Array ( [0] => 15490940 [id] => 15490940 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Propan [uri] => Propan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | název = Propan [2] => | obrázek = Propan Lewis.svg [3] => | velikost obrázku = 132px [4] => | popisek = Strukturní vzorec [5] => | obrázek2 = Propane-3D-space-filling.png [6] => | velikost obrázku2 = 148px [7] => | popisek2 = Prostorový model [8] => | systematický název = propan [9] => | číslo CAS = 74-98-6 [10] => | číslo EINECS = 200-827-9 [11] => | indexové číslo = 601-003-00-5 [12] => | funkční vzorec = H3C-CH2-CH3 [13] => | sumární vzorec = C3H8 [14] => | vzhled = bezbarvý plyn bez zápachu [15] => | molární hmotnost = 44,096 2 g/mol [16] => | teplota tání = −187,7 °C / 86,15  K [17] => | teplota varu = −44,5 °C / 231,15  K (''1 013 hPa'') [18] => | hustota = 0,582 g/cm³ (''kapalina, −42,1 °C, 1 013 hPa'')
[19] => 2,423 kg/m³ (''plyn, − 42,1 °C, 1 013 hPa'')
[20] => 1,910 kg/m³ (''plyn, 15 °C, 1 013 hPa'') [21] => | kritická teplota = 96,6 °C [22] => | kritický tlak = 4,25 MPa [23] => | rozpustnost = 0,08 g/l (''25 °C '') [24] => | R-věty = {{R|12}} [25] => | S-věty = ({{S|2}}) {{S|9}} {{S|16}} [26] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Propane | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6334 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Nebezpečí}} [27] => | H-věty = {{H|220}} [28] => | NFPA 704 = {{NFPA 704 [29] => | zdraví = 1 [30] => | hořlavost = 4 [31] => | reaktivita = 0 [32] => | ostatní rizika = [33] => }} [34] => | teplota vznícení = 470 °C [35] => }} [36] => '''Propan''' je nasycený [[uhlovodíky|uhlovodík]], třetí člen [[homologická řada|homologické řady]] [[alkany|alkanů]]. Za normálních podmínek jde o bezbarvý hořlavý [[plyn]] bez [[vůně|zápachu]], výrazně [[hustota|těžší]] (1,55krát) než [[vzduch]], dá se však snadno zkapalnit a udržet v kapalném stavu již nepříliš vysokým tlakem. Ve směsi se vzduchem, obsahující 2,1 až 9,5 % propanu, snadno [[výbuch|exploduje]]. Je součástí běžně používané topné směsi [[uhlovodíky|uhlovodíků]], označované jako [[LPG|propanbutan]] (viz též [[butan]]). [37] => [38] => == Příprava == [39] => Průmyslově se připravuje frakčním zkapalňováním ropných plynů, odpadajících při rafinaci [[ropa|ropy]]. Odděluje se také vymražováním při rafinaci [[zemní plyn|zemního plynu]] před jeho distribucí do rozvodného systému, aby se zabránilo jeho kondenzaci v potrubích. [40] => [41] => V laboratoři jej lze připravit řadou způsobů, např. působením [[jodovodík]]u na [[propanol]] [42] => [43] => : CH3CH2CH2OH + 2 HI → CH3CH2CH3 + I2 + H2O, [44] => [45] => případně redukcí [[jodpropan|jodpropanu (propyljodidu)]] [[zinek|zinkem]] ve vodném prostředí [46] => [47] => : CH3CH2 CH2I + Zn + H2O → CH3CH2CH3 + Zn++ + I− + OH−. [48] => [49] => Jinou možností je [[redoxní reakce|redukce]] [[aceton]]u např. [[zinek|zinkem]] v koncentrované [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] [50] => [51] => : CH3COCH3 + 2 Zn + 4 HCl → CH3CH2CH3 + 2 ZnCl2 + H2O. [52] => [53] => Jinou, málo používanou metodou, je tepelný rozklad [[kyselina máselná|kyseliny máselné]] [54] => [55] => : CH3CH2CH2COOH → CH3CH2CH3 + CO2. [56] => [57] => == Vlastnosti == [58] => [59] => === Geometrie molekul propanu === [60] => [61] => [62] => U propanu existuje stejně jako u jiných uhlovodíků téměř volná otáčivost kolem [[chemická vazba|vazeb]] C—C mezi sousedními uhlíky v molekule. V důsledku toho může molekula propanu nabývat různých uspořádání v prostoru. Tyto různé prostorové konfigurace molekul obecně nazýváme [[konformace]] a molekulu, mající určitou konformaci, nazýváme [[konformer]]. U molekul propanu se mohou nezávisle na sobě měnit dva úhly natočení, zvané ''torzní úhly'' a to [[torzní úhel]] ''θ''1-2, který svírají roviny C—C—H a H—C—C definované vodíky na sousedních uhlících 1 a 2, a torzní úhel ''θ''2-3 na druhé dvojici