Array ( [0] => 15485395 [id] => 15485395 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sámo [uri] => Sámo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | jméno = Sámo [2] => | titul = vládce „Sámovy říše“
„Rex Sclavorum“ („král Slovanů“) [3] => | obrázek = King Samo.jpg [4] => | popisek = Domnělé vyobrazení Sáma v [[Rotunda svaté Kateřiny|rotundě svaté Kateřiny]] [5] => | vláda = [[623]]{{Nejisté datum|události}}–[[658]]/[[661]]{{Nejisté datum|události}} [6] => | náboženství = [[Slovanské náboženství|pohan]] [7] => | datum narození = [[600]]{{Nejisté datum|narození}} [8] => | datum úmrtí = [[658]]–[[661]]{{Nejisté datum|úmrtí}} [9] => }} [10] => '''Sámo''' ({{Vjazyce2|la|''Samois''}},{{Citace monografie [11] => | příjmení = Reichart [12] => | jméno = Albert [13] => | titul = Breviarium Historiae Carinthiacæ Res Memoratv Dignas Continens [14] => | rok = 1675 [15] => | strany = 26 [16] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Breviarium_Historiae_Carinthiacæ_Res_Me/N0VcAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samois&pg=RA2-PA26 [17] => }} {{Vjazyce2|el|''Σάμο''}}, v [[cyrilice|cyrilici]] ''Само/Шамо''; † [[658]] – [[661]]) byl vládce kmenového svazu [[Slované|Slovanů]] existujícího v [[7. století]] a označovaného jako [[Sámova říše]]. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů, latinsky psané zprávy o něm se nacházejí především ve 48. kapitole [[Historia Francorum|Fredegarovy kroniky]], ale také ve [[Conversio Bagoariorum et Carantanorum|spisu o pokřtění Bavorů a Karantánců]]. Sjednotil slovanské kmeny k obraně proti [[Avaři|Avarům]] a [[Franská říše|Frankům]]. Svými válečnými a vůdcovskými dovednostmi si získal mezi Slovany vysoké postavení a nakonec pod jeho vedením vznikla jakási „říše“ – tedy Sámova říše, popřípadě Sámův kmenový svaz. Slovanské kmeny pak roku 631 zvítězily i v [[bitva u Wogastisburgu|bitvě u Wogastisburgu]] proti franskému králi [[Dagobert I.|Dagobertovi I.]] Po Sámově smrti se ale jeho říše pravděpodobně rozpadla. [18] => [19] => == Původ == [20] => Podle Fredegara byl Sámo původně franský kupec z „[[Pago Senonago|kraje senonského]]“ ({{Vjazyce2|la|''pago Sennonago''}}), který měl roku 623 přijít i s dalšími kupci ke „Slovanům zvaným [[Wendové|Vinidové]]“. Fredegar ho ve své kronice popisuje výrazem „národností Frank“, maje možná na mysli místo narození, nikoli etnický původ. Mohl tedy pocházet ze svébských [[Semnoni|Semnonů]],{{Citace monografie [21] => | příjmení = Kos [22] => | jméno = Franc [23] => | titul = Gradivo za zgodovino Slovencev v srednjem veku [24] => | rok = 1902 [25] => | strany = 195 [26] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Gradivo_za_zgodovino_Slovencev_v_srednje/czxKAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&&dq=semnoni [27] => | isbn = [28] => }} galských [[Senoni|Senonů]], nebo jako alpský [[Karantánci|Karantánec]] či [[Dalmácie|dalmatský]] [[Bílí Chorvati|Chorvat]]{{Citace monografie [29] => | příjmení = Šišić [30] => | jméno = Ferdo [31] => | titul = Geshichte der Kroaten [32] => | vydavatel = [33] => | místo = [34] => | rok = 1917 [35] => | strany = 97 [36] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Geshichte_der_Kroaten/LqNnAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=dějiny+359 [37] => | isbn = [38] => }} na se(m)nonském území působit. (V „''pago Sennonago''“ byla někdy viděna přímo města [[Sens]], [[Soignies]] a další.) Někteří usuzují – podle jména – i na [[Židé|židovský původ]].{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=26}}{{sfn|Měřínský|2002|pp=195}} [39] => [40] => Již zmíněný [[Arcidiecéze salcburská|salcburský]] traktát ''Spis o pokřtění Bavorů a Karantánců (Korutanců),'' který je anonymní a pochází z 9. století, se o Sámovi zmiňuje jako o „Slovanovi“ a „vévodovi“, který vládl v [[Korutany|Korutanech]].