Array ( [0] => 15523867 [id] => 15523867 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prudník [uri] => Prudník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Prudník [2] => | originální jméno = Prudnik [3] => | obrázek = Rynek i ratusz w Prudniku (2020) 02.jpg [4] => | popisek = Pohled na historické centrum [5] => | vlajka = POL Prudnik flag.svg [6] => | znak = POL Prudnik COA.svg [7] => | zeměpisná šířka = 50.32159 [8] => | zeměpisná délka = 17.58050 [9] => | nadmořská výška = 265 [10] => | časové pásmo = [11] => | stát = Polsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [13] => | název vyššího celku = [[Opolské vojvodství|Opolské]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [15] => | název nižšího celku = [[Okres Prudník|Prudník]] [16] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [17] => | název celku 3 = [[Gmina Prudník|Prudník]] [18] => | administrativní dělení = [19] => | loc-map = {{LocMap |Polsko |label=Prudník |position= top |width= 220 |lat=50.32159 |long= 17.58050 |float=center |caption=}} [20] => | rozloha = 20,48 [21] => | počet obyvatel = 20887 [22] => | obyvatelé aktuální k = 2020 [23] => | etnické složení = [[Poláci]], [[Němci]], [[Slezané]] a další [24] => | náboženské složení = [[římskokatolická církev|římští katolíci]], [[luteránství|luteráni]] a další [25] => | status = [26] => | představitel = [27] => | titul představitele = [28] => | starosta = Grzegorz Zawiślak [29] => | web = http://www.prudnik.pl [30] => | obecní úřad = ul. Kościuszki 3
48-200 Prudnik [31] => | telefonní předvolba = (+48) 77 [32] => | psč = 48-200 [33] => }} [34] => '''Prudník'''{{Citace monografie [35] => | příjmení1 = Žáček [36] => | jméno1 = Rudolf [37] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [38] => | titul = Dějiny Slezska v datech [39] => | vydavatel = Libri [40] => | místo = Praha [41] => | rok = 2004 [42] => | počet_stran = 546 [43] => | kapitola = Rejstřík místních a zeměpisných jmen [44] => | strany = 537 [45] => | isbn = 80-7277-172-8 [46] => | jazyk = cs [47] => }}{{Citace elektronické monografie [48] => | příjmení1 = Kuba [49] => | jméno1 = František [50] => | titul = Historici Blucha a Dominiak: založení Krnova a Prudníku [51] => | url = https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/historici-blucha-a-dominiak-zalozeni-krnova-a-prud.html [52] => | vydavatel = Bruntálský deník [53] => | datum_vydání = 2010-04-14 [54] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [55] => | jazyk = cs [56] => }}[https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/podnikatel-masny-postavi-v-polsku-zavod-na-zpracovani-bridlice-1356229 E15.cz: ''„Polské město Prudník prodá českému investorovi Radimu Masnému pozemek o rozloze deset hektarů v takzvané zvláštní investiční zóně“'', 13.2.2019][http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c99c2915-dfe9-4cf1-8b94-dc215203cdce?page=uuid:1bcd703e-9fbd-4372-991c-ee71605bf2a2 Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922] ({{Vjazyce|pl}} ''{{Audio|Pl-Prudnik.oga|Prudnik}}'', dříve ''Prądnik'', {{Vjazyce2|de|''Neustadt in Oberschlesien''}}, {{Vjazyce2|szl|''Prudnik'' nebo ''Prōmnik''}}) je město v jižním [[Polsko|Polsku]] v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]], sídlo [[okres Prudník|okresu Prudník]] a [[Gmina Prudník|stejnojmenné ''gminy'']] zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku řeky [[Prudník (řeka)|Prudník]] a [[Złoty Potok|Zlatého potoka]] (''Złoty Potok'') na historickém území [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] (ve středověku na [[Morava|Moravě]]) v bezprostřední blízkosti [[česko-polská státní hranice|česko-polské státní hranice]] (hraničí s obcí [[Jindřichov (okres Bruntál)|Jindřichov]]). Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí [[Opavská pahorkatina|Opavské pahorkatiny]] a [[Zlatohorská vrchovina|Zlatohorské vrchoviny]]. Je spolu s [[Vrbno pod Pradědem|Vrbnem pod Pradědem]] sídlem [[Euroregion Praděd|euroregionu Praděd]]. V červnu 2020 zde žilo 20 887 obyvatel.[https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/6/28/1/ludnosc._stan_i_struktura_30.06.2020.zip Seznam obcí podle počtu obyvatel k 30. 6. 2020 – údaje Hlavního statistického úřadu PR (GUS)] Jedná se o důležité středisko německé menšiny v Polsku, k níž se při sčítání lidu 2011 hlásilo 11,8 % obyvatel okresu Prudník, a také město se silnou slezskou identitou – ke slezské národnosti se v témž sčítání hlásilo 10,5 % obyvatel.{{Citace elektronické monografie | titul = Narodowość śląska w powiatach wg GUS | url = http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221 | datum vydání = 26.07.2013 | datum přístupu = 05.04.2021 | vydavatel = Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej | jazyk = pl}} [57] => [58] => == Název == [59] => Název města souvisí se slovem ’[[proud]]’ (polsky ''prąd'', slezsky ''prōnd'') ve smyslu vodní tok. Jednalo se tedy o rychle proudící řeku, podle níž bylo pojmenováno i osídlení na jejím břehu. Již ve středověku bylo psáno se staročeskou střídnicí '''u''' za původní praslovanské ǫ ([[nazální samohláska|nazální]] ''o''), rovněž v latinizované podobě ''Pruthenos'' či ''Prudnicium''. Současně s lokací města v druhé polovině 13. století se objevuje německý název ''Neustadt'' a latinský ''Civitas Nova'' – „Nové Město“. V českých pramenech se pak lidový ''Prudník'', potažmo ''Praudník'', vyskytuje vedle tvarů převzatých z němčiny: ''Nové Město'' nebo ''Nejštát''. V polštině se obdobně střídají názvy ''Prądnik'' a ''Nowe Miasto''. [60] => [61] => Pro odlišení od mnoha stejnojmenných měst se časem ujal přívlastek ''Polnisch Neustadt'', tedy „Polské Nové Město“. Byl vypuštěn v roce 1708 údajně proto, aby nedocházelo k záměně s nějakou lokalitou v Polsku, a nahrazen oficiálním pojmenováním ''Königliche Stadt Neustadt'' („Královské město Nové Město“).{{Citace monografie [62] => | příjmení1 = Triest [63] => | jméno1 = Felix [64] => | titul = Topografisches Handbuch von Oberschlesien [65] => | url = https://books.google.cz/books?id=FKUCAAAAcAAJ&pg=PP11&hl=cs&source=gbs_selected_pages&cad=3#v=onepage&q&f=false [66] => | vydavatel = Wilhelm Gottlieb Korn [67] => | místo = Breslau [68] => | rok = 1865 [69] => | počet_stran = 1302 [70] => | kapitola = Vierzehnter Abschnitt. Kreis Neustadt – Neustadt O/S mit dem westlichen Kreistheil [71] => | strany = 1044 [72] => | jazyk = de [73] => }} V polském překladu patentu [[Fridrich Veliký|Fridricha Velikého]] z roku 1750 se jako polský název objevuje ''Nowe Miasto Krolewskie''.