Array ( [0] => 14755255 [id] => 14755255 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pliocén [uri] => Pliocén [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Pliocén''' je geologické období spadající do [[Geologická éra|éry]] [[Kenozoikum|kenozoika]]. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako [[Terciér|terciér (třetihory)]]. Počátek pliocénu je kladen do doby před 5,33 miliony let a končí přechodem ke [[kvartér]]u před 2,58 miliony let. Vymezení konce pliocénu bylo dlouho předmětem diskusí. Proto se ve starší literatuře uvádí konec před 1,8 miliony let. [[Mezinárodní komise pro stratigrafii]] však v roce [[2008]] dříve pliocenní stupeň [[gelas]] přiřadila ke [[kvartér]]nímu [[pleistocén]]u.{{Citace elektronického periodika [1] => | příjmení = Brandos [2] => | jméno = Otakar [3] => | odkaz na autora = [4] => | titul = Doba ledová a kontinentální ledovec. Glaciál a interglaciál: Víte kolik bylo dob ledových v českých horách a slovenských Karpatech? [5] => | periodikum = Treking.cz [6] => | datum vydání = 2013-01-10 [7] => | datum aktualizace = [8] => | datum přístupu = 2013-04-09 [9] => | url = http://www.treking.cz/priroda/doba-ledova.htm [10] => | issn = 1214-4029 [11] => }} [12] => [13] => {| border="3" align="right" cellspacing="0" style="margin:auto;" [14] => |+Stratigrafie pliocénu [15] => ! style="text-align:center;"| Epocha
oddělení [16] => ! style="text-align:center;"| věk
stupeň [17] => ! style="text-align:center;"| stáří (miliony let) [18] => |- [19] => | rowspan="2" style="background:#FFFF99" | [[pliocén]] [20] => | rowspan="1" style="background:#FFFFBF" | [[piacenz]] = [[svrchní pliocén]] [21] => | style="text-align:center;" | 2,58 – 3,60 [22] => |- [23] => | rowspan="1" style="background:#FFFFB3" | [[zancl]] = [[spodní pliocén]] [24] => | style="text-align:center;" | 3,60 – 5,333 [25] => |} [26] => [27] => Název tomuto období dal anglický geolog [[Charles Lyell]] v 19. století. Název je složen ze starořeckých slov πλεῖον = ''pleion'' (doslova „více“) a καινός = ''kainos'', jež bylo latinizováno na ''caenus'' znamenající „nový“ (znamená tedy „více současný“). Slovo tak odkazuje na téměř současnou faunu mořských bezobratlých, kteří mohou [[Paleontologie|paleontologům]] sloužit jako [[vůdčí fosilie]] při určování geologického období.Pliocene (adj.). ''Online Etymology dictionary'' [online]. ©2001–2022 [cit. 1. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.etymonline.com/word/Pliocene [28] => [29] => == Geologie a klima == [30] => [[Soubor:Pliocene megabiome.png|200px|náhled|vlevo|Pliocenní biotopy]] [31] => [[Kontinent]]y byly již téměř v současné poloze. Tektonické pohyby a kolísání hladiny [[Světový oceán|světového oceánu]] způsobovaly vynořování nebo zaplavování pevninských mostů mezi kontinenty. Náhlou událostí byla oblast [[Středozemní moře|Středozemního moře]] spojena s [[Atlantský oceán|Atlantikem]], tento pevninský most se vytvořil v předcházejícím [[miocén]]u.{{Citace elektronického periodika [32] => | příjmení = Petr [33] => | jméno = Jaroslav [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Rostoucí ledovce Antarktidy vysušily Středozemní moře [36] => | periodikum = Český rozhlas – Leonardo [37] => | odkaz na periodikum = [38] => | datum vydání = 2015-11-26 [39] => | datum přístupu = 1. 3. 2022 [40] => | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/1558168 [41] => | issn = [42] => }} Vynořil se úzký pruh pevniny mezi [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]], což vedlo k mohutné migrační vlně živočichů mezi nimi. Další velká výměna proběhla mezi Severní Amerikou a [[Asie|Asií]] po vynoření pevninského mostu na území dnešní [[Beringova úžina|Beringovy úžiny]].{{Citace monografie [43] => | příjmení = Chlupáč [44] => | jméno = Ivo [45] => | odkaz na autora = [46] => | příjmení2 = Brzobohatý [47] => | jméno2 = Rostislav [48] => | odkaz na autora2 = [49] => | příjmení3 = Kovanda [50] => | jméno3 = Jiří [51] => | odkaz na autora3 = [52] => | příjmení4 = Straník [53] => | jméno4 = Zdeněk [54] => | titul = Geologická minulost České republiky [55] => | vydání = 2., oprav [56] => | vydavatel = Academia [57] => | místo = Praha [58] => | rok = 2011 [59] => | kapitola = Terciér (třetihory) – novověk Země [60] => | strany = 297–358 [61] => | isbn = 978-80-200-1961-5 [62] => | edice = Neživá příroda [63] => }} Během pliocénu vznikl velký impaktní kráter [[Karakul]]. [64] => [65] => Pliocenní [[Podnebí|klima]] se vyznačovalo postupnou aridizací (vysušováním) a ochlazováním. Blížila se doba velmi studených výkyvů v [[kvartér]]u, k nimž pravděpodobně vedla řada procesů probíhajících již v pliocénu. Jako příklad lze uvést spojení [[Amerika|Amerik]], jež obrátilo [[Mořský proud|mořské proudy]] k severu – rozběhl se tak [[Golfský proud]], jenž tam kromě tropické vody přivedl vlhký vzduch, a tak narostl úhrn srážek v oblasti [[Skandinávie]]. Dalším významným faktorem je zvyšování pásmových pohoří, jako jsou [[Alpy]] nebo [[Himálaj]].