Array ( [0] => 15489157 [id] => 15489157 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Perm [uri] => Perm [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=geologickém období|druhý=ruském městě|rozlišovač=město}} [1] => {{Geologická období}} [2] => '''Perm''' je závěrečnou [[geologická perioda|geologickou periodou]] prvohor ([[paleozoikum]]) a je součástí [[eón]]u [[fanerozoikum|fanerozoika]]. Počátek permského útvaru se klade 298 milionů let ([[Annum|Ma]]) zpět do minulosti a jeho spodní hranice je vymezena ve stratotypu u Aidaralašského potoka v [[Jižní Ural|Jižním Uralu]] v severním [[Kazachstán]]u – 50 km od města [[Akťubinsk]], kde je hranice vymezena výskytem [[Konodonti|konodonta]] ''Streptognathodus „wabaunsensis“'' či ''Streptognathodus isolatus''. Konec permu a začátek triasu je určen ve stratotypu v [[Mej-šanu|Mej-šan]], okresu [[Čchang-sing]] (Changxing), provincii [[Če-ťiang]], [[Čína]] – {{Souřadnice|31.05|119.7666667}}, kde nastupuje konodont druhu ''Hindeodus parvus'' v evoluční linii ''Hindeodus latidentatus'' – ''Hindeodus parvus'' – ''Isarcicella isarcica'' ve vrstvě 27c. Konec permu je kladen 252 milionů let (Ma) zpět. [3] => [4] => Útvar perm dostal název podle města [[Perm (město)|Perm]] v [[Rusko|Rusku]]. Pojmenoval ho tak britský geolog sir [[Roderick Murchison]] ve čtyřicátých letech [[19. století]], když studoval horniny z tamní oblasti. [[Soubor:Permian fossils.jpg|náhled|vpravo|Zástupci permských fosílií]] [5] => [6] => Dělení permu se stále vyvíjí, nicméně se obecně dělí na starší spodní perm ([[autun (geologie)|autun]] a [[saxon (epocha permu)|saxon]]) a mladší svrchní perm ([[thuring]]). Dnes se přihlíží k novým nálezům, a perm se proto dělí na tři oddělení [[cisural]] ([[assel]], [[sakmar]], [[arktinsk]], [[kungur]]), [[guadalup]] ([[road]], [[word (epocha permu)|word]], [[capiten]]), [[loping]] ([[wuchiapig]], [[changsing]]). Ve starší literatuře se kontinentální sedimenty spodního permu označují jako [[červená jalovina]], svrchního permu jako [[zechstein]]. V alpsko-karpatské oblasti jsou detritické sedimenty nazývány [[verrucano]]. V severní Americe byl pro kontinentální spodní perm vyčleněn stupeň [[dunkard]], pro mořský [[wolfcamp]] a [[leonard (stupeň)|leonard]]. Permské horniny jsou většinou pevninské červené a mělké mořské usazeniny. [7] => [8] => == Paleogeografie == [9] => Oproti [[karbon]]u se rozložení kontinentů příliš nemění. Na jižním pólu se nacházela [[Antarktida]], na severním [[Kamčatka]]. Přiblížení [[Gondwana|Gondwany]] k severoatlantickému kontinentu umožnilo migraci zástupců fauny i flóry. Na jejím severním okraji se v pásmu od [[Tibet]]u přes [[Írán]] do [[Turecko|Turecka]] táhly riftové systémy v podobě mikrokontinentů. Klima se stává stále sušším (až pouštního rázu), o čemž svědčí červená barva sedimentů a četná ložiska [[evaporit]]ů. Začínají ustupovat gondwanské ledovce a na konci permu jsou ledovce pouze na australském kontinentu. V oblasti dochází k mořské [[transgrese|transgresi]] a nastupuje mírné klima, velmi příznivé pro uhlotvornou vegetaci. Stejně příhodné podmínky nastaly i v severovýchodní Asii. Glossopterisová flóra proniká daleko na sever (na [[sibiřský štít]]) společně se zástupci obojživelníků a plazů. [10] => [11] => == Tektonika == [12] => Doznívá [[variské vrásnění]] ve slabých projevech [[sálská fáze|sálské fázi]] v oblasti Evropy a na Urale. V severní Americe patří horotvorné pohyby v appalačské [[geosynklinála|geosynklinále]] [[alleghanská orogeneze|alleghanské orogenezi]]. Ve svrchním permu začíná i období vulkanického klidu, které přetrvává až do konce [[mezozoika]]. Vyvrásněním uralské geosynklinály dochází ke spojení evropského a sibiřského kontinentu. [13] => [14] => == Život v Permu == [15] => === Fauna === [16] => Počátkem permu už zcela vymírají zástupci obřího hmyzu a dalších členovců, dominujících v předchozím karbonu.