Array ( [0] => 15487833 [id] => 15487833 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pula [uri] => Pula [3] => Pula Aerial View.jpg [img] => Pula Aerial View.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Pula
Pola [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Pula-avion.JPG [4] => | popisek = Letecký pohled na město a přístav [5] => | vlajka = Zastava Pule.svg [6] => | znak = Grb Pule (2).svg [7] => | zeměpisná šířka = 44.8666667 [8] => | zeměpisná délka = 13.85 [9] => | nadmořská výška = 30 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Chorvatsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Region]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]] [14] => | název nižšího celku = [[Istrijská župa]] [15] => | pojem celku 3 = [16] => | název celku 3 = [17] => | pojem celku 4 = [18] => | název celku 4 = [19] => | administrativní dělení = [20] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Pula |position=bottom |width=240 |lat=44.866667 |long=13.85 |float=center |caption=}} [21] => | velikost mapy = 300px [22] => | rozloha = 70 [23] => | etnické složení = [24] => | náboženské složení = [25] => | status = Město [26] => | web = http://www.pula.hr/ [27] => | obecní úřad = Forum 1, 52100 Pula [28] => | telefonní předvolba = (+385) 052 [29] => | psč = 52100 [30] => | označení vozidel = PU [31] => | typ statistického celku = [32] => | název statistického celku = [33] => }} [34] => {{Různé významy|druhý=měně Botswany|stránka=Botswanská pula}}{{Různé významy|druhý=vesnici v Maďarsku|stránka=Pula (Maďarsko)}} [35] => [36] => '''Pula''' ([[slovinština|slovinsky]] ''Pulj'', [[italština|italsky]] ''Pola'', [[maďarština|maďarsky]] ''Póla'') je [[Chorvatsko|chorvatské]] město, které se nachází na západě země, v jižní části [[Istrie (poloostrov)|Istrijského poloostrova]], 70 km jihozápadně od [[Rijeka|Rijeky]], 87 km jižně od [[Terst]]u a 137 km severozápadně od [[Zadar]]u. Je jedním z chorvatských přístavů na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]]; díky značnému počtu historických staveb, především z období [[Antika|antiky]], je Pula rovněž i turistickou destinací. [37] => [38] => V roce 2012 zde žilo 57 053 obyvatel. Pula je největším městem [[Istrijská župa|Istrijské župy]] (avšak nikoliv jejím správním střediskem), hospodářským a kulturním centrem chorvatské části Istrie. [39] => [40] => == Název == [41] => Římský název města zněl „Pietas Iulia“, v celé délce potom „Colonia Pietas Iulia Pola“, který je doložen z 40. let 1. století před naším letopočtem. Předpokládá se, že název „Pola“, který je používán v [[italština|italštině]] má [[Románské jazyky|předrománský]] původ a byl přejat do [[latina|latiny]]. Z římského jména později zůstala předrománská „Pola“, která dala vzniknout jménu města v jiných jazycích a dialektech. [42] => [43] => Stejně jako řada dalších měst na chorvatském pobřeží Jadranu byla i Pula místem, kde se střídala impéria, jednotlivé kultury i jazyky. V [[starořečtina|starořečtině]] je doložen název ''Πόλαι''. Chorvatské jméno Pula i italské jméno Pola jsou dnes uznávány jako oficiální názvy města. Od roku 1947, kdy se chorvatské jméno stalo oficiálním, se chorvatská podoba názvu běžně používá ve světové literatuře i v médiích. Obdobně jako u řady dalších měst, která měnila svůj název (např. [[Bratislava]]) však není přirozeně nový název používán v historickém kontextu především v [[Itálie|Itálii]]. Historické německé jméno ''Polei'' se používalo hlavně během období [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské nadvlády]]. Název byl však užíván poměrně krátkou dobu, neboť i německy mluvící administrativa a námořnictvo začaly užívat tehdy většinový italský název města. [44] => [45] => == Klimatické a přírodní poměry == [46] => Město se rozkládá v blízkosti několika vrcholků, které obklopují [[Pulský záliv]], který je přirozeným přístavem a který zasahuje až do centrální části města. Dlouhý je 5 km.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Schwarz [48] => | jméno = Berthold [49] => | odkaz na autora = [50] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [51] => | vydavatel = Nelles Guide [52] => | místo = Mnichov [53] => | rok = 1998 [54] => | počet = [55] => | isbn = 80-86169-24-3 [56] => | kapitola = [57] => | strany = 80 [58] => | jazyk = čeština [59] => }} Moře se rozkládá ze západní strany města; Severozápadním směrem od města se nachází souostroví [[Brijuni]], severně obce [[Fažana]], [[Valbadon]] a [[Valižana]]. Východně od Puly se rozkládá místní letiště, jihovýchodním směrem potom obce [[Medulin]] a [[Ližnjan]]. [60] => [61] => Klimatické podnebí je vlhké a subtropické. Nejvyšší průměrná teplota činí 24 °C v [[srpen|srpnu]], nejnižší 6 °C v [[leden|lednu]]. V zimě vane často chladný vítr [[bora (vítr)|bora]] a v létě jižní vítr [[Jugo]]/sirocco. Vítr [[maestral]] v létě vane od pobřeží k moři. [62] => [63] => == Historie == [64] => [[Soubor:Croatia Pula Amphitheatre 2014-10-11 11-04-27.jpg|náhled|vlevo|Římský amfiteátr v Pule]] [65] => Trvalé osídlení na tomto místě existuje již několik desítek století. Jako první zde sídlili [[Ilyrové]], kmen Histriů (po nichž dostal poloostrov jméno). Během archeologických průzkumů zde byly nalezeny úlomky [[Starověké Řecko|starořecké]] keramiky a část sochy [[Apollón]]a. Histrové vedli již od 2. století př. n. l. války s Římany. [66] => [67] => V 1. století př. n. l. se [[Římané]] pod vedením [[Julius Caesar|Julia Caesara]] zmocnili jižní části istrijského poloostrova a v místě současného města založili kolonii ''Colonia Pietas Iulia Pola''.{{Citace monografie [68] => | příjmení1 = Lago [69] => | jméno1 = Luciano [70] => | příjmení2 = Radossi [71] => | jméno2 = Giovanni [72] => | titul = Istra kroz vrijeme [73] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [74] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [75] => | místo = Rovinj [76] => | rok = 2009 [77] => | počet_stran = [78] => | strany = 126 [79] => | issn = 0353-3301 [80] => | jazyk = chorvatština [81] => }} Městu se dařilo jako významnému přístavu a počet jeho obyvatel se pohyboval v desítkách tisíc.{{chybí zdroj}} Získalo řadu reprezentativních staveb typických pro římská města, např. vítězný oblouk, nacházelo se zde forum a řada paláců.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Schwarz [83] => | jméno = Berthold [84] => | odkaz na autora = [85] => | titul = Chorvatské pobřeží Jadranu [86] => | vydavatel = Nelles Guide [87] => | místo = Mnichov [88] => | rok = 1998 [89] => | počet = [90] => | isbn = 80-86169-24-3 [91] => | kapitola = [92] => | strany = 81 [93] => | jazyk = čeština [94] => }} Město mělo značnou úroveň samosprávy, kromě samotného intravilánu pod něj spadala i obhospodařovaná pole i v okolí.