Array ( [0] => 14812290 [id] => 14812290 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Radyně [uri] => Radyně [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hradní zřícenině}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Zřícenina hradu Radyně [3] => | typ = zřícenina [4] => | obrázek = Radyně hrad od jihu 4.jpg [5] => | popisek = Hrad Radyně od jihu [6] => | využití = [7] => | poloha = vrch Radyně [8] => | obec = [[Starý Plzenec]] [9] => | země = Česko [10] => | investor = [[Karel IV.]] [11] => | další majitelé = [[Šternberkové]]
[[Kokořovcové z Kokořova]]
[[Černínové z Chudenic]]
[[Valdštejnové]] [12] => | současný majitel = obec Starý Plzenec [13] => | sloh = [[Gotická architektura v Česku|gotický]] [14] => | výstavba = 1361 [15] => | zánik = [16] => | nadmořská výška = 567 [17] => | zoom = 6 [18] => }} [19] => '''Radyně''' (původně {{Cizojazyčně|de|''Karlskrone''}}) je zřícenina [[hrad]]u na [[buližník]]ovém [[Radyně (Švihovská vrchovina)|stejnojmenném vrchu]] (567{{Citace elektronické monografie [20] => | titul = Geoprohlížeč: Základní mapa ČR 1 : 25 000 [21] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?extent=-819504.9138746086,-1078978.5150907633,-814384.2636333081,-1076794.2377222085 [22] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [23] => | datum přístupu = 2023-02-08 [24] => }} metrů) ve [[Švihovská vrchovina|Švihovské vrchovině]], jižně od [[Starý Plzenec|Starého Plzence]] v [[Plzeňský kraj|Plzeňském kraji]]. Zřícenina je chráněna jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]. Hrad je přístupný veřejnosti. [25] => [26] => Hrad založil před rokem 1361 král [[Karel IV.]] Do konce čtrnáctého století zůstal královským majetkem, ale roku 1400 jej [[Václav IV.]] poprvé zastavil. Během [[Husitské války|husitských válek]] Radyně představovala významný opěrný bod katolické šlechty. V následujících letech se v držení hradu vystřídali zástupci nižší šlechty, a význam hradu upadal. Koncem patnáctého století už sloužil jen jako lovecké sídlo [[Šternberkové|pánů ze Šternberka]] a někdy během první poloviny šestnáctého století vyhořel. Roku 1536 Radyni získal [[Adam I. ze Šternberka|Adam ze Šternberka]] do dědičného vlastnictví, ale v roce 1558 už byl hrad označen jako pustý. [27] => [28] => == Historie == [29] => [[Soubor:Radyně.jpg|náhled|Zřícenina hradu Radyně od jihu]] [30] => [31] => Původním správním centrem královského majetku v okolí [[Plzeň|Plzně]] byl [[Raný středověk|raně středověký]] [[Hůrka (hradiště)|starý plzeňský hrad]]. V polovině třináctého století ztratil na významu, a sloužil jen jako sídlo [[purkrabí]]ch, ale nakonec přestal vyhovovat i jim. Potřeba opory panovnické moci však přetrvala, a proto král [[Karel IV.]] založil na blízkém skalnatém vrchu hrad nový a pojmenoval jej Karlskrone.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=5}} Kdy přesně k tomu došlo není jasné, ale vhledem k podobě se šumavským [[Kašperk]]em se usuzuje, že oba hrady byly založeny v roce 1356. Podle [[Tomáš Durdík|Tomáše Durdíka]] byla Radyně založena až po Kašperku. Stavební projekt nejspíše vypracoval Michal Parléř, příbuzný [[Petr Parléř|Petra Parléře]], ale stavbu pravděpodobně vedl Vít Hedvábný.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=5}} [32] => [33] => [[Soubor:Burg-Karlskrone01.jpg|náhled|vlevo|Jihozápadní nároží čtverhranné věže s arkýřovým prevétem]] [34] => [35] => Roku 1361 byla stavba hotova, protože 3. července toho roku král na [[Karlštejn]]ě vydal listinu, kterou osvobodil od [[Robota|robot]] a platů obyvatele Starého Plzence. Ti měli nadále platit pouze 28 kop [[groš]]ů ročně radyňskému purkrabímu.