{{sfn|Měřínský|2002|p=192}}. Někdy bývá mylně označován za [[král]]e. Ve Fredegarově kronice se píše, že si ho Slované za krále vyvolili.{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=30}} I v jiných pramenech franské provenience však bývají [[Kmen (sociologie)|kmenová]] [[kníže|knížata]] ({{Vjazyce2|la|''dux''}}) někdy považována za krále ({{Vjazyce2|la|''rex''}}).{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=30}} Sámo je ve Fredegarově kronice označován za [[Pohanství|pohana]], ačkoliv [[Frankové]] přijali [[křesťanství]] už kolem roku 496. [41] => [42] => == Jméno == [43] => Existuje podobnost s hebrejským jménem [[Samuel]].{{sfn|Měřínský|2002|pp=195}} Jméno ''Samo'' je nicméně též variantou [[Svatý Zeno|Zena]]/Jana;{{Citace monografie [44] => | příjmení = Carducci [45] => | jméno = Giosuè [46] => | titul = Rerum italicarum scriptores: pt. 1. Chronica per extensum descripta [47] => | vydavatel = [48] => | místo = [49] => | rok = 1728 [50] => | strany = 581 [51] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Rerum_italicarum_scriptores_pt_1_Chronic/AANJAQAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=sanno&pg=PA581 [52] => | isbn = [53] => }}{{Citace monografie [54] => | příjmení = Park [55] => | jméno = Roswell [56] => | titul = A Hand-Book for American Travellers in Europe, etc., Díl 1 [57] => | vydavatel = [58] => | místo = [59] => | rok = 1853 [60] => | strany = 191 [61] => | url = https://www.google.cz/books/edition/A_Hand_Book_for_American_Travellers_in_E/R8BXAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samo&pg=PA191 [62] => | isbn = [63] => }} různé teoretické obdoby (''Sanomír/Samomír, Samoslav,{{Citace monografie [64] => | příjmení = Hollý [65] => | jméno = Ján [66] => | titul = Básňe Gana Hollého widané od Spolku milowňíkow reči a literaturi slowenskég. We štiroch zwazkoch, Svazky 2–3 [67] => | rok = 1841 [68] => | strany = 154 [69] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Básňe_Gana_Hollého/E04bAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samoslaw&pg=RA1-PA154 [70] => | isbn = [71] => }} Samohrd,{{Citace monografie [72] => | příjmení = Czernin z Chudenic [73] => | jméno = Eugen Karel [74] => | titul = Památky archeologické. Monuments archéologiques, Svazky 5–6 [75] => | rok = 1853 [76] => | strany = 58 [77] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Památky_archeologické_Monuments_arché/Dw84AQAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samohrd&pg=RA1-PA58 [78] => | isbn = [79] => }} Záboj''{{Citace monografie [80] => | příjmení = Frič [81] => | jméno = Josef Václav [82] => | titul = La Bohême historique, pittoresque & littéraire [83] => | rok = 1867 [84] => | strany = 465 [85] => | url = https://www.google.cz/books/edition/La_Bohême_historique_pittoresque_litté/LYqJ52gIlzYC?hl=cs&gbpv=1&dq=samo&pg=PA465 [86] => | isbn = [87] => }} aj.), třebaže často odmítnuty jako neprůkazné,{{Citace monografie [88] => | příjmení = Hudec [89] => | jméno = Ján [90] => | titul = Marcus Aurelius pri Hrone, Kupec a kráľ Samo, Mojmír II. [91] => | vydavatel = [92] => | rok = 1988 [93] => | strany = 173 [94] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Marcus_Aurelius_pri_hrone/D43qAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samomír [95] => | isbn = [96] => }} jsou pak již zřetelně slovanské. Lze uvažovat i zkomolený zápis podobného jména (např. [[Sáva (jméno)|''Sávo'']], ''Sarbo'').