{{Citace sborníku [66] => | příjmení = Janis [67] => | jméno = Christine [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Samozřejmí vítězové [70] => | příjmení sestavitele = Gould [71] => | jméno sestavitele = Stephen Jay [72] => | sborník = Dějiny planety Země [73] => | vydavatel = Columbus [74] => | místo = Praha [75] => | rok vydání = 1998 [76] => | isbn = 80-7176-722-0 [77] => | url = [78] => | kapitola = Samozřejmí vítězové: nástup savců [79] => | strany = 169–217 [80] => }} [81] => {{Citace monografie [82] => | příjmení = Macdougall [83] => | jméno = John Douglas [84] => | titul = Stručné dějiny planety Země: kámen a život, oheň a led [85] => | překlad = Radek Mikuláš [86] => | vydavatel = Dokořán [87] => | místo = Praha [88] => | rok = 2004 [89] => | kapitola = Savci, horstva a ledovce: třetihory [90] => | strany = 183–206 [91] => | isbn = 80-86569-92-6 [92] => }} [93] => [94] => == Život == [95] => Na počátku pliocénu poklesla produktivita moří.Uppsala University. Why did ocean productivity decline abruptly 4.6 million years ago? ''ScienceDaily.'' January 18, 2022 [cit. 1. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.sciencedaily.com/releases/2022/01/220118125150.htm [96] => [97] => Životní prostředí v pliocénu bylo silně ovlivněno ochlazováním a vysušováním klimatu. Příroda se začala více podobat současné přírodě. V rovníkových oblastech docházelo k rozšiřování [[Savana|savan]] na úkor tropických lesů, v severnějších oblastech docházelo k rozšiřování [[step]]í. Na pólech již byly z dřívějších období pevně usazeny ledovcové štíty, jejichž rozsah se zvětšoval. [98] => [99] => S rozšiřováním otevřené krajiny docházelo ke změnám v živočišném světě. Mezi savci se rozvíjeli velcí býložravci, kteří byli schopni trávit hrubou a chudou stravu, kterou tato krajina nabízela. V souvislosti s tím se objevili [[predátor|predátoři]], kteří se na takovou zvěř zaměřovali. S ochlazením podnebí a zvýrazněním ročních období docházelo v [[Euroasie|Euroasii]] k přesunům živočišných společenstev k jihu, kde mohli živočichové žít dále. Ovšem v [[Severní Amerika|Severní Americe]] docházelo k vymírání, jelikož ke spojení s [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] došlo až zhruba před 3,5 miliony let a živočichové nemohli najít nová útočiště. Z Jižní Ameriky do Severní Ameriky přešli velcí pozemní [[lenochodi]] nebo nelétavý pták ''[[Titanis]]'' dosahující výšky až 2,5 metru; mezi další nové přistěhovalce patřili [[pásovci]] a velmi úspěšnými se staly [[vačice]]. Příchod řady [[Placentálové|placentálních]] savců do Jižní Ameriky ze severu způsobil rozvrat ve zvláštní fauně tohoto kontinentu, kde po dlouhou dobu vedle sebe úspěšně přežívali hojně rozrůznění placentálové i [[vačnatci]]. Po pevninském mostu přešli z Ameriky do Asie [[velbloudi]] nebo „moderní“ [[koně]], opačným směrem pak parohatá zvěř a [[bizon]]i. [100] => [101] => Ve střední [[Afrika|Africe]] ubývání lesů zasáhlo i [[Primáti|primáty]], z nichž někteří se přizpůsobili životu na zemi a vyvinula se tak u nich schopnost chodit po dvou nohách. Mezi skupinu těchto pravděpodobných předků člověka patřili [[hominid]]é rodu ''[[Australopithecus]]''. [102] => [103] => == Odkazy == [104] => === Reference === [105] => [106] => [107] => === Externí odkazy === [108] => * {{Commonscat}} [109] => * {{Otto|heslo=Pliocén}} [110] => [111] => {{Kenozoikum}} [112] => {{Autoritní data}} [113] => [114] => [[Kategorie:Geologické epochy]] [115] => [[Kategorie:Neogén]] [] => )
good wiki

Pliocén

Pliocén je geologické období spadající do éry kenozoika. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako terciér (třetihory).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kvartér','Jižní Amerika','Severní Amerika','piacenz','Primáti','Australopithecus','velbloudi','bizon','pásovci','Placentálové','Beringova úžina','miocén'

Australopithecus

Bizon

Kvartér

Miocén

Pásovci

Placentálové

Primáti