Array ( [0] => 15483184 [id] => 15483184 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rtuť [uri] => Rtuť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=kovovém prvku|druhý=minerálu|stránka=Rtuť (minerál)}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Hg [4] => | protonové číslo = 80 [5] => | název = Rtuť [6] => | latinsky = hydrargyrum [7] => | nad = [[kadmium|Cd]] [8] => | pod = [[kopernicium|Cn]] [9] => | vlevo = [[zlato]] [10] => | vpravo = [[thallium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7439-97-6 [15] => | skupina = 12 [16] => | perioda = 6 [17] => | blok = d [18] => | obrázek = Pouring_liquid_mercury_bionerd.jpg [19] => | emisní spektrum = [20] => | vzhled = stříbrný kapalný kov [21] => [22] => | relativní atomová hmotnost = 200,59 [23] => | atomový poloměr = 151 pm [24] => | kovalentní poloměr = 132±5 pm [25] => | Van der Waalsův poloměr = 155 pm [26] => | elektronová konfigurace = [Xe] 4f14 5d10 6s2 [27] => | oxidační čísla = 4, 2, 1 [28] => [29] => | skupenství = kapalné [30] => | krystalografická soustava = rhomboedrální [31] => | hustota = 13,534 g·cm−3 [32] => | magnetické chování = diamagnetické [33] => | teplota tání = −38,83 [34] => | teplota varu = 356,73 [35] => | skupenské teplo tání = 2,29 kJ·mol−1 [36] => | skupenské teplo varu = 59,11 kJ·mol−1 [37] => | tlak syté páry = 1 Pa (315 K)
1 kPa (449 K) [38] => | měrná tepelná kapacita = 140 J·kg−1·K−1 (20 °C) [39] => | měrný elektrický odpor = 961 nΩ·m (25 °C) [40] => | tepelná vodivost = 8,30 W·m−1·K−1 (300 K) W⋅m−1⋅K−1 [41] => [42] => | elektronegativita = 2,00 [43] => | ionizační energie = 1007,1 kJ·mol−1 [44] => | ionizační energie2 = 1810 kJ·mol−1 [45] => | ionizační energie3 = 3300 kJ·mol−1 [46] => [47] => | R-věty = {{R|61}} {{R|26}} {{R|48/23}} {{R|50/53}} [48] => | S-věty = {{S|53}} {{S|45}} {{S|60}} {{S|61}} [49] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS06}}{{GHS08}}{{GHS09}}{{Citace elektronického periodika | titul = Mercury | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23931 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [50] => }} [51] => '''Rtuť''' ([[symbol prvku|chemická značka]] '''Hg''', {{vjazyce|la}} ''hydrargyrum''), přezdívaná '''živé stříbro''',{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Dobývání rtuti v Čechách [53] => | jméno = Dalibor [54] => | příjmení = Velebil [55] => | periodikum = Muzeum 3000 [56] => | url = http://muzeum3000.nm.cz/veda/dobyvani-rtuti-v-cechach [57] => | datum přístupu = 2021-04-12 [58] => | datum vydání = 08. 11. 2013 [59] => }} je těžký, [[jed|toxický]] [[kovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást [[slitina|slitin]] ([[amalgámy|amalgámů]]) a jako náplň různých přístrojů ([[teploměr]]y, [[barometr]]y). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek [[kapalina|kapalný]]. Rtuť je [[Jedovatost|jedovatá]] [60] => {{Citace elektronické monografie [61] => | vydavatel = National Center for Biotechnology Information [62] => | titul = Mercury, element summary [63] => | kapitola = Uses [64] => | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/element/Mercury [65] => | datum přístupu = 2021-04-12 [66] => }} [67] => , některé [[Chemická sloučenina|sloučeniny]] rtuti se řadí mezi velice [[toxické látky]]. [68] => {{Citace elektronické monografie [69] => | vydavatel = National Center for Biotechnology Information [70] => | titul = Dimethylmercury, compound summary [71] => | kapitola = Toxicity [72] => | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/11645#x291 [73] => | datum přístupu = 2021-04-12 [74] => }} [75] => [76] => [77] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [78] => [[Soubor:Pound-coin-floating-in-mercury.jpg|náhled|vlevo|[[Libra šterlinků|Librová mince]] (hustota ~7,6 g/cm3) plave na rtuti díky kombinaci [[vztlak|vztlakové síly]] a [[povrchové napětí|povrchového napětí]].]] [79] => Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně [[hustota|těžká]] a dobře vede [[elektrický proud]]. Je [[Supravodiče|supravodičem]] 1. typu, a to za teplot pod 4,154 [[Kelvin|K]] (Hg – α) a 3,949 K (Hg – β). Patří mezi [[přechodné kovy]], které mají [[Valenční elektron|valenční elektrony]] v d-sféře. Ve [[Chemická sloučenina|sloučeninách]] se vyskytuje v [[Valence (chemie)|mocenství]] Hg+ ([[Chemická vazba|kovalentní vazba]] rtuť–rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám [[stříbro|stříbrným]], zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny [[měď]]naté. [80] => [81] => Rtuť je méně reaktivní než [[zinek]] a [[kadmium]], dobře se rozpouští v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] za vývoje [[oxidy|oxidů]] [[dusík]]u.