Array ( [0] => 14673812 [id] => 14673812 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rusíni [uri] => Rusíni [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku. Jsou považováni za slovanský národ s vlastní kulturou a jazykem, který se blíží běloruštině a ukrajinštině. V minulosti byli Rusíni součástí Rakouska-Uherska a jejich území bylo po první světové válce rozděleno mezi několik států. Během druhé světové války byli Rusíni pronásledováni a zabíjeni zejména nacisty a NKVD. Po válce se mnoho Rusínů přestěhovalo do západní Evropy a Ameriky. Od konce 20. století se Rusíni snaží o uznání svého národa a kultury, a usilují o autonomii nebo vlastní stát. [oai] => Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku. Jsou považováni za slovanský národ s vlastní kulturou a jazykem, který se blíží běloruštině a ukrajinštině. V minulosti byli Rusíni součástí Rakouska-Uherska a jejich území bylo po první světové válce rozděleno mezi několik států. Během druhé světové války byli Rusíni pronásledováni a zabíjeni zejména nacisty a NKVD. Po válce se mnoho Rusínů přestěhovalo do západní Evropy a Ameriky. Od konce 20. století se Rusíni snaží o uznání svého národa a kultury, a usilují o autonomii nebo vlastní stát. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Rusíni [2] => | obrázek = Carpatho-Rusyn sub-groups - Presov area Lemkos (left side) and Przemyśl area Ukrainians in original goral folk-costumes..jpg [3] => | popisek = [4] => | populace = [5] => | region1 = {{Vlajka a název|Slovensko}} [6] => | pop1 = 63 510 [7] => | ref1 = [https://www.scitanie.sk/ Permanently resident population by nationality and by regions and districts] {{Wayback|url=https://www.scitanie.sk/ |date=20120417151247 }} - Population and Housing Census 2021, Statistical Office of the [[Slovensko|Slovak Republic]] [8] => | region2 = {{Vlajka a název|Srbsko}} [9] => | pop2 = 15 626 [10] => | ref2 = {{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/popis.htm |datum přístupu=22-10-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110424122436/http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/popis.htm |datum archivace=24-04-2011 |nedostupné=ano }} [11] => | region3 = {{Vlajka a název|Polsko}} [12] => | pop3 = 11 900 [13] => | ref3 = ''[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_ludnosc_stan_str_dem_spo_NSP2011.pdf Ludność. Stan i struktura demograficzno=społeczna]''. [14] => | region4 = {{Vlajka a název|Ukrajina}} [15] => | pop4 = 10 183 [16] => | ref4 = [http://2001.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul2/select_5/?botton=cens_db&box=5.5W&k_t=00&p=0&rz=1_1&rz_b=2_1 &n_page=1 Чисельність осіб окремих етнографічних груп украінського етносу та їх рідна мова
за підсумками Всеукраїнського перепису населення 2001 року]. The higher figure is an estimate based on the proportions of local-born ethnic "Ukrainians" living in relevant West-Ukrainian oblasts; the Dolinyan, Boyko and Hutsul areas are included. See [http://haidamaka.org.ua/obr/maps/mapa2.jpg Карта говорів украïнськоï мови], 10.10.2008; [http://www.booksite.ru/fulltext/1/001/007/088/88994.htm Энциклопедический словарь: В 86 томах с иллюстрациями и дополнительными материалами. Edited by Андреевский, И.Е. – Арсеньев, К.К. – Петрушевский, Ф.Ф. – Шевяков, В.