Array ( [0] => 15591961 [id] => 15591961 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Praxiteles [uri] => Praxiteles [3] => Edifici carrer Tallers 45 Barcelona - 03 Praxiteles.JPG [img] => Edifici carrer Tallers 45 Barcelona - 03 Praxiteles.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - umělec}} [1] => [2] => '''Praxiteles''' ([[řečtina|řecky]] ''Πραξιτέλης''; asi [[370 př. n. l.]] – [[330 př. n. l.]]) byl [[starověk]]ý [[Řekové|řecký]] [[sochař]], jeden z nejvýznamnějších sochařů 4. století př. n. l. [3] => [4] => == Život a dílo == [5] => [[File:Hermes Praxiteles 1887.jpg|thumb|upright|Hermés|left]] [6] => [7] => O jeho životě je známo minimum informací, s výjimkou toho, že byl synem sochaře Cephisodota staršího ([[Kéfisodótos]]), {{Citace monografie [8] => | příjmení = Chatelet [9] => | jméno = Albert [10] => | příjmení2 = Groslier [11] => | jméno2 = Bernard Philipp [12] => | titul = Světové dějiny umění [13] => | vydání = [14] => | vydavatel = Ottovo nakladatelství [15] => | místo = Praha [16] => | rok vydání = 2004 [17] => | počet stran = [18] => | strany = 120 [19] => | isbn = 80-7181-936-0 [20] => }} a že i jeho dva synové, Cephisodotus mladší a Timarchus se stali sochaři. Nejasnosti v životopise vedou k tomu, že někteří odborníci soudí, že dílo dnes připisované Praxitelovi vytvořili ve skutečnosti dva různí sochaři. Tuto hypotézu podporuje i seznam Praxitelových děl zkompletovaný podle zpráv antických autorů, který je nejdelší, jaký pro řeckého sochaře vůbec známe {{Citace elektronické monografie [21] => | příjmení = Kafková [22] => | jméno = Martina [23] => | titul = Srovnání Práxitela, Skopy a Lýsippa [24] => | url = https://is.muni.cz/th/mqrnb/Praxiteles__Skopa_a_Lysippos_Nnnn.pdf [25] => | vydavatel = Masarykova univerzita [26] => | místo = Brno [27] => | datum vydání = 2007 [28] => | datum přístupu = 2021-02-02 [29] => }} [30] => [31] => Narodil se v Athénách někdy kolem roku 395 př. n. l. Už od chlapeckého věku pracoval v otcově dílně. Jednou z jeho prvních známých prací je ''Akantový sloup'' v [[Delfy|Delfách]] z roku 375 s Praxitelovým podpisem. V rámci otcovy dílny se podílel na dalších pracích oslavujících úspěchy athénské politiky. [32] => [33] => Zachovala se jediná socha, kterou prokazatelně vytvořil Praxiteles vlastníma rukama: [[Hermés]] nesoucí malého [[Dionýsos|Dionýsa]]. {{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Antický svět [35] => | periodikum = www.antickysvet.cz [36] => | url = https://www.antickysvet.cz/25890n-praxiteles [37] => | datum přístupu = 2021-02-02 [38] => }} Byla objevena v roce 1877 při vykopávkách v [[Olympie|Olympii]]. {{Citace monografie [39] => | příjmení = Codr [40] => | jméno = Milan [41] => | příjmení2 = Šimáčková [42] => | jméno2 = Milana [43] => | titul = Přemožitelé času sv. 12 [44] => | vydání = [45] => | vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů [46] => | místo = Praha [47] => | rok vydání = 1989 [48] => | počet stran = [49] => | kapitola = Práxitelés [50] => | strany = 118–122 [51] => | isbn = [52] => }} Ostatní Praxitelovy sochy a mramorové reliéfy se dochovaly jen v římských kopiích. Jejich autora lze identifikovat podle údajů ve spisech cestovatele [[Pausaniás|Pausánia]]. Oblíbenými náměty byly postavy efébů a mladých [[Satyr|satyrů]] nebo mladých a