Array ( [0] => 14682988 [id] => 14682988 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pomoří [uri] => Pomoří [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | obrázek = Calle Dlugie Pobrzeze, Gdansk, Polonia, 2013-05-20, DD 06.jpg [2] => | popisek = [[Gdaňsk]] [3] => | mapa = K0nigl+BherzoglPreussen en.png [4] => | popisek mapy = Pomoří (Pomerelia) jako jedno z vojvodství [[Královské Prusy|Královských Prus]], v letech [[1466]]/[[1569]]–[[1772]] autonomní země [[Koruna království polského|Polské koruny]] [5] => | počet obyvatel = [6] => | obyvatelé aktuální k = odhad [7] => | status = [[region]], [[historická země]] [8] => | jazyk = [[kašubština]], [[polština]] [9] => | národnosti = [10] => | náboženství = [11] => | nejvyšší hora = [12] => | výška nejvyšší hory = [13] => | hlavní město = [14] => | součást státu = {{vlajka a název|Polsko}} [15] => }} [16] => '''Pomoří''', též '''Gdaňské''' nebo '''Východní Pomoří''' ([[polština|polsky]] ''Pomorze Gdańskie'' či ''Pomorze Wschodnie''; [[Kašubština|kašubsky]] ''Pòrénkòwô Pòmòrskô''; [[němčina|německy]] ''Pommerellen''; [[Latina|latinsky]] ''Pomerelia''), je historická země při pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]], od roku [[1945]] součást [[Polsko|Polska]], v jehož rámci od roku [[1999]] rozdělená mezi nynější [[samospráva|samosprávná]] [[vojvodství]] [[Pomořské vojvodství|Pomořské]] a [[Kujavsko-pomořské vojvodství|Kujavsko-pomořské]]. Historickou metropolí je [[Gdaňsk]]. Pomoří je domovem druhé největší polské národnostní menšiny, [[Kašubové|Kašubů]]. [17] => [18] => == Název == [19] => [[Soubor:POL województwo pomorskie COA.svg|náhled|upright=0.4|vlevo|Znak [[Pomořské vojvodství|Pomořského vojvodství]], černý [[gryf]] na zlatém poli]] [20] => [[Soubor:POL Kaszuby COA.svg|náhled|upright=0.4|vlevo|Znak [[Kašubsko|Kašubska]] a [[Kašubové|Kašubů]]]] [21] => Starý [[Západoslovanské jazyky|slovanský]] název ''Pomorьje'' („Země podél moře“) je v historii a geografii užíván poněkud matoucím způsobem, protože v polském prostředí se pojem Pomoří (''Pomorze'') vztahoval a vztahuje na velkou část jižního baltského pobřeží, tedy také na dříve [[Svatá říše římská|římsko-německé]], resp. německé, dnes mezi Polsko a [[Německo]] rozdělené [[Pomořany]] – ty však latina, němčina i čeština odlišují. Důvodem je zde jiný úhel pohledu. Římsko-německé prostředí neakceptovalo původní slovanské názvy území. Vždy když byla podmaněna nová oblast, získala od nových pánů nový název a tak Lužice se staly Saskem, země Luticů se stala Braniborskem, Západní Pomoří se stalo Pomořanskem, severozápadní Velkopolsko se stalo Novou Markou, Východní Pomoří se stalo Západním Pruskem, Velkopolsko se stalo Poznaňskem (Posen) apod. Argumentování jiným etnicko-státoprávním vývojem pro změnu názvu území je zavádějící, protože jiný etnicko-státoprávní vývoj je výsledkem výboje a ne naopak. Polština ale jak Pomoří, tak Pomořany označuje stejně a rozlišuje mezi nimi pouze přívlastky: Pomořany jsou tedy „Západní Pomoří“ (''Pomorze Zachodnie'') či „Pooderské Pomoří“ (''Pomorze Nadodrzańskie''), protože z pohledu Poláků, ale i Kašubů je důležitá situace před výbojem a změny zavedené dobyvateli samozřejmě neuznávají. Kašubové původně žili v celém Pomoří (tedy i v tzv. Pomořansku) a celou oblast mezi Vislou a deltou Odry považovali za jednu zemi. Tento pohled od nich přejaly sousedící slovanské kmeny, které později vytvořily polský stát. Proto polsko-kašubské prostředí používá jednotný název pro Pomoří i Pomořansko. V době, kdy římsko-německé prostředí zavádělo nové názvy pro dobytá území, český stát byl součástí Svaté říše římské, proto čeština přijala názvosloví vycházející z tohoto prostředí. [22] => [23] => == Dějiny == [24] => [25] => === Středověk === [26] => Během 6. století obsadily uprázdněné oblasti od ústí [[Visla|Visly]] až téměř po ústí [[Labe]] [[Slované|slovanské]] kmeny. Do konce [[10. století]] se v prostoru mezi Vislou (na východ od níž sídlili [[Prusové]]) a [[Odra|Odrou]] (na západ od ní byl svaz [[Lutici|Luticů/Veletů]]) ustavil raně středověký stát kmene, resp. kmenového svazu [[Pomořané|Pomořanů]], jenž vynikal pozoruhodnou městskou kulturou ([[Štětín]], [[Wolin]], [[Kamień Pomorski]], [[Kolobřeh]], Gdaňsk). Pomořané vytvořili stát, od poloviny [[12. století]] pod vládou vlastní dynastie [[Samborovci|Samborovců]], který existoval do 1294 roku. [27] => [28] => Během své existence byl tento stát střídavě plně nezávislý nebo v lenní závislosti na polském státu. Poprvé Pomoří bylo připojeno k Polsku za vlády [[Měšek I.|Měška I.]] v druhé polovině 10. století. Během kolapsu polského státu za vlády [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I.]] v roce 1038 se Pomoří osamostatnilo. Ovšem v roce 1048 bylo Kazimírem opět připojeno k Polsku. Na počátku vlády [[Boleslav II. Smělý|Boleslava II.]] se Pomoří opět osamostatnilo (kolem roku 1060). Na krátko bylo Pomoří připojeno k Polsku v roce 1090 za vlády [[Vladislav I. Herman|Vladislava I.]]. [29] => [30] => Trvalou lenní závislost na Polsku Pomoří přijalo v roce 1119 za vlády polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III.]]. Vládu ve jménu polského knížete na pomoří spravoval místodržící. V roce 1155 titul místodržícího získal Soběslav, který dal počátek dynastii Samborovců (Sobiesławiców). Během feudálního rozdrobení Polska Samborovci získávali pořád větší samostatnost. V roce 1210 místodržící Mstivoj I složil lenní přísahu dánskému králi, ale už v roce 1211 opětovně složil lenní přísahu polskému seniorálnímu knížeti [[Lešek I. Bílý|Leškovi I.]]. [31] => [32] => Po Leškově smrti v roce 1227 se Pomoří stalo jedním ze suverénních státu rozdrobeného Polska, i když na jejím trůně nevládli Piastovci, ale členové Samborovské dynastie. V roce 1282 pomořanský kníže Mstivoj II uzavřel pakt s velkopolským knížetem [[Přemysl II. Velkopolský|Přemyslem II]]. Součástí dohody bylo ustanovení, že kdo z nich bude žít déle zdědí knížectví toho druhého. Když v roce 1294 Mstivoj II zemřel Pomoří získal Přemysl II. a připojil ho ke svému knížectví. V roce 1295 se Přemysl II. korunoval na polského krále, ale už v roce 1296 byl zavražděn. V následujících letech Pomoří bylo v držení různých polských knížat střídavě s Přemyslovci vystupujícími zde v roli polských králů. Po 1306 roku v souboji o vládu nad Polskem vyhrál kujavský kníže [[Vladislav I. Lokýtek]], který získal vládu také nad Pomořím. Ovšem v roce 1308 Gdaňsk obsadili Braniborci. Vladislav I požádal o pomoc Řád německých rytířů, ovšem netušil jak velkou chybu udělal. Místo pomoci Řád zabral Pomoří pro sebe. [33] => [34] => V letech [[1308]]/[[1309|09]] bylo území zabráno [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]], který tak na 157 let odřízl polský (resp. později [[Polsko-litevská unie|polsko-litevský]]) stát od přístupu k moři a pozýváním [[Němci|německých]], [[Holanďané|holandských]] a [[Frísové|fríských]] kolonistů ([[německá východní kolonizace]]) silně a na dlouhá staletí změnil etnický i kulturně-hospodářský ráz oblasti. [35] => [36] => === Pod polskou svrchovaností === [37] => {{Viz také|Královské Prusko}} [38] => [[Soubor:POL województwo pomorskie IRP COA.svg|náhled|upright=0.5|Znak Pomořského vojvodství (1466–1772), červený gryf na stříbrném poli]] [39] => Výsledkem [[Druhý toruňský mír 1466|druhého toruňského míru]] ([[1466]]) bylo rozdělení pruského řádového státu, přičemž Pomoří se jako součást tzv. [[Královské