{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Wznowione powszechne taxae-stolae sporządzenie, Dla samowładnego Xięstwa Sląska, Podług ktorego tak Auszpurskiey Konfessyi iak Katoliccy Fararze, Kaznodzieie i Kuratusowie Zachowywać się powinni. Sub Dato z Berlina, d. 8. Augusti 1750 [75] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/show-content/publication/edition/26222?id=26222&from=FBC [76] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [77] => | strany = 2 [78] => }} Z 19. století je doložen kromě jiného tvar ''Neustadt an der Prudnik'', kde původní název byl ponechán pro řeku,{{Citace monografie [79] => | příjmení1 = Kretschmer [80] => | jméno1 = Konrad [81] => | titul = Historische Geographie von Mitteleuropa [82] => | url = https://books.google.pl/books?id=4T7y3A4Bf7sC&pg=PA346&lpg=PA346&dq=%22neustadt+an+der+prudnik%22&source=bl&ots=WjC4Ul0EbI&sig=ACfU3U2kXTcqHzXhuj4pyxE2Rq7c6WpKGA&hl=pl&sa=X&ved=2ahUKEwjzgN60kbvsAhWCsKQKHSluDYcQ6AEwAXoECAoQAg#v=onepage&q=%22neustadt%20an%20der%20prudnik%22&f=false [83] => | vydavatel = Salzwasser Verlag (reprint) [84] => | rok = 2016 (1904) [85] => | počet_stran = 664 [86] => | strany = 346 [87] => | isbn = 978-3-8460-0361-9 [88] => | jazyk = de [89] => }} ale nakonec se jako oficiální pojmenování města a okresu ustálilo ''Neustadt in Oberschlesien'' („Nové Město v Horním Slezsku“), často a po roce 1908 i úředně v grafické podobě ''Neustadt O.S''.{{Citace elektronické monografie [90] => | titul = Territoriale Veränderungen in Deutschland und deutsch verwalteten Gebieten 1874 – 1945 [91] => | url = http://territorial.de/obschles/neustadt/neuststa.htm [92] => | vydavatel = Rolf Jehke [93] => | datum_vydání = 2011-03-25 [94] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [95] => | jazyk = de [96] => | kapitola = Stadt Neustadt O.S. [97] => }} [98] => [99] => V roce 1945 byl do polského úředního styku zprvu zaveden název ''Prądnik''. K oficiálnímu přejmenování na ''Prudnik'' došlo 7. května 1946.[http://isap.sejm.gov.pl/isap.nsf/download.xsp/WMP19460440085/O/M19460085.pdf Nařízení ministra veřejné správy a ministra Znovuzískaných území ze dne 7. května 1946 o navrácení a ustálení úředních místních jmen] Předcházela tomu mnohaměsíční debata v místním tisku a oba tvary existovaly ještě nějakou dobu souběžně.{{Citace periodika [100] => | příjmení1 = Choroś [101] => | jméno1 = Monika [102] => | titul = Wybór tekstów ilustrujących proces przemian nazewniczych w latach 1945–1950 na Śląsku [103] => | periodikum = Rocznik Ziem Zachodnich [104] => | ročník = 02 [105] => | datum = 2018 [106] => | strany = 433–436 [107] => | url = https://books.google.cz/books?id=3LCYDwAAQBAJ&pg=PA433&lpg=PA433&dq=1945+pradnik&source=bl&ots=fUZXyWUQ7K&sig=ACfU3U1EUF01S95R8sGvUr-0FqwFI4LeMQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwil5dfq1s7wAhUaHOwKHUvkCKAQ6AEwEHoECAYQAw#v=onepage&q=1945%20pradnik&f=false [108] => | issn = 2544-8714 [109] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [110] => | jazyk = pl [111] => | doi = 10.26774/rzz.232 [112] => }}Srov. [https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/198494/edition/187121/content vydání regionálního týdeníku ''Nasz Głos'' z 22. září 1946], kde je nadále na titulní stránce a v článcích řeč o ''Prądniku'' [113] => [114] => [[Slezština (lechický jazyk)|Slezský]] slovník [[Reinhold Olesch|Reinholda Olescha]] uvádí názvy ''Prudnik'' a ''Prōmnik'' (alternativním pravopisem ''Průmnik'').{{Citace monografie [115] => | příjmení1 = Olesch [116] => | jméno1 = Reinhold [117] => | titul = Der Wortschatz der polnischen Mundart von Sankt Annaberg [118] => | vydavatel = Harrasowitz [119] => | místo = Wiesbaden [120] => | rok = 1959 [121] => | počet_stran = 430 [122] => | strany = 125 [123] => }} [124] => [125] => == Dějiny == [126] => Ve středověku se oblast dnešního Prudníku nacházela na pomezí kmenových území [[Holasici|Holasiců]] a [[Opolané|Opolanů]]. Podle místní tradice existovala na břehu řeky severně od dnešního centra předlokační osada zvaná Polská Ves (''Polska Wieś''), ale současní historici toto tvrzení rozporují.{{Citace elektronické monografie [127] => | titul = Jak Czesi założyli Prudnik – rozmowa z Wojciechem Dominiakiem [128] => | url = https://nto.pl/jak-czesi-zalozyli-prudnik/ar/4561597 [129] => | vydavatel = Nowa Trybuna Opolska [130] => | datum_vydání = 2013-05-23 [131] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [132] => | jazyk = pl [133] => }}{{Citace elektronické monografie [134] => | příjmení1 = Dominiak [135] => | jméno1 = Wojciech [136] => | příjmení2 = Dereń [137] => | jméno2 = Andrzej [138] => | příjmení3 = Mikulec [139] => | jméno3 = Sebastian [140] => | příjmení4 = Piwko [141] => | jméno4 = Małgorzata [142] => | příjmení5 = Stolarczyk [143] => | jméno5 = Janusz [144] => | titul = Recenzja: „Ulicami Prudnika z historią i fotografią w tle” [145] => | url = http://terazprudnik.pl/2021/03/12/recenzja-ulicami-prudnika-z-historia-i-fotografia-w-tle/ [146] => | vydavatel = Teraz Prudnik [147] => | datum_vydání = 2021-03-12 [148] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [149] => | jazyk = pl [150] => }}{{Citace elektronické monografie [151] => | příjmení1 = Dereń [152] => | jméno1 = Andrzej [153] => | titul = Najstarszy prudnicki wojownik [154] => | url = http://www.tygodnikprudnicki.pl/tygodnik-arty-5972-najstarszy_prudnicki_wojownik.html [155] => | vydavatel = Teraz Prudnik [156] => | datum_vydání = 2010-08-04 [157] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [158] => | jazyk = pl [159] => }} Za zakladatele města a iniciátora stavby hradu zvaného ''Wogendrüssel'' (nebo ''Wogendrossel'', ''Woggendrossel'') se považuje [[Vok I. z Rožmberka]], který zde působil kolem roku 1255. V zakladatelské činnosti pokračoval jeho syn [[Jindřich I. z Rožmberka]] a rok 1279 se běžně uvádí jako datum, kdy proběhla lokace Prudníku/Neustadtu podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]].