Array ( [0] => 15510384 [id] => 15510384 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Peptid [uri] => Peptid [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Peptid''' (řecky πεπτικις ''peptikos „stravitelný“'' nebo πεπτις ''peptos „vařený“'') je chemická sloučenina [[Organická sloučenina|organického]] původu, která vzniká spojením několika [[Aminokyselina|aminokyselin]] [[Peptidová vazba|peptidovou vazbou]]. Všechny peptidy, kromě cyklických peptidů, mají na konci řetězce N-konec (aminovou skupinu) a C-konec (karboxylovou skupinu). Termín ''peptid'' byl poprvé použit v roce 1902 Emilem Fischerem při zkoumání rozkladu bílkovin [[Pepsin|pepsinem]]. [1] => [2] => Podle počtu peptidových vazeb ''se'' peptidy dělí na [[oligopeptidy]] ([[Dipeptid|dipeptidy]], [[Tripeptid|tripeptidy]], [[Tetrapeptid|tetrapeptidy]] a další), [[Polypeptid|polypeptidy]] a [[Bílkovina|bílkoviny]] (proteiny). Bílkoviny se skládají z jednoho nebo více polypeptidů uspořádaných biologicky funkčním způsobem. Peptidy se řadí spolu s [[Nukleová kyselina|nukleovými kyselinami]], [[oligosacharidy]], [[polysacharidy]] a dalšími sloučeninami mezi biologické [[Oligomer|oligomery]] a [[Polymer|polymery]]. [3] => [4] => Peptidy, především bílkoviny, bývají organismem syntetizovány jako neaktivní [[Prekurzor (chemie)|prekurzory]], které se pak na místě působení chemický mění na aktivní formu. U některých peptidů, které vznikly [[Biosyntéza|biosyntézou]] v živých [[Organismus|organismech]], dochází k [[Posttranslační modifikace|posttranslačním modifikacím]], při kterých je změněna vždy určitá část peptidu. Tyto modifikace dávají molekule nové vlastnosti, většinou biologickou aktivitu. [5] => [6] => == Struktura peptidů == [7] => === Aminokyseliny === [8] => Peptidy jsou tvořeny aminokyselinami. Aminokyseliny mají dvě funkční skupiny: aminovou (–NH2) a karboxylovou (–COOH). Ty jsou navázané na uhlovodíkový řetězec (R), který může obsahovat například skupinu –CH3, –CH2–CH3, –CH2–OH a mnoho dalších. Příklady jednoduchých aminokyselin, kde jsou uvedeny jejich názvy a v závorkách jejich používané zkratky: [9] => Soubor:Glycine-2D-skeletal.svg|Glycin (Gly, G) [10] => Soubor:Amminoacido alanina formula.svg|Alanin (Ala, A) [11] => Soubor:Amminoacido serina formula.svg|Serin (Ser, S) [12] => Soubor:Amminoacido acido aspartico formula.svg|Kyselina asparágová [13] => [14] => [15] => === Peptidová vazba === [16] => Důležitou vlastností aminokyselin je jejich schopnost vzájemného slučování za vzniku peptidové vazby. Důležité je, že vzniklý peptid má na svých koncích opět aminovou (–NH2) a karboxylovou (–COOH) skupinu, které jsou schopny další reakce. Kromě cyklických peptidů mají tedy peptidy na konci řetězce N-ukončení (aminovou skupinu) a C-ukončení (karboxylovou skupinu). Postupným slučováním s dalšími aminokyselinami nebo peptidy mohou vznikat obrovské [[Makromolekulární chemie|makromolekuly]] ze stovek až tisíců jednotlivých aminokyselin. [17] => [18] => Aminová a karboxylová skupina aminokyselin spolu reagují za vzniku peptidové vazby a za odštěpení molekuly [[Voda|vody]]. Tato reakce se nazývá [[polykondenzace]] a je to [[Endotermická reakce|reakce endotermická]]. Peptidová vazba obsahující seskupení atomů –CO–NH– je druhem [[Kovalentní vazba|kovalentní]] vazby. Na konci každé [[Molekula|molekuly]], která obsahuje peptidickou vazbu, je opět zakončení [19] => [20] => –NH2 a –COOH. Obecná rovnice polykondenzace: [21] => [[Soubor:Amidbildung.svg|vlevo|náhled|600px|Vznik peptidové vazby polykondenzací. R je uhlovodíkový řetězec se zakončením -NH2 a R´ je řetězec se zakončením -COOH]] [22] => {{clear|both}} [23] => [24] => === Pořadí aminokyselin === [25] => Pořadí aminokyselin v peptidech určuje jejich vlastnosti. V [[Lidské tělo|lidském organismu]] se na stavbě bílkovin podílí 20 základních aminokyselin, ale možnosti