Array ( [0] => 14670978 [id] => 14670978 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Postřižiny [uri] => Postřižiny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=rituálu|druhý=filmu|rozlišovač=film}} [1] => {{Neověřeno}} [2] => [[Soubor:Zisterzienser Ritus.jpg|náhled|[[Cisterciácký řád|Cisterciácký mnich]] s ''tonzurou'' při [[Mše|mši]]]] [3] => '''Postřižiny''' (v [[pravoslaví]] '''postřižení''', latinsky '''tonzura''', starším pravopisem ''tonsura'') je [[rituál]]ní (obřadné) ustřižení vlasů se [[Symbolika|symbolickým]] a často [[Iniciační rituál|iniciačním]] významem. [4] => [5] => Tento obřad lze v mnoha formách nalézt u mnoha kultur nejen v [[Evropa|Evropě]] ([[Slované]], [[Římané]]), ale i u kultur [[Asie|asijských]] (např. [[Čína|Číňané]]). U [[křesťanství|křesťanského]] [[duchovenstvo|duchovenstva]] tonzura spočívá v jejich částečném nebo úplném ostříhání a má symbolizovat, že se [[duchovní]] odevzdává do služby [[Bůh|Bohu]]. [6] => [7] => O vzniku a původu tohoto rituálu existuje několik teorií, z nichž nejvýznamnější předpokládají, že se jedná o náhradu lidské [[oběť|oběti]] – tzn. nebyl obětován celý člověk, ale pouze jeho část. Druhá poměrně významná teorie předpokládá, že bohům byla věnována část člověka, aby jej přijali pod svoji ochranu a jakoby se s ním „seznámili“. [8] => [9] => Samotné provedení pak mohlo být pouze ustřižení jednoho či několika pramenů, zastřižení vlasů nebo sestřižení vlasů do nějaké podoby, popř. i vyholení celé [[lebka|lebky]]. Někdy se jednalo o hlavní prováděný obřad, často však byly postřižiny prováděny jako doplňkový obřad. [10] => [11] => U některých národů byl tento zvyk prováděn pouze jednou za život, u jiných se vyskytuje několikrát za život (např. přijetí jména i svatba). [12] => [13] => == Tonzura v křesťanství == [14] => [15] => === Historie === [16] => Vyholená část vlasů na temeni hlavy je typická úprava účesu těch příslušníků církevního [[duchovenstvo|kléru]], kteří přijali kněžské [[svěcení]].Vondrušková, Alena: ''Jařmo, parkán, trdlice, aneb, Výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění'', [[Grada]], [[Praha]], [[2011]]: s. 166. {{ISBN|978-80-247-3946-5}} [[Křesťan]]é zavedli, že si kněží na znamení své duchovní služby nechali na temeni vyholit malé kolečko, které [[biskup]] pomazal posvěceným olejem (proto se ve středověku říkalo kněžím „pomazaní“ nebo „vyholení“). Odtud byl odvozen i zvyk pomazat hlavu krále při korunovaci („pomazané hlavy“ ve smyslu vládci). Postřižiny podstupovali [[novic]]ové a [[novicka|novicky]] při přijetí do řeholního řádu společně s odložením světského oděvu a [[obláčka|obláčkou]] oděvu řeholního. U žen nebyla vyholena tonzura, pouze zkráceny dlouhé vlasy. Postřižiny mohli na znamení řeholního slibu podstoupit i laičtí bratři. Rituál nebyl spojen s pomazáním, tedy s kněžským svěcením. Z tohoto důvodu [[jáhen]] a [[řeholník]] tonzuru mít nemuseli, ale často si ji nechali vytvořit dobrovolně. Rituál stříhání vlasů byl ve středověku rozšířený (jedna kadeř na spánku, část vlasů na temeni nebo vyholení celé hlavy). Obvykle se podle tvaru tonzury dalo poznat, k jakému [[Řád (církev)|řádu]] dotyčný patří. Zvláště benediktini si často vyholovali celé temeno hlavy a nechávali z vlasů jen jakýsi věneček. [17] => [18] => Protože i duchovní podléhali módním trendům, nastal problém v 17. století, kdy bylo téměř nemožné vyjít do společnosti bez [[Alonžová paruka|alonžové paruky]], kterou zavedl [[Ludvík XIV.]] (zlé jazyky tvrdily, že měl málo