Array ( [0] => 14662713 [id] => 14662713 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sacharidy [uri] => Sacharidy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1. Jsou jedním ze základních živin a tvoří důležitou součást stravy. Sacharidy se vyskytují v rostlinných i živočišných organismech a dělí se do několika skupin v závislosti na jejich struktuře a chování. Tato stránka popisuje různé typy sacharidů, jakými jsou monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Dále se zabývá metabolismem sacharidů v těle, glykemií, enzymy, které se podílejí na jejich rozkladu, a vlivem sacharidů na zdraví. [oai] => Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1. Jsou jedním ze základních živin a tvoří důležitou součást stravy. Sacharidy se vyskytují v rostlinných i živočišných organismech a dělí se do několika skupin v závislosti na jejich struktuře a chování. Tato stránka popisuje různé typy sacharidů, jakými jsou monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy a polysacharidy. Dále se zabývá metabolismem sacharidů v těle, glykemií, enzymy, které se podílejí na jejich rozkladu, a vlivem sacharidů na zdraví. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Sacharidy''' (z [[latina|lat.]] ''saccharum'' = ''cukr''), též '''glycidy''', zastarale '''uhlovodany, uhlohydráty''' nebo '''karbohydráty''', jsou [[organická sloučenina|organické sloučeniny]] patřící do skupiny [[hydroxyderiváty|polyhydroxyderivátů]] [[karbonylové sloučeniny|karbonylových sloučenin]] ([[aldehydy|aldehydů]] nebo [[ketony|ketonů]]). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena [[chemická syntéza|synteticky]]. Nízkomolekulární sacharidy, vyznačující se více či méně sladkou [[chuť|chutí]], se nazývají '''[[cukr]]y'''.{{Citace monografie | příjmení = Hess | jméno = Dieter | titul = Fyziologie rostlin | vydavatel = Academia | datum = 1983 | místo = Praha | strany = 72}} [1] => [2] => == Etymologie == [3] => Ve vědecké literatuře se užívá synonymicky pojem sacharidy, cukry a karbohydráty. Starší pojem karbohydrát vycházel z překonané teorie cukru jako „hydrátu uhlíku“. V populární literatuře se za karbohydráty považuje i samotná potravina s vyšším procentem sacharidů (např. cereálie nebo těstoviny) nebo dokonce i samotný cukr. V USA se u popisků výrobků uvádí jako karbohydrát (dle norem USDA National Nutrient Database) vše kromě vody, bílkovin, tuků, sušiny a etanolu, takže zahrnuje i kyselinu octovou a mléčnou, které mezi sacharidy nepatří, nebo vlákninu, která může být sice chemicky sacharidem, ale její nutriční hodnota je mizivá. [4] => Ve striktním významu se za cukr považuje sladký, rozpustný sacharid užívaný v potravinách. [5] => [6] => == Rozpustnost a chuť == [7] => Nízkomolekulární sacharidy jsou [[rozpustnost|rozpustné]] ve vodě a mají více či méně sladkou [[chuť]]: označují se jako [[cukr]]y (monosacharidy a oligosacharidy jsou na potravinách označovány kategorií „z toho cukry“). [[Makromolekula|Makromolekulární]] polysacharidy jsou většinou bez chuti a jsou ve [[voda|vodě]] jen omezeně rozpustné ([[škrob]], [[agar]]), nebo zcela nerozpustné ([[celulóza]] a jiné neškrobové polysacharidy z [[vláknina|vlákniny]]). [8] => [9] => == Struktura == [10] => Základní stavební jednotkou všech sacharidů jsou ''cukerné jednotky'', kterými jsou [[monosacharidy]], které jsou samy o sobě nejjednoduššími [[cukr]]y