{{Citace monografie [95] => | příjmení1 = Lago [96] => | jméno1 = Luciano [97] => | příjmení2 = Radossi [98] => | jméno2 = Giovanni [99] => | titul = Istra kroz vrijeme [100] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [101] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [102] => | místo = Rovinj [103] => | rok = 2009 [104] => | počet_stran = [105] => | strany = 98 [106] => | issn = 0353-3301 [107] => | jazyk = chorvatština [108] => }} Byla uskutečněna tzv. [[centurizace]], tedy rozdělení polí do čtverců o délce strany jedné centurie.{{Citace monografie [109] => | příjmení1 = Lago [110] => | jméno1 = Luciano [111] => | příjmení2 = Radossi [112] => | jméno2 = Giovanni [113] => | titul = Istra kroz vrijeme [114] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [115] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [116] => | místo = Rovinj [117] => | rok = 2009 [118] => | počet_stran = [119] => | strany = 192 [120] => | issn = 0353-3301 [121] => | jazyk = chorvatština [122] => }} Z této doby také pochází mnoho památek dnes hojně navštěvovaných turisty (např. amfiteátr, Herkulova brána nebo Vítězný oblouk rodiny Sergiů). Římané nechali město opevnit vysokou zdí a postavili zde řadu bran. Město mělo i své vlastní lázně v římském stylu, které byly v provozu až do 5. století, kdy vyhořely. Požáry postihovaly antické město opakovaně, v 5. století však zasáhl dle archeologického průzkumu celu řadu budov. Řada původních staveb byla rozebrána v pozdním období existence Západořímské říše, kámen posloužil na výstavbu fortifikačních prvků. [123] => [124] => V období pádu [[Západořímská říše|Západořímské říše]] město vyplenil [[Ostrogóti|ostrogótský]] vojevůdce [[Odoaker]]. V 6. století (do roku 533) bylo po nějakou dobu součástí [[Ravennský exarchát|Ravennského exarchátu]] [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Po tuto dobu bylo město významným přístavem byzantského loďstva; z této doby se také dochoval kostel [[Santa Maria del Canneto]]. Pula byla hlavním městem [[thema]]tu{{Citace monografie [125] => | příjmení1 = Lago [126] => | jméno1 = Luciano [127] => | příjmení2 = Radossi [128] => | jméno2 = Giovanni [129] => | titul = Istra kroz vrijeme [130] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [131] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [132] => | místo = Rovinj [133] => | rok = 2009 [134] => | počet_stran = [135] => | strany = 159 [136] => | issn = 0353-3301 [137] => | jazyk = chorvatština [138] => }} Benátky a Istrie, které bylo nejzápadnější v rámci říše. Poté město drželi [[Frankové]] až do roku 1077, následovala [[Benátská republika|Benátčané]] v roce 1150. V závěru 12. století ještě dobyla Pulu [[Pisa]], nicméně město se opět vrátilo pod benátskou nadvládu. První [[Slované]] sem přišli v 7. století, za období byzantské nadvlády. Usadili se v okolí města a postupně začali pronikat do města. [139] => [140] => Ve středověku se o Pule zmiňuje [[Dante Alighieri]] ve své [[Božská komedie|Božské komedii]]. [141] => [142] => Město bylo v průběhu 13. století místem bojů mezi jednotlivými italskými [[Námořní republiky|námořními republikami]]. Situace se uklidnila až v roce 1331, kdy jej opět získali pod svoji kontrolu Benátčané a drželi jej až do roku 1797{{Citace monografie [143] => | příjmení1 = Lago [144] => | jméno1 = Luciano [145] => | příjmení2 = Radossi [146] => | jméno2 = Giovanni [147] => | titul = Istra kroz vrijeme [148] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [149] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [150] => | místo = Rovinj [151] => | rok = 2009 [152] => | počet_stran = [153] => | strany = 224 [154] => | issn = 0353-3301 [155] => | jazyk = chorvatština [156] => }}, kdy byla republika rozvrácena. Výpady do Puly podnikala řada okolních zemí, včetně [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Ještě předtím však v období [[Vrcholný středověk|vrcholného středověku]] patřila Pula spolu s [[Koper]]em a [[Piran]]em mezi největší města regionu.{{Citace monografie [157] => | příjmení1 = Lago [158] => | jméno1 = Luciano [159] => | příjmení2 = Radossi [160] => | jméno2 = Giovanni [161] => | titul = Istra kroz vrijeme [162] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [163] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [164] => | místo = Rovinj [165] => | rok = 2009 [166] => | počet_stran = [167] => | strany = 231 [168] => | issn = 0353-3301 [169] => | jazyk = chorvatština [170] => }} V závěru [[16. století]] je na základě zápisků [[Jacob Soranzo|Jacoba Soranza]] doloženo, že Pula byla obývána alespoň částečně [[Slované|slovanským]] obyvatelstvem.{{Citace monografie [171] => | příjmení = Fine [172] => | jméno = John, V. A. [173] => | odkaz na autora = [174] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [175] => | vydavatel = The University of Michigan Press [176] => | místo = [177] => | rok = 2006 [178] => | počet stran = [179] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [180] => | kapitola = [181] => | strany = 251 [182] => | jazyk = angličtina [183] => }} Toto obyvatelstvo bylo označováno buď pojmy "slovanský" nebo "ilyrský".{{Citace monografie [184] => | příjmení = Fine [185] => | jméno = John, V. A. [186] => | odkaz na autora = [187] => | titul = When Ethnicity Did Not Matter in the Balkans [188] => | vydavatel = The University of Michigan Press [189] => | místo = [190] => | rok = 2006 [191] => | počet stran = [192] => | isbn = 978-0-472-11414-6 [193] => | kapitola = [194] => | strany = 323 [195] => | jazyk = angličtina [196] => }} [197] => [198] => Město bylo několikrát těžce poničeno, navíc jej poškodily i různé epidemie, např. moru, tyfu nebo malárie. Nestabilita ve Středomoří, pokles obyvatel na venkově a další události měly vliv na postupnou ale stále pokračující stagnaci města. Bylo relativně malé a jedinou možností obživy bylo rybářství.