Array ( [0] => 14660439 [id] => 14660439 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rusínština [uri] => Rusínština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Rutenština]] (nazýváno někdy jako rusínština)}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Rusínština ''(русиньскый язык)'' [3] => | rozšíření = [4] => [[Prešovský kraj]] ([[Slovensko]]), [[Zakarpatská oblast]] ([[Ukrajina]]), [[Vojvodina]] ([[Srbsko]]) [5] => | mluvčích = 623 960 [http://www.ethnologue.org/show_language.asp?code=rue Rusínština na Ethnologue], podle oficiálních statistik sčítání lidu 70 374 Oficiální statistiky sčítání lidu v jednotlivých zemích, kde žijí [[Rusíni]]: [6] => * [[Slovensko]] - 33 482 [http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf] {{Wayback|url=http://portal.statistics.sk/files/tab.11.pdf |date=20120417151247 }} [7] => * [[Srbsko]] - 15 626 [http://webrzs.stat.gov.rs/zip/esn31.pdf] {{Wayback|url=http://webrzs.stat.gov.rs/zip/esn31.pdf |date=20200509144148 }} [8] => * [[Ukrajina]] - 6 725 [http://www.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul2/select_5/?data1=1&box=5.5W&rz=1_1&rz_b=2_1&k_t=00&botton=cens_db] {{Wayback|url=http://www.ukrcensus.gov.ua/results/nationality_population/nationality_popul2/select_5/?data1=1&box=5.5W&rz=1_1&rz_b=2_1&k_t=00&botton=cens_db |date=20080302164007 }} [9] => * [[Chorvatsko]] - 2 337 [http://www.dzs.hr/default_e.htm] [10] => * [[Polsko]] - 10 000 [https://web.archive.org/web/20130116214520/http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_lu_nps2011_wyniki_nsp2011_22032012.pdf] [11] => * [[Maďarsko]] - 1 098 [http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/18/tables/load1_28.html] {{Wayback|url=http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/18/tables/load1_28.html |date=20110512032455 }} [12] => * [[Česko]] - 1 106 [http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/D6002FD8F5/$File/kap_I_05.pdf] [13] => | klasifikace = [14] => * [[Indoevropské jazyky]] [15] => ** [[Slovanské jazyky]] [16] => *** [[Východoslovanské jazyky]] [17] => | písmo = [[Cyrilice]] [18] => | úřední jazyk = [19] => [[Vojvodina]] ([[Srbsko]]), uznávána jako jazyk menšiny na [[Slovensko|Slovensku]] [20] => | regulátor = [21] => ''není stanoven'' [22] => | ISO6391 = [23] => | ISO6392B = sla [24] => | ISO6392T = sla [25] => | SIL = RUE [26] => | wikipedie = [[:rue:Головна сторінка|rue.wikipedia.org]] [27] => | mapa rozšíření = Idioma rusino.PNG [28] => | popisek rozšíření = [29] => {{Legenda|#1E90FF|Majoritní jazyk.}} [30] => {{Legenda|#87CEEB|Menšinový jazyk.}} [31] => }} [32] => '''Rusínština''' ({{vjazyce2|rue|''русиньскый язык''}}) je jazyk obyvatel severovýchodní části [[Karpaty|Karpatského oblouku]] na pomezí [[Slovensko|Slovenska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Polsko|Polska]], [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Rumunsko|Rumunska]]. Na Slovensku byla rusínština v roce 1995 deklarována jako spisovný jazyk; vycházejí zde školní učebnice v rusínštině.ŠATAVA, Leoš. ''Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě: rozměry asimilace a revitalizace - 56 případů.'' Praha: Epocha, 2022. 