krásných bohů. Patří mezi ně ''Odpočívající satyr'', který existuje ve více než 70 kopiích. Další podobnou významnou sochou je ''Apollo Sauroctonus'', kde je bůh zobrazen při zabíjení ještěrky lezoucí po stromě. [53] => [54] => Podle [[Plinius starší|Plinia staršího]] byly všechny Praxitelovy sochy původně [[Polychromie|polychromované]] a ve většině z mramoru. Štíhlé mladé postavy se vyznačují intimním, klidným výrazem, smyslnou cudností a půvabem. Představují nové pojetí lidské krásy v typickém postoji s esovitě prohnutým tělem. Často využívá prvek podpěry k přenesení váhy těla, ale také jako součást kompozice. Hlavy soch mají oválnou tvář s podlouhlýma očima, rovným nosem a malými ústy. Zdobí je vlnité vlasy nebo účes z dlouhých spletených kadeří. [55] => [56] => === Afrodita z Knidu === [57] => [[Soubor:Cnidus Aphrodite Altemps Inv8619.jpg|náhled|350x350pixelů|Afrodita z Knidu (Louvre)]] [58] => Nejslavnějším Praxitelovým dílem je ''Afrodita z Knidu'', o níž římský autor [[Plinius starší]] hovořil jako o „nejkrásnější soše světa“. Bohyně [[Afrodita]] je ztvárněna nahá, což bylo ve své době novinkou. Praxiteles byl vůbec prvním v historii, kdo sochal nahé ženské postavy v životní velikosti. Dle [[Athénaios|Athénaia]] byla Praxitelovi modelem slavná řecká [[hetéra]] (prostitutka) [[Fryné]], která byla dlouholetou Praxitelovou přítelkyní. {{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Modelky slavných umělců: Fryné a sochař Praxitelés - stavitele-katedral.cz [60] => | periodikum = www.stavitele-katedral.cz [61] => | url = http://www.stavitele-katedral.cz/modelky-slavnych-umelcu-fryne-a-sochar-praxiteles/ [62] => | datum přístupu = 2021-02-02 [63] => }} [64] => [65] => Sochař údajně vytvořil na objednávku města [[Kós (město)|Kós]] sochu Afrodité ve dvou variantách, nahou a zahalenou. Kójští si vybrali v duchu tradice sochu oblečenou a druhou zakoupilo město [[Knidos]]. Socha město proslavila, jezdili se na ni podívat i ze vzdálených oblastí Řecka. Byla vystavena v chrámu tak, aby mohla být viděna ze všech stran. Knidští odmítali nabídky na její odprodej a teprve ve středověku byla odvezena do [[Konstantinopol|Cařihradu]], kde ji měl ve sbírce milovník antického umění Lausos. Socha z [[Parský mramor|parského mramoru]] shořela při požáru na konci pátého století n.l. [66] => [67] => Uvádí se, že existuje 49 antických kopií. Nejznámější jsou ve [[Vatikánská muzea|Vatikánském muzeu]] a v pařížském muzeu [[Louvre]]. Badatelé rozlišují v četných kopiích dva typy Afrodíty Knidské. Podoba originálu je známá z mincí vyráběných na Knidu. [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => [73] => [74] => === Externí odkazy === [75] => * {{Commonscat}} [76] => {{Autoritní data}} [77] => {{Portály|Antika|Lidé|Umění}} [78] => [79] => [[Kategorie:Starověcí řečtí sochaři]] [80] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Praxiteles

Praxiteles (řecky Πραξιτέλης; asi 370 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Plinius starší','řečtina','Kategorie:Starověcí řečtí sochaři','Vatikánská muzea','Konstantinopol','Kós (město)','hetéra','Afrodita','370 př. n. l.','330 př. n. l.','starověk','Řekové'

Afrodita

Hetéra

Konstantinopol

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Řekové

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.