{{Citace sborníku [199] => | příjmení = Stepanić [200] => | jméno = Željko [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [203] => | sborník = Školski vjesnik [204] => | odkaz na sborník = [205] => | vydavatel = [206] => | místo = Pula [207] => | rok vydání = 2007 [208] => | issn = 0078-4648 [209] => | strany = 18 [210] => | jazyk = chorvatština [211] => }} Některé dochované antické artefakty byly v této době nejspíše odvezeny do Benátek. V 17. století žilo v Pule jen několik stovek lidí{{Citace monografie [212] => | příjmení1 = Lago [213] => | jméno1 = Luciano [214] => | příjmení2 = Radossi [215] => | jméno2 = Giovanni [216] => | titul = Istra kroz vrijeme [217] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [218] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [219] => | místo = Rovinj [220] => | rok = 2009 [221] => | počet_stran = [222] => | strany = 352 [223] => | issn = 0353-3301 [224] => | jazyk = chorvatština [225] => }}; v 60. letech 18. století se počet obyvatel Puly pohyboval jen někde okolo 3 000 lidí. [226] => [227] => [[File:Pula roman theatre c1840.jpg|left|thumb|Pohled na město v roce 1840]] [228] => [[File:Pola, the Navy Yard, Istria, Austro-Hungary-LCCN2002710940.tif|left|thumb|Lodě rakousko-uherského námořnictva v Pule]] [229] => První rakouská nadvláda nad Pulou trvala od roku 1797 do roku 1805. Poté, co byli Rakušané ve válce poraženi, převzali kontrolu nad Pulou Francouzi na několik krátkých, ale zato významných let (1805–1813). Pod francouzskou vládou byla Pula v letech 1805–1809 nejprve začleněna do nimi kontrolované části Itálie, a poté se v letech 1809–1813 stala součástí tzv. [[Ilyrské provincie|Ilyrských provincií]]. Roku 1813 se město dostalo pod nadvládu [[Rakouské císařství|Rakouska]], což bylo následně potvrzeno na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]]. Město se následně stalo jedním z nejvýznamnějších rakouských přístavů, jeho okolí bylo ustanoveno jako provincie [[Rakouské přímoří|Küstenland]]. Po [[Republika svatého Marka|dočasné ztrátě]] [[Benátky|Benátek]] v roce 1848 bylo rozhodnuto z Puly učinit hlavní přístav [[Rakousko-uherské námořnictvo|rakouského a později rakousko-uherského válečného námořnictva]].{{Citace monografie [230] => | příjmení1 = Beneš [231] => | jméno1 = Ctirad [232] => | titul = Rakouské válečné námořnictvo 1848–1866 [233] => | vydavatel = Mare Czech, Naše vojsko a Ares [234] => | místo = Praha [235] => | rok = 2004 [236] => | počet_stran = 183 [237] => | strany = 103–104 [238] => | isbn = 80-903149-1-0 [239] => | isbn2 = 80-206-0718-8 [240] => | isbn3 = 80-86158-39-X [241] => }}{{Citace monografie [242] => | příjmení1 = Marek [243] => | jméno1 = Jindřich [244] => | odkaz_na_autora1 = Jindřich Marek [245] => | titul = Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900–1918 [246] => | vydavatel = Svět křídel [247] => | místo = Cheb [248] => | rok = 2003 [249] => | počet_stran = 283 [250] => | strany = 8 [251] => | isbn = 80-86808-03-3 [252] => }} Volba na Pulu padla především po ztrátě Benátska, kde došlo k protihabsburské vzpouře.{{Citace sborníku [253] => | příjmení = Stepanić [254] => | jméno = Željko [255] => | odkaz na autora = [256] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [257] => | sborník = Školski vjesnik [258] => | odkaz na sborník = [259] => | vydavatel = [260] => | místo = Pula [261] => | rok vydání = 2007 [262] => | issn = 0078-4648 [263] => | strany = 27 [264] => | jazyk = chorvatština [265] => }} [266] => [267] => Byla zbudována nezbytná infrastruktura (např. školy a nemocnice{{Citace sborníku [268] => | příjmení = Stepanić [269] => | jméno = Željko [270] => | odkaz na autora = [271] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [272] => | sborník = Školski vjesnik [273] => | odkaz na sborník = [274] => | vydavatel = [275] => | místo = Pula [276] => | rok vydání = 2007 [277] => | issn = 0078-4648 [278] => | strany = 18 [279] => | jazyk = chorvatština [280] => }} elektrické rozvody, plynofikace, vodovod{{Citace sborníku [281] => | příjmení = Stepanić [282] => | jméno = Željko [283] => | odkaz na autora = [284] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [285] => | sborník = Školski vjesnik [286] => | odkaz na sborník = [287] => | vydavatel = [288] => | místo = Pula [289] => | rok vydání = 2007 [290] => | issn = 0078-4648 [291] => | strany = 27 [292] => | jazyk = chorvatština [293] => }}), okolo města vznikly nové linie opevnění; nově byly postaveny správní budovy a [[Arzenál|námořní arzenál]], dařilo se průmyslu. Roku 1854 byly dokončeny nové silnice do města.{{Citace monografie [294] => | příjmení1 = Lago [295] => | jméno1 = Luciano [296] => | příjmení2 = Radossi [297] => | jméno2 = Giovanni [298] => | titul = Istra kroz vrijeme [299] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [300] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [301] => | místo = Rovinj [302] => | rok = 2009 [303] => | počet_stran = [304] => | strany = 458 [305] => | issn = 0353-3301 [306] => | jazyk = chorvatština [307] => }} Z okolního venkova začali do města přicházet vesničané, kteří se zde usazovali, a počet obyvatel tak rostl. Námořnictvo v době své největší slávy zaměstnávalo okolo osmi tisíc civilistů.{{Citace sborníku [308] => | příjmení = Stepanić [309] => | jméno = Željko [310] => | odkaz na autora = [311] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [312] => | sborník = Školski vjesnik [313] => | odkaz na sborník = [314] => | vydavatel = [315] => | místo = Pula [316] => | rok vydání = 2007 [317] => | issn = 0078-4648 [318] => | strany = 24 [319] => | jazyk = chorvatština [320] => }} Zatímco roku 1821 měla Pula ani ne 2 500 obyvatel{{Citace monografie [321] => | příjmení1 = Lago [322] => | jméno1 = Luciano [323] => | příjmení2 = Radossi [324] => | jméno2 = Giovanni [325] => | titul = Istra kroz vrijeme [326] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [327] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [328] => | místo = Rovinj [329] => | rok = 2009 [330] => | počet_stran = [331] => | strany = 442 [332] => | issn = 0353-3301 [333] => | jazyk = chorvatština [334] => }}, v polovině století najednou začal prudce růst. Roku 1876 byla do Puly zavedena železnice. Rakouští urbanisté pro Pulu vyprojektovali moderní ulice, byla postavena kanalizace.{{Citace monografie [335] => | příjmení1 = Lago [336] => | jméno1 = Luciano [337] => | příjmení2 = Radossi [338] => | jméno2 = Giovanni [339] => | titul = Istra kroz vrijeme [340] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [341] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [342] => | místo = Rovinj [343] => | rok = 2009 [344] => | počet_stran = [345] => | strany = 499 [346] => | issn = 0353-3301 [347] => | jazyk = chorvatština [348] => }} Urbanistický rozvoj Puly dokládají mimo jiné i mapy [[Třetí vojenské mapování|Třetího vojenského mapování]], kdy síť pravoúhlých ulic již byla zrealizována jihovýchodně od místního přístavu a dále zde stojí také loděnice (ostrov. St. Olive, později loděnice [[Uljanik]]). Nové správní budovy vznikaly jižně od přístavu, poblíž tzv. arsenalu (opravny lodí). [349] => [350] => Na nedaleký ostrov [[Lošinj]] se tehdy jezdila rekreovat [[Habsbursko-lotrinská dynastie|císařská rodina]]. V letech 1904–1934 byla v Pule v provozu [[Tramvajová doprava v Pule|tramvajová doprava]]. V roce 1910 rakousko-uherské sčítání lidu napočítalo celkem 58 000 obyvatel v Pule, z toho 45,8 % mluvilo [[italština|italsky]], 15,2 % [[Chorvatština|chorvatsky]] a zbytek dalšími jazyky, především [[němčina|německy]]. Nemálo obyvatelstva tvořilo především rakouské námořnictvo, které tvořila pestrá směs národů a národností celého mocnářství, včetně [[Češi|Čechů]]. Národnostní roztříštěnost však vedla k četným politickým sporům a nestabilitě; kampaním, které vedly jednotlivé komunity proti sobě a polarizaci.