309 stran, str.177-182 Hovoří jí také komunity [[Rusíni|rusínských]] vysídlenců jinde ve světě; paradoxně nejvyššího statusu v současné době požívá v [[Srbsko|srbské]] autonomní oblasti [[Vojvodina]], kde je od roku [[1974]] jedním ze šesti úředních jazyků. [33] => [34] => == Historie == [35] => Spíše než o jednotný jazyk jde o skupinu nářečí, jak bývá běžné u obyvatel odlehlých horských oblastí, kteří navíc nedisponují vlastním státem s jednotným úředním jazykem a sdělovacími prostředky. [36] => [37] => Oblast leží na rozhraní [[Západoslovanské jazyky|západoslovanského]] a [[Východoslovanské jazyky|východoslovanského]] prostoru, což se na rusínských dialektech nutně podepsalo; kromě [[slovenština|slovenských]] a [[polština|polských]] vlivů lze pozorovat i [[maďarština|maďarské]], [[němčina|německé]] a [[rumunština|rumunské]]. Koncem 18. století se o rozvoj rusínského spisovného jazyka zasloužil řeckokatolický biskup [[Ondřej Bačinský]]. V [[19. století]] probíhalo rusínské národní obrození, jehož cílem bylo zformování [[spisovný jazyk|spisovného]] [[slovanské jazyky|slovanského]] jazyka pro [[Karpaty|karpatské]] obyvatelstvo. Osobnostmi rusínského národního obrození na Slovensku byli mj., [[Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov]], spoluzakladatel [[Matica slovenská|Matice slovenské]] a [[Alexander Duchnovič]]. Různé proudy se pokoušely o zavedení spisovné [[ukrajinština|ukrajinštiny]], ruštiny, případně samostatného jazyka na bázi [[staroslověnština|církevní slovanštiny]] a [[ruština|ruštiny]] či některých místních nářečí. Tento proces však nebyl dokončen.[[Soubor:Vojvodina rusyn croatian czech map.png|náhled|Oficiální užití [[Chorvatština|chorvatštiny]], [[Čeština|češtiny]] a rusínštiny ve Vojvodině|vlevo]]V Užhorodu vycházely první noviny v rusínštině – ''Russkij vistnik,'' jejichž šéfredaktorem v letech 1924 až 1933 byl [[Andrej Bródy]].{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = BRODY Andrej 2.7.1895-1945/1946 [39] => | periodikum = [40] => | url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BRODY_Andrej_2.7.1895-1945/1946 [41] => | datum přístupu = 2023-01-13 [42] => }}.V roce [[1945]] byla [[Podkarpatská Rus]] připojena k [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] a oficiální místa prohlásila [[Rusíni|Rusíny]] za [[Ukrajinci|Ukrajince]]. Se sovětským postojem se ztotožnila i vláda poválečného [[Československo|Československa]] a aplikovala ho ve vztahu k Rusínům, kteří žijí na východním [[Slovensko|Slovensku]].Gajdoš, M., Konečný, S. (2019). Ukrajinské národnostné školstvo na Slovensku v rokoch 1945 – 1960. Slovenský národopis, 67(1), 22–46. Menšinové školství i tisk používaly spisovnou [[Ukrajinština|ukrajinštinu]]. [[Rusíni]] se tak dostali pod tlak ze dvou stran: ti, kteří se odmítli považovat za Ukrajince, snadněji podléhali asimilaci většinovým slovenským živlem. [43] => [44] => Po pádu Sovětského svazu se v roce [[1992]] v [[Bardejovské Kúpele|Bardejovských Kúpelích]] konal první kongres o rusínštině, na kterém bylo dohodnuto, že po vzoru [[rétorománština|rétorománštiny]] budou vytvořeny čtyři spisovné formy, ukrajinská, slovenská, polská a jugoslávská, a také postupně vznikne „rusínské [[koiné]]“ použitelné pro všechny Rusíny.{{Citace periodika [45] => | příjmení = Magocsi [46] => | jméno = Paul Robert [47] => | autor = [48] => | odkaz na autora = [49] => | spoluautoři = [50] => | titul = Language and National Survival [51] => | periodikum = Jahrbücher für Geschichte Osteuropas [52] => | odkaz na periodikum = [53] => | rok = 1996 [54] => | měsíc = [55] => | ročník = Neue Folge, Bd. 44 [56] => | číslo = H. 1 [57] => | strany = 83–85 [58] => | url = http://www.jstor.org/discover/10.2307/41049661?uid=3737856&uid=2&uid=4&sid=21104755236427 [59] => | issn = 0021-4019 [60] => | jazyk = [61] => }} [62] => [63] => V současnosti se obyvatelé někdejší Podkarpatské Rusi, nyní [[Zakarpatská oblast|Zakarpatské oblasti]] na