Array ( [0] => 15494009 [id] => 15494009 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Purim [uri] => Purim [3] => Purim by Arthur Szyk.jpg [img] => Purim by Arthur Szyk.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Purim** Purim je radostný židovský svátek, který se slaví ve dvanáctém měsíci židovského kalendáře, Adar, obvykle v březnu. Tento svátek oslavuje přežití židovského národa v Perské říši, kde se pokusil zlý Haman o vyhlazení Židů. Vyprávění o Purimu, jak je popsáno v biblické knize Ester, ukazuje odvahu, solidaritu a víru v lepší zítřky. Purim je známý svou veselou atmosférou a bohatými tradicemi. Lidé se oblékají do různých kostýmů, což symbolizuje proměnlivost osudu a radost ze života. Oblíbenou součástí oslav je i čtení Megilat Ester, svitku, který popisuje události kolem Purimu. Tento rituál se koná ve společenství, a spojuje tak rodiny i přátele v oslavě společného dědictví. Další důležitou tradicí je rozdávání dárků (mishloach manot) a charitativních darů (matanot la-evyonim). Tím se nejen prosazuje vzájemná pomoc a podpora, ale také se posiluje pocit sounáležitosti a radosti, že můžeme pomáhat těm, kteří to potřebují. Purim je tedy příležitostí k oslavě života, naděje a vzájemné podpory. Každý rok přináší nové důvody k radosti a potvrzuje, jak důležité je si vážit jednoty a sdílení. Oslavy Purimu jsou prostoupené smíchem, tancem a dobrou náladou, což dává všem zúčastněným energii a optimismus do dalších dnů. [oai_cs_optimisticky] => **Purim** Purim je radostný židovský svátek, který se slaví ve dvanáctém měsíci židovského kalendáře, Adar, obvykle v březnu. Tento svátek oslavuje přežití židovského národa v Perské říši, kde se pokusil zlý Haman o vyhlazení Židů. Vyprávění o Purimu, jak je popsáno v biblické knize Ester, ukazuje odvahu, solidaritu a víru v lepší zítřky. Purim je známý svou veselou atmosférou a bohatými tradicemi. Lidé se oblékají do různých kostýmů, což symbolizuje proměnlivost osudu a radost ze života. Oblíbenou součástí oslav je i čtení Megilat Ester, svitku, který popisuje události kolem Purimu. Tento rituál se koná ve společenství, a spojuje tak rodiny i přátele v oslavě společného dědictví. Další důležitou tradicí je rozdávání dárků (mishloach manot) a charitativních darů (matanot la-evyonim). Tím se nejen prosazuje vzájemná pomoc a podpora, ale také se posiluje pocit sounáležitosti a radosti, že můžeme pomáhat těm, kteří to potřebují. Purim je tedy příležitostí k oslavě života, naděje a vzájemné podpory. Každý rok přináší nové důvody k radosti a potvrzuje, jak důležité je si vážit jednoty a sdílení. Oslavy Purimu jsou prostoupené smíchem, tancem a dobrou náladou, což dává všem zúčastněným energii a optimismus do dalších dnů. ) Array ( [0] => {{Infobox - svátek [1] => | název svátku = Purim [2] => | druh = židovský [3] => | typ = judaismus [4] => | obrázek = Purim carnival in Tel Aviv (cropped) 1934.png [5] => | popisek = Jemenská dívka představující královnu Ester na purimovém karnevalu, [[Tel Aviv]], 1934. [6] => | oficiální název = {{Vjazyce2|he|פורים}} [7] => | jiný název = Svátek losů [8] => | slavený = v [[judaismus|judaismu]], [[Židé|Židy]]; [[Samaritáni|Samaritány]] [9] => | významnost = Oslava záchrany židovského národa, již popisuje [[kniha Ester]]. V době exilu Židů v [[Perská říše|Persii]] naplánoval královský vezír Haman zabít všechny Židy, ale jeho plány zmařili Ester a Mordechaj. [10] => | začátek = 14. [[adar]] (v Jeruzalémě a všech městech, které měly ve středověku hradby 15. adaru [11] => | rok2020 = západ slunce [[9. březen|9. března]] – soumrak [[10. březen|10. března]] [12] => | rok2021 = západ slunce [[25. únor|25. února]] – soumrak [[26. únor|26. února]] [13] => | rok2022 = západ slunce [[16. březen|16. března]] – soumrak [[17. březen|17. března]] [14] => | rok2023 = západ slunce [[6. březen|6. března]] – soumrak [[7. březen|7. března]] [15] => | rok2024 = západ slunce [[23. březen|23. března]] – soumrak [[24. březen|24. března]] [16] => | rok2025 = západ slunce [[13. březen|13. března]] – soumrak [[14. březen|14. března]] [17] => | oslavy = [18] => | zvyky = [19] => *[[#Čtení Megily|Předčítání]] ze [[megilot|svitku]] [[kniha Ester|Ester]] [20] => *[[#Purimová hostina|hostina]] [21] => *[[#Mišloach manot|dávání darů]] (pokrmů), [22] => *[[#Opít se|opíjení se]]. [23] => | souvisí s = [[Chanuka]] jakožto historický svátek [24] => }} [25] => '''Purim''' ({{Vjazyce2|he|פּוּרִים}}, ''losy'', z [[Akkadština|akkadského]] ''pūru'', doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako ''púrím'') je nejveselejšíŽidé - dějiny a kultura, str. 123 [[Židovské svátky|židovský svátek]] připomínající vysvobození perských [[Židé|Židů]] z intrik zlého vezíra [[Haman]]a, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v [[kniha Ester|knize Ester]]. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.Judaismus od A do Z, str. 159 Mezi sváteční zvyky patří veřejné předčítání knihy Ester, vzájemné se obdarovávání dárky (např. jídlem, pitím), obdarování potřebných či přispění na charitu{{Citace bible|Est|9|22||}}, uspořádání slavnostní hostiny, popíjení [[alkoholický nápoj|alkoholických nápojů]] a pořádání purimových karnevalů v maskách a kostýmech. [26] => [27] => Purim je slaven každoročně 14. dne hebrejského měsíce [[adar]]u; v přestupném roce až 14. dne druhého adaru. Ve městech, jež měla hradby v časech [[Jozue|Jozuových]] včetně [[Jeruzalém]]a je Purim slaven 15. adaru, a to jako ''Šušan Purim''. Jako u všech ostatních svátků začíná Purim se západem slunce předcházejícího dne. [28] => [29] => Purim patří mezi historické svátky, nemá stejnou svatost jako [[poutní svátky]] nebo [[vysoké svátky]], které jsou předepsány přímo [[Tóra|Tórou]]. Během svátku Purim neplatí [[39 zakázaných prací|omezení týkající se práce]], jež platí o ostatních svátcích. [30] => [31] => == Biblický příběh == [32] => {{Viz též|Kniha Ester}} [33] => Příběh popisující události předcházející vzniku svátku Purim lze nalézt v [[Tanach]]u v [[kniha Ester|knize Ester]]. Vypráví o tom, jak Židovka jménem Ester, která se stala královnou v [[Perská říše|Perské říši]], zachránila svůj lid před záhubou. [34] => [35] => === Achašverošova hostina === [36] => Perský král Achašveroš (v kralickém překladu ''Asverus'') pořádal velikou oslavu k výročí své vlády, kam sezval spoustu významných lidí té doby. Hodně se hodovalo a pilo a král, značně opilý, poslal pro svou ženu, královnu [[Vašti]], aby za ním přišla nahá, aby všichni viděli, jakou mají krásnou královnu. To ovšem královna odmítla, a tak byla na králův rozkaz zbavena trůnu.''Encyklopedie Bible''. Svazek A-L.'' 1. vyd. Bratislava: Gemini 1992. 351 s. {{ISBN|80-85265-30-3}}. str. 152'' Po několika dnech začala králi scházet žena, vyslal proto posly po celé říši, aby mu přivedli novou královnu. Poslové vybrali krásné ženy z celého království, mezi jinými i židovskou sirotu [[Ester (biblická postava)|Ester]], jež byla [[Mordechaj]]ovou sestřenicí{{Citace elektronického periodika [37] => | titul = Ester 2,7 {{!}} Český ekumenický překlad :: BibleServer [38] => | periodikum = www.bibleserver.com [39] => | url = https://www.bibleserver.com/CEP/Ester2 [40] => | jazyk = cs [41] => | datum přístupu = 2020-03-07 [42] => }}. Král jí byl tak unesen, že se ji rozhodl povýšit na královnu. Na Mordechajovu radu však Ester králi neprozradila svůj původ ani vztah k Mordechajovi. [43] => [44] => === Hamanův plán na záhubu Židů === [45] => Jednou Mordechaj náhodou vyslechl rozhovor dvou královských dvoranů, Bigtana a Tereše, kteří chtěli krále zabít. Vzkázal to proto Ester, která krále varovala. Posléze mu prozradila, že jí to řekl Mordechaj. Po čase se stal královým prvním ministrem [[Haman]], který pocházel z rodu [[Amálek]]ova, jenž byl starým nepřítelem Izraele. Nenáviděl Mordechaje, který se mu odmítal klanět a vzývat jej jako boha, jak činili ostatní. Haman tedy začal Židy u krále hanit a po čase ho přemluvil k tomu, že tuto nepoddajnou skupinu zlikviduje. Achašveroš k tomu nakonec dal souhlas (nevěděl, že jeho žena je Židovka). Haman chtěl zjistit nejvhodnější datum k vyvraždění Židů, proto se rozhodl metat los - pur - a pomocí byl něj určil pro útok datum 13. [[adar]]. Mordechaj se to dozvěděl a vydal