{{Citace monografie [351] => | příjmení1 = Lago [352] => | jméno1 = Luciano [353] => | příjmení2 = Radossi [354] => | jméno2 = Giovanni [355] => | titul = Istra kroz vrijeme [356] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [357] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [358] => | místo = Rovinj [359] => | rok = 2009 [360] => | počet_stran = [361] => | strany = 476 [362] => | issn = 0353-3301 [363] => | jazyk = chorvatština [364] => }} [365] => [366] => V roce [[1910]] byla dokončena budova [[Marine Kasino (Pula)|námořního casina]], která nahradila čtyřicet let starou, již nevyhovující.{{Citace sborníku [367] => | příjmení = Stepanić [368] => | jméno = Željko [369] => | odkaz na autora = [370] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [371] => | sborník = Školski vjesnik [372] => | odkaz na sborník = [373] => | vydavatel = [374] => | místo = Pula [375] => | rok vydání = 2007 [376] => | issn = 0078-4648 [377] => | strany = 23 [378] => | jazyk = chorvatština [379] => }} [380] => [381] => Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] byla Pula, stejně jako řada dalších míst v regionu, centrem nepokojů. Italské a německé obyvatelstvo obviňovalo obyvatelstvo slovanské z vypuknutí války a došlo k potyčkám.{{Citace monografie [382] => | příjmení1 = Lago [383] => | jméno1 = Luciano [384] => | příjmení2 = Radossi [385] => | jméno2 = Giovanni [386] => | titul = Istra kroz vrijeme [387] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [388] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [389] => | místo = Rovinj [390] => | rok = 2009 [391] => | počet_stran = [392] => | strany = 479 [393] => | issn = 0353-3301 [394] => | jazyk = chorvatština [395] => }} Z vojenského hlediska byla Pula jedním z cílů italského námořnictva, které chtělo jejím dobytím znemožnit Rakousko-Uhersku boje na Jaderském pobřeží. I přes řadu útoků se však Italům nedařilo do města proniknout, potopit lodě v místním přístavbu nebo poškodit místní infrastrukturu. Úspěšně provedenou akci zrealizovali až v samotném závěru války, kdy byly některé lodě již předány rodícímu se jihoslovanskému státu. Italové dokázali potopit např. [[SMS Viribus Unitis]], který byl přejmenován na ''Jugoslavija''. Na počátku roku [[1918]] zde došlo ke [[Stávka v pulském přístavu|stávce]] a vojenské vzpouře. [396] => [397] => Po pádu Rakouska-Uherska připadlo město [[Itálie|Itálii]] a zůstalo pod její správou po celé meziválečné období, stejně jako celá [[Istrie (poloostrov)|Istrie]]. [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] nicméně vidělo připojení města, stejně jako celé Istrie k Itálii, s velkou nelibostí. [[Rapallská smlouva (1920)|Rapallská smlouva]] potom nové hranice mezi oběma státy potvrdila. Italská vláda neměla potřebu dalšího rozvoje přístavu, který byl pro tehdejší Rakousko-Uhersko klíčový. Konec investic znamenal stagnaci města.{{Citace sborníku [398] => | příjmení = Stepanić [399] => | jméno = Željko [400] => | odkaz na autora = [401] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [402] => | sborník = Školski vjesnik [403] => | odkaz na sborník = [404] => | vydavatel = [405] => | místo = Pula [406] => | rok vydání = 2007 [407] => | issn = 0078-4648 [408] => | strany = 28 [409] => | jazyk = chorvatština [410] => }} [411] => [412] => Ustanovena byla [[Pula (provincie)|provincie]] v rámci Itálie, jejímž hlavním městem byla Pula. Značná část neitalského obyvatelstva emigrovala na území [[Království Jugoslávie]] nebo do dalších zemí bývalého [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. V roce 1921 tak v Pule žilo 38 591 obyvatel. Italské obyvatelstvo přivítalo připojení ke své vlasti, pro obyvatelstvo chorvatské však byly podmínky nešťastné, zhoršily se především po nástupu fašismu. Již v roce 1920 však útočníci vtrhli do budovy chorvatského ''Lidového domu'' a zbili místní slovinské a chorvatské politiky.{{Citace monografie [413] => | příjmení1 = Lago [414] => | jméno1 = Luciano [415] => | příjmení2 = Radossi [416] => | jméno2 = Giovanni [417] => | titul = Istra kroz vrijeme [418] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [419] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [420] => | místo = Rovinj [421] => | rok = 2009 [422] => | počet_stran = [423] => | strany = 548 [424] => | issn = 0353-3301 [425] => | jazyk = chorvatština [426] => }} V témže roce byla také v Pule založena fašistická organizace. Ač relativně málo početná, svoje aktivity začala rozšiřovat do celé oblasti istrijského poloostrova. [427] => [428] => V roce 1926 byly uzavřeny školy vyučující v [[chorvatština|chorvatském jazyce]] a další instituce slovanské menšiny. Ve snaze posílit italský prvek ve městě bylo řadě Italů z jiných částí země umožněno přesídlit do Puly. V roce 1931 počet obyvatel města činil 44 219. [429] => [430] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla Pula italským městem až do roku 1943, kdy jej po kapitulaci Itálie obsadil [[Wehrmacht]]. Německé převzetí vedlo k tomu, že spojenci město v letech 1944–1945 bombardovali, cílem byl především místní přístav. Letecké údery postihly také obytné budovy na starém městě. Zahynulo při nich několik stovek lidí. Aktivní byly rovněž i partyzánské oddíly, které se po kapitulaci Itálie formovaly v Pule i jejím okolí. Partyzáni zde vydávali noviny s názvem ''Vijesti''.{{Citace monografie [431] => | příjmení = Jelić [432] => | jméno = Ivan [433] => | příjmení2 = Rihtman-Augustin [434] => | jméno2 = Dunja [435] => | příjmení3 = Zaninović [436] => | jméno3 = Vice [437] => | odkaz na autora = [438] => | titul = Kultura i umjetnost u NOB-u i Socijalističkoj revoluciji u Hrvatskoj [439] => | url = [440] => | vydavatel = August Cesarec - Zagreb [441] => | místo = Záhřeb [442] => | rok = 1975 [443] => | počet stran = [444] => | isbn = [445] => | kapitola = [446] => | strany = 364 [447] => | jazyk = srbochorvatština [448] => }} Jen v prvních třech měsících roku 1944 odešlo z Puly okolo tisíce lidí do partyzánských jednotek, které působily mimo území Istrie. Dne 5. května 1945 do Puly vstoupily jednotky [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského vojska]]. Do několika dnů však museli předat město spojeneckému velení. [449] => [450] => [[File:Pula panorama (1).JPG|right|thumb|Pohled na město s římským amfiteátrem]] [451] => V roce 1945 byla Pula připojena s celou Istrií [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]], v rámci níž se stala součástí [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatské republiky]]. Po dva roky však byla pod mezinárodní okupační správou, přítomna zde byla britská a americká armáda. V roce 1947 byla realizována v Pule jugoslávská civilní správa, slavnostní předání se uskutečnilo dne 16. září 1947.