Array ( [0] => 15483896 [id] => 15483896 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Podgorica [uri] => Podgorica [3] => Doclea Roman city Podgorica.jpg [img] => Doclea Roman city Podgorica.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Podgorica** Podgorica je hlavní město Černé Hory, které se nachází v centrální části země. S populací přes 200 000 obyvatel je město dynamickým centrem kultury, obchodu a vzdělání. Historie Podgorice sahá až do antických dob, což městu propůjčuje bohaté kulturní dědictví a rozmanitou architekturu. Město je obklopeno malebnou přírodou a nádhernými horami, které nabízejí řadu možností pro venkovní aktivity, jako jsou turistika, cyklistika a další sporty. Řeka Morača, která prochází městem, dodává lokální krajině okouzlující atmosféru a stává se oblíbeným místem pro relaxaci. Podgorica se pyšní různorodými kulturními institucemi, včetně muzeí, galerií a divadel, která reprezentují jak tradiční, tak moderní umění. Město hostí řadu festivalů, které oslavují místní kulturu, sezónní skladby a gastronomie, čímž přitahují návštěvníky z celého světa. Doprava v Podgorice je dobře vybudována a město je dostupné jak po silnicích, tak železnici. Mezinárodní letiště se nachází nedaleko, což usnadňuje přístup do města pro turisty i obchodní cestující. Toto všechno činí Podgoricu atraktivní destinací pro návštěvníky, kteří chtějí zažít kombinaci přírodní krásy a městského života. Společnost v Podgorici je přátelská a otevřená, což vytváří příjemnou atmosféru pro místní obyvatele i návštěvníky. Město se neustále vyvíjí a modernizuje, přičemž si zachovává svůj jedinečný charakter a tradice. Podgorica je tak místem, kde se historie setkává s dynamickým rozvojem, čímž nabízí skvělý základ pro různé příležitosti a zážitky. [oai_cs_optimisticky] => **Podgorica** Podgorica je hlavní město Černé Hory, které se nachází v centrální části země. S populací přes 200 000 obyvatel je město dynamickým centrem kultury, obchodu a vzdělání. Historie Podgorice sahá až do antických dob, což městu propůjčuje bohaté kulturní dědictví a rozmanitou architekturu. Město je obklopeno malebnou přírodou a nádhernými horami, které nabízejí řadu možností pro venkovní aktivity, jako jsou turistika, cyklistika a další sporty. Řeka Morača, která prochází městem, dodává lokální krajině okouzlující atmosféru a stává se oblíbeným místem pro relaxaci. Podgorica se pyšní různorodými kulturními institucemi, včetně muzeí, galerií a divadel, která reprezentují jak tradiční, tak moderní umění. Město hostí řadu festivalů, které oslavují místní kulturu, sezónní skladby a gastronomie, čímž přitahují návštěvníky z celého světa. Doprava v Podgorice je dobře vybudována a město je dostupné jak po silnicích, tak železnici. Mezinárodní letiště se nachází nedaleko, což usnadňuje přístup do města pro turisty i obchodní cestující. Toto všechno činí Podgoricu atraktivní destinací pro návštěvníky, kteří chtějí zažít kombinaci přírodní krásy a městského života. Společnost v Podgorici je přátelská a otevřená, což vytváří příjemnou atmosféru pro místní obyvatele i návštěvníky. Město se neustále vyvíjí a modernizuje, přičemž si zachovává svůj jedinečný charakter a tradice. Podgorica je tak místem, kde se historie setkává s dynamickým rozvojem, čímž nabízí skvělý základ pro různé příležitosti a zážitky. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Podgorica [2] => | originální jméno = Подгорица [3] => | obrázek = PodgoricaOverview.jpg [4] => | popisek = [5] => | vlajka = Flag of Podgorica.svg [6] => | článek o vlajce = Vlajka Podgorice [7] => | znak = Coat of Arms of Podgorica.svg [8] => | článek o znaku = Znak Podgorice [9] => | nadmořská výška = 44 [10] => | časové pásmo = [[Koordinovaný světový čas|UTC]] +1 [11] => | stát = Černá Hora [12] => | pojem vyššího celku = [[Opčina|Opština]] [13] => | název vyššího celku = Podgorická opština [14] => | pojem nižšího celku = [15] => | název nižšího celku = [16] => | administrativní dělení = 57 čtvrtí [17] => | popisek mapy = Podgorica na mapě Černé Hory [18] => | rozloha = 144,1 [19] => | počet obyvatel = 151312 [20] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [21] => | etnické složení = 57,35 % [[Černohorci]]
23,26 % [[Srbové]]
5,13 % [[Albánci]]
2,22 % [[Muslim]]ové
2,14 % [[Romové]]
2,98 % [[Bosňáci]]
0,36 % [[Chorvati|Chorvaté]]
0,66 % ostatní [22] => | náboženské složení = 78,29 % [[pravoslaví]]
11,23 % [[islám]]
4,27 % [[Římskokatolická církev|římskokatolická c.]]
0,31 % [[křesťanství]]
0,12 % [[agnosticismus]]
1,99 % [[ateismus]]
1,05 % další nábož.
2,46 % nezveřejněno [23] => | status = hlavní město [24] => | starosta = Ivan Vuković (DPS) [25] => | vznik = [[1326]] (první použití tohoto jména) [26] => | web = http://www.podgorica.me [27] => | obecní úřad = Njegoševa č. p. 1200
81 000 Podgorica
Černá Hora [28] => | telefonní předvolba = +382 81 [29] => | psč = 81 000 [30] => | označení vozidel = PG [31] => }} [32] => '''Podgorica''' ([[černohorština|černohorsky]] v [[cyrilice|cyrilici]]: Подгорица) je hlavní a největší město [[Černá Hora|Černé Hory]] a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země. V roce [[2011]] zde žilo 151 312 obyvatel. [33] => [34] => Město má výhodnou polohu při soutoku řek [[Morača]] a [[Ribnica]] v nadmořské výšce pouhých 44 metrů, v místě setkání [[Bjeloplavićké údolí|Bjeloplavićského údolí]] a [[Zetská nížina|Zetské nížiny]], asi 40 km severovýchodně od [[Jaderské moře|Jaderského moře]] a 30 km severně od [[Skadarské jezero|Skadarského jezera]]. Rovněž se rozkládá velice blízko zimních lyžařských středisek na severu a přímořských letních destinací na pobřeží. [35] => [36] => == Název == [37] => [38] => Jméno Podgorica v černohorštině znamená ''pod Goricí''{{Citace elektronického periodika [39] => | titul = Drsný brutalizmus aj lacné pivo: Táto európska metropola prekvapí kultúrou aj nízkymi cenami [40] => | periodikum = Pravda.sk [41] => | url = https://cestovanie.pravda.sk/mesta/clanok/661116-dejiny-brutalizmus-a-lacne-pivo-tato-vychodoeuropska-metropola-prekvapi-kulturou-aj-nizkymi-cenami/ [42] => | jazyk = slovenština [43] => | datum přístupu = 2023-06-27 [44] => }}, přičemž [[Gorica (vrchol)|Gorica]] je 107 metrů vysoký vrchol s výhledem na centrum města a znamená v překladu malá hora/hůrka. [45] => [46] => Zhruba tři kilometry severozápadně od Podgorice leží ruiny Diokleiy, velice známého města z dob [[Starověké Řecko|starověkého Řecka]] a [[Starověký Řím|Říma]]. Římský císař [[Diocletianus|Dioklecián]] pocházel z této oblasti. Později změnili Římané název na Dioclea; známější slovanská verze tohoto jména je Duklja a tento název se často objevuje v [[Dějiny Černé Hory|černohorských dějinách]]. [47] => [48] => Samotné město bylo založeno nejspíše na konci 10. století pod názvem Birziminium. Po jejím pádu zde ve středověku byla slovanská pevnost známá jako Ribnica, nacházela se ale dále od středu dnešního města. Název Podgorica je používán od roku [[1326]]. V letech [[1946]] až [[1992]] bylo město na počest bývalého [[Jugoslávie|jugoslávského]] maršála a prezidenta [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]] pojmenováno Titograd.{{Citace elektronického periodika [49] => | titul = Glavni grad je 47 godina nosio pogrešno ime: Kako je Titovgrad postao Titograd? [50] => | periodikum = vijesti [51] => | url = https://www.vijesti.me/vijesti/glavni-grad-je-47-godina-nosio-pogresno-ime-kako-je-titovgrad-postao-titograd-1007157 [52] => | jazyk = srbština [53] => | datum přístupu = 2023-07-24 [54] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181006121835/https://www.vijesti.me/vijesti/glavni-grad-je-47-godina-nosio-pogresno-ime-kako-je-titovgrad-postao-titograd-1007157 [55] => | datum archivace = 2018-10-06 [56] => }} [57] => [58] => == Geografie == [59] => [60] => === Přírodní podmínky a poloha === [61] => [62] => [[File:Podgorica.jpg|left|thumb|Město s pohořím v pozadí.]] [63] => Podgorica se nachází v jihovýchodní části centrální Černé Hory při soutoku řek [[Morača]] a [[Ribnica]], 30 km [[sever]]ně od [[Skadarské jezero|Skadarského jezera]] a 40 km od pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. V blízkosti města protékají již méně významné řeky [[Zeta (řeka)|Zeta]], [[Cijevna]], [[Sitnica]] a [[Mazera]]. Toto vodní bohatství je jednou z hlavních dominant města a je také vyobrazeno v insigniích města – na [[Vlajka Podgorice|městské vlajce]] a [[Znak Podgorice|znaku]]. [64] => [65] => Na rozdíl od většiny černohorských měst se Podgorica nachází v převážně rovinaté krajině severního konce [[Zetská nížina|Zetské nížiny]], snad jedinou výjimkou jsou vrcholy [[Gorica (vrchol)|Gorica]], dále potom Malo brdo (Malý kopec), Velje brdo (Velký kopec), Ljubović, Dajbabska gora (s významným [[Klášter Dajbabe|klášterem]]) a Čardak. Směrem na sever a severovýchod se zvedají vysoké vrcholky a později i hory. Krajina se naopak otevírá směrem na severozápad, na jih a jihovýchod. [66] => [67] => === Podnebí a klima === [68] => Podgorica je oficiálně městem s nejvyšší průměrnou teplotou v [[Evropa|Evropě]]. [69] => [70] => Podgorica má proměnlivé [[středozemní klima]] s horkými, suchými léty a studenými zimami. Proměnlivost podnebí zapříčiňují především [[Dinárské hory]] na severu, přestože je město od mořského pobřeží vzdálené jen 40 km. Průměrný roční [[úhrn srážek]] je 1 600 mm, průměrná teplota překračuje 25[[Stupeň Celsia|°C]] zhruba 135 dnů v roce. Průměrná denní teplota činí 16,4 °C. Počet deštivých dnů se pohybuje okolo 120, dnů se silným větrem je zde do roka kolem 60. Občas silný vítr ovlivňuje zimní klima a snižuje teplotu o několik stupňů. Řeka Ribnica nicméně v horkých létech často vysychá. [71] => [72] => Podgorica je velice známá pro svá extrémně horká léta: teploty přes 40 °C v [[Červenec|červenci]] a [[srpen|srpnu]]. Dne [[16. srpen|16. srpna]] [[2007]] byla ve městě zaznamenána zatím nejvyšší teplota 45.8 °C[https://www.antenam.net/drustvo/45715-evo-koji-su-temperaturni-rekordi-u-svim-crnogorskim-gradovima Článek na stránkách antenam.net {{sh}}] [73] => [74] => Sněhové přeháňky jsou v Podgorici vzácné, sněží zde pouze několik dní v roce. [75] => [76] => {{Podnebí [77] => | místo = Podgorica [78] => [79] => | průměrné denní maximum C leden = 9 [80] => | průměrné denní maximum C únor = 11 [81] => | průměrné denní maximum C březen = 14 [82] => | průměrné denní maximum C duben = 19 [83] => | průměrné denní maximum C květen = 24 [84] => | průměrné denní maximum C červen = 29 [85] => | průměrné denní maximum C červenec = 33 [86] => | průměrné denní maximum C srpen = 33 [87] => | průměrné denní