{{Citace sborníku [160] => | příjmení1 = Dominiak [161] => | jméno1 = Wojciech [162] => | titul = Szlachta a miasto na przykładzie średniowiecznego Prudnika [163] => | sborník = Acta Historica Universitatis Silesianae Opaviensis 5/2012 [164] => | vydavatel = Slezská univerzita v Opavě [165] => | místo = Opava [166] => | rok_vydání = 2012 [167] => | strany = 43–55 [168] => | jazyk = pl [169] => | počet_stran = 308 [170] => | issn = 1803-411X [171] => }} [172] => [[Soubor:Prudnik_Castle.jpg|náhled|vlevo|Prudnický hrad v 18. století podle [[Friedrich Bernhard Werner|Friedricha Bernharda Wernera]]]] [173] => Původně byl součástí [[Opavské knížectví|Opavského knížectví]], které se tehdy ještě počítalo k [[Morava|Moravě]]. 6. ledna 1337 prodal [[Jan Lucemburský]] prudnické panství [[Boleslav I. Falkenberský|Boleslavovi I. Falkenberskému]] za dva tisíce hřiven [[pražský groš|pražských grošů]].{{Citace monografie [174] => | příjmení1 = Žáček [175] => | jméno1 = Rudolf [176] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [177] => | titul = Dějiny Slezska v datech [178] => | vydavatel = Libri [179] => | místo = Praha [180] => | rok = 2004 [181] => | počet_stran = 546 [182] => | strany = 75, 77 [183] => | isbn = 80-7277-172-8 [184] => | jazyk = cs [185] => }} Od té doby sdílelo osudy [[Falkenberské knížectví|Falkenberského]], [[Opolské knížectví|Opolského]] a Opolsko-Ratibořského knížectví v rámci [[Slezsko|Slezska]]. Po smrti [[Vladislav II. Opolský|Vladislava II. Opolského]] došlo k vyčlenění hornohlohovsko-prudnického knížectví, v němž vládl od roku 1424 [[Boleslav V. Heretik]] („pán na Horním Hlohově a Prudníku“), který po dobytí [[Horní Hlohov|Horního Hlohova]] oddíly [[Prokop Holý|Prokopa Holého]] v roce 1428 přilnul k [[husité|husitům]].{{Citace monografie [186] => | příjmení1 = Žáček [187] => | jméno1 = Rudolf [188] => | odkaz_na_autora1 = Rudolf Žáček [189] => | titul = Dějiny Slezska v datech [190] => | vydavatel = Libri [191] => | místo = Praha [192] => | rok = 2004 [193] => | počet_stran = 546 [194] => | strany = 100, 430 [195] => | isbn = 80-7277-172-8 [196] => | jazyk = cs [197] => }} Kníže sekularizoval církevní majetek ve svém panství. Po Boleslavově smrti sjednotil [[Mikuláš I. Opolský]] Hornohlohovsko a Prudnicko opět s Opolským knížectvím. Až do roku 1629 patřilo Prudnicko [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucké diecézi]], poté bylo připojeno v souladu s politickou příslušností ke [[arcidiecéze vratislavská|vratislavské]].{{Citace elektronické monografie [198] => | příjmení1 = Kopiec [199] => | jméno1 = Jan [200] => | titul = Zarys dziejów Kościoła na Śląsku Opolskim [201] => | url = https://www.diecezja.opole.pl/index.php/diecezja/informacje [202] => | vydavatel = Diecezja opolska [203] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [204] => | jazyk = pl [205] => }} [206] => [207] => V důsledku rozdělení Slezska po [[první slezská válka|první slezské válce]] v roce 1742 připadl Prudník [[Pruské království|Prusku]] a ocitl se v těsné blízkosti nové prusko-rakouské hranice. Stal se sídlem okresu (''Landkreis Neustadt O.S''), který od správní reformy roku 1815 byl součástí [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] v rámci [[Pruské Slezsko|provincie Slezsko]]. Roku 1806 vyhořel prudnický hrad až na [[bergfrit]] dnes známý jako Vokova věž. [208] => [[Soubor:Prudnik_plan_1890.jpg|náhled|Plán města z roku 1890]] [209] => [[Soubor:S._Fränkel_Tischzeug_&_Leinwand_Fabrik_1930.jpg|náhled|vlevo|Areál továrny S. Fränkel ve 30. letech 20. století]] [210] => V době industrializace se do dějin města obzvlášť významně zapsal [[Samuel Fränkel]], židovský podnikatel z nedaleké [[Biała|Bělé]], který zde v roce 1845 založil přádelnu lnu. V severozápadní částí města na obou stranách dnešní ulice Niské (''Nyska'') vznikl postupně rozlehlý průmyslový komplex a firma ''S. Fränkel'' se stala významným výrobcem textilu v evropském měřítku s pobočkami mj. v [[Berlín]]ě a [[Augsburg]]u.{{Citace elektronické monografie [211] => | autor1 = Wirtualny Sztetl [212] => | titul = Prudnik [213] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/p/87-prudnik/113-zabytki-kultury-materialnej/30272-zaklady-frotex-sa [214] => | vydavatel = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [215] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [216] => | kapitola = Zakłady Frotex S.A. [217] => }} Rodina Fränklových výrazně poznamenala veřejný život v Prudníku na přelomu 19. a 20. století, Samuelův syn Hermann byl kromě jiného jedním z fundátorů městského parku v roce 1880 a vnuk Max Pinkus vytvořil ve své vile vzácnou Slezskou knihovnu s 25 tisíci svazků,{{Citace elektronické monografie [218] => | příjmení1 = Ratajczak [219] => | jméno1 = Elżbieta [220] => | titul = Słownik Biograficzny Ziemi Jeleniogórskiej: Max Pinkus [221] => | url = http://jbc.jelenia-gora.pl/Content/1041/pinkus_max.html [222] => | vydavatel = Książnica Karkonoska [223] => | datum_vydání = 2008 [224] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [225] => | jazyk = pl [226] => }} na jejich popud byla též postavena místní [[Synagoga v Prudníku|synagoga]]. Roku 1938 byla rodina nucena k emigraci a podnik byl [[arizace|arizován]] jako ''Schlesische Feinweberei AG Neustadt O.S.'' 26. září 1944 byl v textilce zřízen [[Pobočné tábory Auschwitz|pobočný tábor Auschwitz]]. [227] => [228] => V roce 1876 získal Prudník železniční spojení s [[Kandřín-Kozlí|Kandřínem]] a [[Nysa|Nisou]], a v roce 1896 s [[Gogolin]]em přes [[Biała|Bělou]] a [[Krapkowice]]. Počet obyvatel se v druhé polovině 19. století ztrojnásobil: ze 6 125 v roce 1840{{Citace elektronické monografie [229] => | autor1 = Wirtualny Sztetl [230] => | titul = Prudnik [231] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/p/87-prudnik/100-demografia/21600-demografia [232] => | vydavatel = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [233] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [234] => | kapitola = Demografia [235] => }} stoupl na 17 577 v roce 1890.