Prusy|Královských Prus]] stalo volně připojenou součástí [[Koruna království polského|Polské koruny]]. To se změnilo roku [[1569]], kdy se polsko-litevské soustátí změnilo [[Lublinská unie|lublinským aktem]] v [[Reálná unie|reálnou unii]] a také Královské Prusy byly [[Inkorporace|inkorporovány]] do Polska – jejich autonomie byla podstatně omezena, ale uchovaly si některé svébytné instituce a rysy, hlavně vlastní [[Stavy|stavovskou]] obec. [40] => [41] => Pomoří bylo od připojení k Polsku už pevně územně definováno a administrativně uspořádáno: stalo se [[vojvodství]]m o rozloze necelých 13 000 km² (z čehož 463 km² bylo v přímé držbě Gdaňsku), ohraničeným tokem Visly, mořským břehem, [[Lęborsko-bytowská země|zemí lęborsko-bytowskou]], [[Zadní Pomořany|Zadními Pomořany]] (tj. Říší), [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolskem]] a [[Kujavsko|Kujavskem]]. Pomoří tvořilo jedno ze tří vojvodství, resp. čtyř zemí Královských Prus. Dále se dělilo na 8 [[Powiat|poviatů]]: [42] => * pucký, [43] => * mirachowský, [44] => * gdaňský, [45] => * nowský, [46] => * tczewský, [47] => * świecký, [48] => * tucholský, [49] => * człuchowský. [50] => V letech [[1637]]–[[1657|57]] bylo Pomořské vojvodství ještě rozšířeno o [[Lęborsko-bytowská země|zemi lęborsko-bytowskou]] (předtím léno Polské koruny v držbě pomořanských knížat), jež byla řazena jako 9. poviat. V čele vojvodství stál vojvoda s právem vést zemskou hotovost, svolávat [[sejmík]] a předsedat zemskému soudu, jeho zástupcem byl gdaňský [[Purkrabí|kastelán]], pod ním stál [[podkomoří]] pro záležitosti hospodářsko-správní. [51] => [52] => === V rámci Pruska a Německa === [53] => Roku [[1772]] při [[Dělení Polska|prvním dělení Polska]] byly téměř celé Královské Prusy (s výjimkou Gdaňska a Toruně) zabrány [[Prusko|Pruskem]] a následujícího roku proměněny v provincii [[Západní Prusko]] (''Provinz Westpreußen''). Gdaňsk a Toruň byly Pruskem zabrány během druhého dělení Polska v roce 1793. Poláci i Kašubové byli v XIX. století vystaveni silné germanizaci, zvláště v období působení kancléře [[Otto von Bismarck|Bismarcka]]. Dělení Polska Ruskem, Pruskem a Rakouskem se stalo zdrojem trvalého napětí mezi Poláky a Němci s Rusy na straně druhé. [54] => [55] => === 20. století === [56] => [[Soubor:Map of nationalities of eastern provinces of German Empire according to German census of 1910 by Jakob Spett.png|náhled|upright=1.1|Národnostní situace ve východních částech Německé říše v roce [[1910]] (Němci, Poláci); Pomoří, tehdy jako součást provincie Západní Prusko (''Westpreuszen''), je uprostřed nahoře]] [57] => Po obnovení polské státnosti byla část Pomoří v podobě tzv. [[Gdaňský koridor|Gdaňského koridoru]] z vůle vítězných velmocí (zejména [[Spojené státy americké|USA]] a [[Třetí Francouzská republika|Francie]]) připojena v roce [[1920]] k [[Druhá Polská republika|Polsku]] a začleněna do nově ustaveného Pomořského vojvodství. (Zbytek historického Pomoří spadl pod jurisdikci polosamostatného [[Svobodné město Gdaňsk|Svobodného města Gdaňsku]].) Vlivem masivního, částečně též polskými úřady vynucovaného vystěhovávání Němců – z ekonomických i národnostních důvodů – v novém polském vojvodství poklesl procentní podíl německojazyčného obyvatelstva z téměř 43 % (1910) na necelých 19 % (1921) a nadále silně klesal. Jak místní německá menšina, tak zejména německý stát a veřejnost se nesmířili s polskou nadvládou nad Pomořím a oddělením Gdaňska i [[Východní Prusko|Východního Pruska]] od vlastního Německa, což bylo zdrojem trvalého německo-polského napětí, jež velmi zesílilo ke konci 30. let. Trvalý požadavek scelit znovu německé území a odčinit „[[Versailleský mírový systém|versailleskou]] křivdu“ vedl nakonec ke stupňujícímu se tlaku na Polsko, jež se životně důležitého koridoru a gdaňského obchodního uzlu odmítalo vzdát; výsledkem byl nakonec výbuch [[Druhá světová válka|druhé světové války]], která začala právě v tomto prostoru. [58] => [59] => [[Soubor:Krainy-historyczne-Polski.png|náhled|upright=1.1|Pomoří a další historické země Polska na pozadí moderních správních hranic]] [60] => Během německého [[Invaze do Polska (1939)|útoku na Polsko]] bylo Pomoří obsazeno Německem. 