{{Citace monografie [97] => | příjmení = Šembera [98] => | jméno = Alois Vojtěch [99] => | titul = Dějiny řeči a literatury Československé [100] => | vydavatel = [101] => | místo = [102] => | rok = 1858 [103] => | strany = 174 [104] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Dějiny_řeči_a_literatury_Českosloven/cs1sAAAAIAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=serv&pg=PA174 [105] => | isbn = [106] => }}{{Citace monografie [107] => | příjmení = Milojević [108] => | jméno = Miloš S. [109] => | titul = Odlomci istorije Srba i srpskih-jugoslavenskih-zemalja u Turskoj i Austriji [110] => | rok = 1872 [111] => | strany = 52 [112] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Odlomci_istorije_Srba_i_srpskih/JvIDAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=sabo&pg=PA52 [113] => | isbn = [114] => }} Objevily se i názory, že jde o pouhé vyjádření národnosti (''Suavo''),{{Citace elektronické monografie [115] => | příjmení = Milanović [116] => | jméno = Miodrag [117] => | titul = Wandale, niesprawiedliwie oskarżeni [118] => | rok = 2019 [119] => | url = https://bialczynski.pl/2019/12/09/miodrag-milanowicz-wandale-niesprawiedliwie-oskarzeni-vesna-atlantyda-forum-serbia/ [120] => }} nebo panovnického titulu.{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=25}} [121] => [122] => == Sámova říše == [123] => [[File:Sámova říše.png|náhled|vpravo|Pravděpodobná poloha Sámovy říše [124] => {{legenda|#FFFF00|Oblasti, jež byly pod Sámovou kontrolou|border=2px solid #FF6A6A}} [125] => {{legenda|#FFF68F|Oblasti, jež pravděpodobně mohly spadat pod Sámovu vládu|border=1px solid #FF6A6A}}]] [126] => {{Podrobně|Sámova říše}} [127] => [128] => Část [[Slované|Slovanů]] žijících na území dnešní [[Česko|České republiky]], především na jižní [[Morava|Moravě]], byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem [[Avaři|Avarů]], jejichž říše se rozkládala v dnešním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem ve čtyřicátém roce panování [[Franská říše|franského]] krále [[Chlothar II.|Chlothara II.]], tedy v letech 623 až 624, právě v době, kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem. [129] => [130] => {{citát|Ve čtyřicátém roce [[Chlothar II.|Chlotharova]] panování spojil se člověk jménem Sámo, národností Frank z kraje Sennonago, s větším počtem kupců a vydal se ke Slovanům, příjmím Venedům, aby provozovali obchod. Slované počali již tehdy povstávat proti Avarům, příjmím Hunům, a proti jejich králi [[kagan|Chákánovi]].{{sfn|Měřínský|2002|p=192}}|[[Historia Francorum]]}} [131] => [132] => Sámo se přidal na stranu Slovanů a společně podnikli výpad proti Avarům. Ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za krále. Není známa přesnější poloha nebo rozsah Sámova kmenového svazu, ale pravděpodobně zaujímal dnešní [[Čechy]] a [[Morava|Moravu]] a zasahoval až na území severozápadně od Čech osídlené polabskými a posálskými [[Lužičtí Srbové|Srby]]{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=33}}. Záznamy franského kronikáře Fredegara popisují další vývoj těmito slovy:{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=33}} [133] => [134] => {{citace|Za jeho vlády svedli Vinidové mnoho bojů s Huny a díky jeho rozvaze a schopnosti Huny vždy přemohou. Samo měl dvanáct manželek z rodu Vinidů a měl od nich dvaadvacet synů a patnáct dcer.||200}} [135] => [136] => == Bitva u Wogastisburgu == [137] => [[Soubor:Náklo (vrch), Sámo.jpg|náhled|upright|Sámova socha na vrchu [[Náklo (vrch)|Náklo]]]] [138] => {{Podrobně|Bitva u Wogastisburgu}} [139] => [140] => Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s [[Franská říše|franskou říší]]. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. [[Dagobert I.]] byl v roce 631 poražen v [[bitva u Wogastisburgu|bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu]]. Bitva probíhala tři dny. Nebojovalo se nepřetržitě, spíše to byly dny opakovaných pokusů dobýt slovanskou pevnost.