{{Citace elektronického periodika [17] => | příjmení = SOCHA [18] => | jméno = Vladimír [19] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [20] => | titul = Největší členovci všech dob [21] => | periodikum = OSEL.cz [22] => | rok vydání = 2022 [23] => | měsíc vydání = května [24] => | den vydání = 27 [25] => | url = https://www.osel.cz/12331-nejvetsi-clenovci-vsech-dob.html [26] => }} {{cs}} Pokračuje vývoj velkých [[foraminifery|foraminifer]] (mají i horninotvorný význam). Vymírají tabulátní a čtyřčetní [[koráli]] stejně jako [[stromatopory]]. Nastává konec dominantního postavení [[brachiopodi|brachipodů]] v bentické fauně (''Productacae'', ''Neospirifer'', ''Dielasma''). Početné útesy tvoří [[mechovky]]. Stratigraficky významní zůstávají [[goniatiti]] (''Properrinites'', ''Medlicotta'', ''Araxoceras''), většina však během permu vymírá. Hojní jsou [[mlži]], a to i sladkovodní, objevují se první praví [[amoniti]]. Koncem permu vymírají [[trilobiti]], mizí i některé skupiny hmyzu (Palaeodictyoptera), jejich místo zaujímají jiné – [[brouci]], [[motýli]]. Velmi hojní byli [[ostnokožci]], hlavně [[lilijice]] a [[poupěnci]].
Perm je obdobím všeobecného rozvoje obratlovců. V moři převládají [[žraloci]] a zástupci rodu ''Palaeonisida'', kteří měli šupiny kosočtverečného tvaru pokryté silnou vrstvou pevné hmoty zvané [[ganoin]]. Kostry těchto ryb patří mezi nejčastější paleontologické nálezy obratlovců (v ČR v boskovické brázdě a podkrkonošské pánvi). Ke konci permu téměř vymírají [[krytolebci]] (první nálezy jejich koster v ČR pocházejí z roku 1872 od [[Černá Hora|Černé Hory]]. Bohaté naleziště objevil [[Josef Augusta (paleontolog)|Josef Augusta]] v roce 1924 v okolí [[Bačov]]a u [[Letovice|Letovic]]). Známý je také severoamerický rod ''[[Diplocaulus]]'' s charakteristickou "bumerangovitou" hlavou. Pod názvem ''Saurichnites'' jsou dochovány stopy krytolebců v bahně permských močálů.
Nejdůležitější skupinou se však stávají [[plazi]]. O období na začátku permu se dokonce někdy mluví jako o "první éře plazů".Neil Brocklehurst (2021). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fevo.2021.669765/full The First Age of Reptiles? Comparing Reptile and Synapsid Diversity, and the Influence of Lagerstätten, During the Carboniferous and Early Permian]. ''Frontiers in Ecology and Evolution''. '''9''': 669765. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2021.669765 Většina patří dvěma řádům – Captorhinomorpha a Pelycosauria. První představuje nejprimitivnější plazy (býložravé i masožravé). Postupně se rozděluje na dvě větve, z nichž jedna vede přes savcovité plazy k savcům a člověku, druhá k dosud žijícím ještěrkám, želvám a ptákům. Ve svrchním permu Afriky se objevuje řád Eosuchia, nevelcí, avšak pohybliví a draví [[ještěři]], předchůdci dodnes žijící [[haterie]] (''Sphenodon'', Nový Zéland). Z řádu Pelycosauria se postupně vydělují tři větve. První z nich reprezentuje rod ''[[Varanosaurus]]'', jehož zástupci žili převážně ve vodě a živili se rybami. Druhou zastupují býložravci rodu ''[[Edaphosaurus]]'' s charakteristickými trnovitými výběžky obratlů. Masožravý rod ''[[Dimetrodon]]'' ze spodního permu Severní Ameriky (rovněž s "hřbetní plachtou") je typickým zástupcem větve