Array ( [0] => 14662921 [id] => 14662921 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Protestantismus [uri] => Protestantismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic. It begins by explaining the origins of the Protestant Reformation in the 16th century and its impact on the Bohemian lands, which were part of the Holy Roman Empire at the time. The page highlights the role of Jan Hus, a Czech theologian and reformer who criticized the Catholic Church and advocated for reforms. Hus's teachings gained popularity and sparked a religious movement known as Hussitism, which had a significant influence on the subsequent Protestant development in the Czech lands. The page goes on to discuss the Bohemian Reformation, which emerged as a distinct branch of Protestantism during the 16th century. It covers various Protestant denominations that emerged in the region, including the Unity of the Brethren, the Evangelical Church of Czech Brethren, and the Czechoslovak Hussite Church. The article further explores the struggles faced by Protestants in the Czech lands, including persecution by the Catholic Church and the Habsburg monarchy. It also examines the decline of Protestantism during the Counter-Reformation period, when Catholicism regained its dominance in the region. In addition to historical aspects, the page also highlights the current status of Protestantism in the Czech Republic. It discusses the presence of Protestant churches, the number of adherents, and the role of Protestantism in the country's religious landscape. Overall, the Wikipedia page provides a comprehensive overview of Protestantism in the Czech lands, from its origins during the Reformation to its present-day status. It offers a valuable resource for anyone interested in the history and development of Protestantism in this particular region. [oai] => The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic. It begins by explaining the origins of the Protestant Reformation in the 16th century and its impact on the Bohemian lands, which were part of the Holy Roman Empire at the time. The page highlights the role of Jan Hus, a Czech theologian and reformer who criticized the Catholic Church and advocated for reforms. Hus's teachings gained popularity and sparked a religious movement known as Hussitism, which had a significant influence on the subsequent Protestant development in the Czech lands. The page goes on to discuss the Bohemian Reformation, which emerged as a distinct branch of Protestantism during the 16th century. It covers various Protestant denominations that emerged in the region, including the Unity of the Brethren, the Evangelical Church of Czech Brethren, and the Czechoslovak Hussite Church. The article further explores the struggles faced by Protestants in the Czech lands, including persecution by the Catholic Church and the Habsburg monarchy. It also examines the decline of Protestantism during the Counter-Reformation period, when Catholicism regained its dominance in the region. In addition to historical aspects, the page also highlights the current status of Protestantism in the Czech Republic. It discusses the presence of Protestant churches, the number of adherents, and the role of Protestantism in the country's religious landscape. Overall, the Wikipedia page provides a comprehensive overview of Protestantism in the Czech lands, from its origins during the Reformation to its present-day status. It offers a valuable resource for anyone interested in the history and development of Protestantism in this particular region. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:95Thesen.jpg|náhled|[[95 tezí]] Martina Luthera z roku 1517 se považuje za počátek [[reformace]] ]] [1] => [2] => '''Protestantismus''' neboli též '''protestantství''' je jeden z hlavních směrů [[křesťanství]], vycházející z náboženských reformních hnutí západní Evropy pozdního středověku a raného novověku, především z [[reformace]], zahájené vystoupením [[Martin Luther|Martina Luthera]] proti prodeji [[Odpustek|odpustků]] roku [[1517]]. Označení protestanti bylo původně politické a vztahovalo se na luteránská knížata a města, která na [[Říšský sněm (Německo)|říšském sněmu]] ve [[Špýr]]u roku 1529 protestovala proti zákazu reformace ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]. Počínaje [[vestfálský mír|vestfálským mírem]] r. 1648{{Citace elektronické monografie [3] => | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství [4] => | titul = iEncyklopedie.cz, heslo protestantismus [5] => | url = http://www.iencyklopedie.cz/protestantismus [6] => | datum přístupu = 2010-4-4 [7] => | jazyk = česky [8] => }} se označení rozšířilo na všechny křesťany vyznávající reformační a podobné nauky. Jiné označení pro protestanty je '''evangelíci''', což odkazuje k jejich důrazu na [[bible|bibli]], [[evangelium]]. [9] => [10] => == Dějiny == [11] => {{více obrázků [12] => |orientace =svisle [13] => |velikost obrázku1 =350px [14] => |obrázek1=Protestant majority countries (2010).svg [15] => |popisek1=Země s protestantskou většinou v roce 2010. [16] => |obrázek2=Countries by percentage of Protestants (2010).svg [17] => |velikost obrázku2=350px [18] => |popisek2=Země dle procenta protestantů.}} [19] => Protestantismus vznikl během [[reformace|světové reformace]] 16. století, krize západní církve se však projevovala již na konci [[středověk]]u řadou reformních hnutí, pro které se někdy užívá termín [[první reformace]],{{Citace monografie [20] => | příjmení = Vojtíšek [21] => | jméno = Zdeněk [22] => | odkaz na autora = Zdeněk Vojtíšek [23] => | titul = Encyklopedie náboženských směrů v České republice: Náboženství, církve, sekty, duchovní společenství [24] => | vydavatel = Portál [25] => | místo = Praha [26] => | rok = 2004 [27] => | isbn = 80-7178-798-1 [28] => }} [Dále jen Vojtíšek 2004], s. 56 do níž se zahrnuje i české [[husitství]], respektive [[česká reformace]]. Z první reformace dodnes bez přerušení přetrvává hnutí [[valdenští|valdenských]] a českých bratří (zejm. [[Jednota bratrská]]). Půdu reformaci připravovali i [[mystika|mystici]] typu [[Mistr Eckhart|Mistra Eckharta]] a [[humanismus|humanisté]] jako [[Erasmus Rotterdamský]], na jejichž náboženské a intelektuální podněty mohli reformátoři navázat. [29] => [30] => Počátek vlastní reformace se klade na [[Den reformace|31. října 1517]], kdy [[Martin Luther]] předložil svých [[95 tezí]], kritiku zlořádů tehdejší církve, především zneužívání [[odpustek|odpustků]]. Lutherem založené hnutí se rychle šířilo zprvu po Německu a poté po celé západní a střední Evropě. Vedle kritiky stávajícího zneužívání náboženské moci nabízelo i pozitivní náboženský obsah, zejména bohoslužbu v lidovém jazyce namísto dosavadní [[latina|latiny]], prostotu a soustředění na jádro křesťanského poselství, jak mu reformátoři rozuměli. Pro úspěch reformace měla velký význam i podpora řady světských vládců, z nichž někteří – jako například anglický král [[Jindřich VIII. Tudor]] – vedle očisty církve vítali i možnost zabavovat církevní majetek a osvobodit se od vlivu [[papež]]ství. [[Špýrský protest|Protest]] reformovaných knížat a měst na [[Říšský sněm (Německo)|říšském sněmu]] ve [[Špýr]]u roku 1529 také dal novému hnutí jméno. [31] => [32] => Protestantismus sice nese inovativní myšlenky v oblasti [[teologie]], organizace církve, procesu [[Bohoslužba|bohoslužeb]] a křesťanských tradic, ale v praxi byly reformy většinou prováděny velmi pozvolna. I katolická církev provádí vlastní [[Tridentský koncil|reformy]], jimiž odpovídá na kritiku reformátorů, takže se změny v konečném důsledku týkají všech lidí, nejen protestantů. Reformátoři se eventuálně setkali s problémem: počáteční nadšení lidí se vytratilo, přijímali inovace především chladně a někdy s nimi i nesouhlasili. Vyvstala tak nutnost plynulé změny, přechod k tomu, co považovali evangelisté za ideální nakonec trval skoro 100 let. [33] => [34] => Reformace se