{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=67}} Přesné místo, kde se pevnost Wogatisburg nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Jedním z mnoha míst, kde pevnost Wogastisburg mohla stát, je [[Rubín (hradiště)|hradiště Rubín]] na [[Podbořany|Podbořansku]].{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|pp=81–83}}{{sfn|Měřínský|2002|pp=209–219}} [141] => [142] => == Rozpad říše == [143] => Sámo zemřel pravděpodobně mezi roky 658{{sfn|Lutovský, Profantová|1995|p=32}} až 661{{sfn|Měřínský|2002|p=196}}. O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není nic známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl. [144] => [145] => Pozdní prameny uvádějí jako Sámova pokračovatele jeho údajného syna [[Moravod]]a. Ten ovládal snad jen území dnešní Moravy a jeho rod měl navazovat na historické [[Mojmírovci|Mojmírovce]]. Historikové toto však jednoznačně zpochybňují, jelikož jde o [[Baroko|barokní]] záznamy [[Tomáš Pešina z Čechorodu|Tomáše Pěšiny z Čechorodu]] a [[Gelasius Dobner|Gelasia Dobnera]], kteří se inspirovali [[Český dynastický mýtus|dynastickým mýtem v Čechách]]. [146] => [147] => == Korutanští jmenovci == [148] => V roce 773 se připomíná kníže Sámo,{{Citace monografie [149] => | příjmení = Caesar [150] => | jméno = Aquilin Julius [151] => | titul = Beschreibung des Herzogthums Steyermark, Svazek 7 [152] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Beschreibung_des_Herzogthums_Steyermark/oKphAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samo&pg=PA470 [153] => | rok = 1773 [154] => | strany = 470 [155] => }} který se – společně se čtyřmi dalšími pohanskými vévody (Drochus, Henricus, Hermannus Aurelius, Theodorus){{Citace elektronické monografie [156] => | příjmení = Miheli [157] => | jméno = Darja [158] => | titul = Die Christianisierung Karantaniens in den Augen der Historiker des 15.-18. Jahrhunderts [159] => | url = https://www.e-periodica.ch/cntmng?pid=hda-001:2005:10::48 [160] => | vydavatel = e-periodica.ch [161] => | datum vydání = 2005 [162] => | datum přístupu = 2023-05-29 [163] => }} ze [[Slovinský Hradec|Slovinského Hradce]]{{Citace monografie [164] => | příjmení = Rajšp [165] => | jméno = Vincenc [166] => | titul = Melikov zbornik [167] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Melikov_zbornik/aHGHEAAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=slovenj+gradce&pg=PA213 [168] => | rok = 2001 [169] => | strany = 213 [170] => }} – postavil salcburskému biskupu Virgilovi a korutanským knížatům Waltunkovi (Valdungus), Karastovi (Carastus) a Chitomarovi, podřízeným [[Bavorské vévodství|Bavorskému vévodství]], v povstání na Gosposvetském poli ([[Maria Saal]]).{{Citace monografie [171] => | příjmení = Marn [172] => | jméno = Josip [173] => | titul = Jezičnik, Svazek 21 [174] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Jezičnik/ZEzRAAAAMAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samo&pg=PA19 [175] => | rok = 1883 [176] => | strany = 19 [177] => }} Rebelie, vedená (mužem s ne zcela slovanským jménem{{Citace monografie [178] => | titul = Kärntnerische Zeitschrift, Svazek 4 [179] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Kärntnerische_Zeitschrift/pq4AAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=hermann+aurelius&pg=PA35 [180] => | rok = 1823 [181] => | strany = 35 [182] => }}) Hermannem Aureliem, byla poražena a pohanští vévodové zabiti. Nic nepomohlo, že dřívějším [[Klášter svatého Petra v Salcburku|salcburským]] biskupem byl (Sámův) téměř jmenovec Samolus († 680).