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=5}} Povinností purkrabích bylo zajišťovat bezpečnost na cestách do [[Norimberk]]a a [[Řezno|Řezna]], spravovat okolní královský majetek a soudit přímé panovníkovy [[Poddanství|poddané]]. Prvním purkrabím se stal Zdislav Chlup. Potřeby hradu zajišťoval [[Manská soustava|manský systém]], ke kterému patřily [[tvrz]]e [[Javor (tvrz)|Javor]], [[Mydlná]], [[Pokonice]], [[Šťáhlavy]], [[Žákava]] ad. Soustava manství však zanikla před koncem čtrnáctého století.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=6}} V roce 1381 zastával úřad purkrabího Jindřich Štipice. [36] => [37] => Karlem zvolené jméno se neujalo. V roce 1370, kdy byl purkrabím jakýsi Blahuta, byl hrad v jedné listině označen jako Karlshut a po Karlově smrti převládl název Radyně odvozený podle kopce, na kterém hrad stojí.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=6}} V době po roce 1434, kdy hrad spravoval Hrdoň z Dubňan, se hrad označoval německým jménem {{Cizojazyčně|de|Gugelweit}}.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=8}} [38] => [39] => === Patnácté století === [40] => [[Soubor:Radyne interier k okrouhle vezi.jpg|náhled|upright|Interiér paláce od západu]] [41] => [42] => V roce 1400 král [[Václav IV.]] Radyni se Starým Plzencem zastavil za tisíc kop grošů Zachařovi z Litovic, bývalému místopurkrabímu [[Pražský hrad|Pražského hradu]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=6}} Ten na hradě sídlil ještě v roce 1410, ale někdy poté došlo k jeho vyplacení. Novým purkrabím se stal Oldřich z Letkova, který se začal stavět na stranu odbojné šlechty proti králi. Někdy v letech 1414–1418 proto panovník k Radyni vyslal vojsko. Není jisté, zda došlo k obléhání hradu, ale pravděpodobnější je, že se Oldřich sám vzdal. Literaturou uváděné Oldřichovo spojenectví [[Páni z Rýzmburka|pány z Rýzmburka]] nemá oporu v [[Historický pramen|historických pramenech]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=7}} [43] => [44] => Během [[Husitské války|husitských válek]] hrad představoval oporu katolické strany krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a poskytl útočiště Šimonu Burdovi, knězi pražské konzistoře, který na Radyni sepisoval výklady kanonického práva. V letech 1427–1431 byl purkrabím Jindřich Švejda ze Sedlce, kterého vystřídal Hrdoň z Dubňan,{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=7}} jenž sehrál významnou úlohu při obraně [[Obléhání Plzně (1433–1434)|husity obležené Plzně]] v letech 1433–1434. Za své zásluhy nejspíše dostal Radyni do zástavy. Jelikož neměl dědice, hrozilo, že po jeho smrti hrad připadne jako [[odúmrť]] panovníkovi. Uzavřel proto dohodu s Dobešem z Modřejovic, a v letech 1434–1437 hrad spravovali společně. Poslední zmínka o Hrdoňovi je z roku 1437, po kterém byl jako jediný majitel uváděn Dobeš Vrš z Modřejovic na Radyni. V sporech [[Strakonická jednota|Strakonické jednoty]] s [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z Poděbrad]] se Dobeš postavil na stranu zemského správce{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=8}} a roku 1450 v jeho službách padl při obléhání [[Gera|Gery]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=9}} [45] => [46] => Držitel hradu v letech 1450–1454 není jistý, ale mohl jím být Oldřich z Rakové. Král [[Ladislav Pohrobek]] totiž Radyni roku 1454 zastavil [[Zdeněk Konopišťský ze Šternberka|Zdeňkovi ze Šternberka]] za 300 kop grošů, přičemž nízká hodnota dluhu pojištěná velkým hradem byla formou odměny. Zdeňkovi se však hrad vzdálený od jeho dalších majetků nehodil, a proto jej nejspíš vzápětí zastavil Oldřichovi z Rakové, kterému zůstal do roku 1465.