sousedních uhlíků. Protože se vodíkové atomy a vzájemně nevázané atomy ve dvojici vodík–uhlík vzájemně odpuzují, je [[potenciální energie]] konforméru s ''θ''1-2 = 0° (tzv. „zákrytová“ konformace) vyšší, než v případě hodnoty úhlu ''θ''1-2 = 60° (tzv. ''nezákrytová'' konformace) a to o 14 kJ/mol. Podobně tomu je při otáčení kolem druhé vazby C—C. Proto za normální teploty většina molekul propanu (až 99 %) bude mít konformaci blízkou hodnotám obou torzních úhlů ''θ'' = 60°, 180° nebo 300° (v rozmezí ±30°), přičemž všech těchto devět konformací bude energeticky rovnocenných (budou i geometricky nerozlišitelné, pokud by jednotlivé vodíky nebyly různými [[izotop]]y). Tyto nejstabilnější konformace mají symetrii odpovídající bodové grupě ''C''2v, [63] => [64] => Tepelná [[kinetická energie]] molekul za normální teploty (20 °C) je 3,7 [[joule|kJ]]/mol, tedy srovnatelně velká s energetickou bariérou, bránící volné rotaci kolem vazby C—C. Proto za těchto podmínek jeden konformer spontánně přechází v jiný, přičemž doba, potřebná pro přechod (přetočení) z jedné konformace do druhé, je řádově 10−11 s.{{Doplňte zdroj}} [65] => [66] => === Chemické reakce propanu === [67] => [[Soubor:Mol geom propan.PNG|vlevo|náhled|200px|Prostorový model molekuly propanu]] [68] => S nadbytkem vzduchu ([[kyslík]]u) se propan spaluje na [[voda|vodu]] a [[oxid uhličitý]] [69] => [70] => : C3H8 + 5 O2 → 3 CO2 + 4 H2O. [71] => [72] => Při menším množství kyslíku vzniká místo oxidu uhličitého [[oxid uhelnatý]] [73] => [74] => : 2 C3H8 + 7 O2 → 6 CO + 8 H2O, [75] => [76] => při jeho nedostatku se propan spaluje pouze na vodu a [[uhlík]] (saze) [77] => [78] => : 2 C3H8 + 4 O2 → 6 C + 8 H2O. [79] => [80] => Citlivou oxidací může být přeměněn na [[kyselina propionová|kyselinu propionovou]] [81] => [82] => : 2 C3H8 + 3 O2 → 2 CH3CH2COOH + 2 H2O. [83] => [84] => Zahříváním na vysokou teplotu kolem 900 °C ve směsi s [[Vodní pára|vodní parou]] (proces zvaný [[hydrokrakování]]) se z molekuly propanu odštěpuje vodík a vzniká směs nasycených a nenasycených uhlovodíků ([[alkeny|alkenů tj. olefinů]]) a to zejména [[ethan]], [[ethen|ethen (ethylen)]] a [[propen|propen (propylen)]] podle následujícího schématu [85] => [86] => {{Přesnost|část}} [87] => [[Soubor:Hydrokrak propan.PNG]] [88] => [89] => Přestože se jedná o hydrokrakování velmi jednoduché molekuly, obsahující pouze tři uhlíkové atomy, je vidět, že možných produktů je značné množství. Je však třeba podotknout, že pouze rekombinační reakce označené ve schématu červenou hvězdičkou jsou významné a přispívají k celkovému výsledku více než 95 %. [90] => [91] => Reakcí propanu s [[chlor]]em vzniká směs chlorovaných derivátů; v prvním stupni pak směs [[1-chlorpropan|1-chlorpropanu (propylchloridu)]] a [[2-chlorpropan|2-chlorpropanu (isopropylchloridu)]] [92] => [93] => : CH3CH2CH3 + Cl2 → CH3CH2CH2Cl + HCl [94] => [95] => a [96] => [97] => : CH3CH2CH3 + Cl2 → CH3CHClCH3 + HCl. [98] => [99] => Reakce má radikálový řetězový charakter. Je iniciována zahřátím nebo světlem (zejména ultrafialovým) a může probíhat bouřlivě, až [[Výbuch|explozivně]]. [100] => [101] => === Fyziologické vlastnosti === [102] => Při vdechnutí má slabě narkotické účinky. Větší koncentrace ve vzduchu může vést k zadušení, protože díky své vyšší hustotě může vytěsnit vzduch potřebný k dýchání. [103] => [104] => == Výskyt v přírodě == [105] => Nachází se rozpuštěný v [[ropa|ropě]]. V menší míře je obsažen v [[zemní plyn|zemním plynu]]. [106] => [107] => Spektroskopicky byl prokázán v atmosféře [[Saturn (planeta)|Saturnova]] měsíce [[Titan (měsíc)|Titanu]]. [108] => [109] => Je též jednou z molekul nacházejících se v [[mezihvězdné mračno|mezihvězdných plynových oblacích]]. [110] => [111] => == Použití == [112] => Propan je významnou energetickou surovinou, především ve směsi s dalšími uhlovodíky, [[butan]]em, [[buten]]em a [[propen]]em (včetně jejich izomerů), která