{{Citace monografie [452] => | příjmení = Dolničar [453] => | jméno = Ivan [454] => | odkaz na autora = [455] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [456] => | vydavatel = eksport pres [457] => | místo = Bělehrad [458] => | rok = 1981 [459] => | počet = [460] => | isbn = [461] => | kapitola = [462] => | strany = 92 [463] => | jazyk = srbochorvatština [464] => }} V této době zde žilo okolo 45 000 lidí; značný počet italského obyvatelstva se nicméně po formálním předání města Jugoslávii rozhodl z města odejít. V této době došlo také k [[Masakr ve Vergarole|masakru ve Vergarole]]. 18. srpna 1946 explodovalo několik min v zátoce Vergarola. Výbuch si vyžádal 65 životů, z jeho zinscenování byla obviněna jugoslávská tajná služba [[OZNA]].{{chybí zdroj}} Ti [[Italové]], kteří zůstali, ustanovili nové organizace a spolky, které měly zajistit jejich aktivity jako jedné z národnostních menšin. Italština je uznávána od této doby jako menšinový jazyk; město Pula toto garantuje ve svém statutu.[https://www.pula.hr/hr/opci-podaci/statut/xvii-uporaba-talijanskog-jezika-od-strane-tijela-grada-pule-javnih-trgovackih-drustava-i-drugih-pravnih-osoba-grada-pule/ Článek na portálu pula.hr {{hr}}] Do Puly se dosídlila řada lidí z celé Jugoslávie{{Citace monografie [465] => | příjmení1 = Lago [466] => | jméno1 = Luciano [467] => | příjmení2 = Radossi [468] => | jméno2 = Giovanni [469] => | titul = Istra kroz vrijeme [470] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [471] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [472] => | místo = Rovinj [473] => | rok = 2009 [474] => | počet_stran = [475] => | strany = 582 [476] => | jazyk = chorvatština [477] => }}, díky čemuž přišli do Puly i [[Srbové]] nebo [[Bosňáci]]. [478] => [479] => Po skončení války se město rozvíjelo především jako turistická destinace. V roce 1964 navštívilo Pulu okolo 38 000 návštěvníků, jak domácích, tak i zahraničních. Na nedalekém souostroví [[Brijuni]] ([[italština|italsky]] ''Brioni'') pobýval často [[Josip Broz Tito]], který zde měl svoji oblíbenou rezidenci. Významným zaměstnavatelem byly i místní loděnice, které v období největšího rozvoje zaměstnávaly okolo 8 000 lidí. [480] => [481] => V roce 1955 promluvil v Pule na veřejném shromáždění [[Josip Broz Tito]] ohledně vývoje [[Jugoslávsko-sovětské vztahy|vzájemných vztahů]] Jugoslávie se Sovětským svazem a jejich normalizaci po [[Roztržka Tito–Stalin|roztržce v roce 1948]].{{Citace monografie [482] => | příjmení = Dolničar [483] => | jméno = Ivan [484] => | odkaz na autora = [485] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [486] => | vydavatel = eksport pres [487] => | místo = Bělehrad [488] => | rok = 1981 [489] => | počet = [490] => | isbn = [491] => | kapitola = [492] => | strany = 170 [493] => | jazyk = srbochorvatština [494] => }} V Pule měl během svého působení v nejvyšších jugoslávských funkcích ještě několik veřejných projevů. [495] => [496] => V roce 1991 zde byla také podepsána [[Brionská deklarace]], která ukončila [[Slovinská válka za nezávislost|válku ve Slovinsku]]. Pula byla během této Desetidenní války využívána jugoslávským letectvem pro provádění úderů proti slovinské [[Teritoriální obrana|Teritoriální obraně]].{{Citace monografie [497] => | příjmení1 = Lago [498] => | jméno1 = Luciano [499] => | příjmení2 = Radossi [500] => | jméno2 = Giovanni [501] => | titul = Istra kroz vrijeme [502] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [503] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [504] => | místo = Rovinj [505] => | rok = 2009 [506] => | počet_stran = [507] => | strany = 597 [508] => | issn = 0353-3301 [509] => | jazyk = chorvatština [510] => }} [511] => [512] => == Obyvatelstvo == [513] => Pula je největším městem [[Istrijská župa|Istrijské župy]] a v metropolitní oblasti (s předměstími) je domovem pro zhruba 90 000 lidí. V roce 2011 žilo v samotném městě Pula 57 460 osob. Hustota obyvatel činí 1 093 osob/km2, což představuje páté nejhustěji osídlené měst v [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Růst počtu obyvatel města má v Pule negativní tendenci. [514] => [515] => V roce 2011 se 70,14 % obyvatel hlásilo k [[Chorvati|chorvatské]] národnosti, dále 6 % k [[Srbové|srbské]], 4,5 k [[Italové v Chorvatsku|italské]] a 3,5 k [[Bosňáci|bosenské]], 0,96 % k [[Slovinci|slovinské]]. [516] => [517] => 64 % obyvatel se přihlásilo z náboženského hlediska k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]]. [518] => [519] => == Doprava == [520] => [[File:Pula bus and train.JPG|right|thumb|Vlak a městský autobus v Pule]] [521] => Pula má vlastní letiště ([[International Air Transport Association|IATA]]: PUY, [[Mezinárodní organizace pro civilní letectví|ICAO]]: LDPL) a veliký přístav. Místní letiště však nepatří k obvyklým destinacím; většina spojů létá z italského [[Terst]]u, jenž je od Puly vzdálen vzdušnou čarou asi 100 km severním směrem. Jeho ranvej má délku přes 2900 m a mohou zde přistávat větší letadla. [522] => [523] => Pula je propojena dálnicí s hranicemi se [[Slovinsko|Slovinskem]] a s [[Rijeka|Rijekou]] ([[Dálnice A8 (Chorvatsko)|dálnice A8]] a [[Dálnice A9 (Chorvatsko)|A9]]). Podle tvaru se istrijská dálnice lidově označuje jako ''Ypsilon''. [524] => [525] => Do Puly vede jediná železniční trať ([[Železniční trať Divača–Pula|Divača–Pula]]), která směřuje na území [[Slovinsko|Slovinska]] a nemá spojení se zbytkem chorvatské železniční sítě. Většinu linek meziměstské veřejné dopravy proto zajišťují autobusy. [526] => [527] => Pula má historicky významný přístav, v době existence Rakousko-Uherska patřila ke klíčovým přístavům monarchie. Samotný pulský přístav má rozlohu 8,5 km², nachází se na pobřeží jihozápadně od středu města a zahrnuje i čtyři menší ostrovy. Vznikl na přirozeném místě, v současné době je největším přístavem na území [[Istrije|istrijského poloostrova]]. Na jednom ze zmíněných ostrovů se také nachází část loděnice (suchý a plovoucí dok) společnosti ''Uljanik'', která se zabývá stavbou lodí. Přístav je výchozím bodem pro několik trajektových spojení s [[Benátky|Benátkami]] a