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=9}} [47] => [48] => Po Oldřichovi z Rakové Radyni dostal do zástavy Petr [[Kořenští z Terešova|Kořenský z Terešova]]. Na rozdíl od Dobeše z Modřejovic se Petr postavil na stranu [[Jednota zelenohorská|zelenohorské jednoty]] a krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] proti králi Jiřímu. V roce 1471 Matyášovi příznivci ohrožovali majetek Oldřicha [[Janovští z Janovic|Janovský z Janovic]], který se raději rozhodl, že jim svůj hrad [[Buben (hrad)|Buben]] prodá. V dohodě si vymínil volný odchod lidí i s majetkem. Petr Kořenský však dohodu porušil a Oldřichovy odjíždějící služebníky zajal a uvěznil na Radyni. Oldřich musel svůj majetek vykoupit.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=9}} Jeho lidi však Petr Kořenský propustil až na přímý rozkaz krále Matyáše. Petr na Radyni sídlil do roku 1483. Někdy poté ji prodal a přestěhoval se nejspíše do [[Vlhlavy|Vlhav]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=10}} [49] => [50] => === Šestnácté století === [51] => [[Soubor:Detail z hradu Radyně 2.JPG|náhled|Trojice okének roubené komory]] [52] => [53] => Další zpráva o Radyni pochází až z roku 1496, kdy hrad držel [[Ladislav ze Šternberka]]. Král [[Vladislav Jagellonský]] tehdy zvýšil zástavní částku o tisíc kop grošů, které Ladislav nejspíše utratil za údržbu hradu. Ladislav na hradě nesídlil, ale roku 1500 od panovníka získal výhradní právo lovu v okruhu dvou mil okolo hradu. Na samotném hradě snad prováděl úpravy interiérů, což dokládají kamnové kachle se znakem [[Šternberkové|jeho rodu]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=10}} Ladislav zemřel v roce 1521 a majetek po něm zdědil bratr [[Jan II. ze Šternberka]], resp. jeho synové [[Adam I. ze Šternberka|Adam]] a Jaroslav. Ti Radyni připojili k panství hradu [[Zelená Hora (zámek)|Zelená hora]]. Podle [[Miloslav Bělohlávek|Miloslava Bělohlávka]] hrad po Ladislavovi získal Albrecht ze Šternberka, kterému jej roku 1529 zkonfiskoval král [[Ferdinand I. Habsburský]].{{Sfn|Bělohlávek (1985)|s=291}} Někdy v té době hrad vyhořel. Příčina požáru není jistá, ale Petr Rožmberský a Milan Novobilský předpokládají, že oheň zapálil úder blesku do okrouhlé věže a následný požár zničil palác a poškodil i čtverhrannou věž.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=11}} [54] => [55] => Zelenou horu dostal do zástavy [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]], ale v roce 1532 mu byla pro velké dluhy panovníkem zabavena. Roku 1536 Zelenou horu i s Radyní koupil Adam ze Šternberka do dědičného vlastnictví. Když si je v roce 1558 nechal zapsat do obnovených [[Zemské desky|zemských desek]], byla Radyně označena jako pustý hrad.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=11}} V roce 1561 ji koupil Jiří [[Kokořovcové z Kokořova|Kokořovec z Kokořova]] a připojil ke svému [[Šťáhlavy (zámek)|šťáhlavskému]] panství.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=11}} [56] => [57] => === Pozdní dějiny === [58] => [[Soubor:Radyně palác z věže 2.jpg|náhled|vlevo|upright|Interiér paláce. Vpravo je patrné zeslabení zdi v místě, kde bývala roubená komora.]] [59] => [60] => Hrad rychle chátral a zdivo mohlo být také rozebíráno na stavební materiál. V soupisu pevností vhodných pro obranu, pořízeném roku 1643, se Radyně neobjevila, přestože měla mohutné zemní opevnění.