Array ( [0] => 15490864 [id] => 15490864 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pistoia [uri] => Pistoia [3] => Pistoia Cathedral - Bell Tower.jpg [img] => Pistoia Cathedral - Bell Tower.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Pistoia [2] => | originální jméno = Città di Pistoia [3] => | vlajka = Flag of Pistoia.svg [4] => | znak = Pistoia-Stemma.svg [5] => | nadmořská výška = 67 [6] => | stát = Itálie [7] => | pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|Region]] [8] => | název vyššího celku = [[Toskánsko]] [9] => | pojem nižšího celku = [[Provincie v Itálii|Provincie]] [10] => | název nižšího celku = [[Provincie Pistoia|Pistoia]] [11] => | pojem celku 3 = [12] => | název celku 3 = [13] => | administrativní dělení = Bargi, Bonelle, Bottegone, Cassarese, Chiazzano, Cireglio, Collina, Capostrada, Candeglia, Gello, Le Grazie, Le Piastre, Masiano, Orsigna, Piazza, Piteccio, Pontelungo, Pontenuovo, Pracchia, Ramini, San Felice, Sanmommè, Santomato, Saturnana, Spazzavento, Valdibrana, Vicofaro [14] => | rozloha = 236 [15] => | etnické složení = [16] => | náboženské složení = [17] => | status = [18] => | obecní úřad = [19] => | telefonní předvolba = +39 573 [20] => | psč = 51100 [21] => | typ statistického celku = [22] => | název statistického celku = [23] => | sousední obce = [[Agliana]], [[Cantagallo]] ([[Provincie Prato|PO]]), [[Granaglione]] ([[Provincie Bologna|BO]]), [[Lizzano in Belvedere]] ([[Provincie Bologna|BO]]), [[Marliana]], [[Montale]], [[Piteglio]], [[Porretta Terme]] ([[Provincie Bologna|BO]]), [[Quarrata]], [[Sambuca Pistoiese]], [[San Marcello Pistoiese]], [[Serravalle Pistoiese]] [24] => }} [25] => '''Pistoia''' je [[Itálie|italské]] město v oblasti [[Toskánsko|Toskánska]], hlavní město [[provincie Pistoia|stejnojmenné provincie]], vynikající historickými památkami a [[vinařství]]m. Ve městě žije {{počet obyvatel}} obyvatel. [26] => [27] => == Historie == [28] => Původním jménem ''Pistoria'' (latinsky také ''Pistorium'' nebo ''Pistoriae'') byla sídelním střediskem několika osad [[Galové|Galů]], [[Ligurové|Ligurů]] a [[Etruskové|Etrusků]] již před příchodem Římanů. Ti ve 2. století před Kristem vystavěli oppidum (dnešní historické centrum) s osou v podobě silnice [[Via Cassia]]. Roku 62 před Kristem Pistoiu obsadil demagog [[Catilina]] a jeho spiklenci, o jejich spiknutí pojednává latinský spis [[De coniuratione Catilinae]]. Krátce na to byl Catilina v čele svého vojska zabit. [29] => [30] => Roku 406 Pistoiu při nájezdu zničili Germáni [[Ostrogóti]]. Během 5. století bylo město pod byzantskou vládou znovu vystavěno a stalo se sídlem biskupa s biskupským [[Katedrála svatého San Zenona (Pistoia)|chrámem sv. Zena]], jehož zbytky se dochovaly v podobě sloupů mezilodní arkády a v základovém zdivu krypty. V této době Lombardského království byla Pistoia královským městem, nadaným několika privilegii. [31] => [32] => Roku 1177 byla Pistoia prohlášena svobodným městem, vybudovala si kamenné hradby s branami, správní budovy a stala se významným politickým i náboženským centrem. Bohatla také z poutních cest, protože byla křižovatkou na cestě poutníků ze [[Řím]]a do Španělska ke hrobu sv. Jakuba v [[Santiago de Compostela]]. [33] => [34] => Roku 1254 byli zde vládnoucí [[ghibelini]] poraženi florentskými [[guelfové|guelfy]]. Krátkou výjimkou z nesmiřitelného souboje černých ghibellinů proti bílým guelfům bylo 14. století, kdy nejprve v čele města stál [[Ormanno Tedici]], a později je ovládl [[Castruccio Castracani]] a podřídil je [[Lucca|Lucce]]. Dante v [[Divina Commedia|Božské komedii]] svobodné město Pistoiu zmínil jako rodiště [[Vanni Fucci|Vanniho Fucciho]] v Pekle a [[Michelangelo]] nazval obyvatele Pistoie „nepřáteli nebes“. [35] => [36] => Oficiálně byla Pistoia připojena k [[Florencie|Florencii]] roku 1530. V téže době se zde začaly vyrábět krátké palné zbraně, které se