{{Citace monografie [82] => | příjmení = Housecroft [83] => | jméno = Catherine [84] => | příjmení2 = Sharpe [85] => | jméno2 = Alan [86] => | titul = Anorganická chemie [87] => | vydání = 1 [88] => | vydavatel = VŠCHT [89] => | místo = Praha [90] => | rok vydání = 2014 [91] => | počet stran = 1119 [92] => | strany = 820–823 [93] => | isbn = 978-0273-74275-3 [94] => }} Na [[vzduch]]u je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární [[síra|sírou]] a [[halogeny]]. [95] => [96] => S některými kovy tvoří rtuť kapalné i pevné [[Slitina|slitiny]] – [[amalgámy]]. Zvláště snadno vzniká amalgám [[zlato|zlata]] a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem [[alchymie|alchymistů]], kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. [[transmutace]].{{Citace elektronického periodika [97] => | titul = Nová alchymie [98] => | periodikum = vesmir.cz [99] => | url = https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/06/ [100] => | datum přístupu = 2023-04-04 [101] => }} [102] => [103] => == Výskyt a výroba == [104] => [[Soubor:Cinnabar.jpg|vlevo|náhled|Ruda rtuti – rumělka neboli cinabarit, HgS]] [105] => V [[zemská kůra|zemské kůře]] je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/[[kilogram|kg]]. I v mořské [[voda|vodě]] je její [[Koncentrace (chemie)|koncentrace]] téměř na hranici měřitelnosti – 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve [[vesmír]]u připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 [[miliarda|miliard]] [[atom]]ů [[vodík]]u. [106] => [107] => V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však [[sulfid rtuťnatý]], HgS, česky ''rumělka'' neboli [[cinabarit]]. Největší světová ložiska tohoto [[Minerál|nerostu]] se nacházejí ve [[Španělsko|Španělsku]], [[Slovinsko|Slovinsku]], [[Itálie|Itálii]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Rusko|Rusku]]. [108] => [109] => Výroba rtuti z rumělky spočívá v jejím pražení za přístupu vzduchu podle rovnice: [110] => : HgS + O2 → Hg + SO2 [111] => [112] => Další možností získání elementární rtuti ze sulfidických rud je její [[redoxní reakce|redukce]] kovovým [[železo|železem]] nebo pražení rudy s přídavky [[Oxid vápenatý|oxidu vápenatého]], kde probíhá následující reakce: [113] => [114] => : 4 HgS + 4 CaO → 4 Hg + 3 CaS + CaSO4 [115] => [116] => Vzniklé rtuťové páry jsou ochlazovány, dochází k jejich kondenzaci a produktem je poměrně velmi čistá kovová rtuť. Proces [[destilace]] rtuti je i spolehlivým způsobem jejího čištění a rafinace. [117] => [118] => Průmyslové využití rtuti přináší vážné ekologické, zdravotní a společenské problémy. [[Evropská unie]] proto přijala strategii eliminace rtuti (které předcházela roku 2002 zpráva Evropské komise), která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady.[[Miroslav Šuta]]: [http://ihned.cz/2-16480620-000000_d-ff Evropská strategie eliminace rtuti] {{Wayback|url=http://ihned.cz/2-16480620-000000_d-ff |date=20090910010258 }}, Odpady, 14.7.2005 Z celosvětového hlediska se roku 2009 začala připravovat a roku 2013 podepsala [[Minamatská úmluva o rtuti]] (ČR ji ratifikovalo roku 2017). [119] => [120] => Roku 2022 byla Čína hlavní producent rtuti dodávající 91 % (2000 z 2200 tun), následována Tádžikistánem (120 tun), Mexikem (40 tun), Peru (30 tun) a Norskem (20 tun).Sheaffer, Kristin N. (2023) [https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2023/mcs2023-mercury.pdf Mercury]. USGS V 19. století měla Čína podíl 20 %.