Array ( [0] => 14728377 [id] => 14728377 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Plusquamperfektum [uri] => Plusquamperfektum [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Plusquamperfektum''' ([[Latina|lat.]] ''plūs quam perfectum'', více než [[perfektum]]) nebo ''pluskvamperfektum'' je předminulý [[čas (mluvnice)|čas]] [[sloveso|sloves]], kterým se v některých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději. Patří mezi tzv. relativní slovesné časy. Používá se hlavně ve [[vedlejší věta|vedlejších větách]] podle pravidel [[Časová souslednost|časové souslednosti]] (lat. consecutio temporum). [1] => [2] => Plusquamperfektum se používá např. v [[latina|latině]], [[románské jazyky|románských]] nebo [[germánské jazyky|germánských]] jazycích, dříve také v [[slovanské jazyky|slovanských]]; v [[bulharština|bulharštině]] se zachovalo dodnes. [3] => [4] => == Slovanské jazyky == [5] => Ve [[slovanské jazyky|slovanských]] jazycích tento čas většinou v minulosti zanikl a byl nahrazen [[préteritum|préteritem]] (původně [[perfektum]]). Do dnešní doby se zachoval např. v [[bulharština|bulharštině]], okrajově i [[slovenština|slovenštině]]. [6] => [7] => === Čeština === [8] => V [[čeština|české]] lingvistické literatuře se tento čas označuje také jako '''antepréteritum'''. Z dřívějších způsobů tvoření je v dnešní době možné spojení minulého času slovesa ''být'' a činného (minulého) [[příčestí]] významového slovesa: [9] => [10] => * ''byl jsem vedl, byl jsi vedl'' atd. [11] => * ve větě: „Odešel vykonat, co '''byl''' již '''řekl'''.“ [12] => [13] => V současnosti se považuje v běžném projevu za [[archaismus]] (zastaralý tvar){{Citace sborníku [14] => | titul = Nový encyklopedický slovník češtiny [15] => | jméno = Dušan [16] => | příjmení = Šlosar [17] => | datum přístupu = 2018-07-11 [18] => | kapitola = ANTEPRÉTERITUM [19] => | url = https://www.czechency.org/slovnik/ANTEPR%C3%89TERITUM [20] => | příjmení sestavitele = Karlík [21] => | jméno sestavitele = Petr [22] => | příjmení sestavitele2 = Nekula [23] => | jméno sestavitele2 = Marek [24] => | příjmení sestavitele3 = Pleskalová [25] => | jméno sestavitele3 = Jana [26] => | vydavatel = Masarykova univerzita [27] => | místo = Brno [28] => | datum = 2012-2018 [29] => }}, jehož významu průměrný mluvčí nemusí plně rozumět. Z českého jazyka vymizel tento čas v průběhu [[19. století]]; lze se s ním setkat v dílech autorů z této doby ([[Karolina Světlá]], [[Alois Jirásek]]). [30] => [31] => Zřídka je možno nalézt tento čas ještě v tisku i literatuře 20. století. (Viz např. Lidové noviny z 26. 6. 1926: „Chamberlain ... opětovně byl již pravil sovětskému chargé d'affaires...“{{Citace periodika|url=http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4c04f9d0-8720-11dc-8190-000d606f5dc6?page=uuid:eaa80f90-86fe-11dc-b57f-000d606f5dc6|periodikum= Lidové noviny|datum= 26. 6. 1926|strany=4|titul=Anglie nepřeruší styků s Ruskem}} nebo [[Rudolf Těsnohlídek]]: [[Liška Bystrouška]] – ''„Tož ju uvážu“, řekl rázně revírník a učinil, jak byl pravil''.