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=16}} Kokořovci zříceninu vlastnili až do roku 1710, kdy od nich šťáhlavské panství koupili [[Černínové z Chudenic]].{{Sfn|Bělohlávek (1985)|s=291}} Posledním příslušníkem Černínů ve Šťáhlavech byl [[Jan Vojtěch Černín z Chudenic]],{{Sfn|Bělohlávek (1985)|s=291}} který zemřel bez potomků v roce 1816 a panství odkázal [[hrabě]]ti [[Kristián Vincenc z Valdštejna-Vartenberka|Kristiánu Vincencovi z Valdštejna]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=17}} [61] => [62] => Nový majitel nechal v roce 1823 zříceninu upravit v [[Romantismus|romantickém stylu]]. Opravena byla čtverhranná věž, v níž byla zřízena jedna obyvatelná místnost a její vrchol byl upraven na rozhlednu. Podle popisu [[František Alexandr Heber|Františka Alexandra Hebera]] se do obytné místnosti vcházelo čalouněnými dveřmi. Pokoj osvětlovala dvě okna zasklená bílým a modrým sklem. Jeho dominantou byly kulatý stůl pro osm osob, krb a velký železný lustr.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=20}} [63] => [64] => {| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;" [65] => |+ Návštěvnost hradu [66] => |- [67] => ! Rok !! Počet návštěvníků [68] => |- [69] => | 2015 || 21 517 [70] => |- [71] => | 2016 || 21 885 [72] => |- [73] => | 2017 || 25 632 [74] => |- [75] => | 2018 || 28 166 [76] => |- [77] => | 2019 || 28 182 [78] => |} [79] => [80] => V roce 1920 hrad koupila obec Starý Plzenec a založila Spolek pro záchranu Radyně a Hůrky, který začal s opravami zříceniny.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=24}} Pod hradem byla u hájovny otevřena restaurace a její příjem sloužil k úhradám nákladných oprav. Ty spolek financoval především půjčkami splácenými veřejnou sbírkou.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=27}} Spolek o hrad pečoval až do začátku padesátých let dvacátého století. Tehdy se majitelem zříceniny stal stát a následně byl na hradní čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu. Činnost blízkého lomu způsobovala statické poruchy zdiva, takže v sedmdesátých letech proběhla další rozsáhlá oprava, která v roce 1981 umožnila otevření hradu návštěvníkům. Na začátku devadesátých let dvacátého století se hrad opět stal majetkem města Starý Plzenec.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=42}} [81] => [82] => == Stavební podoba == [83] => [[Soubor:Radyně - půdorys (Král, 1905).png|náhled|Půdorys hradu od [[Vojtěch Král z Dobré Vody|Vojtěcha Krále z Dobré Vody]] publikovaný Augustem Sedláčkem]] [84] => [[Soubor:Hrad Radyně 044.JPG|náhled|Model rekonstrukce podoby hradu]] [85] => [86] => Jádrem hradu je obdélný palác, k jehož kratším stranám přiléhají obytné věže, z nichž jedna má čtverhranný a druhá polookrouhlý půdorys. Úzké staveniště tvořené skalním hřbetem neumožňovalo stavbu obvodového opevnění. Pod čtverhrannou věží bývalo malé nádvoří s cisternou na dešťovou vodu, ale jeho zástavba zanikla. Pouze drobné fragmenty se dochovaly i z vnějšího opevnění, které na čelní straně zesilovala [[parkán]]ová hradba s jednou podkovovitou [[Bašta|baštou]]. Před bývalými hradbami vede [[Příkop (válečnictví)|příkop]], před nímž se nachází vnější [[Val (opevnění)|val]]. [87] => [88] => === Opevnění === [89] => Vstup do areálu hradu umožňovala budova první brány, před níž se nacházel krátký příkop. Z brány se vstupovalo na most přes příkop k věžové druhé bráně. Od věže nad hranou příkopu vedly [[Hradba|hradební zdi]] silné 1,2 metru.