se varovat Ester, že Židům hrozí záhuba. Oděl se do tedy žíněného roucha, na hlavu si vysypal popel a vydal se do královského zámku. Prostřednictvím sluhy královně vyložil, co se dozvěděl. Ester Mordechajovi vzkázala, aby svolal všechny Židy žijící v Šúšanu a aby se za ni tři dny postili. Ona sama se také se svými služebnými postila. Po třetím dnu se v královském rouchu vydala za králem. Podle [[midraš]]e se tehdy stal zázrak, neboť král Ester přijal, ačkoli předtím vydal rozkaz, že pod hrozbou [[Trest smrti|trestu smrti]] nechce být rušen. Achašveroš se jí však zeptal, co by si přála. Ester odvětila, že hostinu, jíž by se zúčastnili král, ona a Haman. [46] => [47] => === Esteřina hostina === [48] => [[Soubor:Rembrandt Harmensz van Rijn - Ahasuerus, Haman and Esther - Google Art Project.jpg|náhled|Achašveroš, Haman a Ester. [[Rembrandt van Rijn]], [[1660]].]] [49] => Na večeři se hodovalo a král se Ester opět zeptal, co by ráda. Na to odpověděla, že ještě jednu takovou večeři ve stejném složení. Haman stále nemohl zapomenout na Mordechajovu troufalost a jeho žena Zereš mu pak navrhla, ať postaví kůl, na kterém by Mordechaje pověsili. Toho večera král nemohl spát. Četl si proto v knize letopisů památných událostí a pozastavil se u dvou dvořanů, kteří se pokusili vztáhnout ruku na krále. Služebných se posléze optal, jak se odvděčili Mordechajovi, a oni odpověděli, že nijak. V tom přišel Haman, který původně chtěl po králi, aby nechal Mordechaje zabít. Král se ho namísto toho zeptal, co by udělal člověku, kterého si král nanejvýš váží a ctí ho. Haman, domnívaje se, že král mluví o něm, odvětil, že takového člověka by oblékl do královského roucha a posadil na královského koně. Roucho a koně by odevzdal do rukou velmožů, kteří by onoho muže oblékli a provedli po městském prostranství. Nato král Hamanovi přikázal, aby tedy tyto pocty prokázal Mordechajovi. Haman tedy začal Mordechaje nenávidět ještě víc. [50] => [51] => Při druhé hostině se Ester přimluvila za svůj lid. Požádala krále, aby byl jí a jejímu lidu, který má být povražděn a vyhuben, věnován život. Král se otázal, kdo že je ten ničema, který chce něco takového provést? Na to Ester odpověděla, že tím člověkem je Haman. Rozhořčený král vyšel do palácových zahrad. Haman se pokusil královnu odprosit a padl při tom na pohovku, na níž seděla. V tu chvíli se král vrátil, a když to uviděl, nechal Hamana pověsit na kůl, který měl Haman připravený pro Mordechaje. [52] => [53] => === Záchrana Židů a ustanovení svátku Purim === [54] => Toho dne daroval král Židům možnost obrany proti pogromu. Mordechaj napsal jeho jménem list všem místodržícím a správcům zemí. Tímto výnosem uděloval král všem Židům právo, aby se shromáždili a postavili se na obranu svých životů. Opis tohoto výnosu byl vydán jako zákon platný ve všech zemích a krajinách, jimž byl Achašveroš vládl. Všem národům se v něm nařizovalo, aby byli přichystáni vykonat pomstu nad nepřáteli Židů. Třináctého dne měsíce adaru se Židé zmocnili těch, kdo je nenáviděli. Shromáždili se ve svých městech a všech zemích, jež král Achašveroš ovládal, a pobili všechny, kteří je chtěli vyhubit. [55] => [56] => Mordechaj pak tyto události sepsal a poslal dopisy všem Židům ve všech krajinách ovládaných králem Achašverošem. Uložil jim, aby každým rokem slavili čtrnáctého a patnáctého dne měsíce adaru památku na dny, v nichž si Židé ulevili od svých nepřátel, a na měsíc, který jim přinesl zvrat, místo starosti radost, aby tento čas slavili jako dny radostného hodování a aby posílal jeden druhému dárky a chudým dary. [57] => [58] => === Historické zařazení === [59] => Biblické vyprávění je situováno do doby vlády krále Achašveroše, který je nejčastěji identifikován s [[Xerxés I.