Т., s.v. ''Русины''. Online version. Вологда, Russia: Вологодская областная универсальная научная библиотека, 2001 (1890–1907)], 10.10.2008; [http://www.ethnologue.org/show_language.asp?code=rue Ethnologue: Languages of the World. Edited by Gordon, Raymond G., Jr., s.v. ''Rusyn''. Fifteenth edition. Online version. Dallas, Texas, U.S.A.: SIL International, 2008 (2005)], 10.10.2008; [http://www.eurominority.org/version/eng/minority-detail.asp?id_minorities=208 Eurominority: Peoples in search of freedom. Edited by Bodlore-Penlaez, Mikael, s.v. ''Ruthenians''. Quimper, France: Organization for the European Minorities, 1999–2008] {{Wayback|url=http://www.eurominority.org/version/eng/minority-detail.asp?id_minorities=208 |date=20090220173338 }}, 10.10.2008. How this estimate has been prepared in detail, is represented in the Table 1 of this article. [17] => | region5 = {{Vlajka a název|Maďarsko}} [18] => | pop5 = 10 000 [19] => | ref5 = [http://books.google.com/books?id=ZEWKJKR_eFgC&pg=PA353&dq=rusyns+estimate+in+Hungary&hl=en&ei=9j_ITMnDIsTKswaPh8zGBg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=10&ved=0CFIQ6AEwCQ#v=onepage&q=rusyns%20estimate%20in%20Hungary&f=false Tom Masters, Eastern Europe, Lonely Planet, 2007 p. 353] [20] => | region6 = {{Vlajka a název|Rumunsko}} [21] => | pop6 = 8 934 [22] => | ref6 = {{cite web|title=Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2010 American Community Survey 1-Year Estimates|url=http://factfinder2.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_10_1YR_B04003&prodType=table|publisher=[[United States Census Bureau]]|accessdate=30 November 2012}} [23] => | region7 = {{Vlajka a název|Chorvatsko}} [24] => | pop7 = 2 789 [25] => | ref7 = [http://www.dzs.hr/Hrv/censuses/Census2001/Popis/H01_02_02/H01_02_02.html] - Population by nationality, in cities and municipalities, 2001 Census - State Institute for Statistics of the [[Chorvatsko|Republic of Croatia.]] [26] => | region8 = {{Vlajka a název|Česko}} [27] => | pop8 = 1 109 [28] => | ref8 = http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/rnm/mensiny/rusinska-narodnostni-mensina-16151/ [29] => | jazyky = [[rusínština]], [[ukrajinština]], [[slovenština]] [30] => | náboženství = [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické]], [[pravoslaví]] [31] => | příbuzní = [[Ukrajinci]], [[Slováci]], [[Bojkové]], [[Huculové]], [[Lemkové]] [32] => | poznámky = [33] => [34] => | hymna = [[Hymna podkarpatských Rusínů]] [35] => }} [36] => '''Rusíni''' ([[rusínština|rusínsky]] ''Русины''; [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''русини''; {{Vjazyce2|pl|''Rusini''}}; {{Vjazyce2|sk|''Rusíni'' či ''Rusnáci''}}) je označení pro různorodé [[Východní Slované|východoslovanské]] [[etnikum]], které kompaktně osidluje území v těsné blízkosti [[Karpaty|Karpat]] v [[Podkarpatská Rus|Zakarpatské Ukrajině]], východním [[Slovensko|Slovensku]], [[Polsko|Polsku]] a [[Maďarsko|Maďarsku]].{{Citace elektronické monografie [37] => | titul = Languages Of The World [38] => | url = https://www.languagesoftheworld.info/russia-ukraine-and-the-caucasus/rusyn-issue-zakarpattia-transcarpathia.html [39] => | datum vydání = 2014-06-25 [40] => | datum přístupu = 2019-12-23 [41] => | jazyk = en-US [42] => }} Podle etnických příznaků se dělí na čtyři skupiny: [[Lemkové]], [[Bojkové]] (Verchovynci), [[Huculové]] a [[Doliňané]] (Hajnalé); na Ukrajině jsou nejčastěji Rusíni [[Boržavané]].{{Zdroj?