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=29}} Na čelní jižní straně bylo opevnění zesíleno parkánem, ale Petr Rožmberský a Milan Novobilský existenci parkánu zpochybnili.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=29}} Podkovovitá bašta na východním konci hradby byla postavena nejspíše až v patnáctém století, a díky střílnám umožňovala bránit dno příkopu.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=29–30}} Na severní straně hradba vedla k obdélné budově s vnitřními rozměry 9 × 6 metrů a dále pokračovala, už jen jako slabší zeď, ve strmém svahu pod půlválcovou věží.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=30}} Budova mohla sloužit jako [[stáj]].{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=32}} [90] => [91] => Přístupová cesta vedla od druhé brány podél západní hradby. V místech, kde se prostor mezi zaniklou hradbou a skálou příhrádku zužuje na dva až tři metry, mohla stát kulisová třetí brána.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=32}} [92] => [93] => Prostor příhrádku pod čtverhrannou věží měří přibližně 18 × 16 metrů. Chránila ho téměř zaniklá zeď a v jihovýchodním nároží stávala budova, kterou [[August Sedláček]] považoval za okrouhlou věž. Cisterna je vysekaná ve skále do hloubky asi deseti metrů.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=31}} [94] => [95] => === Palác === [96] => [[Soubor:Hrad Radyně 066.JPG|náhled|vlevo|Novodobé řešení vstupu do paláce]] [97] => [98] => Rozměry paláce s přilehlými věžemi jsou 49 × 11 metrů, přičemž vnitřní délka paláce dosahuje téměř 27 metrů. Tloušťka zdí se pohybuje většinou okolo 260 centimetrů. Suterén, rozdělený příčkami na tři prostory, osvětlovaný a větraný pouze střílnovitými okénky, sloužil jako sklepení a původně byl propojen průchodem se čtverhrannou věží.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=34}} Podle architekta Václava Kleina se přes suterén vstupovalo do budovy,{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=34}} ale mladší badatelé předpokládají původní vstup přístupný po můstku podpíraném [[pilíř]]i v prvním patře severní zdi. Jinou možností je, že původním vstupem býval zazděný otvor nad novodobým vchodem a přístup k němu umožňovala schodišťová věž ze severního nádvoří.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=33}} [99] => [100] => [[Soubor:Radyně ve věži 4.jpg|náhled|upright|Okno se sedátky ve čtverhranné věži]] [101] => [102] => Interiér paláce měl trámové stropy. Skladba místností prvního a druhého patra je nejasná, ale obytné prostory zahrnovaly dvě [[Roubená komora|roubené komory]]. K vytápění sloužila [[kachlová kamna]] a v prvním patře se v severovýchodním rohu dochovalo torzo velkého [[krb]]u. Naproti krbu býval [[arkýř]]ový [[prevét]]. Osvětlení vnitřních prostor zajišťovala velká obdélná okna umístěná především v severní zdi. Ve druhém patře býval, kromě jedné z roubených komor, velký sál s rozměry asi 20 × 7,5 metru a chodbička spojující palác se čtverhrannou věží.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=36–37}} [103] => [104] => === Věže === [105] => Ve druhém patře čtverhranné věže se nacházela obytná komnata osvětlená dvojící velkých oken se sedátky. Její vytápění umožňoval velký krb a na jižní straně byla vybavena vlastním prevétem.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=39}} Nad ní bývaly další dvě místnosti, z nichž vyšší se nacházela na úrovni novodobého vyhlídkového ochozu.