jejich [[Kombinace|kombinací]] jsou nekonečné. Příklady počtu kombinací: [26] => [27] => * Dvě aminokyseliny A a B mohou vytvořit 2 sloučeniny: AB a BA. [28] => * Tři aminokyseliny A a B a C mohou vytvořit 6 různých sloučenin: ABC, ACB, BAC, BCA, CAB,CBA [29] => * Čtyři aminokyseliny vytvoří 4 × 3 × 2 × 1 = 24 sloučenin [30] => * Pět aminokyseliny vytvoří 5 × 4 × 3 × 2 × 1 = 120 sloučenin [31] => [32] => == Rozdělení peptidů== [33] => === Podle počtu vázaných aminokyselin === [34] => * [[Oligopeptidy]] jsou peptidy obsahující 2 až 10 [[Aminokyselina|aminokyselin]]. [35] => * [[Polypeptid|Polypeptidy]] jsou peptidy obsahující 11 až 100 aminokyselinami, mají [[Polymer|polymerní]] charakter. [36] => * [[Bílkovina|Bílkoviny]] jsou peptidy obsahující více než 100 aminokyselin, mají vysoké [[Molární hmotnost|molekulové hmotnosti]] a tvoří [[Makromolekula|makromolekuly]] [37] => [38] => === Podle typu řetězce === [39] => * lineární [40] => * cyklické [41] => [42] => === Podle druhu vazeb === [43] => * homodetní (pouze peptidové vazby) [44] => * heterodetní (peptidové i jiné vazby) [45] => * disulfidové -S-S-, esterové (depsipeptidy) -CO-O-R [46] => [47] => === Podle vázané složky === [48] => * homeomerní obsahující jen aminokyseliny [49] => * heteromerní (peptoidy) obsahující i jiné sloučeniny [50] => ** nukleopeptidy – fosfopeptidy [51] => ** lipopeptidy – chromopeptidy [52] => ** glykopeptidy – metalopeptidy [53] => [54] => === Podle vzniku === [55] => * produkty [[Metabolismus|metabolismu]], přirozené peptidy [56] => * produkty [[Proteolýza|proteolýzy]], [[Enzym|enzymová]] nebo neenzymová [[hydrolýza]] [57] => * syntetické peptidy, [[Náhradní sladidlo|náhradní sladidla]] [58] => [59] => == Některé významné peptidy == [60] => * [[Nisin]] – antibakteriální látka, produkovaná některými [[Bakterie|bakteriemi]] rodu ''[[Lactococcus]]'' [61] => * [[Glutation]] – látka účastnící se různých biochemických procesů [62] => * [[Oxytocin]] – [[hormon]] produkovaný [[Hypotalamus|hypotalamem]] a skladovaný v [[Neurohypofýza|neurohypofýze]], vyvolává stahy [[Děloha|děložní]] [[Svalovina|svaloviny]] [63] => * [[Inzulin]] – hormon produkovaný [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansovými ostrůvky]] ve [[Slinivka břišní|slinivce břišní]]. Usnadňuje [[Difuze|difuzi]] krevní [[Glukóza|glukózy]] do [[Svalová buňka|svalových]] a [[Tuková buňka|tukových]] buněk, kde pak dochází k syntéze [[Glykogen|glykogenu]] a [[Tuky|tuků]]. Tím snižuje hladinu glukózy v krvi. Při nedostatečné produkci inzulínu dochází k nemoci zvané [[Diabetes mellitus|cukrovka]] (diabetes mellitus) [64] => * [[Endorfin]] – patří mezi [[Enkefalin|enkefaliny]], působí jako [[Neurotransmiter|neurotransmitery]] a [[Neuromodulátor|neuromodulátory]], regulují emocionální projevy [65] => * [[Gramicidin]] – [[antibiotikum]] [66] => [67] => == Odkazy == [68] => === Reference === [69] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Peptide|revize=1044073555}} [70] => {{Překlad|jazyk=de|článek=Peptid|revize=207768466}} [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{commonscat}} [74] => [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Peptidy| ]] [] => )
good wiki

Peptid

Peptid (řecky πεπτικις peptikos „stravitelný“ nebo πεπτις peptos „vařený“) je chemická sloučenina organického původu, která vzniká spojením několika aminokyselin peptidovou vazbou. Všechny peptidy, kromě cyklických peptidů, mají na konci řetězce N-konec (aminovou skupinu) a C-konec (karboxylovou skupinu).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aminokyselina','Bílkovina','Polypeptid','Polymer','Neuromodulátor','Svalovina','Diabetes mellitus','hormon','Svalová buňka','Bakterie','Langerhansovy ostrůvky','Soubor:Amidbildung.svg'

Aminokyselina

Bakterie

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Hormon

Polymer

Polypeptid