{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = Researchers estimate anthropogenic mercury emissions from 1500 to 1900 [122] => | url = https://phys.org/news/2023-08-anthropogenic-mercury-emissions.html [123] => | datum_přístupu = 2023-08-18 [124] => }} [125] => [126] => == Využití == [127] => [[Soubor:Amalgam.jpg|vpravo|300px|náhled|Dentální amalgám v praxi]] [128] => Nejvýznamnější uplatnění v praxi má rtuť ve formě svých slitin s jinými kovy – amalgámy. Ochotně je vytváří s [[Zlato|Au]], [[Stříbro|Ag]], [[Měď|Cu]], [[Zinek|Zn]], [[Kadmium|Cd]], [[Sodík|Na]], naopak s železnými kovy jako jsou [[Železo|Fe]], [[Nikl|Ni]] a [[Kobalt|Co]] nevznikají vůbec. [129] => [130] => === Dentální amalgámy === [131] => V běžném životě se nejčastěji vyskytují ''amalgámy dentální'', používané v ''zubním lékařství'' jako velmi odolná výplň zubu po odstranění [[zubní kaz|zubního kazu]]. Již přes 100 let se používají amalgámy, které vzniknou smísením rtuti se slitinou [[stříbro|stříbra]], [[měď|mědi]] a [[cín]]u.{{Citace elektronického periodika [132] => | titul = Je ošetření zubu amalgámem bezpečné? {{!}} MT {{!}} Beneš & Michl [133] => | periodikum = www.tribune.cz [134] => | url = https://www.tribune.cz/archiv/je-osetreni-zubu-amalgamem-bezpecne/ [135] => | jazyk = cs [136] => | datum přístupu = 2023-04-04 [137] => }} Poměr posledních tří prvků se liší podle jednotlivých výrobců a obchodních značek, ale obvykle je výsledný amalgám tvořen přibližně stejným váhovým množstvím rtuti jako sumy zbývajících kovových prvků. [138] => [139] => Dentální amalgám musí splňovat řadu přísných kritérií: [140] => # Rychlost tuhnutí musí být taková, aby lékař měl dostatek času plombu do zubu správně zasadit a mechanicky upravit, současně by však již po hodině až dvou měla být natolik tvrdá, že ji pacient může používat (kousat na ošetřený zub). Celkově amalgám tvrdne po dobu přibližně 24 hodin. [141] => # Během tvrdnutí nesmí docházet k velkým rozměrovým změnám amalgámu – při expanzi by hrozilo roztržení zubu, při zmenšení objemu by plomba vypadávala. [142] => # Amalgám musí být co nejvíce chemicky odolný vůči prostředí v lidských ústech, aby nedocházelo k uvolňování rtuti a zbylých kovů do organismu. [143] => [144] => Přestože se používá amalgám v dentální medicíně stále méně a je nahrazován různými plastickými [[polymer]]y, jsou jeho mechanické vlastnosti stále nejlepší ze všech zubních výplní{{Doplňte zdroj|důkaz nebo srovnání}}. Proto jej většina zubních lékařů používá především k výplním stoliček, kde nevadí jeho estetická nevzhlednost (tmavá barva), ale plně se uplatní jeho tvrdost a dlouhodobá mechanická odolnost. [145] => [146] => === Další amalgámy === [147] => Další amalgám se prakticky sporadicky využívá při ''amalgamaci [[zlato|zlata]] při jeho těžbě z rud'' o vysoké kovnatosti. Jemně rozdrcená hornina se kontaktuje s kovovou rtutí a zlato prakticky kompletně přejde do kapalného amalgámu. Po oddělení od horniny se rtuť oddestiluje a vrací zpět do procesu, získané zlato se pak dále rafinuje. Velkým problémem tohoto způsobu těžby je fakt, že kompletní oddělení rtuti od zbytkové hlušiny je prakticky nemožné a dochází tak ke kontaminaci životního prostředí vysoce toxickou rtutí. [148] => [149] => Sodíkový amalgám vznikající při [[elektrolýza|elektrolýze]] [[Chlorid sodný|chloridu sodného]] s použitím rtuťové [[katoda|katody]] se dále používá k ''výrobě [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]]'' reakcí s vodou. Podstatná část ekologické havárie pří záplavách v roce [[2002]] ve Spolaně [[Neratovice]] byla způsobená zatopením provozu elektrolýzy a následnou kontaminací labské vody rtutí. [150] => [151] => === Fyzikální přístroje === [152] => [[Soubor:Mercury switch.jpg|náhled|Polohový rtuťový spínač]] [153] => [[Soubor:Leuchtstofflampen-chtaube050409.jpg|náhled|Různé typy zářivek]] [154] => Elementární rtuť se používá jako náplň různých jednoduchých fyzikálních přístrojů – ''[[teploměr]]ů a [[barometr|tlakoměrů]]'' na měření [[atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]. Ještě v nedávné době bylo zvykem udávat atmosférický tlak v mm rtuťového sloupce, přičemž normální tlak měl hodnotu 760 mm Hg. Dobré elektrické vodivosti a tekutosti rtuti i za pokojových teplot se občas využívá ke konstrukci polohových spínačů elektrického proudu (v žargonu ''prasátek''). [155] => [156] => Evropská unie výrobu rtuťových teploměrů zakázala.