}} [[Ukrajina|Ukrajinou]] nejsou považováni za zvláštní národ, ale za jednu ze součástí národa [[Ukrajinci|ukrajinského]]. V Polsku jsou Rusíni označováni jako Lemkové. [43] => [44] => == Charakteristika == [45] => Vzhledem k absenci vlastního státu a do roku [[1995]] také neexistenci [[Kodifikace (lingvistika)|kodifikace]] jazyka byli Rusíni jazykově ovlivňováni řeči většinového obyvatelstva ve státě, ve kterém žili, při hranicích pak i jazykem sousedících států. [[Rusínština]] je dost podobná ukrajinštině a má také určité prvky společné se [[Staroslověnština|staroslověnštinou]] (vzhledem k tomu, že se jazyk nevyvíjel a udržoval pouze v ústním podání), také se [[Slovenština|slovenštinou]] a [[Čeština|češtinou]]. Za [[První republika|první Československé republiky]] se v rusínských vesnicích v tehdejším [[Československo|Československu]] vyučovala ruština{{Doplňte zdroj}} (protože u tehdejších rusínských politiků převažovala proruská orientace, přestože rusínština je mnohem bližší [[ukrajinština|ukrajinštině]] než ruštině). [46] => [47] => Ve své knize ''Enciány z Popa Ivana'' (Praha 1933) český spisovatel [[Stanislav Kostka Neumann]] poznamenal: „''Rusínský lid rusky neumí, s Moskaly nikdy nežil na dobré noze, rusínský lid tedy nemůže náležeti k [[Rusové|ruskému národu]], leda v záludné fantazii některých politiků''.“ Rusínština sice používá [[cyrilice|cyrilici]], má však některé odlišnosti oproti [[Písmo|písmu]] používanému jak ruštinou, tak ukrajinštinou. [48] => [49] => == Osídlení == [50] => [[Soubor:Teritorio de rutenoj.jpg|náhled|Etnické rozšíření karpatských Rusínů]] [51] => [[Soubor:Subethnoses of the Rusyns.svg|náhled|vpravo|Čtyři podskupiny Rusínů: [[Bojkové]], Doliňané, [[Huculové]], [[Lemkové]]]] [52] => Rusíni žijí v Zakarpatské [[Ukrajina|Ukrajině]], kde tvoří dost početnou etnickou menšinu (10 183), a v sousedních státech - zejména na [[Slovensko|Slovensku]], kde zastoupení Rusínů je největší v sousedních státech (až 63 510), v [[Polsko|Polsku]] (kde jsou označováni jako [[Lemkové]], kolem 12 tisíc), v [[Maďarsko|Maďarsku]] (kolem 10 tisíc) a [[Rumunsko|Rumunsku]] (8 934), ale vzhledem k rozsáhlé emigraci z ekonomických důvodů také v [[Severní Amerika|Severní Americe]] a v bývalé [[Jugoslávie|Jugoslávii]], konkrétně ve [[Vojvodina|Vojvodině]] (15,5 tisíc) a [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (2,3 tisíc). [53] => [54] => Na Slovensku žijí jednak v oblasti od [[Stará Ľubovňa|Staré Ľubovni]] přes [[Svidník]] až po [[Ubľa|Ubľu]] (téměř souvislé území), jednak v enklávách (zejména příhraničních) v dalších částech východního Slovenska. Enklávy vznikly tím, že Rusíni po svém příchodu do této oblasti (někdy zhruba ve 14. století, většinou přicházeli z [[Halič]]e) osidlovali tehdy neosídlená místa ve vyšších polohách (v koncových částech horských údolí) při horských hřebenech často kopírujících hranice. [55] => [56] => == Genetika == [57] => Existuje několik studií o genetice Rusínů, které se snaží najít společný původ s dalšími moderními evropskými národy.{{cite journal |last= Willis [58] => |first=Catherine |author= |authorlink= |year= 2006 |title= Study of the Human Mitochondrial DNA Polymorphism [59] => |journal= McNair Scholars Journal [60] => |volume= 10|series= |issue= 1 |page= |pages= |publisher= |pmid= |pmc= |doi= |bibcode= |url=http://scholarworks.gvsu.