vlasů). Při církevních obřadech musela být tonzura [[prelát]]a bezpodmínečně viditelná. A tak se začaly vyrábět [[paruka|paruky]] s odklápěcí částí na temeni, aby ji kněz mohl při oficiálních úkonech odkrýt. [19] => [20] => V dnešní době je používána hlavně [[mnich]]y a lidmi, kteří tuto praxi chápou jako symbol jejich pohrdání [[Světskost|světským]] životem. [21] => [22] => === Zrušení tonzury v katolické církvi === [23] => V [[katolická církev|katolické církvi]] zrušil [[povinnost]] tonzury [[papež]] [[Pavel VI.]] v [[motu proprio]] ''[[Ministeria quaedam]]'' a ''[[Ad pascendum]]'' z [[15. srpen|15. srpna]] [[1972]]. [24] => [25] => Dnes tonzuru nosí řády a kongregace katolické Tradice – komunity (dříve) spřátelené s [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.|FSSPX]] a samozřejmě komunity [[Sedesvakantismus|sedevakantistů]]. [26] => [27] => Někdy se tonzura objevuje v nových pokoncilních hnutích (řády, kongregace, společnosti apoštolského života atd.). [28] => [29] => [[Soubor:Sinfonía (Instrumento musical).png|vpravo|náhled|140px|Petrovská tonzura]] [30] => [31] => === Druhy tonzury === [32] => Rozlišují se: [33] => [34] => * pavlovská tonzura (''tonsura Pauli'') [35] => ** vlasy jsou úplně ostříhány, v dnešní době je však ustřiženo pouze velmi málo vlasů; používáno [[Pravoslaví|pravoslavnou církví]] ([[duchovní]] a [[mnich|mniši]]).{{Cite journal|last= McCarthy|first= Daniel|authorlink= |coauthors= |year= 2003|month= |title= On the Shape of the Insular Tonsure|journal= Celtica|volume= 24|issue= |pages= 140–167|id= |url= http://www.celt.dias.ie/publications/celtica/c24/c24-140-167.pdf|accessdate= June 18, 2009|quote= |titul= Archivovaná kopie|datum přístupu= 2013-02-26|url archivu= https://web.archive.org/web/20090326224341/http://www.celt.dias.ie/publications/celtica/c24/c24-140-167.pdf|datum archivace= 2009-03-26|nedostupné= ano}} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.celt.dias.ie/publications/celtica/c24/c24-140-167.pdf |datum přístupu=2013-02-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090326224341/http://www.celt.dias.ie/publications/celtica/c24/c24-140-167.pdf |datum archivace=2009-03-26 }} [36] => * petrovská tonzura (''tonsura Petri'') [37] => ** ponechání [[věnec|věnce]] [[vlas]]ů různé šířky, tzv. Petrova koruna neboli ''corona Petri'' (vlasy měly symbolizovat [[Trnová koruna|trnovou korunu]]), obvyklá u [[kněz|kněží]] v [[západní církev|západní církvi]].http://www.britannica.com/EBchecked/topic/599380/tonsure, tonsure, [5.12.2012]. Tuto tonzuru měl i [[Theodor z Tarsu]], který působil v [[Malá Asie|Malé Asii]]. Před vysvěcením na [[Arcibiskup canterburský|arcibiskupa z Canterbury]] si musel nechat vlasy dorůst, než mohl být v roce [[668]] znovu ostříhán a vysvěcen papežem [[Vitalianus|Vitalianem]]. [38] => * janovská tonzura – oholena jen přední polovina [[hlava (člověk)|hlavy]] od ucha k uchu, běžná do [[8. století]] u [[Keltové|Keltů]] ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]] a [[Irsko (ostrov)|Irsku]]McCarthy, s. 140 [39] => [40] => == Postřižení v antických náboženstvích == [41] => Podobný zvyk, jako jsou postřižiny, znali už staří [[Starověký Egypt|Egypťané]], [[Starověký Řím|Římané]] a zřejmě i další národy [[Blízký východ|Předního Východu]]. [42] => [43] => == Postřižení v pravoslaví == [44] => [[Pravoslaví|Pravoslavní]] tonzuru v katolickém slova smyslu nepraktikují. Při postřižení žalmisty a při chirotonii (kněžském svěcení) je prováděno postřižení, kdy světící biskup odstřihne