maximum C září = 27 [88] => | průměrné denní maximum C říjen = 21 [89] => | průměrné denní maximum C listopad = 15 [90] => | průměrné denní maximum C prosinec = 12 [91] => [92] => | průměrné denní minimum C leden = 2 [93] => | průměrné denní minimum C únor = 3 [94] => | průměrné denní minimum C březen = 5 [95] => | průměrné denní minimum C duben = 9 [96] => | průměrné denní minimum C květen = 14 [97] => | průměrné denní minimum C červen = 18 [98] => | průměrné denní minimum C červenec = 21 [99] => | průměrné denní minimum C srpen = 21 [100] => | průměrné denní minimum C září = 17 [101] => | průměrné denní minimum C říjen = 12 [102] => | průměrné denní minimum C listopad = 8 [103] => | průměrné denní minimum C prosinec = 4 [104] => [105] => | průměrné srážky mm leden = 163 [106] => | průměrné srážky mm únor = 179 [107] => | průměrné srážky mm březen = 146 [108] => | průměrné srážky mm duben = 98 [109] => | průměrné srážky mm květen = 105 [110] => | průměrné srážky mm červen = 59 [111] => | průměrné srážky mm červenec = 38 [112] => | průměrné srážky mm srpen = 51 [113] => | průměrné srážky mm září = 110 [114] => | průměrné srážky mm říjen = 230 [115] => | průměrné srážky mm listopad = 213 [116] => | průměrné srážky mm prosinec = 225 [117] => [118] => | zdroj = [http://www.bbc.co.uk/weather/world/city_guides/results.shtml?tt=TT004700 BBC Weather] [119] => }} [120] => [121] => == Historie == [122] => [[Soubor:Titograd CoA.png|náhled|vlevo|271x271bod|Městský znak [[Titograd]]u ([[1946]]–[[1992]])]] [123] => [[Soubor:Ribnica tvrdjava u Podgorici.svg|náhled| upright=0.8|Schematický plánek Pevnosti Ribnica]] [124] => {{Viz též|Dějiny Podgorici}} [125] => O vzniku Podgorice panují mezi odborníky rozdílné názory. Město se nachází na křižovatce několika důležitých historických cest, v blízkosti řek [[Zeta (řeka)|Zeta]], [[Morača]], [[Cijevna]], [[Ribnica]] a [[Sitnica (řeka)|Sitnica]], v rozlehlém údolí [[Skadarské jezero|Skadarského jezera]] a údolí Bjeloplavićského, blízko pobřeží [[Jadran]]u, v úrodných nížinách s příznivým podnebím. [126] => [127] => Nejstarší dochované zmínky o osídlení pocházejí z [[pravěk]]u, konkrétně z [[Pozdní paleolit|pozdní doby kamenné]]. V [[Ilýrie|Ilýrii]] byla tato oblast mezi Zetskou nížinou a Bjeloplavićským údolím osídlena dvěma ilyrskými kmeny - [[Labeáti|Labeáty]] a [[Dokleáti|Dokleáty]]. Populace města byla mezi 8 000 a 10 000 obyvateli a byly zde vyřešeny všechny otázky tehdejšího moderního města. Díky obranné pozici, vhodné geografické poloze, příznivým klimatickým a ekonomickým podmínkám to bylo město velmi důležité. [128] => [129] => Po příchodu prvních [[Slované|Slovanů]], [[Avaři|Avarů]] a v počátcích rozpadu [[Starověký Řím|Římského impéria]] byla oblast dnešní Podgorice svědkem mnoha zajímavých událostí. V první řadě, staré opevnění města bylo nahrazeno novým a modernějším a město celé bylo kompletně přestavěno. První zmínka o pevnosti Ribnica pochází z dob vlády [[Srbsko|srbské]] královské rodiny [[Nemanjići|Nemanjićů]]. [130] => [131] => Jména Podgorica je poprvé zmíněno v roce [[1326]] v dokumentu soudního archivu v [[Kotor]]u. Město bylo ekonomicky velmi silné: dobře vyvinuté obchodní stezky mezi [[Dubrovník]]em a říší Nemanjićů vedly přes [[Nikšić]] a [[Trebinje]] do Podgorici, kde byla důležitá obchodní zastávka. To posílilo její vývoj, ekonomickou moc, vojenskou sílu a strategický význam. Obsazení území [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] roku [[1474]] pozastavilo jeho rozvoj. Osmanští [[Turci]] zde postavili velkou kamennou pevnost a charakter obchodního města se změnil na obrannou baštu proti kočovným kmenům. [132] => [133] => [[Berlínský kongres]] v létě roku [[1878]] stanovil mezinárodní uznání nezávislosti [[Černohorské knížectví|Černohorského knížectví]] a připojení Podgorice k zemi. Toto datum znamenalo konec čtyřsetleté osmanské nadvlády a počátek nového rozvoje města. [134] => [135] => Po vyhlášení [[Černohorské království|Království Černohorského]] v roce [[1910]] se město začalo rozvíjet ještě více a v roce [[1911]] zažila Podgorica svůj zlatý věk. Stala se největším městem monarchie a po [[Cetinje|Cetinji]], tehdejším hlavním městě, druhou nejvýznamnější metropolí země a důležitým městem na [[Balkán]]ě. [[Stara Varoš]] – podgorické staré město z osmanských{{Citace elektronického periodika [136] => | titul = Chic cafes and cheap beer: This eastern European capital city is still beautiful on a budget [137] => | periodikum = Euronews [138] => | url = https://www.euronews.com/travel/2023/03/10/chic-cafes-and-cheap-beer-this-eastern-european-capital-city-is-still-beautiful-on-a-budge [139] => | jazyk = angličtina [140] => | datum přístupu = 2023-07-24 [141] => }} dob – se proměnilo z typické tržištní části města na část plnou úzkých uliček s kavárnami. [142] => [143] => [[První světová válka]] znamenala konec dynamického rozvoje. V letech [[1916]]–[[1918]] bylo město, stejně jako zbytek země, obsazeno [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherskými]] jednotkami. Po osvobození [[Státy Dohody|spojenci]] se srbské a černohorské armádě podařilo zajmout na pět tisíc rakousko-uherských vojáků.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Morrison [145] => | jméno = Kenneth [146] => | odkaz na autora = [147] => | titul = Montenegro: A modern history [148] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [149] => | vydavatel = [150] => | místo = Londýn [151] => | rok = 2009 [152] => | počet stran = [153] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [154] => | kapitola = [155] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/39 39] [156] => | jazyk = angličtina [157] => }} Kromě toho zde také zasedala kontroverzní a protizákonná [[Podgorická skupština]], jejíž zasedání proběhlo v budově podgorické tabákové společnosti.{{Citace monografie [158] => | příjmení = Morrison [159] => | jméno = Kenneth [160] => | odkaz na autora = [161] => | titul = Montenegro: A modern history [162] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [163] => | vydavatel = [164] => | místo = Londýn [165] => | rok = 2009 [166] => | počet stran = [167] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [168] => | kapitola = [169] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/41 41] [170] => | jazyk = angličtina [171] => }} Skupština ustanovila konec vlády [[dynastie]] [[Dynastie Petrović-Njegoš|Petrovićů-Njegošů]], krále Nikolu I. sesadila z trůnu a ukončila nezávislost Černé Hory, která byla sloučena se [[Srbsko|Srbskem]] a později začleněna do [[Jugoslávské království|Jugoslávského království]]. Mezi dvěma světovými válkami byla populace města 17 000 obyvatel. [172] => [173] => [[Druhá světová válka]] byla pro Podgorici hotovým utrpením. Město bylo rozsáhle bombardováno.{{Citace elektronického periodika [174] => | titul = Podgorica, che sorpresa. Itinerario nel cuore del Montenegro [175] => | periodikum = Corriere della Sera [176] => | url = https://viaggi.corriere.it/itinerari-e-luoghi/cards/podgorica-che-sorpresa-itinerario-nel-cuore-del-montenegro/ [177] => | jazyk = it [178] => | datum přístupu = 2022-08-15 [179] => }} Vzdušné útoky si vyžádaly život přes 4100 obyvatel a zbytek města změnil v sutiny.{{Citace monografie [180] => | příjmení = Morrison [181] => | jméno = Kenneth [182] => | odkaz na autora = [183] => | titul = Montenegro: A modern history [184] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [185] => | vydavatel = [186] => | místo = Londýn [187] => | rok = 2009 [188] => | počet stran = [189] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [190] => | kapitola = [191] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/65 65] [192] => | jazyk = angličtina [193] => }} [194] => [195] => Město bylo osvobozeno [[19. prosinec|19. prosince]] [[1944]] a pod jménem Titograd se [[13. červenec|13. července]] [[1946]] stalo hlavním městem nově vzniklé [[Socialistická republika Černá Hora|Socialistické republiky Černé Hory]] – v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. Následovalo opětovné období rychlého rozvoje{{Citace monografie [196] => | příjmení = Dolničar [197] => | jméno = Ivan [198] => | odkaz na autora = [199] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [200] => | vydavatel = eksport pres [201] => | místo = Bělehrad [202] => | rok = 1981 [203] => | počet = [204] => | isbn = [205] => | kapitola = [206] => | strany = 168 [207] => | jazyk = srbochorvatština [208] => }} – dramaticky se zvýšila populace{{Citace monografie [209] => | příjmení = Dolničar [210] => | jméno = Ivan [211] => | odkaz na autora = [212] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [213] => | vydavatel = eksport pres [214] => | místo = Bělehrad [215] => | rok = 1981 [216] => | počet = [217] => | isbn = [218] => | kapitola = [219] => | strany = 169 [220] => | jazyk = srbochorvatština [221] => }}{{Citace elektronického periodika [222] => | titul = FELJTONVELIZAR RADONJIĆ: HRONIKA GRADITELJSTVA U CRNOJ GORI (X): Dokleja, Ribnica, Podgorica [223] => | periodikum = Monitor [224] => | url = https://www.monitor.co.me/velizar-radonjic-hronika-graditeljstva-u-crnoj-gori-x-dokleja-ribnica-podgorica/ [225] => | jazyk = sr [226] => | datum přístupu = 2022-08-15 [227] => }}, město se začalo silně [[Industrializace|industrializovat]]. Zlepšena byla také infrastruktura a byly zde založeny zdravotní, kulturní i vzdělávací instituce. Stalo se obchodním, socio-ekonomickým a kulturním centrem země. [228] => [229] => Ovšem když se v devadesátých letech začala socialistická Jugoslávie rozpadat, pokrok a růst se již po několikáté v historii zastavil. Dne [[2. duben|2. dubna]] [[1992]] byl městu vrácen název název Podgorica. [230] => [231] => Ničivé [[Válka v Jugoslávii|Jugoslávské války]] sice Černou Horu ve většině obešly, ale celá země byla ovlivněna ekonomicky. V Podgorici následuje období silné [[stagnace|hospodářské stagnace]]. Ekonomická situace se začala zotavovat až na začátku [[21. století]], kdy se Podgorica ukázala jako moderní prozápadní město. Po úspěšném [[Referendum o nezávislosti Černé Hory|referendu o černohorské nezávislosti]] v [[květen|květnu]] [[2006]] se Podgorica stala hlavním městem nezávislé Černé Hory a byla upevněna její pověst regionálního střediska a zvýšen hospodářský význam. [232] => [233] => == Charakter města == [234] => [[Soubor:Podgorica from plane.jpg|náhled|220x220bod|Letecký snímek centra města v roce [[2009]]]] [235] => [236] => [[Soubor:Hotel podgorica frontside.jpg|náhled|Čtyřhvězdičkový [[Hotel Podgorica]] byl ve své době považován za nejluxusnější ve