[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:257:0013:0015:CS:PDF Evropská směrnice 2007/51/ES zakazující mimo jiné použití rtuti v lékařských přístrojích] Ve Spojených státech amerických se od roku 2011 přestávají kalibrovat.{{en}} [http://www.physorg.com/news/2011-02-era-nist-cease-calibrating-mercury.html End of an era: NIST to cease calibrating mercury thermometers] [157] => [158] => === Výbojky a zářivky === [159] => Elektrický výboj v prostředí rtuťových par s nízkým tlakem spolu s různými inertními plyny vyvolává silné světelné vyzařování v ultrafialové oblasti spektra. To se v [[luminofor]]u naneseném na vnitřním povrchu mění ve viditelné záření. Slouží tak při ''výrobě osvětlovacích těles'' s vyšší světelnou účinností, než klasické žárovky s [[wolfram]]ovým vláknem. Zářivkové trubice tak obsahují malé množství rtuti a je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jejich likvidaci. [160] => [161] => === Polarografie === [162] => ''Elektrochemická analytická technika – [[polarografie]]'' je založena na měření intenzity elektrického proudu mezi rtuťovou kapkovou a referenční [[elektroda|elektrodou]] v závislosti na elektrickém potenciálu, vloženém na tyto elektrody. Při měření se obě elektrody ponoří do analyzovaného roztoku a zaznamenává se intenzita proudu procházejícího mezi elektrodami při plynulé změně potenciálu. Analyzované ionty obsažené v roztoku se postupně redukují podle svého [[redoxní potenciál|redoxního potenciálu]] a intenzita dosaženého proudu (limitní difuzní proud) je mírou koncentrace měřené látky. [163] => [164] => Za objev a rozvoj využití polarografické metody v [[analytická chemie|analytické chemii]] získal akademik ''[[Jaroslav Heyrovský]]'' v roce [[1959]] [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]]. [165] => [166] => V současné době existuje v analytické elektrochemii celá řada technik, které využívají polarografického principu, nahrazují však rtuťovou kapkovou elektrodu jinými typy elektrod (rotující disková elektroda) nebo modifikují různým způsobem elektrický potenciál vložený na měrné elektrody (diferenční pulsní voltametrie). [167] => [168] => === Vakcíny === [169] => Historicky vakcíny obsahovaly stopové množství rtuti ve sloučenině zvané [[thiomersal]]. Její přítomnost zabraňovala jednak množení bakterií, ale hlavně likvidovala případné aktivní zbytky virů (účinně likvidovala [[hepatitida|hepatitidu]] typu B, [[meningitida|meningitidu]], [[tetanus]], [[dětská obrna|viry dětské obrny]] a mnoho dalších). Jelikož některé studie ukazovaly na možnou toxicitu této látky, bylo na začátku 90. let její použití zakázáno ve Spojených státech amerických, zemích Evropské unie a v dalších zemích.{{cite journal |journal= Drug Saf |year=2005 |volume=28 |issue=2 |pages=89–101 |title= Thiomersal in vaccines: balancing the risk of adverse effects with the risk of vaccine-preventable disease |author= Bigham M, Copes R |pmid=15691220 |doi= 10.2165/00002018-200528020-00001}} [170] => [171] => Historie používání této látky vedlo v posledních letech ke vzniku velké paniky okolo očkování. Vzniklo mnoho knih na toto téma, autoři často citují některé studie, které tvrdí, že podávání těchto látek vede k vývoji autismu.[http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=168003 Vakcinace a autismus]{{Nedostupný zdroj}}, Zdravotnické noviny, 32/2005 Autoři však mnohdy vůbec neuvádějí fakt, že přidávání této látky do vakcín je v současné době již zakázáno. [172] => [173] => === Výroba chlóru === [174] => Velkého množství kovové rtuti se dříve používalo v chemickém průmyslu v zařízeních pro [[elektrolýza|elektrolytickou]] výrobu [[chlor]]u. Tato zařízení jsou energeticky náročná a jsou také významným zdrojem znečištění životního prostředí rtutí, a proto jsou postupně nahrazována modernější membránovou technologií. Poslední zařízení tohoto typu v Česku provozované ve [[Spolana|Spolaně Neratovice]] bylo odstaveno koncem roku 2017.