Array ( [0] => 14701706 [id] => 14701706 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Roztok [uri] => Roztok [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Roztok je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Nachází se v Orlických horách a patří k územnímu obvodu Země a Okresu Orlické hory. Roztok leží na soutoku řek Divoké Orlice a Tichá Orlice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. V obci se nachází kostel svatého Jiří, který je chráněn jako kulturní památka. V minulosti byla obec známá především díky textilní továrně a vodnímu mlýnu, které zde působily. Dnes se v obci nachází také turistické a rekreační zařízení, které přitahují návštěvníky zejména v letních měsících. [oai] => Roztok je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Nachází se v Orlických horách a patří k územnímu obvodu Země a Okresu Orlické hory. Roztok leží na soutoku řek Divoké Orlice a Tichá Orlice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1367. V obci se nachází kostel svatého Jiří, který je chráněn jako kulturní památka. V minulosti byla obec známá především díky textilní továrně a vodnímu mlýnu, které zde působily. Dnes se v obci nachází také turistické a rekreační zařízení, které přitahují návštěvníky zejména v letních měsících. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Roztok''' je [[Homogenní směs|homogenní]] (stejnorodá) většinou kapalná [[směs]] nejméně dvou [[Látka|látek]], [[Rozpouštědlo|rozpouštědla]] a rozpuštěné látky. Směs může být i pevná ([[Slitina|slitiny]]) nebo plynná ([[vzduch]]). Složení roztoku je v celém jeho objemu stejné a ve všech svých částech má stejné vlastnosti. V roztoku nelze opticky rozlišit jeho složky, neboť velikost rozpuštěných částic je menší než 10−9 m. [1] => [2] => Složka, která má největší relativní zastoupení v roztoku, se obvykle označuje jako '''látka rozpouštějící''', ostatní složky se nazývají '''látky rozpuštěné'''. Rozpuštěné látky s rozpouštědlem nereagují. [3] => [4] => Může dojít k [[Disociace|disociaci]] nebo solvataci rozpuštěné látky, ale tím nedochází ke změně chemických vlastností látky. Rozpouštědlo nebo rozpuštěnou látku je tedy možné z roztoku zase separovat fyzikální cestou. [5] => [6] => Roztoky se nazývají podle rozpouštědla. První část názvu tvoří přídavné jméno odvozené od názvu rozpouštědla se slovem roztok. Druhou část tvoří název rozpouštěné látky v [[Genitiv|druhém pádu]]. Například [[Voda|vodný roztok]] [[Chlorid sodný|chloridu sodného]]. [7] => [8] => == Rozpustnost látek == [9] => [[Rozpustnost]] je hodnota udávající [[Koncentrace (chemie)|koncentraci]] rozpuštěné látky v nasyceném roztoku za daných podmínek ([[teplota]], [[tlak]]). Tyto podmínky je třeba vždy uvádět, neboť rozpustnost se s nimi mění. Rozpustnost se udává různými způsoby, například počet [[Kilogram|gramů]] látky na 100 g rozpouštědla, počet gramů látky na 100 g roztoku, látková koncentrace. [10] => [11] => Pro rozpustnost látek v různých rozpouštědlech platí jednoduché pravidlo: [12] => {{Citace|Podobné se rozpouští v podobném, latinsky Similia similibus dissolvuntur.}} [13] => [[Ion]]tové látky jsou podle tohoto pravidla většinou dobře rozpustné v [[Polární molekula|polárních]] rozpouštědlech, [[Kovalentní vazba|kovalentní]] látky jsou většinou dobře rozpustné v [[Nepolární rozpouštědlo|nepolárních]] rozpouštědlech. [14] => [15] => == Koncentrace roztoků == [16] => [17] => === Nasycenost roztoků === [18] => Látku je možné v příslušném rozpouštědle a za daných podmínek (teploty a tlaku) rozpouštět jen do určité koncentrace rozpuštěné látky. Roztoky podle toho dělíme na: [19] => [20] => * '''Nasycený roztok''' je takový roztok, ve kterém se další množství látky již nerozpouští. Poměr pro nasycení