Array ( [0] => 15482205 [id] => 15482205 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radium [uri] => Radium [3] => Radium 226 radiation source 1.jpg [img] => Radium 226 radiation source 1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Radium je chemický prvek, který byl poprvé objeven v roce 1898 vědci Marií Curie a jejím manželem Pierrem Curie. Tento fascinující prvek, patřící skupině alkalických kovů, je významným symbolem pokroku v oblasti vědy a technologie. Radium se vyznačuje svými unikátními radioaktivními vlastnostmi, což přispělo k jeho důležitému postavení v medicíně, zejména v radioterapii a léčbě rakoviny. Historie radia je hluboce spojena s pokrokem v našem chápání atomové struktury a radioaktivity, což vedlo k mnoha objevům a inovacím. Radium se za svou historii využívalo nejen pro léčebné účely, ale také jako zdroj světla ve značkách a hodinách, čímž usnadnilo život mnoha lidem. Ačkoliv radium není bez rizik a jeho radioaktivita vyžaduje opatrnost a respekt, učinily výzkumy a aplikace tohoto prvku významný krok vpřed k porozumění složitým procesům v přírodě. Pokroky v technologii a vědeckém poznání nám umožnily vyvinout bezpečnější metody jeho využití a zároveň nám poskytly nástroje pro správnou manipulaci s radioaktivními materiály. Dnes je radium studováno především v kontextu jeho historického významu a pokroku, který nám pomohl vybudovat lepší svět. Důležité je, že se zaměřujeme na využívání této jedinečné látky s ohledem na etiku a bezpečnost, čímž se snažíme zabezpečit zdravější budoucnost pro další generace. Radium tak může být inspirací pro další výzkum a pokrok v oblasti medicíny a vědy, a to s optimistickým pohledem na nové možnosti, které nás čekají. [oai_cs_optimisticky] => Radium je chemický prvek, který byl poprvé objeven v roce 1898 vědci Marií Curie a jejím manželem Pierrem Curie. Tento fascinující prvek, patřící skupině alkalických kovů, je významným symbolem pokroku v oblasti vědy a technologie. Radium se vyznačuje svými unikátními radioaktivními vlastnostmi, což přispělo k jeho důležitému postavení v medicíně, zejména v radioterapii a léčbě rakoviny. Historie radia je hluboce spojena s pokrokem v našem chápání atomové struktury a radioaktivity, což vedlo k mnoha objevům a inovacím. Radium se za svou historii využívalo nejen pro léčebné účely, ale také jako zdroj světla ve značkách a hodinách, čímž usnadnilo život mnoha lidem. Ačkoliv radium není bez rizik a jeho radioaktivita vyžaduje opatrnost a respekt, učinily výzkumy a aplikace tohoto prvku významný krok vpřed k porozumění složitým procesům v přírodě. Pokroky v technologii a vědeckém poznání nám umožnily vyvinout bezpečnější metody jeho využití a zároveň nám poskytly nástroje pro správnou manipulaci s radioaktivními materiály. Dnes je radium studováno především v kontextu jeho historického významu a pokroku, který nám pomohl vybudovat lepší svět. Důležité je, že se zaměřujeme na využívání této jedinečné látky s ohledem na etiku a bezpečnost, čímž se snažíme zabezpečit zdravější budoucnost pro další generace. Radium tak může být inspirací pro další výzkum a pokrok v oblasti medicíny a vědy, a to s optimistickým pohledem na nové možnosti, které nás čekají. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ra [3] => | protonové číslo = 88 [4] => | nukleonové číslo = 226 [5] => | název = Radium [6] => | latinsky = Radium [7] => | nad = [[Baryum|Ba]] [8] => | pod = [9] => | vlevo = [[Francium]] [10] => | vpravo = [[Aktinium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [14] => | číslo CAS = 7440-14-4 [15] => | skupina = 2 [16] => | perioda = 7 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = 12×10−7 ppm [19] => | obrázek = Radium226.jpg [20] => | popisek = Malé množství radia vyelektrolyzované na tenký měděný plíšek a překryté polyurethanem k zabránění reakce se vzduchem [21] => | emisní spektrum = Radium spectrum visible.png [22] => | vzhled = stříbrobílý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = (226,025 4) [25] => | atomový poloměr = [26] => | kovalentní poloměr = 235 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 283 pm [28] => | elektronová konfigurace = [[[radon|Rn]]] 7s2 [29] => | oxidační čísla = II [30] => [31] => | skupenství = pevné [32] => | krystalografická soustava = krychlová [33] => | hustota = přibližně 5,0 g/cm3 [34] => | teplota tání = 960 [35] => | teplota varu = přibližně 1 400 [36] => | molární objem = 41,09×10−6 m3/mol [37] => | měrný elektrický odpor = 1 µΩ×m [38] => | tepelná vodivost = 18,6 W⋅m−1⋅K−1 [39] => [40] => | specifické teplo tání = 42,6 J/g [41] => | specifické teplo varu = 648 J/g [42] => | molární atomizační entalpie = 159 kJ/mol [43] => | standardní molární entropie = 71 J K−1 mol−1 [44] => | měrná tepelná kapacita = 0,120 J K−1 g−1 [45] => [46] => | standardní elektrodový potenciál = (Ra2+ → Ra0) -2,916 V [47] => | elektronegativita = 0,89 [48] => | ionizační energie = 5,279 [[elektronvolt|eV]] [49] => | ionizační energie2 = 10,147 eV [50] => | iontový poloměr = (Ra2+) 143 pm [51] => [52] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [53] => }} [54] => '''Radium''' (chemická značka '''Ra''', {{vjazyce|la}} ''Radium'') je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek vznikající v [[rozpadová řada|rozpadových řadách]] [[uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]]. [55] => [56] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [57] => [[Soubor:Autunite carrière Les Oudots.jpg|100px|náhled|vlevo|[[Autunit]] – ruda uranu a radia]] [58] => Radium je mimořádně silný [[radioaktivita|radioaktivní]] zářič, který vzniká jako produkt thoriové i uranové rozpadové řady a dále se radioaktivně přeměňuje. Jednotlivé izotopy radia vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama. [59] => [60] => V čistém stavu je radium bílý, těžký, velmi reaktivní kov, který se svými vlastnostmi velmi podobá [[alkalické kovy|alkalickým kovům]]. Je nejreaktivnější z [[kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]] a reaktivitou se velmi podobá [[alkalické kovy|alkalickým kovům]]. Radium samotné nevyzařuje žádné viditelné [[světlo]], ale částice produkované jeho radioaktivním rozpadem mohou [[excitace|excitovat]] atomy jiných prvků v okolí. Atomy dusíku ve vzduchu tak emitují modré světlo, [[sulfid zinečnatý]] září různými barvami podle obsaženého aktivátoru, nejčastěji zeleně. Reaktivita radia je natolik vysoká, že může být dlouhodobě uchováváno pouze pod vrstvou alifatických [[uhlovodíky|uhlovodíků]] (jako jsou [[petrolej]] či [[motorová nafta|nafta]]), s nimiž nereaguje. Soli radia barví plamen sytě červeně. [61] => [62] => Radium je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze radnaté sloučeniny Ra2+. Radium reaguje za pokojové teploty s [[voda|vodou]] i [[kyslík]]em. Na vzduchu černá (patrně tvorbou [[nitridy|nitridu]]) a zároveň se pokrývá vrstvou [[oxid radnatý|oxidu radnatého]] a [[peroxidy|peroxidu]], radium je na vzduchu schopno samovolného vznícení. Je mírně reaktivnější než [[baryum]]. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid radnatý]] Ra3N2 a s [[vodík]]em na [[hydrid radnatý]] RaH2 a i s mnoha ostatními prvky tvoří za vyšších teplot sloučeniny, které ale díky vysoké radioaktivitě radia nemají téměř žádný význam. [63] => [64] => == Historický vývoj == [65] => [[Soubor:Pichblende.jpg|180px|náhled|vlevo|Jáchymovský smolinec]] [66] => Radium bylo objeveno roku [[1898]] [[Marie Curie-Skłodowská|Marií Curie-Skłodowskou]], jejím manželem [[Pierre Curie|Pierrem]] a [[Gustav Bémont|Gustavem Bémontem]] v [[jáchymov]]ském [[uraninit|smolinci]] UO2, který byl v té době pouze odpad při těžbě [[galenit]]u PbS. Z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat [[chlorid radnatý]] RaCl2. Na izolaci 1 [[Kilogram#Gram|gramu]] [[chlorid radnatý|chloridu radnatého]] spotřebovali 10 tun (10 000 000 gramů) smolince. [67] => [68] => Objev byl založen na pozorování, že intenzita radioaktivního záření je úměrná obsahu [[uran (prvek)|uranu]] v rudě. Marie Curie-Skłodowská zjistila, že existují i [[minerál|nerosty]], ve kterých je radioaktivní záření silnější, než by odpovídalo množství záření uranu. Z tohoto úsudku dospěla k závěru, že musí existovat i další složky uranových rud, které mají silnější záření než samotný [[uran (prvek)|uran]]. Z uranových rud izolovala v roce [[1910]] přes amalgám nepatrné množství čistého [[polonium|polonia]] a o něco později ve stejném roce i radium spolu s [[André Debierne]]m. Radium dostalo název z latinského ''radius'' – paprsek. [69] => [70] => Marie Curie-Skłodowská kvůli dlouhodobému styku s radioaktivními prvky zemřela na anémii roku [[1934]]. [71] => [72] => == Výskyt v přírodě == [73] => [[Soubor:Carnotite.jpg|120px|náhled|vlevo|Karnotit – ruda uranu a radia]] [74] => Protože všechny izotopy radia podléhají poměrně rychle dalšímu radioaktivnímu rozpadu, je obsah radia v přírodě velmi nízký. Všechny lokality s vyšším obsahem radia jsou přitom spojeny se zvýšeným výskytem [[Uran (prvek)|uranu]] a [[thorium|thoria]]. V těchto rudách se radium vyskytuje v téměř neměnném poměru radia: [[uran (prvek)|uranu]] 1 : 3 000 000. Obsah radia odpovídá 10−6 [[parts per million|ppm]] (''parts per milion'' = počet částic na 1 milion částic). [75] => [76] => Kromě oblasti [[Jáchymov]]a jsou známé lokality se zvýšeným obsahem radia např. v Coloradu (karnotitové písky), v africkém [[Konžská republika|Kongu]] a v oblasti Velkých jezer v [[Kanada|Kanadě]]. [77] => [78] => Hlavní minerál [[uran (prvek)|uranu]] – [[uraninit]] UO2 – obsahuje průměrně v 1 tuně 0,17 g radia. K dalším méně významným minerálům uranu a radia patří [[karnotit]] K2(UO2)2(VO4)2·3H2O, [[autunit]] Ca(UO2)2(PO4)2·10–12 H2O. [79] => [80] => == Izotopy radia a radonu == [81] => V současné době je známo 34 [[izotop]]ů radia{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2018-03-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181010070007/http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2018-10-10 |nedostupné=ano }}, všechny jsou nestabilní a podléhají další radioaktivní přeměně. Nejvýznamnějšími jsou izotopy 226Ra s [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] 1 600 let a 228Ra s poločasem 5,75 roku. [82] => [83] => Při své radioaktivní přeměně vyzařují atomy radia intenzivní alfa, beta i gama záření, navíc je však značná část z nich prekurzory dalšího nebezpečného prvku – [[radon]]u. Tento plynný prvek se pak může z místa svého vzniku šířit [[vzduch]]em a při dlouhodobém styku zvyšuje riziko vzniku plicní [[rakovina|rakoviny]] u exponovaných osob. Proto je nutno při stavbě obytných budov v oblastech se zvýšeným výskytem uranu a thoria v geologickém podloží dobře izolovat základy stavby a zamezit tak možnému pronikání podzemního [[radon]]u do budovy. [84] => [85] => == Příprava, využití a rizika == [86] => [[Soubor:Památník objevu radia v Jáchymově.jpg|náhled|vlevo|Památník objevu radia v [[Jáchymov]]ě]] [87] => Elementární radium lze připravit [[Elektrolýza|elektrolytickým]] rozkladem [[Chlorid radnatý|chloridu radnatého]]. Průmyslově se vyrobí několik gramů radia ročně, což stačí pokrýt celosvětovou potřebu. Produkce sloučenin radia je pravděpodobně 100 gramů za rok.{{Doplňte zdroj}} Hlavními dodavateli rud s obsahem radia jsou [[Belgie]], [[Kanada]], [[Česko|Česká republika]] a [[Rusko]]. [88] => [89] => V dřívějších dobách se při [[radioterapie|radioterapeutické léčbě]] [[rakovina|rakovinných]] [[Rakovina|nádorů]] vpravovala do nádoru malá množství solí radia obvykle v podobě [[radionuklidový zářič|uzavřených zářičů]] tvaru jehly. Protože je známo, že rakovinné buňky jsou přednostně likvidovány radioaktivním zářením, vedl tento postup k zahubení většiny rakovinou napadených buněk ve svém okolí. V současné době se pro tuto léčbu používá spíše uměle připravených radioizotopů jako 60Co a 137Cs. [90] => [91] => Je znám [[Radiové dívky|případ smrtelného rakovinného onemocnění stovek žen]], které pracovaly v továrně vyrábějící náramkové hodinky. Na ciferníky těchto hodinek se tenkým štětcem nanášelo barvivo s obsahem radia, které pak ve tmě světélkovalo ([[luminiscence]]). Dělnice občas olízly špičku štětce, aby ji udržely dokonale ostrou. Mnoho z nich v následujících letech zemřelo na rakovinu hrtanu, štítné žlázy a nádory v ústní dutině.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.radford.edu/~wkovarik/envhist/radium.html |datum přístupu=17-06-2007 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090721113733/http://www.radford.edu/~wkovarik/envhist/radium.html |datum archivace=21-07-2009 |nedostupné=ano }} [92] => [93] => == Sloučeniny == [94] => Všechny sloučeniny radia se velmi podobají sloučeninám barya, pouze soli radia jsou o něco rozpustnější než barnaté a všechny soli radia jsou silně radioaktivní. [95] => [96] => * [[Oxid radnatý]] RaO [97] => * [[Hydroxid radnatý]] Ra(OH)2 [98] => * [[Fluorid radnatý]] RaF2 [99] => * [[Chlorid radnatý]] RaCl2 [100] => * [[Bromid radnatý]] RaBr2 [101] => * [[Jodid radnatý]] RaI2 [102] => * [[Nitrid radnatý]] Ra3N2 [103] => * [[Dusičnan radnatý]] Ra(NO3)2 [104] => * [[Uhličitan radnatý]] RaCO3 [105] => * [[Síran radnatý]] RaSO4 [106] => [107] => == Cena radia == [108] => Lékařské využívání v první polovině [[20. století]] vedlo k obrovskému růstu cen radia. Produkce pouhých 2 g ročně stačila před [[První světová válka|1. světovou válkou]] k prosperitě uranových dolů v [[Jáchymov]]ě. Po nálezu kargonitu v [[Utah]]u se světová výroba zvýšila na 10 g. V roce [[1921]] věnovaly americké ženy [[Marie Curie-Skłodowská|Marii Curie]] 1 g radia v ceně 250 000{{Doplňte zdroj}} dolarů. V roce [[1922]] byla nalezena [[ložisko|ložiska]] v [[Kongo|Kongu]] a výroba stoupla během tří let na 25 g. Roku [[1929]] už klesla cena gramu radia na 50 000 dolarů. Objev ložisek uranu v [[Kanada|Kanadě]] roku [[1930]] pak stlačil cenu několikanásobně níže. Dnes není radium prakticky užíváno a o jeho případné ceně lze tedy jen spekulovat. Využívá se produkt radioaktivního rozpadu radia – [[radon]]ové vody, například v lázeňských budovách v [[Jáchymov]]ě. [109] => [110] => == Odkazy == [111] => === Reference === [112] => [113] => [114] => === Literatura === [115] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [116] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [117] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [118] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [119] => * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} [120] => [121] => === Související články === [122] => * [[Radiové dívky|Radiové dívky (Radium Girls)]] [123] => [124] => === Externí odkazy === [125] => * {{Commonscat|Radium}} [126] => * {{Wikislovník|heslo=radium}} [127] => [128] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [129] => {{Autoritní data}} [130] => [131] => {{Portály|Chemie}} [132] => [133] => [[Kategorie:Radium| ]] [134] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [135] => [[Kategorie:Kovy]] [136] => [[Kategorie:Objeveno 1898]] [] => )
good wiki

