Array ( [0] => 14720432 [id] => 14720432 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Psychosomatika [uri] => Psychosomatika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|v podstatě neověřeno - řádkové reference jsou vloženy způsobem nepoužívaným na Wikipedii a neodkazují ani do seznamu literatury, příklad: (Danzer, 2001), tudíž to vypadá dost jako vlastní výzkum a je to slátanina, na rozdíl třeba od enwiki, kde to má hlavu a patu}} [1] => [2] => '''Psychosomatika''' jako pojem má svůj původ ve [[starověk]]é [[řečtina|řečtině]] a to z dvou slov „psyché“ – duše a „soma“ – tělo. Její úlohou je zkoumat vztahy mezi těmito dvěma slovy a to hlavně z vlivu [[psychická funkce|psychických funkcí]] a pochodů na [[Organismus|organizmus]] ([[Jan Poněšický]], 2002). [3] => [4] => Psychologické faktory somatických onemocnění zkoumá i [[psychosomatická medicína]], která potvrdila vztah mezi tělesným stavem a psychickou i emocionální složkou osobnosti pacienta.{{Citace elektronického periodika |titul=[[Victor Skumin|Skumin V A]] Borderline mental disorders in chronic diseases of the digestive system in children and adolescents. Zhurnal nevropatologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova Moscow Russia 1952 (1991), Volume: 91, Issue: 8, Pages: 81-84 PubMed: 1661526 |url=https://europepmc.org/article/MED/1661526}}{{cite journal |url=https://biblmdkz.ru/articles/nmd.html|pmid=6758444 |year=1982 |last1=Skumin |first1=VA |title=Непсихотические нарушения психики у больных с приобретёнными пороками сердца до и после операции (обзор) |language=Russian |trans_title=Nonpsychotic mental disorders in patients with acquired heart defects before and after surgery (review) |volume=82 |issue=11 |pages=130–5 |journal=Zhurnal nevropatologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova}} [5] => Psychosomatická medicína se zabývá především těmi onemocněními, v jejichž vzniku hraje psychika pacienta významnou/zásadní roli.Společnost psychosomatické medicíny České lékařské společnosti JEP: [https://www.psychosomatika-cls.cz/pro-verejnost/o-psychosomatice/ O psychosomatice] [6] => Na základě informací získaných od pacienta, z jeho chování a reakcí na terapii lékař analyzuje, jakou roli mohla psychika pacienta sehrát ve vzniku onemocnění. Pokud se domnívá, že je významná, volí spolupráci s klinickým psychologem, psychoterapeutem či lékařem-specialistou na psychosomatickou léčbu. Nejedná se o využití metod alternativní medicíny, ale o terapii, kdy jsou [[Biomedicína|biomedicínské postupy]] doplněny o cíleně volené [[Psychoterapie|psychoterapeutické metody]], [[Fyzioterapie|fyzioterapii]] apod. [7] => [8] => V širším slova smyslu pojem označuje komplexní pohled na člověka a jeho zdraví, protože zdraví, vymezení choroby, zdravotní a funkční stav jsou podmíněné nejen tělesně, ale také duševně, sociálně, zvyklostmi dané společnosti, vlivy a nároky prostředí. Z toho vyplývá, že psychosomatika je podmíněna [[biopsychosocialita|biopsychosociálně]]. Tento model do písemné formy zavedl [[George L. Engel]]. Obsahuje principy [[multifaktoriality]] a systémový přístup. Multifaktoriální pohled mluví o několika příčinách vzniku [[nemoc]]í. To pomáhá objasnit vznik [[psychosomatické choroby|psychosomatických chorob]], kdy příčinou nejsou jen různé [[psychosociální faktory]], ale jsou k nim přidružené i další. ''Systémový přístup mluví o jevech, které jsou komplexní ve svých vnitřních a vnějších souvislostech, při čem na řešení problémů používá kombinaci metod'' ([[Baštecký]] a kol.,1993). [9] => [10] => Při vysvětlení pojmu psychosomatika se odborníci většinou opírají o tři teorie: [[psychoanalytická teorie]], [[teorie