městě]] [237] => [[Soubor:Bokeska.jpg|náhled|Ulice Bokeška v centru města]] [238] => [[Soubor:Moskovska.jpg|náhled|220x220bod|vlevo|Ulice Moskevská na Novém městě]] [239] => Dnešní město představuje směsici nejrůznějších [[architektura|architektonických]] stylů, které se odráží v pohnutých [[Dějiny Podgorici|dějinách města]] a [[Dějiny Černé Hory|celé Černé Hory]] (jeden režim byl nahrazován druhým, což se projevilo na vzhledu města). [240] => [241] => Osmanská nadvláda do roku 1878{{Citace monografie [242] => | příjmení = Morrison [243] => | jméno = Kenneth [244] => | odkaz na autora = [245] => | titul = Montenegro: A modern history [246] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [247] => | vydavatel = [248] => | místo = Londýn [249] => | rok = 2009 [250] => | počet stran = [251] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [252] => | kapitola = [253] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/8 8] [254] => | jazyk = angličtina [255] => }} po sobě zanechala řadu pozůstatků; podgorické [[Staré město (Podgorica)|Staré město]], které se nazývá ''Stara Varoš'', a spolu s další starou čtvrtí (''Drač'') jsou pro ni typické křivolaké úzké uličky, nízké obytné domy, [[Mešita|mešity]] a [[hodinová věž]] ''Sahat-kula'', ne nepodobná ostatním, které se nacházejí v oblasti Jihovýchodní Evropy. [256] => [257] => Po uznání černohorské nezávislosti a připojení Podgorice do Černé Hory se hlavní městské centrum přesunulo na druhý břeh řeky Ribnice, kde se rozvíjelo v moderním evropském duchu – tam vznikly na sebe kolmé široké ulice a vertikálněji navržené budovy se staly dominantou města. Tato část města je tradičně považována za Nové Město (''Nova Varoš''). [258] => [259] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla Podgorica mnohokrát bombardována a prakticky srovnána se zemí, velká část města z tureckých časů zmizela. Po osvobození [[Komunisté|komunisty]] a vytvoření [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] se Podgorica stala metropolí Černé Hory a ohniskem rychlé industrializace a urbanizace v rámci Jugoslávie. Město se začalo vyvíjet v duchu zemí [[Východní blok|východního bloku]]. Druhý břeh řeky Morače, dříve využívaný pouze pro účely královské rodiny, se proměnil v moderní zastavěnou část města. Rozlehlá náměstí a široké bulváry se staly dominantou moderní Podgorice. Celá nová část byla vybudována v [[Brutalismus|brutalistickém]] stavebním stylu; dokonce i prázdná místa v historickém jádru města byla vyplněna novými brutalistickými stavbami, což vede k nešťastnému spojení starého a nového. Tento jugoslávský styl zástavby sice poskytl dostatek prostoru pro ubytování obyvatel, ale je velice kritizován pro svůj nenápaditý a ponuře šedý vzhled. [260] => [261] => Nicméně v okolí těchto obytných bloků se město rozšiřovalo pro region typickou chaotickou [[Urbanizace|urbanizací]] díky hustě zastavěným málo osídleným čtvrtím s rodinnými domky, kde zbylo příliš málo místa pro chodníky a cesty. Tento trend nelegálně vznikajících osad dosáhl největšího rozmachu v 90. letech. Bylo vyvinuto velké úsilí ke zlepšení infrastruktury v sídlištích, ale nadále existuje mnoho problémů, především v hustě osídlených částech severní a severovýchodní Podgorice. Ohroženo je i historické centrum Podgorici, Stara Varoš.{{Citace elektronického periodika [262] => | titul = IZDVOJENONASTAVAK UNIŠTAVANJA STARE VAROŠI: Tamo gdje je ležala Podgorica stara – niču zgradurine [263] => | periodikum = CdM [264] => | url = https://www.monitor.co.me/nastavak-unistavanja-stare-varosi-tamo-gdje-je-lezala-podgorica-stara-nicu-zgradurine/ [265] => | jazyk = sr [266] => | datum přístupu = 2022-08-30 [267] => }} [268] => [269] => Hlavní dopravní tepny byly vybudovány tak, aby snadno navazovaly na kolmé ulice vedoucí z města a tím urychlovaly dopravu. Tyto tepny vedou především na [[jih]] a na [[západ]]. [270] => [271] => Významný přínos se pro podgorickou architekturu vyskytl na konci 90. let a od té doby se tvář města začala měnit neuvěřitelnou rychlostí. V Podgorici vyrostla řada nových obchodních i obytných budov a jejich stavby proběhly velice rychle. Hojně používanými se staly oblíbené materiály [[sklo]] a [[ocel]]. Ve snaze vytvořit známé a moderní hlavní město tak vznikají nová náměstí, parky, sochy a památníky. Mezi nejnovější objekty charakteristické pro město se řadí pravoslavný [[Kostel Vzkříšení (Podgorica)|chrám Vzkříšení Ježíše Krista]] (začátek stavby r. [[1993]]) a [[most tisíciletí]] (r. [[2005]]{{Citace elektronického periodika [272] => | titul = Na Dan državnosti Crne Gore otvoreni novi Most Milenijum i Tunel Sozina [273] => | periodikum = eKapija [274] => | url = https://www.ekapija.com/news/15680/na-dan-drzavnosti-crne-gore-otvoreni-novi-most-milenijum-i-tunel-sozina [275] => | jazyk = srbština [276] => | datum přístupu = 2022-08-15 [277] => }}). V současnosti se Podgorica rychle mění z nevýrazného města na moderní evropskou metropoli. [278] => [279] => == Kultura == [280] => [281] => === Zábava a umění === [282] => [[Soubor:Winter royal palace in Podgorica.jpg|náhled|Bývalý [[Královský palác v Podgorici|Zimní královský palác]], nyní Galerie moderního umění]] [283] => [284] => Podgorica je domovem pro mnoho černohorských kulturních institucí a hostitelem domácích i mezinárodních akcí, festivalů i přehlídek. V roce [[1953]] zde bylo slavnostně otevřeno [[Černohorské národní divadlo]] ''({{vjazyce2|sr|Crnogorsko narodno pozorište}})'', nejvýznamnější divadelné scéna v zemi a dobře známá na celém [[Balkán]]ě. Méně významnou roli potom hraje také je také [[Městské divadlo v Podgorici]] ''({{vjazyce2|sr|Gradsko pozoriště}})'', které zahrnuje i Dětské muzeum a Muzeum loutek. Nová budova městského divadla byla budována v roce [[2017]].{{Citace elektronického periodika [285] => | titul = Gradi se Gradsko pozorište u Podgorici… 65 godina nakon osnivanja [286] => | periodikum = Gradnja [287] => | url = https://www.gradnja.rs/gradi-se-gradsko-pozoriste-u-podgorici-65-godina-nakon-osnivanja/ [288] => | jazyk = srbština [289] => | datum přístupu = 2023-07-24 [290] => }} Hudební centrum Černé Hory' ''({{vjazyce2|sr|Muzički centar Crne Gore}})'' je uznávanou hudební institucí a s velkolepou [[Velká koncertní síň (Podgorica)|koncertní síní]] se stalo sídlem proslulé [[Černohorská filharmonie|Černohorské filharmonie]]. [291] => [292] => Přestože Podgorica není na muzea a galerie tak bohatá jako historická metropole Černé Hory [[Cetinje]], nachází se zde řada kulturních institucí celostátního významu: [293] => [294] => * Muzeum města Podgorice ''(Muzej grada Podgorice)'' představuje impozantní sbírky o historii města a okolí. Bylo založeno v roce [[1950]] a dělí se na čtyři oddělení: ''archeologické'', ''etnografické'', ''historické'' a ''kulturně-historické''. Nejstarší vystavované exponáty pocházejí až z doby římské a ilyrské, jsou zde ale i exponáty z období Benátské republiky nebo Osmanské říše. [295] => * Centrum archeologického výzkumu ''(Centar za arheološka istraživanja)'' bylo založeno v roce [[1961]]. Zařazuje, shromažďuje, obnovuje a zobrazuje významná archeologická místa a naleziště. [296] => * Muzeum Marka Miljanova ''(Muzej Marka Miljanova)'' nabízí artefakty z historického města [[Medun]]u. [297] => * Přírodovědecké muzeum ''(Prirodnjački muzej)'' obsahuje bohaté sbírky z oblasti flóry a fauny. [298] => * Galerie výtvarného umění ''(Umjetnička galerija)'' byla založena v roce [[1984]] a v současnosti nabízí přes 1500 děl od významných světových i černohorských autorů. Nachází se v komplexu bývalého [[Královský palác v Podgorici|zimního královského paláce]] – v budově čestné stráže, v královské zahradě (kde se nachází řada soch či bust – nejznámější z nich je socha ''Královna svobody'' od italského architekta a sochaře Albany Molinariho, představující královnu Milenu Vukotić) a také ve spodním patře samotného paláce, kde je galerie moderního umění. [299] => * Kino Kultura bylo založeno roku [[1949]] a stalo se ve městě velmi oblíbeným. Pozdější zahraniční filmy zde byly promítány především s černohorskými a někdy se srbskými titulky. V [[listopad]]u [[2008]] bylo ale z neustálých finančních ztrát jež vytvářelo zavřeno. V budově tohoto historického kina se dnes nachází Podgorické městské divadlo. [300] => * Kino Ster-Kinekor se nachází v [[Delta City Podgorica|nákupním středisku Delta City]]. Toto multifunkční kino bylo otevřeno krátce po zavření Kina Kultura a má 6 sálů. [301] => * Kulturně-informační centrum Buda Tomoviće (KIC Budo Tomović) je významná veřejná kulturní instituce, fungující více než padesát let. Jejími hosty byli mj. [[Tony Parsons]], [[Brooklyn Funk Essentials]] nebo zpěvák [[Peter Doherty]]. Centrum organizuje spoustu známých uměleckých akcí, jako např.: [302] => ** Podgorické kulturní léto (''Podgoričko kulturno ljeto''){{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Počelo Podgoričko kulturno ljeto: Kroz umjetnost grad postaje življi i sadržajniji [304] => | periodikum = Portal Analitika [305] => | url = https://www.portalanalitika.me/clanak/pocelo-podgricko-kulturno-ljeto-kroz-umjetnost-grad-postaje-zivlji-i-sadrzajniji [306] => | jazyk = srbština [307] => | datum přístupu = 2023-06-27 [308] => }} – kulturní festival, pořádaný vždy v létě (častá divadelní představení pod širým nebem, filmové večery, koncerty a projevy slavných) [309] => ** A Tempo – Mezinárodní hudební festival – festival klasické hudby, jehož se pravidelně účastní mnoho světových i černohorských sólistů a orchestrů, včetně [[Česká filharmonie|České filharmonie]] [310] => ** FIAT – Mezinárodní festival alternativního divadla (''Festival medunarodnog alternativnog teatra'') – vysoce navštěvovaný festival, jeden z nejkvalitnějších svého druhu v Evropě [311] => ** DEUS – Prosincová umělecká scéna (''Decembarska umjetnička scena'') [312] => ** Mezinárodní knižní veletrh{{Citace elektronického periodika [313] => | titul = "Sa knjigom bez distance": Otvoren sajam knjiga u Podgorici [314] => | periodikum = vijesti.me [315] => | url = https://www.vijesti.me/kultura/603285/sa-knjigom-bez-distance-otvoren-sajam-knjiga-u-podgorici [316] => | jazyk = sr [317] => | datum přístupu = 2022-08-30 [318] => }} (''Međunarodni sajam kniga'') [319] => ** Vánoční koncerty (''Božićni koncerti'') – tradiční koncerty pořádané během pravoslavných Vánoc, velice oblíbené u obyvatel Podgorice a velmi navštěvované. Na koncertech vystupuje část Černohorské filharmonie spolu s úspěšným Podgorickým smíšeným pěveckým sborem Juvendija. Vánoční koncerty počínají vždy rozsvěcováním velkého vánočního stromu na [[Náměstí Republiky (Podgorica)|náměstí Nezávislosti]] a končí velkolepým koncertem v chrámu Vzkříšení Ježíše Krista [320] => ''a další...'' [321] => [322] => === Památky a důležitá místa === [323] => [[Soubor:Sahat kula.jpg|náhled|293x293bod|Náměstí Bećir-bega Osmanagiće ve [[Stara Varoš|Starém Městě]] s hodinovou věží Sahat-kula]] [324] => Podgorica je město, kde se nedochovaly četné památky, jako je tomu například v jiných metropolích republik bývalé Jugoslávie; i přesto nabízí širokou škálu pozoruhodných míst. [325] => [[Soubor:Trg Sv. Petra Cetinjskog.jpg|náhled|[[Náměstí sv. Petra Cetinjského]]]] [326] => [[Soubor:Karađorđe - Podgorica.jpg|náhled|Socha srbského knížete [[Karađorđe Petrović|Karađorđěho Petroviće]] v Karađorđěho parku]] [327] => [328] => * [[Stara Varoš]] (doslova ''Staré Město'') představuje historický střed města, kde se toho od dob osmanské nadvlády příliš nezměnilo. Centrem Starého Města je ''Náměstí vévody Bećir-bega Osmanagiće'' (''Trg Vojvode Bećir-Bega Osmanagića'') [329] => ** tomuto náměstí dominuje historická [[Hodinová věž (Podgorica)|Hodinová věž]] ''(Sahat-kula)'' – jedna z nejzachovalejších památek města. Tato 15 metrů vysoká věž z roku [[1667]] má původní, stálé fungující hodinový stroj z [[18. století]]. Dominantou věže je [[bronz]]ový zvon Petr (''Petar''), který se rozeznívá každou neděli v poledne a během státních svátků. Věž s přilehlým náměstím byly rekonstruovány roku [[2017]].