{{Citace elektronické monografie [236] => | příjmení1 = Rademacher [237] => | jméno1 = Michael [238] => | titul = Landkreis Neustadt in Oberschlesien [239] => | url = https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/neustadt_os.html [240] => | vydavatel = Deutsche Verwaltungsgeschichte 1871 – 1990 [241] => | datum_vydání = 2006 [242] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [243] => | jazyk = de [244] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200225183058/http://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/neustadt_os.html [245] => | datum archivace = 2020-02-25 [246] => | nedostupné = ano [247] => }} Podle sčítání lidu z roku 1910 žilo ve městě 18 856 osob, z toho 95,8 % německojazyčných a 85,5 % katolíků. 703 osoby patřily k vojenské posádce.{{Citace monografie [248] => | příjmení = [249] => | jméno = [250] => | odkaz na autora = [251] => | titul = Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen [252] => | url = https://books.google.de/books?id=tJdPhIkLJ7AC&pg=RA5-PA50 [253] => | vydavatel = Königlich Preussisches Statistisches Landesamt [254] => | místo = Berlin [255] => | rok vydání = 1912 [256] => | svazek = Regierungsbezirk Oppeln [257] => | strany = 50–51 [258] => | jazyk = de [259] => }} V té době Prudník dosahoval svého předválečného maxima. Do roku 1939 populace klesla na 16 937. [260] => [[Soubor:Rynek_w_Prudniku_w_1961_(3).jpg|náhled|Asanace Starého Města (1961)]] [261] => [[Rudá armáda|Rudou armádou]] byl Prudník obsazen 18. března 1945, nicméně až do konce války se nacházel poblíž frontové linie.{{Citace elektronické monografie [262] => | příjmení1 = Dendewicz [263] => | jméno1 = Franciszek [264] => | titul = Maj 1945 roku na ziemi prudnickiej [265] => | url = http://www.tygodnikprudnicki.pl/tygodnik-arty-453-maj_1945_roku_na_ziemi_prudnickiej.html [266] => | vydavatel = Tygodnik Prudnicki [267] => | datum_vydání = 2006-05-31 [268] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [269] => | jazyk = pl [270] => }} 23. března shodila sovětská letadla bomby na historické centrum včetně hlavního náměstí, pravděpodobně se jednalo o omyl.{{Citace elektronické monografie [271] => | příjmení1 = Dereń [272] => | jméno1 = Andrzej [273] => | titul = Włoch walczył o Prudnik [274] => | url = http://www.tygodnikprudnicki.pl/tygodnik-arty-2741-wloch_walczyl_o_prudnik.html [275] => | vydavatel = Tygodnik Prudnicki [276] => | datum_vydání = 2008-03-19 [277] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [278] => | jazyk = pl [279] => }} Na základě [[Jaltská konference|Jaltské]] a [[Postupimská dohoda|Postupimské dohody]] došlo k připojení města k [[Polsko|Polsku]]. Odsunutou německou populaci nahradili polští přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených SSSR]] (zejména z [[Ternopil]]ska a [[Nadvirna|Nadvirné]]){{Citace elektronické monografie [280] => | autor1 = Wirtualny Sztetl [281] => | titul = Prudnik [282] => | url = https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/p/87-prudnik/96-historia-miejscowosci/67649-historia-miejscowosci [283] => | vydavatel = Muzeum Historii Żydów Polskich POLIN [284] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [285] => | kapitola = Historia miejcowości [286] => }} a osadníci z polského vnitrozemí. [287] => [288] => Dne 3. června 1945, během [[Československo-polské pohraniční spory|sporů o průběh československo-polské hranice]] po druhé světové válce, vnikla do Prudníku skupina českých četníků a dobrovolníků ze [[Zlaté Hory|Zlatých Hor]]. Obsadila radnici, vyvěsila na ní československou vlajku a vyhlásila připojení města k [[Československo|Československu]]. Večer téhož dne přibyli do města ozbrojení příslušníci [[Polská armáda|polské armády]] a vyzvali Čechy ke složení zbraní a opuštění Prudníku. Od požadavku složení zbraní nakonec Poláci upustili, ale Češi se museli druhý den ráno stáhnout zpět za hraniční linii.{{Citace kvalifikační práce [289] => | titul = Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [290] => | url = https://theses.cz/id/ugr3tf/ [291] => | instituce = Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [292] => | typ práce = Bakalářská práce [293] => | rok vydání = 2015 [294] => | datum přístupu = 2024-03-27 [295] => | jméno = Ondřej [296] => | příjmení = Herudek [297] => }}{{Citace elektronického periodika [298] => | titul = CS Magazin [299] => | periodikum = www.cs-magazin.com [300] => | url = http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2007081044 [301] => | datum přístupu = 2024-03-27 [302] => }} [303] => [304] => Od roku 1950 náleží Prudnicko k [[Opolské vojvodství|Opolskému vojvodství]]. Staré Město, zničené sovětským bombardováním bylo po válce asanováno, což vedlo v 50. a 60. letech 20. stol. k nahrazení podstatné části historické zástavby centra novostavbami. Bývalá textilní továrna Samuela Fränkela dostala po znárodnění jméno [[Frotex|Bavlnářské závody ''(Zakłady Przemysłu Bawełnianego)'' „Frotex“]] a byla po dlouhá léta největším zaměstnavatelem ve městě. Fungovala do roku 2014.{{Citace elektronické monografie [305] => | příjmení1 = Strauchmann [306] => | jméno1 = Krzysztof [307] => | titul = Kończy się proces likwidacji Froteksu. Miasto przejmuje część hal [308] => | url = https://nto.pl/konczy-sie-proces-likwidacji-froteksu-miasto-przejmuje-czesc-hal/ar/10181560 [309] => | vydavatel = Nowa Trybuna Opolska [310] => | datum_vydání = 2014-07-05 [311] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [312] => | jazyk = pl [313] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181020223904/https://nto.pl/konczy-sie-proces-likwidacji-froteksu-miasto-przejmuje-czesc-hal/ar/10181560 [314] => | datum archivace = 2018-10-20 [315] => | nedostupné = [316] => }} V září 1980 byla dějištěm jedné z velkých stávkových akcí první vlny [[Solidarita (Polsko)|Solidarity]].{{Citace elektronické monografie [317] => | příjmení1 = Kasza [318] => | jméno1 = Ryszard [319] => | titul = Lata 80. Strajk w prudnickim Froteksie [320] => | url = http://www.nto.pl/magazyn/historia-lokalna/art/4512691,lata-80-strajk-w-prudnickim-froteksie,id,t.html [321] => | vydavatel = Nowa Trybuna Opolska [322] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [323] => | jazyk = pl [324] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180827044028/http://www.nto.pl/magazyn/historia-lokalna/art/4512691,lata-80-strajk-w-prudnickim-froteksie,id,t.html [325] => | datum archivace = 2018-08-27 [326] => | nedostupné = [327] => }} Druhým významným podnikem socialistického Prudníku se staly Obuvnické závody (''Prudnickie Zakłady Obuwia'') „Primus“ existující v letech 1945–2004. Roku 1949 byl založen prudnický státní hřebčín (''Stadnina Koni Prudnik'').