Radium

Radium (chemická značka Ra, Radium) je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek vznikající v rozpadových řadách uranu a thoria.

More about us

About

Tento fascinující prvek, patřící skupině alkalických kovů, je významným symbolem pokroku v oblasti vědy a technologie. Radium se vyznačuje svými unikátními radioaktivními vlastnostmi, což přispělo k jeho důležitému postavení v medicíně, zejména v radioterapii a léčbě rakoviny. Historie radia je hluboce spojena s pokrokem v našem chápání atomové struktury a radioaktivity, což vedlo k mnoha objevům a inovacím. Radium se za svou historii využívalo nejen pro léčebné účely, ale také jako zdroj světla ve značkách a hodinách, čímž usnadnilo život mnoha lidem. Ačkoliv radium není bez rizik a jeho radioaktivita vyžaduje opatrnost a respekt, učinily výzkumy a aplikace tohoto prvku významný krok vpřed k porozumění složitým procesům v přírodě. Pokroky v technologii a vědeckém poznání nám umožnily vyvinout bezpečnější metody jeho využití a zároveň nám poskytly nástroje pro správnou manipulaci s radioaktivními materiály. Dnes je radium studováno především v kontextu jeho historického významu a pokroku, který nám pomohl vybudovat lepší svět. Důležité je, že se zaměřujeme na využívání této jedinečné látky s ohledem na etiku a bezpečnost, čímž se snažíme zabezpečit zdravější budoucnost pro další generace. Radium tak může být inspirací pro další výzkum a pokrok v oblasti medicíny a vědy, a to s optimistickým pohledem na nové možnosti, které nás čekají.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'uran (prvek)','radon','Jáchymov','Kanada','Chlorid radnatý','alkalické kovy','chlorid radnatý','Marie Curie-Skłodowská','rakovina','Radiové dívky','uraninit','thorium'

Jáchymov

Kanada

Radon

Rakovina

Thorium

Uraninit