se obvykle nazývá propan-butan a používá se zejména v domácnostech a malých provozovnách jako zdroj tepla k vytápění nebo při přípravě teplých jídel (vaření, [[grilování]] atp.), též při tepelném zpracování různých materiálů (tavení, svařování, pájení). Obdobná směs uhlovodíků obsahující propan, ale obvykle ve větším zastoupení, se používá jako pohonná látka pro spalovací motory. Ve směsi s butanem může být součástí náplně [[zapalovač]]ů. [113] => [114] => Složení směsi kolísá a závisí na průmyslových normách jednotlivých států. V oblastech s vyšší průměrnou teplotou obvykle obsahuje menší podíl propanu než v oblastech studenějších; obsah propanu kolísá od 25 do 90 %. Například v Česku se může měnit složení směsi v závislosti na roční době. [115] => [116] => Především v automobilovém průmyslu je místo označení propan-butan směs obvykle označována zkratkou [[LPG]]{{Poznámka|z angl. Liquefied petroleum gases – zkapalněný ropný plyn}} (ve Francii, Itálii a několika dalších zemích ''GPL'', v Německu též ''Flüssiggas''). Při spalování LPG vznikají nižší emise než použití obvyklého [[Benzín|benzinu]] nebo [[motorová nafta|motorové nafty]].[http://lpg-cng.ochranamotoru.cz/auta-jizda-slapni-na-plyn-ropny-lpg-propan-butan.htm Základní informace o LPG a o jízdě na zkapalněný ropný plyn] [117] => [118] => Propan je součástí hnacích plynů v [[Aerosolový rozprašovač|aerosolových rozprašovačích]] (sprejích), kde nahradil dříve používané freony poškozující [[Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]]. [119] => [120] => Propan se používá také v [[chladírenství]] jako ekologické [[chladivo]] nepoškozující [[Ozonová vrstva|ozonovou vrstvu]], označení R290. [121] => [122] => == Historie == [123] => Propan poprvé izoloval americký chemik [[Walter O. Snelling]] z amerického státního báňského úřadu U. S. Bureau of Mines v roce [[1910]] jako těkavou součást [[Benzín|benzinu]].{{Doplňte zdroj}} [124] => [125] => == Původ jména == [126] => Jméno propan bylo odvozeno od názvu ''[[kyselina propionová|kyseliny propionové]]'', se kterou má stejný počet uhlíkových atomů v molekule. [127] => [128] => == Odkazy == [129] => [130] => === Poznámky === [131] => {{Poznámky}} [132] => [133] => === Reference === [134] => [135] => [136] => === Externí odkazy === [137] => * {{Commonscat|Propane}} [138] => * {{Wikislovník|heslo=propan}} [139] => * [http://lpg-cng.ochranamotoru.cz ŠlápniNaPlyn.cz – portál o vozidlech s pohonem na LPG, CNG a bioplyn] [140] => [141] => {{alkany}} [142] => {{Fosilní paliva}} [143] => {{chladiva}} [144] => [145] => {{Autoritní data}} [146] => {{Portály|Chemie}} [147] => [148] => [[Kategorie:Alkany]] [149] => [[Kategorie:Paliva]] [150] => [[Kategorie:Plynná paliva]] [151] => [[Kategorie:Uhlovodíková paliva]] [152] => [[Kategorie:Chladiva]] [153] => [[Kategorie:Hnací plyny]] [154] => [[Kategorie:Ropa]] [155] => [[Kategorie:Zemní plyn]] [156] => [[Kategorie:Kaustobiolity]] [157] => [[Kategorie:Neobnovitelné zdroje energie]] [158] => [[Kategorie:Uhlík]] [] => )
good wiki

Propan

Propan je nasycený uhlovodík, třetí člen homologické řady alkanů. Za normálních podmínek jde o bezbarvý hořlavý plyn bez zápachu, výrazně těžší (1,55krát) než vzduch, dá se však snadno zkapalnit a udržet v kapalném stavu již nepříliš vysokým tlakem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'uhlovodíky','Benzín','zemní plyn','kyselina propionová','LPG','Ozonová vrstva','ropa','butan','propen','zinek','plyn','buten'

Benzín

Butan

Bhútán (འབྲུག་ཡུལ་) je vnitrozemský stát v jižní Asii.

Buten

LPG

Plyn

Propen

Propen je značka permanentních markerů vyráběných společností Mitsubishi Pencil Company.

Ropa

Uhlovodíky

Uhlovodíky (známé také jako uhlovodany nebo organické sloučeniny) jsou chemické sloučeniny, které obsahují uhlík a vodík.

Zinek

Zinek je odborník na výživu a přírodní medicínu, který se zabývá studiem a propagací zdravého životního stylu.