{{Citace elektronické monografie [328] => | titul = Historia Stadniny Koni [329] => | url = http://www.skprudnik.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=15&Itemid=103 [330] => | vydavatel = Stadnina Koni Prudnik sp. z o.o. [331] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [332] => | jazyk = pl [333] => }} V 80. letech bylo na východním okraji města postaveno panelové sídliště Jasionowe Wzgórze.{{Citace elektronické monografie [334] => | příjmení1 = Dereń [335] => | jméno1 = Andrzej [336] => | titul = Osiedle Jasionowe Wzgórze: Nowy Prudnik z „wielkiej płyty” [337] => | url = http://terazprudnik.pl/2019/02/28/osiedle-jasionowe-wzgorze-nowy-prudnik-z-wielkiej-plyty/ [338] => | vydavatel = Teraz Prudnik [339] => | datum_vydání = 2019-02-28 [340] => | datum_přístupu = 2021-05-17 [341] => | jazyk = pl [342] => }} V roce 1977 vznikla literární skupina [[Klub Ludzi Piszących w Prudniku|Klub Ludzi Piszących]] (Klub píšících lidí). [343] => [344] => === Obyvatelstvo === [345] => {| [346] => | valign="top" | [347] => {| class="wikitable" [348] => ! style="background:#efefef;" | Rok [349] => ! style="background:#efefef;" | Obyvatel [350] => |- [351] => | 1534 || align="right" | 114 [352] => |- [353] => | 1754 || align="right" | 2 905 [354] => |- [355] => | 1764 || align="right" | 2 722 [356] => |- [357] => | 1774 || align="right" | 3 048 [358] => |- [359] => | 1784 || align="right" | 3 326 [360] => |- [361] => |} [362] => | valign="top" | [363] => {| class="wikitable" [364] => ! style="background:#efefef;" | Rok [365] => ! style="background:#efefef;" | Obyvatel [366] => |- [367] => | 1803 || align="right" | 3 684 [368] => |- [369] => | 1816 || align="right" | 3 780 [370] => |- [371] => | 1825 || align="right" | 4 377 [372] => |- [373] => | 1831 || align="right" | 4 862 [374] => |- [375] => | 1840 || align="right" | 6 246 [376] => |- [377] => |} [378] => | valign="top" | [379] => {| class="wikitable" [380] => ! style="background:#efefef;" | Rok [381] => ! style="background:#efefef;" | Obyvatel [382] => |- [383] => | 1855 || align="right" | 6 909 [384] => |- [385] => | 1861 || align="right" | 7 953 [386] => |- [387] => | 1867 || align="right" | 9 623 [388] => |- [389] => | 1871 || align="right" | 10 941 [390] => |- [391] => | 1890 || align="right" | 17 577 [392] => |- [393] => |} [394] => | valign="top" | [395] => {| class="wikitable" [396] => ! style="background:#efefef;" | Rok [397] => ! style="background:#efefef;" | Obyvatel [398] => |- [399] => | 1905 || align="right" | 20 187 [400] => |- [401] => | 1910 || align="right" | 18 856 [402] => |- [403] => | 1925 || align="right" | 17 052 [404] => |- [405] => | 1933 || align="right" | 17 738 [406] => |- [407] => | 1939 || align="right" | 16 937 [408] => |- [409] => |} [410] => | valign="top" | [411] => {| class="wikitable" [412] => ! style="background:#efefef;" | Rok [413] => ! style="background:#efefef;" | Obyvatel [414] => |- [415] => | 1946 || align="right" | 10 886 [416] => |- [417] => | 1956 || align="right" | 14 900 [418] => |- [419] => | 1962 || align="right" | 18 200 [420] => |- [421] => | 1980 || align="right" | 22 402 [422] => |- [423] => | 1990 || align="right" | 26 400 [424] => |- [425] => |} [426] => | valign="top" | [427] => {| class="wikitable" [428] => ! style="background:#efefef;" | Rok [429] => ! style="background:#efefef;" | Obyvatel [430] => |- [431] => | 2000 || align="right" | 23 800 [432] => |- [433] => | 2005 || align="right" | 23 234 [434] => |- [435] => | 2015 || align="right" | 21 472 [436] => |} [437] => 1534, 1956, 1962: [https://sztetl.org.pl/pl/miejscowosci/p/87-prudnik/100-demografia/21600-demografia Demografia, Wirtualny Sztetl] – 1754, 1764, 1774, 1784: Friedrich Gottlob Leonhardi: [https://books.google.de/books?id=R4c2AAAAMAAJ&pg=PA91 ''Erdbeschreibung der preussischen Monarchie'', Band 3, Teil 1, Halle 1792] – 1803, 1831, 1855, 1861: Felix Triest: [http://www.sbc.katowice.pl/dlibra/docmetadata?id=3107&from=&dirids=1 ''Topographisches Handbuch von Oberschlesien.'' Breslau 1865] – 1816: Alexander August Mützell a Leopold Krug: [https://books.google.de/books?id=hjnRAAAAMAAJ&pg=PA282 ''Neues topographisch-statistisch-geographisches Wörterbuch des preußischen Staats''. Band 3, Kr–O, Halle 1822] – 1825: Johann Georg Knie: [https://books.google.de/books?id=wIRfAAAAcAAJ&pg=PA981 ''Alphabetisch-Statistisch-Topographische Uebersicht der Dörfer, Flecken, Städte und andern Orte der Königl. Preuß. Provinz Schlesien, mit Einschluß des jetzt ganz zur Provinz gehörenden Markgrafthums Ober-Lausitz und der Grafschaft Glatz; nebst beigefügter Nachweisung von der Eintheilung des Landes nach den verschiedenen Zweigen der Civil-Verwaltung''. Melcher, Breslau 1830] – 1840: Johann Georg Knie: [https://books.google.de/books?id=f8AGAAAAcAAJ&pg=PA885 ''Alphabetisch-statistisch-topographische Uebersicht der Dörfer, Flecken, Städte und andern Orte der Königl. Preusz. Provinz Schlesien''. 2. Auflage. Graß, Barth und Comp., Breslau 1845] – 1867, 1871: Königliches Statistisches Bureau: [https://books.google.de/books?id=_MtjAAAAcAAJ&pg=PA382 ''Die Gemeinden und Gutsbezirke der Provinz Schlesien und ihre Bevölkerung. Nach den Urmaterialien der allgemeinen Volkszählung vom 1. Dezember 1871''. Berlin 1874] – 1890, 1925, 1933, 1939: M. Rademacher: [https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/neustadt_os.html ''Deutsche Verwaltungsgeschichte von der Reichseinigung 1871 bis zur Wiedervereinigung 1990''] {{Wayback|url=https://treemagic.org/rademacher/www.verwaltungsgeschichte.de/neustadt_os.html |date=20200225183058 }} – 1905: [http://www.zeno.org/nid/20007149646 ''Meyers Großes Konversations-Lexikon''. 6. Auflage, Band 14, Leipzig/Wien 1908] – 1910: [https://www.gemeindeverzeichnis.de/gem1900/gem1900.htm?schlesien/neustadt.htm gemeindeverzeichnis.de] – 1946: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej: [http://mbc.cyfrowemazowsze.pl/dlibra/docmetadata?id=14610&from=publication ''Rocznik statystyczny. R. 11, 1947''. Warszawa, 1947] {{Wayback|url=http://mbc.cyfrowemazowsze.pl/dlibra/docmetadata?id=14610&from=publication |date=20200610074213 }} – 1980: [https://docplayer.pl/65949718-Ludnosc-w-1980-r-spia-tresol-x-uwagi-ogolne-ludnosc-4-s-2-ruch-naturalny-ludnosci-7.html ''LUDNOŚĆ W 1980 R. Spia treśol. x Uwagi ogólne Ludność... 