Array ( [0] => 14687929 [id] => 14687929 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Redernové [uri] => Redernové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Redernové [2] => | znak = Erb_Redernů.png [3] => | velikost znaku = 150px [4] => | popisek = Původní erb Redernů [5] => | země = [[Slezsko]], [[Čechy]], [[Prusko]] [6] => | mateřská dynastie = [7] => | tituly = [[Hrabě|hrabata]] [8] => | zakladatel = [9] => | mýtický zakladatel = [10] => | rok založení = [11] => | konec vlády = [12] => | meč = [13] => | přeslice = [14] => | poslední vládce = [15] => | současná hlava = [16] => | větve rodu = [17] => }} [18] => '''Redernové''' (původně také '''Rederové z Rederu''', psáno Rödernové, německy von Röder) byli [[Slezsko|slezský]] [[Šlechta|šlechtický rod]], který roku 1558 získal [[Frýdlantsko|frýdlantské panství]] a vládl na něm až do svého nuceného [[exil]]u po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. Spojili se s [[Šlikové|Šliky]] či [[Parchvicové|Parchvici]]. [19] => [20] => == Historie == [21] => Redernové byli původně severoněmecký [[rytíř]]ský rod, který měl majetek ve [[Slezsko|Slezsku]] již někdy ve 12. století. Další rodové državy měli v [[Braniborsko|Braniborsku]], [[Anhaltsko|Anhaltsku]] a [[Horní Lužice|Horní Lužici]]. Jejich rodovým hradem se stal Ruppersdorf blízko [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Do Čech přišli v 16. století. [22] => [23] => [[Bedřich z Redernu]] se stal prezidentem slezské komory, v roce 1558 koupil od krále hrad [[Frýdlant]] a město [[Liberec]], povýšil do [[panský stav|panského stavu]]. Zplodil šest synů. Jan Jiří velel královské jízdě v bojích s Turky, proti kterým bojoval i bratr Melichar. [24] => [25] => [[Melchior z Redernu|Melichar]] (Melchior; 1555–1600) studoval v [[Heidelberg]]u a [[Míšeň|Míšni]], studia literatury nedokončil a vstoupil do armády, bojoval ve [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]], [[Prusko|Prusku]] a [[Polsko|Polsku]]. Vešel ve známost díky obraně [[Oradea|varaždínské]] pevnosti před Turky v roce 1598. Císař [[Rudolf II.|Rudolf]] jej za to pasoval na [[rytíř]]e a daroval mu dvacet tisíc [[Tolar (historická měna)|tolarů]]. Melichar poté působil jako prezident válečné rady, stal se vrchním velitelem uherské armády. [26] => [27] => Melicharův syn [[Kryštof z Redernu|Kryštof]] se účastnil [[České stavovské povstání|stavovského povstání]], stál na straně vzbouřenců i po prohrané [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. Odsoudili jej k zabavení majetku a trestu smrti. Zkonfiskovaný majetek získal [[Albrecht z Valdštejna]]. Kryštof z Redernu se nějaký čas skrýval v [[Bílý Potok|Bílém Potoce]], poté uprchnul ''Smutnou stezkou (Trauersteig)'' přes [[Smrk (Jizerské hory)|horu Smrk]] do [[Slezsko|Slezska]],{{Citace monografie [28] => | příjmení = Štěříková [29] => | jméno = Edita [30] => | odkaz na autora = Edita Štěříková [31] => | titul = Exulantská útočiště v Lužici a Sasku [32] => | url = [33] => | vydání = 1. vyd [34] => | vydavatel = Kalich [35] => | místo = Praha [36] => | rok vydání = 2004 [37] => | počet stran = 549 [38] => | strany = 20 [39] => | isbn = 80-7017-008-5 [40] => | isbn2 = [41] => | oclc = [42] => }} kde si naverboval pluk rejtarů a vrátil se do Čech, kde vedl proti novému vlastníkovi svých panství soukromou válku. Prohrál, odtáhl do [[Polsko|Polska]], kde se oženil a natrvalo