dalšími přístavními městy v okolí, jako je [[Rijeka]]. Z turistického hlediska má značný význam nový přístav v místní části [[Verudela]], který slouží pro kotvení jachet,{{chybí zdroj}} a dalších lodí. [528] => [529] => Městskou hromadnou dopravu v Pule tvoří autobusy. Provozovatelem je místní autobusová společnost ''Pulapromet''. Hlavní autobusové nádraží pro městské autobusy a dálkové autobusy se nachází jen něco málo přes 800 metrů severovýchodně od římského amfiteátru. Devět linek městské autobusové dopravy vede do všech částí města. [530] => [531] => == Ekonomika == [532] => [[File:Uljanik shipyard Pula panorama.JPG|right|thumb|Loděnice společnosti ''Uljanik'' v Pule]] [533] => Značnou část místního obyvatelstva živí především turistika, neboť Pula se nachází na atraktivním jaderském pobřeží a navíc má řadu historických památek. Průmyslové podniky, které v Pule sídlí, se zabývají především potravinářstvím (např. společnost ''Brionka''), výroba skla (bývalá továrna ''Boris Kidrič''{{Citace monografie [534] => | příjmení1 = Lago [535] => | jméno1 = Luciano [536] => | příjmení2 = Radossi [537] => | jméno2 = Giovanni [538] => | titul = Istra kroz vrijeme [539] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [540] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [541] => | místo = Rovinj [542] => | rok = 2009 [543] => | počet_stran = [544] => | strany = 587 [545] => | issn = 0353-3301 [546] => | jazyk = chorvatština [547] => }}), stavebnictví apod. Značnou tradici má také výroba lodí.{{Citace elektronické monografie [548] => | titul = Shipbuilding in Pula set to restart through Uljanik Brodogradnja 1856 [549] => | periodikum = Croatia Week [550] => | url = https://www.croatiaweek.com/shipbuilding-in-pula-set-to-restart-through-uljanik-brodogradnja-1856/ [551] => | datum přístupu = 2023-01-28 [552] => | jazyk = en [553] => }} V Pule sídlí společnosti Tehnomont a Uljanik.{{Citace elektronické monografie [554] => | titul = Evo što se sve prodaje u paketu s Uljanikom, koja je cijena i što će biti sa 666.000 kvadrata usred Pule koje kontrolira ta tvrtka [555] => | periodikum = Glas Istre [556] => | url = https://www.glasistre.hr/pula/2023/01/24/evo-sto-se-sve-prodaje-u-paketu-s-uljanik-brodogradnjom-1856-koja-je-cijena-i-sto-ce-biti-sa-666-842195 [557] => | datum přístupu = 2023-01-28 [558] => | jazyk = hr [559] => }} [560] => [561] => == Turistika == [562] => Město je oblíbenou turistickou destinací a navštíví jej ročně okolo milionu turistů.{{Citace elektronické monografie [563] => | titul = Istražili smo kako pulske utvrde iz doba Austro-Ugarske izvući iz sjene Arene i antičkih spomenika [564] => | periodikum = Glas Istre [565] => | url = https://www.glasistre.hr/pula/istrazili-smo-kako-pulske-utvrde-iz-doba-austro-ugarske-izvuci-iz-sjene-arene-i-antickih-spomenika-827288 [566] => | datum přístupu = 2023-01-28 [567] => | jazyk = hr [568] => }} Mezi navštěvované lokality v okolí Puly patří souostroví [[Brijuni]] (a [[Brijunský národní park]]), kde se nacházela jedna z rezidencí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|jugoslávského]] vůdce [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]]. [569] => [570] => Na jižním okraji samotné Puly se nachází turistické centrum [[Punta Verudela]], nad níž se tyčí rakousko-uherská pevnost. Symbolem města a hlavní turistickou atrakcí je [[Římská říše|římský]] amfiteátr z 1. století n. l.{{Citace monografie [571] => | příjmení1 = Lago [572] => | jméno1 = Luciano [573] => | příjmení2 = Radossi [574] => | jméno2 = Giovanni [575] => | titul = Istra kroz vrijeme [576] => | podtitul = Pregled povijesti Istre sa osvrtom na grad Rijeku [577] => | vydavatel = Centar za povijesna istraživanja – Rovinj [578] => | místo = Rovinj [579] => | rok = 2009 [580] => | počet_stran = [581] => | strany = 131 [582] => | issn = 0353-3301 [583] => | jazyk = chorvatština [584] => }}{{Citace elektronické monografie [585] => | titul = Čtyři zajímavosti v Pule, které musíte vidět [586] => | periodikum = svetobeznik.info [587] => | url = https://svetobeznik.info/ctyri-zajimavosti-v-pule-ktere-musite-videt/ [588] => | datum přístupu = 2022-08-18 [589] => | jazyk = cs [590] => }} Mezi místními je známý pod kratším názvem – ''arena''. Statisíce lidí jej ročně navštíví.{{Citace elektronické monografie [591] => | titul = TURISTIČKA PULA SEDAM POSTO U PLUSU Arenu obišlo 374 tisuće turista, zarada od ulaznica 14,6 milijuna kuna [592] => | periodikum = Glas Istre [593] => | url = https://www.glasistre.hr/pula/turisticka-pula-sedam-posto-u-plusu-arenu-obislo-374-tisuce-turista-zarada-od-ulaznica-146-milijuna-kuna-597258 [594] => | datum přístupu = 2023-01-28 [595] => | jazyk = hr [596] => }} [597] => [598] => V Pule se nachází také triumfální oblouk rodiny Sergiů, jenž v minulosti patřil ke Zlaté bráně. Ta však byla v 19. století zbořena a její původní název ''Portarata'' se v současné době užívá pro oblouk rodiny Sergiů. [599] => [600] => Dvojitá brána ([[italština|italsky]] ''Porta Gemina'', [[chorvatština|chorvatsky]] ''Dvojna vrata'') je jednou z mála bran, která přečkala bourání původního opevnění města v 19. století. Zbudována byla v polovině století druhého, tvoří je dva oblouky, sloupy apod. Součástí brány je i část původního zdiva, které uniklo stržení. [601] => [602] => Herkulova brána pochází z 1. století n. l. a svůj název má podle hlavy Herkula, ochránce antického města. Na bráně se také nachází starý římský nápis, který však byl během staletí poškozen. Na jeho základě je však doložen vznik římského města v letech 44. až 47. př. n. l. [603] => [604] => Augustinské forum bylo zbudováno v 1. století n. l. v blízkosti mořského pobřeží. V jeho blízkosti se nacházelo několik chrámů římských božstev. Forum se později změnilo v středověké tržiště. Část okolních zdí byla v 13. století přebudována do podoby Komunálního paláce, který se dochoval do současnosti. [605] => [606] => Pula je posledním městem na evropské cyklotrase [[EuroVelo]] 9, která vede z [[Gdaňsk|Gdaňsku]] přes Střední Evropu až na Jaderské pobřeží. [607] => [608] =>
[609] => [610] => File:Croatia P8124466 (3934315866).jpg|Pevnost [[Kaštel (Pula)|Kaštel]] ve středu města [611] => File:0000 Pula (1).jpg|Amfiteátr v Pule [612] => File:The City Walls, Colonia Pietas Iulia Pola Pollentia Herculanea, Histria (10552134493).jpg|Pozůstatky městského opevnění [613] => File:Arch of the Sergii at night, 2015 Pula, Croatia - panoramio (13).jpg|Oblouk rodiny Sergiů [614] => File:Porta Gemina, Pula, Croacia, 2017-04-16, DD 56.jpg|[[Porta Gemina]] [615] => File:Croatia Pula Hercules Gate BW 2014-10-11 12-34-16.jpg|Herkulova brána [616] => File:Croatia Pula 2014-10-11 11-59-26.jpg|Střed města [617] => File:MaryOfFormosa.JPG|Byzantská kaple [618] => [619] =>