4 s # 2. Ruch naturalny ludności''] – 1990: Prudnik – plan miasta, Nysa: P.H.U. „Juwex” Krzysztof Wezner, 1990 – 2000, 2005, 2015: [http://www.polskawliczbach.pl/Prudnik Prudnik (opolskie) » mapy, nieruchomości, GUS, noclegi, szkoły, regon, atrakcje, kody pocztowe, bezrobocie, wynagrodzenie, zarobki, edukacja, tabele, demografia, przedszkola] [438] => |} [439] => [440] => == Městské části == [441] => [[Soubor:Stefana Batorego Street in Prudnik, 2018.08.15 (02).jpg|náhled|Dolní Předměstí – ulice Batorego]] [442] => [[Soubor:Karola Miarki Street in Prudnik, 2019.06.23 (01).jpg|náhled|Kolonia Karola Miarki]] [443] => [[Soubor:Młyn Czyżyka, Prudnik.jpg|náhled|Młyn Czyżyka (Čížkový mlýn)]] [444] => Prudník nemá oficiální členění na samosprávné městské části, nicméně funkčně a urbanisticky lze vymezit následující čtvrti: [445] => * '''Stare Miasto''' (Staré Město) – [[historické jádro]] oválného tvaru soustředěné kolem hlavního náměstí (Rynku) [446] => * '''Dolne Przedmieście''' (Dolní Předměstí) – východní historické předměstí města na obou stranách [[Prudník (řeka)|řeky Prudník]] [447] => * '''Górne Przedmieście''' (Horní Předměstí) – západní historické předměstí města, jeho centrem je Plac Wolności (náměstí Svobody) [448] => * '''Nowe Przedmieście''' (Nové Předměstí) – jižní historické předměstí města soustředěné kolem ulic Traugutta a Młyńska [449] => * '''Jasionowe Wzgórze''' – panelové sídliště z 80. let 20. století na východním okraji města [450] => * '''Kolonia Karola Miarki''' – sídliště rodinných domů na severovýchodě města u výpadovky na [[Krapkowice]], jehož jádro tvoří kolonie postavená ve 30. letech 20. století pro zaměstnance textilní továrny S. Fränkel [451] => * '''Osiedle Wyszyńskiego''' (Sídliště Wyszyńského) – sídliště s panelovou a rodinnou zástavbou navazující na Nové předměstí [452] => * '''Osiedle Zacisze''' (Sídliště Zátiší) – sídliště rodinných domů na západním okraji města [453] => * '''Osiedle Tysiąclecia''' (Sídliště Tisíciletí) – sídliště rodinných domů na jihozápadním okraji města, navazuje na sídliště Zacisze a Wyszyńskiego [454] => * '''Dzielnica Przemysłowa''' (Průmyslová čtvrť) – průmyslová zóna rozkládající se severně od železniční trati [[Kandřín-Kozlí]] – [[Nysa|Nisa]] a vlakového nádraží [455] => [456] => Dále podle databáze územních celků TERYT jsou částmi města: [457] => * '''Górka''' (Horka) – okolí někdejší cihelny Konrada Habela na jihovýchodě města poblíž sídliště Jasionowe Wzgórze [458] => * '''Młyn Czyżyka''' (Čížkový Mlýn) – okolí historického obilného mlýna na jižním okraji města [459] => * '''Lipy''' neboli '''Lipno''' – okolí někdejšího [[poplužní dvůr|poplužního dvora]] ''Lindenvorwerk'' na jižním okraji města [460] => [461] => Katastrální území města je atypicky prodlouženo k jihozápadu a úzkým pruhem vtěsnaným mezi obce [[Łąka Prudnicka]] (Louka), [[Dubovec (Opolské vojvodství)|Dębowiec]] (Dubovec) a [[Trzebina]] (Kunčice) sahá až ke státní hranici. Tato část Prudníku je vesměs zalesněná (Prudnický les, polsky ''Las Prudnicki'') a nachází se tady několik vyvýšenin náležících ke Chráněné krajinné oblasti [[Zlatohorská vrchovina]] (''Park Krajobrazowy Góry Opawskie''): Kapliczna Góra (320 m n. m.), Kozia Góra nazývaná také Klasztorne Wzgórze (316 m n. m.), Kraska (391 m n. m.), Okopowa (388 m n. m.), Wróblik (396 m n. m.), Zbylut (353 m n. m.). [462] => [463] => == Pamětihodnosti == [464] => * '''Rynek''' – hlavní náměstí, střed historického jádra; většina měšťanských domů, které jej původně obklopovaly, byla zničena při bombardování v roce 1945 nebo během asanace Starého Města v 50. letech 20. století a nahrazena novostavbami; [465] => ** '''Radnice''' – postavená uprostřed náměstí v roce 1782, v letech 1840–1842 byla přestavěna do dnešní klasicistní podoby; nyní sídlo matričního úřadu a obecní školské správy (''Gminny Zarząd Oświaty i Wychowania''); charakteristickým stavebním prvkem je 63 m vysoká věž; [466] => ** '''Morový sloup''' z roku 1694 se sousoším Panny Marie s Ježíškem na vrcholu a sochami archandělů [[Michael (archanděl)|Michaela]], [[Rafael (archanděl)|Rafaela]], [[Gabriel (archanděl)|Gabriela]] a [[Anděl strážný|Anděla strážného]] ve spodním patře; [467] => ** '''Socha svatého Jana Nepomuckého''' z roku 1733; [468] => ** Barokní '''kašna''' z roku 1696 zakončena plastikou dvouhlavého habsburského orla; [469] => * '''[[Kostel svatého Michaela archanděla (Prudník)|Kostel svatého Michaela archanděla]]''' – katolický farní kostel poprvé zmiňovaný ve 13. století a do současné barokní podoby přestavěný v letech 1730–1738; [470] => * '''Klášter a špitál milosrdných bratří''' (1782–1783) s '''[[kostel svatého Petra a Pavla (Prudník)|kostelem svatého Petra a Pavla]]''' (1785–1787, věž dostavěná v roce 1793); [471] => * '''Františkánský klášter''' s novogotickým '''kostelem svatého Josefa''' v Prudnickém lese – komplex vybudovaný v roce 1852 (klášter) a 1866 (kostel), současnou podobu získal při obnově po druhé světové válce; v letech 1954–1955 byl zde [[internace|internován]] polský primas [[Stefan Wyszyński]]; [472] => * '''Vokova věž''' – gotický [[bergfrit]], jediný pozůstatek prudnického hradu, který vyhořel v roce 1806; slouží jako rozhledna; je pojmenována podle zakladatele města [[Vok I. z Rožmberka|Voka I. z Rožmberka]]; [473] => * Pozůstatky středověkých městských hradeb: dochovaly se dvě bašty i s přilehlou budovou (bývalá zbrojnice), kde nyní sídlí '''Muzeum Prudnicka''' (''Muzeum Ziemi Prudnickiej'') a '''věž Dolní brány''' (východní městské brány) poprvé zmiňovaná v roce 1481; [474] => * '''Prudnické kulturní centrum''' (''Prudnicki Ośrodek Kultury'') – původně vila postavená v roce 1883 v novorenesančním stylu pro Hermanna Fränkela, syna průmyslníka Samuela Fränkela; [475] => * '''Vila v ulici Nyska 2''' – novorenesanční z roku 1882, obývali ji vnukové Samuela Fränkela: Ernst Fränkel a Max Pinkus; v současnosti je v soukromém vlastnictví; [476] => * '''Střední zdravotnická