vůbec. Existují ve dvou [[molekula|základních strukturních formách]], mezi nimiž se ustavuje chemická rovnováha, a to lineární a cyklické. V cyklické formě se karbonylová skupina (aldehydická nebo ketonická) propojí s jednou z hydroxylových skupin na vzdáleném konci řetězce a vytvoří většinou šestičlennou nebo pětičlennou heterocyklickou strukturu ([[pyran]]ozový nebo [[furan]]ozový cyklus). [11] => [12] => Jak u lineární, tak u cyklické formy monosacharidů, jednotlivé [[uhlík]]y (s výjimkou prvního a posledního uhlíku v řetězci a uhlíku, který je součástí karbonylové skupiny) představují asymetrická centra, způsobující [[optická otáčivost|optickou aktivitu]]; jedná se o tzv. [[chirální centrum|chirální centra]]. Díky nim existuje velké množství [[Izomerie#Stereoizomerie|stereoizomerů]] (prostorových [[Izomerie|izomerů]]) se stejným sumárním (souhrnným) vzorcem. Jejich maximální počet je 2n, kde ''n'' je počet chirálních center. Pro jejich zobrazení se v chemii sacharidů používají u lineárních forem molekul strukturní vzorce v tzv. [[Fischerova projekce|Fischerově projekci]], u cyklických forem kromě tohoto způsobu grafického zápisu též strukturní vzorce v [[Haworthova projekce|projekci Haworthově]]. Dvojice stereoizomerů, které jsou vzájemně právě zrcadlovými obrazy, nazýváme [[Chiralita|enantiomery]] a označujeme je stejným názvem, kterému předřadíme symbol L- nebo D-. Dvojice stereoizomerů, které se liší konfigurací pouze na jednom chirálním [[atom]]u C, se nazývají [[epimer]]y (například D-[[glukóza]] a D-[[manóza]]). [13] => [14] => == Základní klasifikace == [15] => Při přechodu základních jednotek – monosacharidů – z cyklické formy na lineární vzniká poloacetálový resp. poloketálový [[hydroxyl]]. Propojením tohoto hydroxylu s hydroxylem další molekuly se mohou monosacharidy řetězit. Vazba, vytvořená tímto procesem, se nazývá [[glykosidová vazba]]. Cukerné jednotky se tímto způsobem mohou řetězit v podstatě v neomezeném počtu. Počet cukerných jednotek je přitom jedním z hledisek klasifikace sacharidů. [16] => [17] => === Monosacharidy === [18] => [[Monosacharidy]] jsou tvořeny právě jednou cukernou jednotkou, podle typu karbonylové skupiny je dělíme na: [19] => * [[aldózy]] obsahující v lineární formě karbonylovou skupinu na koncovém uhlíku, jsou to tedy polyhydroxyaldehydy – např. [[glukóza]] („hroznový cukr“). [20] => * [[ketózy]] obsahující v lineární formě karbonylovou skupinu na jiném než koncovém uhlíku, jsou to tedy polyhydroxyketony – např. [[fruktóza]] („ovocný cukr“). [21] => Podle počtu atomů uhlíku v molekule je dělíme na [[triózy]] (3 atomy C), [[tetróza|tetrózy]] (4 atomy C), [[pentóza|pentózy]] (5 atomů C), [[hexózy]] (6 atomů C) a [[heptózy]] (7 atomů C). Oba systémy se pak kombinují: např. aldohexózy jsou odvozeny od aldehydů se 6 atomy C. [22] => [23] => === Oligosacharidy === [24] => [[Oligosacharidy]] jsou tvořeny dvěma až deseti cukernými jednotkami. [25] => * [[Disacharidy]] – jsou tvořeny dvěma cukernými jednotkami – např. [[sacharóza]] („řepný cukr“), [[maltóza]] („sladový cukr“) nebo [[laktóza]] („mléčný cukr“). [26] => * [[Trisacharidy]] – jsou tvořeny třemi cukernými jednotkami – např. [[rafinóza]]. [27] => * [[Tetrasacharidy]] – jsou tvořeny čtyřmi cukernými jednotkami. [28] => * atd. [29] => [30] => === Polysacharidy === [31] => [[Polysacharidy]] jsou tvořeny více než deseti cukernými