Ukrajině, považují vesměs za Ukrajince{{Doplňte zdroj}}: dle výsledků sčítaní lidu roku 2001 k etnografické skupině "Rusín" se přihlásily 10 183 osoby, a 6 725 považovalo jazyk této "své etnografické skupiny" za svůj mateřský jazyk. Přitom 1 010 100 osob se přihlásilo jako [[Ukrajinci]], většina obyvatel oblasti považovala za svůj mateřský jazyk ukrajinštinu. Na Slovensku je vedle ukrajinské menšiny uznána i menšina rusínská. V [[Prešov]]ě se provozuje rozhlasové vysílání, které je zčásti ukrajinské, zčásti rusínské. Vycházejí rusínské noviny Info-Русин; jazyk v nich použitý se přinejmenším pravopisem na první pohled odlišuje jak od ukrajinštiny, tak i od ruštiny. A ačkoli rozdíly mezi rusínštinou a ruštinou jsou dost podstatné, ruský tisk popisuje rusínštinu jako „téměř ruštinu“ a Rusíny jako jakýsi úlomek velkého ruského národa ve střední Evropě. [64] => [65] => Rusínské kmeny jsou [[Lemkové]], [[Bojkové]], [[Huculové]], [[Verchovinci]] a Doliňané (= [[Hajnalé]]). [66] => [67] => == Abeceda a výslovnost == [68] => Rusínština se píše [[Cyrilice|cyrilicí]], ale panonští Rusíni také píší latinkou. Rusínská abeceda se též nazývá ''alfabit'', či ''azbuka'' a obsahuje písmena v následujícím pořadí: [69] => {| class="wikitable" [70] => |velké: [71] => |[[А]] [72] => |[[Б]] [73] => |[[В]] [74] => |[[Г]] [75] => |[[Ґ]] [76] => |[[Д]] [77] => |[[Е]] [78] => |[[Є]] [79] => |[[Ё]]Tohle písmeno se nenachází v Lemkovském dialektu jazyka. [80] => |[[Ж]] [81] => |[[З]] [82] => |[[І]] [83] => |[[Ї]] [84] => |[[И]] [85] => |[[Ы]] [86] => |[[Й]] [87] => |[[К]] [88] => |[[Л]] [89] => |[[М]] [90] => |[[Н]] [91] => |[[О]] [92] => |[[П]] [93] => |[[Р]] [94] => |[[С]] [95] => |[[Т]] [96] => |[[У]] [97] => |[[Ф]] [98] => |[[Х]] [99] => |[[Ц]] [100] => |[[Ч]] [101] => |[[Ш]] [102] => |[[Щ]] [103] => |[[Ю]] [104] => |[[Я]] [105] => |[[Ь]] [106] => |[[Ъ]] [107] => |- [108] => |malé: [109] => |а [110] => |б [111] => |в [112] => |г [113] => |ґ [114] => |д [115] => |е [116] => |є [117] => |ё [118] => |ж [119] => |з [120] => |і [121] => |ї [122] => |и [123] => |ы [124] => |й [125] => |к [126] => |л [127] => |м [128] => |н [129] => |о [130] => |п [131] => |р [132] => |с [133] => |т [134] => |у [135] => |ф [136] => |х [137] => |ц [138] => |ч [139] => |ш [140] => |щ [141] => |ю [142] => |я [143] => |ь [144] => |ъ [145] => |- [146] => |kurzíva: [147] => |''а'' [148] => |''б'' [149] => |''в'' [150] => |''г'' [151] => |''ґ'' [152] => |''д'' [153] => |''е'' [154] => |''є'' [155] => |''ё'' [156] => |''ж'' [157] => |''з'' [158] => |''і'' [159] => |''ї'' [160] => |''и'' [161] => |''ы'' [162] => |''й'' [163] => |''к'' [164] => |''л'' [165] => |''м'' [166] => |''н'' [167] => |''о'' [168] => |''п'' [169] => |''р'' [170] => |''с'' [171] => |''т'' [172] => |''у'' [173] => |''ф'' [174] => |''х'' [175] => |''ц'' [176] => |''ч'' [177] => |''ш'' [178] => |''щ'' [179] => |''ю'' [180] => |''я'' [181] => |''ь'' [182] => |''ъ'' [183] => |- [184] => |transliterace (vědecký přepis) [185] => |a [186] => |b [187] => |v [188] => |h [189] => |g [190] => |d [191] => |e [192] => |ě [193] => |ë [194] => |ž [195] => |z [196] => |i [197] => |ï [198] => |y [199] => |y [200] => |j [201] => |k [202] => |l [203] => |m [204] => |n [205] => |o [206] => |p [207] => |r [208] => |s [209] => |t [210] => |u [211] => |f [212] => |ch [213] => |c [214] => |č [215] => |š [216] => |šč [217] => |ju [218] => |ja [219] => |' [220] => |'' [221] => |- [222] => |výslovnost a transkripce (běžný přepis) [223] => |a [224] => |b [225] => |v [226] => |h [227] => |g [228] => |d [229] => |e [230] => |je [231] => |jo [232] => |ž [233] => |z [234] => |i [235] => |ji [236] => |y [237] => |y [238] => |j [239] => |k [240] => |l [241] => |m [242] => |n [243] => |o [244] => |p [245] => |r [246] => |s [247] => |t [248] => |u [249] => |f [250] => |ch [251] => |c [252] => |č [253] => |š [254] => |šč [255] => |ju [256] => |ja [257] => |měkký znak [258] => |tvrdý [259] => znak [260] => |} [261] => Další poznámky: [262] => [263] => * rusínština obsahuje tři I (і, и, ы) [264] => * obsahuje ruské [[Ё]] („JO“) a ukrajinské [[Ї]] („JI“), tahle písmena se nenachází v lemkovském dialektu [265] => * [[Г|G]] se změnilo na [[Г|H]], stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno [[Ґ]] (např. ''етноґрафія = etnografie'') [266] => [267] => == Historie rusínské jazykovědy == [268] => Mukačevský řeckokatolický biskup [[Jan Josef de Camellis]] (1641–1706) vydal v roce 1699 učebnici s názvem ''Букварь языка славеньска писанний чтенія оучитися хотящимъ полезное руковоженіе'' [Bukvar' jazyka slaveňska písanij čtenija oučytysja chotjaščym poľeznoje rukovoženije; Slabikář jazyka slovanského psaný chtějícím se čtení naučiti jako užitečná příručka].{{Citace elektronického periodika [269] => | titul = Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - DECAMELLIS Josif (De Camellis) [270] => | periodikum = rusyn.sk [271] => | url = https://www.rusyn.sk/ivan-pop-osobnosti-nasich-dejin-decamellis-josif-de-camellis/ [272] => | jazyk = sk [273] => | datum přístupu = 2022-05-19 [274] => }}{{Citace monografie [275] => | příjmení = Konečný [276] => | jméno = Stanislav [277] => | titul = Náčrt dejín karpatských Rusínov : vysokoškolská učebnica [278] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1043043847 [279] => | vydání = [280] => | vydavatel = Prešovská univerzita. Ústav rusínskeho jazyka a kultúry [281] => | místo = Prešov [282] => | počet stran = [283] => | strany = 83 [284] => | isbn = 978-80-555-1297-6 [285] => | isbn2 = 80-555-1297-3 [286] => | oclc = 1043043847 [287] => }} [288] => [289] => První rusínskou gramatiku napsal řeckokatolický kněz, [[Řád svatého Basila Velikého|bazilián]] a [[Filologie|filolog]] [[Arsenij Kocák]] (1737–1800).{{Citace elektronického periodika [290] => | titul = Monastyr alebo rusnácky Devín [291] => | periodikum = www.hornyzemplin.sk [292] => | url = https://www.hornyzemplin.sk/monastyr/ [293] => | datum přístupu = 2022-08-24 [294] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220701023251/https://www.hornyzemplin.sk/monastyr/ [295] => | datum archivace = 2022-07-01 [296] => }}{{Citace elektronické monografie [297] => | příjmení = Медвідь [298] => | jméno = Петро [299] => | titul = 280 років од народжіня Арсенія Коцака [300] => | url = https://www.lem.fm/280-rokiv-od-nanrodzhinya-arseniya-kotsaka/ [301] => | datum vydání = 2017-03-14 [302] => | datum přístupu = 2022-08-24 [303] => | jazyk = rue [304] => }} [305] => [306] => [[Alexander Duchnovič]] vydal v roce 1847 rusínský slabikář Книжица читалная для начинающих [''Knyžycja čytaľnaja dľa načynajuščych; Čítanka pro začátečníky''].