7. září se vzdala polská základna na území Svobodného města Gdaňsk, 14. září německá vojska dobyla polský přístav Gdyně a 19. září byly poraženy polské jednotky bránící se v kapse u Oksyvské Kupy (Kępa Oksywska) na sever od Gdyně. Poslední polské jednotky na Pomoří se bránily na Helské kose, kde se polská námořní základna ve městě Hel vzdala teprve 2. října. Polská armáda byla v Polsku Němci poražena, ale polský stát nekapituloval, polská vláda se přesunula do západní Evropy a vytvořila nové vojenské jednotky ve Francii a Velké Británii a pokračovala v boji proti Německu. Hitler ovšem část polského okupovaného území, včetně Pomoří, připojil přímo k Německu. Německá okupační administrativa tu vytvořila [[Reichsgau|říšskou župu]] Gdaňsk-Západní Prusko (''Danzig-Westpreussen'') o rozloze 26 000 km². Vzápětí začala bezohledná a krutá nacistická politika nejen pouhého národnostního útlaku, ale přímo snaha o vyhlazení anebo vyhnání Poláků, Kašubů a Židů, což trvalo až do samého závěru války (masakr v Piasnicy, říjen 1939 – duben 1940); zejména v tomto ohledu nechvalně proslul zdejší [[koncentrační tábor Stutthof]]. [61] => [62] => V únoru až dubnu 1945 bylo [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a polskou lidovou armádou během [[Východopomořanská operace|Východopomořanské operace]] dobyto území podél jižního baltského pobřeží po Odru. Po konci války bylo k Polsku jako jedno z tzv. [[Znovuzískaná území|znovuzískaných území]] připojeno nejen celé Pomoří i s Gdaňskem, ale též sousední Zadní Pomořany a malý pruh [[Přední Pomořany|Předních Pomořan]] až k Odře. Místní [[Útěk a vyhnání Němců z Polska|německá populace byla vyhnána]], území dosídleno Poláky z tzv. [[Kresy|Kresů]] (bělorusko-ukrajinských oblastí) a Kašubové vystaveni silné [[Polonizace|polonizaci]]. [63] => [64] => == Odkazy == [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat}} [68] => [69] => === Literatura === [70] => * {{citace monografie | příjmení = Řezník| jméno = Miloš| odkaz na autora = | titul = Pomoří mezi Polskem a Pruskem: patriotismus a identity v Královských Prusech v době dělení Polska| vydavatel = Karolinum| místo = Praha| rok vydání = 2001| edice = Acta Universitatis Carolinae| subedice = Philosophica et historica. Monographia| svazek edice = 157| isbn = 80-246-0216-4}} [71] => [72] => {{Pahýl}} [73] => {{Historické regiony Polska}} [74] => {{Portály|Historie|Polsko}} [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Historická území Polska]] [78] => [[Kategorie:Historická území Německa]] [] => )
good wiki

Pomoří

Pomoří, též Gdaňské nebo Východní Pomoří (polsky Pomorze Gdańskie či Pomorze Wschodnie; kašubsky Pòrénkòwô Pòmòrskô; německy Pommerellen; latinsky Pomerelia), je historická země při pobřeží Baltského moře, od roku 1945 součást Polska, v jehož rámci od roku 1999 rozdělená mezi nynější samosprávná vojvodství Pomořské a Kujavsko-pomořské. Historickou metropolí je Gdaňsk.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'vojvodství','1772','Gdaňsk','Koruna království polského','Lęborsko-bytowská země','1466','1569','polština','Královské Prusy','Slované','1308','Druhá světová válka'

1308

1466

1569

1772

Gdaňsk

Polština

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.

Vojvodství