{{Citace monografie [183] => | příjmení = Wion [184] => | jméno = Arnold [185] => | titul = Lignum vitae, Historÿ des gantzen Ordens S. Benedicti [186] => | url = https://www.google.cz/books/edition/Lignum_vitae/SiZUAAAAcAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=samolus&pg=PA258 [187] => | rok = 1608 [188] => | strany = 258 [189] => }} [190] => [191] => == Odkazy == [192] => === Reference === [193] => [194] => {{Citace monografie [195] => | titul = Magnae Moraviae fontes historici = Prameny k dějinám Velké Moravy [196] => | vydání = 2 [197] => | vydavatel = Masarykova univerzita [198] => | místo = Brno [199] => | rok vydání = 2008 [200] => | počet stran = 423 [201] => | strany = 16 [202] => | svazek = I. Annales et chronicae [203] => | isbn = 978-80-254-1780-5 [204] => }} [205] => {{Citace monografie [206] => | titul = Panovníci českých zemí : kompletní přehled : knížata, králové, prezidenti [207] => | vydavatel = Fragment [208] => | místo = Praha [209] => | kapitola = Sámo [210] => | isbn = 978-80-253-2135-5 [211] => | rok = 2015 [212] => }} [213] => {{Citace sborníku [214] => | příjmení = Skutil [215] => | jméno = Jan [216] => | titul = Obraz českých zemí ve franckých análech ze 7. do poloviny 9. století [217] => | sborník = Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity [218] => | vydavatel = Filozofická fakulta Brněnské univerzity [219] => | místo = Brno [220] => | rok vydání = [221] => | isbn = [222] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/107965/D_ScientiaeLitterarum_36-1989-1_6.pdf?sequence=1 [223] => | datum_přístupu = 2021-04-05 [224] => }} [225] => [226] => [227] => === Literatura === [228] => ==== Prameny ==== [229] => * {{Citace monografie | editoři = Zdeněk Veselý | rok = 2012 | titul = Dějiny českého státu v dokumentech | vydavatel = Professional Publishing | vydání = 3 | typ vydání = aktualizované | místo = Praha | strany = | počet stran = 882 | isbn = 978-80-7431-064-5 | jazyk = česky}} [230] => * {{Citace monografie | rok = 1888 | titul = Fredegarii et aliorum Chronica | odkaz na titul = Historia Francorum | editoři = Bruno Krutsch | vydavatel = Impensis Bibliopolii Hahniani | edice = [[Monumenta Germaniae Historica]] | subedice = Scriptorum rerum Merovingicarum | svazek edice = 2 | místo = Hannover | kapitola = IV., kapitola 48, 58, 68, 72 | typ kapitoly = kniha | jazyk = latinsky}} [231] => * {{Citace monografie | editoři = Václav Husa | překladatelé = Zdeněk Šimeček | rok = 1954 | titul = Naše národní minulost v dokumentech : chrestomatie k dějinám Československa. 1. díl, (Do zrušení nevolnictví) | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | strany = 11–12 | počet stran = 563 | jazyk = česky}} [232] => ==== Sekundární literatura ==== [233] => * {{Citace sborníku | příjmení = Avenarius | jméno = Alexander | odkaz na autora = Alexander Avenarius| titul = Avary i slavjane. "Deržava Samo" | sborník = Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.) | strany = 26–37 | vydavatel = Nauka | místo = Moskva | rok_vydání = 1991 | isbn = 5-02-010032-3 | jazyk = rusky}} [234] => * {{Citace sborníku | příjmení = Avenarius | jméno = Alexander | titul = Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania | příjmení_sestavitele = Marsina | jméno_sestavitele = Richard | sborník = Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre | strany = 41–44 | vydavatel = Matica slovenská | místo = Martin | rok_vydání = 2002 | jazyk = slovensky | isbn = 80-7090-625-1}} [235] => * {{Citace monografie | příjmení = Beranová | jméno = Magdaléna | odkaz na autora = Magdaléna Beranová | titul = Slované | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2000 | počet_stran = 311 | vydání = 2 | typ vydání = přepracované | isbn = 80-7277-022-5}} [236] => * {{Citace monografie | příjmení = Bláhová | jméno = Marie | odkaz na autora = Marie Bláhová | příjmení2 = Frolík | jméno2 = Jan | odkaz