Array ( [0] => 14718594 [id] => 14718594 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rozpustnost [uri] => Rozpustnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Rozpustnost''' je vlastnost pevných, kapalných a plynných [[látka|látek]] tvořit s [[rozpouštědlo|rozpouštědlem]] [[homogenní směs|homogenní směs (roztok)]]. Tento jev je závislý na tlaku a teplotě. [1] => [2] => == Rozpouštění == [3] => Jedná se o fyzikálně-chemický jev, při kterém se rozpouštěná látka a rozpouštědlo promíchávají (ať už mícháním roztoku nebo samovolně [[difuze|difuzí]]), je-li to možné tak disociují ionty, a obklopují se molekulami rozpouštědla. [4] => [[Soubor:SolubilityVsTemperature.png|375px|vpravo|Grafy rozpustností různých látek v závislosti na teplotě ve °C]] [5] => === Rozpouštění pevných látek v kapalinách === [6] => Nejpozorovatelnější je rozpustnost chemických látek v kapalném rozpouštědle, jako třeba rozpouštění [[chlorid sodný|chloridu sodného]] ve vodě. Po rozpuštění vzniká opět průhledná kapalina, která nejčastěji přebírá barvu po rozpouštěné látce.
[7] => U většiny těchto látek dochází při zvyšování teploty ke zvyšování rozpustnosti. Existuje však několik výjimek, jako je třeba [[hydroxid vápenatý]], [[síran vápenatý]], [[síran manganatý]], [[kyselina močová]], a její soli, [[uhličitan lithný]], [[síran ceričitý]] a jiné látky. [8] => [9] => === Rozpouštění kapalných látek v kapalinách === [10] => V případě dvou kapalných látek jsou 3 možnosti, k čemu dojde:
1) Mezi kapalinami není přechod, jsou zcela promíchané při všech koncentracích (př. [[ethanol]] a voda)
[11] => 2) Mezi látkami není přechod po pouze omezenou koncentraci, pak vzniká vrstva, která se nerozpouští a nemísí (př. [[diethylether|éter]] a voda)
[12] => 3) Látky se vůbec nemísí, vzniká ihned vrstva, která plave na hladině či klesne ke dnu (záleží na [[hustota|hustotě]] kapalin) (př. [[toluen]] a voda)
[13] => [14] => === Rozpouštění plynných látek v kapalinách === [15] => Mnoho plynů se rozpouští v kapalinách, mnoho z nich přímo vytváří nestabilní kovalentní vazby s rozpouštědlem (pro níže uvedené příklady je to voda), to se týká zejména [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a [[oxid siřičitý|siřičitého]] (které tvoří velice nestabilní [[kyselina uhličitá|kyselinou uhličitou]] [[kyselina siřičitá|siřičitou]]) či [[amoniak]], tvořící nestabilní [[hydroxid amonný]]. Kyselé plyny se dále lépe rozpouští v zásaditém prostředí, naopak zásadité plyny se rozpouštějí lépe v kyselém prostředí.
[16] => Právě u těchto plynů, které vytvářejí nestabilní koloidní vazby je rozpustnost za normálních podmínek vyšší, než u těch, které tyto vazby netvoří. To však neplatí pro zvýšenou teplotu, protože rozpustnost těchto plynů se zvýšenou teplotou klesá. [17] => [18] => === Rozpouštění pevných látek v pevných rozpouštědlech === [19] => Touto vlastností se vyznačují zejména kovy. Kovy vytvářejí směsi, které mají nové vlastnosti a dokud jsou v kapalném stavu, tak nedochází k rozdělování kovů na vrstvy. V těchto případech se obvykle nepoužívá termínu „rozpouštědlo“. Někdy se používají slitiny dvou kovů, někdy více kovů. Příklady kovů, které tvoří slitiny:
[20] => [21] => Tabulka příkladů slitin dvou kovů. [22] => {| class="wikitable" [23] => |- [24] => ! 1. Kov !! 2. Kov !! Název slitiny [25] => |- [26] => | [[Hořčík]] || [[Hliník]] || [[Magnalium]] [27] => |- [28] => | [[Olovo]] || [[Cín]] || [[Pájka]] [29] => |- [30] => | [[Měď]] || [[Cín]] || [[Bronz]] [31] => |- [32] => | [[Měď]] || [[Zinek]] || [[Mosaz]] [33] => |- [34] => | [[Měď]] || [[Stříbro]] || * [35] => |- [36] => | [[Platina]] || [[Zlato]] || [[Bílé zlato]] [37] => |} [38] => ''*Tato slitina vzniká při spojování mědi stříbrem, dnes již není moc používané pro vysokou cenu.'' [39] => [40] => == Rozpouštědla == [41] => Rozpustnost látek záleží mnohdy na [[polarita|polaritě]] rozpouštědla a látky, dále také na [[pH|PH]], [[molární hmotnost|molárních hmotnostech]], schopnosti disociace iontů, a jiných vlastnostech.
[42] => Voda je velice polární rozpouštědlo, a proto velice dobře rozpouští celou řadu polárních látek, ale především iontových látek (které jsou schopny disociace na ionty). Oproti tomu je značná část organických látek nerozpustných ve vodě, jako jsou [[alkany]], [[areny]], jejich [[alkyl]]deriváty a podobně. Jediné deriváty uhlovodíků, které jsou rozpustné jsou deriváty s funkčními skupinami, které mají velkou polaritu (př. [[ethanol]], [[methanol]], [[acetaldehyd]], [[kyselina octová]], [[cukry]], [[kyselina šťavelová]], [[kyselina vinná]] apod.).
[43] => [44] => Oproti tomu, řada organických látek, které nemají žádné či mají pouze nepolární funkční skupiny ([[benzen]], [[toluen]], [[isopentan]], [[cyklohexan]], a podobně) jsou výbornými rozpouštědly organických látek (jako jsou [[lipidy]], [[kyselina sorbová]], [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]], [[estery]], a podobně), ale naopak nerozpouští polární anorganické látky.
[45] => [46] => Vysokých rozpustností je dosahováno při shodě funkčních skupin, i při neshodě polarit ([[Alkoholy]] rozpouštějí [[hydroxidy]], [[kyselina octová]] rozpouští [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]], [[benzen]] rozpouští areny, jako [[naftalen]]). [47] => [48] => Směsi rozpouštědel mají vlastnosti obvykle podle polarity směsi. [49] => [50] => == Určování rozpustnosti == [51] => Na určování rozpustnosti je možné nahlížet ze dvou úhlů pohledu: [52] => * ''kvantitativně'': jaké je maximální množství látky, které lze v jednotkovém množství daného rozpouštědla rozpustit? [53] => * ''kvalitativně'': je látka v nezanedbatelné míře vůbec rozpustná v daném rozpouštědle? [54] => [55] => === Kvantitativně === [56] => Podle definice [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]] je rozpustnost analytické složení nasyceného [[roztok]]u vyjádřené jako poměr dané látky ku danému rozpouštědlu.