Array ( [0] => 14789864 [id] => 14789864 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rokštejn [uri] => Rokštejn [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - budova [1] => | typ = zřícenina [2] => | název = Rokštejn [3] => | alt = Rokštejn [4] => | stát = Česko [5] => | výstavba = 80. léta [[13. století]] [6] => | zánik = 1467 [7] => | přestavba = [8] => | stavební materiál = kámen [9] => | využití = Sídlo rodu [10] => | investor = [[Hrut]] (později z Rutenštejna) [11] => | další majitelé = [[Rutenštejnové]]
[[Valdštejnové]] [12] => | současný majitel = Město Brtnice [13] => | poloha = [14] => | sloh = [[gotika]] [15] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Rokštejn | lat = 49.3338889 | lon = 15.7258333 | float = center | relief = 1 | caption =}} [16] => | poslední majitel = [[Valdštejnové]] (do roku 1467 jako stojící hrad) [17] => [[Collaltové]] (do roku 1945 jako hradní zříceninu) [18] => | obec = [[Panská Lhota]] [19] => }} [20] => '''Rokštejn''' je zřícenina [[hrad]]u ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky [[Brtnice (řeka)|Brtnice]], v katastrálním území [[Panská Lhota]] města [[Brtnice]] v [[okres Jihlava|okrese Jihlava]]. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchovině]]. Rokštejn je zapsán na seznamu kulturních památek a od roku 1981 zde probíhá systematický archeologický výzkum. Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek. [21] => [22] => == Historie == [23] => Jako jeden z nejstarších moravských [[hrad]]ů podunajského typu pochází z 80. let [[13. století]]. Původně se jmenoval Ruteštejn podle Rutha (Hruta) z rodu Hrutoviců, který jej pravděpodobně po roce 1270 založil. Poprvé je v pramenech připomínán roku 1289 na listině, kterou Dětřich z Kněžic daroval patronátu kostela v Opatově kněžickému faráři a želivským [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátům]]. Jedna z pečetí na této listině patřila právě Ruthovi z Rutenštejna (= Rokštejna). Za nevyjasněných okolností se hradu kolem roku 1359 zmocnil moravský markrabě [[Jan Jindřich]], hrad se stal centrem jeho statků v okolí, hájit měl též markraběcí zájmy proti blízké Jihlavě. Kolem roku 1362 byl do té doby nevelký hrad přestavěn a rozšířen. Podle archeologického průzkumu se jednalo o tzv. dvojhrad (neboli [[ganerbenburg]]), jedinečnou středověkou stavbu na českém území. Jádro horního hradu tvořila věž a palác s kaplí a velkým sálem, jehož místnost vytápěla kachlová kamna a krby. Na východní straně se pak nachází malá věž. Dolní hrad sestával z paláce, kuchyně a hospodářských objektů. [24] => [25] => Po [[Jan Jindřich|Janu Jindřichovi]] hrad zdědil jeho syn markrabě [[Jošt Moravský|Jošt]], který však v rámci tzv. [[Moravské markraběcí války|markraběcích válek]] vedl majetkové spory se svými bratry [[Prokop Lucemburský|Prokopem]] a [[Jan Soběslav Lucemburský|Janem Soběslavem]]. Podle některých dochovaných listin je zřejmé, že různí členové [[Lucemburkové|lucemburského rodu]] na Rokštejně v té době příležitostně pobývali, majetkové poměry jsou ale nepřehledné. Až koncem 14. století došlo ke smíru a Rokštejn převzal [[Prokop Lucemburský|Prokop]]. Byl však zadlužen a již v roce 1399 jako jeho hlavní věřitel převzal Rokštejn Hynek z [[Brtničtí z Valdštejna|Valdštejna]], [[nejvyšší číšník]] Moravského markrabství. Hynek z Valdštejna přistoupil k dalšímu rozšíření hradu a také skoupil řadu vesnic v okolí, čímž vytvořil majetkové zázemí této linie Valdštejnů na více než dvě století. Za [[Husitské války|husitských válek]] hrad patřil Zikmundovi z Valdštejna, který byl s katolickou Jihlavou v nepřátelském stavu, jihlavské vojsko proto hrad oblehlo a jeho obránci byli nuceni odejít. Hrad byl pobořen, ale v polovině 15. století byl pravděpodobně nouzově zajištěn. Valdštejnové své sídlo přenesli do [[Brtnice]], i když ještě dočasně nadále užívali i predikát ''z Rukštejna.'' V rámci brtnického panství byl Rokštejn majetkem Valdštejnů až do pobělohorských konfiskací, poté spolu s Brtnicí až do roku 1945 patřil [[Collaltové|Collaltům]]. [26] => [27] => == Archeologický výzkum == [28] => V souvislosti s plánovanou výstavbou přehrady Střížov byl v roce 1981 zahájen systematický archeologický výzkum zříceniny Rokštejna pod vedením historika [[Zdeněk Měřínský|Zdeňka Měřínského]]. Dlouholetý a důkladný průzkum přinesl četné poznatky nejen o složitém stavebním vývoji hradu, ale díky nálezu řady předmětů také o životě ve středověku. V základech věže byla nalezena kostra novorozence, což je cenný doklad přežívajících pohanských zvyků ve 13. století. Věřilo se, že hradu lze tímto způsobem zajistit nedobytnost. V šachtě brány do horního hradu byl nalezen unikátní soubor hracích kostek (největší kolekce v Evropě), což svědčí o tom, že si strážní krátili čas hrou.