jednotkami. [32] => * Nízkomolekulární polysacharidy, tvořené nejvýše několika desítkami cukerných jednotek a vznikající většinou z vysokomolekulárních polysacharidů částečnou [[hydrolýza|hydrolýzou]] (např. rozpustný škrob). [33] => * Vysokomolekulární polysacharidy, jsou přírodní [[polymer]]y složené z mnoha desítek až stovek cukerných jednotek; v živých organismech slouží například jako: [34] => ** dlouhodobá zásobárna energie (např. [[škrob]], [[glykogen]]), [35] => ** nebo mají stavební funkci (např. [[celulóza]], [[chitin]]). [36] => [37] => Hranice mezi oligosacharidy a polysacharidy (10 cukerných jednotek) je běžně akceptována; je však [[arbitrární volba|arbitrárně zvolená]] a nemá vlastně žádný fyzikálně-chemický ani biochemický význam. [38] => [39] => == Význam == [40] => {{podrobně|Sacharidy ve výživě člověka}} [41] => Sacharidy jsou jedny ze základních přírodních látek v rostlinných i živočišných organismech. [[Rostliny]] a ostatní [[autotrofie|autofototrofní]] organismy je dokáží vyrábět procesem zvaným [[fotosyntéza]] z vody a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] pomocí sluneční energie. Ostatní organismy jsou závislé na jejich příjmu v potravě. Při krátkodobém nedostatku je mohou syntetizovat z [[aminokyselina|aminokyselin]] a [[glycerol]]u. [42] => [43] => Sacharidy mají v organismech důležité funkce: [44] => * zdroj a krátkodobá zásoba [[energie]] ([[glukóza]], [[fruktóza]]) [45] => * zásobní látky ([[škrob]], [[glykogen]], [[inulin]]) [46] => * stavební materiál ([[celulóza]], [[chitin]]) [47] => * složky některých složitějších látek ([[nukleová kyselina|nukleových kyselin]], [[hormon]]ů, [[koenzym]]ů) [48] => [49] => Sacharidy mají také [[průmysl]]ový význam: jsou přírodními surovinami pro výrobu [[papír]]u, [[textilní vlákno|textilních]] vláken, [[ethanol]]u, [[výbušnina|výbušnin]] atd. [50] => [51] => == Metabolismus == [52] => Nejdůležitějším sacharidem je [[Glukóza|glukosa]], jednoduchý cukr (monosacharid), který je metabolizován téměř všemi známými organismy. Glukóza a jiné sacharidy jsou součástí širokého spektra metabolických cest mezi jednotlivými druhy: rostliny syntetizují sacharidy z [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody [[Fotosyntéza|fotosyntézou]], která ukládá absorbovanou energii vnitřně často ve formě [[škrob]]u nebo [[Lipidy|lipidů]]. Komponenty rostlin jsou spotřebovávány zvířaty a houbami a používají se jako palivo pro [[buněčné dýchání]]. Oxidace jednoho gramu sacharidu poskytuje přibližně 17 kJ (4 [[Kalorie|kcal]]) energie, zatímco oxidace jednoho gramu lipidů dosahuje přibližně 38 kJ (9 kcal). Lidské tělo uchovává 300–500 g sacharidů v závislosti na tělesné hmotnosti, přičemž [[Příčně pruhovaná svalovina|kosterní svaly]] přispívají k velké části skladování.{{Citace periodika [53] => | příjmení = Maughan [54] => | jméno = Ron [55] => | titul = Carbohydrate metabolism [56] => | periodikum = Surgery (Oxford) [57] => | datum vydání = 2013-06 [58] => | ročník = 31 [59] => | číslo = 6 [60] => | strany = 273–277 [61] => | issn = 0263-9319 [62] => | doi = 10.1016/j.mpsur.2013.04.008 [63] => | url = http://dx.doi.org/10.1016/j.mpsur.2013.04.008 [64] => | datum přístupu = 2019-01-21 [65] => }} Energie získaná z metabolismu, např. oxidací glukózy je obvykle dočasně uložena uvnitř buněk ve formě [[ATP]].