stresu]] a [[cerebroviscerální]] teorie. [11] => [12] => == Psychoanalytická teorie == [13] => Psychoanalytická teorie vychází ze studia vnitřních myšlenek člověka a jeho přizpůsobení vnějšího světa i svých vnitřních pudů. Používá původem psychoanalytické slovo konverzi. [14] => [15] => === Konverze === [16] => Vysvětluje vliv [[duševní zážitek|duševních zážitků]] na tělo. Je vyjádřením [[emoční konflikt|emočního konfliktu]], který se přenáší do [[somatická sféra|somatické sféry]] a projevuje se jako [[somatické onemocnění]] (někdy též jako ''útěk nebo únik od řešení psychického problému do tělesné nemoci''). Z této teorie vycházejí dvě důležité koncepce – [[alexitymie]] a [[hopelessness-helplessness]] ([[beznaděj – bezmocnost]]). [17] => [18] => === Alexitymie === [19] => Alexitymie je snížená schopnost rozpoznávat, sdílet a nebo regulovat svoje [[emoce]], s výjimkou bolesti, jejíž fyzickou příčinu se její nositel snaží odstranit. Na úrovni osobnosti se alexitymie projevuje dvěma [[kognitivní styl|kognitivními styly]] rozpoznávání konfliktu: 1. [[represe]] (potlačování) jako adaptace pomocí vyhýbání se konfliktům resp. potlačením hrozby, a 2. [[senzitizace]] (citlivost), způsobující přeceňování konfliktu. [20] => [21] => === Hopelessness-helplessness === [22] => Hopelessness-helplessness (beznadějnost-bezradnost) jako zážitkový syndrom zahrnuje i behaviorální ekvivalent, který je charakteristický útlumem pohybu a fyziologických funkcí. „Zážitek“ obsahuje: [23] => [24] => # bolestivý pocit bezmocnosti a beznaděje tváří v tvář určité situaci, [25] => # subjektivní pocit snížené schopnosti situaci řešit, [26] => # pocit ohrožení a menšího uspokojení ve vztazích k ostatním a z role ve společnosti [27] => # ztráta souvislosti mezi minulostí a budoucností, snížená schopnost naděje a důvěry [28] => # tendence oživovat a opět prožívat předcházející deprivace a selhání [29] => [30] => == Psychosomatika a film == [31] => Dokumentární film ''[[Hranice v psychosomatice]]'' režiséra [[Miloslav Novák|Miloslava Nováka]], který byl oceněn jako Nejlepší český film v oblasti přírodních věd na 45. ročníku mezinárodního filmového festivalu [[Academia film Olomouc]], je provokativní sondou do uznávaného medicínského oboru s bohatou historií, leč nejistou budoucností. [32] => [33] => ''Hranice v psychosomatice rozhodně stojí za vidění. Film, který se věnuje odvěkému problému – co je to vlastně nemoc – a jeho moderní podobě: jestli léčit jen tělo, nebo také duši. Výborná je práce režiséra s vědci a lékaři, kteří, ač neherci, se ve filmu stávají přesvědčivě ztvárněnými postavami příběhu o tom, zda je duše pouhým produktem fyzikálně-chemických pochodů v mozku a nakolik nás v dospělosti ovládají a ničí traumata z dětství. Příběhu s nejednoznačným vyzněním.''{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení = Uhlíř [35] => | jméno = Martin [36] => | titul = Jak léčit duši [37] => | periodikum = Týdeník Respekt [38] => | url = https://www.respekt.cz/zkumavka/jak-lecit-dusi [39] => | datum přístupu = 2021-07-23 [40] => }} [41] => [42] => 'Film byl také oficiálně uveden jako zahajovací snímek nejstaršího amerického festivalu filmů se zdravotnickou tematikou, pořádného v rámci 139. konference ''APHA (American Public Health Association)'', sdružující více než 30 tisíc členů a 23 odborných společností po celém světě.' [43] => [44] => == Psychosomatika a zdraví == [45] => [[Corticoviscerální teorie]] vychází z [[Ivan Petrovič Pavlov|Pavlova]] a jeho učení o podmíněných [[reflex]]ech. Existují tu vzájemné vztahy mezi vyšší [[nervová činnost|nervovou činností]] a [[somatický]]mi a [[vegetativní funkce|vegetativními