kaple sv. Anny]] stála na návrší mezi silnicemi na Humpolec a Jihlavu, byla založena roku 1699 a zasvěcena původně [[Proměnění Páně]]. Za komunistického režimu byla zdemolována, dnes stojí jen obvodové zdi. [428] => [429] => === Stezka po stavebních slozích === [430] => Městskou památkovou rezervaci Pelhřimov všem zájemcům o historickou architekturu přiblíží naučná Stezka po stavebních slozích. Východiskem stezky je Šrejnarovský dům čp. 10, je možné projít ji individuálně, s pomocí zvukového průvodce nebo si objednat průvodcovskou službu. [431] => [432] => {{Panorama|obrázek=360° panoramatický pohled na Masarykovo náměstí, Pelhřimov.jpg|popisek=360° panoramatický pohled na Masarykovo náměstí v noci}} [433] => [434] => == Zajímavosti == [435] => * Historii Pelhřimova podrobně zpracoval místní rodák, akademik [[Josef Dobiáš (historik)|Josef Dobiáš]]. [436] => * V minulosti byl Pelhřimov spjat s poutním místem [[Křemešník]], kdysi jedním z nejvýznamnějších poutních míst Nejsvětější Trojice v Rakousko-Uhersku. [437] => * Astronom [[Miloš Tichý]] pojmenoval jménem města planetku [[Pelhřimov (planetka)|(7532) Pelhřimov]], kterou objevil 22. října 1995. [438] => * Pelhřimov je známý i díky hlášce [[Rudolf Hrušínský|Rudolfa Hrušínského]] z filmu [[Vesničko má středisková]], kdy říká pelhřimovskému rodákovi [[Jiří Lír|Jiřímu Lírovi]]: „''Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš''.“ V Pelhřimově však nikdy žádné skutečné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě. V roce 2010 bylo vybudováno pouze recesistické krematorium, které následně představitelé města společně s hasiči slavnostně zapálili. [439] => *Pamětní deska [[Stanislav Vilímek|Stanislavu Vilímkovi]] v atriu gymnázia{{Citace elektronické monografie [440] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [441] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/pelhrimov-pametni-deska-stanislavu-vilimkovi/ [442] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [443] => | datum přístupu = 2022-01-10 [444] => | jazyk = cs [445] => }} [446] => *Pomník obětem komunistického režimu u hřbitova{{Citace elektronické monografie [447] => | titul = Pamětní místa na komunistický režim [448] => | url = http://www.pametnimista.usd.cas.cz/pelhrimov-pomnik-obetem-komunistickeho-rezimu/ [449] => | vydavatel = Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [450] => | datum přístupu = 2022-01-10 [451] => | jazyk = cs [452] => }} [453] => [454] => == Osobnosti == [455] => * [[Stanislav Augusta]] (1915–1990), básník, prozaik, publicista [456] => * [[Martin Bína]] (* 1983), cyklokrosař a juniorský mistr světa [457] => * [[Edvard Jan Brynych]] (1846–1902), 19. biskup královéhradecký (1892–1902) [458] => * [[Simonetta Buonaccini]] (1893–1935), básnířka [459] => * [[Jiří Černý (historik umění)|Jiří Černý]] (* 1961), historik umění [460] => * [[Josef Dobiáš (historik)|Josef Dobiáš]] (1888–1970), historik a klasický filolog, člen ČSAV [461] => * [[Mikuláš Doležal]] (1889–1941), československý voják, [[Československé legie|legionář]] a člen ústředního velení [[Obrana národa|Obrany národa]] [462] => * [[Petr Fiala (skladatel)|Petr Fiala]] (* 1943), hudební skladatel, sbormistr a hudebník [463] => * [[Václav Fresl]] (1868–1915), politik, poslanec Říšské rady [464] => * [[Míla Fürstová]] (* 1975), malířka, grafička dlouhodobě působící ve Spojeném království [465] => * [[Marie Hovorková]] (* 1927), herečka, historička umění [466] => * [[Pavel Janák]] (1882 – 1956), český architekt. [467] => * [[Jan Martin Ječmínek]] (* 1944), zakladatel Strany zelených a její první federální a český předseda, zakladatel Evropského hnutí [468] => * [[Vojtěch Benedikt Juhn]] (1779–1843), malíř, katolický kněz, rektor biskupského semináře v Českých Budějovicích [469] => * [[Jiří Mádlo]] (1934–2008), malíř a grafik [470] => * [[Naděžda Kniplová]] (1932–2020), sopranistka, sólistka Národního divadla v Praze a Státní opery Praha [471] => * [[Emanuel Kodet]] (1880–1954), sochař [472] => * [[Vratislav Kříž]] (* 1957), operní pěvec, sólista opery Národního divadla v Praze [473] => * [[Lubomír Lipský]] (1923–2015), herec [474] => * [[Oldřich Lipský]] (1924–1986), filmový režisér a scenárista [475] => * [[Jiří Lír]] (1923–1995), herec [476] => * [[Jiří Novotný (lední hokejista)|Jiří Novotný]] (* 1983), hokejista, mistr světa z roku 2010 [477] => * [[Mikuláš z Pelhřimova]] (1385?