{{Citace monografie [66] => | příjmení = Jessop [67] => | jméno = N. S. [68] => | titul = Aspects of cellular energetics. [69] => | url = http://dx.doi.org/10.1079/9780851993782.0149 [70] => | vydavatel = CABI [71] => | místo = Wallingford [72] => | strany = 149–160 [73] => | isbn = 9780851993782 [74] => }} Organismy schopné [[anaerobní]]ho a [[aerobní]]ho dýchání metabolizují glukózu a kyslík (aerobní) proto, aby uvolnily energii, oxid uhličitý s vodou jsou vedlejšími produkty. [75] => [76] => == Důsledky sníženého příjmu sacharidů == [77] => Sacharidy jsou běžným zdrojem energie v živých organismech, nicméně žádný jediný sacharid není nezbytnou živinou u lidí.{{Citace periodika [78] => | příjmení = Westman [79] => | jméno = Eric C. [80] => | titul = Is dietary carbohydrate essential for human nutrition? [81] => | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition [82] => | datum vydání = 2002-05-01 [83] => | ročník = 75 [84] => | číslo = 5 [85] => | strany = 951–953 [86] => | issn = 0002-9165 [87] => | doi = 10.1093/ajcn/75.5.951a [88] => | jazyk = en [89] => | url = https://academic.oup.com/ajcn/article/75/5/951/4689417 [90] => | datum přístupu = 2019-01-21 [91] => }} Lidé jsou schopni získat veškeré své energetické nároky z [[Bílkovina|bílkovin]] a [[Tuky|tuků]], ačkoli potenciál pro některé negativní zdravotní účinky extrémního omezení sacharidů zůstává, protože problém nebyl dosud studován. Avšak v případě [[Vláknina|vlákniny]] – nestravitelných sacharidů, které nejsou zdrojem energie může nedostatečný příjem vést k významnému zvýšení úmrtnosti.{{Citace periodika [92] => | příjmení = Schatzkin [93] => | jméno = Arthur [94] => | příjmení2 = Hollenbeck [95] => | jméno2 = Albert [96] => | příjmení3 = Subar [97] => | jméno3 = Amy F. [98] => | titul = Dietary Fiber Intake and Mortality in the NIH-AARP Diet and Health Study [99] => | periodikum = Archives of Internal Medicine [100] => | datum vydání = 2011-06-27 [101] => | ročník = 171 [102] => | číslo = 12 [103] => | strany = 1061–1068 [104] => | issn = 0003-9926 [105] => | pmid = 21321288 [106] => | doi = 10.1001/archinternmed.2011.18 [107] => | jazyk = en [108] => | url = https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/227566 [109] => | datum přístupu = 2019-01-21 [110] => }}{{Citace periodika [111] => | příjmení = Sears [112] => | jméno = Barry [113] => | příjmení2 = Hutchins [114] => | jméno2 = Heather [115] => | příjmení3 = White [116] => | jméno3 = Andrea [117] => | titul = Ketogenic low-carbohydrate diets have no metabolic advantage over nonketogenic low-carbohydrate diets [118] => | periodikum = The American Journal of Clinical Nutrition [119] => | datum vydání = 2006-05-01 [120] => | ročník = 83 [121] => | číslo = 5 [122] => | strany = 1055–1061 [123] => | issn = 0002-9165 [124] => | doi = 10.1093/ajcn/83.5.1055 [125] => | jazyk = en [126] => | url = https://academic.oup.com/ajcn/article/83/5/1055/4649481 [127] => | datum přístupu = 2019-01-21 [128] => }} [129] => Příjem stravy, která sestává z velmi malých množství denních sacharidů po několik dní, obvykle vyústí ve vyšší hladiny [[Ketolátky|ketolátek]] v krvi než izokalorická strava s podobným obsahem bílkovin. Tato relativně vysoká hladina ketolátek je běžně známá jako [[ketóza]] a velmi často je zaměňována s potenciálně smrtelným stavem, který se často vyskytuje u diabetiků 1. typu známých jako [[diabetická ketoacidóza]]. Někdo, kdo trpí ketoacidózou, bude mít mnohem vyšší hladinu ketolátek spolu s vysokou hladinou cukru v krvi, dehydratací a elektrolytovou nerovnováhou. [[Mastná kyselina|Mastné kyseliny]] s dlouhým řetězcem nemohou překročit hematoencefalickou bariéru, ale játra je mohou štěpit a produkovat [[ketony]]. Oktanové a heptanové kyseliny mastných kyselin se středním řetězcem však mohou překonat bariéru a být používány přímo mozkem, který se normálně spoléhá na svou energii pro glukózu.