třetí. Archaickou skupinu kaptorinomorfů zastupoval například severoamerický rod ''[[Labidosaurus]]''. [27] => [[Soubor:Dimetrodon grandis.jpg|náhled|vpravo|''Dimetrodon grandis'']] [28] => Řád [[Pelycosauria]] během permu mizí v severní Americe, zatímco v Africe a Asii se z něho vyvíjí řád [[Therapsida]]. Jeho zástupci měli tělo pokryté srstí a byli teplokrevní. Byli menšího vzrůstu, měli však již řádu progresívních znaků, kterými se blížili savcům (diferenciace chrupu, menší počet kostí lebky, redukce délky a počtu žeber, končetiny dobře přizpůsobené chůzi apod.). Typickým představitelem byl například býložravý ''[[Dicynodon]]'' či dravý ''[[Cynognathus]]''. [[Soubor:Dicynodon BW.jpg|náhled|vpravo|''Dicynodon'' ze spodního permu jižní Afriky]] [29] => [30] => === Flóra === [31] => Ve spodním permu má stále karbonských ráz s převahou [[Výtrusné rostliny|výtrusných]] a [[Kapraďosemenné|kapraďosemenných]] rostlin. Naopak ve svrchním permu již dominují [[nahosemenné]] rostliny, které jsou předzvěstí nové etapy ve vývoji rostlin – [[mezofytikum|mezofytika]]. Výtrusné rostliny náleží [[Plavuně|plavuním]], [[Přesličky|přesličkám]] (''Sigillaria'', ''Calamites''), zejména v kontinentálních sedimentech jsou hojné kapradě a [[kapraďosemenné rostliny]] (''Callipteris''). Na kontinentu Gondwana pokračuje vývoj glossopterisové flóry prakticky beze změn. K významným rodům angarské flóry na [[Sibiř]]i patří ''Angaropteridium'', v Číně je dominující rod ''Gigantopteris''. Z [[jehličnany|jehličnanů]] jsou významné rody ''Lebachia'', ''Ernestiodendron'' ve spodním permu, ve svrchním ''Ullmania'' a ''Voltzia''. Rychlá [[silicifikace]] v suchém aridním klimatu často vedla ke vzniku prokřemenělých stromů ([[araukarit]]ů). [32] => [33] => === Vymírání === [34] => V průběhu permu docházelo opět k menším vymíráním "na pozadí", se [[Ztráta biodiverzity|ztrátou biodiverzity]] v rozmezí jednotek procent. Některá vymírání však mohla být i významnější.Michael O. Day and Bruce S. Rubidge (2021). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2021.631198/full The Late Capitanian Mass Extinction of Terrestrial Vertebrates in the Karoo Basin of South Africa]. ''Frontiers of Earth Sciences''. '''9''': 631198. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2021.631198 Není jisté, zda se ve všech případech jednalo o skutečná vymírání nebo spíše jen o prodlouženou mezeru ve fosilním záznamu.Brocklehurst, N. (2020). [https://royalsocietypublishing.org/doi/abs/10.1098/rspb.2020.0154 Olson's Gap or Olson's Extinction? A Bayesian tip-dating approach to resolving stratigraphic uncertainty.] ''Proceedings of the Royal Society B''. '''287''' (1928): 20200154. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2020.0154 Větší událostí bylo vymírání na konci geologického věku guadalup (asi před 259,8 milionu let)Michael R. Rampino & Shu-Zhong Shen (2019). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2019.1658096 The end-Guadalupian (259.8 Ma) biodiversity crisis: the sixth major mass extinction?] ''Historical Biology (advance online publication).'' doi: 10.1080/08912963.2019.1658096 a zejména pak na samotném konci permu před asi 251,9 milionu let. Jedná se o svým rozsahem [[vymírání na konci permu|největší známé vymírání v dějinách života na Zemi]] (alespoň v průběhu [[Fanerozoikum|fanerozoika]]).Sahney S.; Benton M. J. (2008). "Recovery from the most profound mass extinction of all time". ''Proceedings of the Royal Society B.''