|Xerxem I.]] (486–465 př. o. l.){{Citace monografie [60] => | jméno = Raymond B [61] => | příjmení = Dillard [62] => | jméno2 = Temper [63] => | příjmení2 = Longman [64] => | titul = Úvod do Starého zákona [65] => | překladatelé = Vilém Schneeberger, Pavel Jartym, Pavel Štička [66] => | vydavatel = Návrat domů [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 2003 [69] => | isbn = 80-7255-078-0 [70] => | kapitola = Ester [71] => | strany = 180 [72] => }}{{Citace sborníku [73] => | příjmení sestavitele = סוליאלי [74] => | jméno sestavitele = מנחם [75] => | příjmení sestavitele2 = ברכוז [76] => | jméno sestavitele2 = משה [77] => | titul = אֵסְתֵּר (ב) [78] => | příjmení= וורמברנד [79] => | jméno = מרדכי [80] => | sborník = לכסיקון מקראי (Lexicon Biblicum) [81] => | odkaz na sborník = [82] => | vydavatel = דביר [83] => | místo = תל אביב [84] => | rok vydání = תשכ״ה [85] => | svazek = 1 [86] => | strany = 67 [87] => }}; některé zdroje uvádějí (v souladu s textem [[Septuaginta|Septuaginty]]) [[Artaxerxés III.|Artaxerxe III.]] (359–338)Kaufmann, Y. ''History of the Religion of Israel.'' University of Chicago, 1960, 486 s. {{ISBN|0-8052-0364-8}}, případně považují celý příběh za literární fikci či legendu. [88] => [89] => == Povinnosti a zvyky == [90] => [91] => === Čtyři povinnosti === [92] => [[Sanhedrin]] (nejvyšší rabínský soud) stanovil následující čtyři povinnosti ke 14. dni měsíce [[adar]]. V hebrejštině tato přikázání začínají písmenem mem (מ): [93] => # ''Mikra megila'' (čtení megily) - dvakrát během svátku (poprvé po setmění či v nočních hodinách, podruhé po rozednění v průběhu dne, než se začne stmívat) slyšet čtení [[megilot|megily]] ([[kniha Ester|knihy Ester]]) - tato povinnost platí pro muže i ženy. [94] => # ''Mište Purim'' (purimová hostina) - po rozednění 14. adaru by měla být během dne uspořádána velká hostina, na níž má být podáváno víno nebo jiný alkoholický nápoj, s nímž se pojí celý purimový příběhOpilý král Achašveroš vyhnal královnu Vašti - {{Citace bible|Est|1|10|22|}}; ovíněný král Achašveroš vyslyšel prosby Ester - {{Citace bible|Est|7|1|2|}} a ztrestal Hamana - {{Citace bible|Est|7|10||}}, a také maso. [95] => # ''Mišloach manot iš le-re’ehu'' (posílání dárků jeden druhému) - každý alespoň jednomu příteli (žena ženě, muž muži) pošle dvě porce něčeho k snědku či pití (upravená porce masa či ryby, kousek moučníku, sladkost, láhev či krabička vína nebo jiného nápoje). [96] => # ''Matanot le-evjonim'' (dary chudým) - nejméně po jednom daru alespoň dvěma chudým (jídlo, pití, ošacení atd.). [97] => [98] => ==== Čtení Megily ==== [99] => [[Soubor:Göttingen-Esther.Rolle.0.JPG|náhled|Svitek megily]] [100] => Během tohoto svátku je povinností číst knihu Ester z pergamenového svitku (''megila''), a to formou, jako se četl ''igeret'' - dopis (svitek není zcela rozevřen, jako je tomu v případě [[Sefer Tora]], ale přeložen, jak tomu bývalo zvykem u dopisů), a to večer a ráno 14. adaru (v případě Šušan Purim pak 15. adaru). Megila je na rozdíl od ostatních hebrejských biblických knih bohatě ilustrovaná.Židé - dějiny a kultura, str. 124 Megila se čte na Purim dvakrát: večer během modlitby [[ma'ariv]] a ráno během modlitby [[šacharit]]. Ilustrované megily (a další příklady hmotné kultury spojené s Purimem), které pocházejí z Českých zemí, si lze prohlédnout v expozici [[Židovské muzeum v Praze|Židovského muzea v Praze]] v [[Klausová synagoga|Klausové synagoze]]. [101] => [102] => Čtení megily nepodléhá tak přísným pravidlům, jako čtení z [[Tóra|Tóry]]. Je možné se u čtení střídat a v některých (především neortodoxních) [[synagoga|synagogách]] jsou ke čtení připouštěny i ženy nebo větší děti.{{Doplňte zdroj}} [103] => [104] => [[Soubor:Purim Gragger.gif|vpravo|rám|''Ra'ašan'' - řehtačka vyráběná ze dřeva se používá, když je během čtení Megily zmíněno Hamanovo jméno.]] [105] => Je zvykem, že kdykoli je přečteno Hamanovo jméno, bývá přehlušeno dupotem dospělých či křikem dětí a rachotem jejich klapaček nebo řehtaček ({{vjazyce|he}}: ''ra'ašanim'', sg. ''ra'ašan''; {{vjazyce|yi}}: ''greger''). Důvodem tohoto zvyku je „vymazat památku [[Amálek]]ovu“, jehož byl Haman potomkem.{{Citace bible|Dt|25|19||}}, {{Citace bible|Est|3|1||}}, {{Citace bible|1S|15|1|23|}} Podle halachy je ranní čtení důležitější a má větší hodnotu než čtení večerní.{{Doplňte zdroj}} Po skončení čtení následuje zpěv písně ''Šošanat Ja'akov'' (Lilie Jákobova) a poté všeobecné veselí a karneval. [106] => [107] => ===== Další změny v liturgii ===== [108] => Kromě čtení megily je další liturgickou změnu přidání odstavce ''al ha-nisim'' („Za zázraky...