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1071&context=mcnair |accessdate= 2009-06-21}} Analýza mateřských linií [[DNA]] zjistila, že Rusíni mají nejvyšší výskyt [[Haploskupina I (mtDNA)|haploskupiny I]] nalezený k tomuto datu ve světě.{{cite journal |last= Nikitin |first= Alexey |author= McBain |authorlink= |year= 2008 |title= Mitochondrial DNA sequence variation in Boyko, Hutsul and Lemko populations of Carpathian highlands |journal= Human Biology |volume= 81 |series= |issue= 1 |page= 43 |pages= |publisher= |pmid= 19589018 |ISSN= 0018-7143 |doi= 10.3378/027.081.0104. |bibcode= |url= http://muse.jhu.edu/login?auth=0&type=summary&url=/journals/human_biology/v081/81.1.nikitin.html |accessdate= 2009-06-21 }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://muse.jhu.edu/login?auth=0&type=summary&url=%2Fjournals%2Fhuman_biology%2Fv081%2F81.1.nikitin.html |datum přístupu=2019-06-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140225123039/http://muse.jhu.edu/login?auth=0&type=summary&url=%2Fjournals%2Fhuman_biology%2Fv081%2F81.1.nikitin.html |datum archivace=2014-02-25 }} Genetická analýza populace ukazuje signifikantní statistické rozdíly mezi Rusíny a jinými slovanskými národy. [61] => [62] => == Etnogeneze a „rusínská otázka“ == [63] => [[Soubor:Flag of Rusyns 2007.svg|náhled|vlevo|Vlajka Rusínů]] [64] => Na původ Rusínů existují různé názory. Předpokládá se, že moderní Rusíni pocházejí z kmene [[Bílí Chorvati|Bílých Chorvatů]], kteří obývali území dnešní [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Po mongolském vpádu však byly horské oblasti tohoto území prakticky vylidněné, a tak sem uherský král [[Béla IV.]], mimo osadníků osídlených zásluhou tzv. [[lokátor]]ů, pozval [[halič]]ské osadníky. Na přelomu 14. a 15. století haličští Rusíni začali proudit také na [[Slovensko]] a do [[Polsko|Polska]]. To vysvětluje, proč je [[rusínština]] tak podobna haličské [[ukrajinština|ukrajinštině]]. Prakticky do 19. století se haličští a zakarpatští Rusíni cítili jako jeden národ. U Rusínů tehdy převládal názor (podporovaný [[Ruské impérium|Ruskou říší]]), že jsou součástí „velkoruského národa“. [[Josef Jakub Toužimský]] však uvádí, že na [[Slovanský sjezd|Slovanském sjezdu]], který se konal v roce 1848 v Praze, hovořil jménem Rusínů Borysikiewicz, který řekl: „''Náš národ posud ani na papíře nebyl. Nyní však i on se upomíná na svou národnost a prosí Vás, drazí bratři slovanští, abyste jej přijali ve svou federaci“''.''Devatenácté století slovem i obrazem: Dějiny politické a kulturní.'' Díl I. Svazek prvý, nakladatel J.R.Vilímek,. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Slovanský sjezd (autor: Josef Jakub Toužimský), s. 318. Na [[Kroměřížský sněm|Kroměřížském sněmu]] se Rusínů zastal [[František Palacký]].{{Citace monografie [65] => | příjmení = Palacký [66] => | jméno = František [67] => | příjmení2 = [68] => | jméno2 = [69] => | titul = Spisy drobné [70] => | vydání = [71] => | vydavatel = [72] => | místo = Praha [73] => | rok vydání = 1898 [74] => | počet stran = [75] => | strany = 78–79 [76] => | svazek = I [77] => | typ svazku = svazek [78] => | isbn = [79] => }}{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení = Čapka [81] => | jméno = František [82] => | titul = Dokumenty a materiály ke studiu národních dějin v letech1848–1918 [83] => | url = https://www.ped.muni.cz/whis/dokumenty%20a%20materialy%20ke%20studiu%20narodnich%20dejin%201848-1918.pdf [84] => | vydavatel = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta [85] => | místo = Brno [86] => | datum vydání = 2010 [87] => | datum přístupu = 2020-10-22 [88] => | strany = 19–20 [89] => }} [90] => [91] => V roce 1862 [[Alexander Duchnovič]] založil (spolu s jinými rusínskými národními buditeli) Spolek sv. Jana Křtitele ''(Obščestvo sv. Joana Krestiteľa)''. Spolek působil v letech 1862–1874; byl obnoven v roce 2003. Spolek původně podporoval chudé rusínské studenty. Programem obnoveného spolku je náboženský, národní a kulturní rozvoj Rusínů.{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = Artos {{!}} Obščestvo sv. Joana Krestiteľa [93] => | periodikum = artos.wbl.sk [94] => | url = https://artos.wbl.sk/Obscestvo-sv-Joana-Krestitea.html [95] => | datum přístupu = 2022-05-18 [96] => }} [97] => [98] => Na přelomu let 1866/1867 byla v [[Užhorod|Užhorodu]] založena Společnost sv. Vasilije Velikého ''(Obščestvo sv. Vasilija Vilikago),'' která začala vydávat noviny ''Svet'' – byly to první noviny v rusínštině; prvním předsedou této společnosti byl [[Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov]].{{Citace monografie [99] => | příjmení = Rychlík [100] => | jméno = Jan [101] => | příjmení2 = Rychlíková [102] => | jméno2 = Magdaléna [103] => | titul = Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918-1946 [104] => | url = [105] => | vydání = [106] => | místo = Praha [107] => | rok vydání = 2016 [108] => | počet stran = [109] => | strany = 28 [110] => | isbn = 978-80-7429-556-0 [111] => | isbn2 = 80-7429-556-7 [112] => | oclc = 970399276 [113] => }} [114] => [115] => V polovině 19. století v Haliči začal převládat ukrajinský vliv, a tak se postupně haličští Rusíni stali součástí [[Ukrajinci|ukrajinského národa]] (poslední rusofilské organizace v Haliči byly zrušeny v roce [[1939]] po [[Sovětská okupace východního Polska 1939 – 1941|obsazení]] Haliče [[Rudá armáda|Rudou armádou]]), zatímco u špičkových zakarpatských politiků proruské tendence převládaly až do konce 19. století – vyučování v [[Podkarpatská Rus|podkarpatských]] školách se vedlo v [[Ruština|ruštině]], vydávaly se i noviny v ruštině. Ovšem podkarpatským Rusínům byly tyto tendence zcela cizí – ruština je signifikatně odlišná od [[Rusínština|rusínštiny]]. A tak na nižší úrovni začaly převládat buď proukrajinské tendence, anebo názory, že Rusíni jsou samostatný národ. [116] => [117] => Dne 8. května 1919 Centrální ruská rada, společný orgán rusínských národních rad [[Užhorod|(užhorodské]], [[Prešov|prešovské]] a [[Chust|chustské]]) a zástupců emigrace, vydala tzv. [[Užhorodské memorandum]] a vyjádřila tak svou vůli stát se autonomní součástí [[Československo|Československé republiky]]. [[Saintgermainská smlouva (1919, minoritní)|Saintgermainská smlouva z 10. září 1919]] hovořila o Podkarpatské Rusi jako o území Rusínů jižně od Karpat.Smlouva mezi čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a Československem, podepsaná v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919 č. 508/1921 Sb. Konec diskusím položil příchod sovětské armády v roce [[1944]] a následné přičlenění Podkarpatské Rusi k Ukrajině – od té doby Rusíni byli považováni za součást ukrajinského národa, jak v [[Sovětský svaz|SSSR]], tak i v [[Československo|Československu]] a Polsku. Pád