. '''275''' (1636): 759–765. doi:[https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2007.1370 10.1098/rspb.2007.1370] Ještě v prvních pěti milionech let triasu přetrvávaly vyšší hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře, přičemž se jednalo o pozůstatek klimatické katastrofy, která zasáhla biosféru na konci permu.Michael M. Joachimski, Johann Müller, Timothy M. Gallagher, Gregor Mathes, Daoliang L. Chu, Fedor Mouraviev, Vladimir Silantiev, Yadong D. Sun & Jinnan N. Tong (2021). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article/doi/10.1130/G49714.1/612995/Five-million-years-of-high-atmospheric-CO2-in-the Five million years of high atmospheric CO2 in the aftermath of the Permian-Triassic mass extinction]. ''Geology (advance online publication)''. doi: ttps://doi.org/10.1130/G49714.1 [35] => [36] => == Regionální rozšíření == [37] => === Asie === [38] => Větší část je tvořena tzv. [[angarská pevnina|angarskou pevninou]], nacházející se severně od mobilní oblasti Tethydy. V limnických pánvích pokračovala sedimentace z karbonu. Vrstvy jsou uhlonosné díky mírnému vlhkému klimatu. Významné jsou [[kuzněck]]á, [[Tajmyr (poloostrov)|tajmyrská]] a [[tunguz]]ská pánev. Zásoby uhlí v tunguzské pánvi se odhadují na miliardy tun. Mobilní oblast [[Tethys (moře)|Tethys]] se táhla od Egejského moře přes [[Krym]], [[Kavkaz]], [[Írán]] a [[Himálaj]]e do [[Indonésie]], kde se rozdělovala na severní větev vedoucí přes [[Japonsko]] na [[Sibiř]] a jižní, pokračující přes [[Nový Zéland]] a Antarktidu do jihoamerických And. V oblasti měl perm mořský vývoj s hojnými karbonáty (typická oblast je ostrov [[Timor]]). Jihočínský pevninský blok již koncem permu pravděpodobně kolidoval se severní částí území dnešní Číny a Indočíny, jak dokládají fosilní společenstva, zkoumaná v příslušných sedimentech.Jun Liu, Jian Yia & Jian-Ye Chen (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012825220302610 Constraining assembly time of some blocks on eastern margin of Pangea using Permo-Triassic non-marine tetrapod records.] ''Earth-Science Reviews'', '''103215'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2020.103215 [39] => [40] => === Severní Amerika === [41] => Doznívá alleghanská orogeneze v appalačské oblasti. V mezihorských pánvích sedimentují červené písčité vrstvy. Střední a jižní část kontinentu pokrývají mělké mořské pánve, zasahující z [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Typickou oblastí je [[Texas]] s mocností uloženin až 2000 metrů. Ve spodním permu převažují faunisticky bohaté vápencové facie, ve svrchním [[útes]]y, [[lagunární facie]] s [[evaporit]]y. Červeně zbarvené sedimenty se objevují s mořskou regresí na konci permu. V oblasti Kordiller patří permu významná ložiska fosfátů (vysrážených za pomocí mikroorganismů z hlubokomořských vod). [42] => [[Soubor:Striped Butte in Butte Valley.jpg|náhled|vpravo|Vápencové vrstvy formace Anvil Spring, USA]] [43] => [44] => === Jižní Afrika a Jižní Amerika === [45] => Převažují kontinentální sedimenty s glossopterisovou flórou. Začínající oteplení zatlačuje ledovce a vytváří příznivé klima pro uhlonosné formace. Významné pánve jsou [[Karroo]], [[konžská]] a [[brazilská]]. Na podložních ledovcových sedimentech spočívají limnické břidličné facie následované uhlonosnými vrstvami. [46] => [47] => === Západní Evropa === [48] => [[Soubor:Grube Messel fg06.jpg|náhled|vpravo|Červená jalovina, Darmstadt, Německo]] [49] => [[Intermontánní pánve]] jsou zanášeny netříděnými klastiky s typicky červeným zbarvením. Spodní perm je doprovázen intenzívní vulkanickou činností. V [[Anglie|Anglii]] se kontinentální limnické červené sedimenty nazývají pro