{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Radovi se privode kraju: Da li vam se dopada novo ruho simbola Podgorice? [331] => | periodikum = CdM [332] => | url = https://www.cdm.me/drustvo/radovi-se-privode-kraju-da-li-vam-se-dopada-novo-ruho-simbola-podgorice/ [333] => | jazyk = sr [334] => | datum přístupu = 2022-08-30 [335] => }} [336] => ** na náměstí dále leží [[Stará radnice (Podgorica)|Stará radnice]] ''(Stara gradska skupština)'', která svou funkci vykonávala od roku [[1860]] do roku [[1917]]. Nyní je zde knihovna s přednáškovým sálem. [337] => ** na Starém Městě leží dvě mešity, Osmanagićova mešita ''(Osmanagića džamija)'', postavená koncem 18. století, těžce poškozená roku 1943 a znovu zrekonstruovaná v roce [[2001]], a Skender Čaušova – staroměstská mešita (''Skender Čaušova – Starodgrađanjska džamija''), postavená koncem 15. století, těžce poškozená 1943 a sanovaná 1985. [338] => ** Skaline jsou původní ilyrské skalní město při soutoku řek Morača a Ribnica, přestavěné během osmanské nadvlády do tureckého stylu. Dochovaly se např. zbytky pevnosti nebo most, označovaný za Turecký (''Turski''). [339] => * [[Královský palác v Podgorici|Zimní královský palác v Podgorici]] ''(Zimski kraljevski dvorac)'' je bývalou zimní rezidencí [[Černohorská královská rodina|černohorské královské rodiny]]. V roce [[1889]] jej nechal ve stylu [[biedermeier]] postavit [[Černohorské knížectví|černohorský kníže]] a později [[Černohorské království|král]] [[Nikola I.|Nikola I. Mirkov Petrović-Njegoš]]. Palác si zároveň s celým městem oblíbila jeho žena, kněžna a královna [[Milena Vukotić|Milena Vukotić Černohorská]]. Horní patro a podkroví slouží v současnosti jako rezidence černohorského korunního prince [[Nikola II. Petrović-Njegoš|Nikoly II. Michaela Františka Petroviće-Njegoše]] a jeho rodiny; spodní patro se sklepením tvoří galerii moderního umění. [340] => ** Královská zahrada ''(Kraljevska bašta)'' představuje rozsáhlý park okolo královského paláce, na přání Mileny Vukotić byla r. [[1891]] zrekonstruována. Její dominantou je tzv. ''Milenina promenáda'' s mohutným schodištěm z bílého mramoru a velkou fontánou. Zahrada je v současnosti oblíbeným místem pro výlety a procházky. [341] => ** Náměstí princezny Sofie ''(Trg princezy Sofije)'' je malé náměstíčko v západní části Královské zahrady, pojmenované po černohorské [[Sofie Černohorská|princezně Sofii Lilianě]], která v Podgorici zemřela jako malá dvouměsíční holčička. Ve středu náměstí stojí na její počest socha 4 navzájem spletených dětí a opodál je nové moderní dětské hřiště. [342] => ** Oranžérie Královské zahrady ''(Plantaža pomorandži)'' – malý skleník, postavený během rekonstrukce zahrady v roce 1891. Pěstování cizokrajných rostlin zde není již tak rozšířené jako v dobách monarchie. [343] => ** Královna svobody ''(Kraljica slobode)'' – velká monumentální socha kněžny a královny Mileny, postavená na návrhy italského architekta Albany Molinariho. Socha představuje pro obyvatele města symbol svobody a naděje, kterou jim Milena Vukotić za své vlády dávala. [344] => * [[Náměstí Republiky (Podgorica)|Náměstí Nezávislosti]] ''(Trg Nezavisnosti)'' je významným komerčním centrem města a nejdůležitějším náměstím vůbec. Leží blízko radnice, Národního divadla, parlamentu a vlády, dominuje mu velká kruhová fontána. V roce [[2006]] bylo zrekonstruováno, opětovně bylo přestavěno v třetí dekádě [[21. století]] a přejmenováno.{{Citace elektronického periodika [345] => | titul = DEPÓLIS + ninoslav krgovic design a transformable public square for podgorica, montenegro [346] => | periodikum = Designboom [347] => | url = https://www.designboom.com/architecture/depolis-ninoslav-krgovic-transformable-public-square-podgorica-12-09-2020/ [348] => | jazyk = en [349] => | datum přístupu = 2022-08-15 [350] => }}{{Citace elektronického periodika [351] => | titul = Trg nezavisnosti u Podgorici dobija potpuno novi izgled [352] => | periodikum = Gradnja [353] => | url = https://www.gradnja.rs/trg-nezavisnosti-podgorica-nagrada-ninoslav-krgovic/ [354] => | jazyk = srbština [355] => | datum přístupu = 2023-07-24 [356] => }} [357] => * Ulice Svobody má charakter městské pěší zóny, své pobočky zde mají přední světové firmy nejrůznějších odvětví, především se jedná o módní firmy ([[Benetton (firma)|United Colors of Benetton]], [[Baťa]], [[Lacoste]], [[Kodak]], [[ProMonte]], [[T-Mobile]], [[Montenegro Airlines]] a dále spousta bank, ateliérů či menších divadel nebo restaurací). [358] => * [[Náměstí sv. Petra Cetinjského]] ''(Trg svetog Petra Cetinjskog)'' je moderní náměstí na Novém městě poblíž kampusu [[Univerzita Černé Hory|Univerzity Černohorské]] s novou fontánou a sochou [[Petr I. Petrović-Njegoš|sv. Petra Cetinjského]], významného černohorského světce a [[Vladyka|vladyky]]. [359] => * Římské náměstí ''(Rimski trg)'' je rozlehlé moderně navržené náměstí uprostřed několika nových reprezentativních budov na Novém městě. Jeho název je odvozen od blízkého italského velvyslanectví v budově [[ProMonte]]. Na náměstí se nachází vyhlášené městské kavárny (včetně mezinárodních řetězců, jako je např. i [[Costa Coffee]]) a restaurace, jedna moderní čajovna nebo salóny známých návrhářů či fotografů. [360] => * Památník a mauzoleum [[Černohorci|Černohorců]] ''({{vjazyce2|sr|Spomenik i mauzolej Crnogoraca}})'' je vzpomínkou na černohorský lid padlý ve 2. světové válce. Nachází se na vrcholu kopce Gorica, který je mimo jiné i [[Přírodní památka (Černá Hora)|přírodní památkou]].{{Citace elektronického periodika [361] => | titul = Gorica proglašena za spomenik prirode – jesu li "pluća grada" spašena od dalje gradnje? [362] => | periodikum = Vijesti [363] => | url = https://www.vijesti.me/tv/emisije/610603/gorica-proglasena-za-spomenik-prirode-jesu-li-pluca-grada-spasena-od-dalje-gradnje [364] => | jazyk = sr [365] => | datum přístupu = 2022-08-15 [366] => }} [367] => * [[Klášter Dajbabe]] ''(Manastir Dajbabe)'' je historický pravoslavný [[klášter]] na jižním konci města, známý z historie především jako křestní místo černohorských princů a princezen (potomků Nikoly I. a Mileny Vukotić) [368] => * Park Petrovićů-Njegošů je malý parčík naproti budově černohorského parlamentu, kterému vévodí socha knížete a krále Nikoly I. na koni. Park je známý také díky zdejšímu minigolfu. [369] => * Malý park ''(Mali park)'' se nachází naproti parku Petrovićů-Njegošů. Stojí v něm busta lorda Božidara Vukoviće, rodilého Podgoričana, historicky prvního ilustrátora srbských a černohorských knih. [370] => * Karađorđeho park ''(Karađorđev park)'' je park u Grand Hotelu Podgorica s velkou sochou [[Karađorđe Petrović|Karađorđeho Petroviće]], zakladatele srbské královské [[dynastie]] [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]]. [371] => * Njegošův park ''(Njegošev park)'' je dlouhý park na břehu řeky Morače, se sochou vladyky [[Petr II. Petrović-Njegoš|Petra II. Petroviće-Njegoše]], tenisovými kurty a zděným hodinovým strojem. Přes řeku z něj vedou dva pěší mosty – [[Moskevský most (Podgorica)|Moskevský most]] a [[Most Gazela (Podgorica)|Most Gazela]]. [372] => * [[Podgorický park]], otevřený v roce [[2020]].{{Citace elektronického periodika [373] => | titul = Vuković otvorio Podgorički park [374] => | periodikum = Vijesti [375] => | url = https://www.vijesti.me/vijesti/drustvo/451859/vukovic-otvorio-podgoricki-park [376] => | jazyk = srbština [377] => | datum přístupu = 2023-07-24 [378] => }} [379] => * Památník [[Titův památník (Podgorica)|Josipa Broze Tita]], odhalen roku [[2018]].{{Citace elektronického periodika [380] => | titul = Otkriven spomenik Titu u Podgorici [381] => | periodikum = Al Jazeera [382] => | url = https://balkans.aljazeera.net/news/balkan/2018/12/19/otkriven-spomenik-titu-u-podgorici [383] => | jazyk = bosenština [384] => | datum přístupu = 2023-07-24 [385] => }} [386] => [387] => === Média === [388] => [[Soubor:Radio tower Podgorica.jpg|náhled|[[Věž na Dajbabské hoře|Rádiová a televizní věž]] s výhledem na město]] [389] => Podgorica je bezpochyby mediálním centrem Černé Hory. Je sídelním městem státem vlastněné [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní televize]] ''[[Radio televizija Crne Gore|RTCG]]''. Komerčně vysílající společností se sídlem v Podgorici jsou [[TV In]], [[NTV Montena]], [[Elmag RTV]], [[NTV Atlas]], [[TV Vijesti]] a [[Černohorská vysílací společnost|MBC]]. Plány na spuštění městské televize, jež by měla být vysílána ve většina země, zatím úspěšně probíhají. [390] => [391] => Všechny černohorské noviny (včetně nejstarších černohorských denních tisků ''[[Pobjeda]]'', dále také [[Vijesti]] a [[DAN (noviny)|DAN]]) jsou publikovány v Podgorici, stejně jako populární týdeník [[Monitor (magazín)|Monitor]]. [392] => [393] => === Sport === [394] => [395] => Zdaleka nejoblíbenějšími sporty v Podgorici jsou [[fotbal]] a také [[basketbal]]. Ten se stal oblíbený především díky úspěchům profesionálního klubu [[KK Budućnost Podgorica]] na konci [[20. století|20.]] a počátku [[21. století]] – a to jak v jugoslávských, tak v celoevropských soutěžích. [396] => [397] => Sportovní organizace ''Budućnost Podgorica'' patří mezi hlavní svého druhu ve městě. [398] => [399] => Fotbal má v Podgorici společně s klubem [[FK Budućnost Podgorica]] dlouholetou tradici. Fotbaloví hráči [[Predrag Mijatović]] (sportovní ředitel [[Real Madrid|Realu Madrid]]) nebo [[Dejan Savićević]] se narodili v Podgorici a dělali debutové hráče v podgorickém klubu. [[FK Zeta]] (z podgorického předměstí [[Golubovci]]) dosáhl bývalé srbsko-černohorské první ligy. Tyto kluby, společně ještě s klubem [[FK Mogren]] z [[Budva|Budvy]] většinou bojují o vedoucí místo v [[1. černohorská liga|1. černohorské lize]]. Dalšími známými městskými kluby jsou FK Ribnica, FK Mladost, FK Dečić, FK Kom a jiné. Některé sportovní kluby z Podgorice dodnes nesou starý název města – Titograd.