{{Citace monografie [32] => | příjmení = Těsnohlídek [33] => | jméno = Rudolf [34] => | odkaz na autora = [35] => | titul = Liška Bystrouška [36] => | url = [37] => | vydavatel = Tribun EU [38] => | místo = Brno [39] => | rok = 2008 [40] => | vydání = 2. [41] => | počet stran = 111 [42] => | kapitola = IV [43] => | strany = 24 [44] => | isbn = 978-80-7399-486-0 [45] => | jazyk = [46] => }}) [47] => [48] => Ojediněle je tento gramatický jev používán i v textech 21. století (např. „...jak byl pravil poručík Troníček“ v textu z roku 2014 {{Citace elektronického periodika [49] => | příjmení = Čekanová [50] => | jméno = Markéta [51] => | odkaz na autora = [52] => | titul = Ondřeje Chocholatého baví rezivění [53] => | periodikum = Česká věda.eu [54] => | odkaz na periodikum = [55] => | datum vydání = 05/2014 [56] => | datum přístupu = 11-07-2018 [57] => | url = http://www.ceskaveda.eu/2014/05/ [58] => | issn = [59] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201230163847/http://www.ceskaveda.eu/2014/05/ [60] => | datum archivace = 30-12-2020 [61] => | nedostupné = ano [62] => }}), někdy již s nepřesným pochopením gramatické funkce. [63] => [64] => Dále se antepréteritum relativně často uplatňuje v poezii a písních. Aktivním užíváním antepréterita byl známý například [[Karel Kryl]].{{chybí zdroj}} [65] => [66] => === Bulharština === [67] => [[Bulharština]] si na rozdíl od většiny ostatních [[slovanské jazyky|slovanských jazyků]] uchovala systém čtyř minulých časů včetně plusquamperfekta.[http://www.jazyky.com/bulharsko-a-jeho-jazyk/ Jazyky.com: Bulharsko a jeho jazyk] Tvoří se pomocí [[příčestí]] minulého (l-ového) a minulých tvarů pomocného slovesa ''съм'' (být). Pro srovnání je zde uvedeno časování slovesa ''чета'' (četa) – číst: [68] => [69] => {|class=wikitable [70] => |- [71] => !  [72] => !sg [73] => !pl [74] => |- [75] => !1. os. [76] => |бях чел (чела, чело)
bjach čel (čela, čelo) [77] => |бяхме чели
bjachme čeli [78] => |- [79] => !2. os. [80] => |бе(ше) чел (чела, чело)
be(še) čel (čela, čelo) [81] => |бяхте чели
bjachte čeli [82] => |- [83] => !3. os. [84] => |бе(ше) чел (чела, чело)
be(še) čel (čela, čelo) [85] => |бяха чели
bjacha čeli [86] => |} [87] => [88] => Příklad použití:
[89] => Когато той дойде, ние вече бяхме свършили работа си. – Když přišel, už jsme (byli) dodělali svou práci. ''(Ve druhé větě je plusquamperfektum – vyjadřuje děj, který proběhl před dějem ve větě hlavní, který je vyjádřen prostým minulým časem, [[aorist]]em.)'' [90] => [91] => == Germánské jazyky == [92] => [93] => === Angličtina === [94] => {{Viz též|Anglická slovesa}} [95] => V [[Angličtina|angličtině]] se tento čas nazývá '''předminulý čas''', anglicky ''past perfect''. Tvoří se kombinací [[Pomocné sloveso|pomocného slovesa]] „''to have''“ v [[préteritum|préteritu]] (''had'') a [[příčestí]] minulého, lidově „třetí tvar“.[http://www.helpforenglish.cz/article/2010060101-predminuly-cas Help for English: Předminulý čas] Například pro sloveso „udělat“/„vytvořit“ („make“) by tento tvar byl „had made“, pro sloveso „jít“ („go“) by správný tvar byl „had gone“ a pro sloveso „mít“ („have“) by se jednalo o tvar „had had“.{{Citace monografie [96] => | příjmení = Murphy [97] => | jméno = Raymond [98] => | titul = English Grammar in Use [99] => | vydání = V [100] => | vydavatel = Cambridge University Press [101] => | místo = Cambridge [102] => | rok vydání = 2019 [103] => | počet stran = 380 [104] => | strany = 30 [105] => }} Zápor se stejně jako u ostatních časů tvoří přidáním slova „not“, například tedy pro slovo „jít“ by správný tvar byl „had not gone“, případně „hadn’t gone“ ve zkrácené formě. Otázka se klasicky tvoří inverzí, tedy na začátku bude pomocné sloveso „have“ v préteritu, následovat bude podmět a až pak bude následovat příčestí minulé, např. tedy „Had he done it?