ovšem neprosadila v celé západní Evropě. Za [[papež]]ství se postavil vlivný rod [[Habsburkové|Habsburků]] a další panovníci jižní a východní Evropy a sama římská církev prošla reformou v takzvané [[protireformace|protireformaci]]. [[Třicetiletá válka]] a další konflikty 16. a 17. století přinesly jisté územní posuny, například české země se po potlačení [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] rekatolizovaly, ovšem západní a střední Evropa zůstala rozdělena na země římskokatolické (většinou románská a západoslovanská území) a protestantské (většinou germánská území) a nábožensky rozdělena zůstala i samotná [[Svatá říše římská]]. [35] => [36] => Na rozdíl od centralizovaného římského katolicismu byly reformované církve od počátku regionálně i věroučně roztříštěné. [[Luteránství]], navazující přímo na Luthera, se prosadilo především v severním Německu a Skandinávii. Radikálnější [[kalvinismus]], založený na syntéze učení [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]] a [[Ulrich Zwingli|Ulricha Zwingliho]], se prosadil zejména na části frankofonního území, anglosaského světa a Nizozemí. [[Anglikánství]] vychází z reformačního působení Jindřicha VIII. a jím dosazeného arcibiskupa [[Thomas Cranmer|Thomase Cranmera]] na Britských ostrovech a je podnes státní církví Anglie.Vojtíšek 2004, s. 57–58 Vedle těchto hlavních směrů vznikly v oblasti reformace již v 16. století další skupiny, například [[Novokřtěnectví|novokřtěnci]], na něž navazují dnešní [[baptisté]],Vojtíšek 2004, s. 58–59 odmítající [[křest dětí]], anebo předchůdci dnešních [[Unitářství|unitářů]], popírající nauku o [[Nejsvětější Trojice|boží Trojici]].Vojtíšek 2004, s. 59 Novokřtěnci vytvářeli vlastní uzavřené [[Demokracie|demokratické]] komunity, pojila se s nimi víra v [[Soudný den|konec světa]], cokoliv světského bylo označeno za špatné. Nejprve byli církví tolerováni, poté ale byli prohlášeni za kacíře a začalo jejich brutální stíhání. [37] => [38] => Zejména v anglosaských zemích se z protestantských církví v následujících stoletích dále vydělovaly nové směry, sekty, církve a hnutí, u jejichž kořenů často stál [[Puritáni|puritanismus]] a [[Probuzenectví|probuzenecké hnutí]]. Sem patří například [[metodismus]],Vojtíšek 2004, s. 58–61 [[letniční hnutí]] (pentekostalismus) či [[evangelikalismus]] (protestantský fundamentalismus).Vojtíšek 2004, s. 62 Vznikly ovšem i směry na hranici tradičního křesťanství, které nejsou obvykle ostatními církvemi považovány za křesťanské, například [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormonismus]] a [[Svědkové Jehovovi]].Vojtíšek 2004, s. 64–65 Vznikaly i menší, okrajové náboženské skupiny. Do doby vzestupu protestantství zapadá počátek tzv. nadkonfesního křesťanství, přesvědčení, že nemají existovat žádné církevní instituce. Usiluje o globální církev bez jakékoliv vnější organizace. Přívrženci těchto myšlenek často neuznávají světskou moc, jsou v nich často obsaženy [[Anarchismus|anarchistické]] prvky. Podobně jako jiné protestantské odnože, i zde je důraz na individuální [[spiritualismus]], víra je soukromou záležitostí každého člověka. Mezi zastánce nadkonfesního křesťanství patřil například lékař [[Paracelsus]], či teologové [[Valentin Weigel]] a [[Jakob Böhme]]. Toto učení se ale na rozdíl od jiných protestantských odnoží příliš nešířilo, mezi jednotlivými zastánci panovaly kolosální rozdíly a nakonec zaniklo na úkor jiných sekt. [39] => [40] => {{viz též|Dějiny křesťanství}} [41] => [42] => == Učení == [43] => Pro protestantismus je typický důraz na [[Bible|Písmo]] jako zdroj zjevené Pravdy, vůči [[katolictví]] se vymezuje mj. popřením církevní [[tradice]] jakožto dalšího zdroje zjevení rovnocenného Písmu (Lutherova zásada ''[[sola scriptura]]''). Jeden z hlavních bodů reformace bylo vyloučit elementy „magičnosti“ z církevních obřadů a víry, likvidace všech elementů, které katolická církev přejala od starších náboženství v období svého vzniku. Rituály katolické církve