–1459?), teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup [478] => * [[Vojtěch Razima]] (*1968) bývalý studentský vůdce, aktivista [479] => * [[Josef Rejsek (ilustrátor)|Josef Rejsek]] (1860–1932), malíř a ilustrátor [480] => * [[Tomáš Sivok]] (* 1983), fotbalista [481] => * [[Josef a Zdeněk Šejnostovi]], sochaři [482] => * [[Svatava Šlajchrtová]] (1954), básnířka [483] => * [[Jan Šmíd]] (* 1965), novinář a publicista [484] => * [[Dušan Tomášek]] (1924–2016), novinář, publicista a spisovatel literatury faktu [485] => * [[Olga Valeská]] (1941–2022), spisovatelka [486] => * [[Angel Wicky]] (* 1991), herečka [487] => * [[František Bernard Vaněk]] (1872–1943), spisovatel, pelhřimovský děkan, monsignore a čestný papežský prelát [488] => * [[Mikuláš z Vlásenice]] (1421–1495) – náboženský vizionář [489] => * [[František Vyskočil]] (* 1941), neurofyziolog [490] => * [[Jaromír Vytopil]] (1937–2020), nejstarší a nejdéle působící český knihkupec [491] => [492] => == Partnerská města == [493] => * {{flagicon|SVK}} [[Dolný Kubín]], Slovensko [494] => * {{flagicon|UKR}} [[Mukačevo]], Ukrajina [495] => * {{flagicon|AUT}} [[St. Valentin]], Rakousko [496] => [497] => == Fotogalerie == [498] => [499] => Soubor:Pelhřimov, Masarykovo náměstí 17 (2).jpg|Renesanční dům čp. 17 [500] => Soubor:Pelhřimov (Pilgrams) - Rynárecká brána.jpg|Horní (Rynárecká) brána pojmenovaná podle obce, na kterou směřuje cesta branou procházející [501] => Soubor:Pelhřimov 10.jpg|Masarykovo náměstí – panorama [502] => Soubor:Pelhřimov 17.jpg|Muzeum Vysočiny na Masarykově náměstí [503] => Soubor:Jihlavská_brána.jpg|Jihlavská (dolní) brána [504] => Soubor:Masarykovo_nám.JPG|Masarykovo náměstí [505] => Soubor:Kostel_sv._Víta.jpg|Kostel sv. Víta [506] => Soubor:Pelhrimov kasna.JPG|Náměstí s kašnou [507] => [508] => [509] => == Odkazy == [510] => === Reference === [511] => [512] => {{Citace elektronické monografie [513] => | titul = Udělené symboly – Pelhřimov [514] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/2341 [515] => | datum vydání = 1992-03-12 [516] => | datum přístupu = 2022-06-09 [517] => }} [518] => [519] => [520] => === Literatura === [521] => * [[Jiří Černý (historik umění)|ČERNÝ, Jiří]]: Pelhřimov. Obraz města v architektuře 19. a 20. století, Pelhřimov 1996. [522] => * [[Jiří Černý (historik umění)|ČERNÝ, Jiří]]: Pelhřimovská architektura v letech 1870–1918, Vlastivědný sborník Pelhřimovska č. 8, 1997, s. 49–51. [523] => * [[DOBIÁŠ, Josef]]: Dějiny královského města Pelhřimova a jeho okolí, nákladem Musejního spolku v Pelhřimově 1927. [524] => * KVÁŠOVÁ, Miroslava: Zmizelé Čechy. Pelhřimov. Praha 2008. [525] => * {{Citace monografie | jméno = Zdeněk | příjmení = Martínek | titul = Pelhřimov | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2014 | počet_stran = 608 | isbn = 978-80-7422-289-4 | spoluautoři = a kol.}} [526] => * [[WIRTH, Zdeněk]] – POLESNÝ, Karel: Pelhřimov, Pelhřimov 1911. [527] => [528] => === Související články === [529] => * [[FK Pelhřimov]] [530] => * [[Muzeum rekordů a kuriozit]] [531] => * [[Okresní soud v Pelhřimově]] [532] => * [[Pelhřimov – město rekordů]] [533] => * [[Pivovar Poutník]] [534] => [535] => === Externí odkazy === [536] => * {{Commonscat}} [537] => * {{Wikislovník|heslo=Pelhřimov}} [538] => * {{Otto|heslo=Pelhřimov}} [539] => * {{Oficiální stránky}} [540] => * {{RÚIAN}} [541] => * [http://pejr.info/ Pejr.info] – portál věnovaný kulturním akcím v Pelhřimově [542] => * [http://www.muzeumpe.cz/historie.html Muzeum Vysočiny Pelhřimov] [543] => [544] => {{Části české obce}} [545] => {{Okres Pelhřimov}} [546] => {{Autoritní data}} [547] => {{Portály|Česko|Geografie}} [548] => [549] => [[Kategorie:Pelhřimov| ]] [550] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [551] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [552] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [553] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [554] => [[Kategorie:Obce v okrese Pelhřimov]] [555] => [[Kategorie:Sdružení mikroregionu Pelhřimov]] [556] => [[Kategorie:Místní části v Pelhřimově]] [557] => [[Kategorie:Města v okrese Pelhřimov]] [558] => [[Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině]] [559] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace v Kraji Vysočina]] [] => )
good wiki