“ [106] => [107] => Předminulý čas se v angličtině používá v [[Časová souslednost|časové souslednosti]] pro vyjádření minulého děje, který proběhl před jiným dějem v minulosti.{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Past Perfect [109] => | url = https://learnenglish.britishcouncil.org/grammar/intermediate-to-upper-intermediate/past-perfect [110] => | datum přístupu = 2021-02-20 [111] => }}{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Past Perfect Tense [113] => | url = https://www.grammarly.com/blog/past-perfect/ [114] => | datum přístupu = 2020-02-20 [115] => }} Porovnáváme tak minimálně dva minulé jevy. Cílem je vyjádřit, že jedna akce proběhla jako první (plusquamperfektum) a ta další proběhla až později (většinou tedy bývá v této části použit obyčejný minulý čas). Popisujeme tak vlastně jakousi „předminulost“ u děje, ke kterému došlo ještě před dějem jiným, rovněž minulým.{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = Předminulý čas [117] => | periodikum = Help for English - Angličtina na internetu zdarma [118] => | url = https://www.helpforenglish.cz/article/2010060101-predminuly-cas [119] => | datum přístupu = 2021-02-22 [120] => }} [121] => [122] => === Němčina === [123] => V [[Němčina|němčině]] není plusquamperfektum používané často. Tvoří se kombinací [[préteritum|préterita]] pomocného slovesa a participia (ich hatte gespielt, ich war gefallen).[https://nemecky.org/cviceni/casy/plusquamperfektum/ Německy.org: Plusquamperfektum] V hovorové řeči jižního Německa, Rakouska a Švýcarska se užívá takzvané [[dvojité perfektum]] (ich habe gespielt gehabt, ich bin gefallen gewesen) [124] => [125] => == Románské jazyky == [126] => [127] => === Francouzština === [128] => Ve francouzštině se předminulý čas nazývá ''le plus-que-parfait'' a skládá se z imperfekta pomocného slovesa a z příčestí minulého (j'avais chanté, j'étais allé). Je používán běžně.[http://www.francais.8u.cz/minule-casy/plus-que-parfait/ Francouzština jednoduše: Plus-que-parfait] [129] => [130] => === Italština === [131] => V italštině se spíše než ''piuccheperfetto'' používá označení ''trapassato prossimo'' a tvoří se pomocí imperfekta pomocného slovesa a příčestí minulého významového slovesa (io avevo cantato, io ero andato/a).http://www.treccani.it/enciclopedia/trapassato-prossimo_(Enciclopedia_dell'Italiano)/ {{it}} [132] => [133] => == Odkazy == [134] => [135] => === Reference === [136] => [137] => [138] => === Externí odkazy === [139] => * {{Otto|heslo=Plusquamperfektum}} [140] => [141] => {{Pahýl}} [142] => [143] => {{Autoritní data}} [144] => {{Portály|Jazyk}} [145] => [146] => [[Kategorie:Slovesné časy]] [] => )
good wiki

Plusquamperfektum

Plusquamperfektum (lat. plūs quam perfectum, více než perfektum) nebo pluskvamperfektum je předminulý čas sloves, kterým se v některých jazycích vyjadřuje děj, který předcházel jinému minulému ději.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'příčestí','préteritum','slovanské jazyky','perfektum','bulharština','Časová souslednost','vedlejší věta','Karolina Světlá','Rudolf Těsnohlídek','Karel Kryl','19. století','aorist'

Aorist

Bulharština

Perfektum

Préteritum

Préteritum je gramatický čas v češtině, který se používá k vyjadřování minulosti.

Příčestí