zasahovaly kromě sakrálního prostoru (např. kostel) i do běžného světa, čemuž se většina protestantských odnoží snaží zamezit. Protestanti se odvracejí od kultu svatých, nepřikládají jim zdaleka takovou váhu jako katolíci. Obzvlášť viditelný je tento rozdíl v případě [[Maria (matka Ježíšova)|Marie]], matky Ježíšovy, která není v protestantských církvích nebiblicky privilegovaná. U protestantů se bohoslužba od počátku reformace vede v národních jazycích. Další rozdíl s katolíky je v zádušní bohoslužbě. V katolické verzi se prosí u Boha za odpuštění časných trestů zesnulého spaseného člověka, v protestantské si společenství připomíná vážnost smrti a nutnost víry pro její překonání. [44] => [45] => == Církve == [46] => ''Protestantské'' církve je souhrnné označení církví vzešlých z [[reformace]] a z následných duchovních hnutí uvnitř těchto církví. Církve čerpající primárně z Lutherova odkazu se nazývají [[Luteránství|luteráni]] (''[[Augsburské vyznání]]''). Protestanti navazující zejména na odkaz [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]] se nazývají [[Kalvinismus|kalvinisté]] nebo reformovaní (''[[Helvetské vyznání]]''). K protestantismu se řadí i [[anglikánská církev]] a menší svobodné/[[evangelikalismus|evangelikální]] církve, např. [[Adventisté sedmého dne|adventisté]], [[baptisté]], [[Evangelická církev metodistická|metodisté]], [[presbyteriáni]], [[puritáni]], [[mennonité]], [[Letniční hnutí|letniční]] a podstatná část [[Charismatické hnutí|charismatiků]]. [47] => [48] => ''Protestanti'' je společný název pro členy těchto církví. [49] => [50] => Někdy bývá pojem ''protestanti'' ztotožňován s pojmem ''[[Evangelická církev|evangelíci]]''; většinově je však pojem ''evangelíci'' chápán úžeji a je vyhrazen jen pro nejstarší protestantské proudy, tedy pro luterány, kalvinisty a případně metodisty. [51] => [52] => == Protestantské církve v Česku == [53] => * [[Českobratrská církev evangelická]] – největší česká protestantská [[církev]]. Vznikla v roce [[1918]] sloučením [[luteránství|luterské]] ([[Augsburské vyznání|augsburské]]) a [[Kalvinismus|kalvinistické]] (reformované, helvétské) církve. Slouží jí fakulta na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] – [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy|Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy]]. [54] => * [[Jednota bratrská]], později též ''Moravští bratří'' nebo ''Unitas fratrum'' – nejstarší česká protestantská církev; byla založena v roce [[1457]] ([[Kunvald]] u [[Žamberk]]a), celosvětově obnovena v roce [[1727]] [[Nikolaus Ludwig von Zinzendorf|hrabětem Zinzendorfem]] a v [[Česko|českých zemích]] v roce [[1880]] pod názvem ''Evangelická bratrská církev''. [55] => [56] => === Luterské církve === [57] => * [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání]] (SCEAV) – nejstarší luterská církev v [[Česko|Česku]] působící zejména v [[Těšínsko|Těšínsku]] a [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]. [58] => * [[Luterská evangelická církev a. v. v České republice|Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice]] (LECAV) – vznikla oddělením se od [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|SCEAV]] v roce [[1995]], protože někteří duchovní [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|SCEAV]] spolupracovali s [[Státní bezpečnost|StB]]. Po revoluci [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|SCEAV]] požadovala jejich odstoupení, což odmítli a založili [[Luterská evangelická církev a. v. v České republice|LECAV]]. [59] => * [[Evangelická církev augsburského vyznání v České republice]] (ECAV) – vznikla v roce [[1993]] transformací sboru [[Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku|Slovenské evangelické církve augsburského vyznání]] v [[Praha|Praze]] na samostatnou církev. [60] => * [[Česká evangelická luteránská církev]] – malá státem neregistrovaná církev působící v západních [[Čechy|Čechách]]. Je misijním působištěm [[Evangelická luterská