funkcemi]] organizmu. Faktory vyvolávající chorobu jsou v tomto případě většinou negativní dlouhotrvající a intenzivní emoce. Jejich negativní vliv se projevuje vznikem poruch normálních vztahů mezi [[mozková kůra|mozkovou kůrou]] a [[podkůrové centrum|podkůrovými centry]]. Kvůli těmto poruchám potom vznikají složité onemocnění. Do tohoto vztahu zasahuje i [[endokrinní systém]], který podmiňuje stálost a trvání chorobných změn v činnosti vnitřních orgánů. A teorie [[stres]]u se zaobírá negativním působením stresu na [[organismus]]. [46] => [47] => Mezi pojmy psychosomatika, zdraví a choroba je úzká souvislost, proto je potřebné definovat i tyto dva pojmy. [48] => [49] => Podle [[David Seedhous|Davida Seedhouse]] (1995) se dá zdraví definovat různými způsoby závisícími i od samotného člověka, který zdraví definuje a závisí to i od jeho povolání. Definice zdraví se však neměnila jen vzhledem na historii a vývin lidských profesí a odvětví společnosti, ale taky vzhledem na historické mezníky. [50] => [51] => Podle [[Bohumila Baštecká|Bohumily Baštecké]] a [[Petr Goldmann|Petra Goldmanna]] (2001) je zdraví spojením čtyř hlavních oblastí: těla, osobnosti, vztahů a ducha. Tyto složky jsou chápané jako systém, který je integruje. Taktéž uvádějí souhrn teorií Davida Seedhouse z roku 1986. První teorie pojímá zdraví jako ideální stav. Druhá teorie ho vymezuje jako úroveň tělesné a duševní zdatnosti umožňující každodenní činnost, a jestliže nesplní tuto úroveň, musí se přizpůsobit roli nemocného. Další teorie mluví o zdraví jako o určitém druhu zboží, s nímž je možné libovolně manipulovat v rámci [[obchodní transakce|obchodních transakci]]. Poslední teorii z jeho souhrnu tvoří soubor menších teorií, které považují zdraví za osobní sílu či určitou schopnost těla, [[intelekt]]u a nebo [[metafyzika|metafyziky]]. Podle [[Jaro Křivohlavý|Jara Křivohlavého]] (2001) existuje těchto teorií až sedm: [52] => [53] => # Zdraví je pojato touto teorií jako [[synonymum]] pro určitý druh síly různé [[intenzita|intenzity]], která může být oslabována a nebo znovu získaná a která pomáhá člověku překonávat překážky. [54] => # Zdraví zosobňuje vnitřní duchovní sílu, která bývá pojmenována i jako schopnost přizpůsobení a nebo [[vitalita]] projevující se až v zátěžových situacích za účelem dosahování vyšších cílů. [55] => # Zdraví je charakterizované jako odolnost člověka, která chápe životní úlohy jako výzvy. [56] => # Vyjadřuje schopnost člověka spojit a přizpůsobit prostředí a životní styl. [57] => # Představuje integraci dobré tělesné kondice, duševní pohody a určité připravenosti. [58] => # V tomto pojetí zobrazuje zdraví [[hmotný majetek]] či [[statek]], který člověk používá. Může být ve formě lékařského zákroku, [[Léčivo|léčiv]] a nebo [[léčebná kůra|léčebných kúr]]. [59] => # Zosobňuje biopsychosociální strukturu a nejen jako nepřítomnost chorobných příznaků. [60] => [61] => Z těchto sedmi teorií vytvořil Jaro Křivohlavý svoji vlastní definici zdraví: ''„Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duševní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimálně kvality života a není překážkou osobnímu snažení druhých lidí.