usadil. [43] => [44] => V roce 1669 povýšila slezská linie do stavu říšských [[hrabě|hrabat]] a natrvalo se usadila v [[Prusko|Prusku]]. Posledním příslušníkem žijícím v Čechách byl pravděpodobně Kryštof. V současnosti členové rodu žijí mimo české země. [45] => [46] => == Významní členové rodu == [47] => * [[Bedřich z Redernu]] († 1564) zakoupil od krále [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] v roce 1558 [[Frýdlantsko]]. [48] => * [[Melchior z Redernu]] (1555–1600), polní maršál a císařský rada [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] [49] => * [[Kateřina z Redernu]], rozená [[Šlikové|Šliková]] († 1617), Melchiorova manželka a po jeho smrti správkyně redernských držav za svého nezletilého syna Kryštofa II. [50] => * [[Kryštof z Redernu|Kryštof II. z Redernu]] (1591–1641), za podporu stavovského povstání poslán do [[exil]]u. [51] => [52] => == Erb == [53] => Původním [[erb]]em rodu bylo stříbřité kolo o osmi loukotích v modrém poli, zopakované v [[klenot (heraldika)|klenotu]], kde ovšem bylo položené na paví kytu. Roku [[1562]] byl tento erb rozhojněn rozčtvrcením a to tímto způsobem: v prvním a čtvrtém poli původní erb, ve druhém a třetím štěpená pole – vpravo červené se stříbrným [[břevno|břevnem]] a zkříženými červenými [[ostrve]]mi na břevnu položenými, vlevo zlaté s polovinou černé [[orlice (heraldika)|orlice]] s červenou zbrojí. Druhý [[klenot (heraldika)|klenot]] erbu tvořily šest červeno-bílo-červených praporků na dlouhých [[kopí]]ch. [54] => [55] => Kolo z erbu Redernů je vyobrazeno na městském znaku [[Liberec|Liberce]] a na [[Symboly Libereckého kraje|symbolech Libereckého kraje]].[http://vexilologie.cz/cvs/vexilologie/vexie125.pdf Zpravodaj Vexilologie č. 125 (IX/2002)] [56] => [57] => == Odkazy == [58] => === Reference === [59] => [60] => [61] => === Literatura === [62] => * SVOBODA, Milan. Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku. Praha : Togga, 2011. [63] => * {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Redernové| strany = 124–125| isbn = 80-901020-3-4}} [64] => * {{Citace monografie | příjmení = Karpaš | jméno = Roman | odkaz na autora = Roman Karpaš | spoluautoři = a kol| titul = Kniha o Liberci | vydavatel = Dialog | místo = Liberec | rok = 1996}} [65] => [66] => === Související články === [67] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Commonscat}} [71] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=z Raedern}} [72] => * [http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6199 Krátký text na serveru ''maturita.cz''] [73] => [74] => {{Autoritní data}} [75] => [76] => [[Kategorie:Redernové| ]] [77] => [[Kategorie:Slezské šlechtické rody]] [78] => [[Kategorie:Lužické šlechtické rody]] [79] => [[Kategorie:Pobělohorští exulanti]] [] => )
good wiki

Redernové

Redernové (původně také Rederové z Rederu, psáno Rödernové, německy von Röder) byli slezský šlechtický rod, který roku 1558 získal frýdlantské panství a vládl na něm až do svého nuceného exilu po bitvě na Bílé hoře. Spojili se s Šliky či Parchvici.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slezsko','Prusko','Polsko','exil','bitva na Bílé hoře','klenot (heraldika)','Rudolf II.','Šlikové','Frýdlantsko','Kryštof z Redernu','Liberec','rytíř'

Exil

Exil je česká Wikipedie stránka, která se zabývá tématem exilu.

Frýdlantsko

Liberec

Polsko

Prusko

Rytíř

Slezsko

Šlikové