“) do [[Amida|Amidy]] v požehnání Hoda’a (Díkůvzdání). Tentýž odstavec se přidává i do [[Birkat ha-mazon|požehnání po jídle]]. [109] => [110] => ==== Purimová hostina ==== [111] => Během Purimu se stejně jako během jiných svátků schází u svátečního stolu celá komunita. Je doporučováno dobré jídlo a pití. Z jídla většinou [[vegetariánství|vegetariánská]] a mléčná jídla a rybí pokrmy na různý způsob. Z nápojů pak víno. V evropských zemích (a také v České republice) jsou oblíbené [[štrúdl]] a [[slivovice]] nebo [[vodka]].{{Doplňte zdroj}} [112] => [113] => ==== Mišloach manot ==== [114] => [[Soubor:2 Mishloach Manot.jpg|náhled|Dva dárkové koše sloužící jako ''mišloach manot''.]] [115] => Během Purimu je povinností poslat alespoň dvě porce jídla jednomu člověku (je samozřejmě možné poslat porcí vícero). Porcí jídla se rozumí jak potravina, tak nápoj, které je možné ihned zkonzumovat. [116] => [117] => ==== Matanot le-evjonim ==== [118] => Nedílnou součástí oslav svátku Purim je povinnost obdarovat chudé a potřebné (''matanot le-evjonim''). Člověk by měl dát dva dary alespoň dvěma chudým, aby také mohli mít v tento slavný den radost. [119] => [120] => ==== Opít se ==== [121] => Podle [[talmud]]ických učenců je [[micva|micvou]] opít se tak, že dotyčný nerozezná mezi požehnaným Mordechajem (''baruch Mordechaj'') a prokletým Hamanem (''arur Haman'')Judaismus od A do Z, str. 160; Talmud, Megila 7b (výraz {{cizojazyčně|he|ארור המן}} a {{cizojazyčně|he|ברוך מרדכי}} mají stejnou [[gematrie|numerickou hodnotu]]: 502). Každý by tak měl vypít více vína než obvykle. Tento zvyk se nazývá {{cizojazyčně|he|עד דלא ידע}}, ''ad de-lo jada'' (až nebude vědět). Talmud ale vyzývá k opatrnosti: [122] => {{Citát [123] => |''Rabi řekl: „Člověk je povinen se o Purim zpít vínem, že není s to rozeznat mezi „prokletým Hamanem“ a „požehnaným Mordechajem““
[124] => Raba a rabi Zejra se jednou na Purim sešli k hostině. Opili se a Raba vstal a podřízl rabimu Zejrovi hrdlo. Nazítří prosil Boha o smilování a oživil jej. Příští rok mu řekl: „Poctíš mě svou návštěvou? Budeme společně slavit Purim?“ Ten mu odvětil: „Ne pokaždé se stane zázrak.“''| [[Talmud]], Megila 7b}} [125] => [126] => === Zvyky === [127] => [128] => ==== Karneval ==== [129] => [[Soubor:Jerusalem Purim street scene.jpg|250px|vpravo|náhled|Typická scéna při Purimu v Jeruzalémě.]] [130] => [[Soubor:Purim revellers in costume.jpg|náhled|150px|Prostopášníci při Purimu v kostýmech, na malbě z roku 1657.]] [131] => Jedním z nejzábavnějších purimových zvyků je odedávna oblékání masek a kostýmů, které i dnes patří k nejpopulárnějším projevům lidového judaismu.De Lange, N. ''Svět Židů''. Knižní klub, Praha, 1996. 240 s. {{ISBN|80-7176-325-X}}. Str. 110 Zvláště děti si užívají převlékání se za protagonisty z knihy Ester, včetně královny [[Ester (biblická postava)|Ester]] a [[Mordechaj]]e nebo dalších biblických postav, jako je např. [[král David]] a ''[[kohen#velekněz|kohen gadol]]'' (velekněz), nebo do moderních převleků za indiány, policisty apod. [132] => [133] => Kostýmy a masky zakrývají identitu toho, kdo je nosí. Skrývání hrálo v [[kniha Ester|knize Ester]] důležitou roli, např. když Ester skryla před králem svůj původ nebo když Mordechaj skryl znalost všech světových jazyků, což umožnilo, že se Bigtan a Tereš (dva dvořané, kteří chtěli zabít krále) v jeho přítomnosti otevřeně bavili o svém záměru. [134] => [135] => Jediný, kdo je skutečně skryt za všemi příběhy Megily je Bůh. Židovští učenci zmiňují jeho roli jako {{cizojazyčně|he|הסתר פנים}} (''hester panim'', nebo „zakrytí tváře“, což je také narážka na hebrejské jméno knihy Ester, ''megilat Ester'' - doslova „svitek Ester“, což ale může zároveň znamenat „odhalení [toho] skrytého“). Přestože Židé věří, že se vše nakonec obrátilo v dobré díky božímu zásahu (díky řadě zázraků), kniha Ester neobsahuje žádnou zmínku [[Boží jména v judaismu|Božího jména]]. Na památku toho, jak zůstal Bůh v průběhu celého zázraku Purimu skryt, se Židé během Purimu převlékají