{{Citace elektronické monografie [175] => | jméno1 = Životní prostředí [176] => | url = https://www.spolana.cz/CZ/ZodpovednaFirma/Zivotni-Prostredi/Stranky/default.aspx [177] => | vydavatel = SPOLANA s.r.o. [178] => | datum_přístupu = 2021-11-20 [179] => }} [180] => [181] => == Sloučeniny == [182] => Prakticky se lze setkat s dvěma řadami sloučenin rtuti: Hg+ a Hg2+. Oba typy jsou prakticky stejně stálé, vyznačují se však podstatně odlišnými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. [183] => [184] => === Sloučeniny Hg+ === [185] => Svým chemickým chováním připomínají stříbrné soli. V těchto sloučeninách rtuť dvojvazná (–Hg–Hg–). [186] => [187] => Typický je příklad nejdůležitější rtuťné sloučeniny – [[chlorid rtuťný|chloridu rtuťného]], ''kalomelu'' Hg2Cl2. Je to bílá krystalická látka velmi málo rozpustná ve vodě stejně jako [[chlorid stříbrný|AgCl]]. Je sice toxický jako všechny soli rtuti, ale vzhledem k nízké rozpustnosti se jen velmi obtížně může dostat z trávicího traktu do krevního řečiště. V dřívějších dobách byl dokonce medicínsky využíván jako [[laxativum|projímadlo]]. [188] => [189] => Značný význam má však kalomel v [[analytická chemie|analytické chemii]]. V elektrochemii je prakticky nejvíce používanou [[referenční elektroda|referenční elektrodou]] kalomelová elektroda, jejíž potenciál je prakticky neměnný a je dán pouze velmi nízkou, ale stálou, koncentrací [[ion]]tů Hg{{su|b=2|p=2+}} uvolněných z kalomelu v roztoku [[chlorid draselný|chloridu draselného]] (KCl). [190] => [191] => Na přípravu roztoku rtuťné soli se používá [[dusičnan rtuťný]] (Hg2(NO3)2), přičemž na dno roztoku se dává kapka kovové rtuti, aby nedocházelo k nežádoucím redoxním dějům. [192] => [193] => Další uplatnění nalézá kalomel v [[Gravimetrie (chemie)|gravimetrické]] analýze [[Platinová skupina|platinových kovů]], kde působí jako selektivní redukční činidlo. Podle podmínek reakce ([[teplota]] roztoku, [[pH|kyselost]]) redukuje přídavek kalomelu různé skupiny drahých kovů jako [[platina]], [[rhodium]] a [[iridium]]. [194] => [195] => === Sloučeniny Hg2+ === [196] => [[Soubor:Minamata memorial (1).jpg|náhled|vpravo|250px|Památník obětem v japonské Minamatě]] [197] => Svým chemickým chováním připomínají měďnaté soli. [198] => [199] => Poměrně významný je ''[[chlorid rtuťnatý]]'' (HgCl2, ''sublimát''). Tato sloučenina je ve vodě velmi dobře rozpustná a současně ''mimořádně toxická''. Spíše pro zajímavost lze uvést, že HgCl2 v roztoku prakticky vůbec [[disociace|nedisociuje]] jako běžné iontové soli, ale v roztoku se nacházejí pouze [[solvatace|solvatované molekuly]] HgCl2. [200] => [201] => Sublimát byl dříve používán jako součást [[rodenticid|jedů na hlodavce]] a k [[moření]] obilí, kdy byla ta část obilí, která byla určena pro setí na příští rok, napuštěna roztokem sublimátu a tak chráněna před hlodavci. Občas však docházelo k tragickým omylům, kdy se takto ošetřené obilí dostalo do mlýna a pak sloužilo ke konzumaci v pečivu. [202] => [203] => [[Sulfid rtuťnatý]] (HgS) je jako rumělka nejen nejvýznamnějším přírodním zdrojem rtuti, ale i od pradávna používaným barvířským [[pigment]]em. Kromě využití v malířství byl například ve [[starověký Egypt|starověkém Egyptě]] přidávám i do líčidel a jiných kosmetických přípravků. [204] => [205] => [[Fulminát rtuťnatý]] (Hg(ONC)2) je znám jako ''třaskavá rtuť''. Tato sloučenina slouží k výrobě velmi často používaných [[pyrotechnika|pyrotechnických]] [[rozbuška|rozbušek]]. Je velmi citlivý na zvýšení teploty (například třením nebo úderem), ale za normálních podmínek je zcela stabilní. [206] => [207] => ''[[Dimethylrtuť]]'' (Hg(CH3)2) je kapalná látka, která vzniká ze sloučenin rtuti za anaerobních podmínek působením mikroorganizmů. Má podobný bod varu jako voda, je ve vodě rozpustná, ale také je [[lipofilie|lipofilní]]. Asi nejznámější otrava dimethylrtutí se stala v japonské zátoce [[Minamata]], kde byly tisíce postižených.[http://www.irz.cz/latky/rtut_a_sl Látka: Rtuť a sloučeniny (jako Hg)] {{Wayback|url=http://www.irz.cz/latky/rtut_a_sl |date=20080531061557 }}, [[Integrovaný registr znečišťování]][http://www.american.edu/TED/MINAMATA.HTM TED Case Studies – Minamata Disaster] [208] => [209] => == Zdravotní rizika == [210] => Rtuť patří mezi prvky, jejichž vliv na zdravotní stav lidského organismu je jednoznačně negativní. Je [[kumulace jedu|kumulativním]] [[jed]]em, stejně jako podobně se chovající [[kadmium]]. Z organismu se vylučuje jen velmi pozvolna a obtížně, jeho většina se přitom koncentruje především v [[ledvina|ledvinách]] a v menší míře i v [[játra|játrech]] a [[slezina|slezině]]. Bylo prokázáno, že rtuť může v ledvinách setrvat až desítky let. Právě ty jsou při chronické otravě rtutí nejvíce ohroženy. [211] => [212] => Projevy chronické otravy bývají často nespecifické – od studených končetin, vypadávání vlasů, přes zažívací poruchy, různé neurologické a psychické potíže až po závažné stavy jako např. chudokrevnost, léčbě odporující chronická [[candidóza]], revmatické choroby či onemocnění [[ledvina|ledvin]]. Při jednorázové vysoké dávce rtuti se dostavují bolesti břicha, průjmy a zvracení. [213] => [214] => Do organismu se rtuť dostává především dvěma cestami – v potravě a dýcháním. Z potravin jsou rizikovým faktorem především vnitřnosti (játra, ledviny) nebo ryby, které byly kontaminovány rtutí při svém růstu. Rizikové mohou být i zemědělské plodiny, pěstované na půdě zamořené rtuťnatými sloučeninami ať již z průmyslových zdrojů nebo nevhodně použitými přípravky k hubení zemědělských škůdců. [215] => [216] => Elementární rtuť je zdraví člověka nebezpečná zejména v případě vdechování jejích par. I proto se doporučuje přechovávat v laboratoři rtuť, kterou nelze uzavřít do utěsněné nádoby (např. polarografické rezervoáry), překrytou vrstvou destilované vody. Kritickým orgánem při akutním vystavení parám rtuti jsou plíce. Vzniká [[erozivní bronchitida]] a postižený člověk může dokonce zemřít na respirační selhání. Poškození dýchacího ústrojí mohou být provázeny také příznaky poškození centrálního nervového systému.Vladimír Bencko, Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], {{ISBN|80-7169-150-X}} Páry elementární rtuti totiž snadno pronikají do nervové soustavy za hematoencefalickou bariéru díky své rozpustnosti v tucích.Pavel Urban: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY NEUROTOXICITY RTUTI Neurol. pro praxi, 2006; 5: 251–253 Proto také vyškolení odborníci větší množství rozlité rtuti odstraňují v protichemických oblecích vybavených dýchacími přístroji.[http://www.hasicibm.cz/zasah10/zasah10.html Vylitá rtuť na ulici Masarykova] {{Wayback|url=http://www.hasicibm.cz/zasah10/zasah10.html |date=20050218002509 }}, 23.1.2002 [217] => [218] => Zvláště nebezpečné jsou [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]] rtuti, které se mohou snadno dostat do živých tkání a to například i pouhým stykem s pokožkou. Tyto sloučeniny se mohou dostávat do životního prostředí např. rozkladem různých organických sloučenin s obsahem rtuti nebo i metabolickými pochody mikroorganizmů při styku s rtutí. Nejčastěji uváděným příkladem je [[dimethylrtuť]], (CH3)-Hg-(CH3), kde je jako smrtelná dávka pro dospělého člověka uváděno již 0,1 ml této kapalné substance. [219] => [220] => Sporná je otázka dlouhodobého působení amalgámových zubních plomb, které někteří lékaři považují za zcela neškodné, jiní upozorňují na [[glomerulopatie]] a [[autoimunitní onemocnění]], které byly ve vztahu k expozici rtuti popsány.Milan Tuček, [[Vladimír Bencko]], Svatopluk Krýsl: [http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2007_12_1038-1044.pdf ZDRAVOTNÍ RIZIKA RTUTI ZE ZUBNÍCH AMALGÁMŮ] Chem. Listy 101, 1038–1044 (2007) Popisované hypersenzitivní reakce na rtuť se vyznačují celkovými příznaky, vyrážkou na tváři, na krku a v místech ohybu končetin (flexní rýhy) končetin několik hodin po kontaktu. Zaznamenáno bylo [221] => i nespecifické poškození v ústech zvané [[lichen ruber planus]]. Problematický je však především osud rtuti, která se uvolňuje do atmosféry při zpopelňování těchto osob v krematoriích, což je stále častější způsob pohřbu. Evropané mají v ústech více než 1 100 tun rtuti a každý rok končí jen v zemích EU asi 30 tun rtuti ze zubních amalgámů v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun v ovzduší.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/22884/Dam-ci-nedam-si-amalgam.html Dám či nedám (si) amalgám?] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/22884/Dam-ci-nedam-si-amalgam.html |date=20090909071909 }}, respekt.cz, 24. leden 2008 [222] => [223] => ''Toxicita'' jednotlivých sloučenin je závislá především na jejich rozpustnosti ve vodě. Z tohoto pohledu jsou nejvíce rizikové sloučeniny dvojmocné rtuti Hg2+, které jsou, nebo spíše bývaly, užívány jako jedy na hubení hlodavců a jiných zemědělských škůdců. [224] => [225] => Nebezpečnost elementární rtuti při požití je nízká. Vstřebává se cca 0,01 % požité rtuti a pokud rtuť nesetrvá v trávicím traktu delší dobu nebo není požívána dlouhodobě, nemá zřejmě žádné toxické účinky.