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=39}} Podle [[Dobroslava Menclová|Dobroslavy Menclové]] z ní vedla chodbička, která procházela [[krov]]em paláce až do protilehlé věže. Prostor půlválcové věže nebyl až do úrovně druhého patra paláce nijak členěn. Mohl sloužit jako vězení a při vyklízení suti byly na jeho dně údajně nalezeny dvě lidské kostry.{{Sfn|Rožmberský, Novobilský (2007)|s=40}} [106] => [107] => == Radyně v kultuře == [108] => [[Soubor:Augustin Němejc, opona plzeňského Velkého divadla, malovaná v letech 1899–1902.jpg|náhled|Radyně na oponě od Augustina Němejce v plzeňském Velkém Divadle]] [109] => [110] => Hrad Radyně je vyobrazen na oponě plzeňského [[Velké divadlo (Plzeň)|Velkého divadla]], kterou namaloval v letech 1899–1902 [[Augustin Němejc]]. Radyně je zobrazena na levém zlatém řezu a dotváří tak pozadí výjevu, jakožto dominanta města [[Plzeň|Plzně]], která je viditelná z mnoha jeho částí. [111] => [112] => == Odkazy == [113] => [114] => === Reference === [115] => [116] => {{Citace elektronického periodika [117] => | příjmení = Dobrovolná [118] => | jméno = Kateřina [119] => | příjmení2 = Štěpánková [120] => | jméno2 = Iva [121] => | titul = Vzácná opona Divadla J. K. Tyla v Plzni je od nepomuckého malíře Němejce [122] => | periodikum = Plzeň [123] => | url = https://plzen.rozhlas.cz/vzacna-opona-divadla-j-k-tyla-v-plzni-je-od-nepomuckeho-malire-nemejce-8441319 [124] => | datum vydání = 2021-03-08 [125] => | datum přístupu = 2021-12-12 [126] => }} [127] => {{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Malovaná opona [129] => | vydavatel = Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě [130] => | url = https://www.theatre-architecture.eu/cs/databaze.html?subjectId=100 [131] => | datum přístupu = 2021-12-12 [132] => }} [133] => {{Citace monografie [134] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [135] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [136] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [137] => | místo = Praha [138] => | rok = 1985 [139] => | počet stran = 528 [140] => | svazek = IV. Západní Čechy [141] => | kapitola = Radyně – hrad [142] => | strany = 290 [143] => | ref = Bělohlávek (1985) [144] => | typ refu = normální [145] => | poznámka = Dále jen Bělohlávek (1985) [146] => }} [147] => {{Citace monografie [148] => | příjmení = Durdík [149] => | jméno = Tomáš [150] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [151] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [152] => | vydavatel = Libri [153] => | místo = Praha [154] => | rok = 2002 [155] => | vydání = 2 [156] => | isbn = 80-7277-003-9 [157] => | počet stran = 736 [158] => | typ kapitoly = heslo [159] => | kapitola = Radyně [160] => | strany = 471–472 [161] => }} [162] => {{MonumNet [163] => | název = zřícenina hradu Radyně [164] => | ID = 138513 [165] => | datum = 2021-11-13 [166] => }} [167] => {{Citace monografie [168] => | příjmení = Rožmberský [169] => | jméno = Petr [170] => | příjmení2 = Novobilský [171] => | jméno2 = Milan [172] => | titul = Královský hrad Radyně [173] => | vydavatel = Ing. Petr Mikota [174] => | místo = Plzeň [175] => | rok = 2007 [176] => | vydání = 2 [177] => | počet stran = 48 [178] => | isbn = 978-80-86596-96-9 [179] => | edice = Zapomenuté hrady, tvrze a místa [180] => | svazek edice = 17 [181] => | strany = 4 [182] => | ref = Rožmberský, Novobilský (2007) [183] => | typ refu = normální [184] => | poznámka = Dále jen Rožmberský, Novobilský (2007) [185] => }} [186] => {{Citace monografie [187] => | příjmení = Sedláček [188] => | jméno = August [189] => | odkaz na autora = August Sedláček [190] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [191] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-13-plzensko [192] => | vydavatel = František Šimáček [193] => | místo = Praha [194] => | rok = 1905 [195] => | počet stran = 292 [196] => | svazek = XIII. Plzeňsko a Loketsko [197] => | kapitola = Radyně hrad [198] => | strany = 69 [199] => }} [200] => {{Citace elektronické monografie [201] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [202] => | url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [203] => | datum přístupu = 2020-03-11 [204] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [205] => | formát = PDF online [206] => | strany = 20 [207] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf [208] => | datum archivace = 2020-03-18 [209] => | nedostupné = ano [210] => }} [211] => {{Citace elektronické monografie [212] => | titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2017–2019 [213] => | url = https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/09/Pamatky_navstevnost_2019.pdf [214] => | datum přístupu = 2021-10-30 [215] => | vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [216] => | formát = PDF online [217] => | strany = 18 [218] => }} [219] => [220] => [221] => === Literatura === [222] => * {{Citace monografie [223] => | příjmení = Rožmberský [224] => | jméno = Petr [225] => | příjmení2 = Novobilský [226] => | jméno2 = Milan [227] => | titul = Královský hrad Radyně [228] => | vydavatel = Ing. Petr Mikota [229] => | místo = Plzeň [230] => | rok = 2007 [231] => | vydání = 2 [232] => | počet stran = 48 [233] => | isbn = 978-80-86596-96-9 [234] => | edice = Zapomenuté hrady, tvrze a místa [235] => | svazek edice = 17 [236] => }} [237] => * {{Citace monografie [238] => | editoři = [[Miloslav Bělohlávek]] [239] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [240] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [241] => | místo = Praha [242] => | rok = 1985 [243] => | počet stran = 528 [244] => | svazek = IV. Západní Čechy [245] => | kapitola = Radyně – hrad [246] => | strany = 289–292 [247] => }} [248] => [249] => === Související články === [250] => * [[Seznam hradů v Plzeňském kraji]] [251] => [252] => === Externí odkazy === [253] => * {{Commonscat}} [254] => * {{Wikicesty|průvodce=Hrad Radyně}} [255] => * {{Oficiální web}} [256] => * [http://www.ceskatelevize.cz/porady/11377586330-nas-karel-iv/216411033110008/ ČT: Karlovy hrady, Radyně a Karlův Hrádek u Purkarce, 2016] [257] => {{Autoritní data}} [258] => [259] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [260] => [261] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Plzeň-město]] [262] => [[Kategorie:Hrady ve Švihovské vrchovině]] [263] => [[Kategorie:Hrady založené ve 14. století]] [264] => [[Kategorie:Založeno Karlem IV.]] [265] => [[Kategorie:Zelenohorské panství]] [266] => [[Kategorie:Šťáhlavské panství]] [267] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-město]] [268] => [[Kategorie:Rozhledny v okrese Plzeň-město]] [269] => [[Kategorie:Stavby ve Starém Plzenci]] [] => )
good wiki

Radyně

Radyně (původně ) je zřícenina hradu na buližníkovém stejnojmenném vrchu (567 metrů) ve Švihovské vrchovině, jižně od Starého Plzence v Plzeňském kraji. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karel IV.','Šternberkové','Starý Plzenec','Černínové z Chudenic','Plzeň','Husitské války','Václav IV.','Kokořovcové z Kokořova','Adam I. ze Šternberka','groš','Vladislav Jagellonský','Javor (tvrz)'

Groš

Plzeň

Plzeň je české město a správní centrum Plzeňského kraje.

Šternberkové