a mnoho z nich zakrývá svou tvář. [136] => [137] => Zvyk maškarády byl poprvé zaveden [[Židé v Itálii|italskými Židy]] na sklonku [[15. století]] pod vlivem římských [[karneval]]ů. Tento zvyk se rozšířil do všech zemí, kde Židé žili, snad až na Orient. První židovský autor, který se o tomto zvyku zmiňuje, je Jehuda Minz (zemřel 1508 v [[Benátky|Benátkách]] v jeho díle ''Responsa č. 17'', jehož cituje [[Moše Isserles]] v [[Orach chajim]] 696:8. Vyjádřil zde názor, že vzhledem k tomu, že účelem maškarád je pouze veselí, nemělo by být považováno za porušení biblických zákonů týkajících se oblečení. Přesto byly některé autority proti těmto kostýmům.{{Doplňte zdroj}} Lidé na to ale nedbali a převažoval shovívavý postoj. Zvyk je stále dodržován mezi věřícími Židy všech sekt a mezi věřícími i nevěřícími Izraelci. [138] => [139] => V [[Izrael]]i jsou slavnostní purimové pochody, při nichž muži, ženy, chlapci a dívky slaví tento svátek veřejně v kostýmech a maskách. [140] => [141] => ==== Písně ==== [142] => Mezi tradiční purimové písně patří ''Mi še-nichnas adar marbim be-simcha'' („Od začátku měsíce [[adar]]u radost roste“)[[Mišna]] Ta'anit 4:1), ''La-Jehudim hajta ora ve-simcha ve-sason vi-kar'' („Židům bylo světlo a radost, veselí a pocta“{{Citace bible|Est|8|16}}) a ''Chajav iniš li-vesumej'' („Je povinnost pít“[[Talmud]], Megila 7b). [[Pijut]] ''Šošanat Ja'akov'' (Lilie Jákobova), čtený na závěr čtení Megily, je často zpíván v různých populárních melodiích a stal se součástí většiny [[sidur]]ů.[http://www.chabad.org/kids/article_cdo/aid/477408/jewish/Shoshanat-Yaakov.htm] Populární je i dětská purimová píseň ''Chag Purim''.[http://www.chabad.org/kids/article_cdo/aid/477407/jewish/Chag-Purim.htm] [143] => [144] => ==== Purim špil ==== [145] => ''Purim špil'' (z [[jidiš]]: „Purimová hra“) označuje veselé divadelní představení, které se hraje na Purim. Bývá zvykem, že se tematika týká humorného zpracování biblického příběhu, není to však nutným pravidlem. Cílem je podpořit zábavu a sváteční veselí. [146] => [147] => === Tradiční jídla === [148] => [[Soubor:Homemade hamantaschen.jpg|300px|vpravo|náhled|Hamanovy uši]] [149] => O Purimu je podáváno mnoho symbolických pokrmů, které se vztahují k Ester a Hamanovi. V [[aškenazim|aškenázských]] komunitách se tradičně podává ''hamantašen'' (v jidiš: „Hamanovy kapsy“; v moderní [[hebrejština|hebrejštině]]: ''Oznej Haman'', „Hamanovy uši“), což je trojúhelníkové pečivo se sladkou náplní. Jako náplně se obvykle používá švestkových povidel nebo [[mák (semeno)|máku]], dále pak datlí, meruněk nebo [[čokoláda|čokolády]]. Těsto na ''hamantašen'' se vyválí, vykrojí se z něj kolečka, která se naplní sladkou náplní a okraje se přehnou, aby byl kousek náplně vidět. Tvar sušenek může buď představovat třírohé klobouky, které se nosily za Hamanových dob v babylonském exilu, nebo údajný tvar jeho uší. V [[sfaradim|sefardských]] komunitách se tyto Hamanovy uši připravovaly buď pečené, nebo smažené a před jídlem se namáčely v sirupu. Podávají se také sušenky s mákem, makové koláče a mezi purimové speciality patří trojúhelníkový kreplach plněný tvarohem. [150] => [151] => Hlavní jídlo během Purimu bývá [[vegetariánství|vegetariánské]] a mléčné. Ester, která žila v královském paláci a nechtěla prozradit, že je Židovka, nejedla vzhledem ke stravovacím předpisům [[maso]] a živila se pouze vegetariánsky.Roden, C. ''Kniha o židovské kuchyni.'' Nakladatelství BB/art s.r.o., Praha, 2005, 598 s. {{ISBN|80-7341-686-7}}. Str.47 Během hlavního chodu se tak podávají jídla z [[fazol]]í, [[hrách|hrachu]], [[cizrna|cizrny]]. V [[severní Afrika|severní Africe]] pak ''berkokš'' (hrubý [[kuskus]]) s boby a máslem přelitý mlékem nebo také nejrůznější obilné kaše s rozinkami, cukrem a skořicí. [152] => [153] => Jediným masitým pokrmem během Purimu může být ryba, která se podávala jako symbol plodnosti s [[šafrán]]em. Mezi další sladkosti pak patřil například koláč prosáklý koňakem či kompoty polévané [[likér]]em. [154] => [155] => == Půst Ester == [156] => {{Viz též|Půst Ester}} [157] => Půst Ester ([[hebrejština|hebrejsky]]: תענית אסתר, ''Ta'anit Ester'') je připomínkou třídenního půstu, který Židům nařídila královna [[Ester (biblická postava)|Ester]] předtím, než šla ke králi [[Achašveroš]]ovi prosit za záchranu svého lidu.