komunismu znovu vrátil problém do popředí – začaly diskuse o rusínské otázce. Zatímco na Ukrajině a v [[Rumunsko|Rumunsku]] se většina Rusínů hlásí k ukrajinské národnosti, u polských a slovenských Rusínů (zhruba 2/3) převládá názor, že jsou osobitým rusínským národem. Otázka ovšem není tak jednoduchá – během sčítání obyvatelstva na Slovensku vznikaly zajímavé kombinace jako „Ukrajinec s rodným jazykem rusínským“ či „Slovák s rodným jazykem ukrajinským“ apod. [118] => [119] => == Náboženství == [120] => [[Soubor:Alexander Vasilijevič Duchnovič 1865.png|náhled|[[Alexander Duchnovič]], rusínský duchovní, spisovatel a národní buditel]] [121] => Rusíni jsou nejčastěji [[Řeckokatolická církev|řeckokatolického]] nebo [[Pravoslaví|pravoslavného]] vyznání. Řeckokatolická církev má stejné obřady jako pravoslavná (řeckokatoličtí kněží také nemají povinnost [[celibát]]u a běžně se kněžími stávají ženatí), avšak na rozdíl od pravoslaví uznává primát [[papež]]e. Řeckokatolická církev vznikla historicky z toho důvodu, že na území států, ve kterých byla většina obyvatel římskokatolického vyznání, žili také obyvatelé pravoslavného vyznání. Vytvořením tzv. unie (na území tehdejšího [[Uhersko|Uherska]] se jednalo o tzv. [[Užhorodská unie|Užhorodskou unii]] – začala 24. dubna [[1649|1646]]) mohli Rusíni i nadále používat tzv. východní obřad (tj. obřad používaný také pravoslavnými) a současně byli chráněni proti persekuci z důvodu neuznávání papeže. Se vznikem řeckokatolické církve v té době patrně souhlasila jen část kněží a obyvatelstva (těžko říci, nakolik došlo k vytvoření unie z přinucení a nakolik na základě racionální úvahy), nicméně v [[Československo|Československu]] po roce [[1918]], v době svobodných poměrů, zůstala většina u řeckokatolíků a pouze malá část se přihlásila k pravoslaví. [122] => [123] => Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] připadla Podkarpatská Rus Sovětskému svazu. V roce 1946 tzv. lvovský synod zrušil řeckokatolickou unii s Římem a řeckokatolíci se tak měli stát pravoslavnými. Podobně v československu proběhl tzv. [[Prešovský lžisobor|přešovský sobor]] (přezdívaný lžisobor) v roce 1950, který též sloučil řeckokatolickou církev s pravoslavím. K obnovení řeckokatolické církve v Československu došlo s pražským jarem roku 1968, na Ukrajině se tak stalo až těsně před rozpadem SSSR. [124] => [125] => Zatímco na Slovensku i většině západní Ukrajiny přešla většina obyvatel po legalizaci zpět do řeckokatolické církve (byť zdaleka ne všichni), v někdejší Podkarpatské Rusi se zpátky vrátila jen asi třetina obyvatel a většina populace se nadále hlasí k pravoslaví. [126] => [127] => V současné době tedy na [[Slovensko|Slovensku]] (po rozdělení Československa) koexistují řeckokatolíci i pravoslavní, občas s určitými třenicemi. Zajímavý je rozdíl v názorech ukrajinské řeckokatolické a [[Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevský patriarchát)|pravoslavné církve Moskevského patriarchátu]] na otázku existence Rusínů. Zatímco [[Eparchie mukačevská|řeckokatolická užhorodsko-mukačevská diecéze]] zastává názor, že Rusíni jsou osobitý národ, užhorodská diecéze Moskevského patriarchátu propaguje názor o Rusínech jako o „karpatoruském národě“, který je jakýmsi úlomkem [[Rusové|ruského národa]] ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Existuje početné množství pravoslavných webstránek, a to nikoli v [[Rusínština|rusínštině]] nýbrž v [[Ruština|ruštině]], kde je zastoupen tento názor. Mluví se i o úzkých kontaktech mezi rusofilskými rusínskými organizacemi a ruskou tajnou službou [[Federální služba bezpečnosti|FSB]].