{{Citace periodika [130] => | příjmení = Ebert [131] => | jméno = Douglas [132] => | příjmení2 = Haller [133] => | jméno2 = Ronald G. [134] => | příjmení3 = Walton [135] => | jméno3 = Marlei E. [136] => | titul = Energy Contribution of Octanoate to Intact Rat Brain Metabolism Measured by13C Nuclear Magnetic Resonance Spectroscopy [137] => | periodikum = The Journal of Neuroscience [138] => | datum vydání = 2003-07-02 [139] => | ročník = 23 [140] => | číslo = 13 [141] => | strany = 5928–5935 [142] => | issn = 0270-6474 [143] => | doi = 10.1523/jneurosci.23-13-05928.2003 [144] => | url = http://dx.doi.org/10.1523/jneurosci.23-13-05928.2003 [145] => | datum přístupu = 2019-01-21 [146] => }}{{Citace elektronického periodika [147] => | titul = SAGE Journals: Your gateway to world-class journal research [148] => | periodikum = SAGE Journals [149] => | url = https://journals.sagepub.com/action/captchaChallenge?redirectUrl=https%3A%2F%2Fjournals.sagepub.com%2Fdoi%2F10.1038%2Fjcbfm.2012.151 [150] => | doi = 10.1038/jcbfm.2012.151 [151] => | pmid = 23072752 [152] => | jazyk = en [153] => | datum přístupu = 2019-01-21 [154] => }}Glukoneogeneze umožňuje lidem syntetizovat některé glukózy ze specifických aminokyselin: z [[glycerol]]ového řetězce v [[Triacylglycerol|triglyceridech]] a v některých případech z mastných kyselin. [155] => [156] => == Odkazy == [157] => [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Související články === [162] => * [[Glykemický index]] [163] => * [[Náhradní sladidlo]] [164] => * [[Sorbitol]] [165] => [166] => === Externí odkazy === [167] => * {{Commonscat}} [168] => * [http://www.sweb.cz/naturstoff/chemdir/sacharidy.html Sacharidy] {{Wayback|url=http://www.sweb.cz/naturstoff/chemdir/sacharidy.html |date=20050314001250 }} (česky) [169] => * [https://fitkram.cz/magazin/kdy-je-dobre-uzivat-sacharidy-proc-jsou-tak-dulezite-pro-silove-sportovce-907 Kdy je dobré užívat sacharidy, proč jsou pro člověka užitečné?]{{Nedostupný zdroj}} (česky) [170] => [171] => {{Biogenní látky}} [172] => {{Sacharidy}} [173] => {{Autoritní data}} [174] => {{Portály|Chemie}} [175] => [176] => [[Kategorie:Sacharidy a jejich deriváty|*]] [177] => [[Kategorie:Sloučeniny uhlíku]] [178] => [[Kategorie:Živiny]] [] => )
good wiki

Sacharidy

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'škrob','glukóza','cukr','celulóza','chitin','ketony','chuť','glykogen','glycerol','fruktóza','organická sloučenina','fotosyntéza'

Celulóza

Chitin

Chitin je biopolymer přítomný v exoskeletech mnoha bezobratlých živočichů a v buněčných stěnách některých sinic a hub.

Chuť

Cukr

Fotosyntéza

Fotosyntéza je biochemický proces, který se odehrává ve světelných organismech, především v rostlinách, v řasách a v některých bakteriích.

Fruktóza

Glukóza

Glycerol

Glykogen

Ketony

Ketony jsou organické sloučeniny obsahující karbonylovou skupinu vázanou na alkyl nebo aryl skupinu.

Škrob