[http://www.inchem.org/documents/ukpids/ukpids/ukpid27.htm MERCURY – MONOGRAPH FOR UKPID] [226] => [227] => Minimální škodlivost elementární rtuti dokazuje kuriózní příklad nepovedené sebevraždy, kdy si potenciální sebevrah vstříkl injekčně několik mililitrů rtuti do žíly. Protože [[pH]] lidské [[krev|krve]] nedovoluje rozpouštění kovové rtuti, nestalo se naprosto nic. Rtuť nakonec skončila v [[srdce|srdci]] „sebevraha“ a on s ní žil ještě řadu let. [228] => [229] => Nejtoxičtější je rtuť ve formě organosloučenin (methylrtuť). V této podobě se nachází v rybách a organismus je schopen ji přijmout téměř ze sta procent.{{Doplňte zdroj|téměř ze 100 procent}} Způsobuje neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižuje reprodukční schopnosti, prochází placentou a způsobuje psychomotorické poškození plodu. [230] => [231] => == Ekologická rizika == [232] => Rtuť vypuštěná do životního prostředí představuje vážné riziko. Je schopna putovat na velké vzdálenosti a kontaminovat vodu a půdu i tisíce kilometrů daleko od zdroje znečištění. V Evropě se daří snižovat znečištění rtutí, ale její vypouštěné množství stále zůstává příliš velké.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/34470/Znecisteni-rtuti-a-olovem-zustava-vaznym-problemem-Evropy.html Znečištění rtutí a olovem zůstává vážným problémem Evropy] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/34470/Znecisteni-rtuti-a-olovem-zustava-vaznym-problemem-Evropy.html |date=20090305101136 }}, respekt.cz, 5. května 2008 Vážná ohrožení životního prostředí v současnosti představuje zejména používání kovové rtuti pro těžbu zlata, např. v Mongolsku,{{Citace elektronického periodika [233] => | příjmení = [234] => | jméno = [235] => | titul = Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů [236] => | periodikum = Aktuálně.cz [237] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [238] => | vydavatel = Economia [239] => | odkaz na vydavatele = Economia [240] => | url = https://magazin.aktualne.cz/mongolska-zlata-horecka-nici-reky-i-zivot-nomadu/r~i:article:620626/ [241] => | datum vydání = 2008-11-08 [242] => | jazyk = cs [243] => | datum přístupu = 2019-03-19 [244] => }} Indonésii,{{Citace monografie [245] => | příjmení = Ismawati [246] => | jméno = Yuyun [247] => | příjmení2 = Petrlik [248] => | jméno2 = Jindrich [249] => | odkaz na autora2 = Jindřich Petrlík [250] => | příjmení3 = DiGangi [251] => | jméno3 = Joseph [252] => | titul = Mercury Hotspots in Indonesia: ASGM sites: Poboya and Sekotong in Indonesia. IPEN Mercury-Free Campaign Report [253] => | url = https://www.researchgate.net/publication/315459080_Mercury_Hotspots_in_Indonesia [254] => | vydání = 1 [255] => | vydavatel = BaliFokus Foundation; IPEN; Arnika [256] => | místo = Denpasar [257] => | rok vydání = 2013 [258] => | počet stran = 18 [259] => | doi = 10.13140/RG.2.2.26150.73282 [260] => }} v jižní Americe{{Citace monografie [261] => | příjmení = Gonzalez [262] => | jméno = Susana [263] => | příjmení2 = Paredes [264] => | jméno2 = Mario [265] => | příjmení3 = Petrlik [266] => | jméno3 = Jindrich [267] => | odkaz na autora3 = Jindřich Petrlík [268] => | titul = ASGM and LSGM Site: Paso Yobái in Paraguay ASGM and LSGM site: Paso Yobái in Paraguay [269] => | url = https://www.researchgate.net/publication/324133214_ASGM_and_LSGM_Site_Paso_Yobai_in_Paraguay_ASGM_and_LSGM_site_Paso_Yobai_in_Paraguay [270] => | vydání = 1 [271] => | vydavatel = Alter Vida; Arnika; IPEN [272] => | místo = Asinción [273] => | rok vydání = 2013 [274] => | počet stran = 7 [275] => | doi = 10.13140/RG.2.2.12943.69282 [276] => }} nebo v Africe.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/23370/Jak-se-taky-rodi-zlato.html Jak se (taky) rodí zlato] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/23370/Jak-se-taky-rodi-zlato.html |date=20080607061026 }}, respekt.cz, 29. ledna 2008 Převážně řekami se pak dostává do oceánů.https://phys.org/news/2021-08-rivers-largest-global-source-mercury.html - Rivers are largest global source of mercury in oceans Tam se dostává do masa ryb, ale minimálně od roku 1971 se koncentrace rtuti v rybách nemění.