synoda|Evangelické luteránské synody v USA]]. [61] => * [62] => [63] => === Původem anglosaské církve === [64] => Jde o církve původem vzniklé jako puritánské disidentské hnutí v anglikánské, (v [[Spojené státy americké|USA]] zvané episkopální) církvi. [65] => [66] => * [[Církev bratrská]] – reformovaná církev, vzniklá v 19. stol. spojením domácího probuzeneckého hnutí a misijní činnosti zahraničních misionářů. [67] => * [[Baptismus|Baptisté]] ([[Společenství baptistických sborů]] a [[Bratrská jednota baptistů v Česku|Bratrská jednota baptistů]]) – navazují na [[Novokřtěnectví|novokřtěnce]]; vznikli v roce [[1611]], v českých zemích koncem 19. století. [68] => * [[Evangelická církev metodistická]] – vznikla v roce [[1739]], v Československu po 1. světové válce. [69] => * [[Armáda spásy]] – vznikla z metodistické církve v roce [[1865]], v Československu po 1. světové válce. [70] => * [[Adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]] – vznikla v roce [[1863]], ale její počátky se datují k roku [[1830]]; v českých zemích koncem 19. století (první literatura vydaná česky roku 1893, první sbor v roce 1902). [71] => * [[Křesťanské sbory]] (plymouthští bratří) – vznikly v roce [[1831]], na území ČR od roku [[1909]]. [72] => * [[Apoštolská církev]] – [[letniční hnutí]], ve světě i v Československu od počátku 20. století. [73] => * [[Církev Křesťanská společenství|Křesťanské společenství]] – [[charisma]]tické hnutí, které se oddělilo roku [[1990]] od [[Českobratrská církev evangelická|českobratrské evangelické]] církve příklonem k některým [[letniční hnutí|letničním]] myšlenkám. [74] => * [[Křesťanská církev Cesta života]] je malá, státem neregistrovaná, charizmatická církev, působící v Jižních Čechách; vznikla odštěpením od Církve bratrské [75] => [76] => === Ostatní církve hlavního proudu křesťanství === [77] => * [[Církev československá husitská]] – považuje se za dědičku (první) České reformace. Vznikla v roce [[1920]] odtržením od [[římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. Má vlastní fakultu na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]]. [78] => [79] => === Náboženské společnosti s reformačními kořeny, které však nejsou obecně řazeny mezi křesťanské církve === [80] => I když tyto náboženské společnosti svou víru od křesťanství a reformace odvozují, nauky těchto náboženských společností se podstatně liší od některých bodů [[Apoštolské vyznání|Apoštolského vyznání víry]], které je tradičními církvemi uznáváno jako základní definice křesťanské víry. Členové těchto náboženských společností proto nejsou tradičními církvemi počítáni mezi křesťany, byť se za ně sami považují.Vojtíšek 2004, s. 87 [81] => [82] => * [[Novoapoštolská církev]]. Vznikla v [[Německo|Německu]] v roce [[1863]]. [83] => * [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů]] (mormoni). Vznikla v roce [[1830]]. [84] => * [[Svědkové Jehovovi|Náboženská společnost Svědkové Jehovovi]] [85] => * [[Náboženská společnost českých unitářů]] [86] => * [[Náboženská společnost přátel]] (Kvakeři) [87] => [88] => === Představitelé českého státu protestantského vyznání === [89] => * [[Fridrich Falcký]] (1619-1620) [90] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (1918-1935) [91] => [92] => == Odkazy == [93] => === Reference === [94] => [95] => [96] => === Související články === [97] => * [[Kryptoprotestantismus]] [98] => * [[Musée protestant]] [99] => * [[Protestantská etika a duch kapitalismu]] [100] => [101] => === Externí odkazy === [102] => * {{Commonscat}} [103] => [104] => {{Autoritní data}} [105] => {{Portály|Křesťanství}} [106] => [107] => [[Kategorie:Protestantství| ]] [] => )
good wiki

Protestantismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slezská církev evangelická augsburského vyznání','letniční hnutí','reformace','Novokřtěnectví','Svědkové Jehovovi','baptisté','Kalvinismus','Svatá říše římská','Adventisté sedmého dne','Evangelická církev metodistická','Jednota bratrská','Jan Kalvín'