{{Citace elektronického periodika [400] => | titul = OFK Titograd počeo pripreme i doveo još četiri nova igrača [401] => | periodikum = Vijesti [402] => | url = https://www.vijesti.me/sport/fudbal/454143/ofk-titograd-poceo-pripreme-i-doveo-jos-cetiri-nova-igraca [403] => | jazyk = srbština [404] => | datum přístupu = 2023-07-24 [405] => }} [406] => [407] => [[Volejbal]]ový tým [[OK Budućnost Podgorica]] a ženský tým [[Házená|házené]] [[ŽRK Budućnost T-Mobile]] drží přední úspěchy v evropských soutěžích. [408] => [409] => Každoročně pořádané významné sportovní akce, jako např. ''Podgorický maraton'' nebo ''Skoky a potápění do řeky Morači'' přilákají mnoho zahraničních i domácích turistů a zájemců. V roce [[2009]] Podgorica hostila [[Světová liga vodního póla FINA|světovou ligu vodního póla FINA]] mužů. [410] => [411] => ==== Stadióny ==== [412] => [[Soubor:Montenegrinfans1.jpg|náhled|Černohorští fanoušci během fotbalového utkání Černá Hora - Itálie na [[Stadion Pod Goricom|Městském stadionu Pod Goricom]]]] [413] => Ve městě se nachází řada sportovních stadiónů, u některých z nich probíhá v současnosti rekonstrukce a rozšiřování. Hlavními jsou: [414] => [415] => * [[Stadion Pod Goricom|Městský stadión Pod Goricom]] – po dokončení východních tribun má mít stadión kapacitu přes 18 tisíc diváků. Je domovem pro klub [[FK Budućnost Podgorica]] a [[Černohorská fotbalová reprezentace|černohorskou fotbalovou reprezentaci]]. V současnosti je to jediný stadión v zemi odpovídající standardům pro mezinárodní fotbalová utkání podle [[FIFA]]. [416] => * [[Sportovní centrum Morača]] – multifunkční sportovní centrum, leží na pravém břehu řeky Morači. Jeho kapacita je 4200 míst. Hostilo jednu soutěž skupiny [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 2005|EuroBasketu 2005]], zatímco ostatní skupiny hrály v [[Bělehrad]]ě, [[Novi Sad|Novém Sadu]] a [[Vršac]]i. V roce [[2019]] zde byla otevřena krytá sportovní hala.{{Citace elektronického periodika [417] => | titul = Podgorica dobila novu košarkašku dvoranu [418] => | periodikum = Vijesti [419] => | url = https://www.vijesti.me/sport/kosarka/386515/podgorica-dobila-novu-kosarkasku-dvoranu [420] => | jazyk = srbština [421] => | datum přístupu = 2023-07-24 [422] => }} [423] => [424] => Mezi méně významné stadiony patří Stadión malých sportů, Stadión Basket, Stadión Červená stěna, sportovní areál u [[Letiště Ćemovsko polje|starého letiště Špira Mugoše]] nebo Stadión Golubovci. Významná je také sportovní střelnice na úpatí kopce Ljubović. V Podgorici se dále nachází mnoho fitness center, posiloven a veřejných tělocvičen. [425] => [426] => == Ekonomika == [427] => [[Soubor:Podgorica National bank of Montenegro.JPG|náhled|Sídlo [[Černohorská národní banka|Černohorské národní banky]]]] [428] => [[Soubor:20081008134615!Delta Podgorica.jpg|náhled|Nákupní centrum [[Delta City Podgorica]]]] [429] => [430] => Podgorica je rovněž ekonomickým centrem země. Většina průmyslových, finančních a komerčních organizací má svá sídla právě zde. Za dob monarchie před první světovou válkou se většina ekonomiky orientovala na ruční výrobu a práci, stejně jako zbytek tehdejší Osmanské říše. Po nezávislosti v roce 1878 se městská ekonomika přeorientovala na prodej dobytka a byla pověstná kvalitním zpracováním vlny. [[Soubor:Podgorica Trg Republike.JPG|náhled|vlevo|220x220bod|[[Náměstí Republiky (Podgorica)|Náměstí Nezávislosti]] v centru města s budovou Národní knihovny v pozadí]]Dalším odvětvím bylo pěstování tabáku{{Citace monografie [431] => | příjmení = Schuman [432] => | jméno = Michael [433] => | odkaz na autora = [434] => | titul = Serbia and Montenegro [435] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [436] => | vydavatel = Facts on File [437] => | místo = New York [438] => | rok = 2004 [439] => | počet stran = [440] => | isbn = 0-8160-5054-6 [441] => | kapitola = [442] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/100 100] [443] => | jazyk = angličtina [444] => }} a vinné révy – černohorská vína jako [[Vranac]] a [[Krstać]] byla vyvážena především do Itálie a Rakouska-Uherska. Důležité bylo také zpracování hedvábí a provozování včelařství. Pěstování vína a tabáku má velký vliv na ekonomiku i v současnosti, ale hedvábí se už nezpracovává a včelařství je provozováno pouze soukromníky. Po druhé světové válce se město stalo centrem rychlé industrializace. Vznikla zde významná [[Podgorická tavírna hliníku]] ''(Kombinat aluminijuma Podgorica, KAP)'', vlastněná [[Rusal]]em a společnost [[AD Plantaže Podgorica|AD Plantaže]], vyrábějící víno a brandy. Tyto firmy patří do dnes k největším v Černé Hoře. V roce [[1891]] dosáhla míra [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na jednoho obyvatele 87 % celojugoslávského průměru. Po jugoslávských válkách a rozpadu federativního státu došlo k velkému úpadku ekonomiky a mnohé podgorické firmy byly zavřeny bez vyhlídek na opětovnou obnovu; evropský trend deindustrializace, změna politického systému a konec jednotného trhu pro ně znamenal katastrofu. Ty přeživší byly z větší části [[privatizace|privatizovány]] a dodnes fungují. [445] => [446] => Po roce [[2000]] se Podgorica začala zotavovat z poválečných dob – na začátku nového tisíciletí se finanční sektor ve městě rychle rozšířil a ekonomika se začala silně orientovat na služby. Vznikla nová [[Černohorská burza]] se sídlem v Podgorici, stejně jako většina ostatních černohorských bank. Podgorická ekonomika se z [[Těžký průmysl|těžkého průmyslu]] přeorientovala na [[Telekomunikace|telekomunikaci]], [[stavebnictví]], [[inženýrství]] a [[Banka|bankovnictví]]. Velký podíl na růstu ekonomiky měli zahraniční firmy a investoři, kteří ve městě otevřeli své pobočky. Vedlejším efektem bylo zvýšení cen nemovitostí a pozemků v centru města. Ekonomický růst se, navzdory [[Ekonomická krize od 2007|ekonomické krizi po roce 2007]], ve většině nezastavil ani po tom, co se Podgorica stala hlavním městem nezávislé Černé Hory v roce [[2006]]. [447] => [448] => V současnosti sídlí v hlavním městě Černé Hory všechny významné ekonomické instituce v zemi – [[Černohorská národní banka]], [[Podgorička banka]] a další významné banky; mobilní operátor [[ProMonte]]; [[LukOil]]; Podnikatelská rada Černé Hory a USA; černohorská národní [[letecká společnost]] [[Montenegro Airlines]], charterové letecké společnosti [[Oki Air International|OKI Air International]], [[Vektra Aviation]], [[Di Air]] a spousta jiných společností. [449] => [450] => Nejvýznamnějšími{{chybí zdroj}} nákupními centry města jsou [[Delta City Podgorica|Delta City]] a [[Mall of Montenegro]]. [451] => [452] => == Náboženství == [453] => V Podgorici jsou zastoupeny především tři následující náboženské směry [[Pravoslaví|pravoslavní křesťané]], [[Sunnitský islám|sunnitští muslimové]] a [[Katolictví|katoličtí křesťané]]. [454] => [455] => Pravoslavní křesťané jsou především [[Černohorci]] a [[Srbové]]. Většina z nich se usadila v Podgorici po definitivní porážce [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a vytvořila zde největší náboženskou skupinu. Ve městě se proto nachází velké množství pravoslavných kostelů, z nichž nejznámější je [[Kostel sv. Jiří (Podgorica)|kostel sv. Jiří]] ze [[13. století]] na úpatí kopce Gorica i s přilehlým hřbitovem, dále kaple svatého Velkomučedníka Dimitrije v Královské zahradě, a v neposlední řadě i [[Kostel Vzkříšení (Podgorica)|chrám Vzkříšení Ježíše Krista]] na Novém městě, jehož stavba započala v roce [[1993]]{{Citace elektronického periodika [456] => | titul = Podgorica: Otvoren Hram Hristovog vaskrsenja [457] => | periodikum = Al Jazeera Balkans [458] => | url = https://balkans.aljazeera.net/teme/2013/10/7/podgorica-otvoren-hram-hristovog-vaskrsenja [459] => | jazyk = sr [460] => | datum přístupu = 2023-04-27 [461] => }} a některé jeho úpravy byly dokončeny až v [[21. století]]. Kostel představuje největší stavbu pro náboženské účely v Podgorici. [462] => [463] => [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťany]] tvoří hlavně potomci původních [[Albánci|Albánců]], stejně jako místní [[Chorvati|chorvatská]] menšina. Jejich centrem je [[Kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova (Podgorica)|katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova]] na východním konci města. Tato obří [[Brutalismus|brutalistická]] stavba byla postavena v šedesátých letech 20. století a je to jediný katolický kostel ve městě; další se nachází až v obci [[Tuzi]] směrem k [[Albánie|albánské]] hranici. [464] => [465] => Sunnitští muslimové představují v černohorské metropoli menšinovou populaci. K islámu se hlásí kromě [[Albánci v Černé Hoře|Albánců]] také [[Bosňáci]], kteří v Podgorici žijí. Pro tuto komunitu slouží celkem tři mešity. Všechny leží na Starém městě, kde se do dnes dochovaly zbytky turecké zástavby. Jsou to: [[Hadrovićova mešita]], [[Osmanagićova mešita (Podgorica)|Osmanagićova mešita]] a [[Staroměstská mešita (Podgorica)|Staroměstská mešita]] ({{vjazyce2|sr|Starograđanska džamija}}). Výhledově má vzniknout v místní části Konik velká mešita pro potřeby muslimských věřících.{{Citace elektronického periodika [466] => | titul = Nova džamija u Podgorici, na tri nivoa, 700 metara kvadratnih [467] => | periodikum = Dan [468] => | url = https://www.dan.co.me/vjera/islam/nova-dzamija-u-podgorici-na-tri-nivoa-700-metara-kvadratnih-5171517 [469] => | jazyk = sr [470] => | datum přístupu = 2023-04-27 [471] => }} [472] => [473] => {| class="wikitable sortable" [474] => |+ Vyznání během sčítání lidu v roce 2011 [475] => |- [476] => ! Náboženství !! Počet vyznavačů !! Procento [477] => |- [478] => |
[[Pravoslaví|Pravoslavné křesťanství]] ||
145 575 ||
78, 29 % [479] => |- [480] => |
[[Sunnitský islám]] ||
16 276 ||
11, 23 % [481] => |- [482] => |
[[Římskokatolická církev]] ||
7 947 ||
4, 27 % [483] => |- [484] => |
[[Křesťanství]] ||
568 |||
0, 31 % [485] => |- [486] => |
[[Agnosticismus]] ||
225 ||
