Array ( [0] => 14877518 [id] => 14877518 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sítkovice [uri] => Sítkovice [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Phloem.jpg|náhled|Řez [[cévní svazek|cévním svazkem]], šipka ukazuje na místo, kde je [[floém]], tedy vodivé pletivo tvořené převážně sitkovicemi]] [1] => [[Soubor:Phloem Cucurbita pepo laengs Sachs.jpg|náhled|Podélný pohled na floém; vlevo je živá mladá sítkovice, vpravo od ní jsou dvě odumřelé sítkovice]] [2] => '''Sítkovice''' jsou složky [[vodivé pletivo|vodivého pletiva]] [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin, které umožňují vedení [[cukr|cukernatých]] roztoků ([[asimilát]]ů) [[floém|lýkem]], a to převážně z [[list]]ů do místa spotřeby nebo do zásobních orgánů. U [[nahosemenné|nahosemenných]] a [[kapraďorosty|kapraďorostů]] je nahrazují tzv. [[Sítková buňka|sítkové buňky]]. [3] => [4] => == Stavba == [5] => Sítkovice jsou tvořeny živými buňkami [[prosenchym]]atického typu, které jsou uspořádány nad sebou a tvoří souvislý provazec. Jednotlivé buňky (články) jsou asi 20–40 mikrometrů široké a na délku měří 100–600 mikrometrů.{{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009}} Uvnitř sice normálně obsahují [[cytoplazma|cytoplazmu]] (na rozdíl od [[céva (botanika)|cév]] a [[cévice|cévic]]), ale [[buněčné jádro|jádro]] postupně degeneruje. [6] => [7] => V příčných (a někdy i v podélných) stranách sítkovic jsou tzv. sítka (sítko, [[latina|lat]]. cribrum) , která obsahují řadu otvorů, jimiž mohou procházet asimiláty. Tyto asimiláty obsahují převážně [[sacharóza|sacharózu]], jakožto hlavní transportní formu cukrů. Otvory mají zpravidla velikost několik mikrometrů, ale velmi velké bývají u [[tykvovité|tykvovitých]] rostlin. [8] => [9] => Kolem sítkovic se zpravidla vyskytují tzv. [[průvodní buňka|průvodní buňky]], které pomáhají vyživovat degenerované sítkové články. Také proto zřejmě mají velká [[polyploidie|polyploidní]] jádra, která usnadňují rychlou výrobu proteinů. [10] => [11] => == Vznik a zánik == [12] => Sítkovice vznikají obvykle na jaře rozdělením mateřských [[meristém|meristematických]] buněk a pracují jen jedno vegetační období. Na podzim se ucpávají polysacharidem [[kalóza|kalózou]]. Někdy se na jaře kalóza rozpustí, ale obvykle se staré sítkovice prostě stlačí a vytvoří se nové. [13] => [14] => == Odkazy == [15] => [16] => === Reference === [17] => [18] => [19] => === Literatura === [20] => * {{citace monografie| příjmení=Černohorský| jméno=Zdeněk|rok=1967| titul=Základy rostlinné morfologie| místo=Praha| vydavatel=SPN}} [21] => * {{citace monografie| příjmení= Vinter| jméno=Vladimír| titul=Rostliny pod mikroskopem; základy anatomie cévnatých rostlin| vydání=2| místo=Olomouc| rok=2009}} [22] => {{Autoritní data}} [23] => [24] => [[Kategorie:Rostlinná pletiva]] [] => )
good wiki

Sítkovice

cévním svazkem, šipka ukazuje na místo, kde je floém, tedy vodivé pletivo tvořené převážně sitkovicemi Podélný pohled na floém; vlevo je živá mladá sítkovice, vpravo od ní jsou dvě odumřelé sítkovice Sítkovice jsou složky vodivého pletiva krytosemenných rostlin, které umožňují vedení cukernatých roztoků (asimilátů) lýkem, a to převážně z listů do místa spotřeby nebo do zásobních orgánů. U nahosemenných a kapraďorostů je nahrazují tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Phloem.jpg','Soubor:Phloem Cucurbita pepo laengs Sachs.jpg','kalóza','polyploidie','tykvovité','latina','vodivé pletivo','krytosemenné','cukr','asimilát','floém','list'

Asimilát

Cukr

Floém

Krytosemenné

Latina

List

Polyploidie

Tykvovité