[http://www.zakarpattya.net.ua/news/29267.html Політичне русинство на Закарпатті][http://www.zakarpattya.net.ua/news/29375.html Закарпатських "русинів" оплачує російська розвідка][http://fidesz.hu/index.php?Cikk=124935 Magyar Hirlap: A ruszinok államot akarnak az államban] V současné době tzv. „Sněm podkarpatských Rusínů“ je financován ruským vládním fondem „Ruský svět“ pod vedením bývalého komunistického funkcionáře a pracovníka [[KGB]] [[Vjačeslav Nikonov|Vjačeslava Nikonova]], který je zároveň poradcem [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]].[http://zakarpattya.net.ua/loadnews.asp?id=20105 Закарпатська влада категорично засуджує антидержавницькі заяви о. Димитрія Сидора] [128] => [129] => == Osobnosti == [130] => * [[Ondřej Bačinský]] (1732–1809) [131] => * [[Andrej Bródy]] (1895–1946) [132] => * [[Alexander Duchnovič]] (1803–1865) [133] => * [[Alexandr Pavlovič]] (1819–1900) [134] => * [[Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov]] (1817–1901) [135] => * [[Anatolij Kralickij]] (1835–1894) [136] => * [[Svatý|sv.]] [[Alexis Toth]] (1853–1909) [137] => * [[Anton Beskid]] (1855–1933) [138] => * [[Augustin Vološin]] (1874–1945) [139] => * [[Grigorij Žatkovič]] (1886–1967) [140] => * [[Ivan Párkányi]] (1896–1996) [141] => * [[Alexander Chira]] (1897–1983) [142] => * [[Teodor Romža]] (1911–1947) [143] => * [[Vasil Biľak]] (1917–2014) [144] => [145] => Rusínské kořeny měl také [[Andy Warhol]] [146] => [147] => == Odkazy == [148] => [149] => === Reference === [150] => [151] => [152] => === Literatura === [153] => * {{Citace monografie [154] => | příjmení = Chernychko [155] => | jméno = Oksana [156] => | titul = Historie Rusínů v Zakarpatské Ukrajině v 19.a 20. století [157] => | url = https://theses.cz/id/q76dde/STAG90866.pdf [158] => | vydavatel = [[Univerzita Hradec Králové]] [159] => | rok vydání = 2019 [160] => | poznámka = Bakalářská práce [161] => }} [162] => * {{Citace monografie [163] => | příjmení = Konečný [164] => | jméno = Stanislav [165] => | titul = Náčrt dejín Karpatských Rusínov; Vysokoškolská učebnica [166] => | url = https://www.unipo.sk/public/media/24290/Kone%C4%8Dn%C3%BD-N%C3%A1%C4%8Drt%20dej%C3%ADn%20karpatsk%C3%BDch%20Rus%C3%ADnov.pdf [167] => | vydavatel = Prešovská univerzita v Prešove: Ústav rusínskeho jazyka a kultúry [168] => | rok vydání = 2015 [169] => | isbn = 978-80-555-1297-6 [170] => }} [171] => * {{Citace monografie [172] => | příjmení = Pop [173] => | jméno = Ivan [174] => | odkaz na autora = Ivan Pop [175] => | titul = Malé dejiny Rusínov [176] => | vydání = 2 [177] => | vydavatel = Združenie inteligencie Rusínov Slovenska [178] => | rok vydání = 2020 [179] => | počet stran = 240 [180] => | isbn = 978-80-973455-1-8 [181] => | jazyk = sk [182] => }} [183] => * [[Andrej Sulitka|SULITKA, Andrej]], K otázce etnické identity Rusínů v České republice. In: ''Český lid'', Etnologický ústav AV ČR, roč. 103, č. 3, 2016, s. 451-471. [184] => * ŠATAVA, Leoš. ''Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě: rozměry asimilace a revitalizace - 56 případů.'' Praha: Epocha, 2022. 