0, 12 % [487] => |- [488] => |
[[Ateismus]] ||
3 698 ||
1, 99 % [489] => |- [490] => |
Další nábož. ||
1 961 ||
1, 05 % [491] => |- [492] => |
Nezveřejněno ||
4 583 ||
2, 46 % [493] => |} [494] => [495] => == Demografie == [496] => Přestože je Podgorica podle [[Evropa|evropských]] měřítek městem relativně malým, je to největší město v Černé Hoře a žije zde téměř třetina všech občanů v zemi. Podle sčítání lidu v roce [[2011]] žije v Podgorické opštině (jež zahrnuje kromě města ještě městskou opštinu [[Golubovci]] a [[Tuzi]]) celkem 187 085 obyvatel, z toho ve městě samotném žije 151 213 lidí. [497] => [498] =>
[499] => {| class="wikitable sortable" [500] => |+ Počet obyvatel
Hlavní město Podgorica [501] => |- [502] => ! Sčítání lidu !! Populace [503] => |- [504] => |
[[1948]] ||
14 369 [505] => |- [506] => |
[[1953]] ||
19 868 [507] => |- [508] => |
[[1961]] ||
35 054 [509] => |- [510] => |
[[1971]] ||
61 727 [511] => |- [512] => |
[[1981]] ||
96 074 [513] => |- [514] => |
[[1991]] ||
117 875 [515] => |- [516] => |
[[2003]] ||
136 473 [517] => |- [518] => |
[[2011]] ||
150 977 [519] => |} [520] =>
[521] =>
[522] => {| class="wikitable sortable" [523] => |+ Etnický původ obyvatel během sčítání lidu v roce 2011 [524] => |- [525] => ! Národnost !! Počet občanů !! Procento [526] => |- [527] => |
[[Černohorci]] ||
106 642 ||
57, 35 % [528] => |- [529] => |
[[Srbové]] ||
43 248 ||
23, 26 % [530] => |- [531] => |
[[Albánci]] ||
9 538 ||
5, 13 % [532] => |- [533] => |
Muslimové ||
4 122 ||
2, 22 % [534] => |- [535] => |
[[Romové]] ||
3 988 ||
2, 14 % [536] => |- [537] => |
[[Bosňáci]] ||
3 687 ||
1, 98 % [538] => |- [539] => |
[[Chorvati]] ||
664 ||
0, 36 % [540] => |- [541] => |
Ostatní ||
1 222 ||
0, 66 % [542] => |} [543] =>
[544] =>
[545] => {| class="wikitable sortable" [546] => |+ Počet obyvatel
Podgorická opština [547] => |- [548] => ! Sčítání lidu !! Populace [549] => |- [550] => |
[[1948]] ||
48 559 [551] => |- [552] => |
[[1953]] ||
55 669 [553] => |- [554] => |
[[1961]] ||
72 319 [555] => |- [556] => |
[[1971]] ||
98 796 [557] => |- [558] => |
[[1981]] ||
132 290 [559] => |- [560] => |
[[1991]] ||
179 401 [561] => |- [562] => |
[[2003]] ||
169 132 [563] => |- [564] => |
[[2011]] ||
185 937 [565] => |} [566] =>
[567] => [568] => == Politika == [569] => [[Soubor:Podgorica city hall.jpg|náhled|Podgorická radnice se sochou [[Marko Miljanov|Marka Miljanova]]]] [570] => Správu města tvoří [[starosta]] (tím je od roku [[2000]] [[Miomir Mugoša|docent Miomir Mugoša]]), městského zastupitelstva a řady sekretariátů a jiných správních úřadů, jenž dohromady vytváří městskou samosprávu. Celkem 57 zastupitelů města bývalo tradičně voleno na 4 roky, starosta na 5 let. Avšak po ustanovení nového zákona jsou členové zastupitelstva voleni starostou během jeho funkčního období. Samostatné volby se pořádají pro městské opštiny [[Golubovci]] a [[Tuzi]]. Fungování města se řídí [[Zákon o Hlavním městě (Černá Hora)|zákonem o hlavním městě]]. [571] => [572] => Radnice města se nachází na ulici ''Nikole Tesle''. Dále ve městě leží většina vládních institucí – je zde budova [[Parlament Černé Hory|Parlamentu Černé Hory]] a [[Vláda Republiky Černá Hora|Vlády Černé Hory]], všechna ministerstva, nejvyšší soud nebo ředitelství policie. Dnes se však uvažuje, že se některé instituce přesunou do [[Cetinje]], historického královského hlavního města země, kde dnes stojí třeba prezidentský palác nebo oficiální rezidence černohorského korunního prince [[Nikola II. Petrović-Njegoš|Nikoly II. Petroviće-Njegoše]]. [573] => [574] => === Mezinárodní zastupitelské úřady === [575] => Přestože se i po vyhlášení nezávislé Černé Hory v roce [[2006]] některé zastupitelské úřady zahraničních zemí nepřesunuly z [[Bělehrad]]u, většina mezinárodních [[velvyslanectví]] a [[konzul]]átů se již nachází v Podgorici. [576] => [577] => * Velvyslanectví [[Česko|České republiky]] ''(Ambasada Republike Češke)'' leží na ulici ''Partizanski put 6a'', otevřeno roku 2013 [578] => [[Soubor:U.S. embassy Podgorica.jpg|náhled|220x220bod|Bývalá reprezentativní vila v Královské zahradě, sídlo velvyslanectví [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]]] [579] => [[Soubor:Vlada Crne Gore.jpg|náhled|Budova [[Vláda Černé Hory|vlády Černé Hory]] v Podgorici]] [580] => * Velvyslanectví [[Albánie|Albánské republiky]] ''(Ambasada Republike Albanije)'' leží na ulici ''Zmaj Jovina č. 30'' [581] => * Velvyslanectví [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] ''(Ambasada Sjedinjenih Američkih Država)'' se nachází na ulici ''Džona Džeksona č. 2'' v bývalé reprezentativní vile, nacházející se v [[jihozápad]]dní části ''Královské zahrady'' [582] => * Velvyslanectví [[Chorvatsko|Chorvatské republiky]] ''(Ambasada Republike Hrvatske)'' leží na ulici ''Vlada Cetkovica č. 2'' [583] => * Velvyslanectví [[Severní Makedonie|Severní Makedonie]] ''(Ambasada Republike Severne Makedonije)'' leží na ulici ''Hercegnovačka'' v neoklasicistním ''Paláci Ražnatovićů''. [584] => * Velvyslanectví [[Čína|Čínské lidové republiky]] ''(Ambasada Narodne Republike Kine)'' leží na ulici ''Radosava Burića'' [585] => * Velvyslanectví [[Německo|Spolkové republiky Německo]] ''(Ambasada SR Njemačke)'' leží na ulici ''Hercegnovačka č. 10'' [586] => * Velvyslanectví [[Rusko|Ruské federace]] ''(Ambasada Ruske Federacije)'' leží na ulici ''Veliše Mugoše v č. 1'' [587] => * Velvyslanectví [[Rakousko|Rakouské republiky]] ''(Ambasada Republike Austrije)'' leží na ulici ''Kralja Nikole č. 104'' [588] => * Velvyslanectví [[Bulharsko|Bulharské republiky]] ''(Ambasada Republike Bugarske)'' leží na ulici ''Vukiće Mitrović č. 10'' [589] => * Velvyslanectví [[Francie|Francouzské republiky]] ''(Ambasada Pjete Francuske Republike)'' leží na ulici ''Atinska č. 35'' [590] => * Velvyslanectví [[Řecko|Řecké republiky]] ''(Ambasada Republike Grčke)'' leží na ulici ''Atinska č. – Gorica "C"'' [591] => * Velvyslanectví [[Itálie|Italské republiky]] ''(Ambasada Republike Italije)'' leží na ulici ''Bulevar Džordža Washingtona'' v Budově [[ProMonte]] [592] => * Velvyslanectví [[Spojené království|Spojeného království Velké Británie a Severního Irska]] ''(Ambasada Ujedinjenog Kraljevstva)'' leží na ulici ''Ulcinjska č. 8'' [593] => * Velvyslanectví [[Polsko|Polské republiky]] ''(Ambasada Republike Poljske)'' leží na ulici ''Kozaračka č. 79'' [594] => * Velvyslanectví [[Srbsko|Srbské republiky]] ''(Ambasada Republike Srbije)'' leží na ulici ''Bokeška č. 21'' [595] => * Čestný konzulát [[Dánsko|Dánského království]] ''(Počasni konzulat Kraljevine Danske)'' leží na ulici ''Bulevar Ivana Crnojevica 56/2'' [596] => * Velvyslanectví [[Turecko|Turecké republiky]] ''(Ambasada Republike Turske)'' leží na ulici ''Radosava Burića bb'' [597] => [598] => == Životní prostředí a odpady == [599] => [600] => Město Podgorica dodnes nemá moderní čističku odpadních vod.{{Citace elektronického periodika [601] => | titul = Arhitekta Andrija Markuš: Teško se nadati u urbanizaciju Sadina dok se ne izgradi kolektor [602] => | periodikum = DAN [603] => | url = https://www.dan.co.me/podgoricom/arhitekta-andrija-markus-tesko-se-nadati-u-urbanizaciju-sadina-dok-se-ne-izgradi-kolektor-5173036 [604] => | jazyk = srbština [605] => | datum přístupu = 2023-06-27 [606] => }} Břeky řeky často zaplňují nelegální (černé) skládky.{{Citace elektronického periodika [607] => | titul = Regionalni vodovod: Na obalama Morače brojne deponije otpada [608] => | periodikum = DAN [609] => | url = https://www.dan.co.me/vijesti/drustvo/regionalni-vodovod-na-obalama-morace-brojne-deponije-otpada-5181932 [610] => | jazyk = srbština [611] => | datum přístupu = 2023-07-14 [612] => }} [613] => [614] => V zimních měsících zde bývá časté značné znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [615] => | titul = Vazduh ponovo najzagađeniji u Podgorici [616] => | periodikum = CdM [617] => | url = https://www.cdm.me/drustvo/vazduh-ponovo-najzagadeniji-u-podgorici/ [618] => | jazyk = srbština [619] => | datum přístupu = 2023-07-14 [620] => }} [621] => [622] => == Doprava == [623] => [624] => === Městská doprava === [625] => Veškerou veřejnou dopravu ve městě obstarávají autobusové linky. Ty byly provozovány městem vlastněnou společností ''AD Gradski saobraćaj'', ta byla ale v roce [[1990]] zprivatizována, v roce [[2001]] [[bankrot|zkrachovala]] a nyní linky provozují pouze soukromí dopravci. Město má k dispozici přes 100 moderních nízkopodlažních autobusů. Ve městě stojí přes 99 autobusových zastávek (z toho 4 točny), které jsou postupně rekonstruovány. Do roku [[2015]] se díky postupné expanzi zvýšil počet zastávek veřejné dopravy na číslo 150. V roce [[2021]] město rozhodlo o nákupu nových autobusů pro modernizaci veřejné dopravy.[https://www.cdm.me/drustvo/podgorica-dobija-moderni-javni-prevoz-i-kvalitetniju-mrezu-linija/ Článek na portálu cdm.me {{sr}}] [626] => [627] => V roce [[2010]] využívalo veřejnou dopravu pouze 18 % obyvatel města Podgorica. [628] => [629] => Původní systém nelicencovaných taxislužeb zanikl a nahradila jej síť organizovaných a licencovaných společností disponujících cca 200 vozidly. [630] => [631] => [[Autobusové nádraží Podgorica|Autobusové nádraží]] se nachází jihovýchodně od centra města při železniční stanici. [632] => [633] => === Silniční doprava === [634] => Podgorica leží na křižovatce několika důležitých silničních tahů. K [[Jaderské moře|Jaderskému moři]] do úrodné nížiny s příjemným klimatem směřuje 54 km moderní silnice, dále městem prochází také hlavní mezinárodní silniční tah ve směru [[Bar (Černá Hora)|Bar]]–[[Bělehrad]]. Černohorská metropole má také autobusové spojení s většinou měst v zemi, nejvýznamnější jsou spoje do [[Nikšić]]e (druhé největší město v Černé Hoře) nebo [[Cetinje]]. Černohorské silnice většinou nedosahují kvality jiných evropských zemí. Cestu mezi Podgoricí a Barem na pouhých 30 minut jízdy zkrátil na začátku století postavený [[tunel Sozina]] (4,2 km). V roce [[2011]] byl dokončen nový městský obchvat, zjednodušující dopravu ze severní části do jižní (cena za jeho výstavbu byla 50 milionů [[euro|eur]]{{Citace elektronického periodika [635] => | titul = Pavle Radulović na čelu Ministarstva održivog razvoja i turizma [636] => | periodikum = Portal Analitika [637] => | url = https://www.portalanalitika.me/clanak/251875--pavle-radulovic-na-celu-ministarstva-odrzivog-razvoja-i-turizma [638] => | jazyk = srbština [639] => | datum přístupu = 2023-04-27 [640] => }}); plánuje se výstavba také obchvatu jihozápadního. Doprava ve městě je také snadná a efektivní díky na sebe kolmým širokým ulicím a bulvárům. Ve městě stojí celkem 14 mostů – 9 přes řeku Moraču a 5 přes řeku Ribnicu.