roztoku mezi rozpouštědlem a rozpouštěnou látkou je závislý na teplotě a tlaku prostředí. U většiny pevných látek s rostoucí teplotou roste. Toho se například využívá při výrobě [[krystal]]ických látek, kdy se připraví nasycený roztok o co nejvyšší teplotě (ideálně 100 °C), po ochlazení se vyloučí krystaly. U plynů rozpustnost s rostoucí teplotou klesá a s rostoucím tlakem roste. V teplejší vodě se rozpustí méně [[kyslík]]u, při vyšším tlaku se ve vodě rozpustí více [[Oxid uhličitý|CO2]]. Taky je dobré říct že nasycený roztok je [[de facto]] skoro nemožné získat. Nasycený roztok je spíše teoretický. I když se s označení "nasycený roztok" často používá, jde spíše o nenasycený nebo přesycený roztok který je ale velmi blízko k nasycenému roztoku. [21] => * '''Nenasycený roztok''' je takový roztok, ve kterém je rozpuštěné látky méně, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Příkladem je rozpouštění [[Chlorid sodný|kuchyňské soli]] nebo [[cukr]]u ve [[Voda|vodě]]. Oba roztoky se používají v [[Kuchyně|kuchyni]] a připravují v koncentracích podle potřeby jako nenasycené roztoky. [22] => * '''Přesycený roztok''' je takový roztok, ve kterém je rozpouštěné látky více, než odpovídá rovnovážnému nasycení roztoku. Jde o metastabilní stav a vzniká tak heterogenní směs, tedy roztok a pevná látka. [23] => [24] => === Výpočet koncentrace === [25] => Roztok má v celém svém objemu stejný poměr rozpuštěné látky a rozpouštědla, proto lze přesně určit jeho složení. Složení roztoků neboli koncentraci roztoků podle množství jednotlivých složek lze vyjádřit několika způsoby, nejběžnější jsou: [26] => [27] => * Objemový a [[hmotnostní zlomek]] – poměr rozpouštěné látky k rozpouštědlu (například [[kyselina chlorovodíková]] zředěná vodou v objemovém poměru 1:5 obsahuje 100 ml [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] a 500 ml H2O) [28] => * Objemová a hmotnostní [[Procento|procenta]] – udávají počet dílů rozpuštěné látky ve 100 dílech roztoku (například 5% roztok chloridu sodného obsahuje 5 g NaCl a 95 g H2O) [29] => * [[Molární koncentrace]] – udává počet [[Mol (jednotka)|molů]] rozpuštěné látky v jednom [[Litr|litru]] roztoku (například jednomolární roztok NaCl obsahuje 58,4 g chloridu sodného v jednom litru vody) [30] => [31] => == Skupenství roztoku == [32] => Obvykle se pod pojmem roztok rozumí roztok v kapalném [[skupenství]] a nejčastějším rozpouštědlem je voda. Obecně je však roztok definován jako homogenní směs dvou a více látek v jakémkoli skupenství, například: [33] => [34] => * roztok pevné látky a kapaliny (cukr rozpuštěný ve vodě, sůl rozpuštěná ve vodě) [35] => * roztok dvou kapalin ([[ethanol]] rozpuštěný ve vodě – alkoholické nápoje) [36] => * roztok plynu a kapaliny ([[oxid uhličitý]] ve vodě – šumivé nápoje) [37] => * roztok nejméně dvou plynů (vzduch) [38] => * roztok pevných látek ([[Slitina|slitiny]], například [[bronz]]u) [39] => * roztok všech tří skupenství (slazená [[Minerální voda|minerálka]] – voda, cukr, oxid uhličitý) [40] => [41] => == Odkazy == [42] => === Reference === [43] => {{Překlad|jazyk=en|článek=Solution (chemistry)|revize=1040740129|jazyk2=de|článek2=Lösung (Chemie)|revize2=211887720}} [44] => [45] => === Související články === [46] => * [[heterogenní směs]] [47] => * [[homogenní směs]] [48] => * [[koloid]] [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => * {{Wikislovník|heslo=roztok}} [53] => [54] => {{Autoritní data}} [55] => {{Portály|Chemie}} [56] => [57] => [[Kategorie:Disperzní soustavy]] [] => )
good wiki

Roztok

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chlorid sodný','Slitina','Voda','heterogenní směs','Rozpustnost','Homogenní směs','Disociace','vzduch','Rozpouštědlo','Látka','Polární molekula','bronz'