Array ( [0] => 14704704 [id] => 14704704 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Reaktoplast [uri] => Reaktoplast [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Reaktoplasty''' (dříve termosety, duromery, duroplasty) jsou zesíťované [[polymer]]y, které vytvářejí prostorovou trojrozměrnou síť.{{Citace monografie [1] => | titul = The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book [2] => | url = https://goldbook.iupac.org/ [3] => | editoři = Victor Gold [4] => | vydání = 4 [5] => | vydavatel = International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) [6] => | místo = Research Triangle Park, NC [7] => | doi = 10.1351/goldbook.tt07168 [8] => | poznámka = DOI: 10.1351/goldbook [9] => | jazyk = en [10] => }} Zesíťování nastává až při [[tváření]] [[plast]]u vlivem [[teplo|tepla]] a [[tlak]]u, někdy působením [[katalyzátor]]ů. Jakmile je zesíťování dokončeno, není další tváření možné, protože opětovným působením daného vlivu (teplo, tlak, záření, katalyzátor) nelze hmotu reaktoplastu roztavit – nelze zrušit již vzniklou prostorovou síť. Husté příčné zesíťování se nazývá [[vytvrzování]]. [11] => [12] => == Reaktoplasty == [13] => Reaktoplast je hmota, kterou lze teplem, zářením nebo působením katalyzátoru vytvrdit. Vytvrzení znamená vytvoření prostorové sítě v materiálu, díky které takový plast získává zajímavé vlastnosti, především je netavitelný a nerozpustný. Změny vyvolané teplem, zářením nebo katalyzátorem podnítí vznik kovalentních vazeb mezi molekulami polymeru. [14] => [15] => Epoxidové pryskyřice mají ve strojírenství široké využití, hlavně díky svým dobrým chemickým a fyzikálním vlastnostem. Především je to výborná adheze ke keramice, kovům a sklu a tyto vlastnosti si udržují v poměrně široké škále teplot. Často se využívají jako matrice kompozitů. V elektronice se dají použít jako izolanty, které snesou tepelné namáhání. Epoxidy před vytvrzením bývají viskózní kapaliny. Vytvrzení umožní katalyzátory jako aminy, kyseliny, zásady. [16] => [17] => Fenolytické pryskyřice jsou rozděleny podle látek (fenol a další), ze kterých [[Polykondenzace|polykondenzací]] vznikají, na fenolové, krezolové a xylenové pryskyřice. Vytvrzujícím činidlem je u fenolytických pryskyřic teplo. Tyto plasty jsou vysoce odolné proti vysokým teplotám a nehoří. Fenolytické pryskyřice se díky svým vlastnostem uplatňují ve strojírenském průmyslu, kde jsou součástí směsí lisovacích hmot. [18] => [19] => Kaučuky jsou polymery, jejichž vytvrzování se nazývá vulkanizace. Vulkanizace je chemická reakce kaučukové směsi, která probíhá při teplotách kolem 200 °C. Aby reakce proběhla, musí kaučuková směs obsahovat vulkanizační činidlo. Důležitým vulkanizačním činidlem je síra, která dokáže spojit molekuly polymeru příčnými vazbami. Produkt vulkanizace se nazývá [[pryž]]. Pryže mají výborné mechanické vlastnosti, a díky velké elastické deformaci snesou velké tahové namáhání. Jsou pružné a odolné proti cyklickému namáhání. Nepropouští vodu a jsou stálé i při některých chemických reakcích. V elektronice nacházejí uplatnění díky dobrým izolačním vlastnostem. Z kaučuků na bázi nenasycených uhlovodíků izoprenu a butadienu se vyrábějí pneumatiky, hadice, těsnění, dopravní pásy, fólie a další. Olejovzdorné kaučuky se přidávají do pohonných látek a olejů, protože jejich přítomnost snižuje [[Bobtnání|bobtnavost]]. Přidáním do pevných látek roste jejich tvrdost. Polychloreprenový kaučuk je rovněž olejovzdorný, odolává větru a působení ozonu a má výbornou adhezi k spoustě materiálů. Tato vlastnost z něj činí velmi dobrý materiál pro [[Lepidlo|lepidla]]. Tepluvzdorné kaučuky našly uplatnění díky odolnosti vůči dlouhotrvajícím vysokým teplotám kolem 250 °C. Styrenový kaučuk je nejpoužívanějším syntetickým kaučukem, tvoří víc než 50 % veškeré spotřeby všech kaučuků. Vzniká z butadienu a styrenu. [20] => [21] => == Odkazy == [22] => [23] => === Reference === [24] => [25] => [26] => === Související články === [27] => * [[Termoplast]]y [28] => [29] => === Externí odkazy === [30] => * {{Commonscat}} [31] => [32] => {{Pahýl}} [33] => {{Autoritní data}} [34] => [35] => [[Kategorie:Plasty]] [36] => [[Kategorie:Termosety| ]] [] => )
good wiki

Reaktoplast

Reaktoplasty (dříve termosety, duromery, duroplasty) jsou zesíťované polymery, které vytvářejí prostorovou trojrozměrnou síť. Zesíťování nastává až při tváření plastu vlivem tepla a tlaku, někdy působením katalyzátorů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'polymer','tváření','plast','teplo','tlak','katalyzátor','vytvrzování','Polykondenzace','pryž','Bobtnání','Lepidlo','Termoplast'

Bobtnání

Bobtnání je venkovský slavnostní obřad, který se koná na Moravě, zejména ve Veselí nad Moravou.

Katalyzátor

Lepidlo

Plast

Polykondenzace

Polymer

Pryž

Pryž je elastický materiál, který se vyrábí z gumy.

Teplo

Termoplast

Termoplast je druh materiálu, který vzniká rozpuštěním polymerů ve vhodném rozpouštědle a následným vytvrzením.

Tlak

Tváření