[620] => [621] => === Náboženské stavby === [622] => Kostel [[Santa Maria del Canneto]] (Panny Marie z Formosy) byl zbudován v 6. století za období byzantské nadvlády. Kostel byl zbudován na [[půdorys]]u řeckého kříže a inspirován stavbami z Ravenny z téže doby. [623] => [624] => Kostel sv. Františka s františkánským klášterem ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Samostan i crkva sv. Franje'') je jednolodní pozdně [[Románská architektura|románský]] kostel z 13. století; první zmínka o něm pochází z roku 1314. Františkánský klášter byl postaven ve 14. století a vnitřní provedení má patrný římský vliv v [[ambit]]u. [625] => [626] => Katedrála Nanebevzetí Panny Marie ([[chorvatština|chorvatsky]] ''Katedrala Uznesenja Blažene Djevice Marije'') byla postavena v 6. století na místě staršího kostela, jehož pozůstatky zde byly během archeologických průzkumů objeveny. Kostel byl vzhledem k četným bojům a ničení během středověku různými způsoby přestavován až do 16. století. [627] => [628] => Pravoslavný kostel sv. Mikuláše ([[srbština|srbsky]] ''Pravoslavna crkva sv. Nikole'') pochází rovněž ze 6. století. Kostel má některé ikony z 15. a 16. století a [[ikonostas]] z 18. století. [629] => [630] => == Kultura == [631] => [[Soubor:Koucky - Kraus.JPG|náhled|vpravo|Pomník [[František Koucký (námořník)|Kouckého]] a Krause na vojenském námořním hřbitově v Pule]] [632] => Letoviska ve městě Pula a okolí zajišťují především během letní sezóny bohatý kulturní program pro turisty{{Zdroj?}}. Ve městě je řada diskoték, diskoteras, klubů, barů, restaurací, vinných sklepů či pivnic. Pořádají se různé přehlídky, plesy a soutěže. Pravidelné kulturní akce se odehrávají v malém římském divadle a v pulském [[amfiteátr]]u – s kapacitou 22 000 návštěvníků. Pořádají se zde také různé koncerty, operní a divadelní představení. Tradičně se koná i [[Pulský filmový festival|filmový festival]] (od roku [[1961]]{{Citace monografie [633] => | příjmení = Dolničar [634] => | jméno = Ivan [635] => | odkaz na autora = [636] => | titul = Jugoslavija 1941–1981 [637] => | vydavatel = eksport pres [638] => | místo = Bělehrad [639] => | rok = 1981 [640] => | počet = [641] => | isbn = [642] => | kapitola = [643] => | strany = 176 [644] => | jazyk = srbochorvatština [645] => }}), Mezinárodní festival alternativních divadel Pula, Mezinárodní festival mladých, festival [[Monte Paradiso]] se zaměřením na hardcore, punk, ska, reggae a jiné undergroundové styly, festival Istra Etno Jazz věnovaný [[jazz]]u, flamencu a salse nebo Biker days s rockovými koncerty a motorkáři z celého světa. [646] => [647] => V Pule se nachází mnoho muzeí. Za Dvojitou branou sídlí [[Archeologické muzeum Istrie]] s exponáty z antiky a v ulici Uspon muzeju [[Historické muzeum Istrie]]. [[Augustův chrám (Pula)|Augustův chrám]] patří k nejstarším dochovaným stavbám v Chorvatsku. Má prostory vyhrazeny pro muzeum antické plastiky a pro lapidárium. V podzemních prostorách amfiteátru se nachází Muzeum vinařství a pěstování oliv v Istrii v antice s originálním antickým lisem na olivy. V dřívější rakousko-uherské pevnosti z let 1882–1886 ve Verudele se lze seznámit s živočichy a rostlinami, kterým je domovem Jaderské moře. Akvárium v Pule funguje od roku 2002 a lze se tu seznámit s mořskými živočichy nejen severního a jižního Jadranu, ale i z řek a jezer Evropy a z tropických moří. Návštěvníci se mohou dotknout mořského ježka, želvy, raka nebo hvězdice{{Zdroj?}}. Součástí akvária je Mořské vzdělávací středisko se vzdělávacími programy a přednáškami. [648] => [649] => Od roku [[1862]] se v Pule nachází [[Vojenský hřbitov (Pula)|vojenský hřbitov]] [[rakousko-uherské námořnictvo|rakousko-uherského námořnictva]] ''K.u.k. Marinefriedhof Pola'', kde mají pomník mimo jiné také český námořník [[František Koucký (námořník)|František Koucký]] a Chorvat Ljubomir Kraus, kteří zde byli v roce 1918 popraveni za přípravu [[Vzpoura v boce Kotorské|vzpoury]] na torpédovce [[SM Torpedoboot 80T]]. Později nedaleko vznikl také německý vojenský hřbitov.{{Citace elektronické monografie [650] => | titul = Započelo iskapanje posmrtnih ostataka 73 vojnika Wehrmachta koji su pokopani u Pazinu. GROBNICA NJEMAČKIH VOJNIKA POSTOJI I NA MUZILU [651] => | periodikum = Glas Istre [652] => | url = https://www.glasistre.hr/istra/zapocelo-iskapanje-posmrtnih-ostataka-73-vojnika-wehrmachta-koji-su-pokopani-u-pazinu-grobnica-njemackih-vojnika-postoji-i-na-muzilu-775674 [653] => | datum přístupu = 2022-08-18 [654] => | jazyk = hr [655] => }} [656] => [657] => == Samospráva == [658] => [[File:Croatia Pula Council.svg|right|thumb|Složení zastupitelstva Puly v roce 2020]] [659] => Město Pula má vlastní dvacetipětičlenné zastupitelstvo, které se schází na místní radnici. Zastupitelstvo je voleno přímo v místních volbách na čtyřleté volební období. Od roku [[1991]] dominuje zastupitelstvu především [[Istrijské demokratické shromáždění]]. [660] => [661] => == Administrativní dělení == [662] => Město se dělí na následující místní části ([[chorvatština|chorvatsky]] ''mjesni odbori'') [663] => [664] => {| [665] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Místní část''' [666] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Rozloha (m²)''' [667] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Počet obyvatel (2001)''' [668] => | align="center" style="background:#f0f0f0;"|'''Hustota obyvatelstva (obyv./km²)''' [669] => |- [670] => | Aréna||467687||4971||10628,9 [671] => |- [672] => | Bussoler (Bussoler)||11070417||2376||214.6 [673] => |- [674] => | Gregovica (Grega)||1408490||2680||1,902,7 [675] => |- [676] => | Kaštanjer (Castagner) ||688533||5166||7502,9 [677] => |- [678] => | Monte Zaro||323720||3502||10818 [679] => |- [680] => | Monvidal||349259||2044||5,852.4 [681] => |- [682] => | Nova Veruda (Nuova Veruda)||1369152||2748||2007,1 [683] => |- [684] => | Stari Grad (Città Vecchia)||1803570||4803||2663,1 [685] => |- [686] => | Stoja (Stoia)||2955950||1622||548,7 [687] => |- [688] => | Sv. Polikarp-Sisplac (San Policarpo-Sisplac)||794822||7776||9783,3 [689] => |- [690] => | Šijana (Siana)||3421918||6897||2,015,5 [691] => |- [692] => | Štinjan (Stignano)||6055036||1366||225.6 [693] => |- [694] => | Valdebek (Valdibecco)||4715057||2226||472,1 [695] => |- [696] => | Veli Vrh (Monte Grande)||3,596,220||2782||818.6 [697] => |- [698] => | Veruda||1807715||5698||3152 [699] => |- [700] => | Vidikovac||1098976||5883||5,353.2 [701] => |- [702] => | [703] => |} [704] => [705] => == Školství == [706] => [[File:Pula University.JPG|right|thumb|Univerzita Jurila Dobrily v Pule]] [707] => V Pule se nachází 13 základních škol, 12 středních škol (např. Technická škola), jedna základní a jedna střední z uvedených škol vyučují v [[italština|italském jazyce]]. Vysoká škola Jurila Dobrily byla založena v roce 2006 a je soukromá. [708] => [709] => V období vlády Rakousko-uherska byla Pula významným centrem [[astronomie|astronomického]] výzkumu. Jako hlavní přístav [[Předlitavsko|Předlitavska]] zde existovala velká potřeba pro studium námořní navigace. Proto byl roku [[1871]] zde ustanoven Hydrografický ústav při rakousko-uherském námořnictvu.