{{Citace elektronického periodika [641] => | titul = Podgorica dobija 15. most: "Postaje savremen evropski grad" [642] => | periodikum = Mondo [643] => | url = https://mondo.rs/Info/EX-YU/a1349496/Podgorica-mostovi-pesacki-most.html [644] => | jazyk = srbština [645] => | datum přístupu = 2023-04-27 [646] => }} [647] => [648] => ; Současné hlavní tepny města jsou: [649] => * [[sever]]ní (silnice [[Mezinárodní silnice E65|E65]], [[Mezinárodní silnice E80|E80]]) směřuje k [[Bělehrad]]u a dále do [[Střední Evropa|střední Evropy]] [650] => * [[západ]]ní (silnice [[Mezinárodní silnice E762|E762]]) směřuje k [[Nikšić]]i, dále do [[Sarajevo|Sarajeva]] a [[Západní Evropa|západní Evropy]] [651] => * [[Jih|jižní]] (silnice E65, E80) směřuje k pobřeží Jadranu, dále do [[Athény|Atén]] a [[Jižní Evropa|jižní Evropy]] [652] => * [[východ]]ní (silnice E762) směřuje k [[Albánie|Albánii]] [653] => [654] => V roce [[2022]] byla Podgorica spojena se severní částí země a se [[Srbsko|Srbskem]] [[Dálnice v Černé Hoře|dálnicí]], jejíž realizace na přelomu 2. a 3. desetiletí [[20. století]] poznamenaly značné ekonomické{{Citace elektronického periodika [655] => | titul = Černá Hora se dostala do finančních kleští kvůli stavbě předražené dálnice Číňany [656] => | periodikum = iROZHLAS [657] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [658] => | vydavatel = Český rozhlas [659] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [660] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cerna-hora-cina-dalnice_2104161129_pj [661] => | jazyk = cs [662] => | datum přístupu = 2022-08-15 [663] => }} a politické skandály. Dálnice je nicméně, stejně jako železniční trať Bělehrad–Bar, vedena v náročném horském terénu. Začíná na severním okraji Podgorice u vesnice [[Smokovac]] a pokračuje zhruba ve směru údolí řeky Morači dále na sever. [664] => [665] => === Železniční doprava === [666] => [[Soubor:Pgrail.jpg|náhled|[[Podgorica hlavní nádraží]]]] [667] => [668] => Díky své strategické poloze je Podgorica významnou křižovatkou [[Železniční doprava v Černé Hoře|černohorské železniční dopravy]]. Tuto pozici získala nicméně až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. [669] => [670] => [[Podgorica (nádraží)|Železniční stanice Podgorica]] ({{vjazyce2|sr|Podgorica centralna železnička stanica}}) je nejvytíženější železniční stanicí v zemi. Leží 1,5 km jihovýchodně od centra města a nabízí pravidelné spojení nejen na sever, jih, východ a západ Černé Hory, ale také do [[Albánie]] a [[Srbsko|Srbska]]. Nádraží má bezbariérový přístup. Nejdůležitější linkou, procházející podgorickým hlavním nádražím, je mezinárodní [[železniční trať Bělehrad - Bar|železniční trať Bělehrad–Bar]], dále pak [[Železniční trať Podgorica–Nikšić|trať Podgorica–Nikšić]] a [[Železniční trať Podgorica–Skadar|trať Podgorica–Skadar]]. [671] => [672] => === Říční doprava === [673] => [674] => Řeka Morača není splavná pro velké lodě ani pro nákladní dopravu. Oblíbené jsou nejen vyjížďky na malých lodičkách, ale i na větších lodích s vyhlídkovou palubou. [675] => [676] => === Letecká doprava === [677] => Přestože je Podgorica městem relativně malým, letecká doprava se zde stává stále více oblíbenou a využívanou. [678] => [679] => Město Podgorica má k dispozici jedno letiště: [680] => [681] => * [[Letiště Podgorica|Mezinárodní letiště Podgorica-Golubovci]] ([[International Air Transport Association|IATA]]: TGD, [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]]: LYPG, ''Međunarodni aerodrom Podgorica-Golubovci'') je hlavní, největší, nejvytíženější a nejdůležitější veřejné mezinárodní letiště v Černé Hoře. Nachází se 11 km jižně od centra města v [[Zetská nížina|Zetské nížině]]. V roce [[2010]] přepravilo přes 650 000 cestujících. Přímé spojení s centrem města zajišťují autobusové linky, dále taxi služby a také připojení na dálnici vedoucí do města. Letiště nabízí přímá letecká spojení s většinou předních evropských destinací – [[Barcelona|Barcelonou]], [[Bělehrad]]em, [[Brusel]]em, [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtem]], [[Londýn]]em, [[Moskva|Moskvou]], [[Paříž]]í, [[Kodaň|Kodaní]], [[Řím]]em, [[Vídeň|Vídní]] aj.; ale také sezónní linky do [[Evropa|Evropy]], [[Asie]] nebo [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a celou řadu charterových letů. Sídlí zde černohorská národní [[letecká společnost]] [[Montenegro Airlines]], dalšími aerolinkami jsou např. [[Jat Airways]], [[Alitalia]], [[Malév|MALÉV]], [[Aeroflot]], [[DHL]] nebo [[České aerolinie]]. [682] => * [[Letiště Ćemovsko polje|Letiště Špira Mugoše Podgorica-Ćemovsko polje]] (IATA): LYPO, ''Aerodrom Špira Mugoše Podgorica-Ćemovsko polje'') je původně vojenské letiště, které sehrálo důležitou roli během 2. světové války nebo válek v Jugoslávii. Leží ve čtvrti ''Stari aerodrom'' (doslova ''Staré letiště'') a v současnosti je centrem kaskadérských či akrobatických společností a spolků. Časté jsou zde také koncerty či jiná vystoupení. Toto letiště bylo postupně zrušeno a nahrazeno bytovou výstavbou a novou třídou.{{Citace elektronického periodika [683] => | titul = Završena izgradnja Zmaj Jovinog bulevara na Starom aerodromu; Vuković: Interes građana na prvom mjestu [684] => | periodikum = CDM [685] => | url = https://www.cdm.me/drustvo/zavrsena-izgradnja-zmaj-jovinog-bulevara-na-starom-aerodromu-vukovic-interes-gradana-na-prvom-mjestu/ [686] => | jazyk = sr [687] => | datum přístupu = 2023-04-27 [688] => }} [689] => [690] => == Školství == [691] => Podgorica je přirozeným centrem vzdělávacích institucí v Černé Hoře [692] => [693] => Sídlí zde [[Univerzita Černé Hory]] ''(Univerzitet Crne Gore, UCG)'', hlavní vysoká škola v zemi, založená roku [[1974]]. Tvoří ji 19 fakult, čtyři instituty a jedna akademie. Její areál měl být v roce [[20022]] rozšířen.{{Citace elektronického periodika [694] => | titul = Međunarodni konkurs za proširenje univerziteta u Podgorici [695] => | periodikum = Gradnja [696] => | url = https://www.gradnja.rs/univerzitet-crne-gore-medjunarodni-arhitektonski-konkurs/ [697] => | jazyk = sr [698] => | datum přístupu = 2023-04-27 [699] => }} [700] => [701] => ; V Podgorici působí u uvedené vysoké školy celkem 9 fakult: [702] => * Ekonomická fakulta [703] => * [[Právnická fakulta Univerzity Černohorské|Právnická fakulta]] [704] => * Elektrotechnická fakulta [705] => * Fakulta metalurgie a technologie [706] => * Fakulta politických věd [707] => * Stavební fakulta [708] => * Fakulta strojního inženýrství [709] => * Fakulta přírodních věd a matematiky [710] => * Lékařská fakulta [711] => [712] => ;...a k tomu dále 4 instituty [713] => * Institut cizích jazyků [714] => * Biotechnologický institut [715] => * Institut historie [716] => * Institut mořské biologie [717] => [718] => Své sídlo má ve městě také [[Univerzita Jadran]] (''Univerzitet Mediteran''), jediná soukromá vysoká škola v Černé Hoře, založená roku [[2006]]. [719] => [720] => V Podgorici dále leží přes 20 mateřských škol, 34 základních škol, 9 škol středních a [[Gymnázium Slobodana Škeroviće]] – nejstarší střední škola města s bohatou historii. [721] => [722] => Pod kopcem Gorica se nachází budova [[Černohorská akademie věd a uměni|Černohorské akademie věd a umění]]. [723] => [724] => == Partnerská města == [725] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]] [726] => * {{Flagicon|Irsko}} [[Dublin]], [[Irsko]] [727] => * {{Flagicon|Arménie}} [[Jerevan]], [[Arménie]] [728] => * {{Flagicon|Spojené království}} [[Londýn]], [[Spojené království]] [729] => * {{Flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] [730] => * {{Flagicon|Indonésie}} [[Manokwari]], [[Indonésie]] [731] => * {{Flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]] [732] => * {{Flagicon|Kosovo}} [[Priština]], [[Kosovo]] [733] => * {{flagicon|Albánie}} [[Skadar]], [[Albánie]] [734] => * {{Flagicon|Severní Makedonie}} [[Skopje]], [[Severní Makedonie]] [735] => * {{Flagicon|Švédsko}} [[Stockholm]], [[Švédsko]] [736] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Tirana]], [[Albánie]] [737] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] [738] => [739] => == Známé osobnosti == [740] => * [[Jovan Albanez]], major [741] => * [[Igor Burzanović]], fotbalista [742] => * [[Ksenija Cicvarić]], zpěvačka [743] => * [[Sergej Ćetković]], zpěvák [744] => * [[Pavle Đurišić]], [[Četnici|četnik]] [745] => * [[Ivan Lukačević]], kapitán [746] => * [[Jovan Lukačević]], plukovník [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] [747] => * [[Bojan Marović]], zpěvák [748] => * [[Predrag Mijatović]], fotbalista [749] => * [[Nikola Mirotić]], basketbalista [750] => * [[Sait Orahovac]], básník a folklorista [751] => * [[Borislav Pekić]], spisovatel [752] => * [[Sofronije Podgoričanin]], metropolita krušedolský [753] => * [[Jovanka Radičevićová]], házenkářka [754] => * [[Dejan Radonjić]], basketbalista [755] => * [[Amfilohije Radović]], metropolita černohorsko-přímořský [756] => * [[Savo Radusinović]], zpěvák [757] => * [[Miloš Raonić]], tenista [758] => * [[Ilarion II. Roganović]], metropolita černohorsko-brdský [759] => * [[Dejan Savićević]], fotbalista [760] => * [[Ermin Seratlić]], fotbalista [761] => * [[Vojislav Vojo Stanić]], sochař a malíř [762] => * [[Risto Stijović]], sochař [763] => * [[Božidar Vuković]], malíř [764] => * [[Milos Raonic]], [[Kanada|kanadský]] sportovec [[Černohorci|čenohorského]] původu [765] => * [[Dejan Zlatičanin]], boxer [766] => * [[Ivan Strugar]], kickboxer [767] => [768] => == Odkazy == [769] => === Reference === [770] => [771] => [772] => === Literatura === [773] => [774] => * Studija dugoročnog razvoja javnog gradskog i prigradskog saobraćaja u Podgorici. [775] => [776] => === Externí odkazy === [777] => * {{Commons}} [778] => * {{commonscat|Podgorica}} [779] => * {{Wikislovník|heslo=Podgorica}} [780] => * [https://web.archive.org/web/20180115020818/http://podgorica.me/ Oficiální stránky města] [781] => * [http://www.visit-montenegro.com/cities-podgorica.htm visit-montenegro.com] {{Wayback|url=http://www.visit-montenegro.com/cities-podgorica.htm |date=20080203213205 }} [782] => * [http://www.photo-montenegro.com/ photo-montenegro.com] [783] => [784] => {{Černá Hora}} [785] => {{Hlavní města Evropy}} [786] => [787] => {{Autoritní data}} [788] => {{Portály|Černá Hora|Balkán}} [789] => [790] => [[Kategorie:Podgorica| ]] [791] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [792] => [[Kategorie:Města v Černé Hoře]] [793] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Černé Hoře]] [] => )
good wiki