na autora2 = Jan Frolík (archeolog) | příjmení3 = Profantová | jméno3 = Naďa | odkaz na autora3 = Naďa Profantová | rok = 1999 | titul = Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | stránky = 154-163 | počet stran = 800 | poznámka = | isbn = 80-7185-265-1}} [237] => * {{Citace periodika | příjmení = Brachmann | jméno = Hansjürgen | odkaz na autora = Hansjürgen Brachmann | rok = 1990 | titul = Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68) | periodikum = Onomastica Slavogermanica | ročník = 19 | strany = 17–33 | issn = 0474-1471 | jazyk = německy}} [238] => * {{Citace periodika | příjmení = Curta | jméno = Florin | odkaz na autora = Florin Curta | titul = Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“? | periodikum = Early medieval Europe | rok = 1997 | ročník = 6 | strany = 141–167 | issn = 1468-0254 | jazyk = anglicky}} [239] => * {{Citace periodika | příjmení = Eggers | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Eggers | titul = Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht | periodikum = Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder | rok = 2001 | ročník = 42 | číslo = 1 | strany = 62–83 | issn = 0523-8587 | jazyk = německy}} [240] => * {{Citace periodika | příjmení = Charvát | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Charvát | rok = 1993 | titul = Co přijel Sámo kupovat do Čech? | periodikum = Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností | ročník = 31 | číslo = 2 | strany = 111–112 | issn = 1210-924X}} [241] => * {{Citace periodika | příjmení = Charvát | jméno = Petr | titul = Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie | periodikum = Archeologické rozhledy | rok = 2002 | ročník = 54 | číslo = 4 | strany = 903–907 | issn = 0323-1267}} [242] => * {{Citace periodika | příjmení = Kunstmann | jméno = Heinrich | odkaz na autora = Heinrich Kunstmann (slavista) | rok = 1980 | titul = Über die Herkunft Samos | periodikum = Die Welt der Slaven | ročník = 25 | strany = 293–313 | jazyk = německy}} [243] => * {{Citace monografie | příjmení = Labuda | jméno = Gerard | odkaz na autora = Gerard Labuda | titul = Pierwsze państwo Słowiańskie : państwo Samona | vydavatel = Księgarnia Akademicka | místo = Poznań | rok = 1949 | počet stran = 357 | isbn = | jazyk = polsky}} [244] => * {{Citace periodika | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | odkaz na autora = Michal Lutovský | rok = 1990 | titul = Sámova říše | periodikum = Historický obzor | ročník = 1 | číslo = 3 | strany = 85–89 | issn = 1210-6097}} [245] => * {{Citace monografie | příjmení = Lutovský | jméno = Michal | příjmení2 = Profantová | jméno2 = Naďa | titul = Sámova říše | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 89 | vydání = 1 | isbn = 80-200-0420-3}} [246] => * {{Citace monografie | příjmení = Měřínský | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Měřínský | rok = 2002 | titul = České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl | vydavatel = Libri | místo = Praha | počet stran = 564 | stránky = 191-221| vydání = 2 | typ vydání = opravené | isbn = 978-80-7277-407-4}} [247] => * {{Citace sborníku | příjmení = Pavlica | jméno = Tomáš | titul = Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg | sborník = Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity | strany = 121–133 | svazek = 153 | číslo = 3 | místo = Ostrava | vydavatel = Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta | rok_vydání = 1995}} [248] => * {{Citace monografie | příjmení = Pohl | jméno = Walter | odkaz na autora = Walter Pohl | rok = 1988 | titul = Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr. | vydavatel = C. H. Beck | místo = München | stránky = 256-261 | počet stran = 529 | poznámka = | isbn = 9783406333309}} [249] => * {{Citace periodika | příjmení = Schütz | jméno = Joseph | rok = 1992 | titul = Fredegar über Wenden und Slawen | periodikum = Jahrbuch für fränkische Landesforschung | ročník = 52 | strany = 45–59 | issn = 0446-3943 | jazyk = německy}} [250] => * {{Citace monografie | editoři = [[Petr Sommer]], [[Dušan Třeštík]], [[Josef Žemlička]] | rok = 2009 | titul = Přemyslovci. Budování českého státu | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = 69-70 | počet stran = 880 | isbn = 978-80-7106-352-0}} [251] => * {{Citace monografie | příjmení = Třeštík | jméno = Dušan | rok = 2001 | titul = Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = 27-30 | počet stran = 384 | isbn = 80-7106-482-3}} [252] => [253] => === Související články === [254] => * [[Časně slovanské období]] [255] => * [[Avaři]] [256] => * [[Dervan]] [257] => * [[Furlansko]] [258] => * [[Karantánie]] [259] => * [[Langobardi]] [260] => * [[Merovejci]] [261] => * [[Venetové]] [262] => [263] => === Externí odkazy === [264] => * {{Commonscat|Samo}} [265] => *[https://web.archive.org/web/20070626182303/http://hbar.phys.msu.su/gorm/chrons/fredegar.htm Fredegarii Scholastici Chronicum. web.archive.org] [266] => * {{Citace elektronické monografie | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/186491-praotec-samo/ | titul = Praotec Sámo | korporace = [[Historie.cs]] | datum vydání = 2012-07-18 | vydavatel = [[Česká televize]] | datum přístupu = 2013-05-12}} [267] => * {{Citace elektronické monografie | url = http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2006011101 | titul = Kronika tzv. Fredegara scholastika | příjmení = Novák | jméno = Jakub | datum vydání = 2006-01-11 | vydavatel = Středověk | poznámka = obsahuje český překlad pasáží z [[Historia Francorum|Fredegarovy kroniky]] zmiňujících se o Sámovi | datum přístupu = 2013-05-12 | url archivu = https://web.archive.org/web/20111002134918/http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2006011101 | datum archivace = 2011-10-02 | nedostupné = ano }} [268] => * {{Citace elektronické monografie | url = http://www.landschaftsmuseum.de/Seiten/Lexikon/Terra_Slavorum.htm | titul = Die "terra sclavorum" und das Königreich Samos | příjmení = Schmudlach | jméno = Dieter | datum vydání = 2004-04-08 | datum aktualizace = 2012-04-08 | datum přístupu = 2013-05-12 | vydavatel = Landschaftsmuseum Obermain}} [269] => * {{Citace elektronické monografie | url = http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_fredeg.htm | titul = Kronika tak řečeného Fredegara | příjmení = Šimík | jméno = Petr | datum vydání = 2007 | vydavatel = Moravia Magna | poznámka = obsahuje český překlad pasáží z [[Historia Francorum|Fredegarovy kroniky]] zmiňujících se o Sámovi | datum přístupu = 2013-05-12}} [270] => [271] => {{Autoritní data}} [272] => {{Portály|Česko|Lidé|Maďarsko|Rakousko|Slovensko}} [273] => [[Kategorie:Franští válečníci]] [274] => [[Kategorie:České dějiny ve středověku]] [275] => [[Kategorie:Středověké dějiny Slovenska]] [276] => [[Kategorie:Sámova říše]] [277] => [[Kategorie:Narození v 7. století]] [278] => [[Kategorie:Úmrtí v 7. století]] [279] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Sámo

Sámo ( v cyrilici Само/Шамо; † 658 - 661) byl vládce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako Sámova říše.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Avaři','661','658','Franská říše','Dagobert I.','Morava','Slované','bitva u Wogastisburgu','Sáva (jméno)','Arcidiecéze salcburská','Podbořany','cyrilice'

658

661

Avaři

Avaři jsou etnikum původem z Mongolska.

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Morava

Podbořany

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.