{{Citace sborníku [710] => | příjmení = Stepanić [711] => | jméno = Željko [712] => | odkaz na autora = [713] => | titul = Pula kao austro-ugarska ratna luka [714] => | sborník = Školski vjesnik [715] => | odkaz na sborník = [716] => | vydavatel = [717] => | místo = Pula [718] => | rok vydání = 2007 [719] => | issn = 0078-4648 [720] => | strany = 22 [721] => | jazyk = chorvatština [722] => }} Postavena byla taká observatoř, která mimo jiné objevila 28 planetek. [723] => [724] => == Sport == [725] => Ve městě působí několik aktivních týmů, klubů a organizací. [726] => [727] => V první chorvatské fotbalové lize působí od roku 1961 tým [[NK Istra]]. Mezi další fotbalové týmy ve městě patří [[NK Istra]], [[NK Pula ICI]], [[NK Veli Vrh]] a [[NK Štinjan]]. Od roku 2000 ve městě působí také Asociace pro podporu amatérského sportu (UPAS). [728] => [729] => Od roku 1975 se v Pule koná pravidelný plavecký mini maraton v úseku Fratarský ostrov–Bunarina. [730] => [731] => Mezi hlavní sportovní arény v Pule patří stadion Aldo Drosina (postavený v letech 1994–2010) a sportovní hala Mate Parlova (postavena v roce 1978). [732] => [733] => == Média a komunikace == [734] => V Pule sídlí místní noviny [[Glas Istre]]. [735] => [736] => Město má také tři knihovny: městská knihovna a čítárna v Pule jsou největšími veřejnými knihovnami. Kromě hlavní budovy mají i menší pobočky v různých odlehlejších částech Puly. Od roku 1991 existuje v rámci městské knihovny i [[Ústřední knihovna chorvatských Italů]] ([[italština|italsky]] ''Servizio bibliotecario centrale per la Comunita 'nazionale italiana in Croazia''). Kromě toho existuje univerzitní knihovna v Pule, která je provozována pod záštitou Univerzity Juraje Dobrila, a malá národní knihovna „Petit“ na Starém Městě, která čítá tituly domácí i mezinárodní literatury. [737] => [738] => == Partnerská města == [739] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Čabar]], [[Chorvatsko]], 1974 [740] => * {{flagicon|Japonsko}} [[Hekinan]], [[Japonsko]], 2007 [741] => * {{flagicon|Itálie}} [[Imola]], [[Itálie]], 1972 [742] => * {{flagicon|Slovinsko}} [[Kranj]], [[Slovinsko]] [743] => * {{flagicon|Rakousko}} [[Štýrský Hradec]], [[Rakousko]], 1972 [744] => * {{flagicon|Německo}} [[Trevír]], [[Německo]], 1971 [745] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Varaždín]], [[Chorvatsko]], 1979 [746] => * {{flagicon|Itálie}} [[Verona]], [[Itálie]], 1982 [747] => [748] => == Osobnosti == [749] => * [[James Joyce]] (* 1882), irský spisovatel [750] => * [[Danijel Aleksić]] (* 1991), srbský fotbalista [751] => * [[Laura Antonelli]] (1941–2015), italská herečka [752] => * [[Giovanni Arpino]] (1927–1987), italský spisovatel [753] => * [[David Barišić]] (* 1997), fotbalista [754] => * [[Sergio Blažić]] (1951–1987), rockový zpěvák [755] => * [[Marko Buvinić]] (* 1992), házenkář [756] => * [[Toni Cetinski]] (* 1969), hudebník, zpěvák a moderátor [757] => * [[Massimo Demarin]] (* 1979), závodní cyklista [758] => * [[Jadranka Đokićová]] (* 1981), chorvatská herečka [759] => * [[Sergio Endrigo]] (1933–2005), italský zpěvák [760] => * [[Stjepan Hauser]] (* 1986), violoncellista [761] => * [[Helena Minić]] (* 1979), chorvatská herečka [762] => * [[Tereza Mrdežová]] (* 1990), tenistka [763] => * [[Tamara Obrovac]] (* 1962), jazzová zpěvačka a skladatelka [764] => * [[Johann Palisa]] (1848–1925), rakouský astronom narozený v Opavě [765] => * [[Mate Parlov]] (1948–2008), olympijský vítěz v lehké těžké váze (box) [766] => * [[Marijan Perković]] (* 1989), závodní cyklista [767] => * [[Herman Potočnik]] (1892–1929), slovinský inženýr [768] => * [[Stiven Rivic]] (* 1985), fotbalista [769] => * [[Rossana Rossanda]] (1924–2020), italská politička a novinářka [770] => * [[Orlando Sain]] (1912–1995), italský fotbalista [771] => * [[Antonio Smareglia]] (1854–1929), hudební skladatel klasické hudby [772] => * [[Valentino Stepčić]] (* 1990), fotbalista [773] => * [[Alida Valliová]] (1921–2006), italská herečka [774] => * [[Raimondo Vianello]] (1922–2010), italský herec [775] => * [[Alka Vuica]] (* 1961), skladatelka a zpěvačka [776] => [777] => == Odkazy == [778] => === Literatura === [779] => * Pula: Rađanje grada, Pula 2011, archeologické muzeum Istrie {{hr}} {{en}} {{it}} [780] => [781] => === Reference === [782] => [783] => {{Překlad|en|Pula|982984244|de|Pula|203882918|sv|Pula|48287474|hr|Pula|5648124}} [784] => [785] => === Externí odkazy === [786] => * {{Commonscat}} [787] => * {{Wikislovník|heslo=Pula}} [788] => * {{en}} [http://www.pulainfo.hr/en/ Pula] [789] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20051031091606/http://www.cavazzi.com/roman-empire/tours/empire/pula.html Pula v římském období] [790] => * {{en}}, {{hr}} [https://web.archive.org/web/20040618001637/http://www.mdc.hr/pula/ Archaeologické muzeum Istrie] [791] => [792] => {{Istrijská župa}} [793] => {{Města v Chorvatsku}} [794] => {{Autoritní data}} [795] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [796] => [797] => [[Kategorie:Pula| ]] [798] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [799] => [[Kategorie:Sídla v Istrijské župě]] [800] => [[Kategorie:Přístavní města Jaderského moře]] [801] => [[Kategorie:Přístavní města v Chorvatsku]] [802] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]] [] => )
good wiki

Pula

Pula (slovinsky Pulj, italsky Pola, maďarsky Póla) je chorvatské město, které se nachází na západě země, v jižní části Istrijského poloostrova, 70 km jihozápadně od Rijeky, 87 km jižně od Terstu a 137 km severozápadně od Zadaru. Je jedním z chorvatských přístavů na břehu Jaderského moře; díky značnému počtu historických staveb, především z období antiky, je Pula rovněž i turistickou destinací.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'italština','chorvatština','Itálie','Chorvatsko','Rijeka','Slovinsko','Brijuni','Josip Broz Tito','Istrijská župa','Rakousko-Uhersko','NK Istra','Santa Maria del Canneto'

Brijuni

Chorvatsko

Chorvatština

Itálie

Italština

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Rijeka

Slovinsko