{{Citace elektronického periodika [277] => | titul = Mercury levels in tuna remain nearly unchanged since 1971, study says [278] => | url = https://phys.org/news/2024-02-mercury-tuna-unchanged.html [279] => | datum_přístupu = 2024-02-21 [280] => }} [281] => [282] => === RoHS === [283] => Vzhledem k její nebezpečnosti je omezeno používání rtuti v některých elektronických a elektrických zařízeních směrnicí [[RoHS]] spolu s [[Olovo|olovem]], [[Kadmium|kadmiem]] a dalšími látkami.[[Miroslav Šuta]]: ''[http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich Zákaz některých chemikálií v nových spotřebičích] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-19260680-000000_d-zakaz-nekterych-chemikalii-v-novych-spotrebicich |date=20110524125439 }}'', Odpady, 9/2006 [284] => [285] => == Odkazy == [286] => [287] => === Reference === [288] => [289] => [290] => === Literatura === [291] => * Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. [[2002]]. {{ISBN|80-7080-504-8}} ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze]) [292] => * Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků II. 1. vyd. [[1993]]. {{ISBN|80-85427-38-9}} [293] => * [[Vladimír Bencko]], Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], {{ISBN|80-7169-150-X}} [294] => * Handbook on the Toxicology of Metals, vol. II., 1986 [295] => * Beneš, J. a kol.: Životní prostředí České republiky. Ročenka 1992, MŽP ČR a ČEú, Praha 1993 [296] => * J. Píša: Narušení reprodukčních procesů působením kadmia, olova a rtuti. in: J. Cibulka a kol. Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Akademia Praha , 1991 [297] => * H. Pohunková, H. Reisnerová: Vliv olova, kadmia a rtuti na změny ve tkáních a orgánech suchozemských živočichů.in: Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Academia Praha, 1991. [298] => [299] => === Externí odkazy === [300] => * {{Commonscat}} [301] => * {{Wikislovník|heslo=rtuť}} [302] => * {{cs}} Pavel Urban: [http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=1616 Aktuální problémy neurotoxicity rtuti], Neurológia pre prax, 5/2006 (PDF) [303] => * {{cs}} [[Český rozhlas]] – Leonardo: [http://www.rozhlas.cz/leonardo/magaziny/_zprava/188558 Kauza amalgám] – amalgámová výplň zubů, 6.9.2005 [304] => * {{cs}} [[Zbyněk Mlčoch]]: [https://web.archive.org/web/20090105095635/http://www.zbynekmlcoch.cz/info/ostatni_obory/otrava_intoxikace_rtuti_priznaky_projevy_lecba_prevence_amalgam.html Otrava (intoxikace) rtutí – příznaky, projevy, léčba, prevence, amalgám] [305] => * (česky) [https://www.arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/mercury Rtuť v databázi toxických látek na webu Arniky] [306] => * {{en}} [[Agentura pro ochranu životního prostředí|Environmental Protection Agency]]: [http://www.epa.gov/mercury/spills/index.htm Mercury – Spills, Disposal and Site Cleanup] [307] => * {{en}} Environmental Protection Agency: [http://www.epa.gov/hpvis/rbp/Mercury_RBP_10.31.08_FINAL.pdf Initial Risk-Based Prioritization of Mercury in Certain Products] (PDF) [308] => * {{en}} [[Program OSN pro životní prostředí|UNEP]]: [https://web.archive.org/web/20090901040131/http://www.chem.unep.ch/mercury/partnerships/new_partnership.htm UNEP Global Mercury Partnership] [309] => [310] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [311] => {{Autoritní data}} [312] => {{Portály|Chemie}} [313] => [314] => [[Kategorie:Rtuť| ]] [315] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [316] => [[Kategorie:Kovy]] [317] => [[Kategorie:Jedy]] [318] => [[Kategorie:Polutanty]] [319] => [[Kategorie:Endokrinní disruptory]] [320] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Rtuť

Rtuť (chemická značka Hg, hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kadmium','zlato','barometr','Chemická sloučenina','amalgámy','elektrolýza','Kadmium','stříbro','teploměr','2002','měď','analytická chemie'

2002

Amalgámy

Barometr

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Kadmium

Měď

Stříbro

Teploměr

Zlato

Zlato je chemický prvek a vzácný kov.