podle města původu nazývaly a dodnes nazývají [[pistole]]. Etymologický původ slova pistole je ale z češtiny. [37] => [38] => Roku 1786 byl do města svolán [[Jansenismus|Jansenistický]] biskupský [[Pistojský synod (1786)|synod]]. [39] => Od 19. století se město zásadně rozrostlo zejména průmyslovou výrobou. [40] => [41] => Dodnes se tu pořádají proslulé květinové trhy, podobně jako je má nedaleká [[Pescia]]. [42] => [43] => == Památky == [44] => * Dóm [[San Zeno|Sv. Zenona]]; na základech římské stavby z 5. století, pobořené Germány, byla postavena do roku 1109 románská trojlodní bazilika s šikmou věží, oltáře gotické a renesanční, jeden navrhl [[Filippo Brunelleschi]]. Základy a krypta s hrobem sv. Zenona pocházejí z 5. století. Před hlavním oltářem je vztyčen románský kříž s byzantinizující malbou ukřižovaného Krista mezi pašijovými scénami, z 12. století; na stěnách zbytky gotických fresek, mj. sv. Agáta a Eulálie. [45] => * [[Baptisterium]], románská stavba osmiboké křestní kaple proti dómu, uvnitř pulpit z bílého carrarského mramoru s figurální výzdobou evangelistů vytesal slavný sochař [[Giovanni Pisano]] kolem roku 1310 [46] => * Chrám [[Chiesa della Madonna dell'Umiltà|Panny Marie Pokorné]], renesanční stavbu projektoval architekt [[Giorgio Vasari]] roku 1509; má osmibokou kupoli o výšce 59 metrů, tj. třetí největší v Itálii [47] => * Bazilika [[San Paolo|sv. Pavla]] románská trojlodní bazilika s románským tympanonem na západním portálu, s reliéfem stojící postavy sv. Pavla s mečem, mezi anděly. [48] => * Chrám [[San Giovanni Fuorcivitas|Sv. Jana za městem]] raně gotická stavba (1263)obložená bílými a zelenými mramorovými deskami, adaptovaná v 17. století; uvnitř gotický oltář Panny Marie se sv. Jakubem namaloval [[Taddeo Gaddi]], sochy tesal [[Giovanni Pisano]], další oltář zdobí polychromovaný fajánsový reliéf Zvěstování, která vytvořil [[Lucca della Robbia]] koncem 15. století [49] => * Chrám [[Chiesa di Sant'Andrea|sv. Ondřeje]], románsko-gotická stavba, gotickou kazatelnu z bílého mramoru s figurální sochařskou výzdobou tesal slavný [[Giovanni Pisano]] kolem roku 1310 [50] => * chrám [[San Francesco|Sv. Františka]] z Assissi řádu minoritů, stavba zahájena roku 1289, fasáda nebyla dokončena, cyklus fresek v hlavní kapli ze života sv. Františka pochází ze 14.–15. století [51] => * Chrám [[San Benedetto|sv. Benedikta]] ze 14. století, přestavěn kolem 1630. Vnitřní výzdoba: 1390 Zvěstování P.M., vytvořil [[Giovanni di Bartolomeo Cristiani]], a Škola sv. Benedikta s klásřerem, barokní vyobrazení dějin řádu rytířů sv. Benedikta maloval Giovanni Battista Vanni (1660). [52] => [53] => * Nemocnice ([[Ospedale del Ceppo]]), renesanční stavba prvního městského špitálu, keramické reliéfy s pestrobarevnou glazurou na zábradlí loggie a v předsíni vytvořil florentský sochař [[Giovanni della Robbia]] [54] => * [[Villa Celle]] s parkem vyzdobeným sochami [55] => * Budova prokuratury, původně radnice ([[Pallazzo del Commune]]), gotická kvádrová stavba na náměstí naproti dómu, vstupní hala s monumentálním schodištěm má stěny obloženy deskami se znaky soudců od roku 1330 do sklonku 18. století [56] => * [[Pallazzo Podesta|Palác rodiny Podesta]] [57] => * Budova spořitelny – neorenesanční stavba s kamennou bosovanou rustikou, z přelomu 19. a 20. století [58] => [59] => == Vývoj počtu obyvatel == [60] => ''Počet obyvatel'' [61] => [62] => Colors= [63] => id:lightgrey value:gray(0.9) [64] => id:darkgrey value:gray(0.7) [65] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [66] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [67] => [68] => ImageSize = width:455 height:373 [69] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [70] => DateFormat = x.y [71] => Period = from:0 till:95000 [72] => TimeAxis = orientation:vertical [73] => AlignBars = justify [74] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:5000 start:0 [75] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:1000 start:0 [76] => BackgroundColors = canvas:sfondo [77] => [78] => BarData= [79] => bar:1861 text:1861 [80] => bar:1871 text:1871 [81] => bar:1881 text:1881 [82] => bar:1901 text:1901 [83] => bar:1911 text:1911 [84] => bar:1921 text:1921 [85] => bar:1931 text:1931 [86] => bar:1936 text:1936 [87] => bar:1951 text:1951 [88] => bar:1961 text:1961 [89] => bar:1971 text:1971 [90] => bar:1981 text:1981 [91] => bar:1991 text:1991 [92] => bar:2001 text:2001 [93] => bar:2006 text:2006 [94] => PlotData= [95] => color:barra width:20 align:left [96] => [97] => bar:1861 from:0 till: 49584 [98] => bar:1871 from:0 till: 54825 [99] => bar:1881 from:0 till: 54731 [100] => bar:1901 from:0 till: 65186 [101] => bar:1911 from:0 till: 70009 [102] => bar:1921 from:0 till: 72747 [103] => bar:1931 from:0 till: 72553 [104] => bar:1936 from:0 till: 71963 [105] => bar:1951 from:0 till: 77783 [106] => bar:1961 from:0 till: 84561 [107] => bar:1971 from:0 till: 93185 [108] => bar:1981 from:0 till: 92274 [109] => bar:1991 from:0 till: 87830 [110] => bar:2001 from:0 till: 84274 [111] => bar:2006 from:0 till: 92276 [112] => PlotData= [113] => [114] => bar:1861 at: 49584 fontsize:S text: 49.584 shift:(-8,5) [115] => bar:1871 at: 54825 fontsize:S text: 54.825 shift:(-10,5) [116] => bar:1881 at: 54731 fontsize:S text: 54.731 shift:(-10,5) [117] => bar:1901 at: 65186 fontsize:S text: 65.186 shift:(-10,5) [118] => bar:1911 at: 70009 fontsize:S text: 70.009 shift:(-10,5) [119] => bar:1921 at: 72747 fontsize:S text: 72.747 shift:(-10,5) [120] => bar:1931 at: 72553 fontsize:S text: 72.553 shift:(-10,5) [121] => bar:1936 at: 71963 fontsize:S text: 71.963 shift:(-10,5) [122] => bar:1951 at: 77783 fontsize:S text: 77.783 shift:(-10,5) [123] => bar:1961 at: 84561 fontsize:S text: 84.561 shift:(-10,5) [124] => bar:1971 at: 93185 fontsize:S text: 93.185 shift:(-10,5) [125] => bar:1981 at: 92274 fontsize:S text: 92.274 shift:(-10,5) [126] => bar:1991 at: 87830 fontsize:S text: 87.830 shift:(-10,5) [127] => bar:2001 at: 84274 fontsize:S text: 84.274 shift:(-10,5) [128] => bar:2006 at: 84274 fontsize:S text: 92.276 [129] => [130] => TextData= [131] => fontsize:S pos:(20,20) [132] => text:"Zdroj: ISTAT" [133] => [134] => [135] => == Osobnosti města == [136] => * [[Klement IX.]], vlastním jménem ''Giulio Rospigliosi'', (1600–1669), papež [137] => * [[Francesco Onofrio Manfredini]] (1684–1762), houslista a hudební skladatel pozdního baroka [138] => * [[Filippo Pacini]] (1812–1883), anatom [139] => * [[Marino Marini]] (1901–1980), sochař a grafik [140] => * [[Mauro Bolognini]] (1922–2001), filmový režisér [141] => * [[Christian Orlandi]] (* 1998), herec [142] => [143] => == Partnerská města == [144] => * {{partnerské město|Kruševac}} [145] => * {{partnerské město|Žitava}} [146] => [147] => == Odkazy == [148] => === Reference === [149] => [150] => [151] => === Externí odkazy === [152] => * {{Commonscat}} [153] => * {{Otto|heslo=Pistoja}} [154] => * {{Commons|Pistoia}} [155] => * [http://www.comune.pistoia.it Oficiální stránky] [156] => [157] => {{Provincie Pistoia}} [158] => {{Autoritní data}} [159] => [160] => [[Kategorie:Obce v provincii Pistoia]] [161] => [[Kategorie:Města v Toskánsku]] [162] => [[Kategorie:Etruská sídla]] [] => )
good wiki

Pistoia

Pistoia je italské město v oblasti Toskánska, hlavní město stejnojmenné provincie, vynikající historickými památkami a vinařstvím. Ve městě žije obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Provincie Bologna','Giovanni Pisano','Toskánsko','pistole','Michelangelo','Katedrála svatého San Zenona (Pistoia)','San Benedetto','Ostrogóti','Řím','Montale','Lucca della Robbia','Chiesa di Sant\'Andrea'

Ostrogóti

Ostrogóti jsou germánský národ, který vznikl v průběhu 3.

Pistole

Řím

Toskánsko

Toskánsko je region ve střední Itálii, který se nachází na západě země.