škola''' (''Zespół Szkół Medycznych im. Janusza Korczaka'') – původně novorenesanční vila postavená v roce 1873 pro Samuelova zetě Josefa Pinkuse; [477] => * '''Gymnázium Stefanie Sempołowské''' (''II Liceum Ogólnokształcące im. Stefanii Sempołowskiej'') – [[Expresionismus#Architektura|expresionistická]] stavba z roku 1928, původně soukromé dívčí gymnázium; [478] => * '''Městské lázně''' – secesní budova z roku 1907; nadále slouží jako bazén v gesci Sportovního a rekreačního střediska (''Ośrodek Sportu i Rekreacji'', ''OSiR''); [479] => * '''Městský park''' – založený v 80. letech 19. století; dochovaly se v něm mj. hudební pavilon z roku 1887, pomník na počest pruské armády předělaný na památník sedmisetletí Prudníku a tisíciletí polského státu, pomník vojáku padlých za první světové války předělaný na pomník meziválečného Sdružení Poláků v Německu (''Związek Polaków w Niemczech''), socha bohyně [[Diana (mytologie)|Diany]] z roku 1911 a historické veřejné záchodky; [480] => * Soubor historických budov v areálu bývalé '''textilní továrny Samuela Fränkela''' v ulici Nyska, po druhé světové válce [[Frotex|Bavlnářské závody „Frotex“]]''; [481] => * '''Židovský hřbitov''' – založený v roce 1860; nebyl zničen v období nacismu; bývalá obřadní síň slouží po přestavbě v roce 1990 jako [[letniční hnutí|letniční kostel]]; [482] => [483] => Soubor:Prudnik. Ratusz4.JPG|Radnice [484] => Soubor:SM Prudnik Kościół Michała Archanioła 2018 (2) ID 628446.jpg|Kostel svatého Michaela archanděla [485] => Soubor:SM Prudnik Wieża Zamkowa Woka 2018 (0) ID 628462.jpg|Vokova věž [486] => Soubor:1A Tadeusza Kościuszki Street in Prudnik, 2018.07.28 (01).jpg|Prudnické kulturní centrum [487] => Soubor:Prudnik, ZPB Frotex S.A.(13).jpg|Bývalá továrna Samuela Fränkela (Frotex) [488] => Soubor:Kościół Zielonoświątkowców przy cmentarzu żydowskim.JPG|Letniční kostel – bývalá židovská obřadní síň [489] => Soubor:Prudník - náměstí, socha sv. Jana Nepomuckého 01.jpg|socha sv. Jana Nepomuckého [490] => [491] => [492] => == Kultura == [493] => * '''Muzeum Prudnicka''' (''Muzeum Ziemi Prudnickiej'') – kulturní instituce založená v roce 1959; hlavní sídlo muzea tvoří budova bývalé zbrojnice přiléhající k středověkým městským hradbám (ulice Bolesława Chrobrego 5); [494] => * '''Centrum tkalcovských tradic''' ''(Centrum Tradycji Tkackich'') – otevřené v roce 2009 jako oddělení Muzea Prudnicka; jeho úkolem je udržovat a propagovat tradice textilního průmyslu v Prudníku, jež vtiskl viditelné stopy do obrazu města, prostřednictvím organizování tkalcovských workshopů, setkání a výstav; nachází se na adrese Królowej Jadwigi 23; [495] => [496] => == Doprava == [497] => [[Soubor:Stacja_kolejowa_-_panoramio_(2).jpg|náhled|Vlakové nádraží]] [498] => Město leží na železniční trati [[Kandřín-Kozlí]] – [[Nysa|Nisa]], jež je součástí trati č. 137 [[Katovice]] – [[Lehnice]]. Ve stanici ''Prudnik'', která se nachází v severní části města, zastavují osobní vlaky společnosti [[Polregio]] a také v jízdním řádu 2020/2021 dva rychlíky: ''Sudety'' [[Krakov]] – [[Jelení Hora]] a ''Kormoran'' [[Olštýn]] – [[Polanica-Zdrój]] (Starý Bor). Osobní provoz na odbočující trati do [[Biała|Bělé]] a [[Krapkowice|Krapkowic]] byl zastaven v roce 1991, v současnosti po ní jezdí pouze vojenské nákladní vlaky.{{Citace elektronické monografie [499] => | titul = Linia Gogolin – Prudnik (306) [500] => | url = https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=linie&id=554&od=1&do=28&ed=0&okno=historia [501] => | vydavatel = Ogólnopolska baza kolejowa [502] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [503] => | jazyk = pl [504] => }} [505] => [506] => Prudníkem prochází národní silnice č. 40 spojující [[katovická konurbace|katovickou konurbaci]] a Kandřín-Kozlí s bývalým hraničním přechodem [[Hlucholazy]]/[[Mikulovice]], kde se na ni napojuje [[silnice I/44]] do [[Jeseník]]u a [[Šumperk]]a, a také národní silnice č. 41, jež vede z [[Nysa|Nisy]] ke hraničnímu přechodu [[Trzebina (Opolské vojvodství)|Trzebina]]/[[Bartultovice]], odkud pokračuje jako [[silnice I/57]] do [[Krnov]]a a [[Opava|Opavy]]. Vojvodská silnice č. 414 spojuje Prudník s [[Biała|Bělou]] a [[Opolí]]m. V roce 2003 byl dokončen severovýchodní obchvat města.{{Citace elektronické monografie [507] => | titul = Trzy w jednym [508] => | url = https://sbc.org.pl/Content/286421/39A.pdf [509] => | vydavatel = Tygodnik Prudnicki [510] => | datum_vydání = 2003-09-24 [511] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [512] => | jazyk = pl [513] => | strany = 3 [514] => }} V plánech je východní obchvat, který vyvede silnici č. 41 mimo zastavěné území.{{Citace elektronické monografie [515] => | titul = Obwodnica wschodnia: przetarg ogłoszony [516] => | url = https://prudnik24.pl/index.php/2021/01/17/obwodnica-wschodnia-przetarg-ogloszony/ [517] => | vydavatel = Prudnik24.pl [518] => | datum_vydání = 2021-17-01 [519] => | datum_přístupu = 2021-05-16 [520] => | jazyk = pl [521] => }} Silnice č. 40 nadále protíná přímo centrum města. [522] => [523] => Příměstskou a regionální autobusovou dopravu v rámci Polska zajišťují dopravní podniky ''PKS Głubczyce'', ''PKS Nysa'' a ''PKS Opole'', a také soukromá firma ''Euro-Bus Nysa'' (spoje do [[Vratislav (město)|Vratislavi]]). Autobusové stanoviště se nachází na Horním Předměstí v blízkosti náměstí Svobody (Plac Wolności) a městských lázní. ''PUH Fox Michał Jednoróg'' je operátorem vnitroměstské autobusové linky.