{{Citace bible|Est|4|16||}} Půst je připomínán 13. adaru, v předvečer Purimu. Jedná se o menší půst, tzn. že platí od úsvitu do soumraku. [158] => [159] => == Purim katan == [160] => Pokud je přestupný rok (tzn. že má třináctý měsíc, druhý adar), slaví se Purim až ve druhém měsíci adaru ([[karaité]] jej naopak slaví v prvním adaru). 14. a 15. den prvního měsíce adar se v takovém roce označuje jako ''Purim katan'' (hebrejsky „malý Purim“), a v řadě obcí je tak připomínán. Halachické předpisy pro ''Purim katan'' se týkají litugie a jsou popsány v [[Šulchan aruch]]u v posledním paragrafu oddílu [[Orach chajim]] (par. 697). [161] => [162] => == Šušan Purim == [163] => Šušan Purim ([[hebrejština|hebrejsky]]: שׁושׁן פורים) je oslava svátku Purim 15. adaru. Pojmenován je po hlavním [[Perská říše|perském]] městě Susách či Šušanu, kde boje za svobodu a přežití trvaly déle.{{Citace bible|Est|9|18||}} Jelikož bylo město Šušan opevněno hradbami, slaví se podle tradice ve všech městech, které měly hradby v časech [[Jozue|Jozuových]] — což se dnes prakticky týká pouze [[Jeruzalém]]a a [[Jericho|Jericha]] — Purim o den později.[[Mišna]], Megila 1, 1 [164] => [165] => == Seznam dat == [166] => {{Viz též|Židovské svátky 2000-2050}} [167] => Oslavy svátku Purim připadají [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]] na: [168] => * rok 5781 – rok [[2021]] [169] => ** Půst Ester (Ta'anit Ester) – soumrak [[24. únor]]a [170] => ** Purim – soumrak [[25. únor]]a [171] => ** Šušan Purim – soumrak [[26. únor]]a [172] => * rok 5782 – rok [[2022]] [173] => ** Půst Ester (Ta'anit Ester) – soumrak [[15. březen|15. března]] [174] => ** Purim – soumrak [[16. březen|16. března]] [175] => ** Šušan Purim – soumrak [[17. březen|17. března]] [176] => * rok 5783 – rok [[2023]] [177] => ** Půst Ester (Ta'anit Ester) – soumrak [[5. březen|5. března]] [178] => ** Purim – soumrak [[6. březen|6. března]] [179] => ** Šušan Purim – soumrak [[7. březen|7. března]] [180] => [181] => == Odkazy == [182] => [183] => === Reference === [184] => [185] => [186] => === Literatura === [187] => * {{Citace sborníku [188] => | příjmení = Feder [189] => | jméno = Richard [190] => | odkaz na autora = Richard Feder [191] => | titul = Háman [192] => | sborník = Richard Feder : Život a odkaz [193] => | příjmení sestavitele = Iltis [194] => | jméno sestavitele = Rudolf [195] => | strany = 176–180 [196] => | vydavatel = Ústřední církevní nakladatelství [197] => | místo = Praha [198] => | rok = 1973 [199] => | url = http://www.blisty.cz/art/13205.html [200] => }} [201] => * {{Citace elektronického periodika [202] => | příjmení = Mayer [203] => | jméno = Daniel [204] => | titul = 14. adar: Purim ad lo jada - až do ztráty vědomí [205] => | periodikum = Britské listy [206] => | issn = 1213-1792 [207] => | datum vydání = 2007-3-2 [208] => | datum přístupu = 2011-1-17 [209] => | url = http://blisty.cz/art/32658.html [210] => }} [211] => * {{Citace elektronického periodika [212] => | příjmení = Mayer [213] => | jméno = Daniel [214] => | titul = Svátek Purim, historie a jeho poselství [215] => | periodikum = Maskil [216] => | ročník = 7 [217] => | číslo = 6 [218] => | rok vydání = 2008 [219] => | měsíc vydání = únor [220] => | datum přístupu = 2011-1-17 [221] => | strany = 2–3 [222] => | url = http://www.maskil.cz/5768/6.pdf [223] => }} [224] => * {{Citace monografie [225] => | příjmení = Newman [226] => | jméno = Ja'akov [227] => | příjmení2 = Sivan [228] => | jméno2 = Gavri'el [229] => | rok = 1992 [230] => | titul = Judaismus od A do Z [231] => | vydavatel = Sefer [232] => | místo = Praha [233] => | isbn = 80-900895-3-4 [234] => | počet stran = 285 [235] => }} [236] => * {{Citace monografie [237] => | příjmení = Pavlát [238] => | jméno = Leo [239] => | odkaz na autora = Leo Pavlát [240] => | příjmení2 = Fiedler [241] => | jméno2 = Jiří [242] => | příjmení3 = Šedinová [243] => | jméno3 = Jiřina [244] => | odkaz