{{Citace monografie [57] => | titul = IUPAC Compendium of Chemical Terminology: Gold Book [58] => | url = http://goldbook.iupac.org/ [59] => | vydavatel = IUPAC [60] => | místo = Research Triagle Park, NC [61] => | isbn = 9780967855097 [62] => | doi = 10.1351/goldbook [63] => | jazyk = en [64] => | editoři = Miloslav Nič, Jiří Jirát, Bedřich Košata, Aubrey Jenkins, Alan McNaught [65] => }} Obecně se udává v nejrůznějších jednotkách [[koncentrace (chemie)|koncentrace]] roztoků, např.: [66] => * [[hmotnostní koncentrace]] (g/l roztoku) [67] => * [[hmotnostní zlomek]], hmotnostní procenta (g/100 g roztoku) [68] => * [[objemová koncentrace]], objemová procenta (l/100 l roztoku) [69] => * [[Molární koncentrace|molarita]] (mol/l roztoku) [70] => * [[molalita]] (mol/kg rozpouštědla) [71] => * [[molární zlomek]], molární procenta [72] => * atd. [73] => [74] => === Kvalitativně === [75] => Běžně se rozpustnost rozděluje právě podle maximálního množství rozpuštěné látky. Pod 0,1 mol/l rozpuštěné látky v rozpouštědle se látka označuje jako '''špatně rozpustná''', mezi 0,1 a 1 mol/l jako '''středně rozpustná''' a nad 1 mol/l jako '''snadno rozpustná'''.{{Citace monografie [76] => | příjmení1 = Blasius [77] => | jméno1 = Jander [78] => | titul = Einführung in das anorganisch-chemische Praktikum : (einschließlich der quantitativen Analyse) ; mit 61 Tabellen [79] => | vydavatel = Hirzel [80] => | místo = Lipsko [81] => | rok = 1995 [82] => | isbn = 3-7776-0672-3 [83] => | vydání = 14 [84] => }} [85] => [86] => V následující tabulce jsou příklady látek rozpustných a nerozpustných ve vodě. Některé látky, které jsou málo či velmi málo rozpustné jsou zde započítané jako nerozpustné (mezí je 1 g/100 g H2O). [87] => {| class="wikitable" [88] => |- [89] => ! Skupina látek !! Rozpustnost !! Výjimky [90] => |- [91] => | [[Fluoridy|F−]] || Rozpustné || [[fluorid lithný|Lithný]], [[Fluorid měďný|měďný]], [[Fluorid rtuťný|rtuťný]], [[Fluorid hlinitý|hlinitý]], [[Fluorid vápenatý|vápenatý]], [[Fluorid železitý|železitý]] [92] => |- [93] => | [[Chloridy|Cl−]] || Rozpustné || [[Chlorid stříbrný|Stříbrný]], [[Chlorid měďný|měďný]], [[Chlorid rtuťný|rtuťný]] [94] => |- [95] => | [[Bromidy|Br−]] || Rozpustné || [[Bromid stříbrný|Stříbrný]], [[Bromid měďný|měďný]], [[Bromid rtuťný|rtuťný]], [[Bromid olovnatý|olovnatý]] [96] => |- [97] => | [[Jodidy|I−]] || Rozpustné || [[Jodid stříbrný|Stříbrný]], [[Jodid měďný|měďný]], [[Jodid rtuťný|rtuťný]], [[Jodid olovnatý|olovnatý]] [98] => |- [99] => | [[Sírany|SO42−]] || Rozpustné || [[Síran vápenatý|Vápenatý]], [[Síran strontnatý|strontnatý]], [[Síran stříbrný|stříbrný]], [[síran olovnatý|olovnatý]], [[Síran barnatý|barnatý]] [100] => |- [101] => | [[Dusičnany|NO3−]] || Rozpustné || (nerozpustné jsou jen kombinace s jinými ionty, např. dihydroxid-monodusičnan bismutitý, Bi(NO3)(OH)2) [102] => |- [103] => | [[Fosforečnany|PO43−]] || Nerozpustné || [[Fosforečnan sodný|Sodný]], [[Fosforečnan Draselný|draselný]], [[Fosforečnan rubidnatý|rubidný]], [[Fosforečnan cesnatý|cesný]], [[Fosforečnan amonný|amonný]] [104] => |- [105] => | [[Hydrogenfosforečnany|HPO42−]] || Nerozpustné || [[Hydrogenfosforečnan lithný|Lithný]], [[Hydrogenfosforečnan draselný|draselný]], [[Hydrogenfosforečnan sodný|sodný]], [[Hydrogenfosforečnan rubidnatý|rubidný]], [[Hydrogenfosforečnan