“'' [62] => [63] => Zdravý člověk má podle [[Erich Fromm|Ericha Fromma]] tzv. ''produktivní charakter'', který dává možnost pomalému rozvíjení všech schopností a predispozicí. A důležité jsou i lidské potřeby a jejich efektivní uspokojení. [64] => [65] => Dalším pojmem je onemocnění neboli choroba, které se snaží lidi vyhnout, protože je spojená s různými nepříjemnostmi. Každý člověk se bojí onemocnět, protože tím vždy o něco přichází. Z [[biologický|biologického]], respektive somatického pohledu může dojít k úbytku sil, příčinou čeho se člověk stává indisponovaný v rámci různých fyzických aktivit. Co se psychiky týká, tak se každý snaží vyvarovat [[psychická únava|psychické únavy]], či vyčerpanosti, ale i negativismu. Nemoc samozřejmě ovlivňuje i sociální prostředí člověka pro možnost odmítnutí kontaktu s jinými lidmi, ale i pro možnou práceneschopnost a tím nedostatek [[finanční prostředky|finančních prostředků]]. Důležité je však i existencionální hledisko související s možným omezením [[seberealizace]]. [66] => [67] => ''„Onemocnění je syndrom se známou příčinou, průběhem a nebo patofyziologickým mechanizmem.“'' (Baštecká, Goldmann, 2001) [68] => Aby mohla být nemoc lékařsky uznanou [[nozologická jednotka|nozologickou jednotkou]] (nozologie – nauka o třídění nemocí) měla by mít začátek, průběh a konec se specifickými [[symptomy]] sdružovaných do syndromů. [[Lester King]] (1954) nabízí tuto definici choroby: ''„Choroba je souhrn těchto podmínek, které měříme v rámci převládající kultury, které jsou touto kulturou považované za zneschopňující a současně se odklánějí od statistické normy a nebo od idealizovaného statusu.“'' [69] => [70] => Definice tohoto pojmu se stejně jako definice zdraví měnila vlivem doby, prostředí ale i vzděláním. Kdysi byla projevem kouzel, či nepřejícnost bohů a dnes má stejně jako zdraví biopsychosociální charakter. Existují různé modely nahlížení na vztah mezi pojmy zdraví a nemoc. Některé z nich uvádí Bohumila Baštecká a Petr Goldmann (2001): [71] => [72] => # Biomedicínský: Chápe nemoc na somatickém(tělesném) základě jako důsledek poruchy [[tkáň|tkaní]] a [[buňka|buněk]] a zdraví je jen absencí choroby. [73] => # Psychologický: [[Integrace|Integruje]] v sobě čtyři odbory a to psychosomatickou medicínu, behaviorální medicínu, lékařskou psychologii a psychologii zdraví. [74] => # Sociologický: Nemoc tu představuje společenský problém týkající se sociálních rolí, očekávání a norem. [75] => # Sociálně-ekologický: V tomto případě je choroba jakousi odchylkou od systému, v kterém se člověk i společnost nacházejí. [76] => # Celostně-alternativní: Odvolává se na systémy jiných kultur. [77] => [78] => Pro shrnutí tedy, vnitřní rovnováhu člověka a jeho fyzické zdraví ovlivňují tři faktory: [79] => [80] => # exogenní vlivy – prostředí v tom nejširším slova smyslu. Tento faktor může člověk měnit jen omezeně. [81] => # endogenní vlivy – složení a kvalita naší stravy, celková životospráva, vrozené predispozice a aktivita člověka. Tento faktor může člověk skoro úplně měnit. [82] => # emoce a myšlenky – toto je oblast, kterou člověk může mít úplně pod svojí kontrolou, i když si to vyžaduje určitý trénink. [83] => [84] => Z toho vyplývá, že člověk může aspoň z části ovlivňovat svoje zdraví a to např. dobrými stravovacími návyky, udržováním tělesné kondice a nebo relaxem, či jinými metodami, kterými si může pomoct, když prostředí okolo je možné měnit jen minimálně. Oběťmi psychosomatických onemocnění jsou většinou pesimističtí a introvertní lidé, kteří mají záporný vztah k sobě i jiným a mají na sebe příliš velké nároky. Takový člověk pociťuje hodně negativních myšlenek a emocí a není schopný se s nimi někomu lehce svěřit. [85] => [86] => I podle [[Bernard Danzer|Bernarda Danzera]] (2001) je komunikace a otevřenost člověka důležitá pro jeho zdraví. Mluví i o specifickém prostoru a čase člověka, které jsou též důležité pro jeho osobní rozvoj. ''„Zdraví je tedy výrazem nerušeného a neovlivnitelného prostorového bytí ve světě. Choroba vzniká tehdy, když se individuální prostor člověka trvale smršťuje a chřadne.