309 stran, {{ISBN|978-80-278-0084-1}}. [185] => * {{Citace periodika [186] => | příjmení = Tichý [187] => | jméno = František [188] => | titul = Bohuš Nosák a Podkarpatskí Rusíni [189] => | periodikum = Sborník Matice slovenskej [190] => | ročník = 1927 [191] => | číslo = 1–2 [192] => | jazyk = sk [193] => | url = https://www.slovakiana.sk/kulturne-objekty/snk-ab8p8y?content=CAIR_DIV_BOOK_1&contentDo=urn:nbn:sk:cair-do3myxh&page=1 [194] => | Den přístupu = 2021-04-12 [195] => }} [196] => [197] => === Související články === [198] => * [[Bojkové]] [199] => * [[Huculové]] [200] => *[[Hymna podkarpatských Rusínů]] [201] => *[[Lemkové]] [202] => *[[Lemko-rusínská republika]] [203] => *[[Podkarpatská Rus]] [204] => *[[Rusínská menšina na Slovensku]] [205] => *[[Rusínština]] [206] => *[[Zakarpatská oblast]] [207] => [208] => === Externí odkazy === [209] => * {{Commonscat}} [210] => * [https://www.google.com/maps/d/edit?mid=zP6_dhaEq-Y4.kTF-x0Fcb9ns&usp=sharing Mapa rusínských obcí na Slovensku] [211] => * {{Citace periodika [212] => | příjmení = Kokaisl [213] => | jméno = Petr [214] => | titul = Co znamená být slovenským Rusínem? Proměna etnické identity rusínské menšiny na Slovensku [215] => | periodikum = Historická sociologie [216] => | číslo = 2/2017 [217] => | strany = 85–102 [218] => | doi = 10.14712/23363525.2017.40 [219] => | url = https://www.researchgate.net/publication/321626851_Co_znamena_byt_slovenskym_Rusinem_Promena_etnicke_identity_rusinske_mensiny_na_Slovensku_What_Does_it_Mean_to_Be_a_Slovakian_Ruthenian_A_Change_in_Ethnic_Identity_The_Ruthenian_Minority_in_Slovakia [220] => }} [221] => * {{cs}} [http://www.rusini.cz/ Občanské sdružení Rusíni.cz - rusínská iniciativa v ČR] [222] => * {{sk}} [https://web.archive.org/web/20160114194312/http://holosy.sk/sk Holosy - komunitný portál karpatských Rusínov] [223] => * {{sk}} [http://www.rusin.sk Rusíni Slovenska] [224] => * {{en}} [http://www.carpatho-rusyn.org Karpatští Rusíni] [225] => * {{en}} [http://www.lemko.org Lemkové] [226] => * (rusínsky) [http://www.hks.re/wiki/2015:rusinske_pribehy Rusínské příběhy] [227] => * {{cs}} [http://pestraevropa.hks.re/2015/Rusini-SK/index.php Fotogalerie ''Rusíni na Slovensku''] [228] => * {{cs}} [http://pestraevropa.hks.re/2015/Huculove-UA/ Fotogalerie ''Huculové na Ukrajině''] [229] => * {{en}} [http://www.rusnaci.sittcomm.sk Rusnaci] Fotografie ze života Rusínů [230] => * [https://www.rusyn.sk/12627-sk/strucne-dejiny-rusinu-strucne-dejiny-rusinov/ Stručné dějiny Rusínů] {{Wayback|url=https://www.rusyn.sk/12627-sk/strucne-dejiny-rusinu-strucne-dejiny-rusinov/ |date=20200826171126 }} [231] => {{Autoritní data}} [232] => {{Portály|Ukrajina|Slovensko}} [233] => [234] => [[Kategorie:Rusíni| ]] [235] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [236] => [[Kategorie:Etnické skupiny na Ukrajině]] [237] => [[Kategorie:Etnické skupiny na Slovensku]] [238] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Polsku]] [239] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [] => )
good wiki

Rusíni

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slovensko','ukrajinština','Lemkové','Československo','Rusínština','Huculové','Ukrajina','Polsko','Podkarpatská Rus','Ukrajinci','Bojkové','rusínština'

Bojkové

Československo

Huculové

Lemkové

Polsko

Rusínština

Slovensko

Ukrajina

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.

Ukrajinština