{{Citace elektronického periodika [307] => | příjmení = Teraz.sk [308] => | titul = Alexandra Duchnoviča nazývajú Komenským Podkarpatska [309] => | periodikum = TERAZ.sk [310] => | url = https://www.teraz.sk/kultura/alexandra-duchnovica-nazyvaju-komensk/127388-clanok.html [311] => | datum vydání = 2015-03-29 [312] => | jazyk = sk [313] => | datum přístupu = 2022-05-22 [314] => }} [315] => [316] => První moderní gramatika rusínštiny je ''Карпаторусский букварь'' [''Karpatorusskij bukvar'''] z roku 1931{{Citace monografie | příjmení1=Vyslockij | jméno1= Dymytrij| odkaz na autora1= | titul=Карпаторусский букварь| odkaz na titul=Karpatoursskij bukvar'| url= | formát= | datum přístupu= |type= | vydání= |series= | ročník= | datum= | rok= 1931| vydavatel= | místo=[[Cleveland]] | jazyk= Rusínština| isbn= | oclc= | doi= | id= | strany= |at= |trans_chapter= | kapitola= | kapitolaurl= |quote= |ref= |bibcode= |laysummary= |laydate= |separator= |postscript= | příjmeníauthoramp=}} a ''Буквар. Перша книжечка для народных школ'' [''Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol''] z roku 1935.{{Citace monografie | příjmení1= Trochanovskij| jméno1= Metodyj| odkaz na autora1= Metodyj Trochanovskij | titul=Буквар. Перша книжечка для народных школ. (Bukvar. Perša knyžečka dlja narodnŷch škol.)| odkaz na titul=| url= | formát= | datum přístupu= |type= | vydání= |series= | ročník= | datum= | rok= 1935| vydavatel= | místo=[[Lviv]]| jazyk=Rusínština | isbn= | oclc= | doi= | id= | strany= |at= |trans_chapter= | kapitola= | kapitolaurl= |quote= |ref= |bibcode= |laysummary= |laydate= |separator= |postscript= | příjmeníauthoramp=}} [317] => [318] => [319] => [[Gramatika Ivana Harajdy]] z roku 1941 je poslední tradiční gramatikou rusínského jazyka. Autorem byl [[Ivan Harajda]], výkonný ředitel Podkarpatské společnosti nauk a předseda jazykové sekce společnosti. Je nejvydávanější v celé historii rusínského jazyka.{{Citace elektronického periodika [320] => | titul = Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - HARAJDA Ivan [321] => | periodikum = rusyn.sk [322] => | url = https://www.rusyn.sk/ivan-pop-osobnosti-nasich-dejin-harajda-ivan/ [323] => | jazyk = sk [324] => | datum přístupu = 2023-05-19 [325] => }} [326] => [327] => == Příklady == [328] => [329] => === Číslovky === [330] => {| cellspacing="7" [331] => |- [332] => | '''Rusínsky''' || '''Česky''' [333] => |- [334] => | єден || jeden [335] => |- [336] => | два || dva [337] => |- [338] => | три || tři [339] => |- [340] => | штири || čtyři [341] => |- [342] => | пять || pět [343] => |- [344] => | шість || šest [345] => |- [346] => | сїм || sedm [347] => |- [348] => | вісем || osm [349] => |- [350] => | девять || devět [351] => |- [352] => | десять || deset [353] => |} [354] => [355] => == Užitečné fráze == [356] => [357] => {| class="wikitable" [358] => | '''Rusínsky''' [359] => | '''Česky''' [360] => |- [361] => | ''Добрый день!/Dobrŷj deň!'' || Dobrý den! [362] => |- [363] => | ''Слава Ісусу Хрісту!/Slava Isusu Christu!'' || Pochválen buď (Pán) Ježíš Kristus! [364] => |- [365] => | ''Слава навікы Богу!/Slava navikŷ Bohu!'' || Navěky amen! [366] => |- [367] => | ''Агой!/Ahoj!'' || Ahoj! [368] => |- [369] => | ''Май ся добрї!/ Maj sia dobri'' || Měj se hezky! [370] => |- [371] => | ''Май ся!/Maj sia!'' || Měj se! [372] => |- [373] => | ''Як ся маєш?/Jak sia maješ?'' || Jak se máš? [374] => |- [375] => | ''Вшытко добре/Všŷtko dobre!'' || Všechno dobrý! [376] => |} [377] => [378] => == Ukázka textu == [379] => Rusínské dialekty se dělí na dvě velké skupiny - [[Karpaty|karpatské]] ([[Slovensko]], [[Polsko]], [[Rumunsko]], a [[Ukrajina]]) a [[Panonie|panonské]] ([[Maďarsko]], [[Srbsko]] a [[Chorvatsko]]). Karpatské dialekty se velmi podobají [[ukrajinština|ukrajinštině]], panonské jsou nejvíc podobné [[šariš]]skému dialektu [[slovenština|slovenštiny]]. Na Slovensku kodifikovaná [[Lemkové|lemkovsko]]-[[prešov]]ská rusínština zaznamenala určitý slovenský vliv a má ve svém slovníku některá slovenská slova jako „slovenský“, „volič“, „spoločenský“ apod. [380] => [381] => {{Vzorový text [382] => |VDLP=ne [383] => |Komentář=Pro srovnání je text uveden i [[ukrajinština|ukrajinsky]] a [[ruština|rusky]]. [384] => |Jazyk 1=Panonská rusínština [385] => |Text 1=Того року ше одбуло уж друге стретнуце габурчанох по походзеню, хторих у Валалским уряду, у Габури 8. юлия 2006. року, на родней груди привитал староста валалу М. Ющик. Щири слова, подзековносц, пиха и гордосц пре добри глас о своїм валалу, витаня длуго нєвидзеней родзини, здогадованя на давни часи, на Габуру, на родзину и традицию, мали свойо место нє лєм на стретнуцох родзини, алє и на цалей дводньовей културно-уметнїцкей и спортовей програми хтора ше одбувала под назву: «Габура шпива и шпортує» [386] => |Jazyk 2=Transkripce panonsko-rusínského textu [387] => |Text 2=Toho roku še odbulo už druhe stretnuce haburčanoh po pohodzenju, htorih u Valalskim urjadu-hiži, u Haburi 8. julija 2006. roku, na rodnej hrudi privital starosta valalu M. Juščik. Ščiri slova, podzekovnosc, piha i hordosc pre dobri hlas o svojim valalu, vitanja dluho njevidzenej rodzini, zdohadovanja na davni časi, na Haburu, na rodzinu i tradiciju, mali svojo mesto nje ljem na stretnucoh rodzini, alje i na calej dvodnjovej kulturno-umetnjickej i sportovej prohrami htora še odvivala pod nazvu: „Habura špiva i športuje“. [388] => |Jazyk 3=Nejzápadnější [[Lemkové|lemkovsko]]-prešovský dialekt kodifikovaný na Slovensku [389] => |Text 3=Того року ся одбыла уж друга стріча габурскых родаків, котрых на Сельскім уряді в Габурі 8. юла 2006, на роднім ґрунті привитав староста села М. Ющік. Слова до душы, подякы і гордости за шыріня доброго хыру о своїм селі, витаня довго невидженых родаків, споминаня на давны часы, на Габуру, на родину і традіції мали свій простор нелем на стрічі родаків але і на цілій двадньовій културно-сполоченьскій і шпортовій акції, яка ся одбывала під назвом: «Габура співає і шпортує.» [390] => |Jazyk 4=Lemkovsko-gorlický dialekt kodifikovaný v Polsku [391] => |Text 4=Того року одбыла ся уж друга стрича габурскых родаків, котрых на Сільському уряді в Габурі 8. липця 2006, на ридни земли привитав староста села М. Ющік. Щиры слова подякы і гордости за шыриня доброй славы свого села, витаня медже довго невидженыма родаками, спомин давных часив, Габури, родини і традициї были не лем на стричи родаків, але і на цілим дводньовим культурно–суспільним і спортовим сьвяті, яке ся одбыло під назвом «Габура співає і спортує». [392] => |Jazyk 5=Ukrajinština [393] => |Text 5=Цього року відбулася друга зустріч габурських земляків, котрих на Сільському уряді в Габурі 8 липня 2006 року, на рідній землі привітав староста села М. Ющік. Слова до душі, подяки й гордості за поширення доброї слави про своє село, вітання довго не бачених земляків, спомин давніх часів, Габури, родини і традицій мали місце не лише на зустрічі земляків, але й на всій дводенній культурно-суспільній і спортивній акції, яка відбувалася під назвою: «Габура співає і спортує». [394] => |Jazyk 6=Ruština [395] => |Text 6=В этом году состоялась вторая встреча габурских земляков, которых на Сельском совете в Габуре 8 июля 2006, на родной земле приветствовал староста села М. Ющик. Душевные слова, благодарность и гордость за распространение хорошей репутации села, приветствие земляков, которых давно не видели, воспоминания старых времён, семьи и традиций имели место не только на встрече земляков, но и на всей двухдневной культурно-общественной акции, которая состоялась под названием: «Габура поёт и занимается спортом». [396] => }} [397] => [398] => === Výsledné