podobu s devonem New Red Sandstone. Ve svrchním permu vniká mezi střední Anglii a [[Irsko]] pánev s mělkovodními klastickými a karbonátickými uloženinami. Na severu [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]] sedimentují střídavě kontinentální a mořské vrstvy klastik ([[červená jalovina]] – Rotliegendes) s polohami evaporitů. V zechsteinu proniklo od SZ moře, přičemž v mělkých pánvích vznikla hospodářsky významná ložiska evaporitů ([[sádrovec]], [[Halit|sůl kamenná]], hořečnato-draselné soli) až 1000 metrů mocná. Sedimenty zechsteinu tvoří 4 cykly: [50] => * 1. [[zechsteinský slepenec]], [[mansfeldské břidlice]] s Cu (Kupferschiefer), vápence (s bryozoovými útesy) [51] => * 2. po transgresi v teplém klimatu vznikala ložiska evaporitů stassfurtské skupiny [52] => * 3. + 4. mořské sedimenty se solnými ložisky tzv. dolnosaské skupiny, ke konci 4. cyklu s jílovci [53] => [54] => Ve [[Francie|Francii]] byl dle autunské pánve nazván stupeň autun – pestré vrstvy s polohami šedých sedimentů (se zbytky kapraďosemenných rostlin, jehličnanů, ryb). V sárské pánvi reprezentují spodní perm skupina [[kuselská]] a [[lebašská]]. Konec spodního permu je provázen výlevy ryolitových láv s akumulacemi [[tuf]]ů. [[Soubor:Salt dome hg.png|náhled|vpravo|Geologický profil sz. bazénem v Německu]] [55] => [56] => === Alpy === [57] => Nejúplnější sled je znám v [[Karnské Alpy|Karnských Alpách]] – spodnopermské vápence, klastika, po hiátu (sálská fáze) brekcie, [[grödenské vrstvy]], belerofontové vápence. Pestré klastické sedimenty v oblasti hory [[Monte della Verruca]] daly pojmenování těmto vrstvám [[verukáno]]. [58] => [59] => === Západní Karpaty === [60] => Kontinentální klastika červené barvy představují molasovou formaci. Sledy jsou velmi chudé na organické zbytky. Rozsáhlá vulkanická činnost zahrnuje přechod od kyselých (ryolity, dacity [[gemerikum|gemerika]] a [[veporikum|veporika]]) po bazické členy ([[Čedič|bazalty]] [[hronikum|hronika]]). [61] => [62] => === Východní Evropa === [63] => Vyvrásnění uralské geosynklinály přesunulo sedimentační prostor do předuralské pánve, spojující moře Tethys s dnešní arktickou oblastí. Klastika mají mocnost až 5000 metrů. Tvoří se ložiska soli kamenné a draselných solí. Jedná se o klasickou oblast permu, kde byl poprvé vyčleněn jako samostatný geologický útvar (název podle města [[Perm (město)|Perm]]). [64] => [65] => === Český masív === [66] => V pánvích většinou sedimentace navazuje na karbonskou. Polopouštní klima se střídalo s vlhčími obdobími, kdy se ukládaly šedé sedimenty a slojky uhlí). Prostor většiny pánví se postupně zmenšoval a nastává údobí [[peneplenizace]] Českého masívu. [67] => * středočeský permokarbon – permu patří [[líňské souvrství]] s pískovci, prachovci, jílovci s hojnými tufitickými vložkami [68] => * [[dolnoslezská pánev]] [69] => ** [[chvalečské souvrství]] – stáří autun, slepence, pískovce, prachovce, jílovce, vápence [70] => *** vernéřovické vrstvy [71] => *** bečkovské vrstvy [72] => ** [[broumovské souvrství]] – pískovce, prachovce, uprostřed s melafyrovými a ryolitovými lávami a pyroklastiky až stovky metrů mocnými [73] => *** novorudské vrstvy – monotónní vývoj [74] => *** olivětínské vrstvy – pestré sedimenty, hojné organické zbytky [75] => *** martínkovické vrstvy – monotónní vývoj [76] => ** [[trutnovské souvrství]] – saxon, následuje po [[stratigrafický hiát|hiátu]] (sálská fáze), brekcie, slepence [77] => ** [[bohuslavické souvrství]] – thuring, pískovce, arkózy, bez organických zbytků [78] => * [[podkrkonošská pánev]] – známá hojnými [[melafyr]]y s peckami polodrahokamů ([[Kozákov]], [[Nová Paka]]) [79] => ** [[vrchlabské souvrství]] – aleuropelity, pískovce, [[rudnický obzor]] – slabá ložiska Cu-rud, rybí fauna [80] => ** [[prosečské souvrství]] – jezerní sedimenty, příměs tufitů [81] => ** [[chotěvické souvrství]] – po hiátu, pískovce, arkózy, slepence, prachovce [82] => ** trutnovské a bohuslavické souvrství zasahující z pánve dolnoslezské [83] => * [[blanická brázda]] – pískovce, prachovce a jílovce stáří autun, uhelné slojky ([[České Budějovice]], [[Vlašim]], [[Kostelec nad Černými lesy]]), posledním členem jsou [[bulánské slepence]] bez známých zkamenělin [84] => * [[boskovická brázda]] – spodnopermská klastika mají mocnost až 1000 metrů ([[rokytenské slepence]] představují [[náplavový kužel|náplavové kužele]] okraje pánve), šedé horizonty s vložkami vápenců a pelitů jsou velmi bohaté flórou a faunou ([[Boskovice]], [[Letovice]]) – hlavonožci, ryby, hmyz (klastická lokalita [[Obora]] u Svitávky), na rozdíl od blanické brázdy chybí vulkanické sledy [85] => * [[poorlická pánev]] – až 700 m mocný sled pískovců, slepenců, jílovců, stratigraficky patří autunu – saxonu (chybí organické zbytky) [86] => * [[brandovská pánev]] v Krušných horách – pestré vrstvy pískovců, slepenců, jílovců, s příměsi tufitů jsou snad stáří autun [87] => [88] => == Odkazy == [89] => === Reference === [90] => [91] => [92] => === Související články === [93] => * [[Geologický čas]] [94] => * [[Paleozoikum]] [95] => * [[Fanerozoikum]] [96] => [97] => === Literatura === [98] => * Michael J. Benton and Andrey G. Sennikov (2021). [https://jgs.lyellcollection.org/content/early/2021/04/29/jgs2021-037 The naming of the Permian System]. ''Journal of the Geological Society''. doi: https://doi.org/10.1144/jgs2021-037 [99] => [100] => === Externí odkazy === [101] => * {{Commonscat}} [102] => * {{Otto|heslo=Permský útvar}} [103] => * [http://www.stratigraphy.org/pertri.htm International Commission on Stratigraphy] [104] => * [http://www.stratigraphy.org/carper.htm International Commission on Stratigraphy] [105] => * [https://web.archive.org/web/20041214023419/http://nsfc.gov.cn/e_nsfc/2004/04pa/ddqq_012.htm NSFC.gov.cn] [106] => * [https://web.archive.org/web/20070606200419/http://oldwww.upol.cz/resources/geology/perm.htm Univerzita Palackého v Olomouci] [107] => * [https://www.darwinsdoor.co.uk/timetour/the-permian-period.html Informace na webu ''Darwin's Door''] {{en}} [108] => [109] => {{posloupnost|co=[[paleozoikum]]|kdy=298 Ma–252 Ma| předchůdce =[[karbon]]| nástupce =[[trias]] (v [[mezozoikum|mezozoiku]])}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => [112] => [[Kategorie:Perm| ]] [113] => [[Kategorie:Geologické periody]] [114] => [[Kategorie:Paleozoikum]] [] => )
good wiki

Perm

Perm je závěrečnou geologickou periodou prvohor (paleozoikum) a je součástí eónu fanerozoika. Počátek permského útvaru se klade 298 milionů let (Ma) zpět do minulosti a jeho spodní hranice je vymezena ve stratotypu u Aidaralašského potoka v Jižním Uralu v severním Kazachstánu - 50 km od města Akťubinsk, kde je hranice vymezena výskytem konodonta Streptognathodus „wabaunsensis“ či Streptognathodus isolatus.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'evaporit','Írán','paleozoikum','Letovice','Sibiř','červená jalovina','Perm (město)','karbon','Fanerozoikum','Soubor:Dicynodon BW.jpg','loping','sálská fáze'

Evaporit

Fanerozoikum

Írán

Karbon

Letovice

Paleozoikum

Paleozoikum je geologické období, které trvalo přibližně od před 541 miliony let do před 252 miliony let.

Sibiř