Podgorica

Podgorica (černohorsky v cyrilici: Подгорица) je hlavní a největší město Černé Hory a zároveň ekonomické, kulturní a vzdělávací centrum země. V roce 2011 zde žilo 151 312 obyvatel.

More about us

About

S populací přes 200 000 obyvatel je město dynamickým centrem kultury, obchodu a vzdělání. Historie Podgorice sahá až do antických dob, což městu propůjčuje bohaté kulturní dědictví a rozmanitou architekturu. Město je obklopeno malebnou přírodou a nádhernými horami, které nabízejí řadu možností pro venkovní aktivity, jako jsou turistika, cyklistika a další sporty. Řeka Morača, která prochází městem, dodává lokální krajině okouzlující atmosféru a stává se oblíbeným místem pro relaxaci. Podgorica se pyšní různorodými kulturními institucemi, včetně muzeí, galerií a divadel, která reprezentují jak tradiční, tak moderní umění. Město hostí řadu festivalů, které oslavují místní kulturu, sezónní skladby a gastronomie, čímž přitahují návštěvníky z celého světa. Doprava v Podgorice je dobře vybudována a město je dostupné jak po silnicích, tak železnici. Mezinárodní letiště se nachází nedaleko, což usnadňuje přístup do města pro turisty i obchodní cestující. Toto všechno činí Podgoricu atraktivní destinací pro návštěvníky, kteří chtějí zažít kombinaci přírodní krásy a městského života. Společnost v Podgorici je přátelská a otevřená, což vytváří příjemnou atmosféru pro místní obyvatele i návštěvníky. Město se neustále vyvíjí a modernizuje, přičemž si zachovává svůj jedinečný charakter a tradice. Podgorica je tak místem, kde se historie setkává s dynamickým rozvojem, čímž nabízí skvělý základ pro různé příležitosti a zážitky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bělehrad','Albánie','Srbsko','Černohorci','2006','2011','Cetinje','ProMonte','21. století','Zetská nížina','1326','Srbové'

1326

2006

2011

Albánie

Bělehrad

Černohorci

Cetinje

ProMonte

Srbové

Srbsko