Pelhřimov

Pelhřimov (lidově „Pejr“) je město v okrese Pelhřimov v západní části kraje Vysočina. Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny).

More about us

About

Leží v srdci Vysočiny a může se pyšnit pestrou nabídkou kulturního a společenského vyžití. Historické jádro města je domovem mnoha zachovalých památek, které odrážejí jeho dlouhou minulost a vývoj. Město se pyšní především unikátními gotickými, renesančními a barokními stavbami, jako je například městská radnice nebo kostel svatého Bartoloměje. Pelhřimov je také známý jako město rekordů, a to nejen díky svým aktivitám zaměřeným na překonávání různých kuriózních rekordů a zajímavostí, ale i díky tradici pořádání různých festivalů a akcí, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Pelhřimov je obklopen krásnou přírodou, která nabízí mnoho možností k aktivnímu odpočinku a procházkám. Místní podmínky srdečně zve k objevování okolních lesů, luk a malebných vesniček. Město se snaží propojit tradici s moderními trendy, což se odráží ve stále se zlepšujících službách a infrastrukturou. Život v Pelhřimově je příjemný a poklidný, s důrazem na komunitní život a vzájemnou spolupráci. Obyvatelé města mají silný smysl pro místní kulturu a tradice, což vytváří jedinečnou atmosféru a pohodu. Pelhřimov je místem, kde se historie snoubí s budoucností, a kde se i malá města mohou rozvíjet a prosperovat.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tábor','Pavel Janák','Masarykovo náměstí (Pelhřimov)','Jiří Černý (historik umění)','Jiří Lír','Humpolec','Obchodní dům Perla','Křemešník','Českomoravská vrchovina','Obchodní dům Vysočina','FK Pelhřimov','Královské město'

Humpolec

Křemešník

Tábor