porovnání === [399] => Když porovnáme texty, vidíme, že: [400] => * [[Panonie|Panonská]] rusínština má málo společného s [[ukrajinština|ukrajinštinou]]. [401] => * V [[Lemkové|lemkovském]] dialektu zas vidíme [[Slovenský jazyk|slovenský vliv]]: slova „родак“, „хыр“, „невидженых“, „сполоченьскій“. [402] => * Také je vidět, že rusínština má málo společného s [[Ruština|ruštinou]]. [403] => [404] => == Vzorový text == [405] => {{Vzorový text [406] => |VDLP=ano [407] => |Komentář= [408] => |Jazyk 1=rusínsky [409] => |Text 1=Вшыткы люде ся родять як слободны і рівны в достойности і правах. Суть обдарованы розумом і сумлінём і мають робити в духу братства. [410] => }} [411] => [412] => == Galerie == [413] => [414] => Soubor:Bielanka.jpg|Dvojjazyčný [[Polština|polsko]]-rusínský nápis. [415] => Soubor:Villages14Slovakia566.JPG|Dvojjazyčný [[Slovenština|slovensko]]-rusínský nápis. [416] => [417] => [418] => == Odkazy == [419] => === Poznámky === [420] => {{Poznámky}} [421] => [422] => === Reference === [423] => {{Překlad|rue|Граматика Гарайды|135456}} [424] => [425] => === Literatura === [426] => [427] => * PLIŠKOVÁ, Anna a Kvetoslava KOPOROVA. ''Rusyn'skyj jazyk pro čudžincjiv: vysokoškol'skyj učebnyk = Rusínsky jazyk pre cudzincov''. Perše vydanja. Prjašiv: Prjašivska univerzita v Prjašovi, 2015. {{ISBN|978-80-555-1390-4}}. [428] => [429] => === Související články === [430] => * [[Jihokarpatská nářečí]] [431] => * [[Rusíni]] [432] => * [[Rusínská menšina na Slovensku]] [433] => [434] => === Externí odkazy === [435] => * {{Commonscat|Rusyn language}} [436] => * {{Incubator|code=rue|prefix= Wt|language= rusínské|project= Wiktionary}} [437] => {{InterWiki|code=rue|Rusínská}} [438] => * [https://web.archive.org/web/20090430050457/http://ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/zakarpatia/ Výsledky sčítaní lidu r. 2001, Zakarpatská oblast Ukrajiny] [439] => * [https://web.archive.org/web/20100601024015/http://transatlas.com.ua/index.php?what=dictionary Rusínsko-ukrajinský slovník online] [440] => * [https://web.archive.org/web/20090104001317/http://www.premija-ru.eu/cz/index.htm Nezávislá literární Ruská cena Podkarpatské Rusi.] [441] => * [http://www.rusin.sk/ Rusíni Slovenska] [442] => * [https://web.archive.org/web/20150402174939/http://www.holosy.sk/slovnicok/ Slovensko-rusínský slovník] [443] => * [http://www.rusyn-rusnak.szm.sk/ Слава Ісусу Хрісту любы сестры i братя Русины!] [444] => * [https://web.archive.org/web/20040531021132/http://rusnak.netfirms.com/rusnaci_na_internetu.htm Ruski veb sajti] – internetový rozcestník vedoucí na stránky různých rusínských politicko-kulturních organizací ve světě [445] => [446] => {{Slovanské jazyky}} [447] => [448] => {{Autoritní data}} [449] => {{Portály|Jazyk}} [450] => [451] => [[Kategorie:Rusínština| ]] [452] => [[Kategorie:Východoslovanské jazyky]] [453] => [[Kategorie:Rusíni]] [] => )
good wiki

Rusínština

Rusínština je jazyk obyvatel severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska. Na Slovensku byla rusínština v roce 1995 deklarována jako spisovný jazyk; vycházejí zde školní učebnice v rusínštině.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slovensko','Srbsko','Rusíni','Lemkové','ukrajinština','Г','Ukrajina','Karpaty','Vojvodina','Ukrajinci','Zakarpatská oblast','Ґ'

Karpaty

Lemkové

Rusíni

Rusíni jsou etnická skupina žijící v různých zemích, především v Ukrajině, Rusku, Polsku a Rumunsku.

Slovensko

Srbsko

Ukrajina

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.

Ukrajinština

Vojvodina

Г

Ґ