na autora3 = Jiřina Šedinová [245] => | spoluautoři = a kol. [246] => | titul = Židé – Dějiny a kultura [247] => | vydavatel = Kliment a Mrázek [248] => | místo = Praha [249] => | rok = 1997 [250] => | isbn = 80-85608-17-0 [251] => | počet stran = 144 [252] => }} [253] => * {{Citace monografie [254] => | příjmení = Spiegel [255] => | jméno = Paul [256] => | rok = 2007 [257] => | titul = Kdo jsou Židé? [258] => | vydavatel = Barrister & Principal [259] => | místo = Brno [260] => | isbn = 978-80-87029-07-7 [261] => | počet stran = 228 [262] => }} [263] => * {{Citace monografie [264] => | příjmení = Stern [265] => | jméno = Marc [266] => | odkaz na autora = Marc Stern [267] => | titul = Svátky v životě Židů. Vzpomínání, slavení, vyprávění [268] => | vydavatel = Vyšehrad [269] => | místo = Praha [270] => | rok = 2002 [271] => | počet stran = 247 [272] => | isbn = 80-7021-551-8 [273] => | strany = 157–164 [274] => }} [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Kniha Ester]] [278] => * [[Půst Ester]] [279] => * [[Megilat Ta'anit]] [280] => * [[Židovské svátky 2000-2050]] [281] => [282] => === Externí odkazy === [283] => * {{Otto}} [284] => * {{Commonscat|Purim}} [285] => * {{Wikislovník|heslo=purim}} [286] => * {{Wikislovník|heslo=פּוּרִים}} [287] => * {{cs}} [http://www.blisty.cz/art/13197.html Britské listy - 5763: Purim mezi dobrem a zlem] [288] => * {{cs}} [http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/109455 Český rozhlas - Svátek Purim] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/svet/portal/_zprava/109455 |date=20081022201920 }} [289] => * {{cs}} [http://archiv.eretz.cz/?p=740 Eretz.cz - Purim] [290] => * {{cs}} [http://www.fzo.cz/judaismus/svatky/purim/ Federace židovských obcí - Purim] [291] => * {{cs}} [http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/cav.pdf Časopis Šavua tov 73/5768, str. 3-5] {{Wayback|url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/vajikra/cav.pdf |date=20140310184336 }} [292] => * {{en}} [http://www.jewfaq.org/holiday9.htm Judaism 101 - Purim] [293] => [294] => {{Židovské svátky}} [295] => [296] => {{Autoritní data}} [297] => {{Portály|Hebraistika|Bible}} [298] => [299] => [[Kategorie:Židovské svátky]] [] => )
good wiki

Purim

Purim ( losy, z akkadského pūru, doslovný význam ve smyslu „kostky“ či „hazardní hra“, v českém ekumenickém překladu jako púrím) je nejveselejší židovský svátek připomínající vysvobození perských Židů z intrik zlého vezíra Hamana, který je chtěl bezpodmínečně a absolutně vyhubit, jak je zaznamenáno v knize Ester. Název svátku připomíná Hamanovo metání losů, kterými chtěl určit nejvhodnější den pro svůj zamýšlený plán.

More about us

About

Tento svátek oslavuje přežití židovského národa v Perské říši, kde se pokusil zlý Haman o vyhlazení Židů. Vyprávění o Purimu, jak je popsáno v biblické knize Ester, ukazuje odvahu, solidaritu a víru v lepší zítřky. Purim je známý svou veselou atmosférou a bohatými tradicemi. Lidé se oblékají do různých kostýmů, což symbolizuje proměnlivost osudu a radost ze života. Oblíbenou součástí oslav je i čtení Megilat Ester, svitku, který popisuje události kolem Purimu. Tento rituál se koná ve společenství, a spojuje tak rodiny i přátele v oslavě společného dědictví. Další důležitou tradicí je rozdávání dárků (mishloach manot) a charitativních darů (matanot la-evyonim). Tím se nejen prosazuje vzájemná pomoc a podpora, ale také se posiluje pocit sounáležitosti a radosti, že můžeme pomáhat těm, kteří to potřebují. Purim je tedy příležitostí k oslavě života, naděje a vzájemné podpory. Každý rok přináší nové důvody k radosti a potvrzuje, jak důležité je si vážit jednoty a sdílení. Oslavy Purimu jsou prostoupené smíchem, tancem a dobrou náladou, což dává všem zúčastněným energii a optimismus do dalších dnů.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kniha Ester','adar','Ester (biblická postava)','hebrejština','Perská říše','25. únor','Jozue','Orach chajim','megilot','Amálek','Mordechaj','Židé'

Adar

Amálek

Hebrejština

Jozue

Megilot

Mordechaj

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.