{{Citace elektronického periodika |titul=Jízdní řády městské autobusové linky platné pro rok 2022 |url=https://prudnik.pl/8129/1882/rozklad-jazdy-bezplatnej-komunikacji-miejskiej.html |datum přístupu=2022-03-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220301193704/https://prudnik.pl/8129/1882/rozklad-jazdy-bezplatnej-komunikacji-miejskiej.html |datum archivace=2022-03-01 }} Přeshraniční doprava není provozována. [524] => [525] => == Rodáci == [526] => * '''[[Matthäus Apelles von Löwenstern]]''' (1594–1648) – hudební skladatel, autor náboženských písní [527] => * '''[[Felice Bauerová]]''' (1887–1960) – snoubenka [[Franz Kafka|Franze Kafky]] [528] => * '''[[Gerard Bernacki]]''' (1942–2018) – římskokatolický duchovní, pomocný [[diecéze katovická|biskup katovický]] v letech 1988–2012 [529] => * '''[[Karl Dziatzko]]''' (1842–1903) – klasický filolog a knihovědec, zakladatel prvního ústavu pro knihovnictví na [[Univerzita Georga Augusta v Göttingenu|univerzitě v Göttingenu]] v roce 1886 [530] => * '''[[Eugen Fraenkel]]''' (1853–1925) – [[patologie|patolog]] a [[bakteriologie|bakteriolog]], objevitel ''[[Clostridium perfringens]]'' [531] => * '''[[Samuel Fränkel]]''' (1801–1881) – podnikatel, zakladatel textilní továrny známé později jako [[Frotex]]; narozený v [[Biała|Bělé]] [532] => * '''[[Jan Góra]]''' (1948–2015) – [[řád bratří kazatelů|dominikán]], iniciátor [[Lednica 2000|setkání katolické mládeže Lednica 2000]] [533] => * '''[[Aleksandra Konieczna]]''' (* 1965) – filmová a divadelní herečka [534] => * '''[[Mikuláš Henelius]]''' (1582–1656) – kronikář období humanismu, autor latinských spisů o Slezsku [535] => * '''[[Margarete Müller]]''' (* 1931) – politička, členka ústředního výboru [[Sjednocená socialistická strana Německa|SED]] v letech 1963–1989 od roku 1971 členka Státní rady [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] [536] => * '''[[Walter Odersky]]''' (* 1931) – právník, předsedá Spolkového soudního dvoru [[Německo|SRN]] v letech 1988–1996 [537] => * '''[[Max Pinkus]]''' (1857–1934) – podnikatel, mecenáš, tvůrce soukromé Slezské knihovny; vnuk Samuela Fränkela [538] => * '''[[Hellmuth Reymann]]''' (1892–1988) – vojenský důstojník, jeden z posledních velitelů [[Bitva o Berlín|obrany Berlína]] v roce 1945 [539] => * '''[[Bernd Scholz]]''' (1911–1969) – hudební skladatel [540] => * '''[[Karl Streibel]]''' (1903–1986) – [[sturmbannführer]] [[Waffen-SS]], velitel pracovního tábora [[Trawniki]] [541] => * '''[[Stanisław Szozda]]''' (1950–2013) – cyklista [542] => * '''[[Dietrich Unkrodt]]''' (1934–2006) – hudebník, průkopník sólové hry na [[tuba|tubu]] [543] => * '''[[Kurt Wintgens]]''' (1894–1916) – vojenský pilot, jeden z prvních německých [[letecké eso|leteckých es]] za první světové války [544] => [545] => Soubor:Eugen Fraenkel Wellcome M0012816.jpg|[[Eugen Fraenkel]] [546] => Soubor:JanGora_2_(cropped).jpg|[[Jan Góra]] [547] => Soubor:Aleksandra_Konieczna_-_Szczecin_2019.jpg|[[Aleksandra Konieczna]] [548] => Soubor:Nicolaus-Henel.jpg|[[Mikuláš Henelius]] [549] => Soubor:Müller,_Margarete_cropped,_Bundesarchiv_Bild_183-1988-0205-028.jpg|[[Margarete Müller]] [550] => Soubor:Max_Pinkus.png|[[Max Pinkus]] [551] => [552] => [553] => == Partnerská města == [554] => [[Soubor:Drogowskaz miast partnerskich Prudnika.jpg|náhled|Směrové cedule partnerských měst na prudnickém náměstí]] [555] => * {{Flagicon|Česko}} '''[[Bohumín]]''' (Česko, [[Moravskoslezský kraj]]) [556] => * {{Flagicon|Německo}} '''[[Northeim]]''' (Německo, spolková země [[Dolní Sasko]]) [557] => * {{Flagicon|Česko}} '''[[Krnov]]''' (Česko, Moravskoslezský kraj) [558] => * {{Flagicon|Ukraine}} '''[[Nadvirna]]''' (Ukrajina, [[Ivanofrankivská oblast]]) [559] => * {{Flagicon|Itálie}} '''[[San Giustino]]''' (Itálie, region [[Umbrie]]) [560] => [561] => == Odkazy == [562] => [563] => === Reference === [564] => [565] => [566] => === Literatura === [567] => * {{Citace monografie [568] => | příjmení1 = Weltzel [569] => | jméno1 = Augustin [570] => | titul = Geschichte der Stadt Neustadt in Oberschlesien [571] => | url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/9621/edition/8951/content [572] => | vydavatel = A. Pietsch [573] => | místo = Neustadt [574] => | rok = 1870 [575] => | počet_stran = 905 [576] => | jazyk = de [577] => }} [578] => * {{Citace monografie [579] => | příjmení1 = Kulczyk [580] => | jméno1 = Piotr [581] => | příjmení2 = Nicieja [582] => | jméno2 = Stanisław [583] => | titul = Prudnik dawniej i dziś 1896-2006 [584] => | vydavatel = MS [585] => | místo = Opole [586] => | rok = 2006 [587] => | počet_stran = 90 [588] => | isbn = 83-8894-566-1 [589] => | jazyk = pl [590] => }} [591] => [592] => === Související články === [593] => * [[Hraniční přechod Bartultovice–Trzebina]] [594] => [595] => === Externí odkazy === [596] => * {{commonscat}} [597] => * {{Wikislovník|heslo=Prudník}} [598] => * '''[http://www.prudnik.pl/ Prudnik.pl]''' – oficiální webové stránky městského úřadu v Prudníku (polsky) [599] => * [https://de.wikisource.org/wiki/Topographia_Bohemiae,_Moraviae_et_Silesiae:_Neustat Prudník] v ''Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae'' – popis města z roku 1650 (německy) [600] => * [https://fotopolska.eu/m52134,Prudnik.html Prudník] na portálu ''fotopolska.eu'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky) [601] => * [https://polska-org.pl/507762,Prudnik.html Prudník] na portálu ''polska-org.pl'' – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy) [602] => * [https://www.orf-oberschlesien.de/neustadt Průvodce Prudníkem] na portálu ''Online-Reiseführer Oberschlesien'' (Online průvodce Horním Slezskem) (německy) [603] => * [https://hkknos.eu/ Historická komise okresu Prudník] (německy, polsky) [604] => * [https://krnov.cz/assets/File.ashx?id_org=7455&id_dokumenty=30461 Turistický průvodce Prudníkem] ve formátu pdf v polštině a češtině [605] => [606] => {{Autoritní data}} [607] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [608] => [609] => [[Kategorie:Prudník| ]] [610] => [[Kategorie:Města v Opolském vojvodství]] [611] => [[Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině]] [612] => [[Kategorie:Sídla v Opavské pahorkatině]] [613] => [[Kategorie:Slezská města]] [614] => [[Kategorie:Český lev ve znaku]] [615] => [[Kategorie:Okresní města v Polsku]] [616] => [[Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici]] [] => )
good wiki

Prudník

Prudník ( dříve Prądnik) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství, sídlo okresu Prudník a stejnojmenné gminy zahrnující město a 10 okolních vesnic. Leží na soutoku řeky Prudník a Zlatého potoka (Złoty Potok) na historickém území Horního Slezska (ve středověku na Moravě) v bezprostřední blízkosti česko-polské státní hranice (hraničí s obcí Jindřichov).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Biała','Nysa','Kandřín-Kozlí','Krapkowice','Frotex','Opolské vojvodství','Gmina Prudník','Krnov','Polsko','Prudník (řeka)','Morava','Jan Góra'

Biała

Frotex

Kandřín-Kozlí

Krapkowice

Krnov

Morava

Nysa

Polsko