“'' A je též projevem toho, když si ''„člověk utváří přítomnost na základě jím zvolených plánů budoucnosti a přitom hodnotí svoji minulost jako zkušenost.“'' (Danzer, 2001) [87] => [88] => Důležitý pro člověka je i pohyb, jeho celková aktivita, koordinace pohybů a z toho později vyplývající koordinace svého chování, to znamená celková seberegulace a též postoj člověka k sobě samému. [89] => [90] => == Osobnost a vznik psychosomatických poruch == [91] => V současnosti je člověk stále v [[interakce|interakci]] s jinými lidmi. V této interakci každý člověk reaguje jinak. Každý z nás má různé postoje, zájmy, vlastnosti a schopnosti, které v rámci interakce aplikujeme. Na světě se nenajdou dva lidé, kteří by měli stejné chování, ale jsou určité vlastnosti a schopnosti specifické pro určitou osobnost. Stejně i člověk s psychosomatickým onemocněním má většinou některé vlastnosti, které předpokládají větší náchylnost k těmto onemocněním. [92] => [93] => Důraz se klade na postoje člověka k určitým situacím. Například k situaci náhlé [[nezaměstnanost]]i může osoba zaujmout různý postoj, který je zjednodušeně negativní a pozitivní. Vždy existuje více možností se se situací vyrovnat, člověk se jí může poddat a nebo s ní bojovat, nechat se situací ovlivnit a nebo ovlivnit ji. Hodně záleží na schopnosti člověka bojovat s překážkami. [94] => [95] => Jak už bylo řečeno, ohroženi jsou nejvíce lidé častěji podléhající depresím a [[anxiozní]]m pocitům, ale i ti kteří mají problémy projevit svoje pocity. [96] => [97] => Při různých psychosomatických onemocnění je přítomný i pocit méněcennosti, negativní vztah k vlastní osobě. I určité osobností rysy jako např. [[perfekcionismus]] je přítomný při psychosomatických onemocněních, v tomto případě hlavně při [[bulimie|bulimii]] a [[anorexie|anorexii]]. [98] => [99] => == Reference == [100] => [101] => [102] => == Externí odkazy == [103] => * [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10213330156-hranice-v-psychosomatice/20956226658/ Česká televize – film ''Hranice v psychosomatice''] [104] => * [http://www.rozhlas.cz/leonardo/prednasky/_zprava/medicafe-jak-se-divat-na-psychosomatickou-medicinu--1207867 MediCafé: Jak se dívat na psychosomatickou medicínu] – přednáška MUDr. Radkina Honzáka [105] => * Jaromír Šrámek: Možnosti a limity psychosomatické medicíny, na webu [[Český klub skeptiků Sisyfos|Českého klubu skeptiků Sisyfos]] (publikováno 24.4.2017) [http://www.sisyfos.cz/index.php?id=vypis&sec=1493017973 online] [106] => * [http://www.iliteratura.cz/Clanek/39159/honzak-radkin-psychosomaticka-prvouka Psychosomatická prvouka] [107] => [108] => {{Autoritní data}} [109] => [[Kategorie:Fyzioterapie]] [110] => [[Kategorie:Psychologie]] [111] => [[Kategorie:Psychoterapie]] [112] => [[Kategorie:Klinická psychologie]] [113] => [[Kategorie:Lékařství]] [] => )
good wiki

Psychosomatika

Psychosomatika jako pojem má svůj původ ve starověké řečtině a to z dvou slov „psyché“ - duše a „soma“ - tělo. Její úlohou je zkoumat vztahy mezi těmito dvěma slovy a to hlavně z vlivu psychických funkcí a pochodů na organizmus (Jan Poněšický, 2002).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'starověk','Hranice v psychosomatice','emoční konflikt','anxiozní','Erich Fromm','Ivan Petrovič Pavlov','Biomedicína','Jan Poněšický','represe','psychická funkce','emoce','řečtina'

Biomedicína

Biomedicína je vědní obor, který se zabývá studiem biologických mechanismů a procesů v lidském těle a jejich využitím v medicíně.

Emoce

Emoce jsou psychické stavy, které se projevují pocity jako radost, smutek, hněv, strach, láska a další.

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Represe

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.