několik málo svěcencových vlasů. [45] => [46] => == Tonzura v judaismu == [47] => V [[Judaismus|judaismu]] je [[zvyk]]em stříhat chlapce poprvé, když dovrší tři roky věku. Dostává [[Kipa|kippu]] a [[cicit]] a dle tradice by se měl od této chvíle začít učit základní modlitby, např. [[Šema Jisra'el|Šma]], a dodržovat první [[Micva|micvot]]. Tento obřad se nazývá u [[Aškenázští Židé|Aškenázů]] v jazyce [[jidiš]] upšerin ''אפשערן'', u [[Sefardé|Sefardů]] pak chalaka ''חלאקה''. [48] => [49] => == Tonzura v buddhismu == [50] => V [[Buddhismus|buddhismu]] je tonzura částí [[Obřad|ceremoniálu]] vysvěcení [[Noviciát|novice]] (obřad ''pravrajyā''; česky ''odejití'') nebo mnicha (obřad ''upasaṃpadā''; česky ''blížící se askezi''). [[Mnich]] poté musí svůj obličej a hlavu udržovat bez vlasů. V [[Myanmar]]u (Barmě) nebo [[Thajsko|Thajsku]] musí chlapci, které čeká obřad ''pravrajyā'', strávit pár dnů nebo měsíců v [[chrám]]u, kde je rituál tonzury důležitou částí jejich zasvěcení. [51] => [52] => == Tonzura v hinduismu == [53] => V [[Hinduismus|hinduismu]] je prováděn obřad ''cūḍākaraṇa'' (česky ''první stříhání vlasů'') , při kterém je tonzura jednou z obětí, jež vyznačují přerod z nemluvněte na dítě. Tento obřad obvykle probíhá ve dvou letech. Tento typ tonzura spočívá v ponechání vlasů pouze a temeni hlavy. [54] => [55] => == Mimonáboženská tonzura == [56] => [57] => === U dětí === [58] => Postřižiny se nejčastěji konaly buď u velmi malých dětí, nejčastěji při pojmenování, nebo v okamžiku, kdy se dostávali do [[puberta|puberty]]. Ve středověku byly postřižiny typicky školním rituálem, při němž se stříhaly vlasy malým chlapcům po přijetí do katedrálních škol. Další možností je ještě dosažení sexuální dospělosti (u dívek první [[menstruace]]). Někteří badatelé se domnívají, že právě v oslavě dospělosti ženy lze hledat kořeny tohoto zvyku, to by ovšem naznačovalo, že se jedná o jeden z nejstarších zvyků, pocházející až z období matriarchální společnosti. [59] => [60] => V [[Rusko|Rusku]] ({{Vjazyce2|ru|''постриг''}}) se rituál udržel i po přijetí [[křesťanství]], ačkoliv spíše než o obřad se pak jednalo o jakýsi zvyk, aplikovaný v knížecích rodinách, pouze na chlapcích. Tito chlapci zde byli postřihováni mezi 3.–5. rokem a zpravidla se jednalo o první stříhání vlasů. Samotné stříhání pak probíhalo v chrámu za přítomnosti [[biskup]]a. Po tomto ostříhání byl takový chlapec zpravidla posazen na [[Kůň|koně]]. Toto posazení na koně se dělo za přítomnosti lidu a jednalo se vlastně o jakési ukázání nového pána lidu a [[bojar]]ům. Později tento zvyk prošel zajímavou obměnou a ztratil svůj původní význam, neboť se přenesl i mezi neknížecí rodiny a v této podobě bývá chápán jako jakési symbolické předání dítěte (zpravidla chlapce) z [[matka|mateřské]] výchovy do výchovy pro život, tj. [[otec|otci]]. Zajímavé na tom je, že existuje i teorie, že toto byl jeden z původních významů postřižin. [61] => [62] => === U dospělých lidí === [63] => [[Soubor:Beaux-Arts de Carcassonne - Le dernier des Mérovingiens - Evariste-Vital Luminais -Joconde 04400000403.jpg|náhled|Stříhání vlasů sesazeného franského krále [[Childerich III.