{{Citace monografie|příjmení=David|jméno=Petr|příjmení2=Soukup|jméno2=Vladimír|titul=888 hradů, zámků a tvrzí|vydání=1|vydavatel=Kartografie | místo=Praha|rok=2002|počet stran=|strany=245|isbn=}} [29] => [30] => == Současnost == [31] => Zřícenina hradu Rokštejn je majetkem města Brtnice, stále zde probíhá archeologický výzkum, po smrti Zdeňka Měřínského (2016) jej vede Jana Mazáčková z [[Vědecko-výzkumná stanice Panská Lhota|vědecko-výzkumné stanice Panská Lhota]] (Ústav archeologie a muzeologie [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity v Brně]]). Areál hradu je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek, v letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí. [32] => [33] => == Fotogalerie == [34] => [35] => Soubor:Rokštejn (1).jpg|Palác horního hradu [36] => Soubor:Rokštejn (3).jpg|Přízemí paláce horního hradu [37] => Soubor:Rokštejn (5).jpg|Pohled z věže východním směrem [38] => Soubor:Brtnice, Panská Lhota, hrad Rokštejn (2017-07-25; 05).jpg|Palác dolního hradu [39] => Soubor:Rokštejn (4).jpg|Pohled z přístupové cesty přes předhradí na věž [40] => [41] => [42] => == Odkazy == [43] => [44] => === Reference === [45] => [46] => [47] => === Literatura === [48] => * {{Citace monografie [49] => | příjmení = Měřínský [50] => | jméno = Zdeněk [51] => | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský [52] => | titul = Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006 [53] => | vydání = 1 [54] => | vydavatel = Město Brtnice, Masarykova univerzita-Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty [55] => | místo = Brtnice-Brno [56] => | rok = 2007 [57] => | počet stran = 151 [58] => | strany = [59] => | isbn = 978-80-239-9340-0 [60] => }} [61] => * MAZÁČKOVÁ, Jana. ''Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu''. Rukopis dizertační práce, Masarykova univerzita - Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2012. [62] => * MAZÁČKOVÁ, Jana a VANĚČKOVÁ, Daniela. Archeologické výzkumy Ing. B. Coufala v areálu hradu Rokštejn. ''Archaeologia historica''. Masarykova univerzita, 2019, roč. 44, č. 2, s. 529-545. ISSN 0231-5823. [https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/141389 doi:10.5817/AH2019-2-2]. [63] => * MAZÁČKOVÁ, Jana a LISÁ, Lenka. Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn. ''Archaeologia historica''. Brno: Masarykova univerzita, 2016, roč. 41, č. 2, s. 77-97. ISSN 0231-5823. [https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/135596 doi:10.5817/AH2016-2-4]. [64] => [65] => === Související články === [66] => * [[Seznam hradů v Kraji Vysočina]] [67] => [68] => === Externí odkazy === [69] => * {{Commonscat}} [70] => * {{Oficiální web}} [71] => [72] => {{Pahýl}} [73] => {{Autoritní data}} [74] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [75] => [76] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Jihlava]] [77] => [[Kategorie:Hrady v Křižanovské vrchovině]] [78] => [[Kategorie:Hrady donjonového typu]] [79] => [[Kategorie:Hrady bergfritového typu]] [80] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [81] => [[Kategorie:Archeologické lokality v okrese Jihlava]] [82] => [[Kategorie:Brtnické panství]] [83] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Jihlava]] [84] => [[Kategorie:Stavby v Brtnici]] [] => )
good wiki

Rokštejn

Rokštejn je zřícenina hradu ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice, v katastrálním území Panská Lhota města Brtnice v okrese Jihlava. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jan Jindřich','hrad','Brtnice','Collaltové','13. století','Valdštejnové','Prokop Lucemburský','Panská Lhota','Jan Soběslav Lucemburský','nejvyšší číšník','Lucemburkové','Řád premonstrátských řeholních kanovníků'

Brtnice

Brtnice je obec v okrese Jihlava na Vysočině.

Collaltové

Hrad

Lucemburkové

Valdštejnové