cesnatý|cesný]], [[Hydrogenfosforečnan amonný|amonný]] [106] => |- [107] => | [[Dihydrogenfosforečnany|H2PO4−]] || Nerozpustné || [[Dihydrogenfosforečnan lithný|Lithný]], [[Dihydrogenfosforečnan draselný|draselný]], [[Dihydrogenfosforečnan sodný|sodný]], [[Dihydrogenfosforečnan rubidnatý|rubidný]], [[Dihydrogenfosforečnan cesnatý|cesný]], [[Dihydrogenfosforečnan amonný|amonný]], [[Dihydrogenfosforečnan vápenatý|vápenatý]], [[Dihydrogenfosforečnan hořečnatý|hořečnatý]], [[Dihydrogenfosforečnan amonný|amonný]], [[Dihydrogenfosforečnan berylnatý|berylnatý]] [108] => |- [109] => | [[Uhličitany|CO32−]] || Nerozpustné || [[Uhličitan draselný|draselný]], [[Uhličitan rubidný|rubidný]], [[Uhličitan cesný|cesný]], [[Uhličitan amonný|amonný]], [[Uhličitan sodný|sodný]] [110] => |- [111] => | [[Hydroxidy|OH−]] || Nerozpustné || [[Hydroxid lithný|Lithný]], [[Hydroxid sodný|sodný]], [[Hydroxid draselný|draselný]], [[hydroxid rubidný|rubidný]], [[Hydroxid cesný|cesný]], [[Hydroxid amonný|amonný]], [[Hydroxid barnatý|barnatý]] [112] => |- [113] => | [[Oxidy|O2−]] || Nerozpustné || ''[[oxid lithný|Lithný]], [[oxid sodný|sodný]], [[oxid draselný|draselný]], [[oxid rubidný|rubidný]], [[oxid cesný|cesný]], [[Oxid sírový|sírový]], [[Oxid dusnatý|dusnatý]], [[Oxid dusičitý|dusičitý]], [[Oxid arsenitý|arsenitý]], [[Oxid arseničný|arseničný]], [[Oxid fosforečný|fosforečný]], [[Oxid fosforitý|fosforitý]]'', [[Oxid uhličitý|uhličitý]], [[Oxid siřičitý|siřičitý]], [[Oxid dusný|dusný]], [[Oxid Barnatý|barnatý]], [[Oxid thallný]], [[Oxid strontnatý|strontnatý]], [[oxid chromový|chromový]] [114] => |- [115] => | [[Sulfidy|S2−]] || Nerozpustné || ''[[sulfid lithný|Lithný]], [[sulfid sodný|sodný]], [[sulfid draselný|draselný]], [[sulfid rubidný|rubidný]], [[sulfid cesný|cesný]], [[sulfid amonný|amonný]]'', [[sulfid barnatý|barnatý]] [116] => |- [117] => | [[Siřičitany|SO32−]] || Nerozpustné || [[siřičitan lithný|Lithný]], [[siřičitan sodný|sodný]], [[siřičitan draselný|draselný]], [[siřičitan rubidný|rubidný]], [[siřičitan cesný|cesný]], [[siřičitan amonný|amonný]] [118] => |} [119] => ''*Poznámka: Látky, u kterých jsou výjimky napsány kurzívou, reagují s vodou za vzniku jiných látek o odpovídající rozpustnosti ve vodě.'' [120] => [121] => == Reference == [122] => {{Překlad|de|Löslichkeit|188192840|en|Solubility|895861214}} [123] => [124] => [125] => == Externí odkazy == [126] => * {{Commonscat}} [127] => * [http://www.fch.vutbr.cz/home/richtera/download/rozpustnosti.pdf Tabulka rozpustností]{{Nedostupný zdroj}} [128] => {{Autoritní data}} [129] => [130] => [[Kategorie:Fázové rovnováhy]] [] => )
good wiki

Rozpustnost

Rozpustnost je vlastnost pevných, kapalných a plynných látek tvořit s rozpouštědlem homogenní směs (roztok). Tento jev je závislý na tlaku a teplotě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Měď','kyselina octová','ethanol','Dihydrogenfosforečnan amonný','Mastná kyselina','Cín','benzen','toluen','hmotnostní koncentrace','chlorid sodný','Fluoridy','hydroxid amonný'

Benzen

Cín

Ethanol

Fluoridy

Měď

Toluen