|Childericha III.]]]] [64] => [65] => Jak již bylo zmíněno, někdy byl tento obřad spojován s přijetím dítěte do stavu dospělosti, kdy právě oním ostříháním se stal dospělým jedincem společnosti (v tomto případě se jednalo zpravidla, nikoli však výhradně o chlapce), tento druh postřižin byl rozšířen především v předkřesťanské [[Skandinávie|Skandinávii]]. U žen se nejednalo o vymezení stavu přechodu do dospělosti, neboť ženou se dívka pravděpodobně stala již začátkem první menstruace, ale pouze o zdůraznění a oslavu její plodnosti, která byla pravděpodobně prováděna při nejbližší příležitosti, od počátku této první menstruace. [66] => [67] => Další aplikací, poměrně běžnou u některých [[Slované|Slovanů]], tohoto zvyku bylo stříhání vlasů při svatbě, a to jak ženichovi, tak nevěstě. Toto ostříhání jim mělo zajistit šťastné a plodné manželství. [68] => [69] => V křesťanských dějinách si hlavu nechávali původně oholit [[kajícník|kajícníci]], tento rituál se poté stal součástí vstupu do kláštera, přijetí [[mnich|mnišské]] hodnosti. V [[katolická církev|katolické církvi]] se tento obřad ([[tonzura]]) stal součástí jmenování nových duchovních, kdy světící [[kněz]] odstřihne novému knězi na každé straně hlavy a uprostřed pramen vlasů, to je symbolické znamení, že se nový kněz vzdal rozkoší života. [70] => [71] => Ve [[Pravoslaví|východních církvích]] ({{Vjazyce2|ru|''пострижение''}} – postriženie) tímto způsobem novokřtenci dávali najevo, že budou sloužit [[Kristus|Kristu]], tento zvyk pravděpodobně vychází z [[Byzantská říše|východořímské říše]], kde se tímto způsobem označovali otroci. [72] => [73] => == Odraz v umění == [74] => Symbolika tohoto obřadu hraje roli v českém filmu ''[[Postřižiny (film)|Postřižiny]]'' z roku [[1980]], respektive v literární předloze [[Bohumil Hrabal|Bohumila Hrabala]]. [75] => [76] => == Odkazy == [77] => [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Literatura === [82] => * {{Citace elektronického periodika [83] => | příjmení = McCarthy [84] => | jméno = Daniel [85] => | titul = On the Shape of the Insular Tonsure [86] => | periodikum = Celtica [87] => | datum přístupu = 18. 4. 2013 [88] => | ročník = 2003 [89] => | číslo = 24 [90] => | strany = 140–167 [91] => | url = http://www.celt.dias.ie/publications/celtica/c24/c24-140-167.pdf [92] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090326224341/http://www.celt.dias.ie/publications/celtica/c24/c24-140-167.pdf [93] => | datum archivace = 2009-03-26 [94] => | nedostupné = ano [95] => }} [96] => * {{citace monografie | jméno = Alena | příjmení = Vondrušková | titul = Jařmo, parkán, trdlice, aneb, Výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění | vydavatel = Grada | místo = Praha | rok = 2011| počet stran = 166 | isbn = 978-80-247-3946-5| jazyk = čeština}} [97] => [98] => === Související články === [99] => * [[Solideo]] [100] => * [[Tonzura]] [101] => [102] => === Podobné názvy === [103] => * [[Postřižín]] [104] => [105] => === Externí odkazy === [106] => * {{Commonscat|Tonsure}} [107] => * {{Otto|heslo=Postřižiny}} [108] => * {{Wikislovník|heslo=postřižiny}} [109] => {{Autoritní data}} [110] => [111] => [[Kategorie:Rituály]] [112] => [[Kategorie:Účesy]] [113] => [[Kategorie:Církev]] [] => )
good wiki

Postřižiny

mši Postřižiny (v pravoslaví postřižení, latinsky tonzura, starším pravopisem tonsura) je rituální (obřadné) ustřižení vlasů se symbolickým a často iniciačním významem. Tento obřad lze v mnoha formách nalézt u mnoha kultur nejen v Evropě (Slované, Římané), ale i u kultur asijských (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mnich','Pravoslaví','katolická církev','kněz','duchovenstvo','biskup','duchovní','Slované','křesťanství','novicka','Pavel VI.','Irsko (ostrov)'

Biskup

Duchovenstvo

Duchovní

Kněz

Křesťanství

Mnich

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.